Finanční trh nabízí celou řadu možností, jak efektivně využít půjčky na směnku. Směnka totiž sama o sobě má hned několik variant, které je možné efektivně přizpůsobit podle aktuálních požadavků obou stran. Základní dělení směnek je na směnku vlastní a směnku cizí. Podle data splatnosti je pak možné rozlišit datosměnku, která je splatná v daný konkrétní den a vistasměnku (lhůtní vistasměnku), která je splatná na viděnou.

Základní členění na směnku vlastní a cizí umožňuje dvě formy půjčení peněz. Směnka vlastní funguje mezi dvěma subjekty, kdy se jeden zaváže, že směnku zaplatí. Směnka cizí pak funguje tak, že se do transakce zapojí tři subjekty. Výstavce, remitent a směnečník. Jde tedy o příkaz výstavce směnky směnečníkovi, aby zaplatil remitentovi. Směnečník pak musí zaplatit po akceptaci takového příkazu. V praxi se častěji používá směnka vlastní, jelikož jde o vztah mezi věřitelem a dlužníkem bez dalších doplňujících kritérií a podmínek.