S pojmem daňový doklad se v současné době setkáváme téměř na každém kroku. Jde v podstatě o podobu účtenky, která mnohdy plní roli záručního listu nebo je nedílnou součástí reklamačního procesu.
Jinak nazývaný paragon, jehož vystavení je nutné nejpozději do patnácti dnů ode dne, kdy vznikla povinnost na přiznání daně. Daňový doklad lze dle jeho fyzických předpokladů rozdělovat na tři nejčastější podoby.
- Jednoduchý daňový doklad, který je na částku nepřesahující sumu 10 000 Kč
- Klasický daňový doklad, jenž je využíván kdykoliv jindy
- Souhrnný daňový doklad, který je možné využít pro nárok odpočtu DPH
Požadavky na jednoduchý daňový doklad
Jeho součástí musí být samozřejmě označení prodávající osoby, včetně příslušného identifikačního čísla neboli IČ. Cena bez daně, základ daně a výše daně. Minimum údajů, jež zjednodušují celkovou administraci. Mnohem náročnější jsou však klasické daňové doklady.
Podoba daňového dokladu
V jeho případě je nutné, aby obsahoval nejenom vše výše zmíněné, ale také několik věcí navíc. Je to kupříkladu daňové identifikační číslo osob, evidenční číslo dokladu, den vystavění dokladu, rozsah a předmět samotného plnění a v neposlední řadě den přijetí úplaty.
Teprve doklad s těmito náležitostmi je právoplatný a může být plnohodnotně využíván.
Musím si schraňovat daňové doklady?
Pakliže jste podnikajícím subjektem, pro něhož je význam daňového dokladu důležitý z pohledu živnosti, je třeba tyto listiny, případně jejich elektronické podoby archivovat minimálně 10 let od konce zdaňovacího období.
Jedná-li se o zmiňované elektronické doklady, je nutno říci, že jejich platnost a věrohodnost musí být posvěcena elektronickým podpisem.
Všechny tyto náležitosti se řídí § 26-35 Zákona o DPH, který musí dodržovat jakýkoliv podnikatel a živnostník.
Obrázek převzat z webu www.freedigitalphotos.net (autor: patpitchaya).
