Zákon o spotřebních daních

353/2003 Sb.

ZÁKON

ze dne 26. září 2003

o spotřebních daních

Změna: 479/2003 Sb. (část)

Změna: 479/2003 Sb.

Změna: 353/2003 Sb., 237/2004 Sb.

Změna: 313/2004 Sb.

Změna: 558/2004 Sb.

Změna: 693/2004 Sb.

Změna: 179/2005 Sb.

Změna: 217/2005 Sb.

Změna: 377/2005 Sb.

Změna: 217/2005 Sb. (část)

Změna: 545/2005 Sb.

Změna: 217/2005 Sb. (část)

Změna: 310/2006 Sb.

Změna: 217/2005 Sb. (část), 379/2005 Sb., 575/2006 Sb.

Změna: 575/2006 Sb. (část)

Změna: 270/2007 Sb.

Změna: 261/2007 Sb., 296/2007 Sb.

Změna: 37/2008 Sb.

Změna: 124/2008 Sb.

Změna: 245/2008 Sb.

Změna: 309/2008 Sb.

Změna: 87/2009 Sb.

Změna: 292/2009 Sb.

Změna: 362/2009 Sb.

Změna: 362/2009 Sb. (část)

Změna: 59/2010 Sb. (část)

Změna: 59/2010 Sb.

Změna: 281/2009 Sb.

Změna: 95/2011 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1)    Tento    zákon   zapracovává   příslušné   předpisy   Evropských
společenství^1) a upravuje

a)   podmínky   zdaňování   minerálních   olejů,  lihu,  piva,  vína  a
meziproduktů   a   tabákových  výrobků  (dále  jen  „vybrané  výrobky“)
spotřebními daněmi,

b)  způsob  značení  a  prodeje  tabákových  výrobků  a  způsob značení
některých minerálních olejů.

(2) Spotřebními daněmi jsou

a) daň z minerálních olejů,

b) daň z lihu,

c) daň z piva,

d) daň z vína a meziproduktů a

e) daň z tabákových výrobků
(dále jen „daň“).

(3) Správu daní vykonávají celní orgány.

§ 2

Daňové území

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) daňovým územím České republiky území České republiky,

b) daňovým územím Evropského společenství území stanovené směrnicí Rady
o obecné úpravě spotřebních daní^1a),

c) členským státem členský stát Evropské unie,

d) třetí zemí země mimo daňové území Evropského společenství,

e) třetím územím území uvedené v odstavcích 3 a 4.

(2)   Území  Monackého  knížectví  se  považuje  za  území  Francouzské
republiky, území Jungholzu a Mittelbergu (KleinesWalsertal) se považuje
za  území  Spolkové republiky Německo, území ostrova Man se považuje za
území  Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, území San
Marina  se  považuje  za  území  Italské  republiky  a  výsostná  území
Spojeného království Akrotiri a Dhekelia se považují za území Kypru.

(3)  Za  třetí  země se pro účely tohoto zákona považují také území, za
jejichž  zahraniční  vztahy  odpovídá  členský  stát,  území Kanárských
ostrovů,  francouzských  zámořských  departementů, Alandských ostrovů a
britských Normanských ostrovů.

(4)  Za  třetí  země  se  pro  účely  tohoto zákona považují také území
ostrova  Helgoland,  území  Büsingen, Ceuta, Melilla, Livigno, Campione
d’Italia a italské vnitrozemské vody jezera Lugano.

(5)  Náležitosti stanovené celními předpisy Evropských společenství pro
vstup  vybraných  výrobků  na  celní  území  Evropského společenství se
použijí  obdobně  na  vstup vybraných výrobků na celní území Evropského
společenství z území uvedených v odstavci 3.

(6)  Náležitosti stanovené celními předpisy Evropských společenství pro
výstup  vybraných  výrobků  z  celního území Evropského společenství se
použijí  obdobně na výstup vybraných výrobků z celního území Evropského
společenství na území uvedená v odstavci 3.

§ 3

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) zrušeno

b)   dovozem   vstup  vybraných  výrobků  na  daňové  území  Evropského
společenství,  pokud  tyto  vybrané výrobky nejsou při vstupu na daňové
území   Evropského  společenství  propuštěny  do  režimu  s  podmíněným
osvobozením od cla, a také propuštění těchto vybraných výrobků z režimu
s podmíněným osvobozením od cla,

c)  režimem  s  podmíněným  osvobozením od cla kterýkoliv ze zvláštních
režimů  stanovených  v  nařízení  Rady,  kterým  se  vydává celní kodex
Společenství,  v souvislosti s celním dohledem, jemuž podléhají vybrané
výrobky, které nejsou zbožím Evropského společenství^3b), při vstupu na
celní území Evropského společenství, dočasné uskladnění, svobodná celní
pásma nebo svobodné celní sklady, jakož i kterýkoliv z režimů uvedených
v nařízení Rady, kterým se vydává celní kodex Společenství^3c),

d)  vývozem  propuštění  vybraných  výrobků do režimu vývozu^4) nebo do
režimu  pasivního  zušlechťovacího  styku^5)  a výstup z daňového území
Evropského společenství,

e)  podmíněným osvobozením od daně odklad povinnosti přiznat, vyměřit a
zaplatit  daň  do  dne  uvedení vybraných výrobků, na něž se nevztahuje
režim s podmíněným osvobozením od cla, do volného daňového oběhu,

f)  osvobozením  od  daně uvedení vybraných výrobků do volného daňového
oběhu, aniž vznikne povinnost přiznat, vyměřit a zaplatit daň,

g)  daňovým  skladem prostorově ohraničené místo na daňovém území České
republiky,   ve   kterém   provozovatel  daňového  skladu  za  podmínek
stanovených tímto zákonem vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje,
přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59, 78, 89 a
99),  přičemž  hranice  takového místa nesmějí být přerušeny s výjimkou
případu,   kdy   tímto   místem   prochází  veřejná  komunikace;  celní
ředitelství  může  stanovit,  že  určité  objekty a plochy tohoto místa
nejsou jeho součástí,

h)  provozovatelem  daňového skladu právnická nebo fyzická osoba, které
bylo uděleno povolení k provozování daňového skladu,

i)  oprávněným  příjemcem  právnická  nebo  fyzická  osoba,  která není
provozovatelem  daňového  skladu  v  místě,  kde  v rámci podnikatelské
činnosti^6)  na  základě  povolení  jednorázově  nebo opakovaně přijímá
vybrané  výrobky  v režimu podmíněného osvobození od daně dopravované z
jiného  členského  státu;  oprávněný  příjemce  nesmí vybrané výrobky v
režimu podmíněného osvobození od daně skladovat ani odesílat,

j)   uživatelem  vybraných  výrobků  osvobozených  od  daně  (dále  jen
„uživatel“)  právnická  nebo  fyzická  osoba,  která  přijímá  a užívá,
případně   podle  §  53  prodává  dalšímu  uživateli,  vybrané  výrobky
osvobozené  od  daně;  uživatelé  mají  postavení daňových subjektů bez
povinnosti se registrovat,

k)   oprávněným   odesílatelem  právnická  nebo  fyzická  osoba,  která
dopravuje  vybrané  výrobky  v  režimu podmíněného osvobození od daně z
místa  dovozu do daňového skladu, oprávněnému příjemci v jiném členském
státě,  do  místa  vývozu  v jiném členském státě nebo příjemci v jiném
členském   státě  podle  směrnice  Rady  o  obecné  úpravě  spotřebních
daní^6a);  tato  osoba  musí  být  na  daňovém  území  České  republiky
provozovatelem daňového skladu podle § 3 písm. h),

l) uvedením do volného daňového oběhu

1. každé, i protiprávní, vyjmutí vybraných výrobků z režimu podmíněného
osvobození od daně,

2.   každá,   i   protiprávní,  výroba  vybraných  výrobků  mimo  režim
podmíněného osvobození od daně,

3. každý, i protiprávní, dovoz vybraných výrobků mimo režim podmíněného
osvobození od daně,

4.  každé  skladování  nebo  doprava  vybraných  výrobků,  u  nichž  se
neprokáže,  že  se  jedná  o  výrobky  zdaněné, nebo pokud se neprokáže
způsob jejich nabytí oprávněně bez daně,

m)  daňovou  povinností výše daně připadající na vyrobené nebo dovezené
vybrané  výrobky,  u  kterých  vzniká  povinnost daň přiznat a zaplatit
podle  §  9;  u  vybraných  výrobků  osvobozených  od  daně  se daňovou
povinností rozumí výše daně, u které by vznikla povinnost daň přiznat a
zaplatit, kdyby tyto vybrané výrobky nebyly od daně osvobozeny,

n) zrušeno

o)  kódem  nomenklatury  číselné  označení  vybraných výrobků uvedené v
Nařízení  Rady  o  tarifu,  statistické nomenklatuře a Společném celním
tarifu,^8) ve znění platném k 1. lednu 2002,

p)  místem  pobytu  fyzické osoby adresa místa trvalého pobytu státního
občana  České republiky nebo adresa místa pobytu cizince; v případě, že
fyzická  osoba  nemá  místo pobytu na území České republiky, je povinna
oznámit celnímu úřadu adresu pro doručování,

q)  množstvím  vybraného  výrobku  v  jednotkách  jiných než počet kusů
množství vybraného výrobku vyjádřené v měřicích jednotkách^9) uvedených
v  §  47,  69, 84 nebo 95 a měřených způsobem podle zvláštního právního
předpisu,^10)

r)   pilotním   projektem  projekt  technologického  vývoje  ekologicky
příznivější  palivové směsi na základě lihu kvasného bezvodého zvláštně
denaturovaného   nebo   projekt   technologického   vývoje   ekologicky
příznivých  paliv  vyrobených  z nepotravinářských částí biomasy nebo z
biologického  odpadu;  tyto  projekty  musí být schváleny Ministerstvem
životního prostředí a Ministerstvem financí,

s) ztrátou nebo znehodnocením v důsledku prokazatelně nepředvídatelné a
neodvratitelné   události   takové  znehodnocení,  úplné  zničení  nebo
nenahraditelná  ztráta  vybraných  výrobků, kdy v důsledku prokazatelně
nepředvídatelné  a  neodvratitelné  události  nemohou  být tyto vybrané
výrobky předmětem daně podle tohoto zákona,

t)  daňovým  zástupcem  pro  zasílání  vybraných výrobků právnická nebo
fyzická  osoba  se  sídlem  nebo  místem  pobytu na daňovém území České
republiky,  která  na základě povolení vydaného celním úřadem zastupuje
fyzickou  nebo  právnickou  osobu,  která zasílá právnické nebo fyzické
osobě,  která  nepodniká  ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou
činnost,  na  daňové  území  České  republiky  z jiného členského státu
vybrané  výrobky  uvedené  do  volného  daňového oběhu v tomto členském
státě;  daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků může být pouze
osoba, která není totožná s fyzickou osobou, které jsou vybrané výrobky
zasílány;  daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků vykonává tuto
činnost podle podmínek stanovených v § 33 a 33a,

u) výrobou proces, při kterém

1. vybraný výrobek vznikne,

2.  z  vybraného  výrobku,  který  je  předmětem  daně, vznikne vybraný
výrobek,  který je jiným předmětem daně, s výjimkou činností podle § 45
odst. 12,

3. z minerálního oleje, který je uvedený pod jedním kódem nomenklatury,
vznikne minerální olej, který je uveden pod jiným kódem nomenklatury, s
výjimkou činností podle § 45 odst. 12,

v)  bankovní zárukou podle tohoto zákona se rozumí záruka vydaná bankou
nebo spořitelním a úvěrním družstvem.

§ 4

Plátce daně

(1) Plátcem je právnická nebo fyzická osoba,

a)  která  je  provozovatelem  daňového  skladu,  oprávněným příjemcem,
oprávněným  odesílatelem  nebo  výrobcem,  jíž  vznikla  povinnost  daň
přiznat  a  zaplatit  v  souvislosti  s  uvedením  vybraných výrobků do
volného  daňového  oběhu  (§  9 odst. 1), nebo v souvislosti se ztrátou
nebo znehodnocením vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného
osvobození od daně [§ 9 odst. 3 písm. a)],

b) jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit

1. při dovozu (§ 9 odst. 2),

2.  v  případě  použití vybraných výrobků osvobozených od daně pro jiné
účely,  než  na které se osvobození od daně vztahuje [§ 9 odst. 3 písm.
b)],

3.  v  případě použití vybraných výrobků, u nichž byla vrácena daň, pro
jiné  účely,  než  na které se vrácení daně vztahuje [§ 9 odst. 3 písm.
c)],

4.  v  případě  ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků [§ 9 odst. 3
písm. d)],

c)  která  uplatňuje nárok na vrácení daně, pokud tento zákon nestanoví
jinak (§ 15, 15a, 56 až 57),

d) která poskytla zajištění daně při dopravě vybraných výrobků v režimu
podmíněného  osvobození od daně, při níž došlo k porušení tohoto režimu
[§  9  odst.  3 písm. f) a § 28]; za daň společně a nerozdílně odpovídá
také  právnická  nebo fyzická osoba, která se na porušení tohoto režimu
podílela,  pokud  si byla tohoto porušení vědoma nebo pokud lze důvodně
předpokládat, že si ho vědoma být měla,

e)  jíž  vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při přijetí vybraných
výrobků  uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě pro
účely  podnikání  nebo určených k plnění úkolů veřejnoprávního subjektu
nebo   při  ukončení  dopravy  vybraných  výrobků  určených  pro  účely
podnikání [§ 9 odst. 3 písm. g)],

f)  která  skladuje nebo dopravuje vybrané výrobky, aniž prokáže, že se
jedná  o  vybrané  výrobky  pro  osobní spotřebu, nebo uvádí do volného
daňového  oběhu  vybrané  výrobky,  aniž prokáže, že se jedná o vybrané
výrobky  zdaněné,  nebo  pokud neprokáže způsob jejich nabytí oprávněně
bez  daně;  za  daň  společně a nerozdílně odpovídá také právnická nebo
fyzická osoba, která se na uvedeném skladování nebo dopravě podílela,

g)  které  vznikla  povinnost  daň přiznat a zaplatit při přechodu nebo
převodu  vlastnického práva k nezdaněným vybraným výrobkům a podobně (§
9 odst. 4), nebo

h)  která  je daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků z jiného
členského státu na daňové území České republiky [§ 9 odst. 3 písm. i) a
§  33 odst. 3]; pokud právnická nebo fyzická osoba uvedená v § 33 odst.
2  neustanoví  daňového  zástupce nebo pokud ustanovený daňový zástupce
neplní  povinnosti v § 33 odst. 6, stává se plátcem daně příjemce (§ 33
odst. 1).

(2)  Osoba s výjimkou osob uvedených v odstavci 1 písm. b) bodech 1 a 3
a písm. f) a v § 14 odst. 2 a 3 je povinna se registrovat jako plátce u
celního  úřadu  nejpozději do dne vzniku první povinnosti daň přiznat a
zaplatit.  Osoba  uplatňující  nárok  na  vrácení  daně  je  povinna se
registrovat u celního úřadu nejpozději do dne, kdy poprvé uplatní nárok
na  vrácení  daně, není-li již jako plátce daně registrována. Plátce je
povinen se registrovat ke každé dani samostatně.

(3)  V  případě  uvedení  vybraných  výrobků  do volného daňového oběhu
odpovídá  společně  a  nerozdílně  za daň kromě plátce daně uvedeného v
odstavci  1  písm.  a) také právnická nebo fyzická osoba, jejímž jménem
byly  vybrané  výrobky do volného daňového oběhu uvedeny. V případě, že
uvedení  vybraných  výrobků do volného daňového oběhu bylo neoprávněné,
odpovídá  za  daň  společně  a  nerozdílně  také právnická nebo fyzická
osoba, která se na tomto neoprávněném uvedení do volného daňového oběhu
podílela.

(4) V případě dovozu odpovídá společně a nerozdílně za daň kromě plátce
daně uvedeného v odstavci 1 písm. b) bodě 1 také právnická nebo fyzická
osoba, jejímž jménem byly vybrané výrobky dovezeny. V případě, že dovoz
vybraných   výrobků   byl  neoprávněný,  odpovídá  za  daň  společně  a
nerozdílně  také právnická nebo fyzická osoba, která se na tomto dovozu
podílela.

(5)  Pro účely odstavce 1 písm. f) se za množství vybraných výrobků pro
osobní spotřebu považuje množství, které nepřesahuje u

a)   minerálních   olejů,   s   výjimkou   zkapalněných  ropných  plynů
dopravovaných  v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně,
množství dopravované v běžných nádržích (§ 63 odst. 2) zvýšené o 20 l,

b)  zkapalněných  ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně
do 40 kg včetně 5 tlakových nádob,

c) lihovin^11) 10 l konečných výrobků,

d) piva 110 l,

e) meziproduktů 20 l,

f) vína 90 l, z toho u šumivých vín 60 l,

g) cigaret 800 kusů,

h) h) cigarillos nebo doutníků o hmotnosti nejvýše 3 g/kus 400 kusů,

i) ostatních doutníků 200 kusů,

j) tabáku ke kouření 1 kg.

(6)  Pro  posouzení, zda se v případě podle odstavce 1 písm. f) jedná o
vybrané  výrobky  pro  osobní  spotřebu  nebo  pro  účely podnikání, se
použije  ustanovení  odstavce  5.  Zároveň  se  pro  tyto účely použije
ustanovení § 32 odst. 2, 4 a 5 obdobně.

(7)  Bližší vymezení plátců daně upravuje pro daň z minerálních olejů §
44,  pro  daň  z  lihu  §  66,  pro  daň  z piva § 80, pro daň z vína a
meziproduktů § 92 a pro tabákové výrobky § 100c.

§ 5

Prokázání zdanění vybraných výrobků

(1)  Na  daňovém  území  České republiky se prokazuje zdanění vybraných
výrobků  uvedených  do  volného  daňového  oběhu  daňovým dokladem nebo
dokladem  o  prodeji či dokladem o dopravě vybraných výrobků do volného
daňového  oběhu již uvedených, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 6).
Zdanění  vybraných  výrobků  do volného daňového oběhu již uvedených se
prokazuje  pouze  tehdy,  nejedná-li  se  o  vybrané výrobky pro osobní
spotřebu (§ 4 odst. 6, § 32 odst. 2, 4 a 5).

(2) Daňový doklad podle odstavce 1, který je plátce povinen při uvedení
vybraných   výrobků   do   volného  daňového  oběhu  bezodkladně  vydat
nabyvateli,  popřípadě  osobě,  která  pro  nabyvatele  nebo kupujícího
výrobky podle odstavce 1 přechodně nabývá, musí obsahovat tyto údaje:

a)  obchodní  firmu  nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12)
plátce,  je-li  plátce  právnickou  osobou, jméno a příjmení, popřípadě
obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo plátce, je-li
plátce fyzickou osobou,

b)  obchodní  firmu  nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12)
nabyvatele,  je-li  nabyvatel  právnickou  osobou,  jméno  a  příjmení,
popřípadě  obchodní  firmu,  místo  pobytu a daňové identifikační číslo
nabyvatele, bylo-li přiděleno, je-li nabyvatel fyzickou osobou,

c)  množství  vybraných  výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u
nichž  vznikla  povinnost  daň  přiznat  a  zaplatit,  a  jejich název,
popřípadě obchodní označení,

d) výši spotřební daně celkem,

e) datum vystavení daňového dokladu,

f) číslo daňového dokladu.

(3) Doklad o prodeji podle odstavce 1, který je prodávající povinen při
prodeji vybraných výrobků bezodkladně vydat, musí obsahovat tyto údaje:

a)  obchodní  firmu  nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12)
prodávajícího,  je-li  prodávající právnickou osobou, jméno a příjmení,
popřípadě  obchodní  firmu,  místo  pobytu a daňové identifikační číslo
prodávajícího, bylo-li přiděleno, je-li prodávající fyzickou osobou,

b)  obchodní  firmu  nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12)
kupujícího,   je-li  kupující  právnickou  osobou,  jméno  a  příjmení,
popřípadě  obchodní  firmu,  místo  pobytu a daňové identifikační číslo
kupujícího, bylo-li přiděleno, je-li kupující fyzickou osobou,

c)  množství  prodaných vybraných výrobků uvedených do volného daňového
oběhu,  u  nichž  vznikla  povinnost  daň  přiznat a zaplatit, a jejich
název, popřípadě obchodní označení,

d) výši spotřební daně celkem,

e) datum vystavení dokladu o prodeji,

f) číslo dokladu o prodeji.

(4)  Doklad o dopravě podle odstavce 1 vystavuje právnická nebo fyzická
osoba, která vybrané výrobky již uvedené do volného daňového oběhu vydá
pro  dopravu,  přičemž  nejsou  splněny podmínky, na jejichž základě je
stanovena  povinnost vydat daňový doklad podle odstavce 2 nebo doklad o
prodeji podle odstavce 3. Doklad o dopravě musí obsahovat tyto údaje:

a)  obchodní  firmu  nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12)
odesilatele,  je-li  odesilatel  právnickou  osobou,  jméno a příjmení,
popřípadě  obchodní  firmu,  místo  pobytu a daňové identifikační číslo
odesilatele, bylo-li přiděleno, je-li odesilatel fyzickou osobou,

b) místo určení,

c)  množství  dopravovaných  vybraných  výrobků  uvedených  do  volného
daňového  oběhu,  u  nichž  vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a
jejich název, popřípadě obchodní označení,

d) výši spotřební daně celkem,

e) datum vystavení dokladu o dopravě,

f) číslo dokladu o dopravě.

(5)  Zdanění  vybraných  výrobků  při  dovozu  se prokazuje rozhodnutím
celního  úřadu  o  propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu
nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení nebo
jiným rozhodnutím celního úřadu o vyměření daně.

(6)  Vybrané  výrobky  uvedené do volného daňového oběhu lze dopravovat
pouze  s  daňovým  dokladem, s dokladem o prodeji, s dokladem o dopravě
nebo s rozhodnutím celního úřadu podle odstavce 5.

(7)  Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském
státě,  které jsou zasílány právnické nebo fyzické osobě se sídlem nebo
místem  pobytu na daňovém území České republiky (§ 33), která nepodniká
ani  nevykonává  jinou samostatnou hospodářskou činnost, lze dopravovat
pouze  s  dokladem,  který  potvrzuje,  že  tyto výrobky byly zdaněny v
členském státě, ze kterého byly zaslány.

(8)  Pro  prokázání  zdanění minerálních olejů, lihu, vybraných výrobků
obsahujících  líh a tabákových výrobků platí rovněž ustanovení § 51, 74
a 106.

§ 6

Prokázání oprávněného nabytí vybraných výrobků osvobozených od daně

(1)   Oprávněné  nabytí  vybraných  výrobků  osvobozených  od  daně  se
prokazuje zvláštním povolením podle § 13 tohoto zákona, bylo-li vydáno,
a  dokladem  o osvobození vybraných výrobků od daně. Toto ustanovení se
nevztahuje na právnické nebo fyzické osoby uvedené v § 53 odst. 9.

(2)  Doklad  o  osvobození  od  daně podle odstavce 1, který je plátce,
popřípadě  uživatel  povinen  bezodkladně  vydat  při  vydání vybraných
výrobků osvobozených od daně, musí obsahovat tyto údaje:

a)  obchodní  firmu  nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12)
odesílajícího  plátce,  popřípadě  uživatele,  je-li  plátce, popřípadě
uživatel právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu,
místo   pobytu  a  daňové  identifikační  číslo  odesílajícího  plátce,
popřípadě uživatele, je-li plátce, popřípadě uživatel fyzickou osobou,

b)  obchodní  firmu  nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12)
přijímajícího  uživatele,  je-li  uživatel  právnickou  osobou, jméno a
příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační
číslo   přijímajícího  uživatele,  bylo-li  přiděleno,  je-li  uživatel
fyzickou osobou,

c)  množství  vybraných  výrobků  osvobozených od daně, u nichž vznikla
daňová povinnost, a jejich název, popřípadě obchodní označení,

d) prohlášení, že v ceně vybraných výrobků není obsažena daň,

e) místo odeslání,

f) místo přijetí,

g) datum vystavení dokladu o osvobození od daně,

h) číslo dokladu o osvobození od daně.

(3)  Oprávněné nabytí dovezených vybraných výrobků osvobozených od daně
se  prokazuje  zvláštním  povolením  podle  § 13, byla-li povinnost jej
vystavit,  a  zároveň  rozhodnutím celního úřadu o propuštění vybraných
výrobků   do   režimu   volného   oběhu   nebo   do   režimu  aktivního
zušlechťovacího  styku  v  systému  navracení  nebo  jiným  rozhodnutím
celního úřadu o vyměření daně.

(4)  Vybrané výrobky osvobozené od daně lze dopravovat pouze s dokladem
o osvobození od daně, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 50).

(5)  Pro  prokázání  oprávněnosti  nabytí  minerálních  olejů,  lihu  a
vybraných  výrobků  obsahujících  líh platí rovněž ustanovení § 52 a 75
tohoto zákona.

§ 7

Předmět daně

(1) zrušen

(2)  Předmětem  daně  jsou  vybrané výrobky na daňovém území Evropského
společenství  vyrobené  nebo  na  daňové  území Evropského společenství
dovezené.

(3) Bližší vymezení předmětu daně upravuje u daně z minerálních olejů §
45,  daně z lihu § 67, daně z piva § 81, daně z vína a z meziproduktů §
93 a daně z tabákových výrobků § 101.

§ 8

Vznik daňové povinnosti

(1) zrušen

(2)  Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území
Evropského  společenství nebo dovozem vybraných výrobků na daňové území
Evropského společenství.

§ 9

Vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit

(1)  Povinnost  daň  ve  stanovené  lhůtě  přiznat  a  zaplatit  vzniká
okamžikem  uvedení  vybraných  výrobků  do  volného  daňového  oběhu na
daňovém území České republiky. To se netýká odpadních olejů uvedených v
§ 45 odst. 1 písm d).

(2)  Při  dovozu  vybraných  výrobků  vzniká  povinnost  daň  přiznat a
zaplatit  dnem  vzniku  celního  dluhu,  pokud  vybrané  výrobky nebyly
uvedeny  do  režimu  podmíněného  osvobození  od  daně.  Nepodléhají-li
vybrané výrobky clu, má se pro účely tohoto zákona za to, že celní dluh
vznikl,  jsou-li splněny ostatní podmínky pro jeho vznik, které stanoví
zvláštní  právní  předpis.^13) Při dovozu vybraných výrobků, které byly
uvedeny  do režimu podmíněného osvobození od daně, vzniká povinnost daň
přiznat a zaplatit podle odstavce 1.

(3) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také

a) u vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od
daně  okamžikem  jejich  ztráty  nebo  znehodnocení, pokud se nejedná o
ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s),

b)  u  vybraných  výrobků osvobozených od daně okamžikem jejich použití
pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje,

c)  u  vybraných  výrobků,  u  nichž byla vrácena daň, okamžikem jejich
použití pro jiné účely, než na které se vrácení daně vztahuje,

d)   dnem   zúčtování   ztráty  nebo  znehodnocení  vybraných  výrobků,
nejpozději však do jednoho měsíce po zjištění ztráty nebo znehodnocení,
pokud  se nejedná o ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s); do
ztrát  a  znehodnocení  se  nezahrnují  ztráty  a  znehodnocení ve výši
technicky   zdůvodněných   skutečných   výrobních  ztrát  a  ztrát  při
skladování,

e)  dnem  nabytí  vybraných  výrobků  nebo  dnem  jejich prodeje plátci
uvedenými  v § 4 odst. 1 písm. f) nebo dnem zjištění, že plátce vybrané
výrobky  po  nějakou  dobu držel, nebo že je drží, a to tím dnem, který
nastal dříve,

f)  okamžikem  porušení  režimu  podmíněného  osvobození  od daně během
dopravy vybraných výrobků v tomto režimu (§ 28),

g)  dnem  přijetí  vybraných  výrobků,  které  byly  uvedeny do volného
daňového  oběhu  v  jiném  členském státě a které jsou určeny pro účely
podnikání  na  daňovém  území  České  republiky  nebo  k  plnění  úkolů
veřejnoprávního  subjektu  na  daňovém  území České republiky nebo dnem
ukončení  dopravy  na daňovém území České republiky, pokud tyto výrobky
byly  přijaty  plátcem uvedeným v § 4 odst. 1 písm. e) v jiném členském
státě a jsou dopravovány na daňové území České republiky,

h)  dnem  zániku nebo odejmutí povolení pro provozování daňového skladu
nebo  zvláštního  povolení  na  přijímání  a  užívání vybraných výrobků
osvobozených  od  daně;  to  se nevztahuje na vybrané výrobky, které se
mohou  užívat  bez  zvláštního  povolení  podle  §  13 odst. 21 nebo na
vybrané  výrobky,  pro které zvláštní povolení zaniklo podle § 13 odst.
22  písm.  d)  a  které jsou dnem zániku zvláštního povolení uvedeny do
režimu podmíněného osvobození od daně,

i) dnem přijetí vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v
jiném  členském státě, které byly zaslány právnické nebo fyzické osobě,
která  nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost,
na daňové území České republiky (§ 33), nebo

j) dnem použití vybraných výrobků pro vlastní spotřebu.

(4)  Povinnost  daň  přiznat  a zaplatit vzniká také dnem přechodu nebo
převodu  vlastnického  práva  k  nezdaněným vybraným výrobkům, které se
nacházejí  mimo  režim  podmíněného osvobození od daně a tvoří obchodní
majetek,^14)  při  nájmu  podniku  nebo  jeho  části,^15)  při  prodeji
podniku^16)  nebo  jeho vložení jako vklad do obchodní společnosti nebo
družstva.^17)

(5) Další skutečnosti zakládající povinnost daň přiznat a zaplatit jsou
stanoveny  pro  daň  z minerálních olejů v § 46, pro daň z lihu v § 68,
pro  daň  z  piva  v  §  83, pro daň z vína a meziproduktů v § 94 a pro
tabákové výrobky v § 101a.

§ 10

Sazby a výpočet daně

(1) Daň se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně stanovenou pro
příslušný vybraný výrobek, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2)  Výpočet  daně  pro  pivo je stanoven v § 85 odst. 3 a pro tabákové
výrobky v § 104.

§ 11

Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozeny vybrané výrobky

a)  dovezené, pokud se na ně vztahuje osvobození příležitostného dovozu
zboží  v  osobních  zavazadlech cestujícího, člena posádky letadla nebo
dovozu  pohonných  hmot  cestujícím  podle  zákona  upravujícího  daň z
přidané  hodnoty^31a),  anebo  osvobození  od cla, s výjimkou vybraných
výrobků,  které  se  po  vývozu  vracejí  zpět  na  daňové  území České
republiky a jsou propuštěny do volného oběhu,

b)  nakoupené bez daně za stavu ohrožení státu a válečného stavu, pokud
tak nařídí vláda podle § 137,

c) zrušeno

d)  dovezené nebo dopravené z území jiného členského státu nebo z místa
dovozu na daňovém území České republiky na daňové území České republiky
pro  ozbrojené síly členských států Organizace Severoatlantické smlouvy
s  výjimkou  ozbrojených sil České republiky pro použití těchto výrobků
těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími
nebo  k zásobování jejich jídelen, tyto výrobky mohou být dopravovány z
jiného  členského  státu  pouze  s osvědčením o osvobození od spotřební
daně  vyhotoveným podle vzoru a způsobem uvedeným v příslušném předpisu
Evropského společenství,^17a)

e)  dopravené  z  území  jiného  členského státu osobám uvedeným v § 15
odst.  1;  tyto  výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu
pouze  s  doklady  podle  §  27 nebo 27c a s osvědčením o osvobození od
spotřební daně vyhotoveným podle vzoru a způsobem uvedeným v příslušném
předpisu Evropského společenství,^17a)

f)  dovezené  ze  třetích zemí, pokud jsou tyto vybrané výrobky v rámci
omezení  a  za  podmínek  stanovených  mezinárodními smlouvami s těmito
zeměmi osvobozeny od daně z přidané hodnoty,

g)  dovezené  mezinárodními  organizacemi nebo jejich členy, pokud jsou
tyto  vybrané  výrobky  v  rámci  omezení  a  za  podmínek  stanovených
mezinárodními   úmluvami   zakládajícími   tyto  organizace,  popřípadě
dohodami o umístění jejich sídla, osvobozeny od daně z přidané hodnoty.

(2)  Pokud  právnická  nebo  fyzická  osoba  nakoupila  zdaněné vybrané
výrobky  a  použila  je  pro  účely, na které se vztahuje osvobození od
daně,  pohlíží se pro účely tohoto zákona na tyto vybrané výrobky, jako
by byly pořízeny za ceny bez daně.

(3)  Pro  přijímání  a  užívání  vybraných výrobků osvobozených od daně
podle odstavce 1 se nevyžaduje zvláštní povolení na přijímání a užívání
vybraných výrobků osvobozených od daně (§ 13).

(4) Další skutečnosti zakládající nárok na osvobození vybraných výrobků
od  daně  jsou  stanoveny pro daň z minerálních olejů v § 49, pro daň z
lihu  v § 71 a 72, pro daň z piva v § 86, pro daň z vína a meziproduktů
v § 97 a pro daň z tabákových výrobků v § 105.

§ 12

Uplatnění nároku na osvobození od daně

(1)  Nárok  na  osvobození  vybraného výrobku od daně, včetně odkazu na
příslušné ustanovení tohoto zákona, podle něhož je nárok uplatňován, je
uživatel  povinen  uplatnit  písemně  u  plátce  nebo  uživatele,  a to
nejpozději před jejich vydáním, jinak nárok na vydání vybraných výrobků
bez daně nevznikne. To se netýká uživatelů uvedených v § 53 odst. 9.

(2)   Jedná-li  se  o  dovoz  vybraných  výrobků,  uplatňuje  nárok  na
osvobození  vybraného  výrobku  od  daně  u  příslušného  celního úřadu
uživatel,  který  musí  být  současně  i  deklarantem,  a to při podání
celního  prohlášení,  jímž  navrhuje  propuštění  vybraných  výrobků do
režimu  volného  oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v
systému  navracení.  Je-li stanovena povinnost podat celní prohlášení v
písemné formě, uplatňuje se nárok na osvobození od daně rovněž písemně.

(3)  Nárok  na  vydání  vybraného  výrobku  za  ceny  bez daně uživatel
prokazuje  předložením  zvláštního  povolení  na  přijímání  a  užívání
vybraných  výrobků  osvobozených  od daně, které mu bylo vydáno podle §
13, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 11 odst. 3, § 32, § 53 odst. 4
až 10, § 73 odst. 2, § 87, § 98 a 105a; neučiní-li tak, má se za to, že
nárok na osvobození vybraných výrobků od daně nebyl uplatněn.

(4)  Stanoví-li  tento zákon jako podmínku pro vydání vybraného výrobku
za  cenu bez daně předložení zvláštního povolení na přijímání a užívání
vybraných  výrobků  osvobozených  od  daně,  je  plátce  nebo  uživatel
oprávněn  vydat  vybraný výrobek pouze uživateli, který takové zvláštní
povolení předloží k nahlédnutí.

(5)  Uživatel  je  povinen  bezodkladně umístit přijatý vybraný výrobek
osvobozený od daně v místě, které je uvedeno ve zvláštním povolení.

§ 13

Zvláštní povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených
od daně

(1)  S výjimkou případů podle § 11 odst. 3, § 32, § 53 odst. 4 až 10, §
73  odst.  2,  §  87, § 98 a 105a lze vybrané výrobky přijímat a užívat
pouze  na  základě zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných
výrobků  osvobozených  od daně (dále jen „zvláštní povolení“). O vydání
zvláštního   povolení  rozhoduje  celní  ředitelství  na  návrh  podaný
prostřednictvím celního úřadu.

(2)  V  návrhu  na  vydání  zvláštního  povolení  musí být uvedeny tyto
náležitosti:

a)  obchodní  firma  nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12)
navrhovatele,  je-li  navrhovatel  právnickou osobou; jméno a příjmení,
popřípadě  obchodní  firma,  místo pobytu a daňové identifikační číslo,
bylo-li  přiděleno,  a  datum  narození navrhovatele, je-li navrhovatel
fyzickou osobou,

b)  popis  místa  uskladnění  vybraných  výrobků osvobozených od daně a
popis způsobu jejich zabezpečení před neoprávněným použitím,

c) název, popřípadě obchodní označení vybraných výrobků,

d)  účel  použití  a  předpokládané  množství  roční spotřeby vybraných
výrobků,

e)  obchodní  firma  nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12)
dodavatele, bylo-li přiděleno, je-li dodavatel právnickou osobou; jméno
a   příjmení,   popřípadě   obchodní   firma,  místo  pobytu  a  daňové
identifikační  číslo  dodavatele,  je-li  dodavatel  fyzickou osobou, a
místo vydání vybraných výrobků,

f)  čestné  prohlášení navrhovatele, že jsou splněny podmínky stanovené
zvláštními  právními  předpisy  pro  ochranu  života  a  zdraví  osob a
životního prostředí,

g) zrušeno

h) očekávaný původ přijímaných vybraných výrobků, zda pocházejí z České
republiky, členských zemí nebo třetích zemí, a místo odeslání,

i)  doklad  o  tom,  zda a v jaké výši má navrhovatel v České republice
nedoplatek  evidovaný  celním  nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na
pojistném  a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném
a  na  penále  na  sociální  zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti,  který  nesmí být v den podání návrhu starší více než 30
kalendářních dní,

j)  čestné  prohlášení  navrhovatele,  zda  mu  byla  udělena pokuta za
závažné  nebo  opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li
navrhovatel  fyzickou  osobou,  nebo zda navrhovateli, jeho statutárním
orgánům  nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné
nebo   opakované   porušení   celních  nebo  daňových  předpisů,  je-li
navrhovatel právnickou osobou,

k)   výpis   z   obchodního   rejstříku  nebo  výpis  z  živnostenského
rejstříku,^18)  který  nesmí být v den podání návrhu starší více než 30
kalendářních  dní,  nejedná-li  se  o  uživatele,  který  se  do těchto
rejstříků nezapisuje,

l)  evidenční  číslo  uživatele,  pokud  již  bylo  celním ředitelstvím
navrhovateli přiděleno.

(3)  Název  vybraného výrobku podle odstavce 2 písm. c) musí být uveden
dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného
výrobku  tak,  aby  bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je
pro tento výrobek stanovena, kdyby nebyl osvobozen.

(4) Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu^19a)
výpis  z  evidence  Rejstříku  trestů  týkající  se navrhovatele, je-li
navrhovatelem  fyzická  osoba,  nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů
týkající  se  statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů, je-li
navrhovatelem  právnická  osoba.  Žádost  o  vydání  výpisu  z evidence
Rejstříku  trestů  a  výpis  z evidence Rejstříku trestů se předávají v
elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5)  Je-li  navrhovatelem,  jeho  statutárním  orgánem nebo členem jeho
statutárního  orgánu  fyzická  osoba,  která není státním občanem České
republiky,  přikládá  navrhovatel  k  návrhu  podle  odstavce 2 doklady
odpovídající  výpisům  z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož
je  tato  osoba  občanem,  jakož  i státem, ve kterém se v posledních 3
letech  zdržovala  nepřetržitě  po  dobu  delší  než 3 měsíce. To platí
obdobně  i  v  případě  státního  občana  České  republiky,  který se v
posledních  3  letech zdržoval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce v
zahraničí.  Zdržovala-li  se zahraniční fyzická osoba v době podle věty
první  v  České republice, vyžádá si celní ředitelství výpis z evidence
Rejstříku trestů podle odstavce 4.

(6)  Celní  ředitelství  rozhodne  o  vydání  zvláštního povolení pouze
navrhovateli,  který  není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle
zvláštního  právního  předpisu^20).  Má-li  navrhovatel  nedoplatek  na
daních  nebo  clu  nebo  nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné
zdravotní   pojištění  nebo  na  pojistném  a  na  penále  na  sociální
zabezpečení   a  příspěvku  na  státní  politiku  zaměstnanosti,  celní
ředitelství  vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto
nedoplatku. V opačném případě návrh zamítne.

(7)  Za  závažné  porušení  celních nebo daňových předpisů se pro účely
tohoto  zákona  považuje  takové jejich porušení, za které byla uložena
pokuta,  úrok  z  prodlení  nebo  penále  ve  výši  250 000 Kč a vyšší;
opakovaným porušením celních nebo daňových předpisů je jejich porušení,
k  němuž  došlo více než pětkrát během 2 let předcházejících dni podání
návrhu.

(8)  Navrhovatel  je  povinen  na  výzvu  celního  úřadu  nebo  celního
ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.

(9)  Celní  ředitelství  prověří  údaje  uvedené  v  návrhu a v případě
pochybností  o  jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby
údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu,
v  níž  je  navrhovatel  povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí
stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží.

(10)  Celní  ředitelství  ve zvláštním povolení uvede skutečnosti podle
odstavce 2 písm. a), b), c), d), e), g) a h).

(11)  Celní  ředitelství  může  ve  zvláštním  povolení  stanovit další
podmínky  zabezpečení vybraných výrobků nebo uložit opatření potřebná k
zabránění jejich neoprávněného použití.

(12)  Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání zvláštního povolení
do  60  kalendářních  dní  od  zahájení  řízení;  ve  zvlášť  složitých
případech  rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k
povaze  věci  rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit
nejblíže  vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout
do  60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o
tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.

(13) Rozhodnutí o vydání zvláštního povolení vyhotoví celní ředitelství
ve  čtyřech  stejnopisech,  z  nichž  jedno  je určeno uživateli, druhé
celnímu  úřadu  příslušnému  pro  uživatele, třetí dodavateli vybraných
výrobků  a  čtvrté  celnímu  úřadu příslušnému pro dodavatele vybraných
výrobků.

(14)  Celní  ředitelství  v  souvislosti  s  vydáním prvního zvláštního
povolení přidělí uživateli evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.

(15)  V  rozhodnutí o zvláštním povolení stanoví celní ředitelství dobu
jeho  platnosti, která počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí.
Zvláštní  povolení  platí  nejméně  do  konce kalendářního roku, v němž
nabylo  rozhodnutí  o  jeho  udělení  právní  moci,  a nejdéle do konce
třetího  kalendářního roku od konce roku, v němž bylo rozhodnutí o jeho
udělení  vydáno,  pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 73); to neplatí,
jde-li  o  zvláštní  povolení  týkající  se  lihu,  v němž lze stanovit
platnost  pouze  do  konce  kalendářního  roku,  v  němž  bylo zvláštní
povolení vydáno.

(16)  Rozhodnutí,  kterým  se  návrhu  na  vydání  zvláštního  povolení
vyhovuje, se neodůvodňuje.

(17)  O  vydání  nového zvláštního povolení je uživatel povinen požádat
nejpozději   tři   kalendářní  měsíce  před  ukončením  doby  platnosti
předchozího  zvláštního  povolení,  pokud  hodlá  nepřerušeně  přijímat
vybrané výrobky osvobozené od daně.

(18) Uživatel je povinen oznámit celnímu ředitelství každou změnu údajů
podle odstavce 2 písm. a) nebo b) do 15 kalendářních dní ode dne jejího
vzniku  a  změnu údajů podle odstavce 2 písm. c), d), e), g) nebo h) je
uživatel povinen oznámit předem.

(19) Dojde-li ke změně

a) sídla nebo místa pobytu uživatele,

b) předpokládaného množství roční spotřeby vybraných výrobků,

c) sídla nebo místa pobytu dodavatele vybraných výrobků, nebo

d) místa vydání vybraných výrobků,
celní   ředitelství   vydá  rozhodnutí  o  změně  původního  zvláštního
povolení.

(20)  Dojde-li  ke  změně  ostatních  skutečností  a údajů uvedených ve
zvláštním   povolení,   celní  ředitelství  rozhodne  o  vydání  nového
zvláštního  povolení  a  o  odejmutí  zvláštního  povolení předchozího.
Zanikne-li  původní  zvláštní  povolení  uplynutím doby, na kterou bylo
vydáno,  v  případném  rozhodnutí  o  vydání nového zvláštního povolení
celní ředitelství rozhodne o odejmutí původního zvláštního povolení.

(21)  Pokud  zvláštní  povolení  zaniklo uplynutím doby, na kterou bylo
vydáno,  a uživatel nepožádal o vydání nového zvláštního povolení podle
odstavce  17  a  pokud  tento  uživatel  ještě skladuje vybrané výrobky
získané na základě tohoto zaniklého zvláštního povolení, může je užívat
i  po  zániku  platnosti  tohoto  povolení  až  do  vyčerpání  zásob za
podmínky, že

a)  provede  za přítomnosti úřední osoby celního úřadu, nejpozději do 5
kalendářních  dní  poté,  co  zvláštní  povolení zaniklo, inventarizaci
uvedených   vybraných   výrobků   a  její  výsledek  oznámí  nejpozději
následující  pracovní  den  celnímu  úřadu příslušnému místu, ve kterém
jsou  tyto  vybrané  výrobky  osvobozené  od  daně na základě zaniklého
zvláštního povolení umístěny,

b) uvedené vybrané výrobky budou užívány pouze pro účely a za podmínek,
které byly uvedeny v zaniklém zvláštním povolení, na jehož základě byly
uživatelem odebrány.

(22) Zvláštní povolení zaniká

a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,

b) zánikem právnické osoby, je-li uživatel právnickou osobou,

c)   úmrtím  uživatele  nebo  nabytím  právní  moci  rozsudku  soudu  o
prohlášení uživatele za mrtvého,

d)  dnem, kdy pro prostorově ohraničené místo [§ 3 písm. g)], ve kterém
jsou  umístěny vybrané výrobky osvobozené od daně na základě zvláštního
povolení,  nabude  právní  moci  rozhodnutí  o  povolení  k provozování
daňového skladu podle § 20,

e)  dnem  nabytí  právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na
majetek uživatele, nebo

f) dnem zániku živnostenského oprávnění.^21)

(23) Celní ředitelství odejme zvláštní povolení, jestliže

a)  vybraný  výrobek  byl  použit  na  jiné  účely,  než  které byly ve
zvláštním  povolení  uvedeny,  a  uživatel  z  tohoto vybraného výrobku
nezaplatil daň,

b)  uživatel  neplní podmínky stanovené zvláštním povolením nebo nevede
řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (§ 40),

c)  pominuly  důvody  nebo se změnily podmínky, na jejichž základě bylo
zvláštní povolení vydáno, a uživatel nepožádal o jeho změnu,

d)  po  dobu  12 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o vydání zvláštního
povolení  nebyl uskutečněn nákup vybraných výrobků osvobozených od daně
podle tohoto zvláštního povolení, nebo

e) uživatel o to požádá.

(24)   Zanikne-li   zvláštní  povolení  nebo  je-li  zvláštní  povolení
odejmuto,  uživatel  provede  za přítomnosti úřední osoby celního úřadu
nejpozději do 5 kalendářních dní, inventarizaci zásob vybraných výrobků
a  nejpozději  následující  pracovní  den  po  provedení  inventarizace
předloží daňové přiznání a zaplatí daň, pokud se nejedná o případ podle
odstavce  21.  V  případě,  že dojde k zániku zvláštního povolení podle
odstavce  22  písm.  c),  provede  ve  stejné lhůtě inventarizaci osoba
oprávněná  pokračovat  v  živnosti podle živnostenského zákona; není-li
inventarizace   ve  stanovené  lhůtě  osobou  oprávněnou  pokračovat  v
živnosti  podle živnostenského zákona provedena, provede ji celní úřad.
Inventarizace   nemusí  být  provedena,  zaniklo-li  zvláštní  povolení
uplynutím  doby,  na kterou bylo vydáno, nebo bylo-li podle odstavce 20
odejmuto,  pokud  bylo  téže  osobě  z  těchto  důvodů  vydáno zvláštní
povolení nové.

(25)  Další  podmínky týkající se zvláštního povolení upravuje § 53 pro
minerální  oleje,  §  73  pro  líh,  §  87  pro  pivo,  § 98 pro víno a
meziprodukty a § 105a pro tabákové výrobky

§ 14

Vracení daně plátci

(1)  U  zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu
vzniká plátci nárok na vrácení daně dnem

a)  jejich  propuštění  do  režimu  vývozu  nebo  do  režimu  pasivního
zušlechťovacího  styku,  prokáže-li  plátce  výstup vybraných výrobků z
daňového území Evropského společenství,

b)  jejich opětovného uvedení do režimu podmíněného osvobození od daně;
daň může být vrácena jenom provozovateli daňového skladu, jenž je uvedl
do  volného  daňového  oběhu  a jemuž byly tyto vybrané výrobky vráceny
jako  nepřevzaté  kupujícím  nebo  z  důvodu  vypořádání  nároků  z vad
vybraných   výrobků;   daň   může  být  vrácena  pouze  v  případě,  že
provozovatel  daňového  skladu úplatu za tyto vybrané výrobky neobdržel
nebo pokud tuto úplatu kupujícímu vrátil.

(2)  Plátci,  který dopraví vybrané výrobky uvedené do volného daňového
oběhu  na  daňovém  území České republiky do jiného členského státu pro
účely  podnikání nebo pro plnění úkolů veřejnoprávního subjektu, vzniká
nárok na vrácení daně za podmínek, že

a)  před  odesláním  vybraných výrobků celnímu úřadu oznámí, že uplatní
nárok  na vrácení daně; s tímto oznámením předloží doklad o tom, že daň
za  vybrané  výrobky,  které budou dopraveny do jiného členského státu,
byla na daňovém území České republiky zaplacena,

b) vybrané výrobky jsou dopravovány se zjednodušeným průvodním dokladem
(§ 30),

c)  předloží  navrácené  vyhotovení  zjednodušeného  průvodního dokladu
řádně potvrzené příjemcem,

d) předloží doklad o

1. zaplacení daně v členském státě určení,

2.  zaplacení  daně  v  členském státě, ve kterém došlo ke ztrátě během
dopravy  nebo  ve  kterém  byla ztráta během dopravy zjištěna, pokud se
nejedná o ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s), nebo

3.  skutečnosti,  že  vybraný  výrobek  není  v  členském  statě určení
předmětem  daně nebo že je od daně osvobozen, vydaný příslušnými orgány
členského státu určení,

e)  u zdaněných vybraných výrobků, které podléhají značení podle tohoto
zákona  a byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České
republiky,  předloží  potvrzení od správce daně jiného členského státu,
že značení podle tohoto zákona byla zničena nebo odstraněna.

Nárok  na  vrácení  daně vzniká dnem splnění poslední podmínky ze všech
podmínek uvedených v písmenech a) až e).

(3) Plátci, který předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla
zaplacena  na daňovém území České republiky a tyto výrobky byly zaslány
fyzické  osobě do jiného členského státu (§ 33), a doklad o tom, že daň
za  vybrané  výrobky byla přiznána v tomto jiném členském státě, vzniká
nárok  na vrácení daně dnem předložení těchto dokladů. V případě ztráty
během  dopravy, s výjimkou ztráty nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm.
s),  musí být nárok na vrácení daně doložen také dokladem o tom, že daň
byla  zaplacena  v  členském  státě,  ve kterém ke ztrátě došlo nebo ve
kterém byla ztráta zjištěna.

(4)  U  zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu
vzniká  oprávněným  příjemcům nebo výrobcům, kteří nejsou provozovateli
daňového  skladu, pokud vybrané výrobky vlastní, nárok na vrácení daně,
dojde-li ke ztrátě nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s).

(5)  Nárok  na  vrácení daně může plátce uplatnit v daňovém přiznání (§
18).

(6)  Nárok  na vrácení daně může plátce uplatnit pouze do výše skutečně
zaplacené  daně  vypočtené  sazbou daně platnou v den dovozu nebo v den
uvedení vybraného výrobku do volného daňového oběhu.

(7)  Přesahuje-li  ve  zdaňovacím  období částka nároku na vrácení daně
částku  daňové  povinnosti,  postupuje  se  při vypořádání rozdílu mezi
těmito částkami obdobně jako při vypořádání daňového přeplatku.

(8)  Pokud  plátce daně neuplatní nárok na vrácení daně, pohlíží se při
dalším  uvedení  vybraných  výrobků  do  volného daňového oběhu na tyto
výrobky tak, jako kdyby byl tento nárok uplatněn a přiznán.

(9)  Nárok  na vrácení daně upravuje rovněž § 28 odst. 10 tohoto zákona
pro  případy  porušení  režimu  podmíněného  osvobození  od  daně během
dopravy,  §  54,  56  až  57  pro  případy  týkající  se vrácení daně z
minerálních olejů a § 78 odst. 6 pro případy týkající se vracení daně z
lihu.

(10)  Ustanovení  odstavců  1  až 3 se nevztahují na osoby, kterým byla
vrácena  daň  z  vybraných  výrobků  podle § 15 nebo 15a, pokud uvedené
osoby  tyto  vybrané  výrobky  vyvezly  nebo  dopravily nebo zaslaly do
jiného členského státu.

§ 15

Vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit

(1)  Pro  účely tohoto zákona se osobou požívající výsad a imunit podle
smluv,  které jsou součástí českého právního řádu,^22) (dále jen „osoba
požívající výsad a imunit“) rozumí:

a)  diplomatická  mise a konzulární úřad, s výjimkou konzulárních úřadů
vedených   honorárními  konzulárními  úředníky  (dále  jen  „konzulární
úřad“), akreditované pro Českou republiku jako orgány cizích států,

b) zvláštní mise,

c) zastupitelství mezinárodní organizace,

d) orgány Evropských společenství,

e)  člen diplomatické mise^23) nebo konzulárního úřadu^24) se sídlem na
daňovém  území České republiky, s výjimkou člena služebního personálu a
soukromé  služebné  osoby,  který je akreditován pro Českou republiku a
nemá místo pobytu na daňovém území České republiky,

f)  úředník  zastupitelství  mezinárodní  organizace,  který nemá místo
pobytu  na  daňovém  území České republiky a není státním občanem České
republiky,  pokud  je trvale přidělen k výkonu svých úředních funkcí na
daňovém  území České republiky, a státní příslušník cizího státu, který
je  členem zvláštní mise akreditované pro Českou republiku a který nemá
místo pobytu na daňovém území České republiky,

g)  rodinný  příslušník  osoby uvedené v písmenu e) nebo f), pokud s ní
žije  ve  společné  domácnosti na daňovém území České republiky, dosáhl
věku  15  let,  není  státním  občanem České republiky a je registrován
Ministerstvem zahraničních věcí.

(2) Zaplacená daň se vrací

a) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která má sídlo na daňovém území
České republiky, a jejímu členu uvedenému v odstavci 1 písm. e), včetně
jeho  rodinných  příslušníků  podle  odstavce  1  písm.  g)  na základě
principu vzájemnosti, maximálně v rozsahu, v jakém je vracena daň české
osobě požívající výsad a imunit v cizím státu,

b) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která má sídlo na daňovém území
České republiky, ale její vysílající stát neuplatňuje daně jako součást
ceny  zboží a služeb, maximálně do výše 2 000 000 Kč za kalendářní rok,
členu  diplomatické mise nebo konzulárního úřadu uvedenému v odstavci 1
písm. e) maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok a jeho rodinným
příslušníkům  podle  odstavce 1 písm. g) maximálně do výše 50 000 Kč za
kalendářní rok,

c)  osobě  uvedené  v  odstavci  1  písm. a), která je akreditována pro
Českou  republiku,  ale  má  sídlo  mimo  daňové území České republiky,
maximálně do výše 250 000 Kč za kalendářní rok,

d)  osobě  uvedené  v  odstavci  1  písm. e), která je akreditována pro
Českou   republiku,  ale  má  místo  pobytu  mimo  daňové  území  České
republiky, maximálně do výše 10 000 Kč za kalendářní rok,

e)  osobě  uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) maximálně do výše 500 000
Kč  za  kalendářní  rok,  pokud mezinárodní smlouva vyhlášená ve Sbírce
mezinárodních smluv nestanoví jinak,

f) osobě uvedené v odstavci 1 písm. d) bez omezení,

g)  osobě  uvedené  v  odstavci  1  písm.  f),  včetně jejích rodinných
příslušníků  podle odstavce 1 písm. g), maximálně do výše 100 000 Kč za
kalendářní   rok,   pokud   mezinárodní  smlouva  vyhlášená  ve  Sbírce
mezinárodních smluv nestanoví jinak.

(3) Do limitu pro vrácení daně stanoveného v odstavci 2 se započítává i
výše  daně připadající na vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 11
odst.  1  písm.  a)  nebo  e)  dopravené  z jiného členského státu nebo
dovezené  osobám  požívajícím  výsad  a  imunit  uplatňujícím  nárok na
vrácení daně ve stejném zdaňovacím období, kterého se uplatňovaný nárok
týká.

(4) Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí splnění principu vzájemnosti
u  osob  podle  odstavce  2  písm.  a) jak z hlediska osob, na které se
vzájemnost  při  vracení  daně  vztahuje,  tak  i  z hlediska věcného a
hodnotového  rozsahu  vybraných  výrobků  v příloze vyplněného daňového
přiznání, která je nedílnou součástí daňového přiznání.

(5)  Možnost  uplatnit  nárok  na  vrácení  zaplacené daně vzniká osobě
požívající  výsad  a  imunit  podle  odstavce  1 nejdříve ve zdaňovacím
období,  kdy  se  uskutečnil nákup vybraných výrobků za ceny obsahující
spotřební  daň.  Nárok  na vrácení daně této osobě zaniká uplynutím 31.
ledna kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém
se  uskutečnil  nákup  vybraných výrobků; to se netýká osoby požívající
výsad  a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d). Osoba požívající výsad a
imunit  uvedená  v odstavci 1 písm. a) až d) má nárok na vrácení daně u
vybraných  výrobků  zakoupených  výlučně za účelem výkonu funkce těchto
osob.  Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. e) až
g) má nárok na vrácení daně u vybraných výrobků zakoupených výlučně pro
vlastní potřebu a spotřebu.

(6)  Osobě  požívající  výsad a imunit uvedené v odstavci 2 písm. a) se
vrací  daň  zaplacená  v  cenách  vybraných výrobků, pokud cena za tyto
vybrané  výrobky  včetně  daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom
kalendářním  dni  uvedená  na jednom dokladu o prodeji podle odstavce 8
odpovídá  principu  vzájemnosti.  Ostatním  osobám  požívajícím výsad a
imunit  uvedeným v odstavci 1 se vrací daň zaplacená v cenách vybraných
výrobků,  pokud  cena  za  tyto  vybrané  výrobky včetně daně zaplacená
jednomu  prodávajícímu  v  jednom  kalendářním  dni  uvedená  na jednom
dokladu  o prodeji podle odstavce 8 je vyšší než 4 000 Kč. Toto omezení
se  nevztahuje  na  nákup  minerálních  olejů pro pohon motorů nebo pro
výrobu tepla.

(7) Nárok na vrácení daně se prokazuje daňovým dokladem nebo dokladem o
prodeji podle § 5, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(8) Jestliže nakoupené množství vybraných výrobků je větší než množství
uvedené  v § 4 odst. 5, doklad o prodeji vybraných výrobků, který je na
požádání  prodávající  povinen vystavit nejpozději následující pracovní
den po dni vyžádání, obsahuje tyto údaje:

a)  obchodní  firmu  nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12)
prodávajícího,  je-li  prodávající právnickou osobou; jméno a příjmení,
popřípadě  obchodní  firmu,  místo  pobytu a daňové identifikační číslo
prodávajícího, je-li prodávající fyzickou osobou,

b) název, popřípadě jméno a příjmení kupujícího,

c) název a množství vybraných výrobků,

d) datum vystavení dokladu,

e) datum uskutečnění prodeje,

f) sazbu daně,

g) výši daně,

h) výši ceny včetně daně.

(9)  Osoba  požívající  výsad  a imunit uplatní nárok na vrácení daně v
daňovém   přiznání,   které   se   podává   na   tiskopise  předepsaném
Ministerstvem  financí.  Daňové  přiznání se podává jednou za zdaňovací
období,  a to nejdříve první den po skončení prvního zdaňovacího období
v kalendářním roce a nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního
roku; to se netýká osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1
písm.  d).  Po  tomto datu nelze již nárok na vrácení daně za předchozí
období  uplatnit, a to ani podáním dodatečného daňového přiznání. Osoba
požívající  výsad  a imunit uvedená v odstavci 1 písm. d) podává daňové
přiznání  nejdříve  první  den po skončení kalendářního roku, ve kterém
nárok  na  vrácení  daně  vznikl. Pokud osoba požívající výsad a imunit
neuplatňuje ve zdaňovacím období nárok na vrácení daně, daňové přiznání
za toto zdaňovací období nepodává.

(10)  Osoby  požívající  výsad  a  imunit  mají  pro účely vracení daně
postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.

(11)  Zdaňovacím obdobím je u osoby požívající výsad a imunit uvedené v
odstavci  1 písm. a) až c) kalendářní měsíc, u osoby požívající výsad a
imunit  uvedené  v  odstavci  1  písm.  d)  kalendářní  rok  a  u osoby
požívající  výsad  a  imunit  uvedené  v  odstavci  1  písm.  e)  až g)
kalendářní čtvrtletí.

(12)  Pro  účely  vracení  daně podává daňové přiznání osoba požívající
výsad a imunit takto:

a)  diplomatická  mise nebo konzulární úřad podle odstavce 1 písm. a) a
zvláštní  mise  podle  odstavce  1  písm. b) se sídlem na daňovém území
České   republiky   podávají   daňové  přiznání  celnímu  úřadu  místně
příslušnému podle jejich sídla na daňovém území České republiky,

b)  člen  diplomatické  mise,  zvláštní mise nebo konzulárního úřadu se
sídlem   na  daňovém  území  České  republiky,  včetně  jeho  rodinných
příslušníků,  podává  daňové  přiznání celnímu úřadu místně příslušnému
podle sídla osob uvedených v písmenu a),

c)  zastupitelství mezinárodní organizace uvedené v odstavci 1 písm. c)
podává  daňové  přiznání  celnímu úřadu místně příslušnému podle jejich
sídla na daňovém území České republiky,

d)  orgán  Evropských  společenství  se  sídlem  na daňovém území České
republiky  podává  daňové přiznání prostřednictvím Ministerstva financí
celnímu  úřadu  místně  příslušnému  podle  jeho sídla na daňovém území
České republiky,

e)  úředník  zastupitelství mezinárodní organizace uvedený v odstavci 1
písm.  f),  včetně  jeho  rodinných příslušníků, podává daňové přiznání
celnímu  úřadu  místně příslušnému podle jejich místa pobytu na daňovém
území České republiky,

f)  diplomatická  mise  nebo konzulární úřad podle odstavce 1 písm. a),
včetně  jejich  členů  podle  odstavce  1  písm.  e)  se sídlem v jiném
členském  státu,  podávají  daňové  přiznání  celnímu úřadu, který má v
územní působnosti městskou část Praha 1,

g)  orgán  Evropských  společenství  se  sídlem  v jiném členském státu
podává  daňové  přiznání  prostřednictvím  Ministerstva financí celnímu
úřadu, který má v územní působnosti městskou část Praha 1,

h)  za rodinné příslušníky osob uvedených v odstavci 1 písm. e) nebo f)
podávají daňové přiznání tyto osoby.

(13)  Osobě  požívající  výsad  a  imunit  s  výjimkou osob uvedených v
odstavci  1  písm. d) se vrátí zaplacená daň do 30 dní ode dne, kdy byl
nárok  na vrácení daně vyměřen. Pokud je podané daňové přiznání neúplné
nebo  vzniknou  pochybnosti  o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti
daňového  přiznání,  celní  úřad vyzve osobu požívající výsad a imunit,
aby  ve lhůtě stanovené celním úřadem vady nebo pochybnosti odstranila.
Daň  celní  úřad nevrátí, pokud nejsou odstraněny vady nebo pochybnosti
týkající se podaného daňového přiznání.

(14)  Osobě  požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d) se
vrátí  zaplacená  daň  do  6 měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém
příslušný celní úřad žádost o vrácení daně obdržel.

(15)  Osoba uvedená v odstavci 1, která uplatnila nárok na vrácení daně
podle  tohoto  ustanovení,  nemůže  uplatnit  nárok na vrácení daně pro
stejné vybrané výrobky podle § 14, 15a, 54, 56 až 57.

§ 15a

Vracení   daně   ozbrojeným  silám  členských  států  NATO  s  výjimkou
ozbrojených sil České republiky

(1) V rozsahu, v jakém ozbrojené síly vysílajícího státu^24a), případně
Organizace Severoatlantické smlouvy nakoupí zdaněné vybrané výrobky pro
použití   těchto  výrobků  těmito  ozbrojenými  silami  nebo  civilními
zaměstnanci  je  doprovázejícími  nebo  k  zásobování  jejich  jídelen,
vznikne ozbrojeným silám vysílajícího státu nárok na vrácení daně.

(2)   Zaplacená  daň  se  vrací  ozbrojeným  silám  vysílajícího  státu
maximálně  do  výše  500  000  Kč  za  kalendářní  rok.  Tento limit se
nepoužije  pro  minerální  oleje  podle § 45 odst. 1 písm. a) a b) nebo
podle  § 45 odst. 2 písm. c) až e) a j) pro služební vozidla, letadla a
lodě  na  daňové  území České republiky, kdy se zaplacená daň vrací bez
omezení.

(3)   Zaplacená  daň  se  vrací  civilním  zaměstnancům  doprovázejícím
ozbrojené  síly  vysílajícího  státu  maximálně  do  výše 100 000 Kč za
kalendářní rok.

(4)  Do  limitu  pro  vrácení  daně  stanoveného  v odstavcích 2 a 3 se
započítává  i  výše  daně  připadající na vybrané výrobky osvobozené od
daně  podle  § 11 odst. 1 písm. a) nebo d) dopravené z jiného členského
státu   nebo  dovezené  ozbrojeným  silám  nebo  civilním  zaměstnancům
doprovázejícím  ozbrojené síly vysílajícího státu ve stejném zdaňovacím
období, kterého se uplatňovaný nárok týká.

(5) Nárok na vrácení daně se prokazuje daňovým dokladem nebo dokladem o
prodeji podle § 5.

(6)  Vojenské  orgány  ozbrojených  sil^24a) vysílajícího státu uplatní
nárok  na  vrácení daně podle odstavce 1 za vojenský personál a civilní
zaměstnance  vysílajícího  státu  prostřednictvím Ministerstva obrany u
celního úřadu, do jehož územní působnosti patří městská část Praha 1, a
to na tiskopise vydaném Ministerstvem financí.

(7)  Vojenské  orgány  ozbrojených sil vysílajícího státu mají pro účel
vracení daně postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.

(8)  Celní  úřad  daň  vrátí  prostřednictvím Ministerstva obrany do 30
kalendářních dní ode dne následujícího po dni, kdy byl nárok na vrácení
daně uplatněn. Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn u celního
úřadu   uvedeného  v  odstavci  6  nejpozději  posledního  dne  šestého
kalendářního  měsíce,  který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém
se nákup podle odstavce 1 uskutečnil.

(9) Z vybraných výrobků, u kterých byl uplatněn nárok na vrácení daně a
které   byly  zapůjčeny,  zastaveny  nebo  postoupeny  za  úplatu  nebo
bezúplatně,  je  vojenský  orgán, který nárok na vrácení daně uplatnil,
povinen  zaplatit daň prostřednictvím Ministerstva obrany celnímu úřadu
uvedenému  v  odstavci 6 ve výši daně na tyto výrobky připadající, a to
do konce kalendářního měsíce, ve kterém tato skutečnost nastala.

(10) Osoby uvedené v odstavcích 2 a 3, které uplatnily nárok na vrácení
daně  podle  tohoto  ustanovení, nemohou uplatnit nárok na vrácení daně
pro stejné vybrané výrobky podle § 14, 15, 54, 56 až 57.

§ 16

Zánik nároku na vrácení daně

Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn do 6 měsíců ode dne, kdy
mohl být poprvé uplatněn, nestanoví-li tento zákon jinak. Jestliže před
uplynutím této lhůty dojde k opětovnému uvedení téhož vybraného výrobku
do  volného daňového oběhu, aniž by byl nárok na vrácení daně uplatněn,
nárok  na vrácení daně dnem uvedení tohoto vybraného výrobku do volného
daňového  oběhu  zaniká.  Tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit
navrácení v předešlý stav.

§ 17

Zdaňovací období

Zdaňovacím  obdobím pro vybrané výrobky s výjimkou dovážených vybraných
výrobků je kalendářní měsíc.

§ 18

Daňové přiznání a splatnost daně

(1)  Plátci,  kterým  vznikla  povinnost  daň  přiznat a zaplatit, jsou
povinni  předložit  daňové  přiznání  samostatně  za každou daň celnímu
úřadu,  a  to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato
povinnost vznikla, pokud tento zákon nestanoví jinak; ve stejné lhůtě a
stejným  způsobem jsou plátci oprávněni uplatnit nárok na vrácení daně,
pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2)  Při  dovozu vybraných výrobků se za daňové přiznání považuje celní
prohlášení,   jímž   je   navrženo   propuštění  vybraných  výrobků  do
příslušného celního režimu.

(3)   Dodatečné  daňové  přiznání  na  snížení  daně  nebo  na  zvýšení
uplatněného nároku na vrácení daně může plátce uplatnit nejpozději do 6
měsíců  ode  dne,  kdy  uplynula  lhůta pro podání daňového přiznání za
zdaňovací  období,  jehož  se  dodatečné daňové přiznání týká, nebo ode
dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn, pokud tento
zákon  nestanoví  jinak (§ 88 odst. 4 a 5). Tuto lhůtu nelze prodloužit
ani  nelze povolit navrácení v předešlý stav. Dodatečné daňové přiznání
nelze uplatnit u dovážených vybraných výrobků.

(4)   Daňové   přiznání,   které  se  podává  v  průběhu  insolvenčního
řízení^20), je upraveno v § 136a.

(5) Daň je splatná do 40. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém
vznikla  povinnost  daň přiznat a zaplatit, pokud tento zákon nestanoví
jinak. Daň vybíraná při dovozu vybraných výrobků je splatná ve lhůtě 10
kalendářních  dní ode dne, kdy bylo povinné osobě doručeno rozhodnutí o
vyměření  cla, daní a poplatků, nebo ústně sdělena výše daně, popřípadě
ve  lhůtě  stanovené celním úřadem, rozhodl-li o odkladu platby celního
dluhu.

(6)  Vznikne-li  povinnost  daň  přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 1 u
vybraných  výrobků,  které po vzniku daňové povinnosti podle § 8 nebyly
okamžitě  uvedeny  do  režimu  podmíněného  osvobození  od daně, daňové
přiznání  se  podává  a daň je splatná nejpozději první pracovní den po
dni vzniku této povinnosti, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(7) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 3 písm.
a),  daňové  přiznání  se  podává  a  daň  je  splatná nejpozději první
pracovní  den  po  dni  zjištění  ztráty  nebo  znehodnocení  vybraných
výrobků.

(8) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 3 písm.
f),  daňové  přiznání  se  podává  a  daň  je  splatná nejpozději první
pracovní den po dni vzniku této povinnosti.

(9)  Daňové  přiznání k dani z tabákových výrobků a splatnost daně jsou
upraveny v § 116.

§ 19

Podmíněné osvobození od daně

(1)  Vybraný  výrobek  je  v  režimu  podmíněného  osvobození  od daně,
jestliže je

a) umístěn v daňovém skladu podle § 3 písm. g),

b)  dopravován  za  podmínek  stanovených  pro dopravu a vývoz (§ 24 až
27f).

(2) Za daňový sklad se považuje

a)  podnik na výrobu vybraných výrobků, ve kterém provozovatel daňového
skladu  za  podmínek  stanovených tímto zákonem vybrané výrobky vyrábí,
zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví
jinak (§ 59 a § 78 odst. 3), nebo

b)  sklad  vybraných výrobků, ve kterém provozovatel daňového skladu za
podmínek   stanovených   tímto   zákonem   vybrané   výrobky  skladuje,
zpracovává,  přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak (§
59, 89 a 99).

(3)  Vybrané  výrobky  se  mohou  vyrábět  výhradně v podniku na výrobu
vybraných  výrobků  podle  odstavce  2  písm.  a),  pokud  tento  zákon
nestanoví jinak (§ 59 odst. 2, § 78 odst. 3, § 89 odst. 3, § 99 odst. 3
a  5 a § 100a odst. 1). Porušení této povinnosti se považuje za závažné
porušení tohoto zákona ve smyslu zvláštního právního předpisu.^25)

(4)  V daňovém skladu mohou být vybrané výrobky umístěny pouze v režimu
podmíněného  osvobození  od  daně,  pokud  tento  zákon nestanoví jinak
(odstavec 5 a § 59 odst. 3).

(5)  V  případě  založení  nového  daňového skladu mohou být společně s
vybranými  výrobky, které jsou v režimu podmíněného osvobození od daně,
umístěny i vybrané výrobky již uvedené do volného daňového oběhu, které
byly  umístěny v prostorově ohraničeném místě [§ 3 písm. g)] v den, kdy
nabylo  rozhodnutí  o  povolení  k  provozování  nového daňového skladu
právní   moci,   a   to  nejdéle  po  dobu  šesti  kalendářních  měsíců
následujících  po  měsíci,  ve  kterém  uvedené rozhodnutí o povolení k
provozování daňového skladu nabylo právní moci. Tyto výrobky uvedené do
volného  daňového  oběhu  musí  být  skladovány a evidovány samostatně,
pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 odst. 3).

(6)  Na  vybrané  výrobky,  na  které  se  vztahuje  režim s podmíněným
osvobozením   od   cla,   se  nevztahují  ustanovení  upravující  režim
podmíněného osvobození od daně.

(7)  V  případech  podle  §  13  odst. 22 písm. d) jsou vybrané výrobky
osvobozené od daně na základě zvláštního povolení umístěné v prostorově
ohraničeném místě, pro které nabylo právní moci rozhodnutí o povolení k
provozování  daňového  skladu podle § 20, uvedeny do režimu podmíněného
osvobození od daně dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(8)   Podmíněné  osvobození  od  daně  dále  upravují  rovněž  zvláštní
ustanovení (§ 59, 78, 89, 99 a 100a).

§ 20

Povolení k provozování daňového skladu

(1) Daňový sklad lze provozovat pouze na základě povolení, které vydává
celní ředitelství na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu.

(2) V návrhu na vydání povolení musí být uvedeny tyto náležitosti:

a)  obchodní  firma  nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12)
plátce,   je-li   navrhovatel  právnickou  osobou;  jméno  a  příjmení,
popřípadě  obchodní  firma,  místo  pobytu a daňové identifikační číslo
plátce, je-li navrhovatel fyzickou osobou,

b)  seznam  navrhovaných  daňových  skladů  a seznam daňových skladů, k
jejichž provozování již bylo povolení vydáno,

c)  technická  dokumentace,  popis daňového skladu s připojeným náčrtem
včetně  uvedení  druhu  daňového  skladu a jeho umístění, popis způsobu
zabezpečení   vybraných   výrobků  před  neoprávněným  použitím,  popis
měřicích  zařízení  a  prohlášení  o způsobu zajištění jejich ověřování
nebo kalibrací, návrh dne založení daňového skladu,

d)  technologický  popis  postupu  výroby  vybraných výrobků s uvedením
zpracovávaných   surovin,  popis  výrobků,  které  mají  být  vyrobeny,
vlastností rozhodných pro jejich zdanění, vedlejších výrobků a případně
odpadu  a  předpokládaný  roční  objem výroby, zpracování, skladování a
prodeje  vybraných  výrobků,  jedná-li  se o podnik na výrobu vybraných
výrobků,  nebo popis a předpokládaný roční objem skladovaných vybraných
výrobků,  jejich  zpracování  a  prodeje, jedná-li se o sklad vybraných
výrobků,

e)  čestné  prohlášení navrhovatele, že jsou splněny podmínky stanovené
zvláštními  právními  předpisy  pro  ochranu  života  a  zdraví  osob a
životního prostředí,

f) zrušeno

g)  předpokládaný  původ přijímaných vybraných výrobků, zda pocházejí z
České republiky, členských zemí nebo třetích zemí,

h) zrušeno

i)  předpokládané  určení  prodávaných  vybraných  výrobků,  zda  budou
dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně, uvedeny do volného
daňového  oběhu, nebo dodávány osvobozené od daně a zda jsou určeny pro
dodání  na  daňové  území  České  republiky,  do členských zemí nebo do
třetích zemí,

j)  popis  zvláštních  operací  v  rámci  zpracování vybraných výrobků,
například aditivace, barvení a značkování,

k) způsob zajištění daně,

l)  doklad  o  tom,  zda a v jaké výši má navrhovatel v České republice
nedoplatek  evidovaný  celním  nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na
pojistném  a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném
a  na  penále  na  sociální  zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti,  který  nesmí být v den podání návrhu starší více než 30
kalendářních dní,

m)  čestné  prohlášení  navrhovatele,  zda  mu  byla  udělena pokuta za
závažné  nebo  opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li
navrhovatel  fyzickou  osobou,  nebo zda navrhovateli, jeho statutárním
orgánům  nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné
nebo   opakované   porušení   celních  nebo  daňových  předpisů,  je-li
navrhovatel právnickou osobou,

n)  název,  popřípadě  obchodní  označení vybraných výrobků vyráběných,
zpracovávaných,  skladovaných,  přijímaných, odesílaných nebo užívaných
pro vlastní spotřebu a účel užití,

o)   výpis   z   obchodního   rejstříku  nebo  výpis  z  živnostenského
rejstříku,^18) který nesmí být starší více než 30 kalendářních dní.

(3)  Název  vybraného výrobku podle odstavce 2 písm. n) musí být uveden
dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného
výrobku  tak,  aby  bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je
pro tento výrobek stanovena.

(4) Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu^19a)
výpis  z  evidence  Rejstříku  trestů  týkající  se navrhovatele, je-li
navrhovatelem  fyzická  osoba,  nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů
týkající  se  statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů, je-li
navrhovatelem  právnická  osoba.  Žádost  o  vydání  výpisu  z evidence
Rejstříku  trestů  a  výpis  z evidence Rejstříku trestů se předávají v
elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5)  Je-li  navrhovatelem,  jeho  statutárním  orgánem nebo členem jeho
statutárního  orgánu  fyzická  osoba,  která není státním občanem České
republiky,  přikládá  navrhovatel  k  návrhu  podle  odstavce 2 doklady
odpovídající  výpisům  z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož
je  tato  osoba  občanem,  jakož  i státem, ve kterém se v posledních 3
letech  zdržovala  nepřetržitě  po  dobu  delší  než 3 měsíce. To platí
obdobně  i  v  případě  státního  občana  České  republiky,  který se v
posledních  3  letech zdržoval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce v
zahraničí.  Zdržovala-li  se zahraniční fyzická osoba v době podle věty
první  v  České republice, vyžádá si celní ředitelství výpis z evidence
Rejstříku trestů podle odstavce 4.

(6)  Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže
návrh  na  vydání  povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 2 a
navrhovatel   není   v  likvidaci  nebo  v  insolvenčním  řízení  podle
zvláštního  právního  předpisu.  Má-li navrhovatel nedoplatek na daních
nebo  clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní
pojištění  nebo  na  pojistném  a  na  penále na sociální zabezpečení a
příspěvku  na  státní  politiku  zaměstnanosti,  celní ředitelství vydá
povolení  pouze  tehdy,  je-li  zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku. V
opačném případě návrh zamítne.

(7)  Navrhovatel  je  povinen  na  výzvu  celního  úřadu  nebo  celního
ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.

(8)  Celní  ředitelství  prověří  údaje  uvedené  v  návrhu a v případě
pochybností  o  jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby
údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu,
v  níž  je  navrhovatel  povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí
stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží.

(9)  Celní  ředitelství  stanoví  pro každý daňový sklad výši zajištění
daně  a  vydá  povolení  k  provozování  daňového  skladu  pouze tehdy,
zajistí-li navrhovatel daň podle § 21.

(10)  Celní  ředitelství  vydává  samostatné  povolení pro každý daňový
sklad a uvádí v něm skutečnosti podle odstavce 2 písm. a), c), d), j) a
n),  s  výjimkou  technické  dokumentace  a  s výjimkou technologického
popisu postupu výroby vybraných výrobků.

(11)  Celní  ředitelství  může  v  povolení stanovit další podmínky pro
zabezpečení vybraných výrobků nebo uložit opatření potřebná k zabránění
jejich neoprávněného použití.

(12)  Celní  ředitelství  při  vydání povolení přidělí každému daňovému
skladu evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.

(13)  Celní  ředitelství  rozhodne  o  návrhu  na vydání povolení do 60
kalendářních  dní  od  zahájení  řízení;  ve zvlášť složitých případech
rozhodne  nejdéle  do  90  kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze
věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže
vyšší  nadřízený  orgán.  Nemůže-li  celní ředitelství rozhodnout do 60
kalendářních  dní,  popřípadě  do 90 kalendářních dní, je povinno o tom
navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.

(14)  Rozhodnutí,  kterým  se  návrhu  na vydání povolení k provozování
daňového skladu vyhovuje, se neodůvodňuje.

(15)  Provozovatel  daňového  skladu je povinen oznámit prostřednictvím
celního  úřadu  místně  příslušnému daňovému skladu celnímu ředitelství
každou  změnu  skutečností  a  údajů  uvedených  v povolení, a to do 15
kalendářních dní od jejího vzniku. Celní úřad místně příslušný daňovému
skladu  změny  prověří  a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením
provozovatele daňového skladu postoupí celnímu ředitelství.

(16)  Dojde-li  ke změně sídla nebo místa pobytu provozovatele daňového
skladu,  údajů o provozovaných daňových skladech podle odstavce 2 písm.
b),  měřicích zařízení, množství vyráběných nebo skladovaných vybraných
výrobků, celní ředitelství rozhodne o změně původního povolení.

(17)  Dojde-li  ke  změně  ostatních  údajů uvedených v povolení, celní
ředitelství  rozhodne  o  vydání  nového povolení a o odejmutí povolení
předchozího.

(18) Povolení k provozování daňového skladu zaniká

a) zánikem právnické osoby, je-li plátce právnickou osobou,

b)  úmrtím  plátce nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení
provozovatele za mrtvého,

c)  dnem  nabytí  právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na
majetek plátce, nebo

d) dnem zániku živnostenského oprávnění.^21)

(19)  Celní  ředitelství povolení k provozování daňového skladu odejme,
jestliže

a) pominuly důvody, na jejichž základě bylo vydáno,

b)  plátce  po udělení povolení neplní povinnosti, které jsou podmínkou
pro  jeho  vydání  podle  odstavce 6, nebo nevede řádně účetnictví nebo
evidenci  podle  tohoto  zákona  (§  37  a  38),  nebo  jinak  porušuje
povinnosti provozovatele daňového skladu a ani uložení pokuty nevedlo k
nápravě nebo nejsou splněny podmínky zabezpečení vybraných výrobků před
neoprávněným použitím uvedené v povolení,

c) plátce o odnětí povolení požádá,

d)  plátce  po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezdůvodně
neprovozuje daňový sklad, nebo

e)  plátce  ani  na  výzvu  celního  úřadu  ve stanovené lhůtě nedoplní
zajištění daně.

(20)  Pokud  je  plátci,  který je provozovatelem dvou či více daňových
skladů, odejmuto povolení k provozování některého daňového skladu podle
odstavce  19  písm.  b),  odejmou  se  mu  také  povolení k provozování
ostatních daňových skladů.

(21)  Bylo-li  povolení  k  provozování  daňového skladu odejmuto podle
odstavce  19 písm. b), d), e) nebo podle odstavce 20, může být takovému
provozovateli  daňového  skladu  vydáno  nové  povolení  k  provozování
daňového   skladu  nejdříve  po  dvou  letech  po  nabytí  právní  moci
rozhodnutí o odejmutí povolení k provozování daňového skladu.

(22)  Zanikne-li povolení k provozování daňového skladu nebo je-li toto
povolení odejmuto,

a)  plátce  provede  za  přítomnosti  úřední osoby celního úřadu místně
příslušného   daňovému   skladu   nejpozději   do  5  kalendářních  dní
inventarizaci zásob vybraných výrobků a nejpozději následující pracovní
den  po  uplynutí této lhůty předloží daňové přiznání a zaplatí daň; ve
stejné   lhůtě  provede  inventarizaci  osoba  oprávněná  pokračovat  v
živnosti  podle  živnostenského zákona v případě zániku daňového skladu
podle  odstavce  18  písm. b); není-li inventarizace ve stanovené lhůtě
osobou  oprávněnou  pokračovat  v  živnosti podle živnostenského zákona
provedena,  provede  ji celní úřad. Inventarizace nemusí být provedena,
bylo-li v souvislosti se změnou údajů podle odstavce 17 vydáno povolení
nové,

b)  celní  úřad může v odůvodněných případech, zejména s přihlédnutím k
rozsahu  zásob,  prodloužit  lhůtu  k provedení inventarizace vybraných
výrobků podle písmene a), nejdéle na 10 dní,

c) celní úřad použije zajištění daně na úhradu pohledávek týkajících se
daně a případný zůstatek zajištění daně vrátí do 30 kalendářních dní od
použití zajištění na úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího
příslušenství,

d) celní úřad v případě, že zajištění daně je poskytnuto formou ručení,
požádá  ručitele  o  úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího
příslušenství.

(23) Další náležitosti návrhu na vydání povolení k provozování daňového
skladu jsou pro minerální oleje stanoveny v § 61 a pro tabákové výrobky
v § 117.

§ 21

Zajištění daně

(1) Zajištění daně může být poskytnuto

a)  složením  nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro
zajištění  daně zřízený celním úřadem, přičemž složiteli nevzniká nárok
na úrok ze složené částky,

b)  zárukou,  pokud  o  jejím  přijetí  rozhodne  celní úřad nebo celní
ředitelství, nebo

c)  ručením,  pokud  osobu ručitele povolí celní ředitelství nebo celní
úřad.

(2)  Má-li  být  daň zajištěna ručením, ručitel v záruční listině podle
vzoru  a  náležitostí  stanovených  v  prováděcím právním předpisu musí
prohlásit,   že   s  dlužníkem  splní  zaručenou  výši  daně  a  jejího
příslušenství do výše uvedené v záruční listině.

(3)  Jestliže  dlužník  nezaplatí  daň v zákonné lhůtě její splatnosti,
celní úřad jej vyzve k jejímu zaplacení. Byla-li daň zajištěna ručením,
zašle celní úřad tuto výzvu ručiteli na vědomí.

(4)  Celní  úřad  použije zajištění daně na úhradu daně, pokud daň není
zaplacena v zákonné lhůtě její splatnosti.

(5) Byla-li daň zajištěna ručením, celní úřad vyzve ručitele ke splnění
ručitelského  závazku,  pokud  není  daň zaplacena v zákonné lhůtě její
splatnosti  a výzva dlužníkovi k zaplacení daně a jejího příslušenství,
vydaná  podle  zvláštního  právního  předpisu upravujícího správu daní,
byla marná.

(6)  Ručitel  může  i  bez  udání  důvodů  své ručení vypovědět, účinky
výpovědi  jsou  naplněny až 16. dnem po doručení výpovědi celnímu úřadu
nebo  celnímu  ředitelství.  Ručitel  však  ručí  za  všechny závazky k
placení  spotřební  daně,  které  v období od okamžiku nabytí účinnosti
povolení  ručit  do  nabytí  účinnosti  výpovědi  ručení  vznikly  nebo
vzniknou.

(7)  Pro  každý daňový sklad musí zajištění daně odpovídat, pokud tento
zákon nestanoví jinak (§ 58 a 77),

a)  výši  daně,  která připadá na vybrané výrobky, u nichž provozovatel
daňového  skladu  předpokládá,  že  bude  zahájena  jejich  doprava  ve
zdaňovacím  období,  ve  kterém  se zajištění daně poskytuje; minimální
výše  zajištění  daně  však  musí odpovídat jedné dvanáctině výše daně,
která  připadala  na  vybrané  výrobky,  u  nichž provozovatel daňového
skladu  zahájil  dopravu  v  běžném  roce  bezprostředně předcházejícím
zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje,

b)   jedné  dvanáctině  výše  daňové  povinnosti,  která  provozovateli
daňového skladu vznikla podle § 8 při výrobě vybraných výrobků v běžném
roce  bezprostředně  předcházejícím  zdaňovacímu  období,  ve kterém se
zajištění  daně poskytuje; to se týká jen těch vybraných výrobků, které
jsou  v  tomto  zdaňovacím  období  umístěny  v daňovém skladu v režimu
podmíněného  osvobození  od daně a u nichž daň již není zajištěna podle
písmene a),

c) jedné dvanáctině výše daně, která připadá na vybrané výrobky přijaté
provozovatelem    daňového   skladu   v   běžném   roce   bezprostředně
předcházejícím   zdaňovacímu   období,  ve  kterém  se  zajištění  daně
poskytuje;  to  se  týká jen těch vybraných výrobků, které jsou v tomto
zdaňovacím  období  umístěny  v  daňovém  skladu  v  režimu podmíněného
osvobození  od  daně  a u nichž daň již není zajištěna podle písmene a)
nebo b).

(8)  V  případě  nově  založeného  daňového  skladu musí zajištění daně
odpovídat  očekávané  daňové povinnosti nebo výši daně podle odstavce 7
za   jednu  dvanáctinu  běžného  roku  bezprostředně  následujícího  po
zdaňovacím  období, ve kterém byl daňový sklad založen. Za den založení
daňového  skladu  se  považuje den, kdy povolení k provozování daňového
skladu nabylo právní moci.

(9)  Provozovatel  daňového  skladu  je  povinen průběžně sledovat výši
zajištění  daně a předávat celnímu úřadu podle jeho požadavků evidenční
údaje  vztahující  se  k  daňové  povinnosti,  která vznikla při výrobě
vybraných výrobků.

(10)  Provozovatel  daňového  skladu je povinen sledovat výši zajištění
daně.  Pokud  součet  skutečné výše daňové povinnosti a výše daně podle
odstavce  7  za tři po sobě jdoucí zdaňovací období je vyšší než součet
tří   dvanáctin  výše  daňové  povinnosti,  která  vznikla  při  výrobě
vybraných  výrobků  v  běžném  roce,  a  tří dvanáctin výše daně, která
připadá  na  vybrané  výrobky  přijaté provozovatelem daňového skladu v
běžném  roce,  je provozovatel daňového skladu povinen zvýšit zajištění
daně  ve lhůtě 10 dní ode dne zjištění rozdílu. To neplatí v případech,
kdy bylo podle odstavce 12 povoleno snížení výše zajištění daně nebo od
zajištění daně bylo upuštěno.

(11)  Pokud  bude  výše  daňové povinnosti vzniklé podle § 8 při výrobě
vybraných  výrobků  a  daně  připadající  na  vybrané  výrobky  přijaté
provozovatelem  daňového skladu, které nevstupují do výroby, nižší o 20
%  než  výše  zajištění  daně  ve  třech  po  sobě jdoucích zdaňovacích
obdobích,  provozovatel  daňového  skladu  může prostřednictvím celního
úřadu  příslušného  daňovému skladu požádat celní ředitelství o snížení
zajištění daně. Celní ředitelství rozhodne o žádosti do 30 dnů ode dne,
kdy  mu  byla doručena, pokud byla daň zajištěna složením nebo převodem
finančních  prostředků  na  depozitní  účet  pro zajištění daně zřízený
celním  úřadem, celní úřad rozdíl na zajištění daně vrátí provozovateli
daňového  skladu  do  10  dnů  ode  dne nabytí právní moci rozhodnutí o
snížení zajištění daně.

(12)  Provozovatel  daňového  skladu  může  též  požádat o snížení výše
zajištění  daně  nebo  o  upuštění od zajištění daně. Celní ředitelství
může  povolit snížení zajištění daně nebo povolit upuštění od zajištění
daně,  pokud nejsou pochybnosti o daňové spolehlivosti žadatele, s tím,
že  žadatel  vykazuje dlouhodobou finanční stabilitu, plní řádně a včas
své platební povinnosti, je schopen plně dostát svým finančním závazkům
a  aktivně  spolupracuje  s  celními  orgány.  Žadatel  prokazuje svoji
daňovou spolehlivost, dlouhodobou finanční stabilitu, plnění platebních
povinností   a   schopnost  dostát  závazkům  způsobem,  který  stanoví
prováděcí právní předpis.

(13) Rozhodnutí, kterým celní ředitelství povolí snížení zajištění daně
nebo  upuštění  od  jeho  poskytnutí,  se  vydává na dobu určitou, a to
nejdéle  na  dobu jednoho roku ode dne vydání tohoto povolení. O vydání
nového  povolení  je  provozovatel  daňového  skladu  nebo  navrhovatel
povinen  požádat  nejpozději  tři kalendářní měsíce před ukončením doby
platnosti  předchozího  povolení,  pokud  chce,  aby mu bylo poskytnuto
nepřerušeně  snížení  zajištění  daně nebo upuštění od jeho poskytnutí.
Celní  ředitelství  rozhodne  o  návrhu  na snížení zajištění daně nebo
upuštění  od jeho poskytnutí do 60 kalendářních dní od zahájení řízení;
ve  zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní.
Nelze-li  vzhledem  k  povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji
přiměřeně  prodloužit  nejblíže  vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní
ředitelství   rozhodnout  do  60  kalendářních  dní,  popřípadě  do  90
kalendářních  dní,  je  povinno  o  tom  navrhovatele s uvedením důvodů
uvědomit.

(14)  K  nové žádosti podané před uplynutím tří měsíců od nabytí právní
moci zamítavého rozhodnutí se nepřihlíží.

(15)  Provozovatel  daňového  skladu  je  povinen oznámit celnímu úřadu
každou  změnu  skutečností, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí o
snížení  zajištění  daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí, a to do 15
kalendářních  dní  ode  dne  vzniku  změny.  Celní úřad u provozovatele
daňového  skladu  změny  prověří  a o výsledku sepíše protokol, který s
oznámením provozovatele daňového skladu postoupí celnímu ředitelství.

(16)  Celní  ředitelství  může  změnit nebo zrušit rozhodnutí o snížení
zajištění  daně  nebo  o  upuštění  od  jeho  poskytnutí, pokud by bylo
ohroženo  zaplacení  daně  nebo  pokud se změní skutečnosti, na jejichž
základě bylo zajištění daně sníženo nebo bylo od něj upuštěno.

(17) Zajištění daně dále upravují § 58, 77, 90 a 116a.

§ 21a

Povolení ručitele

(1)  Ručitelem  může  být  fyzická osoba s místem pobytu na území České
republiky  nebo  právnická  osoba,  které  bylo  povoleno být ručitelem
celním ředitelstvím nebo celním úřadem.

(2) Ručitelem nemůže být

a)  dlužník nebo člen statutárního nebo dozorčího orgánu nebo společník
dlužníka, zaměstnanec nebo zaměstnavatel dlužníka,

b) osoba, která vlastní, kontroluje nebo má přímo či nepřímo v držení 5
% nebo více hodnoty akcií nebo podílů s hlasovacím právem dlužníka,

c) příslušník rodiny dlužníka.

(3) Má-li být zajištění daně pro provozování daňového skladu poskytnuto
ručením,  o  povolení  ručitele rozhoduje celní ředitelství, které také
rozhoduje  o  povolení k provozování daňového skladu. Povolení zajistit
daň ručením je součástí povolení k provozování daňového skladu.

(4)  Má-li  být  zajištění  daně pro dopravu vybraných výrobků v režimu
podmíněného  osvobození od daně poskytnuto ručením, o povolení ručitele
rozhoduje  celní  úřad místně příslušný daňovému skladu odeslání, pokud
zajištění  daně  pro  dopravu  vybraných  výrobků  není  poskytováno ze
zajištění daně pro provozování daňového skladu.

(5) Povolení ručit lze vydat pouze takové osobě, jejíž finanční situace
je  taková,  že  může  za osobu, které ručí, zaplatit daň včetně jejího
příslušenství do výše zaručené částky uvedené v záruční listině.

(6) Celní ředitelství nebo celní úřad nevydá povolení ručit nebo takové
povolení  ručiteli  odejme  v případech, kdy má oprávněné pochybnosti o
schopnosti ručitele plnit jeho ručitelské závazky.

(7)  Celní  ředitelství  nebo  celní  úřad  jsou oprávněny požadovat po
žadateli  o  povolení  ručitele  informace týkající se ručitele obdobné
jako  v  případě,  kdy  provozovatel  daňového  skladu  podává žádost o
snížení zajištění daně nebo o upuštění od poskytnutí zajištění daně.

(8)  Je-li  odejmuto  povolení  zajištění  daně ručením při provozování
daňového  skladu, rozhodnutí celního ředitelství o odejmutí povolení se
doručí  provozovateli  daňového  skladu. Odvolání proti rozhodnutí nemá
odkladný účinek.

(9)   Je-li  odejmuto  povolení  zajištění  daně  ručením  pro  dopravu
vybraných  výrobků  a  daň  nebyla  zajištěna  ze  zajištění  daně  při
provozování  daňového  skladu,  rozhodnutí  celního  úřadu  o  odejmutí
povolení  se  doručí  osobě, která při dopravě vybraných výrobků má daň
zajistit  nebo  daň  zajistila.  Odvolání  proti  rozhodnutí o odejmutí
povolení nemá odkladný účinek.

(10)  Zjistí-li kterýkoli orgán celní správy nebo územní finanční orgán
skutečnosti  svědčící  o  neschopnosti  nebo  nevůli  plnit  ručitelské
závazky  ručitelem,  oznámí  tyto skutečnosti nejpozději první pracovní
den po zjištění celnímu orgánu, který vydal povolení k ručení.

§ 22

Oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků

(1) Oprávněný příjemce může vybrané výrobky opakovaně přijímat v režimu
podmíněného  osvobození od daně jen na základě povolení vydaného celním
ředitelstvím na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu.

(2) V návrhu na vydání povolení musí být uvedeny tyto náležitosti:

a)  obchodní  firma  nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12)
plátce,   je-li   navrhovatel  právnickou  osobou;  jméno  a  příjmení,
popřípadě  obchodní  firma,  místo  pobytu a daňové identifikační číslo
plátce, je-li navrhovatel fyzickou osobou,

b)  předpokládaný  roční  objem  vybraných výrobků přijímaných v režimu
podmíněného osvobození od daně,

c)  název,  popřípadě obchodní označení vybraných výrobků přijímaných v
režimu podmíněného osvobození od daně,

d)  čestné  prohlášení  navrhovatele,  že neporušuje podmínky stanovené
zvláštními  právními  předpisy  pro  ochranu  života  a  zdraví  osob a
životního prostředí,

e)  doklad  o  tom,  zda a v jaké výši má navrhovatel v České republice
nedoplatek  evidovaný  celním  nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na
pojistném  a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném
a  na  penále  na  sociální  zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti,  který  nesmí být v den podání návrhu starší více než 30
kalendářních dní,

f)  čestné  prohlášení  navrhovatele,  zda  mu  byla  udělena pokuta za
závažné  nebo  opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li
navrhovatel  fyzickou  osobou,  nebo zda navrhovateli, jeho statutárním
orgánům  nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné
nebo   opakované   porušení   celních  nebo  daňových  předpisů,  je-li
navrhovatel právnickou osobou,

g) sdělení o způsobu zajištění daně,

h)   výpis   z   obchodního   rejstříku  nebo  výpis  z  živnostenského
rejstříku,^18) který nesmí být starší více než 30 kalendářních dní.

(3)  Název  vybraného výrobku podle odstavce 2 písm. c) musí být uveden
dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného
výrobku  tak,  aby  bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je
pro tento výrobek stanovena.

(4) Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu^19a)
výpis  z  evidence  Rejstříku  trestů  týkající  se navrhovatele, je-li
navrhovatelem  fyzická  osoba,  nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů
týkající  se  statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů, je-li
navrhovatelem  právnická  osoba.  Žádost  o  vydání  výpisu  z evidence
Rejstříku  trestů  a  výpis  z evidence Rejstříku trestů se předávají v
elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

5)  Je-li  navrhovatelem,  jeho  statutárním  orgánem  nebo členem jeho
statutárního  orgánu  fyzická  osoba,  která není státním občanem České
republiky,  přikládá  navrhovatel  k  návrhu  podle  odstavce 2 doklady
odpovídající  výpisům  z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož
je  tato  osoba  občanem,  jakož  i státem, ve kterém se v posledních 3
letech  zdržovala  nepřetržitě  po  dobu  delší  než 3 měsíce. To platí
obdobně  i  v  případě  státního  občana  České  republiky,  který se v
posledních  3  letech zdržoval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce v
zahraničí.  Zdržovala-li  se zahraniční fyzická osoba v době podle věty
první  v  České republice, vyžádá si celní ředitelství výpis z evidence
Rejstříku trestů podle odstavce 4.

(6)  Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže
návrh  na  vydání  povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 2 a
navrhovatel   není   v  likvidaci  nebo  v  insolvenčním  řízení  podle
zvláštního  právního  předpisu.  Má-li navrhovatel nedoplatek na daních
nebo  clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní
pojištění  nebo  na  pojistném  a  na  penále na sociální zabezpečení a
příspěvku  na  státní  politiku  zaměstnanosti,  celní ředitelství vydá
povolení  pouze  tehdy,  je-li  zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku. V
opačném případě návrh zamítne.

(7)  Navrhovatel  je  povinen  na  výzvu  celního  úřadu  nebo  celního
ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.

(8)  Celní  ředitelství  prověří  údaje  uvedené  v  návrhu a v případě
pochybností  o  jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby
údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu,
v  níž  je  navrhovatel  povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí
stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží.

(9)  Celní  ředitelství  stanoví  výši  zajištění  daně a vydá povolení
opakovaně  přijímat  vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od
daně,   zajistí-li  navrhovatel  daň.  Ve  věci  zajištění  daně  platí
ustanovení § 21 obdobně.

(10)  Celní  ředitelství  v povolení uvede skutečnosti podle odstavce 2
písm. a), b) a c).

(11)  Celní  ředitelství  může  v  povolení stanovit další podmínky pro
zabezpečení   vybraných   výrobků  nebo  nařídit  opatření  potřebná  k
zabránění neoprávněného použití.

(12)  Celní ředitelství při vydání povolení přidělí každému oprávněnému
příjemci  pro  opakované  přijímání vybraných výrobků evidenční číslo a
vydá osvědčení o evidenci.

(13)  Celní  ředitelství  rozhodne  o  návrhu  na vydání povolení do 60
kalendářních  dní  od  zahájení  řízení;  ve zvlášť složitých případech
rozhodne  nejdéle  do  90  kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze
věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže
vyšší  nadřízený  orgán.  Nemůže-li  celní ředitelství rozhodnout do 60
kalendářních  dní,  popřípadě  do 90 kalendářních dní, je povinno o tom
navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.

(14)  Rozhodnutí,  kterým  se návrhu na vydání povolení vybrané výrobky
opakovaně přijímat v režimu podmíněného osvobození od daně vyhovuje, se
neodůvodňuje.

(15)  Oprávněný  příjemce  je  povinen  oznámit prostřednictvím celního
úřadu celnímu ředitelství každou změnu údajů uvedených v povolení do 15
kalendářních  dní  ode  dne jejího vzniku. Celní úřad změny prověří a o
výsledku  sepíše  protokol,  který  s  oznámením  oprávněného  příjemce
postoupí celnímu ředitelství.

(16)  Dojde-li  ke  změně  sídla nebo místa pobytu oprávněného příjemce
podle  odstavce  2  písm.  a)  a údajů podle odstavce 2 písm. b), celní
ředitelství rozhodne o změně původního povolení.

(17)  Dojde-li  ke  změně  ostatních  údajů uvedených v povolení, celní
ředitelství  rozhodne  o  vydání  nového povolení a o odejmutí povolení
předchozího.

(18) Povolení zaniká

a) zánikem právnické osoby, je-li oprávněný příjemce právnickou osobou,

b)  úmrtím oprávněného příjemce nebo nabytím právní moci rozsudku soudu
o prohlášení oprávněného příjemce za mrtvého,

c)  dnem  nabytí  právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na
majetek oprávněného příjemce, nebo

d) dnem zániku živnostenského oprávnění.^21)

(19) Celní ředitelství odejme povolení oprávněnému příjemci, jestliže

a) pominuly důvody, na jejichž základě bylo vydáno,

b)  oprávněný příjemce po vydání povolení neplní povinnosti, které jsou
podmínkou   pro  jeho  vydání  podle  odstavce  6,  nebo  nevede  řádně
účetnictví  nebo  evidenci  podle  tohoto  zákona  (§  39),  nebo jinak
porušuje povinnosti oprávněného příjemce a ani uložení pokuty nevedlo k
nápravě,

c) oprávněný příjemce o odnětí povolení požádá,

d)  oprávněný příjemce po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců
bezdůvodně nepřijímá vybrané výrobky, nebo

e)  oprávněný  příjemce  ani  na výzvu celního úřadu ve stanovené lhůtě
nedoplní zajištění daně.

(20)  Pokud  je oprávněnému příjemci, kterému bylo vydáno více povolení
oprávněného příjemce, odejmuto některé z těchto povolení podle odstavce
19 písm. b), odejmou se mu také ostatní povolení oprávněného příjemce.

(21)  Bylo-li  povolení oprávněnému příjemci odejmuto podle odstavce 19
písm.  b)  nebo  d), může být takovému oprávněnému příjemci vydáno nové
povolení  oprávněného příjemce nejdříve po dvou letech po nabytí právní
moci  rozhodnutí  o uvedeném odejmutí povolení oprávněného příjemce. To
se týká i odejmutí povolení oprávněného příjemce podle odstavce 20.

(22)  Zanikne-li povolení oprávněného příjemce nebo je-li toto povolení
odejmuto,

a) celní úřad použije zajištění daně na úhradu pohledávek týkajících se
daně a případný zůstatek zajištění daně vrátí do 30 kalendářních dní od
použití zajištění na úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího
příslušenství,

b) celní úřad v případě, že zajištění daně je poskytnuto formou ručení,
požádá  ručitele  o  úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího
příslušenství.

(23)  Další  podmínky, které se týkají opakovaného přijímání tabákových
výrobků  v  režimu  podmíněného  osvobození od daně, jsou stanoveny v §
109.

(24)   Další  náležitosti  návrhu  na  vydání  povolení  pro  opakované
přijímání minerálních olejů jsou stanoveny v § 62.

§ 23

Oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků

(1)  Vybrané  výrobky  lze  jednorázově  přijmout  v režimu podmíněného
osvobození  od  daně  jen na základě povolení vydaného celním úřadem. V
návrhu   na   vydání  povolení  jednorázově  přijmout  vybrané  výrobky
právnická nebo fyzická osoba uvede

a)  obchodní  firmu  nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12)
plátce,   je-li   navrhovatel  právnickou  osobou;  jméno  a  příjmení,
popřípadě  obchodní  firmu,  místo  pobytu a daňové identifikační číslo
plátce, je-li navrhovatel fyzickou osobou,

b)  název,  popřípadě obchodní označení, a množství vybraných výrobků v
měřicích  jednotkách,  které  mají  být  přijaty  v  režimu podmíněného
osvobození od daně,

c) obchodní firmu nebo název, sídlo a údaje o registraci k dani v jiném
členském  státě  dodavatele  z jiného členského státu, je-li právnickou
osobou;  jméno  a  příjmení,  popřípadě  obchodní firmu, místo pobytu a
údaje  o  registraci  k dani v jiném členském státě dodavatele z jiného
členského  státu,  je-li  fyzickou  osobou;  tyto údaje budou potvrzeny
příslušným správcem daně.

(2)  Název  vybraného výrobku podle odstavce 1 písm. b) musí být uveden
dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného
výrobku  tak,  aby  bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je
pro tento výrobek stanovena.

(3) K návrhu je navrhovatel povinen připojit ověřený stejnopis výpisu z
obchodního  rejstříku  nebo  výpisu  z  živnostenského rejstříku, který
nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní.

(4)  Celní  úřad stanoví zajištění daně ve výši odpovídající výši daně,
kterou je oprávněný příjemce přijímající vybrané výrobky jednorázově po
uvedení  do  volného  daňového  oběhu  povinen  přiznat  a  zaplatit, a
rozhodne  o  vydání  povolení  pouze tehdy, zajistí-li navrhovatel daň.
Navrhovatel zajistí daň převodem nebo složením finančních prostředků na
depozitní  účet  pro  zajištění  daně zřízený celním úřadem, přičemž po
dobu  zajištění  daně  nevzniká nárok na úrok z částky složené na tomto
depozitním účtu. Zajištěním daně se rozumí připsání příslušné částky na
depozitní  účet  pro zajištění daně zřízený celním úřadem. Se souhlasem
navrhovatele  může  celní úřad poskytnutým zajištěním daně uhradit daň.
Pokud  tak  neučiní, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5
pracovních  dní  ode  dne, kdy částka daně byla připsána na určený účet
celního  úřadu,  v  jehož územní působnosti má oprávněný příjemce sídlo
nebo místo pobytu.

(5)  Celní  úřad  použije  zajištění  daně na úhradu daně včetně jejího
příslušenství,  pokud  není  daň  zaplacena  ve  lhůtě  splatnosti daně
stanovené tímto zákonem.

(6) Neobsahuje-li návrh navrhovatele vady, celní úřad rozhodne o vydání
povolení  jednorázově  přijmout  vybrané  výrobky  v režimu podmíněného
osvobození  od  daně  nejpozději následující pracovní den po poskytnutí
zajištění daně.

(7)  V  rozhodnutí  o  povolení jednorázového přijetí vybraných výrobků
celní  úřad  uvede  dobu  jeho  platnosti.  Povolení  zaniká  okamžikem
jednorázového  přijetí  vybraných  výrobků, nejpozději však uplynutím 3
měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

(8)  Další  podmínky,  které se týkají jednorázového přijetí tabákových
výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně jsou stanoveny v § 109.

§ 23a

zrušen

§ 24

Doprava  vybraných  výrobků  v režimu podmíněného osvobození od daně na
daňovém území České republiky

(1)  Vybrané  výrobky  lze  v  režimu  podmíněného  osvobození  od daně
dopravovat, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 58a),

a) z daňového skladu do jiného daňového skladu, do místa vývozu nebo do
místa přímého dodání, s výjimkou dopravy vybraných výrobků osobám podle
§ 11 odst. 1 písm. d),

b)  z  místa  dovozu  do daňového skladu, do místa vývozu nebo do místa
přímého  dodání  s výjimkou dopravy vybraných výrobků osobám podle § 11
odst. 1 písm. d).

(2)  Vybrané  výrobky  lze  v  režimu  podmíněného  osvobození  od daně
dopravovat  pouze  tehdy,  jestliže provozovatel odesílajícího daňového
skladu  nebo oprávněný odesílatel poskytne zajištění daně ve výši daně,
kterou  by  byl  povinen  přiznat  a zaplatit při uvedení dopravovaných
vybraných   výrobků  do  volného  daňového  oběhu,  pokud  tento  zákon
nestanoví  jinak  [§  58  odst. 2, 3, 4 a § 58 odst. 5 písm. a)]. Pokud
provozovatel  odesílajícího  daňového skladu poskytl zajištění daně pro
provozování  daňového  skladu,  může  být  toto  zajištění  použito pro
poskytnutí  zajištění  daně  pro  dopravu  vybraných výrobků s výjimkou
dopravy podle odstavce 1 písm. b). Výjimka se nepoužije pro případ, kdy
oprávněný odesílatel je provozovatelem daňového skladu, do kterého jsou
vybrané  výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovány. O
použití  zajištění  daně  pro  provozování  daňového skladu pro dopravu
vybraných  výrobků rozhodne celní úřad místně příslušný tomuto daňovému
skladu.  Pokud  zajištění  daně podle § 21 nepokrývá daň připadající na
množství   vybraných   výrobků   dopravovaných   v  režimu  podmíněného
osvobození  od  daně,  je  provozovatel  odesílajícího  daňového skladu
povinen  poskytnout  další zajištění daně tak, aby odpovídalo výši daně
připadající  na  množství  dopravovaných  vybraných výrobků. Pokud jsou
vybrané  výrobky  dopravovány  oprávněným  odesílatelem,  poskytuje  se
zajištění  daně  pro každou dopravu zvlášť, a to převodem nebo složením
finančních  prostředků  na  depozitní  účet  pro zajištění daně zřízený
celním  úřadem.  Po  dobu  zajištění  daně  poskytnutého  podle  tohoto
odstavce  nevzniká  nárok  na úrok z částky složené na tomto depozitním
účtu.  Daň  se považuje za zajištěnou ode dne připsání příslušné částky
na  tento  účet.  Pokud  není  daň  zaplacena  ve lhůtě splatnosti daně
stanovené  tímto  zákonem,  použije celní úřad zajištění daně na úhradu
daně včetně jejího příslušenství.

(3)  Celní  úřad  může  na  žádost provozovatele odesílajícího daňového
skladu nebo oprávněného odesílatele udělit souhlas s tím, aby zajištění
daně  poskytl dopravce, provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo
vlastník   vybraných   výrobků,  pokud  s  tím  dopravce,  provozovatel
přijímajícího  daňového  skladu nebo vlastník vybraných výrobků písemně
souhlasí.

(4)  Doprava  vybraných  výrobků  podle odstavce 1 písm. a) je zahájena
okamžikem,  kdy  tyto  výrobky  opustí  daňový  sklad,  ze kterého jsou
odeslány.  Doprava  vybraných  výrobků  podle  odstavce  1  písm. b) je
zahájena  okamžikem  propuštění  vybraných  výrobků  do  režimu volného
oběhu.  Doprava  vybraných  výrobků  podle odstavce 1 písm. b) může být
zahájena  pouze  po  obdržení  specifického správního referenčního kódu
(dále jen „referenční kód“) podle § 26 odst. 4 nebo po splnění podmínek
uvedených v § 27c odst. 1.

(5)  Doprava  vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
do  daňového  skladu nebo do místa přímého dodání je ukončena okamžikem
převzetí  vybraných  výrobků  příjemcem.  Doprava  vybraných  výrobků v
režimu  podmíněného  osvobození  od  daně  do  místa vývozu je ukončena
potvrzením  elektronického  průvodního  dokladu  pomocí  elektronického
systému  pro  dopravu  a  sledování  vybraných výrobků podle rozhodnutí
Evropského  parlamentu  a  Rady  o zavedení elektronického systému^27c)
(dále  jen  „elektronický systém“) výstupním pohraničním celním úřadem.
Je-li  příjemcem  vybraných  výrobků  provozovatel  daňového skladu, je
povinen  v  případě  ukončení  dopravy  tyto výrobky zapsat do evidence
podle  §  37  nebo  38  a,  pokud se nejedná o ukončení dopravy v místě
přímého dodání, umístit je bezodkladně do daňového skladu.

(6)  Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků
a  doprava byla ukončena, celní úřad, kterému bylo poskytnuto zajištění
daně,  rozhodne  o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní poté, co
odesílatel  prokáže  skutečnost,  že  byly  podmínky  přijetí vybraných
výrobků  v  režimu  podmíněného osvobození od daně splněny (§ 27a, 27b,
27d,  27e nebo 27f), a zajištění daně vrátí osobě, která zajištění daně
poskytla.

(7)  Provozovatel  daňového  skladu  nebo  oprávněný  odesílatel, který
odesílá  vybrané  výrobky do daňového skladu nebo do místa vývozu, může
prostřednictvím   elektronického   systému  změnit  místo  určení  nebo
příjemce  vybraných výrobků. V tomto případě postupuje podle § 27 odst.
7.

(8) Zahájenou dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození
od  daně  nelze  v  jejím průběhu rozdělit podle směrnice Rady o obecné
úpravě spotřebních daní^27d).

§ 25

Doprava  vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně mezi
členskými státy

(1)  Vybrané  výrobky  lze  v  režimu  podmíněného  osvobození  od daně
dopravovat mezi členskými státy, pokud vybrané výrobky jsou dopravovány
z daňového skladu umístěného

a)  v  jiném  členském  státě  nebo od oprávněného odesílatele z jiného
členského státu

1.  provozovateli  daňového skladu nebo oprávněnému příjemci, jimž bylo
vydáno povolení na daňovém území České republiky,

2.  do místa vývozu vybraných výrobků na daňovém území České republiky,
nebo

3. příjemci podle § 11 odst. 1 písm. d) nebo e),

b)  na  daňovém  území  České republiky, nebo oprávněným odesílatelem z
místa dovozu na daňovém území České republiky

1. do daňového skladu nebo oprávněnému příjemci v jiném členském státě,

2. do místa vývozu vybraných výrobků v jiném členském státě,

3.  příjemci podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní^6a) v
jiném členském státě,

c)  v  jiném členském státě, oprávněným odesílatelem z jiného členského
státu přes daňové území České republiky

1. do daňového skladu nebo oprávněnému příjemci v jiném členském státě,

2. do místa vývozu vybraných výrobků v jiném členském státě,

3.  příjemci podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní^6a) v
jiném členském státě.

(2)  Vybrané  výrobky  může  z  místa  dovozu  na  daňovém  území České
republiky  dopravovat  v  režimu  podmíněného  osvobození od daně podle
odstavce 1 písm. b) pouze provozovatel daňového skladu. Pokud oprávněný
odesílatel  po  uložení  pokuty  dále neplní povinnosti stanovené tímto
zákonem,  celní  úřad  uvedený  v  §  26 odst. 3 písm. b) nevydá tomuto
oprávněnému odesílateli referenční kód podle § 26 odst. 4 pro dopravu z
místa  dovozu v režimu podmíněného osvobození od daně podle § 27c odst.
2  po  dobu  dvou  let  ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení
pokuty.

(3)  Jsou-li  vybrané  výrobky  dopravovány  podle odstavce 1 písm. b),
provozovatel  daňového  skladu  nebo  oprávněný  odesílatel  je povinen
poskytnout zajištění daně ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a
zaplatit   při  uvedení  dopravovaných  vybraných  výrobků  do  volného
daňového  oběhu,  pokud tento zákon nestanoví jinak [§ 58 odst. 5 písm.
b)].  Zajištění  musí  být  platné  pro  všechny  členské  státy. Pokud
provozovatel  odesílajícího  daňového skladu poskytl zajištění daně pro
provozování  daňového  skladu,  může  být  toto  zajištění  použito pro
poskytnutí  zajištění  daně  pro  dopravu  vybraných výrobků s výjimkou
případu,  kdy  jako  oprávněný  odesílatel  dopravuje vybrané výrobky z
místa  dovozu  na  daňovém  území  České  republiky. Celní úřad může na
žádost  provozovatele  daňového  skladu  nebo  oprávněného  odesílatele
udělit  souhlas  s  tím,  aby  zajištění poskytl dopravce nebo vlastník
vybraných výrobků, pokud s tím dopravce nebo vlastník vybraných výrobků
písemně  souhlasí.  Pokud  jsou  vybrané výrobky dopravovány oprávněným
odesílatelem z místa dovozu na daňovém území České republiky, poskytuje
se zajištění daně pro každou dopravu zvlášť. Ve věci zajištění daně pro
dopravu se postupuje podle § 24 odst. 2.

(4)  Doprava  vybraných  výrobků  podle odstavce 1 písm. b) je zahájena
okamžikem,  kdy  tyto  výrobky  opustí  daňový  sklad,  ze kterého jsou
odeslány, nebo okamžikem propuštění vybraných výrobků do režimu volného
oběhu.  Doprava  vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) bodů 1 a 2
může  být zahájena pouze po obdržení referenčního kódu podle § 26 odst.
4  nebo  v  případě  nedostupnosti  elektronického  systému  po splnění
podmínek  uvedených  v  §  27c odst. 1. Doprava vybraných výrobků podle
odstavce  1  písm.  b)  bodu  3  může být zahájena pouze s osvědčením o
osvobození  od daně uvedeném v nařízení Komise o osvědčení o osvobození
od spotřební daně^17a).

(5)  Doprava  vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
podle  odstavce  1  písm.  a) bodů 1 a 3 je ukončena okamžikem převzetí
vybraných   výrobků   příjemcem.   Je-li  příjemcem  vybraných  výrobků
provozovatel  daňového  skladu,  je  povinen v případě ukončení dopravy
tyto  výrobky  zapsat  do  evidence  podle § 37, 38 nebo 39 a, pokud se
nejedná   o  ukončení  dopravy  v  místě  přímého  dodání,  umístit  je
bezodkladně  do  daňového  skladu.  Doprava  vybraných výrobků v režimu
podmíněného  osvobození  od  daně  podle  odstavce 1 písm. a) bodu 2 je
ukončena   potvrzením   elektronického   průvodního  dokladu  výstupním
pohraničním celním úřadem.

(6)  Provozovatel daňového skladu nebo oprávněný příjemce mohou ukončit
dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle
odstavce 1 písm. a) bodu 1 také jejich přijetím v místě přímého dodání.

(7)  Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků
a  doprava byla ukončena, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně
do  5  pracovních  dní  poté,  co  potvrdí příjemci skutečnost, že byly
podmínky  přijetí  vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od
daně  splněny  (§  27a, 27b, 27d, 27e nebo 27f), a zajištění daně vrátí
osobě, která zajištění daně poskytla.

(8)  Provozovatel  daňového  skladu  nebo  oprávněný  odesílatel, který
odesílá  vybrané  výrobky  z daňového území České republiky do daňového
skladu,  oprávněnému  příjemci  nebo  do  místa vývozu v jiném členském
státě,  může prostřednictvím elektronického systému změnit místo určení
nebo  příjemce  vybraných výrobků. V tomto případě postupuje podle § 27
odst. 7.

(9)  Zahájenou dopravu vybraných výrobků podle odstavce 1 nelze v jejím
průběhu  rozdělit  podle  směrnice  Rady  o  obecné  úpravě spotřebních
daní^27d).

§ 26

Návrh  elektronického průvodního dokladu při zahájení dopravy vybraných
výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně

(1)   Vybrané  výrobky  mohou  být  dopravovány  v  režimu  podmíněného
osvobození  od  daně  pouze  s  elektronickým průvodním dokladem. To se
netýká  dopravy  vybraných  výrobků  v režimu podmíněného osvobození od
daně  podle  §  27c  až 27f nebo § 100 nebo dopravy vybraných výrobků v
režimu  podmíněného  osvobození  od daně osobám uvedeným v § 11 odst. 1
písm.  d)  nebo  osobám  uvedeným  ve  směrnici  Rady  o  obecné úpravě
spotřebních daní^27e).

(2)   Provozovatel   odesílajícího   daňového   skladu  nebo  oprávněný
odesílatel  vyhotoví  návrh  elektronického  průvodního  dokladu pomocí
elektronického systému.

(3) Návrh elektronického průvodního dokladu zašle pomocí elektronického
systému

a)  provozovatel  odesílajícího  daňového  skladu  celnímu úřadu místně
příslušnému pro daňový sklad,

b)  oprávněný  odesílatel  celnímu  úřadu, který rozhoduje o propuštění
vybraných výrobků do režimu volného oběhu.

(4)  Celní  úřad  uvedený v odstavci 3 ověří správnost a platnost údajů
uvedených  v  návrhu  elektronického  průvodního dokladu. V případě, že
uvedené  údaje  shledá  nesprávnými či neúplnými, uvědomí bezodkladně o
této  skutečnosti  provozovatele  odesílajícího  daňového  skladu  nebo
oprávněného  odesílatele. Nevykazuje-li návrh elektronického průvodního
dokladu  vady,  přidělí  celní  úřad uvedený v odstavci 3 tomuto návrhu
referenční  kód a sdělí jej provozovateli odesílajícího daňového skladu
nebo oprávněnému odesílateli bezodkladně poté, co bude splněna podmínka
zajištění  daně  podle § 24 odst. 2 nebo 3 nebo § 25 odst. 3 a podmínka
označení vybraných výrobků podle § 41 odst. 7.

(5)  Celní  úřad  uvedený  v  odstavci  3  je  oprávněn  kromě  ověření
správnosti   a   platnosti  údajů  uvedených  v  návrhu  elektronického
průvodního  dokladu  podle  odstavce  4  provést fyzickou kontrolu, zda
údaje uvedené v tomto návrhu odpovídají skutečnosti.

(6) Náležitosti návrhu elektronického průvodního dokladu jsou uvedeny v
nařízení  Komise,  kterým  se  provádí  směrnice  Rady  o obecné úpravě
spotřebních daní^28).

§ 27

Elektronický  průvodní  doklad  při  zahájení  dopravy  a během dopravy
vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně

(1)  Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození
od  daně  uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 1 nebo podle §
25  odst. 1 písm. b) bodu 3 s výjimkou dopravy vybraných výrobků osobám
uvedeným  ve  směrnici Rady o obecné úpravě spotřebních daní^27e), nebo
je  uskutečňována podle § 25 odst. 6, celní úřad uvedený v § 26 odst. 3
odešle  elektronický  průvodní  doklad  bezodkladně  příslušným orgánům
jiného  členského  státu,  ve  kterém má být doprava ukončena. Pokud je
doprava  vybraných  výrobků  v  režimu  podmíněného  osvobození od daně
uskutečňována  podle  §  24  do  daňového  skladu nebo do místa přímého
dodání,  celní úřad uvedený v § 26 odst. 3 odešle elektronický průvodní
doklad   bezodkladně   provozovateli   daňového   skladu,  který  je  v
elektronickém průvodním dokladu uveden jako příjemce.

(2)  Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození
od  daně  uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bod 1 nebo odst. 6,
nebo příjemci podle § 11 odst. 1 písm. e), celní úřad, který obdržel od
příslušného orgánu jiného členského státu elektronický průvodní doklad,
odešle  tento  doklad bezodkladně příjemci uvedenému na tomto dokladu a
celnímu  úřadu  místně  příslušnému pro místo, ve kterém má být doprava
ukončena,  je-li tento celní úřad odlišný od celního úřadu, který tento
doklad obdržel.

(3)  Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození
od  daně  uskutečňována  podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 2, celní úřad
uvedený v § 26 odst. 3 odešle elektronický průvodní doklad bezodkladně

a)  příslušným  orgánům členského státu, v němž je podáno vývozní celní
prohlášení   podle   nařízení   Rady,  kterým  se  vydává  celní  kodex
Společenství^28a), není-li tímto členským státem Česká republika, nebo

b)  celnímu úřadu, který rozhoduje o propuštění dopravovaných vybraných
výrobků  do  režimu  vývozu,  je-li  místo  výstupu  z  daňového  území
Evropského společenství na daňovém území České republiky.

(4)  Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození
od  daně  uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 2, celní úřad,
který obdržel od příslušného orgánu jiného členského státu elektronický
průvodní  doklad, propustí dopravované vybrané výrobky do režimu vývozu
a  odešle  tento  doklad  bezodkladně pohraničnímu celnímu úřadu, je-li
tento  celní úřad odlišný od celního úřadu, který elektronický průvodní
doklad obdržel.

(5)   Provozovatel   odesílajícího   daňového   skladu  nebo  oprávněný
odesílatel   je   povinen   předat  listinný  stejnopis  elektronického
průvodního dokladu nebo obchodní doklad, ve kterém je uveden referenční
kód,  osobě, která vybrané výrobky fyzicky dopravuje. V průběhu dopravy
vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně je tato osoba
povinna  předložit  příslušný  doklad  na  vyžádání  celnímu úřadu nebo
celnímu ředitelství oprávněnému podle § 41.

(6)   Provozovatel   odesílajícího   daňového   skladu  nebo  oprávněný
odesílatel  může  zrušit  elektronický  průvodní  doklad  nejpozději do
okamžiku zahájení dopravy podle § 24 odst. 4 nebo § 25 odst. 4.

(7) Provozovatel odesílajícího daňového skladu, který poskytl zajištění
daně,  nebo  oprávněný odesílatel, který poskytl zajištění daně, může v
průběhu  dopravy  vybraných  výrobků v režimu podmíněného osvobození od
daně  změnit  příjemce  nebo místo ukončení dopravy, pokud se nejedná o
dopravu  osobám  uvedeným  v  §  11  odst. 1 písm. e). Změna se provede
postupem  uvedeným v nařízení Komise, kterým se provádí směrnice Rady o
obecné úpravě spotřebních daní^28).

§ 27a

Elektronický  průvodní  doklad při ukončení dopravy vybraných výrobků v
režimu podmíněného osvobození od daně

(1)   Po   přijetí  vybraných  výrobků  přijímajícím  daňovým  skladem,
oprávněným  příjemcem  nebo  v  místě přímého dodání podle § 24 odst. 1
písm.  b)  nebo  §  25  odst.  6  předloží  tito  příjemci nejdéle do 5
pracovních  dní  po ukončení dopravy podle § 24 nebo § 25 odst. 1 písm.
a)  bodu  1  oznámení  o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného
osvobození  od  daně pomocí elektronického systému celnímu úřadu místně
příslušnému  místu přijetí vybraných výrobků. Ztráty a znehodnocení, ke
kterým  došlo  v průběhu dopravy, s výjimkou ztrát nebo znehodnocení ve
smyslu  §  3  písm.  s),  příjemce uvede v oznámení o přijetí vybraných
výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně. Náležitosti oznámení o
přijetí  vybraných  výrobků  v  režimu  podmíněného  osvobození od daně
stanoví  nařízení  Komise,  kterým  se  provádí  směrnice Rady o obecné
úpravě spotřebních daní^28).

(2) Po přijetí vybraných výrobků osobami uvedenými v § 11 odst. 1 písm.
e)  předloží  tito  příjemci  nejdéle  do  5 pracovních dní po ukončení
dopravy podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 3 oznámení o přijetí vybraných
výrobků  v  režimu podmíněného osvobození od daně pomocí elektronického
systému a osvědčení o osvobození od spotřební daně celnímu úřadu místně
příslušnému  podle sídla nebo místa pobytu. Nemá-li příjemce sídlo nebo
místo  pobytu  na daňovém území České republiky, předloží toto oznámení
celnímu  úřadu,  který  má  v  územní působnosti městskou část Praha 1.
Ztráty  a  znehodnocení,  ke kterým došlo v průběhu dopravy, s výjimkou
ztrát  nebo  znehodnocení  ve  smyslu  §  3  písm. s), příjemce uvede v
oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od
daně.  Náležitosti  oznámení  o  přijetí  vybraných  výrobků  v  režimu
podmíněného  osvobození  od  daně  stanoví  nařízení  Komise, kterým se
provádí směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní^28). Náležitosti
osvědčení  o  osvobození  od  spotřební  daně stanoví nařízení Komise o
osvědčení o osvobození od spotřební daně^17a).

(3) Po přijetí vybraných výrobků osobami uvedenými v § 11 odst. 1 písm.
d)  předloží  tito  příjemci  nejdéle  do  5 pracovních dní po ukončení
dopravy  podle  §  25 odst. 1 písm. a) bodu 3 osvědčení o osvobození od
spotřební  daně  celnímu  úřadu,  který má v územní působnosti městskou
část  Praha  1.  Náležitosti  osvědčení  o osvobození od spotřební daně
stanoví   nařízení   Komise  o  osvědčení  o  osvobození  od  spotřební
daně^17a).

(4)  Celní  úřad  podle odstavce 1, 2 nebo 3 ověří správnost a platnost
údajů  uvedených  v  oznámení  o  přijetí  vybraných  výrobků  v režimu
podmíněného  osvobození  od  daně.  V  případě, že uvedené údaje shledá
nesprávnými  či  neúplnými,  uvědomí  bezodkladně  o  této  skutečnosti
příjemce  uvedeného  v  odstavci  1, 2 nebo 3 a stanoví lhůtu, ve které
tento  příjemce nedostatky odstraní. Pokud oznámení o přijetí vybraných
výrobků  v  režimu  podmíněného  osvobození  od  daně  neobsahuje vady,
potvrdí celní úřad podle odstavce 1 nebo 2 příjemci skutečnost, že byly
podmínky  přijetí  vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od
daně splněny.

(5)  Celní  úřad  podle  odstavce 1, 2 nebo 3 je oprávněn kromě ověření
správnosti  a  platnosti údajů uvedených v oznámení o přijetí vybraných
výrobků  v  režimu  podmíněného  osvobození  od  daně  podle odstavce 4
provést   fyzickou   kontrolu,  zda  údaje  uvedené  v  tomto  oznámení
odpovídají skutečnosti.

(6)  Celní  úřad  podle  odstavce  1  nebo  2  zašle oznámení o přijetí
vybraných  výrobků  v  režimu podmíněného osvobození od daně příslušným
orgánům  jiného  členského  státu odeslání. Celní úřad podle odstavce 3
sdělí  příslušným  orgánům  jiného členského státu odeslání, že doprava
vybraných  výrobků  v  režimu  podmíněného  osvobození  od  daně osobám
uvedeným v § 11 odst. 1 písm. d) byla ukončena.

(7)  Pokud  jsou  vybrané  výrobky  dopravovány  v  režimu  podmíněného
osvobození od daně z daňového území České republiky do jiného členského
státu  podle  §  25  odst.  1  písm. b) bodu 1 nebo 3, zašle celní úřad
místně  příslušný  podle  místa  odeslání  vybraných výrobků oznámení o
přijetí  vybraných  výrobků  v  režimu  podmíněného  osvobození od daně
obdržené  z  jiného  členského  státu  odesílateli  bezodkladně po jeho
obdržení.

(8)  Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození
od  daně  uskutečňována  podle  § 24, celní úřad podle odstavce 1 zašle
oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od
daně přímo odesílateli.

§ 27b

Elektronické  doklady při vývozu vybraných výrobků v režimu podmíněného
osvobození od daně

(1)  Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození
od  daně  uskutečňována  podle  §  25 odst. 1 písm. a) bodu 2, vyhotoví
pohraniční  celní úřad potvrzení o výstupu vybraných výrobků z daňového
území  Evropského společenství. Potvrzení zašle celnímu úřadu, který na
daňovém  území  České  republiky  propustil  vybrané  výrobky do režimu
vývozu.  Tento  celní úřad ověří správnost a platnost údajů uvedených v
potvrzení.  Neobsahuje-li  potvrzení  vady,  zašle  oznámení  o  vývozu
vybraných  výrobků  v  elektronickém  systému příslušným orgánům jiného
členského  státu  odeslání.  Ztráty  a  znehodnocení, ke kterým došlo v
průběhu dopravy, s výjimkou ztrát nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm.
s),  celní  úřad,  který  na  daňovém  území  České republiky propustil
vybrané  výrobky  do režimu vývozu, uvede v oznámení o vývozu vybraných
výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně. Náležitosti oznámení o
vývozu  vybraných  výrobků  stanoví  nařízení Komise, kterým se provádí
směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní^28).

(2)  Pokud je doprava uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 2,
celní  úřad  místně  příslušný  podle  místa odeslání vybraných výrobků
zašle  oznámení  o vývozu vybraných výrobků z daňového území Evropského
společenství, které obdržel z jiného členského státu, odesílateli.

(3)  Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození
od  daně  do  místa  vývozu  uskutečňována podle § 24 odst. 1, vyhotoví
pohraniční  celní úřad potvrzení o výstupu vybraných výrobků z daňového
území  Evropského  společenství.  Potvrzení  zašle celnímu úřadu, který
propustil  vybrané  výrobky  do  režimu  vývozu. Tento celní úřad ověří
správnost   a  platnost  údajů  uvedených  v  potvrzení.  Neobsahuje-li
potvrzení  vady, zašle oznámení o vývozu vybraných výrobků odesílateli.
Ztráty  a  znehodnocení,  ke kterým došlo v průběhu dopravy, s výjimkou
ztrát nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s), uvede celní úřad, který
na  daňovém  území  České republiky propustil vybrané výrobky do režimu
vývozu,  v  oznámení  o  vývozu  vybraných výrobků v režimu podmíněného
osvobození od daně.

§ 27c

Nedostupnost  elektronického  systému  při  zahájení  dopravy  a  během
dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně

(1)  Pokud  je  elektronický systém v době do okamžiku zahájení dopravy
vybraných  výrobků  v režimu podmíněného osvobození od daně nedostupný,
zahájí   provozovatel  odesílajícího  daňového  skladu  nebo  oprávněný
odesílatel takovou dopravu pouze po splnění následujících podmínek:

a)  vybrané  výrobky jsou dopravovány s dokladem, který obsahuje stejné
údaje jako návrh elektronického průvodního dokladu podle § 26,

b) před zahájením dopravy o této skutečnosti uvědomí celní úřad uvedený
v  §  26 odst. 3 písm. a) nebo b) a předloží tomuto celnímu úřadu kopii
dokladu uvedeného v písmeni a),

c) zajistí daň podle § 24 odst. 2 nebo 3 nebo § 25 odst. 3,

d)  poskytne  informace  o důvodech nedostupnosti v případě, že za tuto
nedostupnost elektronického systému nese odpovědnost.

(2) Doprava vybraných výrobků s dokladem podle odstavce 1 písm. a) může
být  zahájena  pouze  se souhlasem celního úřadu uvedeného v odstavci 1
písm. b).

(3)   Bezodkladně   po   obnovení  dostupnosti  elektronického  systému
odesílatel podle odstavce 1 předloží celnímu úřadu uvedenému v odstavci
1  písm.  b)  návrh  elektronického průvodního dokladu v souladu s § 26
odst. 2.

(4) Celní úřad uvedený v odstavci 1 písm. b) ověří správnost a platnost
údajů  uvedených  v  návrhu  elektronického průvodního dokladu, zejména
porovnáním  údajů  uvedených  v  dokladu  podle  odstavce  1 písm. a) s
návrhem  elektronického průvodního dokladu podle odstavce 3. V případě,
že uvedené údaje shledá nesprávnými či neúplnými, uvědomí bezodkladně o
této skutečnosti odesílatele podle odstavce 1 a stanoví lhůtu, ve které
tento    odesílatel    nedostatky    odstraní.    Nevykazuje-li   návrh
elektronického průvodního dokladu vady, celní úřad uvedený v odstavci 1
písm.  b)  přidělí tomuto návrhu referenční kód a sdělí jej odesílateli
podle  odstavce  1.  Elektronický  průvodní  doklad poté nahradí doklad
podle odstavce 1 písm. a). Dále se postupuje v souladu s ustanoveními §
26 a 27.

(5)  Do  okamžiku,  kdy  je  návrhu  elektronického  průvodního dokladu
přidělen  referenční kód, který je sdělen odesílateli podle odstavce 1,
považuje  se  doprava  vybraných  výrobků  za  uskutečňovanou  v režimu
podmíněného  osvobození  od  daně  za  použití dokladu podle odstavce 1
písm. a).

(6)  Odesílatel  vybraných  výrobků  v režimu podmíněného osvobození od
daně  uvedený  v  odstavci  1  je  povinen  uchovávat  doklad uvedený v
odstavci  1  písm. a) po dobu 10 let ode dne zahájení dopravy, které se
týká.

(7)  V  případě  nedostupnosti  elektronického systému podle odstavce 1
provozovatel  odesílajícího  daňového  skladu nebo oprávněný odesílatel
sdělí  celnímu  úřadu  uvedenému v odstavci 1 písm. b) změny podle § 27
odst.  7 ještě před jejich uskutečněním, a to pomocí datové zprávy nebo
použitím   přenosových   technik  podle  zvláštního  právního  předpisu
upravujícího   správu   daní^28b).   Dále  se  postupuje  v  souladu  s
ustanoveními odstavců 3 až 5.

(8) Nedostupností elektronického systému se rozumí stav, kdy přístupové
komunikační  prostředky  celního  úřadu  k  elektronickému systému jsou
nefunkční nebo kdy je nefunkční elektronický systém sám o sobě.

§ 27d

Nedostupnost  elektronického  systému  při  ukončení  dopravy vybraných
výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně

(1)   Pokud   je  doprava  v  režimu  podmíněného  osvobození  od  daně
uskutečňována  podle  §  25  odst.  1  písm.  a) bodů 1 a 3, s výjimkou
dopravy k příjemci podle § 11 odst. 1 písm. d), a podle § 24 odst. 1, s
výjimkou  dopravy  do  místa vývozu, a pokud příjemce vybraných výrobků
nemůže   předložit   oznámení   o   přijetí  vybraných  výrobků  pomocí
elektronického  systému podle § 27a odst. 1 nebo 2 nebo § 27b odst. 1 z
důvodu

a)  nedostupnosti  elektronického  systému  v  místě  přijetí vybraných
výrobků,

b)  nedostupnosti  elektronického  systému  v  místě odeslání vybraných
výrobků  z  jiného  členského státu, pokud příjemce do okamžiku přijetí
vybraných  výrobků  neobdržel elektronický průvodní doklad s přiděleným
specifickým správním referenčním kódem, nebo

c)  nedostupnosti  elektronického  systému  v  místě odeslání vybraných
výrobků  na  daňovém  území  České  republiky,  pokud  nebylo  možno do
okamžiku přijetí vybraných výrobků použít postup podle § 27c odst. 3 až
5,
použije   doklad  obsahující  stejné  údaje  jako  oznámení  o  přijetí
vybraných  výrobků.  Tento  doklad  se  považuje  za potvrzení ukončení
dopravy.   Příjemce  jej  bezodkladně  předloží  celnímu  úřadu  místně
příslušnému místu přijetí vybraných výrobků.

(2)  Pokud  příjemce  do  konce  dne, kdy byly vybrané výrobky přijaty,
nepředloží  z  důvodů  uvedených  v  odstavci  1  celnímu  úřadu místně
příslušnému   místu   přijetí  vybraných  výrobků  oznámení  o  přijetí
vybraných výrobků pomocí elektronického systému, celní úřad zašle kopii
dokladu  uvedeného  v  odstavci  1  příslušným  orgánům členského státu
odeslání  nebo  odesílateli  podle  odstavce  1  na daňovém území České
republiky.

(3)  Celní  úřad místně příslušný podle místa přijetí vybraných výrobků
předá  doklad  podle  odstavce  1  příslušným  orgánům  členského státu
odeslání z jiného členského státu.

(4) Bezodkladně po obnovení dostupnosti elektronického systému předloží
příjemce  oznámení  o  přijetí  vybraných  výrobků v režimu podmíněného
osvobození  od daně podle § 27a odst. 1 nebo 2 nebo § 27b odst. 1. Dále
se použije postup podle ustanovení § 27c odst. 3 až 5.

§ 27e

Nedostupnost elektronického systému při vývozu

(1)  Pokud  v  případech  podle  §  25  odst.  1 písm. a) bodu 2 nebo v
případech  vývozu  vybraných  výrobků  podle  §  24  odst.  1  z důvodů
nedostupnosti  elektronického  systému  v České republice nebo z důvodů
uvedených  v  § 27d odst. 1 písm. b) nebo c) nelze vyhotovit oznámení o
vývozu  vybraných  výrobků  z  daňového  území Evropského společenství,
vyhotoví  celní úřad, který propustil vybrané výrobky do režimu vývozu,
doklad,  který  obsahuje  stejné  údaje  jako  toto  oznámení  a  který
potvrzuje, že doprava byla ukončena.

(2)  Celní  úřad  uvedený  v  odstavci  1 zašle doklad podle odstavce 1
příslušným orgánům členského státu odeslání nebo odesílateli na daňovém
území   České  republiky,  pokud  nelze  vyhotovit  oznámení  o  vývozu
vybraných  výrobků  do  konce  dne, kdy celní úřad uvedený v odstavci 1
obdržel   potvrzení  o  výstupu  vybraných  výrobků  z  daňového  území
Evropského  společenství  od  pohraničního  celního úřadu, jsou-li tyto
celní  úřady  odlišné,  nebo  kdy vybrané výrobky vystoupily z daňového
území Evropského společenství.

(3)  V  případě  dopravy  podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 2 celní úřad
místně  příslušný  podle  místa  odeslání vybraných výrobků předá kopii
dokladu   podle  odstavce  1  vyhotoveného  příslušným  orgánem  jiného
členského státu vývozu odesílateli.

(4)  Pokud  je  nedostupnost  elektronického  systému  podle odstavce 1
odstraněna, uplatní se postup podle § 27b.

(5)  Pokud  v  případech  podle  §  25  odst.  1 písm. a) bodu 2 nebo v
případech  vývozu  vybraných  výrobků podle § 24 odst. 1 nelze prokázat
ukončení  dopravy  vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od
daně  oznámením  o  vývozu vybraných výrobků ani z důvodu nedostupnosti
elektronického systému, ani z důvodů uvedených v § 27d odst. 1 písm. b)
nebo  c),  celní úřad uvedený v odstavci 1 vyhotoví náhradní oznámení o
vývozu vybraných výrobků, které nahradí tento doklad. Náhradní oznámení
o vývozu vybraných výrobků pak zašle příslušným orgánům členského státu
odeslání nebo odesílateli na daňovém území České republiky.

§ 27f

Náhradní  doklady  při  dopravě  vybraných výrobků v režimu podmíněného
osvobození od daně

(1)   Pokud   je  doprava  v  režimu  podmíněného  osvobození  od  daně
uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 3 nebo § 24 odst. 1,
s  výjimkou dopravy k příjemci podle § 11 odst. 1 písm. d) a s výjimkou
dopravy  do místa vývozu podle § 24 odst. 1, a pokud příjemce vybraných
výrobků  nemůže  předložit  oznámení o přijetí vybraných výrobků pomocí
elektronického  systému  podle § 27a odst. 1 nebo 2 nebo § 27b z důvodů
jiných  než  uvedených  v  §  27d odst. 1, takže tyto skutečnosti nelze
prokázat  postupy  stanovenými  v  případě nedostupnosti elektronického
systému, je příjemce povinen předložit celnímu úřadu místně příslušnému
místu  přijetí  vybraných  výrobků  náhradní doklad o přijetí vybraných
výrobků,  který  musí  obsahovat  stejné  údaje jako oznámení o přijetí
vybraných výrobků.

(2)  Neobsahuje-li  náhradní  doklad  o přijetí vybraných výrobků vady,
celní  úřad  uvedený v odstavci 1 zašle tento doklad příslušným orgánům
členského  státu  odeslání  nebo  v  případě dopravy podle § 24 odst. 1
celnímu  úřadu  místně  příslušnému  pro odesílatele. Celní úřad místně
příslušný pro odesílatele pak zašle tento doklad přímo odesílateli.

(3)  V  případě  dopravy  podle  §  25 odst. 1 písm. b) s výjimkou osob
uvedených  ve směrnici Rady o obecné úpravě spotřebních daní^27e) celní
úřad  příslušný  podle  místa  odeslání vybraných výrobků, který obdrží
náhradní  doklad  o  přijetí  vybraných  výrobků  od příslušných orgánů
jiného  členského  státu,  posoudí tento doklad a v případě jeho uznání
zaznamená ukončení dopravy do elektronického systému.

§ 28

Porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy

(1)  K  porušení  režimu  podmíněného  osvobození od daně během dopravy
dojde,   s   výjimkou  případů  uvedených  v  odstavci  2,  jestliže  u
dopravovaných vybraných výrobků není ve stanovené lhůtě ukončena jejich
doprava  do  daňového  skladu,  oprávněnému  příjemci, na místo přímého
dodání,  na místo vývozu, osobě uvedené v § 11 odst. 1 písm. d) nebo e)
nebo  příjemci podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní^6a)
v jiném členském státě.

(2)  Pokud  nebyly  splněny  podmínky  uvedené  v odstavci 1 v důsledku
ztráty  nebo  znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s) nebo v důsledku ztrát
ve smyslu § 49 odst. 15 nebo § 71 odst. 2 a celní úřad místně příslušný
odesílajícímu  daňovému  skladu  nebo  místu  dovozu,  ze  kterého byla
doprava   zahájena,   byl   o  této  události  bezodkladně  informován,
nepovažuje  se nesplnění těchto podmínek za porušení režimu podmíněného
osvobození od daně.

(3) Vybrané výrobky, u kterých k porušení režimu podmíněného osvobození
od  daně  došlo,  jsou  považovány  za  vyjmuté  z tohoto režimu, pokud
odstavec 9 nestanoví jinak).

(4)  Zjistí-li  se, že k porušení režimu podmíněného osvobození od daně
během  dopravy  došlo  na  daňovém území České republiky, povinnost daň
přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky.

(5)  Zjistí-li se na daňovém území České republiky, že došlo k porušení
režimu  podmíněného  osvobození  od daně během dopravy zahájené v jiném
členském  státě a není možné určit, kde k porušení došlo, povinnost daň
přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky.

(6) Celní úřad poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve
kterém byla doprava zahájena, informaci o vzniku povinnosti daň přiznat
a zaplatit na daňovém území České republiky.

(7)  Pokud  byly  vybrané  výrobky  dopravovány  na daňovém území České
republiky  podle  §  24  odst.  1 a příjemce neprokáže nebo celní úřad,
který  rozhodl  o propuštění těchto vybraných výrobků do režimu vývozu,
nepotvrdí  ve  lhůtě čtyř měsíců ode dne odeslání vybraných výrobků, že
vybrané výrobky

a) byly dodány na místo určení,

b) vystoupily z daňového území Evropského společenství, nebo

c)  byly  zcela  zničeny  nebo  znehodnoceny  v  důsledku  ztráty  nebo
znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s),
považují  se  tyto  vybrané  výrobky  za  vyjmuté  z režimu podmíněného
osvobození  od  daně. O tom, že dosud nebylo potvrzeno, že u odeslaných
vybraných  výrobků  došlo  ke splnění podmínek uvedených v písmenech a)
nebo  b),  uvědomí  odesílající provozovatel daňového skladu celní úřad
místně  příslušný  tomuto daňovému skladu nejpozději do dvou měsíců ode
dne  zahájení  dopravy. Oprávněný odesílatel uvědomí o této skutečnosti
ve stejné lhůtě celní úřad, který rozhodl o propuštění těchto vybraných
výrobků do režimu volného oběhu.

(8)  Pokud  byly  vybrané  výrobky  dopravovány  z daňového území České
republiky  podle  §  25  odst. 1 písm. b) a příjemce z jiného členského
státu  neprokáže  nebo  příslušný  orgán  jiného členského státu vývozu
nepotvrdí  ve  lhůtě čtyř měsíců ode dne odeslání vybraných výrobků, že
vybrané výrobky

a) byly dodány na místo určení,

b) vystoupily z daňového území Evropského společenství,

c)  byly  zcela  zničeny  nebo  znehodnoceny  v  důsledku  ztráty  nebo
znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s), nebo

d)  nebyly  dodány na místo určení z důvodu porušení režimu podmíněného
osvobození  od  daně,  ke  kterému  došlo při dopravě mimo daňové území
České republiky,
považují  se  tyto  vybrané  výrobky  za  vyjmuté  z režimu podmíněného
osvobození  od  daně. O tom, že dosud nebylo potvrzeno, že u odeslaných
vybraných  výrobků  došlo ke splnění podmínek uvedených v písmenech a),
b) nebo c), uvědomí odesílající provozovatel daňového skladu celní úřad
místně  příslušný  tomuto daňovému skladu nejpozději do dvou měsíců ode
dne  zahájení  dopravy. Oprávněný odesílatel uvědomí o této skutečnosti
ve stejné lhůtě celní úřad, který rozhodl o propuštění těchto vybraných
výrobků do režimu volného oběhu.

(9)  Pokud  plátce  uvedený  v § 4 odst. 1 písm. d) nevěděl nebo nemohl
vědět,  že  vybrané výrobky dopravované v režimu podmíněného osvobození
od  daně nebyly dodány na místo určení, může do jednoho měsíce ode dne,
kdy  byl  o  této  skutečnosti uvědoměn celním úřadem místně příslušným
daňovému  skladu, ze kterého byla doprava zahájena, nebo celním úřadem,
který  rozhodl  o propuštění těchto vybraných výrobků do režimu volného
oběhu, prokázat, že doprava byla ukončena v souladu s § 24 odst. 5 nebo
§  25 odst. 5 nebo že došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od
daně během dopravy na území jiného členského státu.

(10) Zjistí-li se ve lhůtě tří let ode dne zahájení dopravy, že nedošlo
k  porušení  režimu podmíněného osvobození od daně a daň byla vybrána v
jiném  členském  státě nebo že k porušení režimu podmíněného osvobození
od  daně došlo v jiném členském státě a v tomto členském státě byla daň
vybrána,  vzniká  ode  dne  zjištění nárok na vrácení daně zaplacené na
daňovém  území  České  republiky.  Nárok na vrácení daně se uplatňuje v
daňovém  přiznání  podle  § 14 odst. 5. K tomuto daňovému přiznání musí
být přiložen doklad o zaplacení daně v jiném členském státě. Vznikne-li
vyměřením  nároku  na  vrácení  daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez
žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.

(11) Pokud bylo zjištěno porušení režimu podmíněného osvobození od daně
během dopravy v jiném členském státě a následně se ve lhůtě tří let ode
dne  zahájení  dopravy  zjistí,  že  k tomuto porušení došlo na daňovém
území České republiky, postupuje se podle odstavce 4. Po zaplacení daně
uvědomí celní úřad o této skutečnosti příslušné orgány členského státu,
ve  kterém  bylo  porušení  režimu podmíněného osvobození od daně během
dopravy zjištěno.

§ 29

Doprava  vybraných  výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném
členském státě pro účely podnikání

(1)  Právnická  nebo fyzická osoba odebírající vybrané výrobky z jiného
členského  státu  pro  účely podnikání je povinna před odebráním těchto
vybraných  výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském
státě  se registrovat jako plátce daně a oznámit celnímu úřadu množství
vybraných výrobků a poskytnout zajištění daně.

(2) Osoba uvedená v odstavci 1 poskytuje zajištění daně ve výši, kterou
by  byla  povinna  přiznat  a  zaplatit,  pokud by vybrané výrobky byly
uvedeny  do  volného  daňového  oběhu na daňovém území České republiky,
pokud  tento  zákon nestanoví jinak (§ 60 odst. 13). Tato osoba zajistí
daň  převodem nebo složením finančních prostředků na depozitní účet pro
zajištění  daně  zřízený  celním úřadem, přičemž po dobu zajištění daně
nevzniká  nárok  na  úrok z částky složené na tomto depozitním účtu pro
zajištění daně. Se souhlasem osoby, která poskytla zajištění daně, může
celní  úřad poskytnutým zajištěním daně uhradit daň. Pokud tak neučiní,
rozhodne  o  uvolnění  zajištění  daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy
částka  daně  zaplacená  podle  odstavce  3,  6 nebo 8 byla připsána na
určený  účet celního úřadu, v jehož zemní působnosti má osoba uvedená v
odstavci 1 sídlo nebo místo pobytu.

(3)  Po  odběru vybraných výrobků nebo po ukončení dopravy je právnická
nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 povinna podat daňové přiznání a
zaplatit  daň.  Pokud  právnická  nebo  fyzická  osoba  nedodrží postup
stanovený v odstavci 1, je povinna podat daňové přiznání a zaplatit daň
následující pracovní den po přijetí výrobků.

(4)  Vybrané  výrobky,  které  byly uvedeny do volného daňového oběhu v
jiném  členském  státě  a  jsou  přijímány veřejnoprávním subjektem, se
považují  za  vybrané  výrobky  přijímané  pro účely podnikání, přičemž
veřejnoprávní subjekt postupuje podle odstavců 1 a 2.

(5)  Celní  úřad  použije  zajištění  daně na úhradu daně včetně jejího
příslušenství,  pokud  není  daň  zaplacena  ve  lhůtě  splatnosti daně
stanovené tímto zákonem.

(6)  Dojde-li  během  dopravy  vybraných  výrobků  uvedených do volného
daňového oběhu v jiném členském státě a určených pro účely podnikání na
daňovém  území  České  republiky  k  jejich  ztrátě  nebo znehodnocení,
postupuje  se  podle  §  4  odst. 1 písm. d) a § 28 odst. 4, 5, 10 a 11
obdobně.  To  neplatí,  pokud  se  jedná  o ztrátu nebo znehodnocení ve
smyslu § 3 písm. s). V takovém případě správce daně rozhodne o uvolnění
zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne prokázání této skutečnosti.

(7) Ustanovení § 29 se nepoužijí pro vybrané výrobky uvedené do volného
daňového oběhu v jiném členském státě

a)  dopravované  přes daňové území České republiky do dalšího členského
státu, nebo

b)  umístěné  na palubě letadla při mezipřistání na daňovém území České
republiky,
pokud  při  této  dopravě nedojde ke ztrátě nebo znehodnocení vybraných
výrobků.

(8)  Zjistí-li  se  na  daňovém území České republiky, že během dopravy
vybraných   výrobků  podle  odstavce  7  došlo  k  jejich  ztrátě  nebo
znehodnocení,  povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území
České  republiky  bez  ohledu  na  to,  zda  došlo k jejich ztrátě nebo
znehodnocení  na  daňovém  území  České  republiky, nebo zda není možné
určit,  kde  k  této  skutečnosti  došlo.  To neplatí, pokud se jedná o
ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s).

(9) Celní úřad poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve
kterém byla doprava zahájena, informaci o vzniku povinnosti daň přiznat
a zaplatit na daňovém území České republiky. Zároveň poskytne informaci
o  této  skutečnosti  příslušnému  daňovému  orgánu členského státu, ve
kterém má být doprava ukončena.

(10)  Zjistí-li  se  na daňovém území České republiky, že během dopravy
vybraných   výrobků  podle  odstavce  7  došlo  k  jejich  ztrátě  nebo
znehodnocení  ve  smyslu  § 3 písm. s), celní úřad poskytne příslušnému
daňovému  orgánu  členského  státu,  ve kterém má být doprava ukončena,
informaci o této skutečnosti.

§ 30

Zjednodušený průvodní doklad

(1)  Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském
státě a dopravované na daňové území České republiky pro účely podnikání
nebo  určené  k plnění úkolů veřejnoprávního subjektu lze dopravovat se
zjednodušeným průvodním dokladem.

(2)  Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském
státě  a dopravované přes daňové území České republiky do tohoto jiného
členského   státu   pro   účely   podnikání  lze  dopravovat  pouze  se
zjednodušeným  průvodním  dokladem  a  po  vhodné  trase.  Jsou-li tyto
vybrané  výrobky  dopravovány uvedeným způsobem často a pravidelně, lze
je na základě sjednané dvoustranné dohody s tímto jiným členským státem
dopravovat bez zjednodušeného průvodního dokladu.

(3)  Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území
České  republiky  a  dopravované  přes  území jiného členského státu na
daňové  území  České republiky pro účely podnikání lze dopravovat pouze
se  zjednodušeným  průvodním  dokladem  a po vhodné trase. Jsou-li tyto
vybrané  výrobky  dopravovány uvedeným způsobem často a pravidelně, lze
je na základě sjednané dvoustranné dohody s tímto jiným členským státem
dopravovat bez zjednodušeného průvodního dokladu.

(4)  Plátce,  který  nabývá vybrané výrobky uvedené do volného daňového
oběhu  v  jiném  členském  státě  pro  účely  podnikání, musí na žádost
odesílajícího  dodavatele  bezodkladně  po  přijetí  vybraných  výrobků
zaslat  zpět  potvrzené  vyhotovení  zjednodušeného průvodního dokladu.
Celní  úřad  je povinen na žádost vydat potvrzení, že daň byla přiznána
nebo zaplacena.

(5)  Vzor  zjednodušeného  průvodního  dokladu  a jeho náležitosti jsou
uvedeny v příslušném předpisu Evropských společenství.^30)

§ 31

Doprava  vybraných  výrobků  uvedených  do  volného  daňového  oběhu na
daňovém území České republiky do jiného členského státu nebo přes území
jiného členského státu pro účely podnikání

(1)  Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území
České  republiky  a  dopravované  do  jiného  členského státu pro účely
podnikání   lze   dopravovat   se   zjednodušeným  průvodním  dokladem.
Odesílatel  je  povinen  písemně  uvědomit před zahájením dopravy celní
úřad. V oznámení uvede datum zahájení dopravy.

(2)   Odesílatel   vyhotoví   zjednodušený  průvodní  doklad  ve  třech
vyhotoveních  a  jednotlivá  vyhotovení  označí  číslicemi  1,  2  a 3.
Vyhotovení  č.  1  si  ponechá  odesílatel, vyhotovení č. 2 a 3 odevzdá
dopravci.  Odesílatel  je  povinen uchovávat potvrzené vyhotovení č. 3,
které  obdržel  od příjemce, po dobu 10 let od konce kalendářního roku,
ve kterém byly tyto doklady vystaveny.

(3)  Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území
České  republiky  a  dopravované přes jiný členský stát na daňové území
České  republiky  pro  účely  podnikání lze dopravovat se zjednodušeným
průvodním   dokladem.  Odesílatel  je  povinen  písemně  uvědomit  před
zahájením dopravy celní úřad.

(4)   Odesílatel   vyhotoví   zjednodušený  průvodní  doklad  ve  třech
vyhotoveních  a  jednotlivá  vyhotovení  označí  číslicemi  1,  2  a 3.
Vyhotovení  č.  1  si  ponechá  odesílatel, vyhotovení č. 2 a 3 odevzdá
dopravci.  Příjemce  si  ponechá  vyhotovení  č.  2  a  potvrdí  příjem
vybraných  výrobků  na  vyhotovení  č. 3, které odešle nejpozději první
pracovní den po dni ukončení dopravy odesílateli.

(5)  Jsou-li  vybrané  výrobky  uvedené  do  volného  daňového oběhu na
daňovém  území  České  republiky  dopravovány přes jiný členský stát na
daňové  území  České  republiky pro účely podnikání často a pravidelně,
může příslušný celní úřad, za předpokladu sjednané dvoustranné dohody s
tímto  jiným  členským  státem, povolit zjednodušený postup odchylný od
odstavců 2 až 4.

(6)  Dojde-li  během  dopravy  vybraných  výrobků  uvedených do volného
daňového  oběhu  na  daňovém území České republiky a určených pro účely
podnikání  v  jiném  členském  státě k jejich ztrátě nebo znehodnocení,
postupuje se podle § 4 odst. 1 písm. d) a § 28 odst. 4, 5 a 10 obdobně.
To  neplatí,  pokud  se  jedná o ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3
písm. s).

(7) Celní úřad poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve
kterém  má  být  doprava  ukončena,  informaci  o vzniku povinnosti daň
přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky.

(8)  Zjistí-li  se  na  daňovém území České republiky, že během dopravy
vybraných výrobků došlo k jejich ztrátě nebo znehodnocení ve smyslu § 3
písm.  s),  celní  úřad  poskytne příslušnému daňovému orgánu členského
státu, ve kterém má být doprava ukončena, informaci o této skutečnosti.

§ 32

Doprava vybraných výrobků pro osobní spotřebu

(1)  Vybrané  výrobky,  které  byly uvedeny do volného daňového oběhu v
jiném  členském  státě  a  které  fyzické osoby nabyly v tomto členském
státě pro osobní spotřebu a jsou jimi dopravované na daňové území České
republiky,  jsou  osvobozeny  od  daně.  Pro tyto výrobky se nevyžaduje
zvláštní povolení podle § 13.

(2)  Při  posouzení, zda vybrané výrobky jsou určeny pro podnikání nebo
pro  osobní  spotřebu,  celní úřad nebo celní ředitelství vezme v úvahu
zejména

a)  skutečnost,  zda  fyzická  osoba  je podnikatelem a z jakých důvodů
vybrané výrobky nabyla,

b) místo, kde se vybrané výrobky nacházejí, nebo způsob dopravy,

c) doklady k vybraným výrobkům,

d) množství a povahu vybraných výrobků.

(3)  Dá-li si fyzická osoba dopravit vybrané výrobky z jiného členského
státu na daňové území České republiky, považují se tyto vybrané výrobky
za  vybrané  výrobky  nabyté  pro  účely  podnikání s výjimkou drobných
zásilek  neobchodního  charakteru zasílaných fyzickými osobami fyzickým
osobám.  Při  posouzení,  zda  se  jedná o drobnou zásilku neobchodního
charakteru,  se  použije  ustanovení  odstavce 2 a § 4 odst. 5 obdobně.
Vybrané   výrobky,  které  jsou  obsahem  drobné  zásilky  neobchodního
charakteru,   jsou  osvobozeny  od  daně  a  pro  jejich  přijímání  se
nevyžaduje zvláštní povolení podle § 13.

(4)  Za množství vybraných výrobků pro osobní spotřebu pro účely tohoto
ustanovení se považuje množství uvedené v § 4 odst. 5.

(5)  Celní úřad může rozhodnout o tom, že za vybrané výrobky určené pro
osobní  spotřebu  lze  považovat  i  větší  množství,  než je uvedené v
odstavci  4,  pokud  to  vyplyne  z  posouzení  skutečností uvedených v
odstavci 2.

§ 33

Zasílání vybraných výrobků

(1)  Jsou-li  vybrané  výrobky,  které byly uvedeny do volného daňového
oběhu  v jiném členském státě, zasílány fyzickou nebo právnickou osobou
nebo  na  její  účet a tato osoba má v tomto jiném členském státě místo
pobytu  nebo  sídlo, a to právnické nebo fyzické osobě se sídlem nebo s
místem  pobytu  na  daňovém  území České republiky, která nepodniká ani
nevykonává   jinou  samostatnou  hospodářskou  činnost,  povinnost  daň
přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky.

(2) Fyzická nebo právnická osoba, která vybrané výrobky zasílá z jiného
členského  státu na daňové území České republiky právnické nebo fyzické
osobě  podle  odstavce 1, ustanoví pro splnění této povinnosti daňového
zástupce pro zasílání vybraných výrobků [§ 3 písm. t)].

(3)  Daňovým  zástupcem  pro  zasílání vybraných výrobků může být pouze
právnická  nebo  fyzická  osoba se sídlem nebo místem pobytu na daňovém
území  České  republiky,  která není totožná s právnickou nebo fyzickou
osobou podle odstavce 1, které jsou vybrané výrobky zasílány.

(4)  Daňový  zástupce  pro  zasílání  vybraných výrobků je povinen před
každým  odesláním  vybraných  výrobků  z jiného členského státu oznámit
místně příslušnému celnímu úřadu

a)  název,  popřípadě  obchodní  označení,  druh  a množství zasílaných
vybraných  výrobků  v měřicích jednotkách; název vybraného výrobku musí
být   uveden   dostatečně   přesným  termínem,  který  umožní  zjištění
totožnosti  vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit,
jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena,

b)  jméno,  příjmení,  sídlo  nebo  místo pobytu a daňové identifikační
číslo,  bylo-li  přiděleno, právnické nebo fyzické osoby podle odstavce
1, které jsou vybrané výrobky zasílány.

Dále  je  povinen  před  každým  odesláním vybraných výrobků poskytnout
zajištění  daně,  které  odpovídá  výši  daně  za  množství  zasílaných
vybraných  výrobků,  pokud  by  tyto  vybrané  výrobky  byly uvedeny do
volného daňového oběhu na daňovém území České republiky. Zajištění daně
se  poskytuje složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní
účet  pro  zajištění  daně  zřízený  celním  úřadem  místně  příslušným
daňovému  zástupci  pro  zasílání  vybraných  výrobků,  přičemž po dobu
zajištění  daně  nevzniká  nárok  na  úrok  z  částky  složené na tomto
depozitním účtu.

(5)  Daňový  zástupce  pro  zasílání  vybraných  výrobků  je povinen po
přijetí   vybraných  výrobků  právnickou  nebo  fyzickou  osobou  podle
odstavce 1, které jsou vybrané výrobky zasílány, na daňovém území České
republiky daň přiznat a zaplatit [§ 9 odst. 3 písm. i)].

(6)  Pokud  daňový  zástupce  pro  zasílání  vybraných  výrobků nesplní
povinnosti  uvedené  v  odstavci  4,  přechází  povinnost daň přiznat a
zaplatit  na  právnickou  nebo  fyzickou  osobu podle odstavce 1, která
zaslané vybrané výrobky přijala.

(7)  Se souhlasem daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků může
celní  úřad  místně  příslušný daňovému zástupci pro zasílání vybraných
výrobků  poskytnutým  zajištěním  daně  uhradit  daň.  Pokud není tento
souhlas  udělen,  celní  úřad  rozhodne  o uvolnění zajištění daně do 5
pracovních  dní  ode dne, kdy částka daně zaplacená podle odstavce 5, 6
nebo  15  byla připsána na určený účet celního úřadu místně příslušného
daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků.

(8)  Celní  úřad  použije  zajištění  daně na úhradu daně včetně jejího
příslušenství,  pokud  není  daň  zaplacena  ve  lhůtě  splatnosti daně
stanovené tímto zákonem.

(9)  Daňový  zástupce  pro  zasílání  vybraných výrobků je povinen vést
evidenci o přijatých vybraných výrobcích a o právnických nebo fyzických
osobách  podle  odstavce  1,  kterým  byly  vybrané  výrobky  zasílány.
Evidence musí obsahovat údaje uvedené v odstavci 4.

(10)  Pokud  se  jedná o opakované zasílání vybraných výrobků, na návrh
daňového  zástupce  pro  zasílání  vybraných  výrobků  může  celní úřad
povolit,  aby  vybrané  výrobky přijaté v jednom zdaňovacím období byly
zahrnuty do jednoho daňového přiznání (§ 18).

(11)  K  daňovému  přiznání  podle § 18 je daňový zástupce pro zasílání
vybraných  výrobků  povinen  připojit  doklad  potvrzující,  že  daň za
zasílané  vybrané  výrobky  byla zaplacena v členském státě, ze kterého
byly odeslány.

(12)  Po  zaplacení  daně  celní  úřad  na žádost daňového zástupce pro
zasílání  vybraných  výrobků  vydá  pro  účely  vrácení daně v členském
státě, ze kterého byly vybrané výrobky odeslány,

a) potvrzení o zaplacení daně podle odstavce 5 nebo 6,

b) potvrzení o zaplacení daně podle odstavce 15, nebo

c)  potvrzení  o tom, že při dopravě zasílaných vybraných výrobků došlo
na  daňovém území České republiky ke ztrátě nebo znehodnocení ve smyslu
§ 3 písm. s).

(13)  Fyzická  nebo  právnická  osoba  s  místem  pobytu nebo sídlem na
daňovém  území  České  republiky může zaslat vybrané výrobky uvedené do
volného  daňového oběhu na daňovém území České republiky právnické nebo
fyzické  osobě se sídlem nebo s místem pobytu na území jiného členského
státu,  pokud  to před odesláním vybraných výrobků písemně oznámí svému
místně  příslušnému  celnímu  úřadu a v oznámení uvede název a množství
zasílaných vybraných výrobků a členský stát určení.

(14)  Fyzická osoba nebo právnická osoba s místem pobytu nebo sídlem na
daňovém  území  České  republiky, zasílající vybrané výrobky uvedené do
volného  daňového oběhu na daňovém území České republiky právnické nebo
fyzické  osobě se sídlem nebo s místem pobytu na území jiného členského
státu,  je  povinna vést evidenci o zasílaných vybraných výrobcích a je
povinna  prokázat  splnění  podmínek  pro zasílání vybraných výrobků do
jiného  členského státu stanovených tím státem, do kterého jsou vybrané
výrobky zasílány.

(15)  Dojde-li  během  dopravy  vybraných  výrobků zasílaných na daňové
území  České  republiky  z  jiného  členského  státu, nebo zasílaných z
daňového  území  České  republiky  do  jiného  členského státu k jejich
ztrátě  nebo  znehodnocení,  postupuje  se podle odstavce 8 a podle § 4
odst.  1  písm. d) a § 28 odst. 4, 5 a 10 obdobně. To neplatí, pokud se
jedná  o  ztrátu  nebo  znehodnocení  ve smyslu § 3 písm. s). V takovém
případě správce daně rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních
dní  ode  dne  prokázání  této skutečnosti, pokud bylo takové zajištění
daně poskytnuto podle odstavce 4.

(16)  Dojde-li  během  dopravy  vybraných výrobků zasílaných z daňového
území  České  republiky  do jiného členského státu k jejich ztrátě nebo
znehodnocení,  celní  úřad poskytne příslušnému orgánu členského státu,
ve  kterém  má  být  doprava  zasílaných  vybraných  výrobků  ukončena,
informaci  o  vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit na daňovém území
České republiky.

(17)  Dojde-li  během  dopravy  vybraných výrobků zasílaných z daňového
území  České  republiky  do jiného členského státu k jejich ztrátě nebo
znehodnocení  ve  smyslu  § 3 písm. s), celní úřad poskytne příslušnému
orgánu  členského státu, ve kterém má být doprava ukončena, informaci o
této skutečnosti.

(18)  Ustanovení  §  33  se  nevztahují  na vybrané výrobky, které jsou
obsahem drobné zásilky neobchodního charakteru podle § 32 odst. 3.

§ 33a

Povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků

(1)  Právnická  nebo  fyzická  osoba  se  sídlem  nebo místem pobytu na
daňovém  území  České republiky může být daňovým zástupcem pro zasílání
vybraných  výrobků  jen  na  základě povolení. O vydání tohoto povolení
rozhoduje  celní úřad na návrh na vydání povolení k ustanovení daňového
zástupce  pro  zasílání  vybraných  výrobků. Tento návrh podává fyzická
nebo  právnická  osoba, která vybrané výrobky zasílá z jiného členského
státu na daňové území České republiky.

(2)  Návrh  na  vydání  povolení  k  ustanovení  daňového  zástupce pro
zasílání vybraných výrobků musí obsahovat tyto náležitosti:

a) obchodní firmu nebo název, sídlo a údaje o registraci k dani v jiném
členském  státě  osoby  odesílající  vybrané výrobky z jiného členského
státu,  je-li  právnickou  osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní
firmu,  místo pobytu a údaje o registraci k dani v jiném členském státě
osoby  odesílající  vybrané  výrobky  z  jiného  členského státu, je-li
fyzickou osobou; tyto údaje budou potvrzeny příslušným správcem daně,

b)  obchodní  firmu  nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12)
osoby, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných
výrobků,  je-li právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní
firmu,  místo  pobytu  a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
osoby, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných
výrobků, je-li fyzickou osobou,

c)   plnou   moc  k  zastupování  podle  zvláštního  právního  předpisu
upravujícího   správu  daní^27b)  a  prohlášení  osoby,  která  má  být
ustanovena  daňovým  zástupcem  pro  zasílání  vybraných výrobků, že se
zastupováním  souhlasí;  prohlášení  této  osoby,  že  se  zastupováním
souhlasí,  musí být předloženo s úředně ověřeným podpisem navrhovatele,
pokud toto prohlášení není nedílnou součástí plné moci,

d)  doklad  o tom, zda osoba, která má být ustanovena daňovým zástupcem
pro  zasílání  vybraných  výrobků,  má  a v jaké výši v České republice
nedoplatek  evidovaný  celním  nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na
pojistném  a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném
a  na  penále  na  sociální  zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti,  který  nesmí být v den podání návrhu starší více než 30
kalendářních dní.

(3)  Celní  úřad rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh
na  vydání  povolení  obsahuje  náležitosti uvedené v odstavci 2. Má-li
osoba, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných
výrobků,  nedoplatek  na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a
na  penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále
na  sociální  zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
celní  úřad  vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto
nedoplatku.

(4)  Navrhovatel  nebo osoba, která má být ustanovena daňovým zástupcem
pro zasílání vybraných výrobků, je povinna na výzvu celního úřadu uvést
a doložit další údaje potřebné pro správu daní.

(5)  Neobsahuje-li návrh navrhovatele vady, celní úřad místně příslušný
osobě, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných
výrobků,  rozhodne o vydání povolení do 30 kalendářních dní od zahájení
řízení; v rozhodnutí uvede údaje podle odstavce 2 písm. a) až c).

(6)  Rozhodnutí,  kterým  se  návrhu  na  vydání  povolení k ustanovení
daňového   zástupce   pro   zasílání  vybraných  výrobků  vyhovuje,  se
neodůvodňuje.

(7)  Právnická  nebo  fyzická  osoba,  které  bylo  vydáno  povolení  k
ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků, je povinna
oznámit  celnímu  úřadu  místně  příslušnému  tomuto  daňovému zástupci
každou změnu údajů podle odstavce 2 písm. a) uvedených v povolení, a to
do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku.

(8)  Právnická  nebo  fyzická  osoba,  která  byla  ustanovena  daňovým
zástupcem  pro  zasílání  vybraných výrobků, je povinna oznámit celnímu
úřadu  místně  příslušnému  tomuto daňovému zástupci každou změnu údajů
podle  odstavce  2  písm. b) uvedených v povolení k ustanovení daňového
zástupce  pro  zasílání  vybraných výrobků, a to do 15 kalendářních dní
ode dne jejího vzniku.

(9)  Právnická  nebo  fyzická  osoba,  která vypověděla plnou moc podle
odstavce  2  písm. c), je povinna oznámit tuto skutečnost celnímu úřadu
místně  příslušnému  tomuto  daňovému zástupci, a to do 15 kalendářních
dní ode dne jejího vzniku.

(10)  Dojde-li  ke změně sídla nebo místa pobytu podle odstavce 2 písm.
a) nebo b), celní úřad rozhodne o změně původního povolení.

(11) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v povolení, celní úřad
rozhodne o odejmutí povolení a o případném vydání povolení nového.

(12) Povolení zaniká

a)   zánikem  právnické  osoby,  je-li  daňový  zástupce  pro  zasílání
vybraných výrobků právnickou osobou,

b) úmrtím daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků nebo nabytím
právní  moci rozsudku soudu o prohlášení daňového zástupce pro zasílání
vybraných výrobků za mrtvého,

c)  dnem  nabytí  právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na
majetek daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků,

d) dnem zániku živnostenského oprávnění^21),

e)  odvoláním  plné  moci  fyzickou  nebo  právnickou osobou zasílající
vybrané  výrobky  z  jiného  členského  státu  na  daňové  území  České
republiky, která tuto plnou moc udělila, nebo

f)  vypovězením  plné  moci  daňovým  zástupcem  pro zasílání vybraných
výrobků.

(13)  Celní  ředitelství  odejme  povolení vydané daňovému zástupci pro
zasílání vybraných výrobků, jestliže

a) pominuly důvody, na jejichž základě bylo vydáno,

b)  daňový  zástupce  pro zasílání vybraných výrobků po vydání povolení
neplní  povinnosti,  které  jsou podmínkou pro jeho vydání, nebo nevede
řádně  účetnictví nebo evidenci podle § 33 odst. 9, nebo jinak porušuje
povinnosti daňového zástupce a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě,

c)  daňový  zástupce  pro  zasílání vybraných výrobků o odnětí povolení
požádá, nebo

d)  daňový  zástupce pro zasílání vybraných výrobků po dobu tří po sobě
jdoucích kalendářních měsíců bezdůvodně nepřijímá vybrané výrobky.

§ 34

Dovoz vybraných výrobků

Jsou-li  vybrané  výrobky  dováženy  na  daňové území České republiky a
nejsou-li  uvedeny  do  režimu  podmíněného  osvobození od daně nebo do
režimu  s  podmíněným  osvobozením  od cla, daň je vybírána za podmínek
stanovených celními předpisy.

§ 35

zrušen

§ 36

Prodej za ceny bez daně

(1)  Vybrané  výrobky lze prodávat na základě povolení celního úřadu za
ceny  bez daně v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách
letadel  během letu fyzickým osobám při jejich bezprostředním výstupu z
daňového  území  Evropského  společenství.  Tranzitní  prostor vymezuje
rozhodnutím celní úřad místně příslušný mezinárodnímu letišti.

(2) Vybrané výrobky lze dodávat do prostor podle odstavce 1 a na paluby
letadel pouze v režimu podmíněného osvobození od daně.

(3)  Vybrané  výrobky  lze prodávat za ceny bez daně fyzickým osobám po
ověření,  že  jejich  cílová  stanice  je  ve třetí zemi nebo na třetím
území.  Držitel povolení je povinen zajistit, aby při prodeji vybraných
výrobků  bylo na prodejním dokladu vyznačeno číslo letu, druh vybraných
výrobků a cena.

(4)  Povolení vydává celní úřad místně příslušný mezinárodnímu letišti,
a  to  i  v  případě  povolení  k  prodeji za ceny bez daně na palubách
letadel během letu.

(5) Návrh na povolení musí obsahovat tyto náležitosti:

a)  obchodní  firma  nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12)
navrhovatele,  je-li  navrhovatel  právnickou osobou; jméno a příjmení,
popřípadě  obchodní  firma,  místo pobytu a daňové identifikační číslo,
bylo-li  přiděleno, nebo datum narození navrhovatele, je-li navrhovatel
fyzickou osobou,

b)  označení  prostor  podle  odstavce  1,  popřípadě uvedení leteckých
linek, na kterých hodlá prodávat vybrané výrobky za ceny bez daně,

c) název, popřípadě označení prodávaných vybraných výrobků,

d)  souhlas  provozovatele  letiště  s  prodejem  za  ceny  bez  daně v
prostorách  podle odstavce 1, popřípadě souhlas provozovatele letiště s
prodejem za ceny bez daně na palubách letadel během letu,

e)   výpis   z   obchodního   rejstříku  nebo  výpis  z  živnostenského
rejstříku,^18)  který  nesmí být v den podání návrhu starší více než 30
kalendářních dní,

f)  doklad  o  tom,  zda a v jaké výši má navrhovatel v České republice
nedoplatek  evidovaný  celním  nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na
pojistném  a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném
a  na  penále  na  sociální  zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti,  který  nesmí být v den podání návrhu starší více než 30
kalendářních dní.

(6) Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu^19a)
výpis  z  evidence  Rejstříku  trestů  týkající  se navrhovatele, je-li
navrhovatelem  fyzická  osoba,  nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů
týkající  se  statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů, je-li
navrhovatelem  právnická  osoba.  Žádost  o  vydání  výpisu  z evidence
Rejstříku  trestů  a  výpis  z evidence Rejstříku trestů se předávají v
elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7)  Celní  úřad vydá povolení, pokud návrh na vydání povolení obsahuje
náležitosti  uvedené v odstavci 5 a navrhovatel není v likvidaci nebo v
insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu^20).

(8)  Celní úřad rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních
dní  od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle
do  90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani
v  této  lhůtě,  může  ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený
orgán.   Nemůže-li  celní  úřad  rozhodnout  do  60  kalendářních  dní,
popřípadě  do  90  kalendářních  dní,  je  povinen o tom navrhovatele s
uvedením důvodu uvědomit.

(9)  V  povolení  k  prodeji  za ceny bez daně celní úřad stanoví druhy
vybraných výrobků, které mohou být prodávány bez daně.

(10)   Celní   úřad  je  oprávněn  v  povolení  stanovit  podmínky  pro
zabezpečení  vybraných  výrobků  v  prostorách  podle  odstavce  1 a na
palubách letadel a prostorů, ve kterých jsou vybrané výrobky skladovány
před jejich umístěním do prostor podle odstavce 1 a na paluby letadel.

(11)  Celní  úřad při vydání povolení přidělí každému držiteli povolení
evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.

(12)  Držitel povolení je povinen nejpozději do 15 kalendářních dní ode
dne vzniku změny oznámit celnímu úřadu každou změnu skutečností a údajů
uvedených  v odstavci 5. V případě změny sídla, popřípadě místa pobytu,
označení  prostor,  popřípadě  leteckých  linek  nebo  druhů  vybraných
výrobků celní úřad rozhodne o změně povolení. V případě změny ostatních
skutečností  a  údajů,  které  jsou uvedeny v povolení, celní úřad vydá
nové  povolení  a odejme předchozí povolení. Doručené nebo sdělené nové
rozhodnutí  o vydání povolení musí současně ve výrokové části obsahovat
rozhodnutí o odejmutí původního povolení.

(13) Povolení zaniká

a) zánikem právnické osoby, je-li držitel právnickou osobou,

b) úmrtím držitele nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení
držitele za mrtvého,

c)  dnem  nabytí  právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na
majetek držitele, nebo

d) dnem zániku živnostenského oprávnění.^21)

(14) Celní úřad povolení odejme, jestliže

a)  se  změnily  podmínky,  na  jejichž  základě bylo povolení vydáno a
držitel nepožádal o jeho změnu,

b) držitel o to požádá, nebo

c) držitel nedodržuje podmínky týkající se prodeje vybraných výrobků za
ceny  bez daně stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem^13)
nebo podmínky uvedené v povolení.

(15)  Zanikne-li  povolení  k  prodeji za ceny bez daně nebo je-li toto
povolení  odejmuto,  plátce provede za přítomnosti úřední osoby celního
úřadu  nejpozději  do  5 kalendářních dní inventarizaci zásob vybraných
výrobků  a  nejpozději  následující pracovní den po uplynutí této lhůty
předloží  daňové  přiznání  a  zaplatí daň. V případě podle odstavce 13
písm.   b)  inventarizaci  ve  stejné  lhůtě  provede  osoba  oprávněná
pokračovat    v   živnosti   podle   živnostenského   zákona;   není-li
inventarizace ve stanovené lhůtě provedena, provede inventarizaci celní
úřad. Osoba oprávněná pokračovat v živnosti podle živnostenského zákona
je  povinna  nejpozději následující den po skončení inventarizace podat
daňové přiznání a zaplatit daň.

(16)  Pokud  držitel  povolení k prodeji za ceny bez daně hodlá ukončit
podnikatelskou  činnost  a požádal o odnětí povolení, může se souhlasem
celního  úřadu  vybrané výrobky přijaté za ceny bez daně prodat za ceny
bez  daně jiné osobě, která je držitelem příslušného povolení k prodeji
za  ceny bez daně. Vybrané výrobky může této osobě prodat nejpozději do
dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí povolení.

§ 37

Evidence v podniku na výrobu vybraných výrobků

(1) Provozovatel daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. a) je povinen
vést evidenci vybraných výrobků

a) vyrobených nebo zpracovaných v podniku na výrobu vybraných výrobků,

b) převzatých do podniku na výrobu vybraných výrobků,

c) vydaných z podniku na výrobu vybraných výrobků,

d) použitých pro vlastní spotřebu,

e) přijatých v místě přímého dodání,

f) vydaných z místa přímého dodání.

(2)  V  evidenci podle odstavce 1 musí být v členění podle jednotlivých
druhů vybraných výrobků uvedeny

a)  obchodní  názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a
datum výroby nebo zpracování vybraných výrobků,

b)  obchodní  názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a
datum  přijetí  vybraných  výrobků  a identifikační údaje dodavatele; u
vybraných  výrobků  dovezených  též identifikační údaje deklaranta,^32)
je-li deklarant jinou osobou než provozovatel daňového skladu, označení
celního  úřadu,  kde  proběhlo  celní  řízení,  včetně  data propuštění
dovezených vybraných výrobků do režimu volného oběhu, nebo je-li u nich
možné  uplatnit nárok na vrácení daně podle § 14 odst. 1 písm. b), § 54
odst.  2  a  §  78  odst. 6 a 7; místo přímého dodání, je-li toto místo
odlišné od místa daňového skladu,

c)  obchodní  názvy  vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách,
datum  a  účel použití vybraných výrobků provozovatelem daňového skladu
pro  vlastní  spotřebu,  pro  spotřebu členů jeho domácnosti^33) a osob
jemu  blízkých,^33)  jeho zaměstnanců, členů, společníků a členů jejich
domácností a osob jim blízkých,

d)  obchodní  názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a
datum  vydání  vybraných  výrobků a identifikační údaje příjemce; pokud
vybrané  výrobky  převzal  dopravce,  který  není příjemcem, musí být v
evidenci  uvedeny i identifikační údaje dopravce; místo přímého dodání,
je-li toto místo odlišné od místa daňového skladu,,

e)  obchodní  názvy  vybraných výrobků a množství v měřicích jednotkách
vybraných výrobků vyvezených, datum jejich propuštění do režimu vývozu,
označení  celního  úřadu,  kde  proběhlo  celní řízení, a identifikační
údaje deklaranta,

f)  údaje, které jsou uvedeny v dokladech podle § 27, § 27a, § 27b nebo
§ 27f, pokud tyto údaje již nejsou uvedeny podle písmen a) až e).

(3)  Zápis  do  evidence  po  výrobě,  zpracování,  vydání nebo použití
vybraných   výrobků   musí   být   učiněn  ve  lhůtě  stanovené  celním
ředitelstvím.  Zápis do evidence po převzetí vybraných výrobků musí být
učiněn bezodkladně po ukončení jejich dopravy.

(4)  Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve
kterém byla tato evidence vyhotovena.

§ 38

Evidence ve skladu vybraných výrobků

(1) Provozovatel daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. b) je povinen
vést evidenci vybraných výrobků

a) převzatých do skladu vybraných výrobků,

b)  zpracovaných  nebo  použitých  pro  vlastní  spotřebu provozovatele
daňového skladu,

c) vydaných ze skladu vybraných výrobků,

d) přijatých v místě přímého dodání,

e) vydaných z místa přímého dodání.

(2)  Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až f), odst. 3 a 4
obdobně.

§ 39

Evidence vedená oprávněným příjemcem

(1)  Oprávněný  příjemce  je  povinen  vést  evidenci vybraných výrobků
přijatých a vydaných.

(2)  Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až f), odst. 3 a 4
obdobně.

§ 39a

Evidence vedená oprávněným odesílatelem

(1)  Oprávněný  odesílatel  uvedený  v  §  3  písm.  k) je povinen vést
evidenci  vybraných  výrobků  přijatých  k  dopravě  z  místa  dovozu a
vybraných výrobků, u kterých byla doprava z místa dovozu ukončena.

(2)  V  evidenci podle odstavce 1 musí být v členění podle jednotlivých
druhů vybraných výrobků uvedeny

a) obchodní názvy vybraných výrobků přijatých k dopravě z místa dovozu,
množství v měřicích jednotkách a datum zahájení dopravy,

b)  obchodní  názvy  vybraných  výrobků, u kterých byla doprava z místa
dovozu  ukončena,  množství  v  měřicích  jednotkách  a  datum ukončení
dopravy.

(3) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 3 a 4 obdobně.

§ 40

Evidence vedená uživatelem

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 53a), je uživatel povinen vést
evidenci vybraných výrobků

a) převzatých,

b) použitých pro účely uvedené ve zvláštním povolení,

c)  použitých  pro  jiné  účely,  než  které  jsou uvedeny ve zvláštním
povolení,

d) odesílaných jinému uživateli,

e) vyrobených z převzatých vybraných výrobků.

(2)  Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až e), odst. 3 a 4
obdobně.

§ 41

Oprávnění celních úřadů a celních ředitelství

(1) Celní úřad nebo celní ředitelství jsou oprávněny kontrolovat plnění
podmínek povolení uvedených v § 13, 20, 21a, 22, 23, 33a, 36 a 60a.

(2)  Celní  úřad  je  oprávněn  nařídit plátci nebo uživateli provedení
inventarizace   ve   lhůtě   stanovené   celním   úřadem.   O  výsledku
inventarizace  informuje  plátce  nebo  uživatel celní úřad následující
pracovní den po skončení inventury.

(3)  Kterýkoliv  celní  úřad  nebo  celní  ředitelství  jsou  oprávněny
vstupovat  do  každé  provozní  budovy,  místnosti nebo místa, kde jsou
vyráběny, zpracovávány nebo skladovány vybrané výrobky. Celní úřad nebo
celní  ředitelství  jsou také oprávněny vstupovat do prostor, o kterých
je  známo nebo se dá důvodně předpokládat, že se v nich vybrané výrobky
vyrábějí,  zpracovávají  nebo  skladují. Toto právo mají také, jde-li o
byt, který je užíván pro účely podnikání.

(4)  Kterýkoliv  celní  úřad  nebo  celní  ředitelství  jsou  oprávněny
zastavovat  dopravní  prostředky  a  provádět jejich kontrolu za účelem
zjištění,   zda   druh   a  množství  dopravovaných  vybraných  výrobků
odpovídají   druhu   a   množství   vybraných   výrobků   uvedených   v
elektronických   průvodních   dokladech   nebo  v  ostatních  dokladech
stanovených  pro  dopravu  vybraných  výrobků. Tuto kontrolu jsou celní
úřad  nebo  celní  ředitelství  oprávněny provádět také u dopravovaných
zásilek.  Kontrolovaná  osoba  je  povinna  úkony  vyplývající z tohoto
oprávnění  strpět  a  poskytnout celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství
potřebnou součinnost.

(5)  Oprávnění  celních úřadů nebo celních ředitelství podle odstavce 4
platí  i  při  kontrole dodržování povinností a zákazů při značkování a
barvení  vybraných  minerálních  olejů  podle  §  134e  a  134f  a  při
značkování některých dalších minerálních olejů podle § 134p a 134q.

(6)  V rámci svých oprávnění podle odstavců 3 až 5 jsou celní úřad nebo
celní ředitelství oprávněny odebírat vzorky vyráběných, zpracovávaných,
skladovaných i dopravovaných vybraných výrobků.

(7)  Celní úřad, který přiděluje referenční kód podle § 26 odst. 4 nebo
který  je  místně  příslušný  podle  místa  zahájení  dopravy vybraných
výrobků  osvobozených  od  daně,  je  oprávněn  nařídit  před zahájením
dopravy  vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nebo
osvobozených  od  daně označení těchto výrobků. V případě nedostupnosti
elektronického  systému při zahájení dopravy vybraných výrobků v režimu
podmíněného  osvobození  od  daně přechází toto oprávnění na celní úřad
uvedený v § 27c odst. 1 písm. b).

(8)  Plátci  a  uživatelé  jsou povinni umožnit za účelem výkonu správy
daně  nepřetržitou přítomnost úředních osob celního úřadu, v prostorách
určených  k  podnikatelské  činnosti,  pokud o to celní úřad nebo celní
ředitelství  požádá. Plátci a uživatelé jsou povinni poskytnout celnímu
úřadu  k  výkonu  správy  daně potřebnou součinnost včetně bezúplatného
poskytnutí kancelářských prostor.

(9)  Správce  daně  může  zpřístupnit na své úřední desce nebo způsobem
umožňujícím  dálkový přístup seznam plátců daně, provozovatelů daňových
skladů, oprávněných příjemců a uživatelů. Seznam obsahuje tyto údaje:

a) obchodní firmu nebo název, adresu sídla a daňové identifikační číslo
plátce,  je-li  plátce  právnickou  osobou; jméno a příjmení, popřípadě
obchodní  firmu,  adresu místa pobytu, popřípadě místo, kde se převážně
zdržuje,  a  daňové  identifikační  číslo plátce, je-li plátce fyzickou
osobou,

b) adresu příslušného správce daně,

c) vybrané výrobky, které subjekt vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá
nebo odesílá,

d) datum vydání povolení k činnosti.

(10)  Nedotčeno  zůstává  oprávnění celních úřadů a celních ředitelství
týkající se daně z minerálních olejů v § 65.

Řízení o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku

§ 42

nadpis vypuštěn

(1)   Celní  úřad  nebo  celní  ředitelství  zajistí  vybrané  výrobky,
popřípadě  i  dopravní prostředek, který je dopravuje, jestliže zjistí,
že

a)  vybrané  výrobky jsou dopravovány bez dokladu uvedeného v § 6, 27 a
27c, 30, 51, 100 nebo 100a s výjimkou uvedenou v § 50 odst. 8,

b) vybrané výrobky jsou dopravovány bez dokladu uvedeného v § 5,

c)  údaje  uvedené  na  dokladu podle písmene a) nebo b) jsou nesprávné
nebo nepravdivé, nebo

d) doklad uvedený v písmenu a) nebo b) je pozměněný nebo padělaný.

(2)  Nejedná-li  se  o vybrané výrobky pro osobní spotřebu nebo není-li
prokázáno  oprávněné  nabytí  vybraných výrobků za ceny bez daně, celní
úřad nebo celní ředitelství tyto vybrané výrobky zajistí, jestliže

a) jsou skladovány bez dokladu uvedeného v § 5,

b)  údaje  uvedené  na  dokladu  podle  písmene  a) jsou nesprávné nebo
nepravdivé, nebo

c) doklad uvedený v písmenu a) je pozměněný nebo padělaný.

(3)  Zajištění  vybraných  výrobků  nebo  dopravního  prostředku  podle
odstavce 1 nebo 2 provede celní úřad nebo celní ředitelství, které jako
první  zjistí  důvody pro zajištění, a sepíše o tom protokol. Stejnopis
protokolu předá osobě, u níž byly vybrané výrobky zjištěny.

(4)  Osoba, u níž byly vybrané výrobky zjištěny, vydá zajištěné vybrané
výrobky   nebo   dopravní   prostředek   celnímu   úřadu  nebo  celnímu
ředitelství;   odmítne-li   jejich   vydání,   celní  úřad  nebo  celní
ředitelství  vybrané  výrobky  nebo  dopravní prostředek odejme. Odnětí
vybraných výrobků nebo dopravního prostředku se uvede do protokolu.

(5)  Celní  úřad  nebo celní ředitelství určí místo a způsob uskladnění
zajištěných  vybraných  výrobků  nebo dopravního prostředku. Náklady na
uskladnění  zajištěných vybraných výrobků a dopravního prostředku hradí
jejich  vlastník, popřípadě osoba, u níž byly vybrané výrobky zjištěny,
pouze  v  případě,  že  celní  úřad  nebo  celní ředitelství rozhodne o
propadnutí  nebo  zabrání zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního
prostředku.

§ 42a

(1)  Účastníkem  řízení  o  zajištění vybraných výrobků nebo dopravního
prostředku je

a) osoba, u níž byly vybrané výrobky zjištěny,

b)  osoba,  která  má  věcné  právo k zajištěným vybraným výrobkům nebo
dopravnímu prostředku.

(2)  Celní  úřad nebo celní ředitelství vydá nejpozději do 3 pracovních
dní  od vyhotovení protokolu podle § 42 odst. 3 rozhodnutí o zajištění.
Celní   úřad  nebo  celní  ředitelství  v  rozhodnutí  uloží  zákaz  se
zajištěnými  vybranými  výrobky  nebo  dopravním  prostředkem jakýmkoli
způsobem nakládat.

(3)  Proti  rozhodnutí  o  zajištění  vybraných výrobků nebo dopravního
prostředku  se  lze  odvolat  nejpozději  do  7  pracovních dní od jeho
doručení.

§ 42b

Řízení o zajištěných vybraných výrobcích nebo dopravním prostředku

(1)  Celní  úřad  nebo  celní  ředitelství,  které rozhodlo o zajištění
vybraných   výrobků  nebo  dopravního  prostředku,  bezodkladně  zahájí
řízení,  jehož  cílem  je  prokázání,  zda  s  vybranými  výrobky  bylo
nakládáno  způsoby  uvedenými  v  § 42 odst. 1 nebo 2 nebo zda dopravní
prostředek takové výrobky dopravoval.

(2)  Účastníkem řízení o zajištěných vybraných výrobcích nebo dopravním
prostředku jsou osoby uvedené v § 42a odst. 1.

§ 42c

Uvolnění zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku

(1) Celní úřad nebo celní ředitelství rozhodne o uvolnění

a)  zajištěných  vybraných  výrobků, pokud se prokáže, že s nimi nebylo
nakládáno způsoby uvedenými v § 42 odst. 1 nebo 2, nebo

b)  dopravního  prostředku,  pokud  se prokáže, že s vybranými výrobky,
které  tento  dopravní  prostředek dopravoval, nebylo zacházeno způsoby
uvedenými v § 42 odst. 1.

(2)  Celní  úřad  nebo  celní  ředitelství  může  rozhodnout o uvolnění
dopravního  prostředku,  je-li hodnota dopravního prostředku ve zjevném
nepoměru  k  výši  daně,  která  měla být vyměřena z vybraných výrobků,
které byly zajištěny.

(3) Uvolněné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek se bez zbytečného
odkladu  vrátí  osobě,  u  níž  byly vybrané výrobky zjištěny. Nelze-li
vybrané  výrobky  nebo  dopravní prostředek této osobě vrátit, vrátí se
vlastníkovi.  Celní  úřad  nebo  celní  ředitelství,  které  rozhodlo o
uvolnění  zajištěných  vybraných  výrobků  nebo  dopravního prostředku,
sepíše o jejich vrácení protokol.

§ 42d

Propadnutí  nebo  zabrání zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního
prostředku

(1)  Pokud  celní  úřad  nebo  celní  ředitelství nerozhodne o uvolnění
vybraných výrobků nebo dopravního prostředku, rozhodne o jejich

a)  propadnutí v případě, že je vlastník těchto výrobků nebo dopravního
prostředku znám, nebo

b) zabrání v ostatních případech.

(2)  Vlastníkem  propadnutých  nebo  zabraných  vybraných  výrobků nebo
dopravního prostředku je stát.

(3)  S propadnutými nebo zabranými vybranými výrobky se naloží způsobem
stanoveným zvláštními právními předpisy^68) nebo se tyto výrobky zničí;
propadnuté  nebo  zabrané  tabákové  výrobky  se  zničí  vždy.  Zničení
vybraných  výrobků se provede na náklady původního vlastníka, popřípadě
osoby, u níž byly vybrané výrobky zjištěny.

§ 42e

Náhrada nákladů

(1)  Náhradu  nákladů  za  uskladnění  zajištěných  vybraných výrobků a
dopravního  prostředku  v  řízení  o  zajištění  vybraných výrobků nebo
dopravního   prostředku  stanoví  celní  úřad  nebo  celní  ředitelství
nejpozději  do  60  dní  od  právní  moci  rozhodnutí o propadnutí nebo
zabrání vybraných výrobků nebo dopravního prostředku.

(2)  Náhradu  nákladů  na  zničení  nebo  fyzickou  likvidaci vybraných
výrobků   předepíše  celní  úřad  nebo  celní  ředitelství  rozhodnutím
nejpozději  do  60  dní  ode  dne zničení nebo fyzické likvidace těchto
vybraných výrobků.

(3)  Náhrada  nákladů  podle odstavců 1 a 2 je splatná nejpozději do 30
dní od právní moci rozhodnutí o předepsání náhrady nákladů k úhradě.

(4) Náhrada nákladů je příjmem státního rozpočtu.

§ 43

Pokuty

Použije-li   celní   úřad   zajištění   daně   na  úhradu  daně,  uloží
provozovateli   daňového  skladu,  oprávněnému  příjemci  podle  §  22,
oprávněnému  odesílateli  podle  §  3  písm.  k), daňovému zástupci pro
zasílání  vybraných výrobků podle § 33 nebo uživateli pokutu ve výši 10
%  z  částky  zajištění  daně  použité na úhradu daně. Pokud celní úřad
použije  zajištění daně na úhradu daně podle § 23 odst. 4, § 29 odst. 2
a § 33 odst. 7, pokuta se neukládá.

ČÁST DRUHÁ

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

HLAVA I

DAŇ Z MINERÁLNÍCH OLEJŮ

§ 44

Plátce daně z minerálních olejů

Plátci jsou také právnické nebo fyzické osoby, kterým vznikne povinnost
daň přiznat a zaplatit

a)  při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1
a  2, které nebyly zdaněny nebo u nichž byla uplatněna sazba daně nižší
než sazba daně stanovená pro daný účel použití, pro účely, pro které je
stanovena vyšší sazba daně,

b)  při použití nebo prodeji směsí minerálních olejů určených pro pohon
dvoutaktních  motorů za účelem pohonu jiných než dvoutaktních motorů [§
45 odst. 2 písm. b)],

c)  při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3
pro  pohon  motorů  nebo pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby
tepla (dále jen „výroba tepla“),

d)  při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 5
pro pohon motorů,

e)  při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 6
pro výrobu tepla,

f)  při použití nebo prodeji přísady či plnidla do minerálních olejů (§
45 odst. 7),

g) při prodeji nebo bezplatném předání odpadních olejů uvedených v § 45
odst.  1  písm. d), které nebyly zdaněny, ke konečné spotřebě pro pohon
motorů nebo pro výrobu tepla, nebo

h) při použití odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které
nebyly zdaněny, pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.

§ 45

Předmět daně z minerálních olejů

(1) Předmětem daně jsou tyto minerální oleje:

a) motorové benziny uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 41 až 2710 11
59,  benziny jiné než motorové uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 11
až  2710  11  25  a  2710  11  90 (dále jen „ostatní benzin“) a letecké
pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 31
a 2710 11 70,

b) střední oleje a těžké plynové oleje uvedené pod kódy nomenklatury 27
10 19 11 až 27 10 19 49,

c) těžké topné oleje uvedené pod kódy nomenklatury 27 10 19 51 až 27 10
19 69,

d) odpadní oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 91 až 2710 99,

e)  zkapalněné  ropné  plyny  a  zkapalněný  bioplyn  určené k použití,
nabízené  k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo pro jiné účely
uvedené  pod  kódy  nomenklatury  2711  12  11  až  2711  19 s výjimkou
zkapalněných   ropných   plynů  a  zkapalněného  bioplynu  uvedených  v
písmenech f) a g),

f)  zkapalněné  ropné  plyny  a  zkapalněný  bioplyn  určené k použití,
nabízené  k  prodeji  nebo  používané pro výrobu tepla uvedené pod kódy
nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19, nebo

g)  zkapalněné  ropné  plyny  a  zkapalněný  bioplyn  určené k použití,
nabízené k prodeji nebo používané

1. pro stacionární motory,

2.  v souvislosti s provozy a stroji používanými při stavbách, stavebně
inženýrských pracích a veřejných pracích, nebo

3.  pro vozidla určená k používání mimo veřejné cesty nebo pro vozidla,
která nejsou schválená k používání převážně na veřejných silnicích

uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19.

(2) Předmětem daně jsou také

a)  jakékoliv  směsi vybraných výrobků uvedených v odstavci 1 a v tomto
odstavci,

b)  směsi  minerálních  olejů  obsahující  benzin  nebo směsi benzinů s
minerálními oleji uvedenými v odstavci 1 či s látkami, které v odstavci
1  nejsou  uvedeny,  s  výjimkou směsí vzniklých podle písmen d) a e) a
směsí  používaných  pro  pohon  dvoutaktních  motorů,  nejde-li  o směs
obsahující ostatní benzin,

c)  směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) určené jako
palivo  pro  pohon  vznětových  motorů  s  metylestery řepkového oleje,
přičemž  podíl  metylesteru  řepkového  oleje  musí  činit nejméně 30 %
objemových všech látek ve směsi obsažených,

d)  směsi  benzinu s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným nebo
lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným^35), které obsahují nejméně
90  %  objemových  benzinu  a  nejvýše  10%  objemových  lihu  kvasného
bezvodého  zvláštně  denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně
denaturovaného^35),  přičemž obsah kyslíku nesmí převýšit hodnotu 3,7 %
hmotnostních,

e)  směsi benzinu s etyl-terciál-butyl-éterem vyrobeným z lihu kvasného
bezvodého  zvláštně  denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně
denaturovaného^35),  které  obsahují  nejméně 78 % objemových benzinu a
nejvýše  22 % objemových etyl-terciál-butyl-éteru včetně nezreagovaného
lihu při výrobě etyl-terciál-butyl-éteru,

f)  jakékoliv směsi určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané
pro  pohon  motorů  nebo  pro  výrobu  tepla, které jsou účelem použití
rovnocenné  některému  minerálnímu  oleji  uvedenému  v  odstavci  1  s
výjimkou směsí uvedených v písmenech b) až e) a g) až m),

g)   směsi   minerálních   olejů  s  lihem  kvasným  bezvodým  zvláštně
denaturovaným  nebo  lihem  kvasným  bezvodým  obecně denaturovaným^35)
neuvedené  v  písmenech  d),  e),  l) a m), které obsahují nejvýše 95 %
objemových  kvasného  lihu  bezvodého  zvláštně denaturovaného určené k
použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů,

h)  směsi benzinu s etyl-terciál-butyl-éterem vyrobeným z lihu kvasného
bezvodého  zvláštně  denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně
denaturovaného  a  s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným nebo
lihem  kvasným  bezvodým  obecně  denaturovaným^35)  současně  tak, aby
celkový  obsah  kyslíku  nepřesahoval  3,7  %  hmotnostních^35a), které
obsahují  nejméně  78  %  objemových  benzinu a nejvýše 22 % objemových
směsi  etyl-terciál-butyl-éteru  včetně  nezreagovaného lihu při výrobě
etyl-terciál-butyl-éteru    a    lihu   kvasného   bezvodého   zvláštně
denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného^35),

i)  směsi benzinu a dalších kyslíkatých složek biologického původu^35a)
tak,  aby  celkový obsah kyslíku nepřesahoval 3,7 % hmotnostních; podíl
benzinu v této směsi musí činit nejméně 78 % objemových,

j)  směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) určené jako
palivo  pro  pohon  vznětových  motorů  s  metylestery mastných kyselin
uvedených  pod kódem nomenklatury 3824 90 99, přičemž podíl metylesterů
mastných  kyselin  nesmí  činit  více než 7 % objemových všech látek ve
směsi obsažených,

k)  směsi  těžkých  plynových  olejů  s vodou, které obsahují 9 až 15 %
hmotnosti  vody určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro
pohon motorů,

l)   směsi   minerálních   olejů  s  lihem  kvasným  bezvodým  zvláštně
denaturovaným   nebo   lihem   kvasným  bezvodým  obecně  denaturovaným
neuvedené  v  písmeni  m),  které  obsahují nejméně 70 % a nejvýše 85 %
objemových  lihu  kvasného  bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu
kvasného  bezvodého  obecně  denaturovaného a které jsou účelem použití
rovnocenné   minerálním  olejům  uvedeným  v  odstavci  1  písm.  a)  a
odpovídají příslušné technické normě^35b), určené k použití, nabízené k
prodeji nebo používané pro pohon motorů,

m)   směsi   minerálních   olejů  s  lihem  kvasným  bezvodým  zvláštně
denaturovaným  neuvedené v písmenech d), e), i) nebo l), které obsahují
nejvýše 95 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného
a  které  jsou  účelem  použití  rovnocenné minerálním olejůmuvedeným v
odstavci 1 písm. b) a odpovídají příslušné technické normě^35c), určené
k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů, nebo

n)  směsi  těžkých  topných  olejů  uvedených  v  odstavci 1 písm. c) s
minerálními oleji uvedenými v písmenech a) až m) nebo minerálními oleji
uvedenými  v  odstavci 1 písm. b), určené k použití, nabízené k prodeji
nebo používané pro pohon motorů.

(3)   Předmětem  daně  jsou  také  minerální  oleje  uvedené  pod  kódy
nomenklatury

a)  1507  až 1518, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla
nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2,

b) 2707,

c) 2709,

d) 2710 19 71 až 2710 19 99,

e) 2714 a 2715,

f) 2901 a 2902,

g)  2905 11 00, které nejsou syntetického původu, pokud jsou určeny pro
pohon motorů nebo pro výrobu tepla,

h) 3403,

i) 3811,

j) 3817, nebo

k)  3824  90  99,  pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla
nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2.

(4) U minerálních olejů podle odstavce 3 vznikne při uvedení do volného
daňového  oběhu  povinnost  daň přiznat a zaplatit pouze tehdy, jsou-li
určeny  k  použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů,
pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2.

(5)  Předmětem  daně  jsou také všechny výrobky, které nejsou uvedeny v
odstavcích  1 až 3, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané
pro  pohon  motorů. Toto se nevztahuje na výrobky, které jsou předmětem
daně  ze  zemního  plynu  a  některých dalších plynů a předmětem daně z
pevných paliv.

(6)   Předmětem  daně  jsou  také  všechny  výrobky  uvedené  pod  kódy
nomenklatury 2701 až 2715 s výjimkou výrobků, které jsou předmětem daně
ze  zemního  plynu a některých dalších plynů a předmětem daně z pevných
paliv,  a  s  výjimkou minerálních olejů podle odstavců 1 a 3, určené k
použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla.

(7)  Předmětem  daně  jsou  také  výrobky  určené k použití, nabízené k
prodeji   nebo   používané   jako  přísada  nebo  plnidlo  (aditiv)  do
minerálních  olejů  určených  k  použití,  nabízených  k  prodeji  nebo
používaných pro pohon motorů s výjimkou výrobků, které absorbují vodu z
minerálních olejů v nádržích a palivových systémech.

(8) Subjekt, který nakupuje zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1
písm.  e),  f)  nebo  g)  je povinen nejpozději před jejich uvedením do
volného  daňového  oběhu  prodávajícímu  písemně oznámit, pro jaký účel
budou tyto plyny použity. Pokud tak neučiní, zdaní se tyto plyny sazbou
daně  stanovenou  pro  tyto  plyny určené k použití, nabízené k prodeji
nebo   používané  pro  pohon  motorů.  Stejná  povinnost  platí  i  pro
nabyvatele  nebo  pro  osobu,  která  pro  nabyvatele  nebo  kupujícího
zkapalněné  ropné  plyny přechodně nabývá. Toto ustanovení se nepoužije
pro  zkapalněné  ropné plyny v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do
40 kg včetně.

(9)  Zkapalněné  ropné  plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) nebo g)
nesmí  být  skladovány  společně  ve  stejném  zásobníku,  pokud  tento
zásobník  pro  společné  skladování  není  daňovým  skladem. Jednotlivé
zásobníky,  ve  kterých  jsou  zkapalněné  ropné plyny podle odstavce 1
písm.  e),  f)  nebo  g)  odděleně  skladovány,  musí být technologicky
odděleny a nesmí být vzájemně propojeny. Zkapalněné ropné plyny uvedené
v  odstavci  1  písm. e), f) a g) odebírané ze zásobníků v kapalné fázi
mohou být skladovány pouze v zásobníku pevně spojeném se zemí, který je
užíván  v souladu se stavebním zákonem^35d) pokud tento zákon nestanoví
jinak  (§  59 odst. 9). Toto omezení neplatí pro zkapalněné ropné plyny
uvedené  v  odstavci  1 písm. f) a g) skladované v tlakových nádobách o
hmotnosti náplně do 40 kg včetně a pro zkapalněné ropné plyny uvedené v
odstavci  1  písm. f) a g), které nebyly koupeny nebo získány pro další
prodej.

(10)  Technologickým  oddělením zásobníků pro zkapalněné ropné plyny se
rozumí taková úprava, kdy

a)  ze  zásobníku,  ve  kterém  jsou  skladovány zkapalněné ropné plyny
uvedené  v  odstavci  1  písm. f), nemohou být tyto plyny vydávány přes
výdejní  stojan  nebo plnicí zařízení pro vydávání zkapalněných ropných
plynů podle odstavce 1 písm. e) nebo g), nebo

b)  ze  zásobníku,  ve  kterém  jsou  skladovány zkapalněné ropné plyny
uvedené  v  odstavci  1  písm. g), nemohou být tyto plyny vydávány přes
výdejní  stojan  nebo plnicí zařízení pro vydávání zkapalněných ropných
plynů podle odstavce 1 písm. e).

(11)  Minerální  oleje  spotřebované  v kogeneračních jednotkách, tj. v
zařízeních, která decentralizovaně vyrábějí teplo a elektrickou energii
současně, se považují za minerální oleje použité pro výrobu tepla.

(12) Za výrobu minerálních olejů se nepovažuje

a) smíchání minerálních olejů již uvedených do volného daňového oběhu v
běžných  nádržích  motorových  dopravních  prostředků (§ 63 odst. 2) na
čerpacích stanicích^10a),

b)  smíchání  minerálních olejů již uvedených do volného daňového oběhu
ve  skladovacích  nádržích  čerpacích  stanic^10a),  pokud  se  jedná o
minerální  oleje,  u  nichž  již byla spotřební daň zaplacena a jejichž
sazba daně není nižší než sazba daně vzniklé směsi.

§ 46

Vznik povinnosti daň z minerálních olejů přiznat a zaplatit

Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také

a) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1
a  2, které nebyly zdaněny nebo u nichž byla uplatněna sazba daně nižší
než sazba daně stanovená pro daný účel použití, pro účely, pro které je
stanovena vyšší sazba daně,

b) dnem použití nebo prodeje směsí minerálních olejů určených pro pohon
dvoutaktních motorů za účelem pohonu jiných než dvoutaktních motorů,

c) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3
pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla,

d) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 5
pro pohon motorů,

e) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 6
pro výrobu tepla,

f)  dnem  použití  nebo  prodeje  výrobků uvedených v § 45 odst. 7 jako
přísady  nebo  plnidla  do  minerálního  oleje, pokud byly tyto výrobky
získány  nezdaněné  nebo  se  sazbou  daně  nižší,  než  je  sazba daně
stanovená pro tento minerální olej,

g)  dnem prodeje nebo bezplatného předání odpadních olejů uvedených v §
45  odst.  1  písm.  d),  které nebyly zdaněny, ke konečné spotřebě pro
pohon motorů nebo pro výrobu tepla, nebo

h)  dnem  použití  odpadních  olejů  uvedených v § 45 odst. 1 písm. d),
které nebyly zdaněny, pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.

§ 47

Základ daně z minerálních olejů

(1)  Základem  daně  je  množství  minerálních  olejů vyjádřené v 1 000
litrech  při  teplotě 15 st.C. To neplatí pro těžké topné oleje podle §
45  odst.  1 písm. c) a pro zkapalněné ropné plyny, u nichž je základem
daně množství vyjádřené v tunách čisté hmotnosti.

(2)  Pro  výpočet  daně  je  rozhodující  množství  minerálních olejů v
okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

(3)  Vypočtené  množství  minerálních  olejů,  u kterých vznikla daňová
povinnost, se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.

§ 48

Sazby daně z minerálních olejů

(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:
+————–+——————————+——————+
|Kód           |           Text               |   Sazba daně     |
|nomenklatury  |                              |                  |
+————–+——————————+——————+
|2710          | motorové benziny,            |                  |
|              | ostatní benziny              |                  |

|              | a letecké pohonné hmoty      |                  |
|              | benzinového typu podle       | 12 840 Kč/1000 l |
|              | § 45 odst. 1 písm. a)        |                  |
|              | s obsahem olova              |                  |
|              | do 0,013 g/l včetně          |                  |
|              +——————————+——————+

|              | motorové benziny,            |                  |
|              | ostatní benziny              |                  |

|              | a letecké pohonné hmoty      | 13 710 Kč/1000 l |
|              | benzinového typu podle       |                  |
|              | § 45 odst. 1 písm. a)        |                  |
|              | s obsahem olova              |                  |
|              | nad 0,013 g/l                |                  |
|              +——————————+——————+

|              | střední oleje a těžké        |                  |
|              | plynové oleje                | 10 950 Kč/1000 l |
|              | podle § 45 odst. 1 písm. b)  |                  |

|              +——————————+——————+
|              | těžké topné oleje podle      |                  |
|              | § 45 odst. 1 písm. c)        |    472 Kč/t      |

|              +——————————+——————+
|              | odpadní oleje podle          |                  |
|              | § 45 odst. 1 písm. d)        |    660 Kč/1000 l |

+————–+——————————+——————+
|2711          | zkapalněné ropné plyny       |                  |
|              | podle § 45 odst. 1 písm. e)  |  3 933 Kč/t      |
|              +——————————+——————+
|              | zkapalněné ropné plyny       |                  |
|              | podle § 45 odst. 1 písm. f)  |      0 Kč/t      |
|              +——————————+——————+
|              | zkapalněné ropné plyny       |                  |
|              | podle § 45 odst. 1 písm. g)  |  1 290 Kč/t      |

+————–+——————————+——————+

(2)  Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) se zdaňují
stejnou  sazbou  jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se
vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(3)  Směsi  minerálních  olejů  uvedené  v § 45 odst. 2 písm. b), které
obsahují  benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou
12 840 Kč/1000 l.

(4)  Směsi  minerálních  olejů  uvedené  v § 45 odst. 2 písm. b), které
obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710
Kč/1000 l.

(5)  Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. c) se zdaňují
sazbou 7 665 Kč/1000 l.

(6)  Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e), které obsahují
benzin  s  obsahem  olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 12 840
Kč/1000 l.

(7)  Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e), které obsahují
benzin  s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000
l.

(8)  Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) se zdaňují
stejnou  sazbou  jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se
vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(9)  Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. g) se zdaňují
stejnou  sazbou  jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se
vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(10)  Minerální  oleje uvedené v § 45 odst. 3 se zdaňují stejnou sazbou
jako  minerální  olej  uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a
účelem použití nejvíce přibližují.

(11)  Výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 se zdaňují stejnou sazbou jako
minerální  olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem
použití nejvíce přibližují.

(12)  Výrobky  používané jako přísada nebo plnidlo do minerálních olejů
se  zdaňují  stejnou sazbou jako minerální olej, pro který jsou určeny.
Pokud  jsou  tyto výrobky určeny jako přísada nebo plnidlo do dvou nebo
více  minerálních  olejů,  pro  které je stanovena rozdílná sazba daně,
zdaňují se sazbou daně vyšší.

(13) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i), které obsahují
benzin  s  obsahem  olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 12 840
Kč/1000 l.

(14) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i), které obsahují
benzin  s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000
l.

(15) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. j) se zdaňují
stejnou sazbou jako minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b).

(16) Směsi těžkých plynových olejů s vodou uvedené v § 45 odst. 2 písm.
k)  se  zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst.
1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(17) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. l) se zdaňují
sazbou 12 840 Kč/1000 l.

(18) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. m) se zdaňují
sazbou 10 950 Kč/1000 l.

(19) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. n) se zdaňují
sazbou 10 950 Kč/1000 l.

§ 49

Osvobození od daně z minerálních olejů

(1) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2 a
6  s  výjimkou ostatních benzinů používané pro jiné účely, než je pohon
motorů nebo výroba tepla.

(2)  Od  daně  jsou osvobozeny ostatní benziny, pokud jsou používány za
účelem  výroby  výrobků,  které  nejsou  předmětem  daně. Při uplatnění
nároku  na  osvobození  od daně předloží nabyvatel prodávajícímu průkaz
živnostenského   oprávnění  pro  výrobu  a  dovoz  chemických  látek  a
chemických  přípravků.  Neučiní-li  tak,  nárok  na  osvobození od daně
zaniká.

(3)  Od daně jsou osvobozeny odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm.
d),  které  jsou  určeny  k  použití, nabízeny k prodeji nebo použity k
mineralogickým postupům nebo v metalurgických procesech.

(4)   Mineralogickými   postupy  se  pro  účely  tohoto  zákona  rozumí
technologické    procesy   podle   nařízení   Evropských   společenství
upravujícího odvětvovou klasifikaci ekonomických činností^36a) zařazené
pod kódem DI 26 „výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“.

(5)  Metalurgickými  procesy  se pro účely tohoto zákona rozumí tepelné
zpracování  rud  a  jejich  koncentrátů jako výstupního produktu z této
činnosti   a   výroba   kovů  podle  nařízení  Evropských  společenství
upravujícího odvětvovou klasifikaci ekonomických činností^36a) zařazené
pod kódem DJ 27 „výroba základních kovů a hutních výrobků“.

(6) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2 a
3 spotřebované v prostorách podniku na výrobu vybraných výrobků podle §
19  odst.  2  písm.  a),  ve kterém byly vyrobeny nebo zpracovány. Toto
osvobození  od  daně  se však nevztahuje na spotřebu těchto minerálních
olejů  pro  účely  nesouvisející  s  výrobou,  zejména  pak  pro  pohon
motorových vozidel.

(7) zrušen

(8) zrušen

(9) zrušen

(10)  Od  daně  jsou  osvobozeny letecké pohonné hmoty benzinového typu
uvedené  pod kódy nomenklatury 2710 11 31 nebo 2710 11 70 nebo tryskové
palivo uvedené pod kódem nomenklatury letecké pohonné hmoty benzinového
typu  uvedené  pod  kódy  nomenklatury  2710 11 31 nebo 2710 11 70 nebo
tryskové palivo uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 21 pohonná hmota
pro  leteckou  dopravu  a  letecké  práce, s výjimkou minerálních olejů
používaných pro soukromé rekreační létání.

(11)  Soukromým  rekreačním  létáním  se pro účely tohoto zákona rozumí
používání letadla jeho vlastníkem nebo právnickou nebo fyzickou osobou,
která  je  oprávněna  je  používat na základě nájmu nebo jiným způsobem
jinak   než  pro  účely  podnikání,  zejména  jinak  než  pro  přepravu
cestujících  nebo  zboží, pro poskytování služeb letadly za úplatu nebo
pro potřeby orgánů veřejné správy.

(12)  Od  daně  jsou  osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1
písm.  b),  používané k výrobě tepla nebo jako pohonná hmota pro plavby
po  vodách  na  daňovém území České republiky, včetně plaveb z daňového
území  České  republiky  na  daňové  území  jiného členského státu nebo
plaveb  z  jiného členského státu na daňové území České republiky. Toto
osvobození   se  netýká  minerálních  olejů  používaných  pro  soukromá
rekreační plavidla.

(13)  Soukromým  rekreačním plavidlem se pro účely tohoto zákona rozumí
jakékoliv  plavidlo,  které  používá  jeho vlastník nebo právnická nebo
fyzická  osoba,  která  je  oprávněna  je  používat jinak než pro účely
podnikání nebo pro potřeby orgánů veřejné správy.

(14)  Od  daně  jsou  dále  osvobozeny  směsi  minerálních olejů a lihu
kvasného  bezvodého  zvláštně denaturovaného^35) uvedené v § 45 odst. 2
písm.  m)  používané  jako testované pohonné hmoty pro vybraná motorová
vozidla  v  rámci  schválených pilotních projektů uvedených v § 3 písm.
r).

(15)  Od  daně  jsou  dále osvobozeny minerální oleje maximálně do výše
technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát a ztrát při dopravě a
skladování.  Celní  úřad  je  oprávněn posoudit, zda ztráty vzniklé při
výrobě  minerálních  olejů  odpovídají  charakteru  činnosti  plátce  a
obvyklé  výši ztrát jiných plátců při stejné nebo obdobné činnosti, a o
zjištěný rozdíl upravit základ daně.

(16)  Výše  technicky  zdůvodněných  ztrát  při  dopravě  a  skladování
minerálních  olejů,  včetně  jejich  skladování  v  podniku  na  výrobu
vybraných  výrobků,  a  způsob  jejich výpočtu stanoví prováděcí právní
předpis.

(17)  Od  daně  jsou  osvobozeny  metylestery  nebo etylestery mastných
kyselin  uvedené pod kódem nomenklatury 3824 90 99, které jsou určeny k
použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů.

(18)   Od  daně  jsou  osvobozeny  rostlinné  oleje  uvedené  pod  kódy
nomenklatury  1507  až  1518,  které  jsou určeny k použití, nabízeny k
prodeji nebo používány pro pohon motorů.

(19)  Od  daně  je  osvobozen  zkapalněný  bioplyn  uvedený  pod  kódem
nomenklatury  2711 19, který je předmětem daně podle § 45 odst. 1 písm.
e).

(20)   Od   daně   jsou   osvobozeny   minerální   oleje   vyrobené   z
nepotravinářských  částí biomasy nebo z biologického odpadu, které svým
použitím  odpovídají minerálním olejům uvedeným v § 45 odst. 1 písm. a)
nebo  b),  nebo  směsím  uvedeným  v  § 45 odst. 2 písm. l), které jsou
určeny  k  použití,  nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů
vybraných motorových vozidel v rámci pilotních projektů uvedených v § 3
písm. r).

§ 50

Doprava  minerálních  olejů osvobozených od daně na daňovém území České
republiky

(1) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 lze dopravovat pouze

a) z daňového skladu uživateli,

b) od jednoho uživatele jinému uživateli,

c) při dovozu uskutečňovaném uživatelem,

d)  z  jedné  organizační  složky  do  jiné  organizační  složky  téhož
uživatele,

e)  od výrobce uživateli; to se týká pouze odpadních olejů osvobozených
od daně podle § 49 odst. 1 a 3, nebo

f)  od  uživatele  do  daňového  skladu, pokud uživatel vrací minerální
oleje  do  daňového skladu, ze kterého byly uvedeny do volného daňového
oběhu  z  důvodu  vypořádání  nároků  z vad těchto minerálních olejů, z
důvodu  jejich nepřevzetí uživatelem, nebo z důvodu jejich přepracování
v daňovém skladu v důsledku jejich znečištění nebo nezáměrného smíšení.

(2)  Při dopravě minerálních olejů, které jsou osvobozeny od daně podle
§  49  odst.  1,  2,  10  a 12, je jejich odesílatel povinen poskytnout
zajištění  daně  způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, kterou by
byl  povinen  přiznat  a  zaplatit,  kdyby  tyto minerální oleje nebyly
osvobozeny od daně. Pokud je odesílatelem provozovatel daňového skladu,
který  poskytnul zajištění daně pro provozování daňového skladu podle §
21,  může  být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro
dopravu  minerálních  olejů.  O  použití zajištění daně pro provozování
daňového  skladu  pro  dopravu  minerálních  olejů  rozhodne celní úřad
místně příslušný daňovému skladu. Celní úřad může na žádost odesílatele
udělit  souhlas,  aby  zajištění  poskytl dopravce nebo vlastník těchto
minerálních  olejů,  pokud  s tím dopravce nebo jejich vlastník písemně
souhlasí.  Toto  ustanovení se netýká minerálních olejů osvobozených od
daně  podle  §  49  odst.  1,  pokud  jsou  dopravovány právnickým nebo
fyzickým  osobám  uvedeným  v  §  53  odst.  8  a  9, a odpadních olejů
osvobozených od daně podle § 49 odst. 1 a 3.

(3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. e),
f) a g) osvobozených od daně musí být daň zajištěna způsobem uvedeným v
§ 21 ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby
tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.

(4)  Odesílatel  je  povinen  před  zahájením dopravy minerálních olejů
osvobozených  od  daně  uvědomit  o  tom  celní  úřad,  který je místně
příslušný  podle  místa  zahájení  dopravy.  Pokud  je splněna podmínka
zajištění  daně  podle  odstavce 2 nebo 3 a podmínka označení vybraných
výrobků  podle  §  41  odst. 7 a celní úřad nemá proti zahájení dopravy
námitek,  odesílatel  může  zahájit  dopravu.  Celní úřad může stanovit
lhůtu,  do  které  má  být doprava ukončena, a trasu, po které mají být
minerální oleje dopravovány.

(5)  Celní  úřad  uvedený v odstavci 4 je oprávněn rozhodnout o tom, že
souhlas se zahájením dopravy může vydávat zaměstnanec odesílatele.

(6) Pokud se změní během dopravy minerálních olejů osvobozených od daně
místo  určení  nebo příjemce, je odesílatel povinen bezodkladně oznámit
tuto  změnu  celnímu úřadu uvedenému v odstavci 4. Odesílatel je rovněž
povinen bezodkladně zajistit zaznamenání změny v dokladu podle § 6.

(7)  Minerální  oleje dopravované podle odstavce 1 musí být po ukončení
dopravy   bezodkladně  umístěny  v  prostorách  určených  ve  zvláštním
povolení  podle  §  13.  Pokud  bylo  poskytnuto  zajištění pro dopravu
minerálních olejů podle odstavce 2, celní úřad uvolní zajištění daně do
5  pracovních  dní  ode  dne,  kdy byl celnímu úřadu předložen doklad o
osvobození  od  daně  (§  6)  s  potvrzením  přijetí  vybraných výrobků
uživatelem.

(8)  Odpadní  oleje  uvedené  v  §  45  odst.  1  písm.  d) dopravované
nepodnikající  fyzickou  osobou  právnické nebo fyzické osobě, která je
prodává  nebo bezplatně předává ke konečné spotřebě, lze dopravovat bez
dokladu o osvobození od daně podle § 6.

§ 51

Prokázání zdanění minerálních olejů

(1)  V daňovém dokladu podle § 5 odst. 2, v dokladu o prodeji podle § 5
odst. 3 nebo v dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 musí být uveden také
kód  nomenklatury  minerálního oleje, kterého se doklad týká; v daňovém
dokladu  podle  §  5 odst. 2 musí být dále uvedena množství minerálních
olejů v členění podle jednotlivých sazeb spotřební daně.

(2)  Při dopravě minerálních olejů značkovaných a barvených podle části
čtvrté  nebo  značkovaných  podle části páté musí být v daňovém dokladu
podle § 5 odst. 2, v dokladu o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo v dokladu
o  dopravě  podle § 5 odst. 4 uvedeno, že tyto oleje byly označkovány a
obarveny podle části čtvrté nebo označkovány podle části páté.

(3)  Při  dopravě  zkapalněných  ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1
písm.  f) a g) se jejich zdanění prokazuje kromě daňového dokladu podle
§ 5 odst. 2, dokladu o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo dokladu o dopravě
podle § 5 odst. 4 také dokladem o zajištění daně podle § 60 odst. 10.

§ 52

Prokázání oprávněného nabytí minerálních olejů osvobozených od daně

(1)  Při  prokazování oprávněného nabytí minerálních olejů osvobozených
od  daně  podle § 6 se u minerálních olejů osvobozených od daně podle §
49 odst. 6 doklad o osvobození od daně nevyžaduje.

(2)  V  dokladu  o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 musí být uveden
také kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se tento doklad týká.

(3)  Při dopravě minerálních olejů podle § 50 odst. 1 písm. d) se údaje
uváděné  v dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 písm. a) a b)
shodují.

§ 53

Zvláštní   povolení   pro   přijímání   a   užívání  minerálních  olejů
osvobozených od daně

(1)  Minerální  oleje  osvobozené  od  daně  lze  na základě zvláštního
povolení  (§  13)  také  prodávat  uživatelům,  kterým bylo také vydáno
zvláštní   povolení,  a  uživatelům,  kteří  pro  přijímání  a  užívání
minerálních  olejů  osvobozených  od  daně zvláštní povolení mít nemusí
(odstavce  4  až  10).  To se netýká minerálních olejů uvedených v § 45
odst.  2  písm.  m),  které  jsou  osvobozeny podle § 49 odst. 14, nebo
minerálních olejů osvobozených podle § 49 odst. 20.

(2)  Pro  bezplatné  předání odpadních olejů, které jsou předmětem daně
podle § 45 odst. 1 písm. d), se použije ustanovení odstavce 1 obdobně.

(3)  V  návrhu  na  vydání zvláštního povolení musí být uveden také kód
nomenklatury  minerálního oleje, kterého se má zvláštní povolení týkat,
a předpokládané roční množství prodeje minerálních olejů.

(4)  Minerální  oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 3, 6, 10, 12,
17  až  19 a § 63 se přijímají a užívají bez zvláštního povolení. Pokud
jsou  však  přijímány  za  účelem dalšího prodeje, zvláštní povolení se
vyžaduje.

(5)  Provozovatel  daňového skladu, který přijímá a užívá odpadní oleje
osvobozené  od  daně podle § 49 odst. 1, přijímá a užívá tyto oleje bez
zvláštního povolení.

(6)   Provozovatel  daňového  skladu,  který  přijímá  minerální  oleje
osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 z důvodů uvedených v § 50 odst. 1
písm. f), přijímá a užívá tyto oleje bez zvláštního povolení.

(7)  Zvláštní  povolení  nemusí  mít  uživatelé,  kteří  prodávají nebo
předávají  odpadní  oleje  uvedené  v § 45 odst. 1 písm. d), které sami
vyrobili  nebo  při  jejichž  činnosti  tyto  odpadní  oleje vznikly, v
množství menším než 10 000 l za jeden kalendářní rok.

(8)   Právnická   nebo  fyzická  osoba,  která  v  rámci  podnikatelské
činnosti^6)  přijímá  v  jednotkovém  balení  o obsahu nejvýše 20 litrů
minerální  oleje  osvobozené  od  daně  podle  § 49 odst. 1 výhradně za
účelem  jejich  prodeje  konečnému spotřebiteli, přijímá a prodává tyto
minerální oleje bez zvláštního povolení.

(9)  Konečný  spotřebitel, tj. právnická nebo fyzická osoba, která mimo
rámec  podnikatelské  činnosti^6) přijímá minerální oleje osvobozené od
daně podle § 49 odst. 1 v jednotkovém balení o obsahu nejvýše 20 litrů,
přijímá tyto minerální oleje bez zvláštního povolení.

(10)  Minerální  oleje  osvobozené  od daně podle § 49 odst. 1 určené k
použití nebo používané jako vzorky k laboratorním účelům se přijímají a
užívají bez zvláštního povolení.

§ 53a

Evidence minerálních olejů osvobozených od daně

Povinnost vést evidenci podle § 40 se nevztahuje na případy uvedené v §
53  odst.  4  až  8,  s  výjimkou  uživatelů, kteří přijímají a užívají
minerální  oleje  podle  § 53 odst. 4 v množství větším než 10 000 l za
jeden kalendářní rok.

§ 54

Vracení daně z minerálních olejů plátci

(1)  Nárok  na vrácení daně uplatňuje plátce způsobem stanoveným v § 14
odst.  5 a ve lhůtě stanovené v § 16. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok
na  vrácení  daně uplatněn, ačkoliv uplatněn být mohl, nárok na vrácení
daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v
předešlý stav.

(2) Nárok na vrácení daně vzniká provozovateli daňového skladu

a)  dnem, kdy přijme k přepracování nebo úpravě zdaněné minerální oleje
znečištěné nebo nezáměrně smíšené,

b)  dnem  přijetí  zdaněných  minerálních  olejů,  které  vstupují jako
materiál do vyráběných nebo zpracovávaných minerálních olejů,

c)  dnem přijetí zdaněných minerálních olejů určených pro technologické
účely přímo související s výrobou,

d)  dnem,  kdy  přijme  zdaněné minerální oleje, které uvedl do volného
daňového  oběhu  a  u  nichž  ještě  nedošlo  k  jejich  prodeji,  a to
nejpozději druhý pracovní den po dni jejich uvedení do volného daňového
oběhu;  uvedené  minerální  oleje  jsou  těmito dny opětovně uvedeny do
režimu podmíněného osvobození od daně.

(3)  U  zdaněných  minerálních  olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. l)
vzniká  plátci  nárok  na  vrácení  daně dnem jejich uvedení do volného
daňového   oběhu  za  účelem  pohonu  motorů  na  daňovém  území  České
republiky.  Daň se vrací ve výši odpovídající dani vypočtené z množství
lihu   kvasného  bezvodého  zvláštně  denaturovaného  a  lihu  kvasného
bezvodého obecně denaturovaného^35) obsaženého v minerálním oleji.

§ 55

zrušen

§ 56

Vracení  daně  z  minerálních  olejů  osobám  užívajícím tyto oleje pro
výrobu tepla

(1)  Nárok  na  vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které
nakoupily  za  cenu  včetně  daně,  vyrobily  pro vlastní spotřebu nebo
přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně minerální oleje podle §
45 odst. 1 písm. b) uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 41 až 2710 19
49  (dále  jen  „topné  oleje“),  které jsou barveny a značkovány podle
části  čtvrté a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla.
Toto  ustanovení  se  nevztahuje  na  osoby,  kterým byla vrácena daň z
nakoupených topných olejů podle § 15 nebo 15a.

(2)  Nárok  na  vrácení  daně vzniká také právnickým a fyzickým osobám,
které nakoupily za cenu včetně daně, vyrobily pro vlastní spotřebu nebo
přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně minerální oleje podle §
45 odst. 3 nebo ostatní benziny (dále jen „topné oleje“) a prokazatelně
tyto  topné  oleje  použily pro výrobu tepla. Toto ustanovení se netýká
minerálních  olejů  uvedených  v  § 45 odst. 3, pro které je při jejich
použití  pro  výrobu  tepla  stanovena podle § 48 odst. 10 stejná sazba
daně jako pro minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. c).

(3)  Nárok na vrácení daně vzniká také právnickým nebo fyzickým osobám,
které  obarvily  a označkovaly podle části čtvrté topné oleje uvedené v
odstavci  1  nebo  2  v  daňovém skladu a prokazatelně tyto topné oleje
použily pro výrobu tepla.

(4)  Právnické  a  fyzické  osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně,
mají  pro  tento  účel  postavení  daňových  subjektů bez povinnosti se
registrovat.

(5) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby topných olejů pro výrobu
tepla.

(6)  Daň se vrací ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených
topných  olejů nebo která odpovídá výši daně připadající na topné oleje
vyrobené  nebo přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně, snížené
o 660 Kč/1000 litrů.

(7)  Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o prodeji a evidencí o
nákupu a spotřebě vedenou kupujícím. V případě, kdy právnické a fyzické
osoby  použijí  pro  výrobu tepla topné oleje, které samy vyrobily nebo
obarvily  a označkovaly v daňovém skladu, prokazuje se nárok na vrácení
daně interním dokladem.

(8)  Na  dokladu  o  prodeji,  který  je  na žádost prodávající povinen
vystavit  nejpozději  následující  pracovní  den po dni podání žádosti,
musí být uvedeny tyto náležitosti:

a)  obchodní  firma  nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12)
prodávajícího,  je-li  prodávající právnickou osobou; jméno a příjmení,
popřípadě  obchodní  firma,  místo  pobytu a daňové identifikační číslo
prodávajícího, bylo-li přiděleno, je-li prodávající fyzickou osobou,

b)  obchodní  firma  nebo  název,  sídlo  a  daňové identifikační číslo
kupujícího,   je-li  kupující  právnickou  osobou;  jméno  a  příjmení,
popřípadě  obchodní  firma,  místo pobytu a daňové identifikační číslo,
bylo-li  přiděleno,  nebo  datum  narození  kupujícího,  je-li kupující
fyzickou osobou,

c)  množství  topných  olejů  v  objemových jednotkách, jejich obchodní
označení a kód nomenklatury,

d)  sazba  spotřební daně platná v den uvedení topných olejů do volného
daňového oběhu,

e) výše spotřební daně celkem,

f) datum vystavení dokladu o prodeji,

g) číslo dokladu o prodeji.

(9) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:

a)  obchodní  firma  nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12)
výrobce,  je-li  výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě
obchodní  firma,  místo  pobytu  a  daňové identifikační číslo výrobce,
je-li výrobce fyzickou osobou,

b)  množství  topných  olejů  v  objemových jednotkách, jejich obchodní
označení a kód nomenklatury,

c)  sazba  spotřební daně platná v den uvedení topných olejů do volného
daňového oběhu,

d) výše spotřební daně celkem,

e) datum vystavení interního dokladu,

f) číslo interního dokladu.

(10)  Nárok  na  vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do
25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně
vznikl,  nejpozději  však  do  6  měsíců  ode  dne,  kdy mohl být nárok
uplatněn  poprvé.  Jestliže  v  této  lhůtě nebyl nárok na vrácení daně
uplatněn,  nárok  na  vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit
ani  nelze  povolit  navrácení  v  předešlý  stav. Vznikne-li vyměřením
nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30
kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.

(11)  Dodatečné  daňové  přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze
podat  nejpozději  do  6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl
být  naposledy  uplatněn.  Pokud  v  této lhůtě nebylo dodatečné daňové
přiznání  předloženo,  nárok  na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze
prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(12)  Prováděcí  právní  předpis  stanoví  způsob výpočtu uplatňovaného
nároku  na  vrácení daně a způsob a podmínky vedení evidence o nákupu a
spotřebě topných olejů podle odstavců 7 až 9.

§ 56a

Vracení daně z ostatních benzinů

(1)  Nárok  na  vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které
nakoupily  za  cenu  včetně  daně,  vyrobily  pro vlastní spotřebu nebo
přijaly  v  režimu  podmíněného  osvobození  od  daně ostatní benziny a
prokazatelně  tyto benziny použily v rámci podnikatelské činnosti^6), a
to  jinak  než  pro prodej, pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro
výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2. Toto ustanovení se nevztahuje na
osoby, kterým byla vrácena daň z ostatních benzinů podle § 15 nebo 15a.

(2)  Právnické  a  fyzické  osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně,
mají  pro  tento  účel  postavení  daňových  subjektů bez povinnosti se
registrovat.

(3)  Nárok  na  vrácení daně vzniká dnem spotřeby ostatních benzinů pro
jiné účely, než je prodej, pohon motorů, výroba tepla nebo výroba směsí
uvedených v § 45 odst. 2.

(4)  Daň  se  vrací ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny ostatních
benzinů  nebo  která  odpovídá výši daně připadající na ostatní benziny
vyrobené nebo přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně.

(5)  Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o prodeji a evidencí o
nákupu  a  spotřebě  vedenou  poplatníkem.  V  případě, kdy právnické a
fyzické  osoby  použijí  pro  jiné  účely, než je prodej, pohon motorů,
výroba  tepla  nebo  výroba  směsí  uvedených  v  § 45 odst. 2, ostatní
benziny,   které  samy  vyrobily  nebo  přijaly  v  režimu  podmíněného
osvobození  od  daně,  prokazuje  se  nárok  na  vrácení  daně interním
dokladem.

(6)  Na  dokladu  o  prodeji,  který  je  na žádost prodávající povinen
vystavit  nejpozději  následující  pracovní  den po dni podání žádosti,
musí být uvedeny tyto náležitosti:

a)  obchodní  firma  nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12)
prodávajícího,  je-li  prodávající právnickou osobou; jméno a příjmení,
popřípadě  obchodní  firma,  místo  pobytu a daňové identifikační číslo
prodávajícího, bylo-li přiděleno, je-li prodávající fyzickou osobou,

b)  obchodní  firma  nebo  název,  sídlo  a  daňové identifikační číslo
kupujícího,   je-li  kupující  právnickou  osobou;  jméno  a  příjmení,
popřípadě  obchodní  firma,  místo pobytu a daňové identifikační číslo,
bylo-li  přiděleno,  nebo  datum  narození  kupujícího,  je-li kupující
fyzickou osobou,

c)  množství ostatních benzinů v objemových jednotkách, jejich obchodní
označení a kód nomenklatury,

d)  sazba  spotřební  daně  platná  v  den uvedení ostatních benzinů do
volného daňového oběhu,

e) výše spotřební daně celkem,

f) datum vystavení dokladu o prodeji,

g) číslo dokladu o prodeji.

(7) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:

a)  obchodní  firma  nebo  název,  sídlo  a  daňové identifikační číslo
výrobce,  je-li  výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě
obchodní  firma,  místo  pobytu  a  daňové identifikační číslo výrobce,
je-li výrobce fyzickou osobou,

b)  množství ostatních benzinů v objemových jednotkách, jejich obchodní
označení a kód nomenklatury,

c)  sazba  spotřební  daně  platná  v  den uvedení ostatních benzinů do
volného daňového oběhu,

d) výše spotřební daně celkem,

e) datum vystavení interního dokladu,

f) číslo interního dokladu.

(8) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25.
dne  měsíce  následujícího  po  měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně
vznikl,  nejpozději  však  do  6  měsíců  ode  dne,  kdy mohl být nárok
uplatněn  poprvé.  Jestliže  v  této  lhůtě nebyl nárok na vrácení daně
uplatněn,  nárok  na  vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit
ani  nelze  povolit  navrácení  v  předešlý  stav. Vznikne-li vyměřením
nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30
kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.

(9)  Dodatečné  daňové  přiznání  na zvýšení nároku na vrácení daně lze
podat  nejpozději  do  6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl
být  naposledy  uplatněn.  Pokud  v  této lhůtě nebylo dodatečné daňové
přiznání  předloženo,  nárok  na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze
prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

§ 57

Vracení  daně  z  minerálních  olejů  osobám  užívajícím tyto oleje pro
zemědělskou prvovýrobu

(1)   Nárok  na  vrácení  daně  vzniká  právnickým  a  fyzickým  osobám
provozujícím  zemědělskou  prvovýrobu,  které nakoupily minerální oleje
uvedené  v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) a j) za cenu
obsahující  daň  nebo  tyto  výrobky  samy  vyrobily  a prokazatelně je
použily  pro  zemědělskou  prvovýrobu. Toto ustanovení se nevztahuje na
osoby, kterým byla vrácena daň z uvedených minerálních olejů podle § 15
nebo 15a.

(2) Zemědělskou prvovýrobou se pro účely tohoto zákona rozumí rostlinná
výroba   včetně  chmelařství,  ovocnářství,  vinohradnictví,  pěstování
zeleniny,  hub,  okrasných  květin,  dřevin,  léčivých  a  aromatických
rostlin  na pozemcích vlastních nebo pronajatých, případně na pozemcích
obhospodařovaných z jiného právního důvodu.

(3)  Právnické  a  fyzické  osoby, kterým vznikl nárok na vrácení daně,
mají  pro  tento  účel  postavení  daňových  subjektů bez povinnosti se
registrovat.

(4)  Nárok  na  vrácení daně vzniká dnem spotřeby uvedených výrobků pro
stanovený účel.

(5)  Daň  se  vrací  ve  výši  60  %  daně, která byla zahrnuta do ceny
nakoupených  výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2
písm.  j), a ve výši 85 % daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených
výrobků  uvedených v § 45 odst. 2 písm. c), platné v den jejich uvedení
do volného daňového oběhu.

(6) Nárok na vrácení daně poplatník prokazuje

a)  dokladem o prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm.
b) a v § 45 odst. 2 písm. c) a j),

b) evidencí o skutečné spotřebě těchto výrobků,

c)  dokladem  o  zaevidování do evidence zemědělského podnikatele^40a),
případně výpisem z obchodního rejstříku,

d)  dokladem  z  evidence  využití  zemědělské půdy podle uživatelských
vztahů^43a).

V případě, že fyzická nebo právnická osoba spotřebuje pro účely uvedené
v  odstavci  1  výrobky  uvedené  v  odstavci  1,  které sama vyrobila,
nahrazuje se doklad o nákupu interním dokladem podle odstavce 10.

(7)  Skutečnosti  podle  odstavce  6  s  výjimkou dokladů o prodeji a s
výjimkou  evidence o skutečné spotřebě výrobků uvedených v § 45 odst. 1
písm.  b)  a  v  §  45  odst.  2  písm.  c) a j) se prokazují při prvém
uplatnění nároku na vrácení daně. Dojde-li

a)  ke  změně  nebo  výmazu  skutečností  týkajících  se  fyzické  nebo
právnické  osoby podle odstavce 1 v obchodním rejstříku nebo v evidenci
podle zvláštního právního předpisu,^41) nebo

b) ke změně v obhospodařování celkové výměry půdních bloků,

musí  být  v  daňovém  přiznání  za příslušné zdaňovací období přiložen
doklad o této změně, popřípadě o výmazu.

(8)  Název  vybraného  výrobku  podle  odstavce  9  písm. c) nebo podle
odstavce 10 písm. b) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který
umožní  zjištění  totožnosti  vybraného  výrobku  tak,  aby  bylo možné
jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.

(9) Na dokladu o prodeji, který je povinen vydat prodávající nejpozději
následující  pracovní  den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto
náležitosti:

a)  obchodní  firma  nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12)
prodávajícího,  je-li  prodávající právnickou osobou, jméno a příjmení,
popřípadě  obchodní  firma,  místo  pobytu a daňové identifikační číslo
prodávajícího, bylo-li přiděleno, je-li prodávající fyzickou osobou,

b)  obchodní  firma  nebo  název,  sídlo  a  daňové identifikační číslo
kupujícího,   je-li  kupující  právnickou  osobou,  jméno  a  příjmení,
popřípadě  obchodní  firma,  místo  pobytu a daňové identifikační číslo
kupujícího, bylo-li přiděleno, je-li kupující fyzickou osobou,

c)  množství výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2
písm.  c)  a j) v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód
nomenklatury,

d)  sazba  spotřební daně platná v den uvedení výrobků uvedených v § 45
odst.  1  písm.  b)  a v § 45 odst. 2 písm. c) a j) do volného daňového
oběhu,

e) výše spotřební daně celkem,

f) datum vystavení dokladu o prodeji,

g) číslo dokladu o prodeji.

(10) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:

a)  obchodní  firma  nebo  název,  sídlo  a  daňové identifikační číslo
výrobce,  je-li  výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě
obchodní  firma,  místo  pobytu a daňové identifikační číslo, popřípadě
datum narození výrobce, je-li výrobce fyzickou osobou,

b)  množství výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2
písm.  c)  a  j)  v  objemových  jednotkách,  obchodní  označení  a kód
nomenklatury,

c)  sazba  spotřební daně platná v den uvedení výrobků uvedených v § 45
odst.  1  písm.  b)  a v § 45 odst. 2 písm. c) a j) do volného daňového
oběhu,

d) výše spotřební daně celkem,

e) datum vystavení interního dokladu,

f) číslo interního dokladu.

(11) Správnost dokladů podle odstavců 6, 9 a 10 kontroluje celní úřad.

(12)  Nárok  na  vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do
25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně
vznikl,  nejpozději  však  do  6  měsíců  ode  dne,  kdy mohl být nárok
uplatněn  poprvé.  Jestliže  v  této  lhůtě nebyl nárok na vrácení daně
uplatněn,  nárok  na  vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit
ani  nelze  povolit  navrácení  v  předešlý  stav. Vznikne-li vyměřením
nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30
kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.

(13)  Dodatečné  daňové  přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze
podat  nejpozději  do  6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl
být  naposledy  uplatněn.  Pokud  v  této lhůtě nebylo dodatečné daňové
přiznání  předloženo,  nárok  na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze
prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(14)  Prováděcí právní předpis stanoví způsob výpočtu nároku na vrácení
daně z výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm.
c)  a  j)  spotřebovaných  v  zemědělské  prvovýrobě, způsob a podmínky
vedení dokladů a evidence podle odstavců 6, 9, 10 a 12.

§ 57a

Daňové přiznání k dani z minerálních olejů a splatnost této daně

Vznikne-li  povinnost  daň  přiznat  a  zaplatit právnické nebo fyzické
osobě,  která vyrábí minerální oleje, které nejsou uvedeny v § 59 odst.
1  a  které  tedy  nemohou  být  po  vzniku daňové povinnosti podle § 8
okamžitě  uvedeny  do  režimu  podmíněného  osvobození  od daně, daňové
přiznání  se podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém
tato  povinnost vznikla, a daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to
ve lhůtě 40 dnů po skončení tohoto zdaňovacího období.

§ 58

Zajištění daně z minerálních olejů

(1)  Celkové  zajištění daně za jeden daňový sklad činí nejvýše 100 000
000  Kč,  jestliže provozovatel daňového skladu poskytne zajištění daně
složením  nebo  převodem  finančních  prostředků  na depozitní účet pro
zajištění daně zřízený celním úřadem.

(2)  Při  dopravě  v  režimu  podmíněného  osvobození od daně, pokud se
nejedná  o  dopravu  do jiného členského státu, se nevyžaduje zajištění
daně  u  ostatních  benzinů  uvedených  v  § 45 odst. 1 písm. a), které
nejsou  určeny  k  přímému použití, nabízeny k prodeji nebo používány k
pohonu motorů nebo pro výrobu tepla.

(3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. e),
f)  a g) v režimu podmíněného osvobození od daně musí být daň zajištěna
způsobem  uvedeným  v § 21 ve výši daně, která by musela být přiznána a
zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.

(4)  Při  dopravě  v  režimu  podmíněného osvobození od daně na daňovém
území  České  republiky, pokud se nejedná o dopravu do jiného členského
státu,  nemusí  být  poskytnuto  zajištění  daně  u  minerálních  olejů
uvedených  v  §  45  odst.  3,  které  nejsou určeny k přímému použití,
nabízeny k prodeji nebo používány k pohonu motorů nebo pro výrobu tepla
anebo  pro  výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2 a na které se zároveň
vztahuje režim podmíněného osvobození od daně podle § 59 odst. 1.

(5)  Při  dopravě  minerálních  olejů  produktovodem  se zajištění daně
nevyžaduje, jestliže se doprava uskutečňuje

a) výhradně na daňovém území České republiky, nebo

b)   mezi  Českou  republikou  a  jiným  členským  státem  výhradně  za
předpokladu,  pokud  s  tím  příslušné  orgány  jiného  členského státu
souhlasí.

(6)  Pro  stanovení  výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se
nebere  v úvahu množství minerálních olejů určených pro zvláštní účely,
jejichž vlastníkem je stát^34), umístěných v tomto daňovém skladu.

§ 58a

Doprava  minerálních  olejů  v režimu podmíněného osvobození od daně na
daňovém území České republiky

Minerální  oleje lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat
rovněž  z  jedné  části  daňového  skladu do druhé části téhož daňového
skladu,  pokud  tyto  části  jsou spojeny pouze produktovodem, který je
součástí tohoto daňového skladu.

§ 59

Uplatnění režimu podmíněného osvobození od daně pro minerální oleje

(1) Podmíněné osvobození od daně musí být uplatněno pouze pro minerální
oleje uvedené pod kódy nomenklatury

a)  1507 až 1518, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla,
nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2,

b) 2707 10, 2707 20, 2707 30 a 2707 50,

c)  2710 11 až 2710 19 69 s tím, že na minerální oleje uvedené pod kódy
nomenklatury  2710  11  21,  2710  11  25  a  2710  19  29 se podmíněné
osvobození od daně uplatňuje jen při jejich hromadné obchodní přepravě,

d) 2711 s výjimkou 2711 11, 2711 21 a 2711 29,

e) 2901 10,

f) 2902 20, 2902 30, 2902 41, 2902 42, 2902 43 a 2902 44,

g)  2905 11 00, které nejsou syntetického původu, pokud jsou určeny pro
pohon motorů nebo pro výrobu tepla,

h)  3824  90  99,  pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla
nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2.
Pro   ostatní  minerální  oleje  nelze  podmíněné  osvobození  od  daně
uplatnit.

(2)  Na  minerální  oleje,  které  nejsou  uvedeny  v  odstavci  1,  se
nevztahuje ustanovení § 18 odst. 6 a § 19 odst. 3.

(3)  V  daňovém  skladu mohou být společně s minerálními oleji v režimu
podmíněného osvobození od daně umístěny i minerální oleje, které nejsou
uvedeny v odstavci 1, a minerální oleje již uvedené do volného daňového
oběhu, které jsou v daňovém skladu umístěny za podmínek stanovených v §
19  odst.  5.  Tyto minerální oleje nemusí být odděleně skladovány, ale
musí být odděleně evidovány.

(4)  Produktovod  pro  dopravu  minerálních  olejů musí být samostatným
daňovým skladem, pokud není součástí jiného daňového skladu. To neplatí
pro  produktovod, v němž se dopravují výhradně zdaněné minerální oleje.
Doprava  jednotlivých dodávek minerálních olejů produktovodem, který je
samostatným daňovým skladem, musí být navzájem evidenčně oddělena.

(5)  Při  dopravě minerálních olejů produktovodem jsou průvodní doklady
podle  §  26  až  27f  nahrazeny  elektronickou  evidencí provozovatele
produktovodu  jako  samostatného  daňového  skladu  nebo  elektronickou
evidencí  provozovatele daňového skladu, jehož je produktovod součástí,
pokud  se  doprava  uskutečňuje mezi Českou republikou a jiným členským
státem  výhradně  za  předpokladu,  že  s  tím  příslušné orgány jiného
členského státu souhlasí.

(6)  Samostatným  daňovým  skladem minerálních olejů podle § 19 odst. 2
písm.  b)  nemůže  být  čerpací stanice pohonných hmot. Čerpací stanice
pohonných  hmot umístěná na území daňového skladu podle § 3 písm. g) je
součástí tohoto daňového skladu.

(7)  Daňovým skladem minerálních olejů podle § 19 odst. 2 písm. b) může
být pouze sklad,

a)  jehož  skladovací  zařízení je pevně spojené se zemí a je užíváno v
souladu se stavebním zákonem^35d)

b)  jehož  skladovací zařízení jsou ověřená^45) a jsou vybavená vhodným
ověřeným^45)  měřicím  zařízením  na měření množství minerálních olejů,
jejich měrné hmotnosti a teploty při příjmu a výdeji,

c) jehož skladovací kapacita je nejméně 50 000 litrů minerálních olejů;
to   neplatí   pro  daňový  sklad  zkapalněných  ropných  plynů,  jehož
skladovací kapacita musí být nejméně 200 000 litrů,

d)  který  splňuje  podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro
ochranu života a zdraví osob a životního prostředí.

(8)  Podmínka  podle  odstavce  7  písm.  a)  nemusí být splněna, pokud
skladem  minerálních  olejů  je  cisternová loď se skladovací kapacitou
nejméně  100  000  litrů  minerálních  olejů,  pro niž správce přístavu
udělil  povolení  pro  trvalé  umístění  v  bazénu  přístavu a z níž se
vydávají minerální oleje jako lodní pohonná hmota.

(9)  Pokud  jsou  minerální  oleje  umístěny  v  automobilové cisterně,
železniční  cisterně  odpovídající  ustanovením  Mezinárodního řádu pro
přepravu  nebezpečného  zboží  po železnici (RID) vyhlášeného ve Sbírce
mezinárodních   smluv  nebo  v  kontejneru  odpovídajícímu  ustanovením
Evropské dohody o mezinárodních přepravách nebezpečných věcí po silnici
(ADR)  vyhlášené  ve  Sbírce mezinárodních smluv, které se nacházejí na
území  daňového  skladu  podle  § 3 písm. g), považují se tato dopravní
zařízení  za  součást  daňového  skladu. To platí i v případě, kdy tato
dopravní zařízení z technických důvodů dočasně daňový sklad se svolením
celního  úřadu  místně  příslušného  pro daňový sklad opustí. V takovém
případě  se  množství  minerálních  olejů,  které se do daňového skladu
vrátí,  nesmí  lišit  od množství minerálních olejů, které daňový sklad
opustilo.

(10)  Podmínka  podle  odstavce  7  písm.  c)  nemusí  být  splněna při
skladování minerálních olejů v prostoru letiště.

§ 59a

Evidence minerálních olejů v daňových skladech

Celní  úřad může rozhodnout o tom, že evidence minerálních olejů vedená
podle  §  37  a  38  bude  vedena  společně  za ty daňové sklady, které
provozuje stejný provozovatel a pro které je místně příslušný.

§ 60

Nákup, prodej a doprava zkapalněných ropných plynů uvedených do volného
daňového oběhu

(1)  Právnické  nebo  fyzické  osoby,  které  nakupují  nebo  získávají
zkapalněné  ropné  plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) ve
volném  daňovém  oběhu  za  účelem  dalšího prodeje, mohou tyto výrobky
přijímat  a  prodávat  jen  na  základě  povolení k nákupu zkapalněných
ropných  plynů  podle  §  60a.  Porušení této povinnosti se považuje za
závažné   porušení   tohoto   zákona   ve  smyslu  zvláštního  právního
předpisu^25).  Toto  ustanovení se nepoužije pro právnické nebo fyzické
osoby,  které nakupují tyto zkapalněné ropné plyny výhradně v tlakových
nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

(2)  Právnické  nebo  fyzické  osoby,  které  nakupují  nebo  získávají
zkapalněné  ropné  plyny  uvedené  v  § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) pro
vlastní  spotřebu  se  spotřebou přesahující 10 tun za jeden kalendářní
rok,  mohou  tyto  výrobky  přijímat  jen  na základě povolení k nákupu
zkapalněných  ropných  plynů  podle § 60a. Toto ustanovení se nepoužije
pro  právnické nebo fyzické osoby, které nakupují tyto zkapalněné ropné
plyny výhradně v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

(3)  Právnické  nebo fyzické osoby nesmějí vydat zkapalněné ropné plyny
uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) osobám, které nemají povolení k
nákupu zkapalněných ropných plynů uvedené v § 60a odst. 1.

(4)  Právnické  nebo  fyzické  osoby  uvedené  v odstavci 1 nebo 2 jsou
povinny  vést  evidenci podle § 40. Právnické nebo fyzické osoby, které
plní  zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) do
tlakových  nádob  o  hmotnosti náplně do 40 kg včetně, s výjimkou pevně
zabudovaných nádrží motorových vozidel, jsou povinny používat schválený
měřicí   systém^10)   (dále   jen   „hmotnostní   průtokoměr“),   jehož
neoddělitelnou  součástí je elektronická evidence vydaných zkapalněných
ropných  plynů,  která  musí  být  správná, úplná, průkazná, zaručující
trvalost  záznamů  a  umožňující  výpis  z  tohoto  systému. Hmotnostní
průtokoměr  musí  být  umístěn  tak,  aby  evidoval  množství  plněných
zkapalněných  ropných  plynů  a musí být po celou dobu opatřen závěrami
místně   příslušného   celního  úřadu.  Povinnost  používat  hmotnostní
průtokoměr  podle  tohoto  ustanovení  se  nevztahuje na právnické nebo
fyzické  osoby,  které plní výhradně zkapalněné ropné plyny uvedené v §
45 odst. 1 písm. e).

(5) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g),
které  byly  ve  volném  daňovém  oběhu  nakoupeny nebo získány za cenu
včetně  daně  vypočtené  na  základě nižší sazby daně, nesmějí být dále
prodány za cenu včetně daně vypočtené na základě vyšší sazby daně.

(6)  Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g)
přijaté  v  režimu podmíněného osvobození od daně oprávněným příjemcem,
kterému  tak  vznikla  při  jejich  uvedení  do  volného daňového oběhu
povinnost  přiznat  a  zaplatit  daň  vypočtenou na základě nižší sazby
daně, nesmějí být dále prodány za cenu včetně daně vypočtené na základě
vyšší sazby daně.

(7) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g),
které  byly  uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státu a
které  byly  dopraveny  na  daňové  území  České  republiky  pro  účely
podnikání  a  u kterých byla v České republice zajištěna nebo zaplacena
daň  vypočtená na základě nižší sazby daně, nesmějí být dále prodány za
cenu včetně daně vypočtené na základě vyšší sazby daně.

(8) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) musí
být  při  dovozu po propuštění do režimu volného oběhu okamžitě uvedeny
do  režimu podmíněného osvobození od daně. Toto ustanovení se nepoužije
pro  zkapalněné  ropné plyny v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do
40 kg včetně.

(9)  Při  dopravě  zkapalněných  ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1
písm.  e),  f)  nebo  g)  po  jejich  uvedení do volného daňového oběhu
nesmějí   být  tyto  plyny  dopravovány  společně  v  jednom  dopravním
prostředku  nebo  v jejich soupravě, pokud je pro ně stanovena rozdílná
sazba  daně.  Toto  ustanovení  se  nepoužije  pro dopravu zkapalněných
ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

(10) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f)
a  g)  uvedených  do  volného  daňového  oběhu  je  odesílatel  povinen
poskytnout  zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně,
která  by musela být přiznána a zaplacena, kdyby tyto plyny byly určeny
pro  pohon  motorů.  Zajištění daně může poskytnout také právnická nebo
fyzická  osoba  uvedená  v  odstavci  1  nebo 2, dopravce nebo vlastník
těchto  plynů,  pokud  s  tím  právnická  nebo  fyzická osoba uvedená v
odstavci 1 nebo 2, dopravce nebo vlastník těchto plynů písemně souhlasí
a  odesílatel  tuto skutečnost oznámí celnímu úřadu. Toto ustanovení se
nepoužije pro dopravu zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o
hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

(11)  Doprava  zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a
g)  může  být zahájena jen tehdy, pokud osoba uvedená v odstavci 10, že
poskytla  zajištění  daně  pro dopravu těchto plynů. Toto ustanovení se
nepoužije pro dopravu zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o
hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

(12)  Doprava  zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a
g)  uvedených  do  volného  daňového  oběhu  od odesílatele je ukončena
přijetím těchto výrobků právnickou nebo fyzickou osobou.

(13)  Právnická  nebo  fyzická  osoba  odebírající  pro účely podnikání
zkapalněné  ropné  plyny,  které jsou předmětem daně podle § 45 odst. 1
písm.  f)  nebo  g)  a  které byly uvolněny do volného daňového oběhu v
jiném  členském  státě, poskytuje zajištění daně ve výši daně, která by
musela  být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro
pohon motorů.

§ 60a

Povolení  k  nákupu  zkapalněných  ropných  plynů  uvedených do volného
daňového oběhu

(1)  Právnické  nebo  fyzické osoby uvedené v § 60 odst. 1 nebo 2 mohou
nakupovat  zkapalněné  ropné  plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f)
nebo  g)  pouze na základě povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů
uvedených do volného daňového oběhu. O vydání tohoto povolení rozhoduje
celní ředitelství na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu.

(2) V návrhu na vydání povolení musí být uvedeny tyto náležitosti:

a)  obchodní  firma  nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12)
navrhovatele,  je-li  navrhovatel  právnickou osobou; jméno a příjmení,
popřípadě  obchodní  firma,  místo  pobytu a daňové identifikační číslo
navrhovatele, bylo-li přiděleno, je-li navrhovatel fyzickou osobou,

b)  popis  místa  uskladnění zkapalněných ropných plynů a popis způsobu
jejich zabezpečení před neoprávněným použitím,

c) název, popřípadě obchodní označení zkapalněných ropných plynů,

d) účel použití zkapalněných ropných plynů,

e)  obchodní  firma  nebo  název,  sídlo  a  daňové identifikační číslo
dodavatelů, bylo-li přiděleno, je-li dodavatel právnickou osobou, jméno
a   příjmení,   popřípadě   obchodní   firma,  místo  pobytu  a  daňové
identifikační  číslo  dodavatele,  je-li  dodavatel  fyzickou osobou, a
místo vydání vybraných výrobků,

f)  doklad  o  tom,  zda navrhovatel má a v jaké výši v České republice
nedoplatek  evidovaný  celním nebo finančním úřadem, nebo nedoplatek na
pojistném  a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném
a  na  penále  na  sociální  zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti,  který  nesmí být v den podání návrhu starší více než 30
kalendářních dní,

g)  evidenční  číslo  navrhovatele,  pokud již bylo celním ředitelstvím
navrhovateli přiděleno.

(3) Název zkapalněného ropného plynu podle odstavce 2 písm. c) musí být
uveden  dostatečně  přesným  termínem, který umožní zjištění totožnosti
zkapalněného  ropného  plynu  tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit,
jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.

(4)  Celní  ředitelství  rozhodne o vydání povolení pouze navrhovateli,
který  není  v  likvidaci  nebo  v insolvenčním řízení podle zvláštního
právního  předpisu^20). Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu
nebo  nedoplatek  na  zdravotním  pojištění,  na dávkách na pojistném a
sociálním   zabezpečení   a   na   příspěvcích   na   státní   politiku
zaměstnanosti,  celní  ředitelství  vydá  povolení  pouze  tehdy, je-li
zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku. V opačném případě návrh zamítne.

(5)  Navrhovatel  je  povinen  na  výzvu  celního  úřadu  nebo  celního
ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.

(6)  Celní  ředitelství  prověří  údaje  uvedené  v  návrhu a v případě
pochybností  o  jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby
údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu,
v  níž  je  navrhovatel  povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí
stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží.

(7)  Celní  ředitelství  v  povolení uvede skutečnosti podle odstavce 2
písm. a) až d).

(8)   Celní   ředitelství  může  v  povolení  stanovit  další  podmínky
zabezpečení  zkapalněných ropných plynů nebo uložit opatření potřebná k
zabránění jejich neoprávněného použití.

(9)  Celní  ředitelství  rozhodne  o  návrhu  na  vydání povolení do 60
kalendářních  dní  od  zahájení  řízení;  ve zvlášť složitých případech
rozhodne  nejdéle  do  90  kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze
věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže
vyšší  nadřízený  orgán.  Nemůže-li  celní ředitelství rozhodnout do 60
kalendářních  dní,  popřípadě  do 90 kalendářních dní, je povinno o tom
navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.

(10) Rozhodnutí o vydání povolení vyhotoví celní ředitelství ve čtyřech
stejnopisech, z nichž jedno je určeno navrhovateli, druhé celnímu úřadu
příslušnému  pro  navrhovatele,  třetí  dodavateli zkapalněných ropných
plynů  a  čtvrté  celnímu úřadu příslušnému pro dodavatele zkapalněných
ropných plynů.

(11) Celní ředitelství v souvislosti s vydáním prvního povolení přidělí
navrhovateli evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.

(12)  V  rozhodnutí  o  povolení  stanoví  celní  ředitelství dobu jeho
platnosti,  která  počíná  běžet  dnem  nabytí  právní moci rozhodnutí.
Povolení  platí  nejméně  do  konce  kalendářního  roku,  v němž nabylo
rozhodnutí  o  jeho  udělení  právní  moci,  a nejdéle do konce třetího
kalendářního  roku od konce roku, v němž bylo rozhodnutí o jeho udělení
vydáno.

(13)  Rozhodnutí,  kterým  se  návrhu  na  vydání povolení vyhovuje, se
neodůvodňuje.

(14)  O  vydání  nového  povolení  je  držitel povolení povinen požádat
nejpozději   tři   kalendářní  měsíce  před  ukončením  doby  platnosti
předchozího  povolení,  pokud  hodlá  nepřerušeně  nakupovat zkapalněné
ropné plyny.

(15)  Držitel  povolení  je  povinen oznámit celnímu ředitelství každou
změnu  údajů  podle  odstavce 2 písm. a) do 15 kalendářních dnů ode dne
jejího  vzniku  a  změnu údajů podle odstavce 2 písm. b), c) nebo d) je
držitel povolení povinen oznámit dříve, než k těmto změnám dojde.

(16)  Dojde-li  ke změně sídla nebo místa pobytu držitele povolení nebo
místa  uskladnění  zkapalněných  ropných  plynů, celní ředitelství vydá
rozhodnutí  o  změně  původního  povolení.  Dojde-li ke změně ostatních
skutečností  a údajů uvedených v povolení, celní ředitelství rozhodne o
vydání  nového  povolení  a o odejmutí povolení předchozího. Zanikne-li
původní  povolení  uplynutím  doby,  na kterou bylo vydáno, v případném
rozhodnutí  o  vydání  nového  povolení  celní  ředitelství  rozhodne o
odejmutí původního povolení.

(17) Povolení zaniká

a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,

b) zánikem právnické osoby, je-li držitel povolení právnickou osobou,

c)  úmrtím  držitele povolení nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o
prohlášení držitele povolení za mrtvého,

d)  dnem  nabytí  právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na
majetek držitele povolení, nebo

e) dnem zániku živnostenského oprávnění^21).

(18) Celní ředitelství odejme povolení, jestliže

a) držitel povolení opakovaně porušil povinnosti stanovené v § 60 odst.
3 až 9 a 11,

b)  držitel  povolení  neplní  podmínky stanovené povolením nebo nevede
řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (§ 40),

c)  pominuly  důvody  nebo se změnily podmínky, na jejichž základě bylo
povolení vydáno, a držitel povolení nepožádal o jeho změnu,

d)  po  dobu  12  měsíců  ode dne doručení rozhodnutí o vydání povolení
nebyl   uskutečněn   nákup  zkapalněných  ropných  plynů  podle  tohoto
povolení, nebo

e) držitel povolení o to požádá.

(19)  V  případě  odejmutí povolení podle odstavce 18 písm. a) až c) se
ustanovení § 13 odst. 21 použije obdobně.

(20)  Pokud  bylo  právnické  nebo fyzické osobě uvedené v § 60 odst. 1
nebo  2  odejmuto  povolení  podle odstavce 18 písm. a) až c), může být
takové  osobě  vydáno nové povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů
uvedených  do  volného daňového oběhu nejdříve po dvou letech po nabytí
právní  moci  rozhodnutí  o  odejmutí  povolení  k  nákupu zkapalněných
ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu.

§ 61

Povolení k provozování daňového skladu pro minerální oleje

V  návrhu  na  vydání  povolení  k provozování daňového skladu musí být
uveden  také  kód  nomenklatury  vybraných  výrobků, kterých se má toto
povolení týkat.

§ 62

Oprávněný příjemce minerálních olejů

V  návrhu  na  vydání  povolení  k přijímání vybraných výrobků v režimu
podmíněného  osvobození  od  daně musí být uveden také kód nomenklatury
vybraných výrobků, kterých se má toto povolení týkat.

§ 62a

zrušen

§ 63

Dovoz minerálních olejů

(1)  Při  dovozu  a při dopravě mezi členskými státy jsou při vstupu na
daňové  území České republiky od daně osvobozeny minerální oleje, které
se  nacházejí  v  běžných  nádržích  motorových  dopravních prostředků,
pracovních  strojů,  klimatizačních,  chladírenských a jiných podobných
zařízení a slouží k jejich vlastnímu pohonu a provozu.

(2) Pro účely tohoto zákona se běžnou nádrží rozumí

a)   nádrž  trvale  připojená  výrobcem  ke  všem  motorovým  dopravním
prostředkům  téhož  typu, jako je motorový dopravní prostředek, v jehož
běžné nádrži se minerální oleje nacházejí; trvalé vestavění této nádrže
musí  umožňovat  přímé  používání minerálního oleje k pohonu dopravního
prostředku  a  případně  k  provozu  pracovních strojů, klimatizačních,
chladírenských a jiných podobných zařízení během dopravy,

b)  nádrž  na  zkapalněný ropný plyn vestavěná do motorových dopravních
prostředků  k přímému používání zkapalněného ropného plynu jako pohonné
hmoty  a  také  nádrž  na  zkapalněný  ropný  plyn  vestavěná do jiných
zařízení, jimiž je motorový dopravní prostředek vybaven, nebo

c)   nádrž   trvale  připojená  výrobcem  ke  všem  pracovním  strojům,
klimatizačním,  chladírenským  a  jiným  podobným zařízením téhož typu,
jako  je  zařízení, v jehož nádrži se minerální oleje nacházejí; trvalé
vestavění  této nádrže musí umožňovat přímé používání minerálních olejů
k  provozu  tohoto  pracovního stroje, klimatizačního, chladírenského a
jiného podobného zařízení.

§ 64

Vývoz minerálních olejů

(1)  Při  vývozu a při dopravě mezi členskými státy nelze při výstupu z
daňového  území  České republiky uplatnit nárok na vrácení daně podle §
14  odst.  1 u minerálních olejů, které se nacházejí v běžných nádržích
motorových  dopravních  prostředků,  pracovních strojů, klimatizačních,
chladírenských  a jiných podobných zařízení a slouží k jejich vlastnímu
pohonu a provozu.

(2)  Pro  účely tohoto zákona se běžnou nádrží rozumí nádrž uvedená v §
63 odst. 2.

§ 65

Oprávnění  celních  úřadů  a  celních  ředitelství  při  správě  daně z
minerálních olejů

(1)  Celní  úřad  nebo  celní  ředitelství  jsou  oprávněny kontrolovat
zásobníky, kontejnery, cisterny a jiné obaly, které obsahují nebo mohou
obsahovat  minerální  oleje.  Dále  jsou  oprávněny  kontrolovat plnění
leteckých  pohonných  hmot  osvobozených  od  daně podle § 49 do nádrží
letadel a plnění lodních pohonných hmot osvobozených od daně podle § 49
do nádrží lodí.

(2) V rámci svých oprávnění podle odstavce 1 jsou celní úřad nebo celní
ředitelství    rovněž    oprávněny    odebírat    vzorky    vyráběných,
zpracovávaných,  skladovaných  i dopravovaných minerálních olejů včetně
minerálních olejů dopravovaných v běžných nádržích podle § 63 odst. 2.

HLAVA II

DAŇ Z LIHU

§ 66

Plátce daně z lihu

(1) Plátci jsou také

a)  právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo dovezou líh a výrobky
obsahující líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. a), d), f) a
i),

b)  právnické  a  fyzické  osoby,  které  nakoupí  nebo dovezou výrobky
obsahující líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. c),

c) právnické a fyzické osoby podle § 4 odst. 1 písm. f), které skladují
nebo  uvádějí  do  volného  daňového oběhu líh, který je předmětem daně
podle § 67 odst. 1 a 2, s výjimkou lihu osvobozeného od daně podle § 71
odst. 1 písm. b) a e), nebo

d) právnické a fyzické osoby, které překročí při výrobě nebo oběhu lihu
stanovené normy ztrát lihu.^46)

(2)  Právnické  a  fyzické osoby podle odstavce 1 písm. b) jsou povinny
oznámit  v  každém  kalendářním  roce  první  nákup  nebo dovoz výrobků
obsahujících líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. c) celnímu
úřadu.

§ 67

Předmět daně z lihu

(1)  Předmětem  daně  je  líh  (etanol)^47)  včetně  neodděleného  lihu
vzniklého kvašením, obsažený v jakýchkoli výrobcích, nejde-li o výrobky
uvedené  pod  kódy  nomenklatury  2203, 2204, 2205, 2206, pokud celkový
obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 1,2 % objemových etanolu.

(2)  Předmětem  daně je i líh podle odstavce 1 včetně neodděleného lihu
vzniklého   kvašením,   obsažený   ve   výrobcích  uvedených  pod  kódy
nomenklatury  2204,  2205,  2206,  pokud  celkový  obsah  lihu v těchto
výrobcích činí více než 22 % objemových etanolu.

(3)  Na líh denaturovaný jiným než stanoveným denaturačním prostředkem,
s  menším  množstvím denaturačního prostředku nebo použitý pro jiný než
stanovený  účel  se pohlíží jako na líh nedenaturovaný; na líh zvláštně
denaturovaný  v  souladu  s  požadavky jiného členského státu, který je
obsažen  ve  výrobku,  se  pohlíží  jako  na  nedenaturovaný,  pokud je
zjištěno  daňové  zneužití  tohoto  výrobku.  Ministerstvo  financí  ve
spolupráci  s  Ministerstvem zemědělství zamítne nárok na osvobození od
daně  nebo zruší již udělené osvobození od daně postupem podle směrnice
o  harmonizaci  struktury  spotřebních  daní z alkoholu a alkoholických
nápojů^47a).

(4)  Dani  nepodléhá  líh,  který  byl  již jednou zdaněn, pokud u něho
nebylo  uplatněno vrácení daně podle § 14. Toto ustanovení se nepoužije
v případech podle § 11 odst. 2, § 14 odst. 7, § 66 odst. 1 písm. c) a v
případech,  kdy  došlo  k  dodatečnému  vyměření daně na základě vzniku
povinnosti  daň  přiznat  a  zaplatit při nabytí, prodeji nebo zjištění
nezdaněného lihu [§ 68 písm. d)].

§ 68

Vznik povinnosti daň z lihu přiznat a zaplatit

Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také

a)  dnem  zjištění překročení stanovených norem ztrát lihu při výrobě a
oběhu lihu,^46)

b)  dnem  zjištění  neoprávněně odejmutého lihu z výrobního procesu, ze
zásob nebo při dopravě,

c) dnem zjištění neoprávněné regenerace lihu,

d) dnem nabytí, prodeje nebo zjištění nezdaněného lihu právnickými nebo
fyzickými  osobami  uvedenými  v § 66 odst. 1 písm. c) nebo lihu, který
právnické  nebo fyzické osoby vyrobily bez povolení,^48) a to tím dnem,
který nastal dříve, nebo

e)  v  případě  ukončení  činnosti  nejpozději  jeden  den před podáním
žádosti   o  výmaz  z  obchodního  rejstříku  nebo  žádosti  o  zrušení
živnostenského oprávnění; daňová povinnost se týká lihu a všech výrobků
obsahujících   líh  podléhajících  dani,  jež  jsou  k  tomuto  dni  ve
vlastnictví  plátce,  který  uvedené  výrobky  vyrobil,  nakoupil  nebo
dovezl,  s  výjimkou  nezdaněného  lihu osvobozeného od daně podle § 71
odst. 1 písm. b) a e).

§ 69

Základ daně z lihu

Základem  daně  pro  účely  tohoto  zákona je množství lihu vyjádřené v
hektolitrech  etanolu při teplotě 20 st.C zaokrouhlené na dvě desetinná
místa.

§ 70

Sazby daně z lihu

(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:

+————–+—————————–+———————-+
|Kód           |           Text              |      Sazba daně      |
|nomenklatury  |                             |                      |
+————–+—————————–+———————-+
|2207          | líh obsažený ve výrobcích   |                      |
|              | uvedených pod kódem         | 28 500 Kč/hl etanolu |
|              | nomenklatury 2207           |                      |
+————–+—————————–+———————-+
|2208          | líh obsažený ve výrobcích   |                      |
|              | uvedených pod kódem         |                      |
|              | nomenklatury 2208           | 28 500 Kč/hl etanolu |
|              | s výjimkou ovocných         |                      |
|              | destilátů z pěstitelského   |                      |
|              | pálení v množství do 30 l   |                      |
|              | etanolu pro jednoho         |                      |
|              | pěstitele za jedno výrobní  |                      |
|              | období podle zákona         |                      |
|              | o lihu^49)                   |                      |
|              +—————————–+———————-+
|              | líh obsažený v ovocných     |                      |
|              | destilátech z pěstitelského |                      |
|              | pálení v množství do 30 l   | 14 300 Kč/hl etanolu |
|              | etanolu pro jednoho         |                      |
|              | pěstitele za jedno výrobní  |                      |
|              | období podle zákona         |                      |
|              | o lihu^49)                   |                      |
+————–+—————————–+———————-+
|ostatní       | líh obsažený ve výrobcích   |                      |
|              | uvedených pod ostatními     | 28 500 Kč/hl etanolu |
|              | kódy nomenklatury           |                      |
+————–+—————————–+———————-+

(2) Sazba daně z lihu obsaženého v ovocných destilátech z pěstitelského
pálení  v  množství  do  30  l  etanolu  pro jednoho pěstitele za jedno
výrobní období se použije pouze v případě, že pěstitel splňuje podmínky
stanovené  zákonem  o lihu^49) a zároveň jsou dodrženy ostatní podmínky
provozování pěstitelského pálení podle zákona o lihu^49).

§ 71

Osvobození od daně z lihu

(1) Od daně je také osvobozen líh

a)  určený  k  použití  jako  materiál vstupující v rámci podnikatelské
činnosti^6)  do  výrobků při výrobě potravin, potravních doplňků, látek
přídatných,   látek   určených   k   aromatizaci   potravin   a   látek
pomocných,^50)  s výjimkou výrobků uvedených pod kódy nomenklatury 2207
a 2208,

b)  ve výrobcích potravinářských uvedených pod písmenem a), pokud obsah
lihu  v  nich  nepřesahuje  8,5  litru  etanolu  ve  100  kg  výrobku u
čokoládových výrobků nebo 5 litrů etanolu ve 100 kg výrobku u ostatních
výrobků,   a   etanol  obsažený  v  léčivech;^51)  toto  osvobození  se
nevztahuje na výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,

c) v látkách určených k aromatizaci

1.  nápojů,  přičemž  obsah  etanolu v těchto nápojích nepřesáhne 1,2 %
objemových, nebo

2.  jiných  potravin s výjimkou výrobků uvedených pod kódy nomenklatury
2207 a 2208,

d) pro výrobu a přípravu léčiv,

e) obecně denaturovaný, přiboudlina a líh ve výrobcích, pokud jsou tyto
výrobky  vyrobeny  z  lihu  denaturovaného  podle  zvláštního  právního
předpisu,^52)

f)  zvláštně  denaturovaný  syntetický  a  zvláštně denaturovaný kvasný
určený k použití pro stanovený účel,^52)

g)  ve  výrobcích uvedených pod kódy nomenklatury 2207, 2208, 3301 nebo
3302 znehodnocených podle pokynů a za přítomnosti úředních osob celního
úřadu nebo za jejich přítomnosti zničených,

h) ve vzorcích odebraných celním úřadem,

i) ve vzorcích určených pro povinné rozbory.^53)

(2)  Od  daně  je  dále  osvobozen  líh  ve výši technicky zdůvodněných
skutečných ztrát, maximálně však do výše stanovených norem ztrát.^46)

§ 72

Uplatnění nároku na osvobození od daně z lihu

(1) Uživatel musí uplatnit u plátce písemně osvobození lihu od daně, na
které  se  vztahuje  ustanovení § 71 odst. 1 písm. a), c), d), f) a i),
nejpozději  před vyhotovením dokladu o uvedení lihu do volného daňového
oběhu  plátcem  nebo  u  celního  úřadu  při  podání  písemného celního
prohlášení,  je-li  dovážený líh navržen k propuštění do režimu volného
oběhu nebo aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení.

(2) Uživatel je rovněž povinen uplatnit písemně osvobození lihu od daně
v  případech, na které se vztahuje osvobození od daně podle odstavce 1,
u  původního  vlastníka před přechodem vlastnického práva k nezdaněnému
lihu  tvořícímu  obchodní  majetek  nebo při pronájmu podniku nebo jeho
části, anebo při prodeji podniku či jeho vkladu do obchodní společnosti
nebo družstva.

(3)  Po  prohlášení  konkursu  na  majetek  uživatele či zániku podniku
uživatele  může  být líh osvobozený od daně poskytnut jinému uživateli.
Uživatel,  který  nabývá  líh,  na který se vztahuje osvobození od daně
podle odstavce 1, je rovněž povinen uplatnit písemně osvobození od daně
u původního uživatele.

(4) Uživatel v případech podle odstavců 1 až 3 je povinen při uplatnění
osvobození  lihu  od daně, na které se vztahuje ustanovení § 71 odst. 1
písm.  a),  d)  a  f),  předložit zvláštní povolení celního ředitelství
podle  §  13;  to  se  netýká lihu zvláštně denaturovaného syntetického
technického^53a)  určeného k použití pro stanovený účel^52). Neučiní-li
tak, má se za to, že osvobození od daně nebylo uplatněno.

§ 73

Zvláštní povolení na přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně

(1)   Platnost   zvláštního   povolení  na  přijímání  a  užívání  lihu
osvobozeného  od  daně  stanoví celní ředitelství do konce kalendářního
roku, pro který bylo uděleno.

(2)  Líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. b), c), e), g), h)
a  i)  se přijímá a užívá bez zvláštního povolení; to se týká také lihu
zvláštně   denaturovaného   syntetického  technického^53a)  určeného  k
použití pro stanovený účel^52).

(3)  Zvláštní povolení na přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně
nelze vydat navrhovateli za účelem jeho dalšího prodeje, pokud zvláštní
právní předpis^54) nestanoví jinak.

§ 74

Prokázání zdanění lihu

Na daňovém dokladu, na dokladu o prodeji nebo na dokladu o dopravě lihu
nebo  vybraných  výrobků  obsahujících  líh  podle  §  5 je plátce nebo
prodávající povinen uvést objemové procento lihu ve výrobku.

§ 75

Prokázání oprávněného nabytí lihu osvobozeného od daně

(1)  Na  dokladu o osvobození lihu a vybraných výrobků obsahujících líh
od  daně  podle  §  6  je  plátce  nebo uživatel povinen uvést objemové
procento lihu ve výrobku.

(2)  Při prokazování oprávněného nabytí lihu osvobozeného od daně podle
§ 71 odst. 1 písm. a), c), d), f) a i) musí být na dokladu o osvobození
lihu  od daně vyznačeno, že se jedná o líh osvobozený od daně s odkazem
na ustanovení § 71.

(3) V případech podle § 68 písm. a) až c), § 71 odst. 1 písm. b) a e) a
§ 72 odst. 2 a 3 se doklad o osvobození od daně nevystavuje.

(4)  Při  dopravě  lihu  podle § 79 odst. 1 písm. d) se údaje uváděné v
dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) shodují

§ 76

Daňové přiznání k dani z lihu a splatnost této daně

Daň  je  splatná  jednou  částkou  za  měsíc,  a  to ve lhůtě 55 dnů po
skončení  zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a
zaplatit.  Vznikne-li  povinnost  daň  přiznat a zaplatit provozovateli
pěstitelské  pálenice^55),  daňové  přiznání  se  podává  do 25. dne po
skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla.

§ 77

Zajištění daně z lihu

(1)  Pokud  provozovatel  daňového  skladu provozuje pouze jeden daňový
sklad,  zajištění  daně  poskytnuté  složením  nebo převodem finančních
prostředků  na  depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem
činí nejvýše 40 000 000 Kč.

(2)  Pokud provozovatel daňového skladu provozuje více než jeden daňový
sklad,  zajištění  daně  poskytnuté  složením  nebo převodem finančních
prostředků  na  depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem
činí,  bez  ohledu  na to, kolik daňových skladů provozuje, nejvýše 120
000 000 Kč.

(3)  Pro  stanovení  výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se
nebere  v  úvahu  množství  lihu  určeného  pro  zvláštní  účely, jehož
vlastníkem je stát^34), umístěného v tomto daňovém skladu.

(4)  Pro  stanovení  výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se
nebere  v  úvahu  množství  lihu  obecně  denaturovaného podle zákona o
lihu^52) umístěného v tomto daňovém skladu.

§ 78

Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro líh

(1)  Pokud  je  lihovar^56) pod stálým daňovým dozorem a jeho výrobní a
skladovací  zařízení  je  zajištěno  úředními  závěrami  celního úřadu,
zajištění daně se nevyžaduje.

(2)  Stálým  daňovým  dozorem  se  rozumí zejména zajištění výrobního a
skladovacího  zařízení  závěrami celního úřadu, stálá přítomnost úřední
osoby  celního  úřadu  nebo  umožnění přímého nepřetržitého přístupu do
evidencí uložených tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.^57)

(3)  Daňovým  skladem  podle  §  3  písm.  g)  nemůže  být  pěstitelská
pálenice.^55)

(4)  Na  líh vyráběný v pěstitelské pálenici se nevztahuje ustanovení §
19 odst. 3.

(5)  Líh,  jehož  vlastníkem je stát a je určen pro zvláštní účely^34),
musí být umístěn v režimu podmíněného osvobození od daně.

(6)  Celní  ředitelství může v odůvodněných případech povolit v daňovém
skladu  zpracování lihu již uvedeného do volného daňového oběhu. Takový
líh se považuje za opětovně uvedený do režimu podmíněného osvobození od
daně  a provozovateli daňového skladu vzniká dnem opětovného uvedení do
režimu  podmíněného  osvobození od daně nárok na vrácení daně. Nárok na
vrácení  daně  se  uplatňuje  podle § 14 odst. 5 až 8 a zaniká ve lhůtě
uvedené v § 16.

(7)  Celní  ředitelství v povolení podle odstavce 6 určí množství lihu,
které  lze  opětovně  přijmout  ke  zpracování v daňovém skladu, způsob
zpracování a vedení evidence tohoto lihu.

§ 79

Doprava  lihu  osvobozeného  od  daně  z  lihu  na  daňovém území České
republiky

(1)  Líh nedenaturovaný, osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. a)
a d) na základě zvláštního povolení podle § 13, lze dopravovat pouze

a) z daňového skladu uživateli,

b) od jednoho uživatele jinému uživateli podle § 72 odst. 2 a 3,

c) při dovozu uskutečňovaném uživatelem, nebo

d)  z  jedné  organizační  složky  do  jiné  organizační  složky  téhož
uživatele.

(2)  Při  dopravě  lihu  podle  odstavce  1  je jeho odesílatel povinen
poskytnout  zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně,
kterou  by  byl  povinen  přiznat  a  zaplatit,  kdyby  tento líh nebyl
osvobozen  od daně. Pokud je odesílatelem provozovatel daňového skladu,
který  poskytl  zajištění  daně pro provozování daňového skladu podle §
21,  může  být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro
dopravu nedenaturovaného lihu. O použití zajištění daně pro provozování
daňového  skladu  pro dopravu nedenaturovaného lihu rozhodne celní úřad
místně příslušný daňovému skladu. Celní úřad může na žádost odesílatele
udělit  souhlas,  aby  zajištění  poskytl dopravce nebo vlastník tohoto
lihu, pokud s tím dopravce nebo jeho vlastník písemně souhlasí.

(3)  Dopravovaný  líh  podle  odstavce  1  musí být po ukončení dopravy
bezodkladně umístěn v prostorách určených ve zvláštním povolení podle §
13.  Pokud  bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu nedenaturovaného
lihu  a  doprava tohoto lihu byla řádně ukončena, celní úřad rozhodne o
uvolnění  zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy byl předložen
doklad  o  osvobození  od  daně  (§  6)  potvrzený celním úřadem místně
příslušným místu užívání vybraných výrobků.

(4)  Líh  obecně denaturovaný podle zákona o lihu^52) určený pro výrobu
minerálních  olejů  uvedených v d), e), g), h), l) a m) nebo pro výrobu
etyl-terciál-butyl-éteru  se na daňovém území České republiky dopravuje
se zjednodušeným průvodním dokladem (§ 30) vystaveným odesílatelem.

HLAVA III

DAŇ Z PIVA

§ 80

Plátce daně z piva

(1)  Plátcem  není  fyzická osoba, která spolu s osobami tvořícími s ní
domácnost^33)  vyrobí  v  zařízení  pro domácí výrobu piva, pro vlastní
spotřebu, pro spotřebu členů její domácnosti, osob jí blízkých^33) nebo
jejích  hostů,  pivo  v  celkovém  množství  nepřesahujícím  200  l  za
kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.

(2)  Fyzická  osoba,  která  vyrábí  pivo  podle odstavce 1, je povinna
bezodkladně oznámit celnímu úřadu datum zahájení výroby, místo výroby a
předpokládané množství vyrobeného piva za kalendářní rok.

(3)  Pokud  fyzická  osoba  poruší  podmínky stanovené v odstavci 1, je
povinna  se zaregistrovat jako plátce nejpozději do 15 kalendářních dní
ode dne porušení těchto podmínek.

§ 81

Předmět daně z piva

(1) Pivem se pro účely tohoto zákona rozumí

a)  výrobek uvedený pod kódem nomenklatury 2203 obsahující více než 0,5
% objemových alkoholu, nebo

b)  směsi  výrobku  uvedeného  v  písmenu  a)  s nealkoholickými nápoji
uvedené   pod  kódem  nomenklatury  2206  obsahující  více  než  0,5  %
objemových alkoholu.

(2)  Koncentrace  piva  se  vyjadřuje  v  hmotnostních  procentech jako
procentní  obsah  extraktu  původní  mladiny, který se stanoví výpočtem
podle velkého Ballingova vzorce.

(3)  Prováděcí  právní  předpis stanoví velký Ballingův vzorec a metody
určení extraktu původní mladiny.

§ 82

Malý nezávislý pivovar

(1)  Malým  nezávislým  pivovarem  je pivovar, jehož roční výroba piva,
včetně  piva  vyrobeného v licenci, není větší než 200 000 hl a splňuje
tyto podmínky:

a) není právně ani hospodářsky závislý na jiném pivovaru,

b)   nadzemní  ani  podzemní  provozní  a  skladovací  prostory  nejsou
technologicky, či jinak propojeny s prostorami jiného pivovaru.

(2) Pivovar je právně nebo hospodářsky závislý, pokud

a)  vlastní  více  než  50  %  podílu  na čistém obchodním majetku nebo
disponuje více než 50 % hlasovacích práv jiného pivovaru,

b) chybí některý hlavní výrobní provozní soubor v pivovaru, nebo

c)  byla  uzavřena  jakákoliv  dohoda,  z  níž  lze dovodit přímou nebo
nepřímou hospodářskou nebo právní závislost na jiném pivovaru.^58)

(3)  Hlavním  výrobním  provozním  souborem  se pro účely tohoto zákona
rozumí varna, spilka a ležácký sklep, případně cylindrokonické tanky.

(4) Malý nezávislý pivovar může vyrábět pivo v licenci za podmínky, že:

a) společná roční výroba pivovarů nepřevýší 200 000 hl,

b) výroba piva v licenci nepřekročí 49 % jeho roční výroby,

c) pivo vyráběné v licenci je vždy zdaněno základní sazbou daně.

(5)  Spolupracují-li dva nebo více malých nezávislých pivovarů a jejich
společná  roční  výroba  nepřevýší 200 000 hektolitrů, považují se tyto
pivovary za jeden malý nezávislý pivovar.

(6)  Roční výrobou piva se pro účely tohoto zákona rozumí veškeré pivo,
které bylo v daném kalendářním roce vyrobeno.

§ 83

Vznik povinnosti daň z piva přiznat a zaplatit

(1)  Povinnost  daň  přiznat  a  zaplatit vzniká také plátci podle § 80
odst.  3  dnem  porušení  podmínek stanovených v § 80 odst. 1 a týká se
množství  piva  vyrobeného  od  1.  ledna  kalendářního roku, ve kterém
povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.

(2) Pokud je pivo určeno pro přímou spotřebu v prostorách pivovaru nebo
místech  k němu přilehlých, musí být z daňového skladu podle 19 odst. 2
písm.  a)  dopravováno do místa přímé spotřeby pouze v přepravních nebo
spotřebitelských  obalech.  Pokud  je  pivo  do  místa  přímé  spotřeby
dopravováno  přímo  z  výčepního tanku, je celní úřad oprávněn stanovit
další podmínky pro vedení evidence.

§ 84

Základ daně z piva

Základem daně je množství piva vyjádřené v hektolitrech.

§ 85

Sazby a výpočet daně z piva

(1)  Základní  sazba  daně  z piva a snížené sazby daně z piva pro malé
nezávislé  pivovary  za  1  hektolitr  a každé celé hmotnostní procento
extraktu  původní mladiny, které bylo stanovenopodle § 81 odst. 2, jsou
stanoveny takto:
+————–+——————————————————————————-+
| Kód          | Sazba daně v Kč/hl za každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny |
| nomenklatury +————+——————————————————————+
|              | Základní   |           Snížené sazby pro malé nezávislé pivovary              |
|              |  sazba     +——————————————————————+
|              |            |           Velikostní skupina podle výroby v hl ročně             |
|              |            +————+————+————+————-+————-+
|              |            |  do 10 000 | nad 10 000 | nad 50 000 | nad 100 000 | nad 150 000 |
|              |            |  včetně    | do 50 000  | do 100 000 | do 150 000 | do 200 000  |
|              |            |            | včetně     | včetně     | včetně | včetně      |
+————–+————+————+————+————+————-+————-+
|2203, 2206    |   32,00 Kč |   16,00 Kč |   19,20 Kč |   22,40 Kč |    25,60 Kč |    28,80 Kč |
+————–+————+————+————+————+————-+————-+

(2)  Ke zlomkům procent (desetinným místům) extraktu původní mladiny se
nepřihlíží.

(3)  Výše  daně  u  piva  konkrétní  koncentrace, které bylo uvedeno do
volného  daňového oběhu, se vypočítá jako součin množství tohoto piva v
hektolitrech,  příslušné výše procenta koncentrace piva a základní nebo
snížené sazby.

(4)  Koncentrace  piva  vyjádřená  v  hmotnostních  procentech extraktu
původní  mladiny  je  pro účely tohoto zákona považována za koncentraci
vyjádřenou ve stupních Plato (st.P).

§ 86

Osvobození od daně z piva

(1) Od daně je také osvobozeno pivo

a) pro výrobu octa uvedeného pod kódem nomenklatury 2209,

b) pro výrobu a přípravu léčiv,

c)  pro  výrobu  přísad  při  výrobě  potravin  a nápojů, jejichž obsah
alkoholu nepřesahuje 1,2 % objemových, nebo

d)  pro  výrobu  potravinářských  výrobků,  pokud obsah alkoholu v nich
nepřekročí  8,5 litru alkoholu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků
nebo 5 litrů alkoholu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků.

(2)  Od  daně  je  dále  osvobozeno pivo ve výši technicky zdůvodněných
skutečných  výrobních  ztrát. Celní úřad je oprávněn posoudit, zda tyto
ztráty  odpovídají  charakteru  činnosti  plátce  a  obvyklé výši ztrát
obdobných  jiných  plátců  při  stejné  činnosti, a vyžadovat prokázání
ztrát a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.

(3)  Od daně je dále osvobozeno pivo, které je vyrobeno fyzickou osobou
v  zařízení pro domácí výrobu piva výhradně pro vlastní spotřebu její a
osob  s  ní  tvořících  domácnost,^33) osob jí blízkých^33) nebo jejích
hostů,  až  do  množství,  které nepřesáhne 200 l za kalendářní rok, za
podmínky, že nedojde k jeho prodeji.

(4)  Od  daně  je dále osvobozeno pivo určené k použití jako vzorky pro
povinné rozbory,^53) nezbytné výrobní zkoušky nebo jako vzorky odebrané
celním úřadem.

(5)  Evidence  piva  osvobozeného od daně dle tohoto ustanovení se vede
odděleně.  Evidence  se  uchovává  po dobu 10 let od konce kalendářního
roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.

§ 87

Zvláštní povolení na přijímaní a užívání piva osvobozeného od daně

Pivo  osvobozené  od daně podle § 86 odst. 3 a 4 se přijímá a užívá bez
zvláštního povolení.

§ 88

Zařazení do velikostní skupiny

(1)  Malý nezávislý pivovar, který zahájí výrobu v průběhu kalendářního
roku,  oznámí celnímu úřadu své zařazení do velikostní skupiny do konce
měsíce,  v  němž zahájil výrobu. Předpokládaná roční výroba se vypočítá
jako  dvanáctinásobek  podílu předpokládané výroby od zahájení činnosti
do konce roku a počtu měsíců výroby v kalendářním roce včetně měsíce, v
němž zahájí výrobu.

(2)  Pokud  dojde  ke  změně zařazení do velikostní skupiny, je povinen
malý   nezávislý   pivovar   oznámit   tuto  skutečnost  do  31.  ledna
kalendářního roku celnímu úřadu.

(3) Zařazení malého nezávislého pivovaru do velikostní skupiny může být
nejvýše o jeden stupeň nižší, než odpovídá skutečné výrobě v předchozím
kalendářním roce.

(4)  Jestliže  skutečná výroba za kalendářní rok je vyšší než horní mez
velikostní skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, předloží
plátce celnímu úřadu ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem^59)
dodatečné daňové přiznání za každé zdaňovací období daného kalendářního
roku.   Na  dodatečném  daňovém  přiznání  uvede  rozdíl  mezi  daňovou
povinností  podle  sazby  daně  za  velikostní  skupinu, která odpovídá
skutečné  výrobě,  a  daňovou  povinností  uvedenou  na  řádném daňovém
přiznání  za stejné zdaňovací období. Současně v tomto přiznání uplatní
nárok  na  vrácení daně, pokud vznikl. Nárok na vrácení daně, ve smyslu
tohoto  odstavce,  lze uplatnit za celý kalendářní rok. Z daně doměřené
podle dodatečného daňového přiznání úrok z prodlení nevzniká.

(5)  Jestliže  skutečná výroba za kalendářní rok je nižší než dolní mez
velikostní skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, předloží
plátce celnímu úřadu nejpozději do 25. února následujícího kalendářního
roku  dodatečné  daňové přiznání za každé zdaňovací období kalendářního
roku.   Na  dodatečném  daňovém  přiznání  uvede  rozdíl  mezi  daňovou
povinností  podle  sazby  daně  za  velikostní  skupinu, která odpovídá
skutečné  výrobě,  a  daňovou  povinností  uvedenou  na  řádném daňovém
přiznání  za stejné zdaňovací období. Současně v tomto přiznání uplatní
nárok  na  vrácení  daně, pokud vznikl. Nárok na vrácení daně ve smyslu
tohoto  odstavce  lze  uplatnit za celý kalendářní rok. Z daně doměřené
podle dodatečného daňového přiznání úrok z prodlení nevzniká.

§ 89

Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro pivo

(1)  Daňovým  skladem  podle  § 19 odst. 2 písm. b) může být jen sklad,
jehož  roční  odbyt  piva,  případně  předpokládaný roční odbyt piva je
nejméně 5 000 hl piva.

(2)  Ročním  odbytem  piva  se  pro účely tohoto zákona rozumí množství
piva, které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce 1.

(3)  Pivo  osvobozené  od daně podle § 86 odst. 3 nemusí být vyrobeno v
podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)].

§ 90

Zajištění daně z piva

Celkové  zajištění  daně  za jeden daňový sklad činí nejvýše 80 000 000
Kč,  jestliže  provozovatel  daňového  skladu  poskytne  zajištění daně
složením  nebo  převodem  finančních  prostředků  na depozitní účet pro
zajištění daně zřízený celním úřadem.

§ 90a

Evidence piva v daňových skladech

Celní  úřad může rozhodnout o tom, že evidence piva vedená podle § 37 a
38  bude  vedena  společně  za ty daňové sklady, které provozuje stejný
provozovatel a pro které je místně příslušný.

§ 91

Prokazování původu dováženého piva

(1) Pokud je pivo dováženo, je zdaňováno základní sazbou daně.

(2)  Při  dovozu  piva  vyrobeného  v malém nezávislém pivovaru je pivo
zdaňováno  sníženou  sazbou daně, pokud je prokázáno potvrzením vydaným
příslušnými  úřady  státu  původu  piva,  že pivo bylo vyrobeno v malém
nezávislém  pivovaru s roční výrobou nepřesahující 200 000 hl. Na tomto
potvrzení  se  uvede roční výroba piva v hektolitrech. Pokud není původ
piva z malého nezávislého pivovaru prokázán, pivo je zdaňováno základní
sazbou daně.

(3)  Koncentrace  dovážených  piv vyjádřená ve stupních Plato (st.P) je
pro  účely  tohoto  zákona  považována za koncentraci piva vyjádřenou v
hmotnostních procentech extraktu původní mladiny.

HLAVA IV

DAŇ Z VÍNA A MEZIPRODUKTŮ

§ 92

Plátce daně z vína a meziproduktů

(1)  Plátcem není fyzická osoba, která na daňovém území České republiky
vyrábí  výhradně  tiché  víno  (§  93 odst. 3), za podmínky, že celkové
množství  vyrobeného  tichého  vína  za kalendářní rok nepřesáhne 2 000
litrů.

(2)  Tiché  víno  vyrobené  fyzickou  osobou  na  daňovém  území  České
republiky  za  podmínky  uvedené v odstavci 1 nemůže být dopravováno do
jiného členského státu pro účely podnikání (§ 31).

(3)  Tiché  víno  vyrobené  fyzickou  osobou  na  daňovém  území  České
republiky za podmínky uvedené v odstavci 1 nemůže být uvedeno do režimu
podmíněného osvobození od daně.

(4)  Pokud fyzická osoba poruší podmínky stanovené v odstavcích 1 až 3,
je  povinna  se zaregistrovat jako plátce nejpozději do 15 kalendářních
dní ode dne porušení těchto podmínek.

§ 93

Předmět daně z vína a meziproduktů

(1)  Předmětem  daně  pro  účely tohoto zákona jsou vína a fermentované
nápoje  (dále  jen „vína“) a meziprodukty uvedené pod kódy nomenklatury
2204,  2205,  2206,  které obsahují více než 1,2 % objemových alkoholu,
nejvýše však 22 % objemových alkoholu.

(2)  Šumivým  vínem  se pro účely tohoto zákona rozumí všechny výrobky,
které  jsou  plněny do lahví s hřibovitou zátkou pro šumivé víno, která
je  upevněná  zvláštním  úchytným  zařízením,  nebo které při uzavřeném
obsahu  při  20  st.C  mají  přetlak 3 bary a více, který lze odvodit z
přítomnosti  rozpuštěného  oxidu  uhličitého,  a které jsou uvedené pod
následujícími kódy nomenklatury:

a)  2204  10,  2204  21  10,  2204 29 10 a 2205, jejichž skutečný obsah
alkoholu^60)   přesahuje   1,2  %  objemových,  ale  nepřesahuje  15  %
objemových,  je-li  alkohol,  který je obsažený v hotovém výrobku, plně
kvasného původu bez přídavku lihu,

b)  2206 00 31, 2206 00 39 a pod kódy nomenklatury 2204 10, 2204 21 10,
2204  29  10,  2205,  pokud  nejsou  zahrnuty  pod písmenem a), jejichž
skutečný  obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 13
% objemových, nebo

c) 2206 00 31, 2206 00 39, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 13
%  objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je
obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu.

(3)  Tichým  vínem  se  pro  účely  tohoto zákona rozumí výrobky, které
nejsou  šumivým  vínem  vymezeným v odstavci 2 a které jsou uvedené pod
následujícími kódy nomenklatury:

a)  2204  a  2205,  jejichž  skutečný  obsah  alkoholu  přesahuje 1,2 %
objemových,  ale  nepřesahuje  15 % objemových, je-li alkohol, který je
obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,

b)  2204  a  2205,  jejichž  skutečný  obsah  alkoholu  přesahuje  15 %
objemových,  ale  nepřesahuje  18 % objemových, pokud byly vyrobeny bez
jakéhokoliv  obohacování  a  je-li alkohol, který je obsažený v hotovém
výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,

c)  2204  a  2205,  nejsou-li  uvedeny  v  písmenu  a) nebo b), a 2206,
nepodléhají-li dani z piva, jestliže skutečný obsah alkoholu u takových
výrobků  přesahuje  1,2  % objemových, ale nepřesahuje 10 % objemových,
nebo

d) 2206, pokud nepodléhají dani z piva, jejichž skutečný obsah alkoholu
přesahuje  10  %  objemových,  ale  nepřesahuje  15 % objemových, je-li
alkohol,  který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez
přídavku lihu.

(4)  Meziprodukty  se  pro  účely tohoto zákona rozumí všechny výrobky,
které  jsou  uvedené  pod  kódy nomenklatury 2204, 2205 a 2206, jejichž
skutečný  obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 22
%  objemových,  které  nejsou šumivým ani tichým vínem nebo nepodléhají
dani z piva.

§ 94

Vznik povinnosti daň z vína a meziproduktů přiznat a zaplatit

(1)  Při  uvedení  tichého  vína  vyrobeného fyzickou osobou na daňovém
území České republiky do volného daňového oběhu povinnost daň přiznat a
zaplatit  nevzniká,  pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 92 odst. 1
až 3.

(2)  Povinnost  daň přiznat a zaplatit vzniká také fyzické osobě, která
se stala plátcem podle § 92 odst. 4, dnem porušení podmínek stanovených
v  §  92 odst. 1 až 3, a týká se množství tichého vína vyrobeného od 1.
ledna  kalendářního  roku,  ve  kterém povinnost daň přiznat a zaplatit
vznikla.

§ 95

Základ daně z vína a meziproduktů

Základem daně je množství vína a meziproduktů vyjádřené v hektolitrech.

§ 96

Sazby daně z vína a meziproduktů

Sazby daně jsou stanoveny takto:
+———————————–+———————+
|              Text                 |   Sazba daně        |
+———————————–+———————+
|Šumivá vína podle § 93 odst. 2     |   2 340 Kč/hl       |
+———————————–+———————+
|Tichá vína podle § 93 odst. 3      |       0 Kč/hl       |
+———————————–+———————+
|Meziprodukty podle § 93 odst. 4    |   2 340 Kč/hl       |
+———————————–+———————+

§ 97

Osvobození od daně z vína a meziproduktů

(1) Od daně je také osvobozeno víno a meziprodukty

a) pro výrobu octa uvedeného pod kódem nomenklatury 2209,

b) pro výrobu a přípravu léčiv,

c)  pro  výrobu  přísad  při  výrobě  potravin  a nápojů, jejichž obsah
alkoholu nepřesahuje 1,2 % objemových, nebo

d)  pro  výrobu  potravinářských  výrobků,  pokud obsah alkoholu v nich
nepřekročí  8,5 litru alkoholu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků
nebo 5 litrů alkoholu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků.

(2)  Od daně jsou dále osvobozena vína a meziprodukty ve výši technicky
zdůvodněných   skutečných  výrobních  ztrát.  Celní  úřad  je  oprávněn
posoudit,  zda  tyto  ztráty  odpovídají  charakteru  činnosti plátce a
obvyklé  výši  ztrát  obdobných  jiných  plátců  při stejné činnosti, a
vyžadovat prokázání ztrát a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.

(3)  Od  daně  je  dále osvobozeno víno a meziprodukty určené k použití
jako  vzorky  pro  povinné  rozbory,^53) nezbytné výrobní zkoušky, nebo
jako vzorky odebrané celním úřadem.

(4)  Evidence  vína  a  meziproduktů  osvobozených  od  daně dle tohoto
ustanovení  se  vede  odděleně.  Evidence se uchovává po dobu 10 let od
konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.

§ 98

Zvláštní povolení na přijímání a užívání vína osvobozeného od daně

(1)  Tiché víno podle § 93 odst. 3, osvobozené od daně podle § 97 odst.
1, se přijímá a užívá bez zvláštního povolení.

(2)  Víno  a  meziprodukty osvobozené podle § 97 odst. 3 se přijímají a
užívají bez zvláštního povolení.

§ 98a

Daňové přiznání k dani z vína a splatnost této daně

(1)  Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit právnické nebo fyzické
osobě,  která  vyrábí  tiché víno (§ 93 odst. 3 nebo § 100a) podle § 99
odst.  3,  daňové  přiznání se podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího
období,  ve  kterém  tato  povinnost  vznikla,  a daň je splatná jednou
částkou  za  měsíc, a to ve lhůtě 40 dnů po skončení tohoto zdaňovacího
období.

(2)  Nevznikne-li právnické nebo fyzické osobě, která vyrábí tiché víno
(§  93  odst.  3)  podle  §  99  odst.  3,  ve zdaňovacím období daňová
povinnost  (§  8  odst.  2),  nejsou tyto osoby povinny podávat písemné
sdělení podle zvláštního právního předpisu^60f).

§ 99

Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro víno a meziprodukty

(1)  Daňovým  skladem  podle  § 19 odst. 2 písm. b) může být jen sklad,
jehož  roční  odbyt, případně předpokládaný roční odbyt vína je nejméně
100   hl   nebo   roční   odbyt,  případně  předpokládaný  roční  odbyt
meziproduktů  je nejméně 100 hl. Toto omezení neplatí pro sklady, které
víno a meziprodukty odesílají do jiného členského státu, popřípadě tyto
výrobky z jiného členského státu přijímají.

(2)  Ročním  odbytem  vína nebo meziproduktů se pro účely tohoto zákona
rozumí  množství  vína  nebo meziproduktů, které opustilo v kalendářním
roce sklad podle odstavce 1.

(3)  Právnická nebo fyzická osoba, která není malým výrobcem vína podle
§  100a a která vyrábí v jednom prostorově ohraničeném místě tiché víno
[§ 93 odst. 3)], nemusí toto víno vyrábět v podniku na výrobu vybraných
výrobků  [§  19 odst. 2 písm. a)], pokud zároveň v tomto místě nevyrábí
šumivé  víno  nebo meziprodukty a pokud toto tiché víno není určeno pro
dopravu  do  jiného  členského státu v režimu podmíněného osvobození od
daně  nebo  pokud  nejsou do tohoto místa z jiného členského státu víno
nebo meziprodukty v režimu podmíněného osvobození od daně přijímány.

(4)  Pokud  právnická  nebo fyzická osoba podle odstavce 3 nebo podle §
100a  podá návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu podle
§   20,   je  povinna  provést  inventarizaci  zásob  tichého  vína  za
přítomnosti   celního  úřadu.  V  den,  kdy  rozhodnutí  o  povolení  k
provozování  daňového skladu nabude právní moci, se tyto zásoby tichého
vína  (§  93  odst.  3)  považují  za  uvedené  do  režimu  podmíněného
osvobození od daně.

(5)  Tiché víno (§ 93 odst. 3) vyrobené fyzickou osobou uvedenou v § 92
odst. 1 není vyráběno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst.
2 písm. a)].

(6)  Vedlejší  produkty^60d), které jsou předmětem daně, vznikající při
výrobě  tichého vína právnickou nebo fyzickou osobou podle § 99 odst. 3
nebo podle § 100a, a mají být odstraněny v souladu se zvláštním právním
předpisem^60e),  se  na  daňovém  území  České  republiky  dopravují do
daňového  skladu  s  dokladem  podle  § 100a odst. 4. Osoba dopravující
vedlejší produkty je povinna tento doklad na vyžádání předložit celnímu
úřadu nebo celnímu ředitelství.

(7) V daňovém skladu mohou být společně s vínem a meziprodukty umístěny
tiché  víno  (§  93  odst.  3)  nebo vedlejší produkty podle odstavce 6
vyrobené malým výrobcem vína podle § 100a nebo právnickou nebo fyzickou
osobou podle § 99 odst. 3, dále tiché víno vyrobené malým výrobcem vína
v  jiném  členském  státě.  Takové tiché víno nebo vedlejší produkty se
považují za uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně.

(8) Provozovatel daňového skladu, který přijme do daňového skladu tiché
víno  vyrobené malým výrobcem vína z jiného členského státu, je povinen
takové  přijetí  oznámit celnímu úřadu místně příslušnému přijímajícímu
daňovému skladu zasláním kopie dokladu podle § 100a odst. 4.

§ 100

Doprava tichého vína v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém
území České republiky

(1)  Tiché  víno podle § 93 odst. 3 lze v režimu podmíněného osvobození
od  daně  na  daňovém  území  České  republiky  dopravovat  bez dokladu
uvedeného  v  §  27 nebo 27c, pokud se nejedná o dopravu mezi členskými
státy (§ 25).

(2)  Při  dopravě  tichého  vína  (§  93  odst. 3) v režimu podmíněného
osvobození  od  daně  bez  dokladu  podle  odstavce 1 je právnická nebo
fyzická  osoba  dopravující  tiché  víno  povinna na vyžádání předložit
celnímu  úřadu  nebo celnímu ředitelství doklady provázející tiché víno
při dopravě.^60a)

§ 100a

Malý výrobce vína

(1)  Malým  výrobcem  vína  se pro účely tohoto zákona rozumí právnická
nebo  fyzická  osoba,  která vyrábí výhradně tiché víno (§ 93 odst. 3),
přičemž průměrná roční výroba^60b) tohoto vína nepřevýší 1000 hl a toto
víno  není vyráběno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2
písm. a)].

(2)  Pokud  je  tiché  víno vyrobené malým výrobcem vína dopravováno do
daňového  skladu  na daňovém území České republiky, nepoužije se doklad
prokazující zdanění podle § 5, ale doklad podle odstavce 4.

(3)  Pokud  je  tiché  víno vyrobené malým výrobcem vína dopravováno do
daňového  skladu  v  jiném  členském  státě,  použije  se  doklad podle
odstavce 4.

(4) Při dopravě tichého vína do daňového skladu podle odstavců 2 a 3 se
použije    doklad    stanovený   v   příslušném   předpisu   Evropských
společenství60a).  Malý výrobce tichého vína je povinen tento doklad na
vyžádání předložit celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství.

(5) Malý výrobce vína je povinen před zahájením dopravy tichého vína do
daňového  skladu  uvědomit  celní  úřad  místně příslušný místu, kde se
tiché víno vyrábí, skladuje, zpracovává, přijímá nebo odesílá.

(6)  Nevznikne-li  malému  výrobci  vína  ve  zdaňovacím  období daňová
povinnost  (§  8 odst. 2), není tento malý výrobce vína povinen podávat
písemné sdělení podle zvláštního právního předpisu^60f).

§ 100b

Evidence vína v daňových skladech

Celní  úřad může rozhodnout o tom, že evidence vína vedená podle § 37 a
38  bude  vedena  společně  za ty daňové sklady, které provozuje stejný
provozovatel a pro které je místně příslušný.

HLAVA V

DAŇ Z TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ

§ 100c

Plátce daně z tabákových výrobků

Plátce je také právnická nebo fyzická osoba, která poruší zákaz prodeje
cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného
spotřebitele uvedená na tabákové nálepce (§ 112).

§ 101

Předmět daně z tabákových výrobků

(1) Předmětem daně jsou tabákové výrobky.

(2)  Tabákovými  výrobky  se  pro  účely tohoto zákona rozumí cigarety,
doutníky, cigarillos a tabák ke kouření.

(3) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) cigaretami

1.  tabákové  provazce,  které  se  kouří  v  nezměněném stavu a nejsou
doutníky ani cigarillos podle písmene b),

2.  tabákové  provazce,  které  se jednoduchou neprůmyslovou manipulací
vloží do dutinek z cigaretového papíru, nebo

3.  tabákové  provazce,  které  se jednoduchou neprůmyslovou manipulací
zabalí do cigaretového papíru,

b)  doutníky  a cigarillos tabákové smotky, které se kouří v nezměněném
stavu a s ohledem na jejich vlastnosti a očekávaní běžného spotřebitele
jsou v nezměněném stavu určeny výhradně ke kouření a obsahují

1. krycí list ze surového tabáku, nebo

2.  trhanou tabákovou náplň, s krycím listem v obvyklé barvě doutníku z
rekonstituovaného  tabáku,  jenž  kryje celý výrobek, případně i filtr,
avšak  nikoli  náustek  v  případě  doutníků s náustkem, činí-li jejich
jednotková  hmotnost bez filtru nebo náustku nejméně 2,3 g a nejvýše 10
g a je-li obvod nejméně jedné třetiny délky alespoň 34 mm,

c) tabákem ke kouření

1.  tabák  řezaný,  popřípadě  jinak  dělený, kroucený nebo lisovaný do
desek, a který je možné kouřit bez dalšího průmyslového zpracování,

2.  tabákový  odpad  upravený  pro prodej konečnému spotřebiteli, který
nespadá pod písmeno a) nebo b) a který je možné kouřit, nebo

3.  tabák  ke  kouření  obsahující  více  než 25 % hmotnosti tabákových
částic  s  šířkou  řezu menší než 1,5 mm; jedná se o jemně řezaný tabák
určený pro ruční výrobu cigaret.

(4)  Cigaretami  se  pro účely tohoto zákona rozumí také výrobky, které
obsahují  zcela  nebo  částečně  i jiné látky než tabák a které splňují
ostatní  podmínky  uvedené  v  odstavci  3  písm. a) s výjimkou výrobků
uvedených v odstavci 8.

(5)  Doutníky  a  cigarillos  se  pro  účely  tohoto zákona rozumí také
výrobky, které obsahují částečně i jiné látky než tabák a které splňují
ostatní podmínky uvedené v odstavci 3 písm. b).

(6)  Tabákem ke kouření se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobek,
který  obsahuje  zcela  nebo  částečně  i  jiné látky než tabák a který
splňuje  ostatní  podmínky  uvedené  v  odstavci  3 písm. c) s výjimkou
výrobků  uvedených  v  odstavci  8, nebo výrobek neuvedený v odstavci 3
písm.  c),  pokud  je určen k jinému účelu než ke kouření a současně je
možné   tento  výrobek  kouřit  a  je  upravený  pro  prodej  konečnému
spotřebiteli.

(7)  Tabákovým  odpadem  se  pro  účely  tohoto  zákona rozumí zbytky z
tabákových  listů  a  zbytky vzniklé při zpracování a výrobě tabákových
výrobků.

(8)  Za tabákové výrobky se nepovažují výrobky, které neobsahují tabák,
splňují  podmínky  uvedené  v odstavci 3 písm. a) nebo c), používají se
výlučně  k  lékařským  účelům  a  potvrzení  o  této  skutečnosti  vydá
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nebo jím pověřená instituce.

§ 101a

Vznik povinnosti daň z tabákových výrobků přiznat a zaplatit

Povinnost  daň  přiznat  a  zaplatit  vzniká  také dnem porušení zákazu
prodeje  cigaret  konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro
konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce (§ 112).

§ 102

Základ daně z tabákových výrobků

(1)  Základem  daně  pro  procentní  část  daně  u  cigaret je cena pro
konečného spotřebitele podle § 103.

(2)  Základem daně pro pevnou část daně u cigaret je množství vyjádřené
v kusech.

(3)  Základem  daně  u  doutníků  a  cigarillos je množství vyjádřené v
kusech a u tabáku ke kouření množství vyjádřené v kilogramech.

§ 103

Cena pro konečného spotřebitele

(1) Cenou pro konečného spotřebitele se rozumí cena, která je stanovena
cenovým  rozhodnutím  podle zákona o cenách^61) jako cena pro konečného
spotřebitele   jednotkového   balení   určeného   k   přímé   spotřebě,
nestanoví-li  tento  zákon  jinak.  Tato  cena obsahuje i daň z přidané
hodnoty.

(2)  Výrobce,  oprávněný příjemce nebo dovozce podá Celnímu úřadu Kolín
(dále  jen „pověřený celní úřad“) návrh na stanovení ceny pro konečného
spotřebitele. Výrobce nebo dovozce se sídlem, popřípadě místem pobytu v
jiném  státě,  může  k  podání  návrhu  na stanovení ceny pro konečného
spotřebitele   pověřit  osobu  se  sídlem,  organizační  složkou  svého
podniku,  popřípadě  místem  pobytu  na  daňovém území České republiky,
která  je  oprávněna  dopravovat  tabákové výrobky v režimu podmíněného
osvobození od daně z jiného státu.

(3)  Pro  cigarety se stejným obchodním názvem a o stejném počtu kusů v
jednotkovém  balení  musí  být  stanovena  stejná  cena  pro  konečného
spotřebitele.

(4)  Váženým  cenovým průměrem se pro účely tohoto zákona rozumí vážený
průměr  cen cigaret pro konečného spotřebitele přepočtený na jeden kus,
který   stanoví  Ministerstvo  financí  na  základě  výsledků  inventur
tabákových nálepek za předchozí kalendářní rok.

(5)  Pro  cigarety,  které nejsou značeny tabákovými nálepkami, je cena
pro  konečného  spotřebitele  totožná  s cenou stanovenou pro cigarety,
které  musí být značeny tabákovou nálepkou, se stejným obchodním názvem
a  o  stejném  počtu kusů v jednotkovém balení. Nelze-li určit cenu pro
konečného  spotřebitele  podle  věty  první,  je  cenou  pro  konečného
spotřebitele vážený cenový průměr.

(6)  Vážený  cenový průměr slouží k výpočtu výše sazeb daně z cigaret v
souladu s právním předpisem Evropského společenství^61a).

(7)  Cena  pro  konečného  spotřebitele  musí  být  uvedena na tabákové
nálepce.

(8)  Cigarety  lze  uvádět  do volného daňového oběhu pouze s tabákovou
nálepkou  s  uvedenou  cenou pro konečného spotřebitele platnou od data
účinnosti  cenového  rozhodnutí  do  posledního  dne  účinnosti  tohoto
cenového rozhodnutí.

§ 104

Sazby a výpočet daně z tabákových výrobků

(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:
————————————————————————————–
Text                                            Sazba daně
Procentní část       Pevná část             Minimální
————————————————————————————–
cigarety                   28 %                 1,07 Kč/kus            celkem
nejméně však
2,01 Kč/kus
————————————————————————————–
doutníky, cigarillos                            1,15 Kč/kus
————————————————————————————–
tabák ke kouření                                1 340,00 Kč/kg
————————————————————————————–
ostatní tabák                                   1 340,00 Kč/kg
————————————————————————————–

(2)  Výše  daně  u doutníků, cigarillos a tabáku ke kouření se vypočítá
jako součin základu daně a pevné sazby daně, přičemž pro výpočet daně z
tabáku  ke kouření je rozhodující hmotnost tabáku ke kouření v okamžiku
vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

(3) Výše daně u cigaret při použití pevné části a procentní části sazby
daně se vypočítá jako součet následujících položek:

a)  součin procentní části sazby daně a ceny pro konečného spotřebitele
těchto cigaret dělený stem,

b) součin pevné části sazby daně a počtu kusů.

(4)  Výše  daně  u cigaret při použití minimální sazby daně se vypočítá
jako součin minimální sazby daně a počtu kusů.

(5)  Tabákový  provazec  v  délce  do 80 mm včetně se považuje za 1 kus
cigarety.

(6)  Tabákový  provazec  delší  než 80 mm, ne však delší než 110 mm, se
považuje za 2 kusy cigaret. Tabákový provazec delší než 110 mm, ne však
delší  než  140  mm,  se považuje za 3 kusy cigaret. Každých dalších, i
započatých,  30  mm  tabákového  provazce  se  považuje  za další 1 kus
cigarety.

(7)  Je-li  výše daně u cigaret vypočtená při použití pevné a procentní
části  sazby  daně  nižší než výše daně vypočtená při použití minimální
sazby  daně, použije se výše daně vypočtená při použití minimální sazby
daně.

§ 105

Osvobození od daně z tabákových výrobků

(1)  Od  daně  jsou  osvobozeny  tabákové  výrobky určené k použití pro
zkoušky   týkající   se   kvality  výrobku  a  zkoušky  související  se
zabezpečením kvality měření, nebo nezbytné výrobní zkoušky za podmínky,
že   tyto   tabákové  výrobky  budou  v  průběhu  zkoušek  prokazatelně
spotřebovány,   zničeny   nebo   znehodnoceny,  a  to  v  technologicky
odůvodněném  množství. Zkoušky mohou být prováděny pouze v laboratořích
akreditovaných  podle  technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025 pro předmět
zkoušení tabák nebo tabákové výrobky.

(2) Od daně jsou osvobozeny také tabákové výrobky

b) odebrané jako vzorky celním úřadem, nebo

c)  znehodnocené  podle  pokynů  a za přítomnosti úředních osob celního
úřadu,  nebo za jejich přítomnosti zničené; to se týká pouze tabákových
výrobků  určených  pro  vývoz  nebo  pro  dopravu  v režimu podmíněného
osvobození  od  daně  do  jiného členského státu, které současně nejsou
způsobilé  pro  uvedení  do  volného  daňového  oběhu  na  území jiného
členského státu nebo třetí země.

(3)  O  odebrání  nebo znehodnocení tabákových výrobků podle odstavce 2
sepíše celní úřad protokol.

(4)  Evidence  tabákových  výrobků  osvobozených  od  daně podle tohoto
ustanovení  se  vede  odděleně.  Evidence se uchovává po dobu 10 let od
konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.

§ 105a

Zvláštní   povolení   na   přijímání   a   užívání  tabákových  výrobků
osvobozených od daně

Tabákové  výrobky osvobozené od daně podle § 105 odst. 2 se přijímají a
užívají bez zvláštního povolení.

§ 106

Prokázání zdanění tabákových výrobků

Právnická  nebo fyzická osoba vystavující daňový doklad podle § 5 odst.
2,  doklad  o  prodeji  podle § 5 odst. 3 nebo doklad o dopravě podle 5
odst.  4  je  povinna  uvést  na  těchto  dokladech  cenu pro konečného
spotřebitele u cigaret a neuvádí výši spotřební daně celkem.

§ 107

Jednotkové balení

(1) zrušen

(2)  Tabákové  výrobky  musí  být  uvedeny  do  volného daňového oběhu,
dovezeny na daňové území České republiky nebo dopraveny na daňové území
České  republiky  z  jiného  členského  státu  v  uzavřeném jednotkovém
balení,  které  je určeno pro přímou spotřebu, pokud není tímto zákonem
stanoveno jinak.

(3) zrušen

(4)  Tabákové  výrobky  nemusí  být  dovezeny  na  daňové  území  České
republiky nebo dopraveny z jiného členského státu na daňové území České
republiky  v uzavřeném jednotkovém balení, pokud jsou určeny pro osobní
spotřebu nebo pokud jsou dopravovány v režimu podmíněného osvobození od
daně  s  následným  umístěním v daňovém skladu. Tabákové výrobky nemusí
být  uvedeny  do volného daňového oběhu v uzavřeném jednotkovém balení,
pokud jsou osvobozeny od daně podle § 105.

(5)  Uzavřené  jednotkové balení cigaret musí obsahovat nejméně 20 kusů
cigaret  s výjimkou uzavřených jednotkových balení cigaret osvobozených
od  daně  podle  §  105.  Jednotkové  balení smí obsahovat pouze takové
tabákové výrobky, které podléhají stejné sazbě daně^61b).

(6)  Prodejce tabákových výrobků je povinen prodávat tabákové výrobky v
uzavřeném   jednotkovém  balení  s  neporušenou  tabákovou  nálepkou  s
výjimkou  prodeje  doutníků  a  cigarillos  konečnému  spotřebiteli,  u
kterých  je  povolen  kusový  prodej. Prodejce může uzavřené jednotkové
balení  cigaret  a  tabáku  ke kouření otevřít pouze v případě kontroly
jeho obsahu nebo v případě bezplatného poskytnutí jako zkušební vzorek.
Při otevření takového balení musí dojít k poškození tabákové nálepky.

(7) Prodej jednotlivých doutníků a cigarillos se smí uskutečňovat pouze
z  otevřeného  jednotkového balení určeného pro konečného spotřebitele,
které je označeno tabákovou nálepkou.

§ 108

Dovoz tabákových výrobků v rámci podnikatelské činnosti

(1) Dovozce, který hodlá dovážet tabákové výrobky v rámci podnikatelské
činnosti,  je  povinen  tuto  skutečnost  písemně ohlásit celnímu úřadu
nejpozději tři týdny před uskutečněním prvního dovozu. Pokud má dovozce
sídlo  nebo  trvalý pobyt mimo daňové území České republiky, je povinen
podat písemné ohlášení u pověřeného celního úřadu.

(2)  Dovozce  se  sídlem  nebo  trvalým  pobytem na daňovém území České
republiky  uvede  v  ohlášení  obchodní firmu nebo název a sídlo, je-li
právnickou  osobou,  jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu a místo
pobytu,  je-li  fyzickou  osobou, právní formu, výši obchodního jmění a
zákonného  zástupce.  Dále  je  dovozce  povinen  v ohlášení uvést, zda
existuje  dohoda  o  jednání  ve shodě, a případně uvést výši podílu na
obchodním  jmění.  Dovozce připojí k ohlášení soupis tabákových výrobků
členěný  podle  druhů,  obchodních názvů, druhu obalů, s uvedením počtu
kusů, popřípadě kilogramů v jednotkovém balení.

§ 109

Oprávněný příjemce tabákových výrobků

(1)  Oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků podle
§  22  a  oprávněný  příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků
podle  §  23  mohou  přijímat pouze tabákové výrobky označené tabákovou
nálepkou  s  výjimkou  tabákových  výrobků osvobozených od daně podle §
105.

(2)  Úhrada hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru nebo zajištění
hodnoty  tabákových  nálepek  podle  §  119 odst. 4 písm. a) nebo b) je
považováno  za  zajištění  daně  v  případě,  že oprávněný příjemce pro
opakované  přijímání  vybraných  výrobků  podle  §  22 přijímá výhradně
tabákové  výrobky  a je současně odběratelem tabákových nálepek podle §
118 odst. 3.

(3)  Úhrada hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru nebo zajištění
hodnoty  tabákových  nálepek podle § 119 odst. 4 písm. b) je považováno
za  zajištění  daně  v  případě,  že oprávněný příjemce pro jednorázové
přijetí  vybraných výrobků podle § 23 přijímá výhradně tabákové výrobky
a je současně odběratelem tabákových nálepek podle § 118 odst. 3.

(4)  Přijímá-li  oprávněný  příjemce  pro opakované přijímání vybraných
výrobků  podle  §  22  výhradně  tabákové výrobky a není-li odběratelem
tabákových  nálepek podle § 118 odst. 3, postupuje se ve věci zajištění
daně podle § 22 odst. 9.

(5)  Přijímá-li  oprávněný  příjemce  pro jednorázové přijetí vybraných
výrobků  podle  §  23  výhradně  tabákové výrobky a není-li odběratelem
tabákových  nálepek podle § 118 odst. 3, postupuje se ve věci zajištění
daně podle § 23 odst. 4.

(6)  Návrh  na vydání povolení pro opakované nebo jednorázové přijímání
tabákových  výrobků  v  režimu podmíněného osvobození od daně musí dále
obsahovat  soupis  tabákových  výrobků  členěný podle druhů, obchodních
názvů,  druhu  obalů,  s  uvedením  počtu  kusů,  popřípadě kilogramů v
jednotkovém balení.

§ 109a

zrušen

§ 110

Zákaz prodeje za cenu nižší než cena pro konečného spotřebitele

(1)  Prodejce  nesmí  prodávat  cigarety konečnému spotřebiteli za cenu
nižší,  než  je  cena  pro  konečného  spotřebitele uvedená na tabákové
nálepce,  nestanoví-li  tento  zákon  jinak. To neplatí při bezúplatném
poskytnutí cigaret jako zkušebních vzorků nebo k reklamním účelům.

(2)   Prodejce   nesmí   při  prodeji  cigaret  konečnému  spotřebiteli
poskytnout  žádnou slevu z ceny pro konečného spotřebitele včetně slevy
poskytované na základě odbytu.

(3)  Pokud  je k cigaretám přidán nebo přibalen jiný předmět, nesmí být
při  prodeji  konečnému  spotřebiteli  celková cena odlišná od ceny pro
konečného  spotřebitele  uvedené  na  tabákové  nálepce. Prodej cigaret
nesmí být vázán na prodej jiných předmětů.

§ 111

Snížení ceny pro konečného spotřebitele

(1)  Odchylně  od  § 110 se mohou v nezbytně nutných případech prodávat
cigarety  konečnému  spotřebiteli  za  cenu  nižší,  než  je  cena  pro
konečného  spotřebitele  uvedená  na  tabákové  nálepce,  aby  výrobci,
dovozci   nebo   prodejci  bylo  umožněno  vyprodání  zásob  v  případě
prohlášení  konkursu,  ukončení  výroby, ukončení prodeje nebo ukončení
podnikatelské činnosti a v případě exekuce.

(2)  V  případě  uvedeném  v  odstavci 1 je vyžadován k prodeji cigaret
konečnému  spotřebiteli  za  cenu  nižší,  než  je  cena  pro konečného
spotřebitele  uvedená  na  tabákové nálepce, souhlas pověřeného celního
úřadu.

(3) Prodej za nižší cenu nevede k nároku na snížení a vrácení daně.

§ 111a

Zákaz nákupu za cenu nižší než cena pro konečného spotřebitele

Konečný spotřebitel nesmí nakupovat cigarety za cenu nižší, než je cena
pro  konečného  spotřebitele  uvedená na tabákové nálepce, nestanoví-li
tento  zákon  jinak.  To  neplatí  při  bezúplatném nabytí cigaret jako
zkušebních vzorků.

§ 112

Zákaz prodeje za cenu vyšší než cena pro konečného spotřebitele

Prodejce  nesmí prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu vyšší,
než  je  cena  pro  konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce.
Pokud  prodejce prodá cigarety za cenu vyšší, než je cena pro konečného
spotřebitele  uvedená  na  tabákové nálepce, vzniká povinnost přiznat a
zaplatit  daň  ve  výši  součinu procentní části sazby daně podle § 104
odst. 1 a rozdílu ceny, za kterou byly cigarety prodány, a ceny uvedené
na tabákové nálepce.

§ 113

Zvláštní ustanovení

Tabákové  výrobky  nesmí  být  výhrou  v loterii nebo v podobné sázkové
hře.^62)

§ 114

Značení tabákovými nálepkami

(1) zrušen

(2)  Tabákové  výrobky  vyrobené  na  daňovém území České republiky, na
daňové  území  České  republiky  dovezené  nebo  na  daňové území České
republiky dopravené z jiného členského státu musí být značeny tabákovou
nálepkou^62a), pokud nejsou dopravovány v režimu podmíněného osvobození
od  daně  s  následným  umístěním  v  daňovém  skladu nebo pokud není v
odstavci 6 nebo 7 stanoveno jinak.

(3)  Značit  tabákové  výrobky tabákovými nálepkami je povinen výrobce,
oprávněný  příjemce  nebo  dovozce tabákových výrobků nebo dodavatel se
sídlem mimo daňové území České republiky.

(4) Tabákové výrobky značené poškozenou tabákovou nálepkou nebo značené
jiným  způsobem,  než  je stanoveno, se považují za neznačené. Tabákové
nálepky zeslabené naseknutím se nepovažují za poškozené.

(5) zrušen

(6) Tabákovou nálepkou nesmí být značeny tabákové výrobky, které

a) jsou určeny pro vývoz, nebo

b)  jsou  určeny pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně do
jiného členského státu.

(7) Tabákovou nálepkou nemusí být značeny tabákové výrobky, které pokud
jsou  osvobozeny od daně podle § 11 odst. 1 nebo § 105, nebo pokud jsou
dovezeny  na  daňové  území  České  republiky  nebo  dopraveny z jiného
členského  státu na daňové území České republiky pro osobní spotřebu (§
32 odst. 4).

§ 115

Kontrola značení

(1)   Ke   kontrole   značení   tabákových  výrobků  skladovaných  nebo
prodávaných jsou oprávněny tyto orgány:

a) celní úřady a celní ředitelství,

b) územní finanční orgány,

c) Česká obchodní inspekce,

d) Státní zemědělská a potravinářská inspekce a

e) obecní živnostenské úřady^62b),

(dále   jen   „kontrolní   orgány“),  které  jsou  v  případě  zjištění
neznačených  tabákových výrobků povinny neprodleně informovat příslušný
celní úřad a obecní živnostenský úřad.

(2)  Kontrolu  značení  tabákových  výrobků  provádějí kontrolní orgány
obdobným  postupem  jako  ostatní  kontrolní  činnost vykonávanou podle
zvláštních právních předpisů, které stanoví jejich působnost. Kontrolní
nález  obsažený  ve  zprávě  o  kontrole se považuje pro potřeby tohoto
zákona za důkaz pro řízení o přestupku nebo o jiném správním deliktu.

(3)  Pokud  jsou  při  provádění  kontroly  podle  odstavce  2 zjištěny
neznačené   tabákové   výrobky,   vydá  kontrolní  orgán  rozhodnutí  o
předběžném  opatření, ve kterém stanoví zajištění těchto výrobků. Pokud
je  kontrolní  činnost součástí kontroly prováděné v rámci správy daní,
uplatní  se  postup  pro  zajištění  věci  při  správě  daní.  Nelze-li
rozhodnutí  o  zajištění  neznačených  tabákových  výrobků  předat  při
kontrole jejich držiteli, zakládá se toto rozhodnutí jako nedoručitelné
ve spise.

(4)  Skladováním  neznačených tabákových výrobků mimo režim podmíněného
osvobození  od daně se pro účely tohoto zákona rozumí jejich skladování
v  prostorách  k tomu určených (skladech), v dopravních prostředcích, a
to  i při přepravě, v kancelářích nebo jiných prostorách a v prodejních
místech včetně stánkového a obdobného prodeje.

§ 116

Daňové přiznání k dani z tabákových výrobků a splatnost této daně

(1)  Objednávka  tabákových  nálepek  plní  funkci  daňového přiznání s
výjimkou  tabákových výrobků, u kterých vznikla povinnost daň přiznat a
zaplatit podle § 9 odst. 3 písm. e), § 9 odst. 3 písm. f) nebo § 101a.

(2)  Daň  je zaplacena použitím tabákové nálepky. Tabákové nálepky musí
být použity v okamžiku, kdy vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit.

(3)  Tabákové  výrobky  lze značit tabákovými nálepkami pouze v daňovém
skladu  nebo  mimo  daňové  území  České republiky. Tabákové nálepky se
použijí v daňovém skladu, pro který byly odebrány.

(4)  Použitím  tabákové  nálepky se rozumí umístění tabákové nálepky na
jednotkovém balení a pod průhledný přebal, pokud se tento používá, tak,
aby při otevření jednotkového balení došlo k jejímu poškození.

§ 116a

Zajištění daně z tabákových výrobků

(1)  Pokud  provozovatel  daňového  skladu provozuje pouze jeden daňový
sklad,  zajištění  daně  poskytnuté  složením  nebo převodem finančních
prostředků  na  depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem
činí nejvýše 50 000 000 Kč.

(2)  Pokud provozovatel daňového skladu provozuje více než jeden daňový
sklad,  zajištění  daně  poskytnuté  složením  nebo převodem finančních
prostředků  na  depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem
činí,  bez  ohledu  na to, kolik daňových skladů provozuje, nejvýše 100
000 000 Kč.

§ 117

Povolení k provozování daňového skladu pro tabákové výrobky

Návrh  na  vydání  povolení  k  provozování  daňového  skladu musí dále
obsahovat  soupis  tabákových  výrobků  členěný podle druhů, obchodních
názvů,  druhu  obalů,  s  uvedením  počtu  kusů,  popřípadě kilogramů v
jednotkovém balení.

§ 118

Objednávání, odběr a distribuce tabákových nálepek

(1) zrušen

(2)  Nákup  tabákových  nálepek  od  jejich výrobce, jejich přepravu od
výrobce tabákových nálepek k pověřenému celnímu úřadu a jejich odběr na
daňovém  území  České  republiky  výrobcem,  oprávněným  příjemcem nebo
dovozcem zajišťuje pověřený celní úřad, který zároveň vykonává kontrolu
přepravy, uložení a užití tabákových nálepek u výrobce nebo dovozce.

(3)  Výrobce  nebo  dovozce  se sídlem, popřípadě místem pobytu v jiném
státě, může pověřit osobu se sídlem, organizační složkou svého podniku,
popřípadě  místem  pobytu  na  daňovém  území České republiky, která je
oprávněna  dopravovat  tabákové výrobky v režimu podmíněného osvobození
od  daně  z  jiného  státu,  k  odběru tabákových nálepek. U tabákových
nálepek pro cigarety může být touto pověřenou osobou pouze osoba, která
byla stejným výrobcem nebo dovozcem zároveň pověřena k podání návrhu na
stanovení  ceny  pro  konečného  spotřebitele  (§ 103 odst. 2). Nákup a
přepravu  tabákových  nálepek  od  jejich  výrobce k pověřenému celnímu
úřadu, jejich odběr na daňovém území České republiky osobou pověřenou k
odběru   tabákových  nálepek  a  kontrolu  přepravy,  uložení  a  užití
tabákových nálepek u této osoby zajišťuje pověřený celní úřad.

(4)  Výrobce,  oprávněný příjemce, dovozce nebo osoba pověřená k odběru
tabákových nálepek podle odstavce 3 (dále jen „odběratel“) jsou povinni
si  v  objednávce  sami  vypočítat  hodnotu  odpovídající  výši  daňové
povinnosti objednaných tabákových nálepek.

(5)  Odběratel  je  povinen  objednávat  a  odebírat  tabákové  nálepky
výhradně u pověřeného celního úřadu.

(6)  Pokud odběratel neodebere objednané tabákové nálepky do 60 dní ode
dne  doručení objednávky, pověřený celní úřad za účasti pověřené úřední
osoby  celního ředitelství neodebrané tabákové nálepky zničí a sepíše o
tom protokol. Odběratel je povinen nahradit náklady spojené s výrobou a
zničením těchto tabákových nálepek.

(7)  Výrobce  tabákových nálepek smí prodávat tabákové nálepky výhradně
pověřenému celnímu úřadu.

(8) zrušen

(9)  Odběratel  nesmí  obdržené tabákové nálepky prodat nebo jakýmkoliv
způsobem  bezúplatně  předat  jiným  fyzickým  nebo právnickým osobám s
výjimkou  pověřeného  celního  úřadu.  Toto ustanovení se nevztahuje na
případ,  kdy  tabákové  nálepky  jsou předány výrobcům nebo dodavatelům
tabákových  výrobků v jiném členském státě nebo ve třetí zemi za účelem
označení  tabákových  výrobků  pro uvedení do volného daňového oběhu na
daňovém území České republiky.

(10)  Odběratel  je  povinen  uhradit cenu tabákových nálepek. Přepravu
tabákových  nálepek  od  pověřeného celního úřadu k odběrateli a jejich
uložení  a  užití u odběratele zajišťuje tento odběratel na své vlastní
náklady.

(11) Tabákové nálepky musí být objednány

a) dva týdny před odběrem v obvyklých případech,

b)  nejméně šest týdnů před prvním odběrem tabákových nálepek v případě
změny sazby daně, nebo

c)  nejméně  šest  týdnů  před prvním odběrem tabákových nálepek nového
vzoru.

(12)   Pokud  se  změní  sazba  daně,  lze  objednat  tabákové  nálepky
obsahující  současně  platnou  sazbu  daně,  nejpozději šest týdnů před
účinností  změny sazby daně s uvedením termínů odběru. Tabákové nálepky
lze  odebrat  nejdříve  dva  týdny  po  doručení  objednávky pověřenému
celnímu úřadu.

(13) Pokud se změní sazba daně, lze odebrat tabákové nálepky obsahující
novou  sazbu daně nejdříve šest týdnů před nabytím účinnosti nové sazby
daně.  Tabákové výrobky s tabákovými nálepkami obsahujícími novou sazbu
daně  lze  uvádět  do  volného  daňového  oběhu  na daňovém území České
republiky nejdříve dnem nabytí účinnosti nové sazby daně.

(14) Pokud se změní sazba daně, mohou být tabákové výrobky s tabákovými
nálepkami obsahujícími současně platnou sazbu daně vyrobeny, dovezeny a
dopraveny  na  daňové  území České republiky z jiného členského státu a
uvedeny  do  volného  daňového  oběhu  na daňovém území České republiky
nejpozději do dne nabytí účinnosti nové sazby daně.

(15)  Pokud  se  změní  vzor  tabákové  nálepky,  lze objednat tabákové
nálepky  starého vzoru nejpozději šest týdnů před účinností změny vzoru
tabákové  nálepky  s  uvedením  termínů  odběru.  Tabákové  nálepky lze
odebrat  nejdříve  dva  týdny po doručení objednávky pověřenému celnímu
úřadu.

§ 118a

zrušen

§ 119

Hodnota tabákové nálepky

(1)  Povinnost  uhradit  hodnotu tabákové nálepky vzniká odběrem těchto
nálepek.  Hodnota  tabákových  nálepek  odpovídá výši daňové povinnosti
tabákového výrobku za jednotkové balení určené k přímé spotřebě.

(2)  Hodnotu  tabákových nálepek je odběratel povinen uhradit do 60 dní
ode dne jejich odebrání od pověřeného celního úřadu.

(3) zrušen

(4)  Odběratel  je  povinen  poskytnout  zajištění  hodnoty  tabákových
nálepek  objednaných  u  pověřeného  celního  úřadu, pokud není hodnota
tabákových  nálepek  uhrazena  již  při  jejich  odběru.  Zajištění  se
poskytuje

a)  ve  formě  bankovní  záruky, která je vystavena ve prospěch celního
úřadu a neobsahuje výhrady banky nebo spořitelního a úvěrního družstva,
pokud takovou záruku celní úřad povolí, nebo

b)  složením  nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro
zajištění  daně  zřízený  celním úřadem, přičemž po dobu zajištění daně
nevzniká  nárok  na  úrok  z  částky  složené  na  depozitním  účtu pro
zajištění daně zřízeném celním úřadem.

(5) Odběrateli tabákových nálepek, který předloží doklad o tom, že byla
uhrazena  hodnota tabákových nálepek odebraných pro tabákové výrobky na
daňovém  území  České  republiky,  vzniká nárok na vrácení této hodnoty
tabákových nálepek za podmínek, že

a)   během   dopravy  těchto  značených  tabákových  výrobků  v  režimu
podmíněného  osvobození  od  daně  došlo  k porušení režimu podmíněného
osvobození  od  daně  (§  28  odst. 1) v jiném členském státě a v tomto
členském  státě  byla  daň  za tyto tabákové výrobky zaplacena; hodnota
použitých tabákových nálepek se vrátí nejpozději do 60 kalendářních dnů
po předložení dokladu o zaplacení daně v jiném členském státě, nebo

b)   během   dopravy  těchto  značených  tabákových  výrobků  v  režimu
podmíněného osvobození od daně došlo ke ztrátě nebo znehodnocení těchto
tabákových  výrobků prokazatelně v důsledku ztráty nebo znehodnocení ve
smyslu  §  3  písm.  s);  hodnota použitých tabákových nálepek se vrátí
nejpozději  do  60  kalendářních  dnů  po  zúčtování takové ztráty nebo
takového  znehodnocení  tabákových výrobků a po prokázání, že ke ztrátě
nebo  znehodnocení  tabákových  výrobků  došlo  v  důsledku ztráty nebo
znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s).

§ 120

Zástavní právo

K  zajištění úhrady hodnoty tabákových nálepek vzniká na základě tohoto
zákona   zástavní   právo^63)  k  odebraným  tabákovým  nálepkám  dosud
nepoužitým na jednotkovém balení.

§ 121

Evidence a kontrola tabákových nálepek

(1)   Odběratel  je  povinen  vést  evidenci  odebraných,  použitých  a
vrácených tabákových nálepek a uchovávat evidenci a doklady, na jejichž
základě  byly  zápisy v evidenci provedeny, po dobu deseti let od konce
kalendářního roku, ve kterém byly tyto doklady vystaveny.

(2)  Odběratel je povinen provést inventuru tabákových nálepek za každý
kalendářní  rok.  Dále  je  povinen  nejpozději  do  31.  ledna každého
kalendářního  roku  oznámit pověřenému celnímu úřadu výsledek inventury
tabákových  nálepek  za  předchozí  kalendářní rok. Pověřený celní úřad
zašle  souhrnné  údaje  o  výsledcích  inventur  za  všechny odběratele
Ministerstvu financí nejpozději do 15. února každého kalendářního roku.

§ 122

Vracení tabákových nálepek

(1)  Odběratel  může  vrátit  pověřenému  celnímu  úřadu poškozené nebo
znečištěné  tabákové  nálepky, pokud prokáže, že jde o tabákové nálepky
nabyté v souladu s tímto zákonem. U poškozených tabákových nálepek musí
jejich  nepoškozená  část  činit  alespoň  60 % celkové plochy tabákové
nálepky.  Je-li  poškozená  tabáková nálepka složena z více částí, musí
být  zřejmé,  že  jednotlivé  části  patří  k  sobě.  U  poškozených  a
znečištěných  tabákových  nálepek  pro  cigarety musí být výše ceny pro
konečného  spotřebitele  a počet kusů, které jsou natištěny na tabákové
nálepce,  prokazatelné. U poškozených a znečištěných tabákových nálepek
pro  doutníky,  cigarillos  a  tabák  ke  kouření  musí být počet kusů,
popřípadě   kilogramů,   které  jsou  natištěny  na  tabákové  nálepce,
prokazatelný.

(2)  Za  poškozené  nebo  znečištěné  tabákové  nálepky,  které splňují
podmínky  uvedené  v  odstavci  1,  vrátí  pověřený  celní úřad hodnotu
tabákových nálepek, pokud již byla hodnota tabákových nálepek uhrazena.
Pověřený  celní úřad vrácené poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky
zničí  za  účasti  pověřené úřední osoby celního ředitelství. O zničení
vrácených  poškozených  nebo  znečištěných  tabákových  nálepek  sepíše
protokol.

(3)  Odběratel  může vrátit pověřenému celnímu úřadu nepoužité tabákové
nálepky.  Pověřený  celní  úřad  vrátí  odběrateli  hodnotu  tabákových
nálepek,  pokud  již byla hodnota tabákových nálepek uhrazena. Pověřený
celní  úřad  vrácené  tabákové  nálepky zničí za účasti pověřené úřední
osoby  celního  ředitelství.  O  zničení  vrácených  tabákových nálepek
sepíše protokol.

(4)  Pokud  Ministerstvo  financí  vydá  vyhlášku, kterou se změní vzor
tabákové  nálepky, je odběratel povinen vrátit pověřenému celnímu úřadu
nepoužité  tabákové  nálepky starého vzoru nejpozději do 30 dní ode dne
nabytí účinnosti vyhlášky. V případě, že byly tabákové nálepky vyvezeny
do  třetích  zemí,  vrátí  odběratel nepoužité tabákové nálepky starého
vzoru  pověřenému  celnímu  úřadu  nejpozději  do 80 dní ode dne nabytí
účinnosti vyhlášky.

(5)  Za  vrácené tabákové nálepky starého vzoru, pokud nedošlo ke změně
sazby daně, vydá pověřený celní úřad bezúplatně tabákové nálepky nového
vzoru do 30 dní ode dne, kdy mu byly tabákové nálepky vráceny. Pověřený
celní  úřad  vrácené  tabákové  nálepky  starého  vzoru zničí za účasti
pověřené   úřední   osoby  celního  ředitelství.  O  zničení  vrácených
tabákových nálepek sepíše protokol.

(6)  Odběratel  je  povinen bezodkladně vrátit pověřenému celnímu úřadu
nepoužité  tabákové nálepky, včetně tabákových nálepek poškozených nebo
znečištěných  podle  odstavce 1, v případě ukončení své činnosti. Pokud
odběratel  již  uhradil  hodnotu  tabákových nálepek, vrátí mu pověřený
celní úřad tuto částku.

(7)  Odběratel  může  požádat  pověřený  celní  úřad o úřední dozor nad
zničením tabákových nálepek nalepených na jednotkových baleních. Žádost
se  může  vztahovat  pouze  na výrobky, které odběratel vyrobil, dovezl
nebo dopravil z jiného členského státu. Úředním dozorem se rozumí účast
úřední  osoby  pověřeného  celního úřadu při zničení tabákových nálepek
nalepených  na  jednotkových  baleních,  které  na  své náklady zajistí
odběratel.  Zničení  tabákových nálepek pod úředním dozorem lze provést
pouze  na daňovém území České republiky. Pověřený celní úřad je povinen
této  žádosti  vyhovět.  Odběrateli  vzniká  nárok  na  vrácení hodnoty
tabákových nálepek dnem zničení tabákových nálepek pod úředním dozorem.
Nárok  na  vrácení  lze  uplatnit  pouze  tehdy,  jestliže byla hodnota
tabákových nálepek již uhrazena.

(8) Za ztracené tabákové nálepky a za tabákové nálepky poškozené z více
než 40 % se náhrada neposkytuje.

(9)  Dojde-li  ke  změně  sazby daně, může odběratel nepoužité tabákové
nálepky  vrátit  pověřenému  celnímu úřadu. Pokud odběratel již uhradil
hodnotu tabákových nálepek, vrátí mu pověřený celní úřad tuto částku.

nadpis vypuštěn

§ 123

zrušen

§ 124

zrušen

§ 125

zrušen

§ 126

zrušen

§ 127

zrušen

§ 128

zrušen

§ 129

zrušen

§ 130

zrušen

§ 131

Prováděcí právní předpis stanoví

a)  vzor  a  rozměry  tabákové  nálepky  a  způsob  jejího  umístění na
jednotkovém balení,

b) způsob objednávání, odběru a distribuce tabákových nálepek,

c) vzor tiskopisu pro objednávku tabákových nálepek,

d) podrobnosti ke způsobu přepravy a uchovávání tabákových nálepek,

e) vzor tiskopisu pro evidenci tabákových nálepek,

f) podrobnosti ke způsobu inventarizace tabákových nálepek,

g)  podrobnosti  ke  způsobu  evidence a vracení poškozených tabákových
nálepek,

h)  vzor  oprávnění  úřední osoby pověřeného celního úřadu ke vstupu do
objektů odběratele,

i)  vzor  oprávnění  úřední  osoby celního ředitelství pověřené dozorem
podle § 118 odst. 6 a § 122 odst. 2, 3 a 5,

j)  postup  při  zpracování  návrhu  cen  pro  konečného spotřebitele u
cigaret a při změnách těchto cen.

ČÁST TŘETÍ

OMEZENÍ PRODEJE LIHOVIN A TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ

§ 132

Vymezení pojmů

Pro účely této části zákona se rozumí

a) stánkem prostory ohraničené pevnou nebo přenosnou konstrukcí, pulty,
stolky, nebo obdobná zařízení, kde je prodáváno zboží,

b)  stánkem  s  prodejem  denního  a  periodického  tisku  stánek pevné
konstrukce,  který  se  nenachází na tržišti (tržnici), a mimo širokého
sortimentu denního a periodického tisku nabízí jako doplňkový sortiment
i tabákové výrobky,

c)  stánkem  s občerstvením stánek pevné konstrukce, který se nenachází
na  tržišti  nebo  v tržnici, a mimo sortimentu občerstvení nabízí jako
doplňkový sortiment i tabákové výrobky a lihoviny,

d)   tržištěm  (tržnicí)  neuzavíratelný,  uzavíratelný  nebo  částečně
uzavíratelný  nezastřešený  prostor,  kde  je prodáváno zboží nebo jsou
poskytovány služby a ve kterém je umístěn více než jeden stánek,

e)  pojízdnou prodejnou mobilní zařízení určené k prodeji zboží schopné
pohybu  a  samostatné  funkce,  které splňuje technické požadavky podle
zvláštních   právních  předpisů^65a)  a  zároveň  odpovídá  hygienickým
předpisům^65b),

f)  lihovinami  alkoholické  nápoje  obsahující nejméně 15 % objemových
etanolu, kromě piva (§ 81) a vína (§ 93).

§ 133

Zákaz prodeje

(1)  Pokud  tento  zákon  nestanoví  jinak,  je  na stáncích, tržištích
(tržnicích) nebo místech, které nesplňují technické požadavky na územně
technické,  účelové  a  stavebně technické řešení staveb a které nejsou
zkolaudovány  k  prodeji  zboží  nebo  poskytování  hostinských služeb,
zakázáno prodávat lihoviny a tabákové výrobky.

(2)  Tabákové výrobky lze jako doplňkový sortiment prodávat ve stáncích
s  prodejem  denního  a  periodického  tisku [§ 132 písm. b)]. Tabákové
výrobky  a lihoviny lze jako doplňkový sortiment prodávat ve stáncích s
občerstvením [§ 132 písm. c)].

(3)  Tabákové  výrobky  a lihoviny lze prodávat v pojízdných prodejnách
při  prodeji  zboží v místech, kde není zajišťován prodej v prodejnách,
které  splňují  technické  požadavky  na  územně  technické,  účelové a
stavebně  technické  řešení  staveb a které jsou zkolaudovány k prodeji
zboží nebo poskytování hostinských služeb.

(4)  Lihoviny,  i  rozlévané,  lze  prodávat  na veřejnosti přístupných
sportovních  a kulturních podnicích, včetně tanečních zábav a diskoték,
pokud zvláštní právní předpis^65c) nestanoví jinak.

(5)  Osoba,  která  může podle odstavce 4 lihoviny prodávat, je povinna
nejpozději  3 pracovní dny před konáním podniku o této činnosti písemně
informovat příslušný celní úřad. Písemná informace musí obsahovat údaje
o  osobě,  která lihoviny prodává, o časovém vymezení prodeje lihovin a
údaje o druhu a množství prodávaných lihovin.

(6)  Zákaz  prodeje  tabákových  výrobků  a lihovin stanovený zvláštním
právním předpisem^65d) zůstává tímto ustanovením nedotčený.

§ 134

Kontrola

(1)  Kontrolu  dodržování  zákazu  prodeje lihovin a tabákových výrobků
podle  §  133  jsou oprávněny provádět kontrolní orgány uvedené v § 115
odst.  1,  a  to  obdobným  postupem  jako  ostatní  kontrolní  činnost
vykonávanou  podle  zvláštních  právních předpisů, které stanoví jejich
působnost.  Kontrolní  nález  obsažený ve zprávě o kontrole se považuje
pro  potřeby tohoto zákona za důkaz pro řízení o přestupku nebo o jiném
správním deliktu.

(2)  Pokud  jsou  při  provádění  kontroly  podle  odstavce  2 zjištěny
lihoviny   a  tabákové  výrobky,  vydá  kontrolní  orgán  rozhodnutí  o
předběžném  opatření, ve kterém stanoví zajištění těchto výrobků. Pokud
je  kontrolní  činnost součástí kontroly prováděné v rámci správy daní,
uplatní  se  postup  pro  zajištění  věci  při  správě  daní.  Nelze-li
rozhodnutí o zajištění lihovin a tabákových výrobků předat při kontrole
jejich  držiteli,  zakládá  se  toto  rozhodnutí  jako nedoručitelné ve
spise.

ČÁST ČTVRTÁ

ZNAČKOVÁNÍ A BARVENÍ VYBRANÝCH MINERÁLNÍCH OLEJŮ

§ 134a

Vymezení pojmu značkování a barvení vybraných minerálních olejů

(1)  Značkováním  a  barvením  vybraných  minerálních  olejů  se rozumí
rovnoměrné přimíchávání značkovací látky a barviva do těchto olejů.

(2) Druh značkovací látky a druh barviva, jejich minimální množství v 1
litru  značkovaných  a  barvených  minerálních  olejů  a  způsob jejich
evidence stanoví prováděcí právní předpis.

§ 134b

Předmět značkování a barvení vybraných minerálních olejů

(1) Předmětem značkování a barvení jsou, s výjimkou případů uvedených v
odstavcích 2 a 4, minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19
25, 2710 19 29, 2710 19 41, 2710 19 45 a 2710 19 49.

(2)  Značkovány  a  barveny podle pravidel stanovených v § 134c až 134k
nesmějí být

a) jiné minerální oleje než uvedené v odstavci 1,

b)  minerální oleje uvedené v odstavci 1, jedná-li se o pohonné hmoty a
maziva  podle zvláštního právního předpisu^65e), s výjimkou minerálních
olejů, na které se vztahuje osvobození od daně podle § 49 odst. 12,

c)  minerální  oleje  uvedené v odstavci 1, jedná-li se o pohonné hmoty
pro  plavby  na  vodách  na  daňovém území České republiky, na které se
nevztahuje osvobození od daně podle § 49 odst. 12,

d) petroleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 21,

e)  složky  pro  výrobu  těch  minerálních  olejů, které jsou uvedeny v
písmenech a) až d),

f)  minerální  oleje  uvedené  v  odstavci  1,  u nichž je značkování a
barvení na závadu jejich použití.

(3)  Seznam  minerálních  olejů  podle  odstavce 2 písm. f), u nichž je
značkování a barvení na závadu jejich použití, stanoví prováděcí právní
předpis.

(4)  Značkovány a barveny nemusí být minerální oleje uvedené v odstavci
1,  které  jsou  nebo  mají být dopravovány do jiných členských států v
režimu  podmíněného  osvobození  od  daně nebo ve volném daňovém oběhu,
nebo které jsou nebo mají být vyváženy do třetích zemí.

§ 134c

Zásady značkování a barvení vybraných minerálních olejů

(1)  Minerální  oleje  uvedené  v § 134b odst. 1 musí být označkovány a
obarveny  po  celou  dobu,  kdy  se  nacházejí  na  daňovém území České
republiky,  pokud  tento zákon nestanoví jinak (§ 134b odst. 4 a § 134e
odst. 1).

(2) Na daňovém území České republiky se mohou minerální oleje uvedené v
§  134b odst. 1 značkovat a barvit výhradně v daňovém skladu podle § 19
odst. 2, který je vybaven dávkovacím a mísicím zařízením pro značkování
a   barvení  těchto  olejů.  Značkování  a  barvení  minerálních  olejů
uvedených  v § 134b odst. 1 mimo daňový sklad podle § 19 odst. 2, který
je  vybaven  dávkovacím  a  mísicím  zařízením pro značkování a barvení
těchto olejů, se považuje za závažné porušení tohoto zákona.

(3)  Minerální  oleje  uvedené  v § 134b odst. 1 se posuzují z hlediska
obsahu  značkovací  látky a barviva formou certifikace podle zvláštního
právního předpisu^65f).

(4)  Na  minerální  oleje uvedené v § 134b odst. 1 značkované a barvené
jinak,  než  stanoví  tento  zákon,  se pohlíží jako na minerální oleje
neznačkované a nebarvené.

§ 134d

Vývoz vybraných minerálních olejů

Právnické  a  fyzické osoby, pro které jsou minerální oleje uvedené v §
134b  odst.  1 určené pro vývoz uvedeny do volného daňového oběhu, jsou
okamžikem uvedení do volného daňového oběhu povinny podat celnímu úřadu
celní  prohlášení  na  propuštění těchto olejů do režimu vývozu nebo do
tranzitního  režimu  Evropských  společenství.  V případě neuskutečnění
vývozu  nebo  zrušení  tranzitního  režimu Evropských společenství jsou
uvedené  osoby  povinny  tyto  oleje,  pokud  již  nebyly označkovány a
obarveny,  označkovat  a  obarvit, a to výhradně v daňovém skladu. Tyto
oleje  jsou  dnem přijetí do daňového skladu opětovně uvedeny do režimu
podmíněného  osvobození  od daně a provozovateli daňového skladu vzniká
dnem jejich přijetí nárok na vrácení daně.

Povinnosti  a  zákazy  při  značkování  a barvení vybraných minerálních
olejů

§ 134e

(1)  Značkovat  a barvit minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 je na
daňovém  území  České  republiky  povinen  provozovatel daňového skladu
nejpozději před jejich uvedením do volného daňového oběhu.

(2)  Při  dopravě minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1 z jiného
členského  státu  v  režimu podmíněného osvobození od daně či ve volném
daňovém  oběhu  nebo  při  jejich  dovozu  ze  třetí  země  je  povinen
značkování  a  barvení  těchto  olejů  zajistit  jejich  příjemce  nebo
dovozce,  a  to  ještě  před  jejich  vstupem  na  daňové  území  České
republiky.  To  se  nevztahuje  na  případy,  kdy  jsou minerální oleje
dopravovány  v režimu podmíněného osvobození od daně do daňového skladu
podle § 19 odst. 2.

(3)  Výrobce  a  uživatel  směsi značkovací látky a barviva uvedených v
prováděcím  právním  předpisu podle § 134a odst. 2, který má sídlo nebo
místo pobytu na daňovém území České republiky, je povinen vést evidenci
značkovací látky a barviva podle prováděcího právního předpisu.

(4)  Provozovatel  daňového  skladu,  příjemce  nebo  dovozce, který je
povinen  značkovat  a  barvit  minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1
nebo  který  je  povinen  takové  značkování  a barvení zajistit, je na
žádost  orgánu  uvedeného v § 134k odst. 1 povinen předložit certifikát
podle zvláštního právního předpisu^65f).

(5)  Právnické  a  fyzické  osoby,  které  nakoupí  nebo  jinak nabudou
neznačkované  a  nebarvené  minerální  oleje uvedené v § 134b odst. 1 s
úmyslem  dopravit  je  do  jiného  členského státu v režimu podmíněného
osvobození  od  daně  či  ve  volném daňovém oběhu nebo vyvézt do třetí
země,  jsou  povinny  bezodkladně  zajistit značkování a barvení těchto
olejů,  jestliže  se  tato  doprava nebo vývoz neuskuteční. Pro uvedené
právnické a fyzické osoby platí povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2
obdobně. Pokud jsou tyto výrobky již uvedeny do volného daňového oběhu,
musí  být  označkovány  a  obarveny v daňovém skladu. V takovém případě
jsou  tyto  oleje  opětovně uvedeny do režimu podmíněného osvobození od
daně  a  provozovateli  daňového  skladu  vzniká  dnem přijetí nárok na
vrácení daně.

(6) Právnické a fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají, dopravují,
skladují, nakupují nebo jinak nabývají, prodávají nebo spotřebovávají v
rámci  podnikatelské činnosti^6) minerální oleje uvedené v § 134b, jsou
povinny

a)  vyrábět,  zpracovávat,  dopravovat, skladovat, nakupovat nebo jinak
nabývat,   prodávat  nebo  spotřebovávat  tyto  oleje  jen  na  základě
živnostenského  oprávnění  pro  tyto činnosti podle zvláštního právního
předpisu  upravujícího živnostenské podnikání; to se netýká osob, které
nakupují,  prodávají,  dopravují  nebo  skladují  tyto oleje výhradně v
jednotkovém balení do 50 kg,

b)  umožnit  orgánům  uvedeným  v  §  134k  odst. 1 přístup do objektů,
prostor   a  zařízení  používaných  při  výrobě,  zpracování,  dopravě,
skladování,  nákupu  nebo  jiném nabývání, prodeji nebo spotřebě těchto
olejů,

c)  na  vyžádání předložit orgánům uvedeným v § 134k odst. 1 příslušnou
dokumentaci  a  poskytnout jim pravdivé a úplné informace související s
výrobou,   zpracováním,   dopravou,  skladováním,  nákupem  nebo  jiným
nabýváním, prodejem nebo spotřebou těchto olejů,

d)  umožnit  orgánům  uvedeným  v  §  134k  odst. 1 bezplatně odebrat v
potřebném  množství  vzorky těchto olejů způsobem stanoveným prováděcím
právním předpisem,

e)  uhradit  nezbytné  náklady  spojené s provedením analýzy odebraného
vzorku  akreditovanou  osobou^65f),  bylo-li  na  základě  této analýzy
zjištěno porušení povinností stanovených tímto zákonem.

(7) Právnické a fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají, dopravují,
skladují, nakupují nebo jinak nabývají, prodávají nebo spotřebovávají v
rámci  podnikatelské činnosti minerální oleje uvedené v § 134b, vedou a
uchovávají  způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem evidenci o
druzích  a  množství  těchto  olejů a o uvedených způsobech nakládání s
nimi.

(8)  Právnické  a  fyzické  osoby,  které  vyrábějí,  zpracovávají nebo
prodávají  minerální  oleje, jež nesmějí být podle § 134b odst. 2 písm.
f) značkovány a barveny, způsobem uvedeným v odstavci 6, jsou povinny

a)  v  průvodní  technické  dokumentaci a v dokladech stanovených tímto
zákonem  pro  tyto  oleje  výslovně  uvést,  že  tyto oleje nesmějí být
použity pro pohon motorů,

b) mít v evidenci o koupi a prodeji těchto olejů prohlášení kupujícího,
že  značkování  a barvení těchto olejů je na závadu jejich použití nebo
že  nebudou  použity  pro  pohon  motorů nebo k výrobě pohonné hmoty či
maziva   podle   zvláštního   právního   předpisu^65e);  to  se  netýká
minerálních  olejů  prodaných nepodnikající fyzické osobě v jednotkovém
balení do 50 kg,

c)  uchovávat  pro  účely  kontroly  technickou dokumentaci a doklady k
těmto  olejům  po  dobu  10  let  ode  dne,  kdy s nimi začaly nakládat
způsobem uvedeným v odstavci 6.

(9) Právnické a fyzické osoby, které nakupují minerální oleje uvedené v
§  134b odst. 2 písm. f), jsou na žádost prodávajícího povinny vystavit
mu  nejpozději přede dnem vydání těchto olejů prohlášení podle odstavce
8  písm. b). To se nevztahuje na nepodnikající fyzické osoby nakupující
tyto minerální oleje v jednotkovém balení do 50 kg.

(10)  Ustanovení  odstavce 8 písm. a) se nepoužije pro minerální oleje,
které

a)  prokazatelně  jsou  nebo  mají  být dopravovány do jiných členských
států  v  režimu  podmíněného osvobození od daně nebo ve volném daňovém
oběhu,  nebo  které prokazatelně jsou nebo mají být vyváženy do třetích
zemí, nebo

b)  prokazatelně  jsou nebo mají být dopravovány mezi daňovými sklady v
režimu podmíněného osvobození od daně.

§ 134f

Je zakázáno

a) ředit, odstraňovat nebo jinak měnit značkování a barvení minerálních
olejů  uvedených  v  § 134b odst. 1 mimo daňový sklad nacházející se na
daňovém  území  České  republiky,  který  má  povolení  ke značkování a
barvení těchto olejů podle § 134g,

b)  uvádět do volného daňového oběhu neznačkované a nebarvené minerální
oleje uvedené v § 134b odst. 1,

c) nabízet k prodeji nebo používat značkované a barvené minerální oleje
uvedené  v  §  134b  odst.  1 pro pohon motorů s výjimkou stacionárních
motorů  a  plynových  turbin  určených  pro výrobu elektrické a tepelné
energie  a  s  výjimkou  motorů  používaných  při plavbách na vodách na
daňovém  území České republiky, pokud se na minerální oleje použité pro
tyto plavby vztahuje osvobození od daně podle § 49 odst. 12,

d)  dopravovat a skladovat značkované a barvené minerální oleje uvedené
v  §  134b  odst. 1 v nádobě, která je ve spojení s motorem, nebo je do
takové nádoby stáčet,

e)  nabízet  k  prodeji nebo používat pro pohon motorů minerální oleje,
které  nesmějí být značkovány a barveny podle § 134b odst. 2 písm. e) a
f).

Povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů

§ 134g

(1)  Provozovatel daňového skladu na daňovém území České republiky může
značkovat  a  barvit  minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 pouze na
základě  povolení  ke  značkování  a  barvení  těchto  olejů  (dále jen
„povolení  k  barvení“).  O  vydání  povolení k barvení rozhoduje celní
ředitelství  na  návrh  podaný  uvedeným provozovatelem daňového skladu
prostřednictvím celního úřadu.

(2)  Značkování  a barvení minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1
bez povolení k barvení podle odstavce 1 se považuje za závažné porušení
tohoto zákona.

(3)  V  návrhu  na  vydání  povolení  k  barvení  musí být uvedeny tyto
náležitosti:

a)  obchodní  firma  nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12)
navrhovatele,  je-li  navrhovatel  právnickou osobou; jméno a příjmení,
popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo^12)
navrhovatele, bylo-li přiděleno, je-li navrhovatel fyzickou osobou,

b)  místo  daňového skladu, ve kterém budou minerální oleje uvedené v §
134b odst. 1 značkovány a barveny,

c)  název, popřípadě obchodní označení, minerálních olejů uvedených v §
134b odst. 1, které budou značkovány a barveny,

d)  předpokládané  roční  množství minerálních olejů uvedených v § 134b
odst. 1, které budou značkovány a barveny,

e)  údaje  o  instalovaném zařízení a technická dokumentace zařízení na
značkování a barvení minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1,

f)  evidenční  číslo daňového skladu navrhovatele, které bylo přiděleno
podle § 20 odst. 12.

(4)  Navrhovatel  je  povinen  na  výzvu  celního  úřadu  nebo  celního
ředitelství   uvést   a  doložit  další  údaje  potřebné  pro  kontrolu
značkování a barvení minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1.

§ 134h

(1)  Celní  ředitelství  prověří  údaje  uvedené  v  návrhu a v případě
pochybností  o  jejich  správnosti  a  úplnosti vyzve navrhovatele, aby
údaje  blíže  vysvětlil,  změnil,  doplnil a doložil, a zároveň stanoví
lhůtu,  ve  které  je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném
uplynutí  stanovené  lhůty  celní  ředitelství návrh odloží. O odložení
návrhu celní ředitelství navrhovatele vyrozumí.

(2)  Celní  ředitelství  v povolení k barvení uvede skutečnosti podle §
134g odst. 3 písm. a) až c) a e) až f).

(3) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání povolení k barvení do
60  kalendářních  dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech
rozhodne  nejdéle  do  90  kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze
věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže
vyšší  nadřízený  orgán.  Nemůže-li  celní ředitelství rozhodnout do 60
kalendářních  dní,  popřípadě  do 90 kalendářních dní, je povinno o tom
navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.

(4)  Rozhodnutí  o vydání povolení k barvení vyhotoví celní ředitelství
ve  dvou  stejnopisech,  z  nichž  jedno je určeno navrhovateli a druhé
celnímu úřadu příslušnému pro navrhovatele.

(5)  V  rozhodnutí  o povolení k barvení stanoví celní ředitelství dobu
jeho  platnosti, která počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí.
Celní  ředitelství  stanoví  dobu platnosti povolení k barvení tak, aby
toto povolení platilo nejméně do konce kalendářního roku, v němž nabylo
rozhodnutí  o  jeho  udělení právní moci, nejdéle však do konce třetího
kalendářního  roku od konce roku, v němž bylo rozhodnutí o jeho udělení
vydáno.

§ 134i

(1)  O vydání nového povolení k barvení je jeho držitel povinen požádat
nejpozději   tři   kalendářní  měsíce  před  ukončením  doby  platnosti
předchozího  povolení  k  barvení,  pokud  hodlá  nepřerušeně  barvit a
značkovat  minerální  oleje,  kterých  se  předchozí povolení k barvení
týká.

(2)  Držitel  povolení k barvení je povinen oznámit celnímu ředitelství
každou  změnu  údajů  uvedených  v  §  134g  odst.  3  písm.  a)  do 15
kalendářních  dní ode dne jejího vzniku. Změnu údajů uvedených v § 134g
odst. 3 písm. b), c) a e) je držitel povolení k barvení povinen oznámit
dříve, než k těmto změnám dojde.

(3)  Dojde-li ke změně údajů uvedených v § 134g odst. 3 písm. a), celní
ředitelství  vydá  rozhodnutí  o  změně  původního  povolení k barvení.
Dojde-li  ke změně ostatních skutečností a údajů uvedených v povolení k
barvení,  celní ředitelství rozhodne o vydání nového povolení k barvení
a o odejmutí povolení k barvení předchozího.

§ 134j

(1) Povolení k barvení zaniká

a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,

b) zánikem právnické osoby, je-li držitel povolení k barvení právnickou
osobou,

c)  úmrtím  držitele  povolení  k  barvení nebo dnem nabytí právní moci
rozsudku soudu o prohlášení držitele povolení k barvení za mrtvého,

d)  dnem  nabytí  právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na
majetek držitele povolení k barvení, nebo

e)  dnem  zániku  nebo  odejmutí povolení k provozování daňového skladu
podle § 20 odst. 18 nebo 19.

(2) Celní ředitelství povolení k barvení odejme, jestliže

a)  držitel povolení k barvení porušil povinnosti nebo zákazy stanovené
v § 134e a 134f,

b)  se  změnily skutečnosti, na jejichž základě bylo povolení k barvení
vydáno, a držitel povolení k barvení nepožádal o jeho změnu, nebo

c) držitel povolení k barvení o to požádá.

§ 134k

Kontrola značkování a barvení vybraných minerálních olejů

(1) Ke kontrole dodržování povinností a zákazů při značkování a barvení
minerálních olejů uvedených v § 134b jsou oprávněny tyto orgány:

a) celní úřady a celní ředitelství,

b) územní finanční orgány a

c) Česká obchodní inspekce.

(2) Zjistí-li některý z orgánů uvedených v odstavci 1, že byla porušena
povinnost  nebo  zákaz  při  značkování  a  barvení  minerálních  olejů
uvedených  v  § 134b, sdělí takové zjištění ostatním orgánům uvedeným v
odstavci 1.

(3)  Kontrola značkování a barvení minerálních olejů uvedených v § 134b
odst.  1  a  způsob  nakládání s odebraným vzorkem minerálního oleje do
doby  jeho  předání příslušné akreditované osobě^65f) se řídí zákonem o
státní kontrole.

(4)  Analýzu  odebraných vzorků minerálních olejů uvedených v § 134b za
účelem kontroly dodržování povinností a zákazů při značkování a barvení
těchto  olejů  jsou oprávněny provádět pouze akreditované osoby^65f), a
to na požádání orgánu uvedeného v odstavci 1.

ČÁST PÁTÁ

ZNAČKOVÁNÍ NĚKTERÝCH DALŠÍCH MINERÁLNÍCH OLEJŮ^65g)

§ 134l

Vymezení pojmu značkování některých dalších minerálních olejů

(1)   Značkováním   některých   dalších  minerálních  olejů  se  rozumí
rovnoměrné přimíchávání značkovací látky do těchto olejů.

(2) Druh značkovací látky a její minimální množství v 1 litru některých
dalších  minerálních  olejů  neuvedených  v  části čtvrté a způsob její
evidence stanoví prováděcí právní předpis.

§ 134m

Předmět značkování některých dalších minerálních olejů

(1)   Předmětem   značkování  jsou,  s  výjimkou  případů  uvedených  v
odstavcích 2 a 4, následující minerální oleje:

a)  benzol,  toluol,  xylol,  ostatní  směsi  aromatických uhlovodíků a
surové  lehké  oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2707 10 10, 2707 20,
2707 30, 2707 50 a 2707 99 11,

b) střední oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 11 a 2710 19 15,

c)  těžké plynové oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 31 a 2710
19 35,

d)  těžké topné oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 51, 2710 19
55,  2710 19 61, 2710 19 63, 2710 19 65 a 2710 19 69 mající alespoň dvě
z těchto vlastností:

1. kinematická viskozita při 40 st.C je nižší než 12 mm2 . s-1 včetně,

2. hustota při 15 st.C je vyšší než 784 kg . m-3 včetně a nižší než 913
kg . m-3 včetně,

3.  při  destilační  zkoušce  podle  metody  stanovené  v  ČSN ISO 3405
předestiluje  nejméně  20  %  objemu včetně ztrát do teploty 350 st.C s
výjimkou těžkých topných olejů určených k použití pro pohon motorů,

e)  mazací  oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 71, 2710 19 75,
2710 19 81, 2710 19 83, 2710 19 87, 2710 19 91 a 2710 19 99 mající tyto
vlastnosti:

1. kinematická viskozita při 40 st.C je nižší než 12 mm2 . s-1 včetně,

2.  bod  vzplanutí  podle  metody  Penskyho  a  Martense nebo metodou v
otevřeném kelímku je nižší než 150 st.C včetně,

3.  při  destilační  zkoušce  podle  metody  stanovené  v  ČSN ISO 3405
předestiluje nejméně 20 % objemu včetně ztrát do teploty 350 st.C,

přičemž  postačí,  aby  takový  olej  měl vlastnost uvedenou v bodu 1 a
alespoň jednu z vlastností uvedených v bodech 2 a 3,

f) acyklické nasycené uhlovodíky a acyklické uhlovodíky ostatní uvedené
pod kódy nomenklatury 2901 10 10, 2901 29 20 a 2901 29 80,

g)  toluen,  o-xylen,  m-xylen, p-xylen a směsi xylenů uvedené pod kódy
nomenklatury 2902 30 00 a 2902 41 až 44,

h)  složená  organická rozpouštědla uvedená pod kódem nomenklatury 3814
00 90.

(2) Značkovány podle pravidel stanovených v § 134n až 134v nesmějí být

a) jiné minerální oleje než uvedené v odstavci 1,

b) petrolej (kerosen) uvedený pod kódem nomenklatury 2710 19 21,

c)   minerální   oleje  pro  specifické  zpracování  uvedené  pod  kódy
nomenklatury 2710 19 11, 2710 19 31, 2710 19 51 a 2710 19 71,

d)   minerální   oleje   pro   chemické  zpracování  uvedené  pod  kódy
nomenklatury 2710 19 15, 2710 19 35, 2710 19 55 a 2710 19 75; za takové
chemické zpracování se však nepovažuje využití těchto minerálních olejů
jako složky pro výrobu minerálních olejů mísením,

e) bílé a medicinální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 85,

f) elektroizolační oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 93,

g)  minerální  oleje  uvedené  v  odstavci  1 používané jako složky pro
výrobu minerálních olejů určených k použití pro pohon motorů,

h)  minerální  oleje  uvedené  v  odstavci  1, u nichž je značkování na
závadu jejich použití,

i) minerální oleje uvedené v odstavci 1 v jednotkovém balení do 50 kg.

(3)  Seznam  minerálních olejů uvedených v odstavci 2 písm. h), u nichž
je  značkování  na  závadu  jejich  použití,  stanoví  prováděcí právní
předpis.

(4)  Značkovány  nemusí být minerální oleje uvedené v odstavci 1, které
jsou  nebo  mají  být  dopravovány  do  jiných členských států v režimu
podmíněného  osvobození od daně, ve volném daňovém oběhu nebo mimo tyto
režimy, nebo které jsou nebo mají být vyváženy do třetích zemí.

§ 134n

Zásady značkování některých dalších minerálních olejů

(1)  Minerální  oleje  uvedené v § 134m odst. 1 musí být označkovány po
celou  dobu,  kdy  se nacházejí na daňovém území České republiky, pokud
tento zákon nestanoví jinak (§ 134m odst. 4 a § 134p odst. 1).

(2)  Na  daňovém  území České republiky smí minerální oleje uvedené v §
134m  odst. 1 značkovat výhradně výrobce, který je vybaven dávkovacím a
mísicím  zařízením  pro  značkování  těchto  olejů,  nebo  provozovatel
daňového  skladu  v  případě,  že tyto vybrané výrobky podléhají režimu
podmíněného  osvobození  od  daně  podle  §  59  odst. 1 a dosud nebyly
uvedeny do volného daňového oběhu.

(3)  Minerální  oleje  uvedené  v § 134m odst. 1 se posuzují z hlediska
obsahu  značkovací  látky  formou certifikace podle zvláštního právního
předpisu^65f).

(4)  Na  minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 značkované jinak, než
stanoví tento zákon, se pohlíží jako na minerální oleje neznačkované.

§ 134o

Vývoz některých dalších minerálních olejů

Právnické  a  fyzické osoby, pro které jsou minerální oleje uvedené v §
134m odst. 1 určené pro vývoz vyrobeny nebo uvedeny do volného daňového
oběhu,  jsou okamžikem ukončení výroby nebo uvedení do volného daňového
oběhu povinny podat celnímu úřadu celní prohlášení na propuštění těchto
olejů   do   režimu   vývozu  nebo  do  tranzitního  režimu  Evropských
společenství.  V  případě neuskutečnění vývozu nebo zrušení tranzitního
režimu  Evropských  společenství jsou uvedené osoby povinny tyto oleje,
pokud  již  nebyly  označkovány,  označkovat.  Jestliže jsou tyto oleje
uvedené  do volného daňového oběhu přijaty k označkování provozovatelem
daňového  skladu, jsou dnem přijetí do daňového skladu opětovně uvedeny
do režimu podmíněného osvobození od daně.

Povinnosti a zákazy při značkování některých dalších minerálních olejů

§ 134p

(1)  Značkovat  minerální  oleje uvedené v § 134m odst. 1 je na daňovém
území  České  republiky povinen jejich výrobce nejpozději při výstupu z
výrobního  zařízení  nebo  provozovatel daňového skladu nejpozději před
jejich uvedením do volného daňového oběhu.

(2)  Při  dopravě minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 1 z jiného
členského  státu  v  režimu  podmíněného  osvobození od daně, ve volném
daňovém  oběhu či mimo tyto režimy nebo při jejich dovozu ze třetí země
je  povinen  značkování  těchto  olejů  zajistit  jejich  příjemce nebo
dovozce,  a  to  ještě  před  jejich  vstupem  na  daňové  území  České
republiky.  To  se  nevztahuje  na  případy,  kdy  jsou minerální oleje
dopravovány  v režimu podmíněného osvobození od daně do daňového skladu
podle § 19 odst. 2.

(3)  Výrobce  a  uživatel značkovací látky uvedené v prováděcím právním
předpisu  podle  §  134l  odst.  2, který má sídlo nebo místo pobytu na
daňovém  území  České  republiky,  je  povinen vést evidenci značkovací
látky podle prováděcího právního předpisu.

(4)   Výrobce,  příjemce  nebo  dovozce,  který  je  povinen  značkovat
minerální  oleje  uvedené v § 134m odst. 1 nebo který je povinen takové
značkování  zajistit,  je  na  žádost orgánu uvedeného v § 134v odst. 1
povinen předložit certifikát podle zvláštního právního předpisu^65f).

(5)  Právnické  a  fyzické  osoby,  které  nakoupí  nebo  jinak nabudou
neznačkované  minerální  oleje  uvedené  v  §  134m  odst.  1 s úmyslem
dopravit  je  do jiného členského státu v režimu podmíněného osvobození
od  daně,  ve  volném  daňovém oběhu či mimo tyto režimy nebo vyvézt do
třetí  země, jsou povinny bezodkladně zajistit značkování těchto olejů,
jestliže  se tato doprava nebo vývoz neuskuteční. Pro uvedené právnické
a  fyzické osoby platí povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 obdobně.
Pokud  se na tyto výrobky vztahuje režim podmíněného osvobození od daně
a  přitom  jsou  již  uvedeny  do  volného  daňového  oběhu,  musí  být
označkovány  v  daňovém  skladu.  V  takovém  případě  jsou  tyto oleje
opětovně   uvedeny   do   režimu   podmíněného  osvobození  od  daně  a
provozovateli  daňového  skladu  vzniká  dnem  přijetí nárok na vrácení
daně.

(6) Právnické a fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají, dopravují,
skladují, nakupují nebo jinak nabývají, prodávají nebo spotřebovávají v
rámci  podnikatelské činnosti^6) minerální oleje uvedené v § 134m, jsou
povinny

a)  vyrábět,  zpracovávat,  dopravovat, skladovat, nakupovat nebo jinak
nabývat,   prodávat  nebo  spotřebovávat  tyto  oleje  jen  na  základě
živnostenského  oprávnění  pro  tyto činnosti podle zvláštního právního
předpisu  upravujícího živnostenské podnikání; to se netýká osob, které
nakupují,  prodávají,  dopravují  nebo  skladují  tyto oleje výhradně v
jednotkovém balení do 50 kg,

b)  umožnit  orgánům  uvedeným  v  §  134v  odst. 1 přístup do objektů,
prostor   a  zařízení  používaných  při  výrobě,  zpracování,  dopravě,
skladování,  nákupu  nebo  jiném nabývání, prodeji nebo spotřebě těchto
olejů,

c)  na  vyžádání předložit orgánům uvedeným v § 134v odst. 1 příslušnou
dokumentaci  a  poskytnout jim pravdivé a úplné informace související s
výrobou,   zpracováním,   dopravou,  skladováním,  nákupem  nebo  jiným
nabýváním, prodejem nebo spotřebou těchto olejů,

d)  umožnit  orgánům  uvedeným  v  §  134v  odst. 1 bezplatně odebrat v
potřebném  množství  vzorky těchto olejů způsobem stanoveným prováděcím
právním předpisem,

e)  uhradit  nezbytné  náklady  spojené s provedením analýzy odebraného
vzorku  akreditovanou  osobou^65f),  bylo-li  na  základě  této analýzy
zjištěno porušení povinností stanovených tímto zákonem.

(7) Právnické a fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají, dopravují,
skladují, nakupují nebo jinak nabývají, prodávají nebo spotřebovávají v
rámci  podnikatelské činnosti minerální oleje uvedené v § 134m, vedou a
uchovávají  způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem evidenci o
druzích  a  množství  těchto  olejů a o uvedených způsobech nakládání s
nimi.

(8)  Právnické  a  fyzické  osoby,  které  vyrábějí,  zpracovávají nebo
prodávají  minerální  oleje, jež nesmějí být podle § 134m odst. 2 písm.
c) až h) značkovány, způsobem uvedeným v odstavci 6, jsou povinny

a)  v  průvodní  technické  dokumentaci a v dokladech stanovených tímto
zákonem  pro  tyto  oleje  výslovně  uvést,  že  tyto oleje nesmějí být
použity pro pohon motorů,

b) mít v evidenci o koupi a prodeji těchto olejů prohlášení kupujícího,
že  značkování těchto olejů je na závadu jejich použití nebo že nebudou
použity  pro  pohon  motorů nebo k výrobě pohonné hmoty či maziva podle
zvláštního právního předpisu^65e),

c)  uchovávat  pro  účely  kontroly  technickou dokumentaci a doklady k
těmto  olejům  po  dobu  10  let  ode  dne,  kdy s nimi začaly nakládat
způsobem uvedeným v odstavci 6.

(9) Právnické a fyzické osoby, které nakupují minerální oleje uvedené v
§  134m  odst.  2  písm. c) až h), jsou na žádost prodávajícího povinny
vystavit  mu nejpozději přede dnem vydání těchto olejů prohlášení podle
odstavce  8  písm.  b). To se nevztahuje na nepodnikající fyzické osoby
nakupující tyto minerální oleje v jednotkovém balení do 50 kg.

(10)  Ustanovení  odstavce 8 písm. a) se nepoužije pro minerální oleje,
které

a)  prokazatelně  jsou  nebo  mají  být dopravovány do jiných členských
států  v  režimu  podmíněného osvobození od daně nebo ve volném daňovém
oběhu,  nebo  které prokazatelně jsou nebo mají být vyváženy do třetích
zemí, nebo

b)  prokazatelně  jsou nebo mají být dopravovány mezi daňovými sklady v
režimu podmíněného osvobození od daně.

§ 134q

Je zakázáno

a)  ředit,  odstraňovat  nebo  jinak měnit značkování minerálních olejů
uvedených v § 134m odst. 1,

b)  uvádět do volného daňového oběhu či prodávat neznačkované minerální
oleje uvedené v § 134m odst. 1,

c) nabízet k prodeji nebo používat značkované minerální oleje uvedené v
§ 134m odst. 1 pro pohon motorů,

d)  dopravovat  a skladovat značkované minerální oleje uvedené v § 134m
odst.  1  v  nádobě,  která  je ve spojení s motorem, nebo je do takové
nádoby stáčet,

e)  nabízet  k  prodeji nebo používat pro pohon motorů minerální oleje,
které nesmějí být značkovány podle § 134m odst. 2 písm. c) až i).

Povolení ke značkování některých dalších minerálních olejů

§ 134r

(1)  Právnická  nebo  fyzická osoba uvedená v § 134p odst. 1 na daňovém
území  České  republiky může značkovat minerální oleje uvedené v § 134m
odst.  1 pouze na základě povolení ke značkování těchto olejů (dále jen
„povolení  ke  značkování“).  O vydání povolení ke značkování rozhoduje
celní  ředitelství na návrh podaný touto osobou prostřednictvím celního
úřadu.

(2)  Značkování  minerálních  olejů  uvedených  v  §  134m  odst. 1 bez
povolení ke značkování podle odstavce 1 se považuje za závažné porušení
tohoto zákona.

(3)  V  návrhu  na  vydání povolení ke značkování musí být uvedeny tyto
náležitosti:

a)  obchodní  firma  nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12)
navrhovatele,  je-li  navrhovatel  právnickou osobou; jméno a příjmení,
popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo^12)
navrhovatele, bylo-li přiděleno, je-li navrhovatel fyzickou osobou,

b)  místo,  ve  kterém  budou  minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1
značkovány,

c)  název, popřípadě obchodní označení, minerálních olejů uvedených v §
134m odst. 1, které budou značkovány,

d)  předpokládané  roční  množství minerálních olejů uvedených v § 134m
odst. 1, které budou značkovány,

e)  údaje  o  instalovaném zařízení a technická dokumentace zařízení na
značkování minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 1,

f)  evidenční  číslo daňového skladu navrhovatele, pokud bylo přiděleno
podle § 20 odst. 12.

(4)  Navrhovatel  je  povinen  na  výzvu  celního  úřadu  nebo  celního
ředitelství   uvést   a  doložit  další  údaje  potřebné  pro  kontrolu
značkování minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 1.

§ 134s

(1)  Celní  ředitelství  prověří  údaje  uvedené  v  návrhu a v případě
pochybností  o  jejich  správnosti  a  úplnosti vyzve navrhovatele, aby
údaje  blíže  vysvětlil,  změnil,  doplnil a doložil, a zároveň stanoví
lhůtu,  ve  které  je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném
uplynutí  stanovené  lhůty  celní  ředitelství návrh odloží. O odložení
návrhu celní ředitelství navrhovatele vyrozumí.

(2)  Celní ředitelství v povolení ke značkování uvede skutečnosti podle
§ 134r odst. 3 písm. a) až c) a e) až f).

(3)   Celní  ředitelství  rozhodne  o  návrhu  na  vydání  povolení  ke
značkování  do  60  kalendářních  dní  od  zahájení  řízení;  ve zvlášť
složitých  případech  rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li
vzhledem  k  povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně
prodloužit  nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství
rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je
povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.

(4)   Rozhodnutí   o  vydání  povolení  ke  značkování  vyhotoví  celní
ředitelství  ve dvou stejnopisech, z nichž jedno je určeno navrhovateli
a druhé celnímu úřadu příslušnému pro navrhovatele.

(5)  V  rozhodnutí  o  povolení ke značkování stanoví celní ředitelství
dobu  jeho  platnosti,  která  počíná  běžet  dnem  nabytí  právní moci
rozhodnutí.  Celní  ředitelství  stanoví  dobu  platnosti  povolení  ke
značkování tak, aby toto povolení platilo nejméně do konce kalendářního
roku, v němž nabylo rozhodnutí o jeho udělení právní moci, nejdéle však
do  konce  třetího  kalendářního  roku  od  konce  roku,  v  němž  bylo
rozhodnutí o jeho udělení vydáno.

§ 134t

(1)  O  vydání  nového  povolení  ke značkování je jeho držitel povinen
požádat  nejpozději tři kalendářní měsíce před ukončením doby platnosti
předchozího  povolení  ke značkování, pokud hodlá nepřerušeně značkovat
minerální oleje, kterých se předchozí povolení ke značkování týká.

(2)   Držitel   povolení  ke  značkování  je  povinen  oznámit  celnímu
ředitelství  každou  změnu údajů uvedených v § 134r odst. 3 písm. a) do
15  kalendářních  dní  ode dne jejího vzniku. Změnu údajů uvedených v §
134r  odst.  3  písm.  b),  c)  a  e) je držitel povolení ke značkování
povinen oznámit dříve, než k těmto změnám dojde.

(3)  Dojde-li ke změně údajů uvedených v § 134r odst. 3 písm. a), celní
ředitelství  vydá  rozhodnutí o změně původního povolení ke značkování.
Dojde-li ke změně ostatních skutečností a údajů uvedených v povolení ke
značkování,  celní  ředitelství  rozhodne  o  vydání nového povolení ke
značkování a o odejmutí povolení ke značkování předchozího.

§ 134u

(1) Povolení ke značkování zaniká

a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,

b)  zánikem  právnické  osoby,  je-li  držitel  povolení  ke značkování
právnickou osobou,

c)  úmrtím držitele povolení ke značkování nebo dnem nabytí právní moci
rozsudku soudu o prohlášení držitele povolení ke značkování za mrtvého,
nebo

d)  dnem  nabytí  právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na
majetek držitele povolení ke značkování.

(2) Celní ředitelství povolení ke značkování odejme, jestliže

a)  držitel  povolení  ke  značkování  porušil  povinnosti  nebo zákazy
stanovené v § 134p a 134q,

b)  se  změnily  skutečnosti,  na  jejichž  základě  bylo  povolení  ke
značkování  vydáno,  a  držitel povolení ke značkování nepožádal o jeho
změnu, nebo

c) držitel povolení ke značkování o to požádá.

§ 134v

Kontrola značkování některých dalších minerálních olejů

(1)   Ke   kontrole  dodržování  povinností  a  zákazů  při  značkování
minerálních olejů uvedených v § 134m jsou oprávněny tyto orgány:

a) celní úřady a celní ředitelství,

b) územní finanční orgány a

c) Česká obchodní inspekce.

(2) Zjistí-li některý z orgánů uvedených v odstavci 1, že byla porušena
povinnost  nebo  zákaz  při  značkování minerálních olejů uvedených v §
134m, sdělí takové zjištění ostatním orgánům uvedeným v odstavci 1.

(3)  Kontrola značkování minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 1 a
způsob  nakládání  s  odebraným  vzorkem minerálního oleje do doby jeho
předání  příslušné  akreditované  osobě^65f)  se  řídí zákonem o státní
kontrole.

(4)  Analýzu  odebraných vzorků minerálních olejů uvedených v § 134m za
účelem  kontroly  dodržování  povinností a zákazů při značkování těchto
olejů  jsou  oprávněny  provádět pouze akreditované osoby^65f), a to na
požádání orgánu uvedeného v odstavci 1.

ČÁST ŠESTÁ

SPRÁVNÍ DELIKTY

§ 135

nadpis vypuštěn

(1)  Fyzická  osoba se dopustí přestupku tím, že na daňovém území České
republiky  neoprávněně  drží  nebo  jinak nakládá s tabákovými výrobky,
které nejsou značeny platnou tabákovou nálepkou.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 150 000 Kč.

§ 135a

(1)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba  se dopustí správního
deliktu tím, že

a)  uvede  do  volného  daňového  oběhu cigarety s tabákovou nálepkou s
uvedenou cenou pro konečného spotřebitele, která byla stanovena cenovým
rozhodnutím zveřejněným v Cenovém věstníku, v jiném období než v období
od  prvního  do  posledního  dne  účinnosti  tohoto cenového rozhodnutí
včetně těchto dní,

b)  neznačí  způsobem  uvedeným  v  §  114  tabákové výrobky tabákovými
nálepkami,

c)  použije  ke  značení tabákových výrobků tabákové nálepky na daňovém
území  České  republiky jinde než v daňovém skladu nebo v jiném daňovém
skladu, než pro který byly odebrány,

d)  použije  ke značení tabákových výrobků tabákové nálepky, na kterých
jsou  vytištěny  údaje  neodpovídající  skutečnému  obsahu jednotkového
balení, na kterém je tabáková nálepka umístěna,

e)  použije  tabákové  nálepky  v  rozporu  s  ustanovením  upravujícím
povinnost  umístit  tabákovou  nálepku  na  jednotkovém  balení  a  pod
průhledný  přebal,  pokud  se  tento  používá  tak,  aby  při  otevření
jednotkového balení došlo k jejímu poškození,

f) předá jinému tabákové nálepky,

g)  neobjedná  nebo  neodebere  tabákové  nálepky od pověřeného celního
úřadu, pokud tuto povinnost má,

h) prodá tabákové nálepky v rozporu s § 118 odst. 7 a 9,

i)  nevede evidenci přijatých, použitých a vrácených tabákových nálepek
a neuchovává evidenci a doklady ve lhůtě stanovené zákonem,

j)  neprovede  inventuru  tabákových  nálepek podle § 121 odst. 2, nebo
neoznámí pověřenému celnímu úřadu výsledek inventury tabákových nálepek
za předchozí kalendářní rok podle § 121 odst. 2,

k)  nevrátí  tabákové  nálepky starého vzoru ve lhůtě stanovené v § 122
odst. 4, nebo

l)  nevrátí nepoužité tabákové nálepky ve lhůtě stanovené v § 122 odst.
6.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do

a) 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),

b)  5  000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) až
h),

c) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. i),

d) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a j)
až l).

§ 135b

(1)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba  se dopustí správního
deliktu tím, že

a)  neoprávněně  skladuje  neznačené  tabákové výrobky na daňovém území
České  republiky  v  množství větším než 500 000 kusů cigaret, doutníků
nebo  cigarillos  nebo  v  množství  větším než 500 kilogramů tabáku ke
kouření,

b) uvede do volného daňového oběhu, doveze nebo dopraví na daňové území
České  republiky tabákové výrobky, které nejsou v uzavřeném jednotkovém
balení (§ 107 odst. 2),

c)  prodá konečnému spotřebiteli cigarety za cenu nižší nebo vyšší, než
je  cena  pro  konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, nebo
poskytne konečnému spotřebiteli slevu z ceny pro konečného spotřebitele
(§ 110 a 112),

d)  prodá  konečnému  spotřebiteli  cigarety,  ke kterým je přidán nebo
přibalen  jiný předmět, za celkovou cenu odlišnou od ceny pro konečného
spotřebitele  uvedené  na  tabákové  nálepce  nebo  váže prodej cigaret
konečnému spotřebiteli na prodej jiných předmětů,

e) učiní tabákové výrobky předmětem loterie nebo podobné sázkové hry,

f)  neoznámí  včas  celnímu  úřadu  dovoz  tabákových  výrobků  v rámci
podnikatelské činnosti podle § 108 odst. 1,

g)  neoprávněně  skladuje  nebo  prodá  neznačené  tabákové  výrobky na
daňovém území České republiky,

h)  prodá  tabákové  výrobky  jinak  než v uzavřeném jednotkovém balení
podle § 107 odst. 6, nebo

i)  spotřebuje  cigarety  zakoupené  za  cenu  nižší,  než  je cena pro
konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce.

(2)  Právnická  osoba  se  dopustí  správního  deliktu  tím, že nakoupí
cigarety  za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená
na  tabákové  nálepce,  ačkoliv  prodej  cigaret  není  předmětem  její
činnosti.

(3) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),

b)  2  000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) až
f),

c)  100  000  Kč,  jde-li  o správní delikt podle odstavce 1 písm. i) a
odstavce 2,

d) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. h).

(4)  Za  správní delikt podle odstavce 1 písm. g) se uloží pokuta od 50
000 Kč do 1 000 000 Kč.

§ 135c

(1)  Fyzická  osoba  se  dopustí přestupku tím, že poruší zákaz prodeje
lihovin a tabákových výrobků podle § 133. Za tento přestupek lze uložit
pokutu do 1 000 000 Kč.

(2)  Právnické  nebo  podnikající  fyzické  osobě,  která  poruší zákaz
prodeje  lihovin a tabákových výrobků podle § 133, se uloží pokuta do 1
000 000 Kč.

§ 135d

Propadnutí a zabrání zajištěných tabákových výrobků nebo lihovin

(1)  Správní  orgán  příslušný  k  projednání  správního  deliktu uloží
propadnutí  neznačených  tabákových  výrobků  zajištěných  při kontrole
podle  §  115  nebo  tabákových  výrobků  anebo lihovin zajištěných při
kontrole podle § 134, jestliže

a) náleží pachateli správního deliktu a

b) byly ke spáchání správního deliktu užity nebo určeny.

(2)  Nebylo-li uloženo propadnutí věcí uvedených v odstavci 1, rozhodne
se o jejich zabrání, jestliže

a) náleží pachateli, kterého nelze za správní delikt stíhat,

b) nenáleží pachateli správního deliktu nebo mu nenáleží zcela, nebo

c) vlastník není znám,

a  jejich  uvedením  do oběhu by s přihlédnutím k jejich množství mohla
být způsobena újma hospodářským zájmům státu chráněných tímto zákonem.

(3)  Pachateli správního deliktu, kterému bylo uloženo propadnutí, nebo
osobě,  u  které byly zabrané tabákové výrobky nebo lihoviny zajištěny,
se uloží povinnost nahradit státu náklady spojené se správou a zničením
propadlých nebo zabraných tabákových výrobků nebo lihovin.

(4)  Proti  rozhodnutí  o  zabrání  věci  a o povinnosti nahradit státu
náklady spojené se správou a zničením zabraných tabákových výrobků nebo
lihovin se nelze odvolat.

(5)  Vlastníkem  propadlých  nebo  zabraných  tabákových  výrobků  nebo
lihovin  se  stává  stát.  Celní  úřad  propadlé  nebo zabrané tabákové
výrobky  nebo  lihoviny  zničí.  Na  zničení  dohlíží tříčlenná komise,
kterou určí ředitel celního úřadu z úředních osob celního úřadu.

(6)  Nebudou-li  zajištěné tabákové výrobky nebo lihoviny prohlášeny za
propadlé  nebo  zabrané,  musí být bez zbytečného odkladu vráceny tomu,
komu nepochybně patří, jinak tomu, u koho byly zajištěny.

§ 135e

nadpis vypuštěn

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší

a) zákaz podle § 134f písm. a), c), d) nebo e), nebo

b) zákaz podle § 134q písm. a), c), d) nebo e).

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.

§ 135f

(1)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba  se dopustí správního
deliktu tím, že poruší

a) zákaz podle § 134f písm. a), c), d) nebo e), nebo

b) zákaz podle § 134q písm. a), c), d) nebo e).

(2)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba  se dopustí správního
deliktu tím, že poruší

a) zákaz podle § 134f písm. b), nebo

b) zákaz podle § 134q písm. b).

(3) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 50 000 Kč.

(4)  Za správní delikt podle odstavce 2 se uloží pokuta od 50 000 Kč do
50 000 000 Kč.

§ 135g

(1)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba  se dopustí správního
deliktu tím, že

a)  jako  osoba,  která  nakoupí  nebo  jinak  nabude neznačkované nebo
nebarvené  minerální  oleje  s  úmyslem dopravit je do jiného členského
státu  nebo  vyvézt  do  třetí  země, nezajistí značkování nebo barvení
minerálních olejů podle § 134e odst. 5,

b) jako provozovatel daňového skladu

1. neznačkuje nebo nebarví minerální oleje podle § 134e odst. 1, nebo

2.  značkuje nebo barví minerální oleje bez povolení podle § 134g odst.
1,

c)  jako  příjemce  nebo  dovozce  nezajistí  značkování  nebo  barvení
minerálních olejů podle § 134e odst. 2,

d)  jako  výrobce nebo uživatel směsi barviva a značkovací látky, který
má  sídlo  nebo  místo  pobytu na daňovém území České republiky, nevede
evidenci podle § 134e odst. 3,

e)  jako  provozovatel daňového skladu, příjemce nebo dovozce, který je
povinen  značkovat  a  barvit  minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1
nebo  který je povinen takové značkování a barvení zajistit, nepředloží
certifikát podle § 134e odst. 4,

f) jako osoba uvedená v § 134e odst. 6

1.   vykonává   činnosti  uvedené  v  §  134e  odst.  6  písm.  a)  bez
živnostenského oprávnění, pokud jejich předmětem jsou minerální oleje v
jednotkovém balení nad 50 kg,

2. neumožní přístup do objektů podle § 134e odst. 6 písm. b),

3.  v  rozporu  s  §  134e  odst. 6 písm. d) neumožní bezplatně odebrat
vzorky minerálních olejů v potřebném množství, nebo

4. nevede evidenci podle § 134e odst. 7,

g)  jako  osoba uvedená v § 134e odst. 8 nesplní povinnost podle § 134e
odst. 8 písm. a) až c) a podle § 134e odst. 10.

(2) Za správní delikt se uloží pokuta

a)  od  50  000  Kč  do  50  000  000 Kč, jde-li o správní delikt podle
odstavce  1  písm. a), odstavce 1 písm. b) bodu 1 a odstavce 1 písm. c)
až g),

b)  od  10  000  Kč  do  10  000  000 Kč, jde-li o správní delikt podle
odstavce 1 písm. b) bodu 2.

§ 135h

(1)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba  se dopustí správního
deliktu tím, že

a)  jako  osoba, která nakoupí nebo jinak nabude neznačkované minerální
oleje  s  úmyslem  dopravit je do jiného členského státu nebo vyvézt do
třetí  země,  nezajistí značkování minerálních olejů podle § 134p odst.
5,

b)  jako  výrobce  nebo  provozovatel  daňového skladu, který minerální
oleje  uvedené  v  §  134m  odst.  1  uvádí  do volného daňového oběhu,
neznačkuje minerální oleje podle § 134p odst. 1,

c) značkuje minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 bez povolení podle
§ 134r odst. 1,

d)  jako  příjemce  nebo dovozce nezajistí značkování minerálních olejů
podle § 134p odst. 2,

e)  jako  výrobce  nebo  uživatel značkovací látky, který má sídlo nebo
místo  pobytu na daňovém území České republiky, nevede evidenci podle §
134p odst. 3,

f)  jako  výrobce, provozovatel daňového skladu, příjemce nebo dovozce,
který  je  povinen  značkovat  minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1
nebo který je povinen takové značkování zajistit, nepředloží certifikát
podle § 134p odst. 4,

g) jako osoba uvedená v § 134p odst. 6

1.   vykonává   činnosti  uvedené  v  §  134p  odst.  6  písm.  a)  bez
živnostenského oprávnění, pokud jejich předmětem jsou minerální oleje v
jednotkovém balení nad 50 kg,

2. neumožní přístup do objektů podle § 134p odst. 6 písm. b),

3.  v  rozporu  s  §  134p  odst. 6 písm. d) neumožní bezplatně odebrat
vzorky minerálních olejů v potřebném množství, nebo

4. nevede evidenci podle § 134p odst. 7,

h)  jako  osoba uvedená v § 134p odst. 8 nesplní povinnost podle § 134p
odst. 8 písm. a) až c) a podle § 134p odst. 10.

(2) Za správní delikt se uloží pokuta

a)  od  50  000  Kč  do  50  000  000 Kč, jde-li o správní delikt podle
odstavce 1 písm. a), b), d) až h),

b)  od  10  000  Kč  do  10  000  000 Kč, jde-li o správní delikt podle
odstavce 1 písm. c).

§ 135i

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a)  prodá  zkapalněné  ropné  plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f)
nebo g) v rozporu s § 60 odst. 5, nebo

b)  zahájí  dopravu zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1
písm. f) nebo g) v rozporu s § 60 odst. 11.

(2)  Za  přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu od 50 000 Kč do 1
000 000 Kč.

§ 135j

(1)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba  se dopustí správního
deliktu tím, že

a) zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g)

1. v rozporu s § 60 odst. 3 vydá osobám, které nemají povolení k nákupu
zkapalněných ropných plynů podle § 60a odst. 1, nebo

2. neuvede do režimu podmíněného osvobození od daně podle § 60 odst. 8,
nebo

b) zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g)

1. prodá v rozporu s § 60 odst. 5, 6 nebo 7, nebo

2. dopravuje v rozporu s § 60 odst. 9.

(2)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba  se dopustí správního
deliktu dále tím, že

a)  jako  osoba  uvedená v § 60 odst. 1 nebo 2 v rozporu s § 60 odst. 4
nevede evidenci podle § 40, nebo

b)  zahájí  dopravu zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1
písm. f) nebo g) v rozporu s § 60 odst. 11.

(3) Za správní delikt podle odstavce 1 nebo 2 se uloží pokuta od 50 000
Kč do 1 000 000 Kč.

§ 135k

(1)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba  se dopustí správního
deliktu  tím,  že  v  rozporu  s  §  79  odst. 4 na daňovém území České
republiky  dopravuje  líh  obecně  denaturovaný podle zákona o lihu^52)
určený  pro  výrobu minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. c)
až  e),  g),  h)  a  j)  nebo  pro  výrobu etyl-terciál-butyl-éteru bez
zjednodušeného průvodního dokladu.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 100 000 Kč.

§ 135l

(1)  Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila  veškeré  úsilí,  které  bylo  možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.

(2)  Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
správního  deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a
k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3)  Odpovědnost  právnické  osoby  za  správní delikt zaniká, jestliže
správní  orgán  o  něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm
dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle

a) § 135, § 135a odst. 1 písm. b), § 135b odst. 1 písm. a) až e), g) až
i), § 135b odst. 2 a § 135c projednávají orgány uvedené v § 115 odst. 1
písm.  c)  a  d)  a  v prvním stupni též orgány uvedené v § 115 odst. 1
písm. a), b) a e),

b) § 135e odst. 1 a § 135f odst. 1 projednávají orgány uvedené v § 134k
odst.  1 písm. c) a v prvním stupni též orgány uvedené v § 134k odst. 1
písm. a) a b),

c)  § 135g odst. 1 a § 135h odst. 1 a 2 projednávají orgány uvedené v §
134v  odst.  1  písm.  c) a v prvním stupni též orgány uvedené v § 134v
odst. 1 písm. a) a b),

d)  § 135a odst. 1 písm. a) a c) až l), § 135b odst. 1 písm. f), § 135j
odst.  1  a  §  135k  odst. 1 projednávají pouze celní úřady nebo celní
ředitelství.

(5)  Je-li  k  projednání  správního deliktu příslušných více správních
orgánů,  správní  delikt projedná ten z nich, který porušení povinnosti
nebo zákazu zjistí jako první, a je-li zahájeno správní řízení, tak ten
správní orgán, který správní řízení zahájil nejdříve.

(6)  Na  odpovědnost  za  jednání,  k němuž došlo při podnikání fyzické
osoby^67) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona
o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(7)  Pokuta  je  splatná  do  30  dní  ode  dne, kdy nabylo právní moci
rozhodnutí,  jímž  byla  uložena. Pokuty vybírá orgán, který je uložil.
Pokuty  vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
Rozhodnutí  o  uložení  pokuty  lze  vykonat do 5 let po uplynutí lhůty
určené pro její zaplacení.

ČÁST SEDMÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 136

(1)  Právnické  nebo  fyzické  osoby, které chtějí od 1. ledna 2004 být
uživatelem [§ 3 písm. i) a § 13] nebo provozovatelem daňového skladu [§
3 písm. f) a § 19 odst. 2 písm. b)], jsou povinny podat návrh na vydání
takového povolení do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona.

(2)  Právnické nebo fyzické osoby, které vyrábějí vybrané výrobky a dle
tohoto zákona jim vznikne povinnost provozovat daňový sklad (§ 19 odst.
3),  jsou  povinny podat návrh na vydání takového povolení (§ 20) do 30
dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona.

(3)  Právnické nebo fyzické osoby, které podle odstavce 1 nebo 2 podají
návrh  na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu do
30  dnů  ode  dne  vyhlášení  tohoto  zákona, jsou povinny zajistit daň
způsobem  uvedeným  v  §  21  odst.  1  do  31.  prosince  2003.  Celní
ředitelství  může  vydat  povolení  k provozování daňového skladu ještě
před  tímto  datem.  Pokud však k 31. prosinci 2003 není daň zajištěna,
celní  ředitelství  vydané  povolení zruší. Pro jednotlivý daňový sklad
musí zajištění daně odpovídat:

a)  výši  daně  zdaněných vybraných výrobků, které jsou v měsíci podání
návrhu  na  vydání  rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu
umístěny  na  území budoucího daňového skladu a u kterých bude uplatněn
nárok na vrácení daně,

b)   výši  daňové  povinnosti,  která  by  navrhovateli  vznikla  podle
dosavadních   právních   předpisů  při  vyskladnění  dosud  nezdaněných
vybraných  výrobků,  které  jsou  v  měsíci  podání  návrhu  na  vydání
rozhodnutí  o  povolení k provozování daňového skladu umístěny na území
budoucího daňového skladu,

c)  jedné  desetiny  výše daňové povinnosti, která navrhovateli vznikla
podle dosavadních právních předpisů při vyskladnění vybraných výrobků v
období  od  1.  ledna  2003  do  posledního  dne měsíce předcházejícího
měsíci,  ve  kterém  byl  návrh  na  vydání  rozhodnutí  o  povolení  k
provozování daňového skladu podán.

(4)  Právnické  nebo  fyzické  osoby,  které  na  daňovém  území  České
republiky  vyrábějí  vybrané  výrobky, jsou povinny k 31. prosinci 2003
provést  inventarizaci všech dosud nezdaněných vybraných výrobků a těch
zdaněných  vybraných  výrobků,  u  kterých  budou  uplatňovat  nárok na
vrácení daně.

§ 136a

Zdaňovací   období,   daňové   přiznání  a  splatnost  daně  v  průběhu
insolvenčního řízení

(1)  Jde-li  o  plátce,  jehož  úpadek  nebo  hrozící  úpadek se řeší v
insolvenčním  řízení,  probíhající  zdaňovací  období končí dnem, který
předchází  dni  účinnosti  rozhodnutí  o úpadku. Další zdaňovací období
plátce začíná dnem účinnosti rozhodnutí o úpadku a končí posledním dnem
kalendářního měsíce, ve kterém bylo toto rozhodnutí insolvenčním soudem
vydáno.  Pro  další  období  trvání  insolvenčního řízení je zdaňovacím
obdobím plátce kalendářní měsíc.

(2)  Dnem,  kdy  je  ukončeno  insolvenční  řízení,  končí  probíhající
zdaňovací  období  plátce.  Další  zdaňovací  období plátce začíná dnem
následujícím  po  dni  ukončení  insolvenčního řízení a končí posledním
dnem kalendářního měsíce, ve kterém bylo ukončeno insolvenční řízení.

(3)  Daňová  přiznání za zdaňovací období uvedená v odstavcích 1 a 2 je
insolvenční  správce,  případně  jiná  osoba, která je podle zvláštního
právního  předpisu^20) oprávněna účinně nakládat s majetkem náležejícím
do majetkové podstaty, povinen podat do 25. dne po skončení zdaňovacího
období.

(4)  Daň  za  zdaňovací období uvedená v odstavcích 1 a 2 je splatná do
40. dne od skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň
přiznat a zaplatit.

§ 137

Po  vyhlášení  stavu  ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda na
dobu  trvání  stavu  ohrožení  nebo  válečného  stavu  svým nařízením v
nezbytném rozsahu

a) provést úpravu platných sazeb daně,

b) umožnit ozbrojeným silám, ozbrojeným bezpečnostním sborům, hasičským
záchranným   sborům,   havarijním   službám   a  subjektům  hospodářské
mobilizace nákup vybraných výrobků za ceny bez daně.

§ 138

zrušen

§ 139

(1) Ministerstvo financí vydá vyhlášku k ustanovením § 21 odst. 2 a 12,
§ 26, 56, 81 a 131.

(2) Ministerstvo zemědělství vydá vyhlášku k ustanovení § 57.

(3)  Ministerstvo  průmyslu  a  obchodu  vydá vyhlášku k provedení § 49
odst.  16, § 134a odst. 2, § 134b odst. 3, § 134e odst. 3, § 134e odst.
6  písm.  d),  §  134e  odst. 7, § 134l odst. 2, § 134m odst. 3, § 134p
odst. 3, § 134p odst. 6 písm. d) a § 134p odst. 7.

HLAVA II

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 140

(1)  Správu  daní,  u  nichž  ke  dni  nabytí  účinnosti  tohoto zákona
nezaniklo právo daň vyměřit nebo vymáhat nebo nezanikl nárok na vrácení
daně,  vykonávají  dosavadní  správci  daně  podle dosavadních právních
předpisů.

(2) Podle dosavadních právních předpisů se posuzují všechny lhůty až do
ukončení  jejich  běhu,  které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti
tohoto  zákona;  lhůty  pro  uplatnění práv vzniklých přede dnem nabytí
účinnosti  tohoto  zákona se řídí dosavadními právními předpisy, i když
začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3)  Právnické  nebo  fyzické  osoby,  které  na  daňovém  území  České
republiky vyrábějí vybrané výrobky, jsou povinny přiznat a zaplatit daň
z  nezdaněných  vybraných  výrobků,  které  nebudou  od  1.  ledna 2004
umístěny v režimu podmíněného osvobození od daně, do 25. ledna 2004.

(4)  Při výpočtu daně, která bude přiznána a odvedena podle odstavce 3,
se  použijí sazby daně platné od 1. ledna 2004. Při uplatnění nároku na
vrácení  daně podle odstavce 1 může být daň vrácena pouze do výše daně,
která  byla  zahrnuta  do  cen  vybraných  výrobků ve výši platné v den
jejich vyskladnění podle dosavadních právních předpisů.

(5)  Prodej  vybraných  výrobků za ceny bez daně členům posádek letadel
zahraničních  linek  při  odletu  z České republiky a fyzickým osobám v
prodejnách  DUTY/TAX  FREE v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a
na  palubách  letadel zahraničních linek lze uskutečňovat do dne vstupu
České   republiky  do  Evropské  unie  na  základě  povolení  udělených
Ministerstvem  financí podle právních předpisů platných do 31. prosince
2003  a  za  podmínek stanovených těmito předpisy. Dnem následujícím po
dni  vstupu  České  republiky do Evropské unie platnost těchto povolení
zaniká.

(6)  Byl-li prodej vybraných výrobků uskutečňován v prodejnách DUTY/TAX
FREE  umístěných  na  celních cestách silničních celních přechodů podle
právních  předpisů  platných  do  31.12.2003,  osoby provádějící takový
prodej  vybraných  výrobků  bez  daně  na základě povolení Ministerstva
financí  jsou  povinny  k  31.12.2003  za účasti celního úřadu, v jehož
místní   působnosti   je   prodej  zboží  bez  daně  prováděn,  provést
inventarizaci  všech  nezdaněných  vybraných  výrobků.  Od  1.1.2004 do
31.3.2004  mohou  být  nezdaněné vybrané výrobky, uvedené v inventurním
seznamu,  doprodány  za  ceny  bez  daně  v  prodejnách  DUTY/TAX  FREE
umístěných  na  celních  cestách silničních celních přechodů. Zbývající
zboží,  které  na  prodejnách zůstane i po 31.3.2004, bude po zaplacení
daně  nebo do přidělení příslušného celně schváleného určení pod celním
dohledem, a to včetně vybraných výrobků propuštěných do režimu vývozu a
umístěných v prodejnách DUTY/TAX FREE.

(7)  Je-li  prodej  vybraných  výrobků uskutečňován do dne vstupu České
republiky  do  Evropské  unie  v  prodejnách DUTY/TAX FREE v tranzitním
prostoru  mezinárodních letišť a na palubách letadel zahraničních linek
podle  právních  předpisů  platných  do  31.12.2003 (odstavec 5), osoby
provádějící  prodej  vybraných  výrobků  bez  daně  na základě povolení
Ministerstva  financí  jsou  povinny  následující  pracovní  den po dni
vstupu  České  republiky  do  Evropské  unie za účasti celního úřadu, v
jehož  územní  působnosti  je  prodej  zboží bez daně prováděn, provést
inventarizaci  všech  vybraných  výrobků.  Od tohoto dne jsou nezdaněné
vybrané  výrobky  do  zaplacení  daně, do nabytí právní moci povolení k
prodeji vybraných výrobků za ceny bez daně podle § 36 nebo do přidělení
příslušného   celně  schváleného  určení  pod  celním  dohledem  včetně
vybraných výrobků propuštěných do režimu vývozu a umístěných v prodejně
DUTY/TAX FREE.

(8)  Výrobci  nebo dovozci tabákových výrobků mohou vyrobit nebo dovézt
tabákové výrobky označené tabákovými nálepkami se sazbou spotřební daně
z  tabákových  výrobků  platnou  do 31. prosince 2003 nejpozději do 31.
ledna 2004.

(9)  Výrobci  nebo  dovozci tabákových výrobků mohou tabák bez označení
tabákovou  nálepkou  vyrobit,  dovézt a uvést do volného daňového oběhu
nejpozději do 31. ledna 2004.

(10)  Fyzické  nebo právnické osoby, které nakoupily tabák bez označení
tabákovou  nálepkou  za  účelem  dalšího  prodeje,  mohou  tento  tabák
prodávat nejpozději do 30. června 2005. Po uplynutí této doby tabák bez
označení tabákovou nálepkou se považuje za neznačený.

(11) Vybrané výrobky vyrobené před datem účinnosti tohoto zákona, které
nebyly zdaněny podle dosavadních právních předpisů, musí být uvedeny do
volného daňového oběhu nebo uvedeny do režimu podmíněného osvobození od
daně ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(12) Vybrané výrobky vyrobené před datem účinnosti tohoto zákona, které
byly  zdaněny podle dosavadních právních předpisů, mohou být umístěny v
daňovém  skladu  společně  s  vybranými  výrobky  uvedenými  do  režimu
podmíněného  osvobození  od  daně až do doby jejich odeslání z daňového
skladu,  nejdéle však do 30. června 2004. Tyto zdaněné výrobky musí být
v daňovém skladu skladovány a evidovány samostatně.

(13)  Odpadní  oleje  uvedené  pod  číselnými kódy nomenklatury celního
sazebníku  2710 91 až 2710 99, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona  právnické  nebo  fyzické  osoby získaly bez daně nebo s nulovou
sazbou  daně  a použily je pro výrobu směsí podle § 19 odst. 2 písm. c)
zákona  č.  587/1992  Sb.,  o  spotřebních  daních, ve znění pozdějších
předpisů,  nebo  je  pro tento účel prodaly, nebo je použily pro výrobu
tepla  bez  ohledu  na  způsob  spotřeby  tepla  nebo je pro tento účel
prodaly,  se osvobozují od spotřební daně. Pokud již byla spotřební daň
zaplacena,  správce  daně  uvedený  v  odstavci 1 ji na žádost daňového
subjektu vrátí.

(14)  Odpadní  oleje  uvedené  pod  číselnými kódy nomenklatury celního
sazebníku 2710 91 až 2710 99 získané přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona  výměnou olejů v motorech, v převodovkách, v transformátorech, v
hydraulických zařízeních a v ložiscích, a to nejvýše v takovém množství
oleje,  které bylo do těchto zařízení původně vloženo, se osvobozují od
spotřební  daně.  Pokud  již byla spotřební daň zaplacena, správce daně
uvedený v odstavci 1 ji na žádost daňového subjektu vrátí.

(15)  Pokud  je výrobek osvobozen od spotřební daně podle odstavců 13 a
14,  nevznikla daňovému subjektu z tohoto důvodu povinnost k registraci
a  k  vystavování  daňového  dokladu  podle  zákona  č. 587/1992 Sb., o
spotřebních  daních,  ve  znění  pozdějších  předpisů.  Nesplnění  této
povinnosti   daňovým  subjektem  přede  dnem  účinnosti  tohoto  zákona
nepodléhá sankcím.

(16)  Cigarety  v jednotkovém balení obsahujícím méně než 20 kusů mohou
být  na daňovém území České republiky uvedeny do volného daňového oběhu
do 31. ledna 2007. V takovém případě se ustanovení § 135b odst. 1 písm.
b) a § 135b odst. 3 písm. b) nepoužijí.

(17)   Fyzické   nebo  právnické  osoby,  které  nakoupily  cigarety  v
jednotkovém  balení  obsahujícím  méně  než  20  kusů  za účelem jejich
dalšího  prodeje,  mohou  tyto  cigarety prodávat nejdéle do 30. června
2007.  V takovém případě se ustanovení § 135b odst. 1 písm. h) a § 135b
odst. 3 písm. e) nepoužijí.

HLAVA III

ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

§ 141

Zrušuje se:

1. Zákon č. 212/1992 Sb., o soustavě daní.

2. Zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních.

3.  Zákon  č. 199/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 587/1992
Sb., o spotřebních daních.

4.  Zákon  č. 260/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 587/1992
Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

5.  Zákon  č. 148/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 587/1992
Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

6.  Zákon  č.  303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o
opatřeních s tím souvisejících.

7.  Zákon  č.  45/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 303/1993
Sb.,  o  zrušení  státního  tabákového  monopolu  a  o opatřeních s tím
souvisejících.

8.  Zákon  č. 106/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 303/1993
Sb.,  o  zrušení  státního  tabákového  monopolu  a  o opatřeních s tím
souvisejících, ve znění zákona č. 45/1994 Sb. a zákona č. 40/1995 Sb.

HLAVA IV

ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

§ 142

Účinnost

1.  Tento  zákon  nabývá  účinnosti  dnem  1.  ledna  2004,  s výjimkou
ustanovení

a)  §  4  odst.  1  s výjimkou písm. e) a h) a odst. 2, § 13 s výjimkou
odst. 2 písm. h), § 20 s výjimkou odst. 2 písm g) a i), § 21, 117, 136,
138 a 140, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení,

b)  § 2 odst. 1 písm. b), c) a d) a odst. 2, § 3 písm. b), h) a m), § 4
odst. 1 písm. e) a h), § 7 odst. 2, § 8 odst. 2, § 9 odst. 3 písm. g) a
i),  § 11 odst. 1 písm. d), § 13 odst. 2 písm. h), § 14 odst. 2, 3 a 5,
§  20  odst.  2  písm. g) a i), § 22, 23, 25, § 26 odst. 11, § 27, § 28
odst. 5, 6 a 9, § 29, 30, 31, 32, 33, 36, 39, § 49 odst. 8, 9, 10 a 11,
§ 103 odst. 2, § 104 odst. 2, § 107 odst. 2 a 4, § 109, § 114 odst. 2 a
6,  §  118  odst. 2, 8 a 13, § 119 odst. 5, § 122 odst. 4 a § 126 písm.
b),  která  nabývají  účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České
republiky k Evropské unii v platnost.

2. Ustanovení § 3 písm. a) a l), § 7 odst. 1, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1
písm. c), § 13 odst. 2 písm. g), § 20 odst. 2 písm. f) a h), § 26 odst.
10,  § 35, § 49 odst. 5, 6 a 7, § 104 odst. 1, § 107 odst. 1 a 3, § 114
odst.  1  a  5,  §  118 odst. 1, 7 a 12, § 119 odst. 4 a § 126 písm. a)
pozbývají platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k
Evropské unii v platnost.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

v z. Gross v. r.

Vybraná ustanovení novel

Čl.II zákona č. 693/2004 Sb.

Přechodná ustanovení

1.  Nároky  na  vrácení  spotřební  daně  z  minerálních  olejů  osobám
užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu
a  výchovu  lesa  vzniklé  za  období do dne účinnosti tohoto zákona se
posuzují podle dosavadních právních předpisů.

2.  Tichá vína podle § 93 odst. 3 vyrobená před účinností tohoto zákona
a  zdaněná  podle  dosavadních  právních  předpisů mohou být přijata do
daňového  skladu  při jeho zřízení, a to způsobem, jako by dosud nebyla
zdaněna podle dosavadních právních předpisů.

Čl.II zákona č. 217/2005 Sb.

Přechodná ustanovení

1.  Zvláštní povolení vydaná podle § 13 a 60 zákona č. 353/2003 Sb., ve
znění  účinném  do  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona, zůstávají v
platnosti  po  dobu stanovenou ve zvláštním povolení nebo do dne jejich
zániku  anebo jejich odejmutí, a ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
nahrazují  povolení  k  nákupu  zkapalněných ropných plynů uvedených do
volného  daňového  oběhu  podle  § 60a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2.  Právnická osoba, která skladuje minerální oleje nebo líh osvobozené
od  daně jako součást státních hmotných rezerv, je povinna tyto výrobky
dnem  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  uvést  do  režimu  podmíněného
osvobození  od  daně.  Pokud  tak  neučiní, považují se tímto dnem tyto
výrobky za uvedené do volného daňového oběhu.

3.  Těžké  topné oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 51 až 2710
19  69,  které  byly  do  dne 26. května 2004 předmětem daně podle § 45
odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti  tohoto  zákona,  jsou osvobozeny od daně, pokud je právnické
nebo  fyzické  osoby  uvedené v § 56 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve
znění  účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nakoupily za cenu
obsahující  daň  ve  výši  8 150 Kč/1000 l nebo 9 950 Kč/1000 l a pokud
byly  těmito  osobami použity pro výrobu tepla v době od 1. května 2004
do  31. května 2005. Celní úřad daň těmto osobám vrátí na jejich žádost
obsahující  náležitosti  podle  § 56 odst. 7 zákona č. 353/2003 Sb., ve
znění   účinném   ode  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  podanou
nejpozději do 30. listopadu 2005.

4.  Právnické  nebo fyzické osobě, která do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona  nakoupila  nebo  vyrobila minerální oleje, které byly předmětem
spotřební  daně  podle § 45 odst. 3 písm. d) zákona č. 353/2003 Sb., ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za cenu obsahující
daň  nebo  při  jejich spotřebě pro výrobu tepla odvedla daň ve výši 11
980  Kč/1000  l  nebo  11  840  Kč/1000  l  a která tyto nakoupené nebo
vyrobené  minerální oleje spotřebovala nebo spotřebuje pro výrobu tepla
do 6 měsíců následujících po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniká
nárok na vrácení daně ve výši uvedené v § 56 odst. 6 zákona č. 353/2003
Sb.,  ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nárok na
vrácení  daně  musí  být  uplatněn  způsobem uvedeným v § 56 odst. 10 a
prokázán  doklady  podle  § 56 odst. 7 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5.  Tiché  víno (§ 93 odst. 3) uvedené do volného daňového oběhu, které
bylo  umístěno  v  daňovém skladu podle § 19 odst. 5 zákona č. 353/2003
Sb.,  ve  znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uvádí
do  režimu  podmíněného osvobození od daně dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.

Čl.II zákona č. 575/2006 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Kontroly barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv
podle  zákona  č.  136/1994  Sb.,  o  barvení  a  značkování  některých
uhlovodíkových  paliv  a  maziv  a  o opatřeních s tím souvisejících, o
doplnění   zákona   č.   455/1991   Sb.,   o   živnostenském  podnikání
(živnostenský  zákon),  ve  znění  pozdějších  předpisů,  zákona  České
národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších
předpisů, a o změně zákona České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z
přidané  hodnoty,  ve  znění  pozdějších  předpisů, ve znění pozdějších
předpisů, které byly zahájeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
a  které  nebyly  do  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona pravomocně
dokončeny,  budou  dokončeny  orgány stanovenými v dosavadních právních
předpisech,  a  to  způsobem  a  ve  lhůtách podle dosavadních právních
předpisů.

2.  Řízení  o  uložení  pokut  podle zákona č. 136/1994 Sb., která byla
zahájena  přede  dnem  nabytí účinnosti tohoto zákona a která nebyla do
dne   nabytí   účinnosti  tohoto  zákona  pravomocně  dokončena,  budou
dokončena  orgány  stanovenými  v dosavadních právních předpisech, a to
způsobem a ve lhůtách podle dosavadních právních předpisů.

3.  Provozovatelé  daňových  skladů,  kteří  barví a značkují minerální
oleje uvedené v § 134b odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném
ode  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  mohou tyto oleje barvit a
značkovat  do  31.  března 2007 bez povolení uvedeného v § 134g odst. 1
zákona  č.  353/2003  Sb.,  ve  znění  účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.

4. Právnické nebo fyzické osoby, které značkují minerální oleje uvedené
v  §  134m  odst.  1  zákona  č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  mohou  tyto  oleje značkovat do 31.
března  2007 bez povolení uvedeného v § 134r odst. 1 zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5.  Na minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb.,
ve  znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly do
dne 31. prosince 2006 obarveny a označkovány podle právních předpisů ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se do 31. prosince
2007  pohlíží  tak,  jako  by  byly  označkovány a obarveny podle části
čtvrté  zákona  č.  353/2003  Sb.,  ve  znění  účinném  ode  dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.

6.  Na minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb.,
ve  znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly do
dne  31.  prosince 2006 vyrobeny nebo uvedeny do volného daňového oběhu
na  daňovém  území  České  republiky  nebo  které  byly  na  toto území
dopraveny  z jiných členských států či dovezeny, se do dne 31. prosince
2007  pohlíží  tak, jako by byly označkovány podle části páté zákona č.
353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Na neoznačkované a neobarvené minerální oleje uvedené v § 134b odst.
1  zákona  č.  353/2003  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto  zákona,  použité  pro  pohon motorů používaných při plavbách na
vodách  na  daňovém  území České republiky, pokud se na minerální oleje
použité  pro  tyto  plavby vztahuje osvobození od daně podle § 49 odst.
10,  se  do  30.  dubna  2007  pohlíží  tak, jako by byly označkovány a
obarveny  podle  části  čtvrté zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Čl. XIX zákona č. 261/2007 Sb.

Přechodná ustanovení

1.  Právnické  nebo fyzické osoby, které v rámci podnikatelské činnosti
užívají  odpadní oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 91 až 2710 99
osvobozené  od spotřební daně podle § 49 odst. 1 a 3 zákona č. 353/2003
Sb.,  ve  znění  účinném  ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, mohou
tyto  odpadní  oleje  užívat do 31. března 2008 bez zvláštního povolení
uvedeného  v  §  13  zákona  č.  353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.

2.  U  vybraných  výrobků,  které  jsou  předmětem daně podle zákona č.
353/2003  Sb.,  o  spotřebních  daních,  ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti  tohoto zákona, a které budou ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona  předmětem  daně  ze zemního plynu a některých dalších plynů, se
všechny  lhůty,  které  začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona,  až  do ukončení jejich běhu, posuzují podle zákona č. 353/2003
Sb.,  o  spotřebních  daních,  ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.

Čl. XCVII zákona č. 296/2007 Sb.

Přechodné ustanovení

Ustanovení  tohoto  zákona se použije i pro spotřební daň související s
řízením,  které  bylo  zahájeno a pravomocně neskončeno podle zákona č.
328/1991  Sb.,  o  konkursu  a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů,
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Čl. II zákona č. 37/2008 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Ustanovení § 48 odst. 5 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode
dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona, se použije poprvé pro zdaňovací
období  počínající prvním dnem měsíce následujícího po vyhlášení tohoto
zákona,  s  výjimkou ustanovení § 48 odst. 5 zákona č. 353/2003 Sb., ve
znění  účinném  ode  dne  1. července 2010, které se použije poprvé pro
zdaňovací období počínající dnem 1. července 2010.

2.  Povolení  k  provozování  daňového  skladu,  povolení k opakovanému
přijímání  vybraných  výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně a
povolení  daňového  zástupce  vydaná  podle  §  20,  22 a 23a zákona č.
353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a
souhlasy  vydané  podle  § 50, 60 a 79 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění
účinném  do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za povolení
a  souhlasy  vyžadované  podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném
ode  dne  nabytí tohoto zákona; podmínkou je, že osoby, které zajišťují
daň  podle § 21 odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne
nabytí účinnosti tohoto zákona,

a)  podají  do  15  dnů  ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona celnímu
ředitelství  prostřednictvím  celního  úřadu  návrh  na  změnu  způsobu
zajištění  daně  podle  §  21  odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a

b)  do  15  dnů  ode  dne nabytí právní moci rozhodnutí o změně způsobu
zajištění daně poskytnou zajištění daně v souladu s tímto rozhodnutím,

jinak  povolení  k  provozování daňového skladu, povolení k opakovanému
přijímání  vybraných  výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně a
povolení  daňového  zástupce  vydaná  podle  §  20,  22 a 23a zákona č.
353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a
souhlasy  vydané  podle  § 50, 60 a 79 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývají platnosti dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona. Povolení k provozování daňového skladu,
povolení k opakovanému přijímání vybraných výrobků v režimu podmíněného
osvobození od daně a povolení daňového zástupce vydaná podle § 20, 22 a
23a  zákona  č.  353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto  zákona,  a  souhlasy  vydané podle § 50, 60 a 79 zákona č. 353/
/2003  Sb.,  ve  znění  účinném  do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
pozbývají  platnosti  rovněž při zamítnutí návrhu podaném podle písmene
a), a to posledním dnem lhůty uvedené v písmenu a).

3.  Povolení  k provozování daňového skladu vydaná podle § 20 zákona č.
353/2003  Sb.,  ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
provozovateli  daňového  skladu, který poskytuje zajištění daně podle §
77  odst.  1 a 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti  tohoto  zákona,  se  považují  za  povolení vyžadovaná podle
zákona  č.  353/2003  Sb.,  ve  znění  účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto  zákona;  podmínkou  je,  že provozovatel daňového skladu, který
poskytuje zajištění daně podle § 77 odst. 1 a 2 zákona č. 353/2003 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

a)  poskytne do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zajištění
daně  ve  výši  podle § 77 odst. 1 a 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo

b) do 15 dnů

1.  ode  dne  nabytí  účinnosti  tohoto zákona podá celnímu ředitelství
prostřednictvím  celního  úřadu  návrh  na změnu způsobu zajištění daně
podle  §  21  odst.  1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, a

2. ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o změně způsobu zajištění daně
poskytne zajištění daně v souladu s tímto rozhodnutím,

jinak  povolení  k provozování daňového skladu vydaná podle § 20 zákona
č.  353/2003  Sb.,  ve  znění  účinném  do  dne nabytí účinnosti tohoto
zákona,  provozovateli  daňového skladu, který poskytuje zajištění daně
podle  § 77 odst. 1 a 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne
nabytí   účinnosti  tohoto  zákona,  pozbývají  platnosti  dnem  nabytí
účinnosti  tohoto zákona. Povolení k provozování daňového skladu vydaná
podle  §  20  zákona  č.  353/2003  Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, provozovateli daňového skladu, který poskytuje
zajištění  daně podle § 77 odst. 1 a 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění
účinném  do  dne  nabytí  účinnosti  tohoto zákona, pozbývají platnosti
rovněž  při zamítnutí návrhu podaného podle bodu 1, a to posledním dnem
lhůty uvedené v bodu 1.

4.  Celní  ředitelství  o  návrhu na změnu způsobu zajištění daně podle
bodů 2 a 3 rozhodne do 60 dnů ode dne zahájení řízení. Proti rozhodnutí
podle  věty  první  lze  podat  odvolání  ve  lhůtě 10 dnů ode dne jeho
doručení; odvolání proti rozhodnutí má odkladný účinek.

5. Souhlas s dopravou lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného a
lihu   syntetického   zvláštně   denaturovaného  v  režimu  podmíněného
osvobození  od  daně  na  daňovém  území  České  republiky,  která byla
zahájena  bez  poskytnutí  zajištění  daně podle § 77 odst. 4 zákona č.
353/2003  Sb.,  ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
udělený  podle  §  24  zákona  č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za souhlas vyžadovaný podle
zákona  č.  353/2003  Sb.,  ve  znění  účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto  zákona,  a  to  nejvýše  10 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.  Po  uplynutí  této  lhůty  souhlas  s  dopravou  lihu kvasného
bezvodého   zvláštně   denaturovaného   a  lihu  syntetického  zvláštně
denaturovaného v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území
České  republiky  udělený  podle  § 24 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývá platnosti.

Čl. II zákona č. 292/2009 Sb.

Přechodná ustanovení

1.  Právnické a fyzické osoby, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona  nabyly  minerální  oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 10
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona,  a  neuvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 31, 2710 11 70 nebo
2710  19  21, provedou bez zbytečného odkladu inventarizaci minerálních
olejů, na něž se osvobození podle § 49 odst. 10 zákona č. 353/2003 Sb.,
ve   znění   účinném  ode  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  již
nevztahuje.

2.  Minerální  oleje  uvedené  v  bodě  1 mohou být použity za podmínek
stanovených v § 49 odst. 10 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do
dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona, nejpozději prvního dne čtvrtého
kalendářního  měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; tímto dnem
vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit.

3.  Pokud  bylo pro minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst.
10  zákona  č.  353/2003  Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto  zákona,  vyžadováno  zvláštní  povolení pro přijímání a užívání
minerálních olejů osvobozených od daně, je právnická nebo fyzická osoba
povinna bezodkladně oznámit celnímu ředitelství změnu údajů uvedených v
povolení, ke které došlo dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Při změně
povolení postupuje celní ředitelství obdobně podle § 13 odst. 19 zákona
č.  353/2003  Sb.,  ve  znění  účinném  ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.

4.  Od  daně osvobozené směsi minerálních olejů uvedené v § 49 odst. 14
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, a uvedené do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti
tohoto  zákona,  lze  užívat  v  souladu s tímto osvobozením nejdéle do
konce  třetího  kalendářního  měsíce  ode  dne  nabytí účinnosti tohoto
zákona.  Po tomto datu se na ně pohlíží jako na nezdaněné. Právnickým a
fyzickým  osobám,  které  tyto  minerální  oleje  nedoužívaly, vzniká k
tomuto datu povinnost přiznat daň a zaplatit.

5.  Právnické  a  fyzické  osoby, které užívají směsi minerálních olejů
podle  §  49  odst. 14 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí  účinnosti tohoto zákona, mohou tyto směsi užívat bez zvláštního
povolení,  nejpozději však do konce třetího kalendářního měsíce ode dne
nabytí  účinnosti  tohoto  zákona. Pokud těmto osobám nebude nejpozději
prvního  dne  čtvrtého  kalendářního  měsíce  ode  dne nabytí účinnosti
tohoto  zákona  zvláštní  povolení  vydáno,  vznikne  jim k tomuto datu
povinnost  daň  přiznat  a  zaplatit za minerální oleje, které nebyly k
uvedenému datu spotřebovány.

6. Ustanovení § 54 odst. 3 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode
dne  nabytí  účinnosti  tohoto zákona, se použije pro zdaněné minerální
oleje  uvedené do volného daňového oběhu po dni nabytí účinnosti tohoto
zákona.

7.  Ustanovení  §  45  odst.  3  písm.  a), k) a § 45 odst. 4 zákona č.
353/2003  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
se  použije  poprvé pro zdaňovací období počínající prvním dnem sedmého
kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

8. Uplatnění podmíněného osvobození od daně pro minerální oleje uvedené
v  §  59 odst. 1 písm. a) a h) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro zdaňovací
období  počínající  prvním  dnem  sedmého  kalendářního  měsíce ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.

9.  Právnické nebo fyzické osoby, které jsou povinny uplatnit podmíněné
osvobození  od daně pro minerální oleje uvedené v § 59 odst. 1 písm. a)
a  h) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto   zákona,   jsou  povinny  podat  návrh  na  vydání  povolení  k
provozování  daňového  skladu,  a to do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti
tohoto  zákona; povolení vydané celním ředitelstvím bude možno uplatnit
nejdříve  prvním  dnem  sedmého  kalendářního  měsíce  ode  dne  nabytí
účinnosti tohoto zákona.

10.  Pokud  právnická nebo fyzická osoba uvedená v bodě 9 podá návrh na
vydání  povolení  k  provozování  daňového  skladu,  je povinna provést
inventarizaci  zásob  minerálních olejů uvedených v bodě 8 k poslednímu
dni šestého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Tyto minerální oleje se prvním dnem sedmého kalendářního měsíce ode dne
nabytí   účinnosti   tohoto   zákona  považují  za  uvedené  do  režimu
podmíněného osvobození od daně.

Čl. VI zákona č. 362/2009 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Zajištění daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne
nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  poskytnuté  provozovateli  daňových
skladů, oprávněnými příjemci a daňovými zástupci pro zasílání vybraných
výrobků  se  považuje  za  zajištění  daně  poskytnuté  podle zákona č.
353/2003  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
za  podmínky,  že  uvedené osoby zvýší zajištění daně do 60 dnů ode dne
nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  tak,  aby  odpovídalo zajištění daně
poskytnutému  podle  zákona  č.  353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.

2.  Má-li  po dni nabytí účinnosti tohoto zákona dojít ke změně způsobu
zajištění  daně  poskytnutého provozovateli daňových skladů, tyto osoby
a)  podají  do  15  dnů  ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona celnímu
ředitelství  prostřednictvím  celního  úřadu  návrh  na  změnu  způsobu
zajištění  daně  a  b)  poskytnou  do 15 dnů ode dne nabytí právní moci
rozhodnutí  o  změně  způsobu zajištění daně zajištění daně v souladu s
tímto  rozhodnutím; jinak povolení k provozování daňového skladu vydané
podle  §  20  zákona  č.  353/2003  Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, pozbývá platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.

3.  Celní  ředitelství  o  návrhu na změnu způsobu zajištění daně podle
bodu  2  rozhodne  do  30  dnů  ode  dne  zahájení řízení. Proti tomuto
rozhodnutí  lze  podat  odvolání ve lhůtě 10 dnů ode dne jeho doručení;
odvolání proti rozhodnutí má odkladný účinek.

4.  Zajištění  daně  poskytnuté  pro dopravu vybraných výrobků v režimu
podmíněného  osvobození  od  daně  nebo  pro  dopravu vybraných výrobků
osvobozených  od  daně,  zahájenou  přede  dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona  a  ukončenou po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje
za  zajištění  daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Čl. II zákona č. 59/2010 Sb.

Přechodná ustanovení

1.  Pokud  orgány  jiného  členského státu Evropské unie v období od 1.
dubna  2010  do 31. prosince 2010 využijí možnosti dané čl. 46 směrnice
Rady   č.  2008/118/ES  ze  dne  16.  prosince  2008  o  obecné  úpravě
spotřebních  daní  a  o  zrušení  směrnice 92/12/EHS dopravovat vybrané
výrobky  v režimu podmíněného osvobození od daně za použití náležitostí
stanovených  směrnicí  Rady  92/12/EHS  ze  dne 25. února 1992 o obecné
úpravě,  držení,  pohybu  a  sledování  výrobků podléhajících spotřební
dani,   ve  znění  platném  k  31.  prosinci  2009,  postupuje  se  při
uskutečňování  nebo  ukončování takové dopravy podle zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2.  Doprava  vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně,
která  byla  zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a která
nebyla  ukončena  do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uskutečňuje
nebo  ukončuje  podle  zákona  č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.

3.  Pokud při dopravě vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození
od  daně, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
a  která nebyla ukončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, došlo k
porušení  režimu  podmíněného  osvobození  od  daně, postupuje se podle
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.

4.  Doprava  vybraných  výrobků již uvedených do volného daňového oběhu
uskutečňovaná  podle  §  29 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do
dne   nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  pro  kterou  bylo  poskytnuto
zajištění daně přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a která nebyla
ukončena  do  dne  nabytí  účinnosti tohoto zákona, se uskutečňuje nebo
ukončuje  podle  zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.

5.  Doprava  vybraných  výrobků již uvedených do volného daňového oběhu
uskutečňovaná  podle  §  31 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do
dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  která byla zahájena přede dnem
nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  a  u které po jejím ukončení vznikne
plátci nárok na vrácení daně podle § 14 odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb.,
ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdříve ke dni
nabytí účinnosti tohoto zákona, se uskutečňuje podle zákona č. 353/2003
Sb.,  ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V takovém
případě  se  při  uplatnění  nároku  na vrácení daně podle § 14 odst. 2
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, postupuje podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.

6.  Při  zasílání  vybraných  výrobků již uvedených do volného daňového
oběhu  z  jiného  členského  státu  na  daňové  území  České  republiky
uskutečňovaném  podle  § 33 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do
dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  pro  které daňový zástupce pro
zasílání  vybraných  výrobků  poskytl  zajištění daně přede dnem nabytí
účinnosti  tohoto  zákona  a  které nebylo ukončeno přijetím zasílaných
vybraných výrobků do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uskutečňuje
podle  zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.

7.  Při  zasílání  vybraných  výrobků již uvedených do volného daňového
oběhu  z  daňového  území  České  republiky  do  jiného členského státu
uskutečňovaném  podle  § 33 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do
dne  nabytí  účinnosti tohoto zákona, které bylo celnímu úřadu oznámeno
přede  dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a u kterého po jeho ukončení
vznikne  plátci  nárok  na  vrácení  daně  podle § 14 odst. 3 zákona č.
353/2003  Sb.,  ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
nejdříve  ke  dni  nabytí účinnosti tohoto zákona, se uskutečňuje podle
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona. V takovém případě se při uplatnění nároku na vrácení daně podle
§  14  odst.  3  zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti  tohoto  zákona,  postupuje  podle zákona č. 353/2003 Sb., ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

8.  Vybrané  výrobky  uvedené v § 19 odst. 6 zákona č. 353/2003 Sb., ve
znění  účinném  do  dne  nabytí  účinnosti  tohoto zákona, a umístěné v
daňovém  skladu  podle  §  19  odst. 7 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění
účinném  do  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  jsou  dnem nabytí
účinnosti  tohoto  zákona  uvedeny  do režimu podmíněného osvobození od
daně.

9.  Platnost  povolení daňových zástupců vydaných podle § 23a zákona č.
353/2003  Sb.,  ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
zaniká  dnem  nabytí  účinnosti tohoto zákona s výjimkou těch povolení,
pro  jejichž  držitele byla zahájena doprava vybraných výrobků v režimu
podmíněného  osvobození  od  daně  přede  dnem účinnosti tohoto zákona.
Platnost  takových  povolení  zaniká  dnem  posledního  přijetí  těchto
výrobků.  Zánikem  povolení  není  dotčena  povinnost držitelů povolení
přiznat  a  zaplatit  daň,  která  vznikla v důsledku přijetí vybraných
výrobků.

10.  Řízení ve věci zajištění, propadnutí a zabrání vybraných výrobků a
dopravních  prostředků  podle  §  42  zákona  č. 353/2003 Sb., ve znění
účinném  do  dne  nabytí  účinnosti  tohoto zákona, které bylo započato
přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto zákona a do dne nabytí účinnosti
tohoto  zákona  nebylo  ukončeno, se dokončí podle ustanovení zákona č.
353/2003  Sb.,  ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
včetně  všech  příslušných  lhůt,  které začaly běžet přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona.

11. Vznikne-li nárok na vrácení daně podle § 55 zákona č. 353/2003 Sb.,
ve  znění  účinném  do  dne  nabytí účinnosti tohoto zákona, přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, a je-li uplatněn nejdříve ke dni nabytí
účinnosti  tohoto zákona, postupuje se podle zákona č. 353/2003 Sb., ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Čl. II zákona č. 95/2011 Sb.

Přechodná ustanovení

1.  Pokud  Bulharsko,  Estonsko,  Litva,  Lotyšsko,  Maďarsko,  Polsko,
Rumunsko nebo Řecko v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2017 bude
uplatňovat  spotřební daň nižší, než je stanovena v čl. 2 odst. 2 první
pododstavec  směrnice 92/79/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní
z cigaret, ve znění směrnice Rady 2010/12/EU, budou cigarety uvedené do
volného  daňového  oběhu  v těchto členských státech osvobozeny od daně
nejvýše  do  300  kusů, budou-li dopravované fyzickou osobou pro osobní
spotřebu z těchto členských států na daňové území České republiky.

2.  Bankovní  záruka  poskytnutá  podle § 21 odst. 1 písm. b) zákona č.
353/2003  Sb.,  ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
se  považuje za bankovní záruku poskytnutou podle § 21 odst. 1 písm. b)
zákona  č.  353/2003  Sb.,  ve  znění  účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.

3.  S minerálními oleji osvobozenými od spotřební daně podle § 49 odst.
17  zákona  č.  353/2003  Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto  zákona, lze nakládat v souladu se schváleným pilotním projektem
podle  § 3 písm. p) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění zákona č. 217/2005
Sb.,  nejpozději  do  1.  ledna  2012; tímto dnem vznikne osobám, které
nabyly minerální oleje v souladu se schváleným pilotním projektem podle
§  3  písm. p) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění zákona č. 217/2005 Sb.,
povinnost  daň přiznat a zaplatit z minerálních olejů uvedených v tomto
bodě.

4.  Osoby,  které  přede  dnem  1.  ledna  2012  nabyly minerální oleje
osvobozené  od  daně podle bodu 3, provedou následující pracovní den po
31. prosinci 2011 inventarizaci těchto minerálních olejů.

5.  Zajištění  daně  poskytnuté  pro dopravu vybraných výrobků v režimu
podmíněného  osvobození  od  daně podle § 58 odst. 4 zákona č. 353/2003
Sb.,  ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájenou
přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto zákona a ukončenou po dni nabytí
účinnosti  tohoto  zákona  se  považuje  za zajištění daně poskytnuté v
souladu  se  zákonem  č.  353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.

6.  Doprava  minerálních  olejů  zahájená  podle § 59 odst. 5 zákona č.
353/2003  Sb.,  ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
se dokončí podle dosavadních předpisů.

7.  Na minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 25, které
byly  uvedeny  do  volného  daňového  oběhu přede dnem nabytí účinnosti
tohoto  zákona  a  které  byly  označkovány  podle části páté zákona č.
353/2003  Sb.,  ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
se  po  dni  nabytí  účinnosti  tohoto zákona nahlíží jako na minerální
oleje obarvené a označkované podle části čtvrté zákona č. 353/2003 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

8.  U tabákových nálepek objednaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona  a  od  pověřeného celního úřadu neodebraných se postupuje podle
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.

1)  Směrnice  Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě
spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS.

Směrnice  Rady  95/59/ES  ze dne 27. listopadu 1995 o daních jiných než
daních  z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků, ve znění
směrnice  Rady  1999/81/ES  ze  dne  29.  července 1999, kterou se mění
směrnice  92/79/EHS  o  sbližování daní z cigaret, směrnice 92/80/EHS o
sbližování  daní  z  jiných  tabákových  výrobků než cigaret a směrnice
95/59/ES  o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu
tabákových  výrobků,  a směrnice Rady 2002/10/ES ze dne 12. února 2002,
kterou  se  mění  směrnice 92/79/EHS, 92/80/EHS a 95/59/ES, pokud jde o
strukturu a sazby spotřební daně z tabákových výrobků.

Směrnice  Rady  92/79/EHS  ze  dne  19.  října 1992 o sbližování daní z
cigaret,  ve  znění  směrnice Rady 1999/81/ES ze dne 29. července 1999,
kterou se mění směrnice 92/79/EHS o sbližování daní z cigaret, směrnice
92/80/EHS  o  sbližování daní z jiných tabákových výrobků než cigaret a
směrnice  95/59/ES o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují
spotřebu  tabákových výrobků, směrnice Rady 2002/10/ES ze dne 12. února
2002,  kterou  se  mění směrnice 92/79/EHS, 92/80/EHS a 95/59/ES, pokud
jde o strukturu a sazby spotřební daně z tabákových výrobků, a směrnice
Rady  2003/117/ES  ze  dne  5.  prosince  2003, kterou se mění směrnice
92/79/EHS   a   92/80/EHS,   s   cílem  povolit  Francouzské  republice
prodloužené  uplatňování  nižších  sazeb  spotřební  daně  na  tabákové
výrobky uvolněné ke spotřebě na Korsice.

Směrnice  Rady  92/80/EHS  ze  dne  19.  října 1992 o sbližování daní z
jiných   tabákových   výrobků  než  cigaret,  ve  znění  směrnice  Rady
1999/81/ES  ze dne 29. července 1999, kterou se mění směrnice 92/79/EHS
o  sbližování  daní  z  cigaret, směrnice 92/80/EHS o sbližování daní z
jiných  tabákových  výrobků  než  cigaret  a směrnice 95/59/ES o daních
jiných  než  daních  z  obratu,  které  ovlivňují  spotřebu  tabákových
výrobků, směrnice Rady 2002/10/ES ze dne 12. února 2002, kterou se mění
směrnice 92/79/EHS, 92/80/EHS a 95/59/ES, pokud jde o strukturu a sazby
spotřební daně z tabákových výrobků, a směrnice Rady 2003/117/ES ze dne
5.  prosince  2003,  kterou  se  mění směrnice 92/79/EHS a 92/80/EHS, s
cílem  povolit  Francouzské  republice  prodloužené uplatňování nižších
sazeb  spotřební  daně  na  tabákové  výrobky  uvolněné  ke spotřebě na
Korsice.

Směrnice  Rady  92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury
spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů.

Směrnice  Rady  92/84/EHS  ze  dne  19.  října  1992 o sbližování sazeb
spotřební  daně  z  alkoholu  a  alkoholických  nápojů.  Směrnice  Rady
95/60/ES  ze dne 27. listopadu 1995 o daňovém značení plynových olejů a
petroleje.

Směrnice  Rady  2003/96/ES  ze  dne  27.  října  2003,  kterou  se mění
struktura  rámcových  předpisů  Společenství  o  zdanění  energetických
produktů  a  elektřiny,  ve  znění  směrnice Rady 2004/74/ES ze dne 29.
dubna  2004,  kterou  se  mění směrnice 2003/96/ES, pokud jde o možnost
některých   členských  států  uplatňovat  u  energetických  produktů  a
elektřiny  dočasné  osvobození  od daně nebo sníženou úroveň zdanění, a
směrnice Rady 2004/75/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice
2003/96/ES,  pokud  jde  o  možnost  Kypru  uplatňovat  u energetických
produktů  a  elektřiny  dočasné osvobození od daně nebo sníženou úroveň
zdanění.

Směrnice Rady 2010/12/EU ze dne 16. února 2010, kterou se mění směrnice
92/79/EHS,  92/80/EHS a 95/59/ES o struktuře a sazbách spotřební daně z
tabákových výrobků a směrnice 2008/118/ES.

1a)  Směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě
spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS.

2)§  128 a násl. zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č.
35/1993  Sb.,  zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č.
256/2000 Sb., zákona č. 265/2001 Sb. a zákona č. 1/2002 Sb.

Článek 79 a násl. Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992,
kterým se vydává celní kodex Společenství.

3) § 163 a násl. zákona č. 13/1993 Sb.

Článek  114  a  násl.  Nařízení  Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října
1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.

3b)  Článek  4  odst. 8 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října
1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.

3c)  Článek  84  odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne
12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.

4) § 214 a násl. zákona č. 13/1993 Sb.

Článek  161  a  násl.  Nařízení  Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října
1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.

5) § 197 a násl. zákona č. 13/1993 Sb.

Článek  145  a  násl.  Nařízení  Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října
1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.

6)  §  2  zákona  č. 513/1992 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č.
30/2000  Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č.
501/2001 Sb. a zákona č. 476/2002 Sb.

6a)  Článek  12  odst.  1 směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince
2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS.

8)  Nařízení  Rady  (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a
statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku.

9)  § 2 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 4/1993
Sb. a zákona č. 119/2000 Sb.

10) Zákon č. 505/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

10a)  §  2  písm.  d)  zákona  č.  311/2006  Sb., o pohonných hmotách a
čerpacích  stanicích  pohonných  hmot a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění zákona č. 575/2006 Sb.

11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 o definici,
popisu,  obchodní  úpravě,  označování  a  ochraně zeměpisných označení
lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89.

12)  §  33  zákona  č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb. a zákona č. 255/1993 Sb.

13) Zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

14)  § 6 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona
č. 367/2000 Sb. a zákona č. 370/2000 Sb.

15)  488  písm.  g)  zákona č. 513/1991 Sb., ve znění zákona č. 30/2000
Sb., zákona č. 367/2000 Sb. a zákona č. 370/2000 Sb.

16)  §  476  zákona  č.  513/1991  Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb.,
zákona č. 367/2000 Sb. a zákona č. 370/2000 Sb.

17) § 59 a 223 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění zákona č. 142/1996 Sb.,
zákona  č. 165/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb.,
zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 501/2001 Sb. a zákona č. 476/2002 Sb.

17a)  Nařízení  komise  (ES)  č.  31/96  o  osvědčení  o  osvobození od
spotřební daně.

18)   §   10   zákona   č.  455/1991  Sb.,  o  živnostenském  podnikání
(živnostenský  zákon),  ve  znění  zákona  č.  237/1995  Sb., zákona č.
286/1995 Sb. a zákona č. 356/1999 Sb.

19) § 11 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.

19a)  Zákon  č.  269/1994  Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších
předpisů.

20)   Zákon   č.  182/2006  Sb.,  o  úpadku  a  způsobech  jeho  řešení
(insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

21)  § 57 a 58 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 273/1993 Sb.,
zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb.,
zákona  č. 280/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 119/2002 Sb.
a zákona č. 320/2002 Sb.

22)  Například  vyhláška  ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o
Vídeňské   úmluvě   o   diplomatických   stycích,   vyhláška   ministra
zahraničních  věcí  č.  21/1968  Sb.,  o  Úmluvě o výsadách a imunitách
mezinárodních odborných organizací, vyhláška ministra zahraničních věcí
č.  32/1969  Sb.,  o  Vídeňské  úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška
ministra  zahraničních  věcí  č.  40/1987  Sb.,  o  Úmluvě o zvláštních
misích,  vyhláška ministra zahraničních věcí č. 52/1956 Sb., o přístupu
Československé  republiky  k  Úmluvě  o výsadách a imunitách Organizace
spojených  národů,  schválené  Valným shromážděním Organizace spojených
národů   dne   13.  února  1946,  zákon  č.  125/1992  Sb.,  o  zřízení
Sekretariátu  Konference  o  bezpečnosti  a  spolupráci  v  Evropě  a o
výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference
o  bezpečnosti a spolupráci v Evropě, sdělení Ministerstva zahraničních
věcí   č.  36/2001  Sb.m.s.,  o  přijetí  Dohody  o  právním  postavení
Organizace  Severoatlantické  smlouvy,  zástupců  států a mezinárodního
personálu.

23)  Čl. 1 vyhlášky č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických
stycích.

24)  Čl.  1  vyhlášky  č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních
stycích.

24a)  Zákon  č.  310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na
území České republiky.

25) § 58 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb.

27c)  Článek  1 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1152/2003/ES
ze dne 16. června 2003 o zavedení elektronického systému pro přepravu a
sledování výrobků podléhajících spotřební dani.

27d)  Článek  23  směrnice  Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o
obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS.

27e)  Článek  12  odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16.
prosince  2008  o  obecné  úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice
92/12/EHS.

28)  Nařízení  Komise  č.  684/2009  ze dne 24. července 2009 kterým se
provádí směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní.

28a) Článek 161 odst. 5 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října
1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.

28b)  § 21 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve
znění pozdějších předpisů.

30)  Nařízení  Komise  (EHS)  č.  3649/92  ze  dne  17. prosince 1992 o
zjednodušeném   průvodním   dokladu  pro  pohyb  výrobků  podléhajících
spotřební dani, které byly uvolněny ke spotřebě v odesílajícím členském
státě, uvnitř Společenství.

31a) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

32)  §  107  zákona  č.  13/1993 Sb., ve znění zákona č. 113/1997 Sb. a
zákona č. 1/2002 Sb.

Čl.  5  a čl. 64 Nařízení Rady č. 2913/1992/EHS, kterým se vydává celní
zákoník Společenství.

33) § 115 až 117 občanského zákoníku.

34)  §  4  zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných
rezerv,  ve  znění zákonů č. 272/1996 Sb., č. 189/1999 Sb., č. 256/2000
Sb. a č. 241/2000 Sb.

35)  §  13  odst.  3 zákona č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění
zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
ve  znění  pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992
Sb.,  o  spotřebních  daních,  ve  znění  pozdějších předpisů, (zákon o
lihu).

35a) ČSN EN 228.

35b)  ČSN 65 6512 Motorová paliva – Ethanol E85 – Technické požadavky a
metody zkoušení.

35c)  ČSN  65  6513 Motorová paliva – Ethanol E95 pro vznětové motory –
Technické požadavky a metody zkoušení.

35d)  §  119  a  násl.  zákona  č.  183/2006 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu, ve znění zákona č. 191/2008 Sb.

36)  Zákon  č.  50/1976 Sb., o územním plánu a stavebním řádu (stavební
zákon), ve znění pozdějších předpisů.

37)  Zákon  č.  310/1999  Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na
území České republiky.

40a)  §  2f  zákona  č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č.
85/2004 Sb.

43a) § 3a zákona č. 252/1997 Sb., ve znění zákona č. 128/2003 Sb.

45)§ 9 zákona č. 505/1990 Sb., ve znění zákona č. 4/1993 Sb., zákona č.
20/1993  Sb., zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb. a zákona č.
137/2002 Sb.

46) § 2 odst. 1 písm. k) zákona č. 61/1997 Sb.

47) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 61/1997 Sb.

47a)  Čl.  27  bod  5  směrnice  Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o
harmonizaci  struktury  spotřebních  daní  z  alkoholu  a alkoholických
nápojů.

48) § 3 zákona č. 61/1997 Sb., ve znění zákona č. 22/2000 Sb.

49)  § 2 odst. 1 písm. o) a § 4 zákona č. 61/1997 Sb., o lihu, ve znění
pozdějších předpisů.

50)  Zákon  č.  110/1997  Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o
změně  a  doplnění  některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.

51)  Zákon  č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

52) § 10 odst. 2 zákona č. 61/1997 Sb.

53)  Zákon  č.  22/1997  Sb.,  o technických požadavcích na výrobky a o
změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

53a)  §  12  odst.  1 zákona č. 61/1997 Sb., o lihu, ve znění zákona č.
22/2000 Sb. a zákona č. 354/2003 Sb.

54)§ 21 odst. 2 písm. j) zákona č. 61/1997 Sb., o lihu, ve znění zákona
č. 22/2000 Sb.

55) § 2 odst. 1 písm. l) bod 7 zákona č. 61/1997 Sb.

56) § 2 odst. 1 písm. l) a m) zákona č. 61/1997 Sb.

57)§ 15 zákona č. 61/1997 Sb., ve znění zákona č. 22/2000 Sb.

58)  Například  §  190b  zákona č. 513/1991 Sb., § 3 zákona č. 143/2001
Sb., o ochraně hospodářské soutěže.

59)§  41 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 85/1994 Sb., zákona
č. 255/1994 Sb. a zákona č. 323/1996 Sb.

60) § 2 písm. v) zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a
o  změně  některých souvisejících právních předpisů, ve znění zákona č.
216/2000 Sb.

60a)  Nařízení Komise (ES) č. 884/2001 ze dne 24. dubna 2001, kterým se
stanoví prováděcí pravidla pro průvodní doklady pro přepravu vinařských
produktů a pro evidenční knihy vedené v odvětví vína.

60b)  Čl.  2 písm. c) nařízení Komise (ES) č. 884/2001 ze dne 24. dubna
2001,  kterým  se  stanoví  pravidla  pro průvodní doklady pro přepravu
vinařských produktů a pro evidenční knihy vedené v odvětví vína.

60d)  Nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné
organizaci  trhu  s  vínem, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1227/2000,
nařízení  Komise  (ES) č. 1607/2000, nařízení Komise (ES) č. 1622/2000,
nařízení  Komise  (ES)  č.  1623/2000, nařízení Rady (ES) č. 2826/2000,
nařízení  Rady  (ES)  č.  1037/2001,  nařízení  Rady (ES) č. 2585/2001,
nařízení  Rady  (ES)  č.  527/2003,  nařízení  Rady  (ES)  č. 806/2003,
nařízení  Komise  (ES) č. 1687/2003, nařízení Komise (ES) č. 1793/2003,
nařízení  Komise  (ES) č. 1795/2003 a nařízení Komise (ES) č. 709/2004.
Nařízení  Komise  (ES)  č.  1227/2000 ze dne 31. května 2000, kterým se
stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 o společné
organizaci trhu s vínem, jež se týkají produkčního potenciálu, ve znění
nařízení  Komise  (ES)  č. 784/2001, nařízení Komise (ES) č. 1253/2001,
nařízení  Komise  (ES)  č. 1342/2002, nařízení Komise (ES) č. 315/2003,
nařízení  Komise (ES) č. 1203/2003 a nařízení Komise (ES) č. 1841/2003.
Nařízení  Komise  (ES) č. 1623/2000 ze dne 25. července 2000, kterým se
stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 o společné
organizaci  trhu  s  vínem,  jež  se  týkají  mechanismů trhu, ve znění
nařízení  Komise  (ES) č. 2409/2000, nařízení Komise (ES) č. 2786/2000,
nařízení  Komise  (ES)  č. 545/2001, nařízení Komise (ES) č. 1282/2001,
nařízení  Komise  (ES) č. 1660/2001, nařízení Komise (ES) č. 2022/2001,
nařízení  Komise  (ES) č. 2047/2001, nařízení Komise (ES) č. 2429/2001,
nařízení  Komise  (ES) č. 2464/2001, nařízení Komise (ES) č. 1315/2002,
nařízení  Komise  (ES) č. 1795/2002, nařízení Komise (ES) č. 2224/2002,
nařízení  Komise  (ES)  č. 625/2003, nařízení Komise (ES) č. 1183/2003,
nařízení Komise (ES) č. 1411/2003 a nařízení Komise (ES) č. 1710/2003.

60e)  §  11 odst. 3 písm. b) zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a
vinařství a o změně některých souvisejících zákonů.

60f)  § 40 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve
znění zákona č. 255/1994 Sb.

61) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

61a)  Článek  2 odst. 3 směrnice Rady 92/79/EHS, ve znění směrnice Rady
2010/12/EU.

Článek  16  odst.  1 a 2 směrnice Rady 95/59/ES, ve znění směrnice Rady
2010/12/EU.

61b)  Ustanovení  §  107  odst.  5  bylo oznámeno v souladu se směrnicí
Evropského  parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu
poskytování  informací  v  oblasti  technických předpisů a předpisů pro
služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.

62)  Zákon  č.  202/1990  Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve
znění pozdějších předpisů.

62a)  Vyhláška  č.  467/2003  Sb.,  o  používání tabákových nálepek při
značení tabákových výrobků.

62b)  § 1 písm. a) zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve
znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 284/2004 Sb.

63) § 152 až 172 občanského zákoníku.

65a) Například § 16 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel
na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění
odpovědnosti  za  škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých
souvisejících   zákonů   (zákon  o  pojištění  odpovědnosti  z  provozu
vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.

65b)  Například  §  11 a 19 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.

65c)  Například  § 10 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní
zřízení),  ve  znění  zákona  č.  273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb.,
zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb.,
zákona  č.  59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb.,
zákona  č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb.
a zákona č. 626/2004 Sb.

65d)  Zákon  č.  37/1989  Sb.,  o  ochraně  před  alkoholismem a jinými
toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů.

65e)  §  77  zákona  č.  56/2001  Sb.,  o podmínkách provozu vozidel na
pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 311/2006 Sb.

65f) § 10 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a
o  změně  a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a
zákona č. 205/2002 Sb.

65g)  Tato  část  zákona byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského
parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování
informací   v  oblasti  technických  předpisů  a  předpisů  pro  služby
informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.

67) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

68)  Například zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím
vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška  č.  62/2001  Sb.,  o hospodaření organizačních složek státu a
státních organizací s majetkem státu, ve znění vyhlášky č. 569/2006 Sb.

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 0.0/10 (0 votes cast)
VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 0 (from 0 votes)