Zákon o dani z nemovitosti

338/1992 Sb.

ZÁKON

České národní rady

ze dne 4. května 1992

o dani z nemovitostí

Změna: 315/1993 Sb.

Změna: 242/1994 Sb.

Změna: 248/1995 Sb.

Změna: 65/2000 Sb., 492/2000 Sb.

Změna: 239/2001 Sb.

Změna: 483/2001 Sb.

Změna: 576/2002 Sb.

Změna: 237/2004 Sb., 669/2004 Sb.

Změna: 217/2005 Sb.

Změna: 342/2005 Sb.

Změna: 179/2005 Sb.

Změna: 545/2005 Sb., 112/2006 Sb., 186/2006 Sb.

Změna: 239/2001 Sb. (část), 261/2007 Sb., 296/2007 Sb.

Změna: 1/2009 Sb.

Změna: 362/2009 Sb.

Změna: 281/2009 Sb., 199/2010 Sb.

Změna: 30/2011 Sb.

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§ 1

Úvodní ustanovení

Tento zákon upravuje daň z nemovitostí, kterou tvoří

a) daň z pozemků,

b) daň ze staveb.

ČÁST PRVNÍ

DAŇ Z POZEMKŮ

§ 2

Předmět daně

(1)  Předmětem  daně  z  pozemků  jsou pozemky na území České republiky
vedené v katastru nemovitostí.^1)

(2) Předmětem daně z pozemků nejsou:

a)  v  rozsahu  půdorysu  stavby  pozemky  zastavěné stavbami, a to i v
případě,  že  stavby  nejsou předmětem daně ze staveb podle § 7 odst. 2
tohoto zákona,

b) lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního
určení,^2)

c)  vodní  plochy^1)  s  výjimkou  rybníků  sloužících k intenzivnímu a
průmyslovému chovu ryb,

d) pozemky určené pro obranu státu.

§ 3

Poplatníci daně

(1)  Poplatníkem  daně  z  pozemku  je  vlastník  pozemku. U pozemku ve
vlastnictví České republiky (dále jen „stát“) je poplatníkem daně

a)  organizační  složka  státu^4a) nebo státní organizace zřízená podle
zvláštních právních předpisů,^4b)

b)  právnická  osoba,  která má právo trvalého užívání^5) nebo které se
právo  trvalého  užívání  změnilo na výpůjčku podle zvláštního právního
předpisu.^4a)

(2) Poplatníkem daně z pozemků u pronajatých pozemků je nájemce, jde-li
o pozemky

a) evidované v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem,^1)

b)  spravované  Pozemkovým fondem České republiky nebo Správou státních
hmotných rezerv, nebo

c)  převedené  na  základě  rozhodnutí  o  privatizaci  na Ministerstvo
financí.

(3)  Dohodne-li  se  vlastník  pozemku  s  nájemcem pozemku, je nájemce
pozemku  povinen ve zdaňovacích obdobích 2005 až 2007 včetně postupovat
podle  ustanovení § 3 odst. 2 ve znění účinném do 31.12.2004; v takovém
případě  se  nájemce  pozemku  považuje za poplatníka daně z pozemku se
všemi  právy  a povinnostmi s tím souvisejícími. Tuto dohodu je nájemce
povinen správci daně doložit ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Pro
zdaňovací  období  roku  2005  tak musí učinit ve lhůtě 150 dnů ode dne
účinnosti tohoto odstavce.

(4)  Uživatel  je  poplatníkem daně v případě, že vlastník pozemku není
znám,  nebo  u  pozemků,  jejichž  hranice  v  terénu reálně vznikly po
předání pozemků jako náhradních za původní pozemky sloučené.

(5)  Má-li  povinnost  platit  daň z pozemku více poplatníků, platí daň
společně a nerozdílně, není-li dále stanoveno jinak.

(6) Je-li podle zvláštního právního předpisu spoluvlastnictví k pozemku
odvozeno   od   vlastnictví   k   bytu   nebo  samostatnému  nebytovému
prostoru^5a),  který je evidován v katastru nemovitostí, je poplatníkem
daně  z  pozemku vlastník bytu nebo samostatného nebytového prostoru ve
výši   svého   podílu   na   celkové   dani  z  pozemku  odpovídajícího
spoluvlastnickému podílu na pozemku evidovanému v katastru nemovitostí.
Spoluvlastníci  bytu nebo samostatného nebytového prostoru jsou povinni
platit   daň   ze  svého  podílu  na  pozemku  společně  a  nerozdílně,
nestanoví-li tento zákon jinak (§ 13a odst. 5).

§ 4

Osvobození od daně

(1) Od daně z pozemků jsou osvobozeny

a) pozemky ve vlastnictví státu,

b)  pozemky  ve  vlastnictví  té  obce, na jejímž katastrálním území se
nacházejí,

c)   pozemky   užívané   diplomatickými  zástupci  pověřenými  v  České
republice,   konzuly   z   povolání   a  jinými  osobami,  které  podle
mezinárodního  práva  požívají  diplomatických  a  konzulárních výsad a
imunity, a to za předpokladu, že nejsou občany České republiky, a že je
zaručena vzájemnost,

d) pozemky spravované Pozemkovým fondem České republiky,^6)

e)  pozemky  tvořící  jeden  funkční  celek  se stavbou nebo její částí
sloužící   k  vykonávání  náboženských  obřadů  církví  a  náboženských
společností  státem  uznaných,^8)  dále  se  stavbou  nebo  její  částí
sloužící   k  výkonu  duchovní  správy  těchto  církví  a  náboženských
společností,

f)  pozemky  tvořící  jeden  funkční  celek  se  stavbou ve vlastnictví
sdružení občanů ^9) a obecně prospěšných společností,

g)  pozemky  tvořící  jeden  funkční celek se stavbou sloužící školám a
školským  zařízením,  muzeím  a galeriím, budou-li tato muzea a galerie
vymezeny    zvláštním    předpisem,    knihovnám,   státním   archivům,
zdravotnickým  zařízením,  zařízením  sociální  péče,^10)  nadacím a se
stavbou  památkových objektů stanovených vyhláškou Ministerstva financí
České republiky v dohodě s Ministerstvem kultury České republiky,

h) pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbami sloužícími výlučně k
účelu   zlepšení   stavu   životního   prostředí,  stanovené  vyhláškou
Ministerstva financí České republiky v dohodě s Ministerstvem životního
prostředí České republiky,

i) pozemky, na nichž jsou zřízeny hřbitovy,^1)

j)  pozemky území zvláště chráněných podle předpisů o ochraně přírody a
krajiny  ^11)  s  výjimkou  národních  parků  a  chráněných  krajinných
oblastí;  v národních parcích a chráněných krajinných oblastech pozemky
zařazené do jejich I. zóny,

k)  pozemky  remízků,  hájů  a  větrolamů a mezí na orné půdě, trvalých
travních porostech, pozemky pásma hygienické ochrany vod I. stupně ^12)
a pozemky ostatních ploch,^1) které nelze žádným způsobem využívat,

l) pozemky veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť,^1)

m)  zemědělské pozemky na dobu pěti let a lesní pozemky na dobu 25 let,
počínaje rokem následujícím po roce, kdy byly po rekultivaci technickým
opatřením  nebo  biologickým zúrodňováním vráceny zemědělské nebo lesní
výrobě,

n)  na  dobu  pěti  let  od  nabytí  účinnosti tohoto zákona zemědělské
pozemky  a do výměry 10 ha pozemky hospodářských lesů vydané vlastníkům
na  základě  zvláštního  předpisu,^13)  a to i v případech, kdy za tyto
pozemky  byly  přiděleny pozemky náhradní, pokud na nich vlastníci nebo
osoby  blízké  ^14)  sami  hospodaří  a nedošlo k převodu nebo přechodu
vlastnického práva na jiné osoby než osoby blízké,^14)

o) pozemky určené pro veřejnou dopravu,

p)  části  pozemků,  na  kterých jsou zřízeny měřické značky, signály a
jiná zařízení geodetických bodů,^15) a pásy pozemků v lesích, vyčleněné
pro rozvody elektrické energie a topných plynů,^16)

r)  pozemky ve vlastnictví veřejných vysokých škol,^16c) které slouží k
uskutečňování akreditovaných studijních programů,

s) zrušeno

t)  pozemky  ve  vlastnictví  kraje,  které se nacházejí v jeho územním
obvodu,

u) pozemky ve vlastnictví veřejných výzkumných institucí,

v)  pozemky  orné  půdy,  chmelnic,  vinic,  ovocných  sadů  a trvalých
travních  porostů, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou;
pokud  obec  uvedené  pozemky  od  daně  z pozemků takto osvobodí, toto
osvobození  se  nevztahuje  na  pozemky  v zastavěném území^16d) nebo v
zastavitelné ploše^16d) obce, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou
vyhláškou,  ve  které  současně  vymezí  tyto  pozemky jejich parcelním
číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží.

(2)  Pozemkem  tvořícím  jeden  funkční celek se stavbou se rozumí část
pozemku nezbytně nutná k provozu a plnění funkce stavby.

(3)  Pozemky uvedené v odstavci 1 písm. a) a d) jsou osvobozeny od daně
z   pozemků,   nejsou-li   využívány   k  podnikatelské  činnosti  nebo
pronajímány;   jsou-li   tyto   pozemky   pronajaty  obci,  kraji  nebo
organizační  složce státu anebo příspěvkové organizaci, jsou osvobozeny
za  předpokladu,  že nejsou využívány k podnikatelské činnosti. Pozemky
uvedené v odstavci 1 písm. e) až g), l), r), t) a u) jsou osvobozeny od
daně  z  pozemků,  nejsou-li  využívány  k  podnikatelské činnosti nebo
pronajímány.

(4)  Poplatník daně uplatní nárok na osvobození od daně z pozemků podle
odstavce  1  písm.  e) až h), j), k), m), n), p), r), u) a v) v daňovém
přiznání.

(5) Při uplatnění nároku na osvobození podle odstavce 1 písm. n) doloží
poplatník  daně  samostatné provozování zemědělské výroby na zemědělské
půdě zápisem do evidence podle zvláštních předpisů.^16a)

(6) Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje i na část pozemku.

§ 5

Základ daně

(1)  Základem  daně  u  pozemků  orné  půdy,  chmelnic,  vinic, zahrad,
ovocných  sadů  a  trvalých  travních  porostů^1) je cena půdy zjištěná
násobením  skutečné výměry pozemku v m2 průměrnou cenou půdy stanovenou
na  1  m2  ve  vyhlášce  ^16b) vydané na základě zmocnění v § 17 tohoto
zákona.

(2)  Základem  daně  u  pozemků  hospodářských  lesů  ^2)  a  rybníků s
intenzivním a průmyslovým chovem ryb ^1) je cena pozemku zjištěná podle
platných  cenových  předpisů  k 1. lednu zdaňovacího období nebo součin
skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč.

(3)  Základem  daně u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemku v m2
zjištěná k 1.lednu zdaňovacího období.

§ 6

Sazba daně

(1) Sazba daně činí u pozemků

a) orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů 0,75 %,

b)   trvalých   travních   porostů,  hospodářských  lesů  a  rybníků  s
intenzivním a průmyslovým chovem ryb 0,25 %.

(2) Sazba daně u ostatních pozemků činí za každý 1 m2 u

a) zastavěných ploch a nádvoří 0,20 Kč,

b) stavebních pozemků 2,00 Kč,

c) ostatních ploch, pokud jsou předmětem daně 0,20 Kč.

(3)  Stavebním  pozemkem  se pro účely tohoto zákona rozumí nezastavěný
pozemek  určený k zastavění stavbou, která byla ohlášena nebo na kterou
bylo   vydáno   stavební   povolení  nebo  bude  prováděna  na  základě
certifikátu    autorizovaného    inspektora^16d)   anebo   na   základě
veřejnoprávní  smlouvy^16d),  a  která  se po dokončení stane předmětem
daně  ze  staveb; rozhodná je výměra pozemku v m2 odpovídající půdorysu
nadzemní  části  stavby. Pozemek přestane být stavebním pozemkem, pokud
se  stavba,  která  byla  ohlášena  nebo na kterou bylo vydáno stavební
povolení  nebo  která  se provádí na základě certifikátu autorizovaného
inspektora anebo na základě veřejnoprávní smlouvy, stane předmětem daně
ze staveb nebo pokud ohlášení nebo stavební povolení pozbude platnosti.

(4)   Základní   sazba  daně  podle  odstavce  2  písm.  b)  se  násobí
koeficientem

a) 1,0 v obcích do 1 000 obyvatel

1,4 v obcích nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel

1,6 v obcích nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel

2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel

2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel

3,5   v  obcích  nad  50  000  obyvatel  a  ve  Františkových  Lázních,
Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech

4,5 v Praze;

pro  přiřazení  koeficientu  k  jednotlivým  obcím  je  rozhodný  počet
obyvatel obce podle posledního sčítání lidu;

b)  pro  jednotlivé  části  obce  může  obec  obecně závaznou vyhláškou
koeficient,  který je pro ni stanoven v ustanovení písmene a), zvýšit o
jednu  kategorii  nebo  snížit  o  jednu až tři kategorie podle členění
koeficientů  v  ustanovení  písmene  a);  koeficient  4,5 lze zvýšit na
koeficient 5,0.

ČÁST DRUHÁ

DAŇ ZE STAVEB

§ 7

Předmět daně

(1) Předmětem daně ze staveb jsou na území České republiky

a)  stavby,  pro  které  byl vydán kolaudační souhlas^16d), nebo stavby
užívané před vydáním kolaudačního souhlasu,

b) stavby způsobilé k užívání na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo
stavby podléhající oznámení stavebnímu úřadu^16d) a užívané,

c)  stavby,  pro  které  bylo  vydáno  kolaudační  rozhodnutí^17)  nebo
kolaudačnímu   rozhodnutí  podléhající  a  užívané  anebo  podle  dříve
vydaných právních předpisů dokončené,

d)  byty  včetně  podílu  na  společných  částech  stavby,  které  jsou
evidovány v katastru nemovitostí^17aa) (dále jen „byty“),

e)  nebytové prostory včetně podílu na společných částech stavby, které
jsou  evidovány  v  katastru  nemovitostí^17aa)  (dále  jen „samostatné
nebytové prostory“).

(2)  Předmětem  daně  ze  staveb  nejsou stavby, v nichž jsou byty nebo
samostatné  nebytové prostory, které jsou předmětem daně podle odstavce
1,  stavby  přehrad,  stavby,  jimiž  se  upravuje  vodní  tok,  stavby
vodovodních   řadů   a   vodárenských   objektů  včetně  úpraven  vody,
kanalizačních  stok  a  kanalizačních objektů včetně čistíren odpadních
vod,  jakož  i  stavby  určené  k  předchozímu  čištění vod před jejich
vypouštěním  do  kanalizací, stavby na ochranu před povodněmi, stavby k
zavlažování a odvodňování pozemků,^17a) stavby rozvodů energií a stavby
sloužící veřejné dopravě.

(3)  Stavbami  sloužícími  veřejné  dopravě  se rozumějí stavby dálnic,
silnic,  místních  komunikací,  veřejných účelových komunikací, letecké
stavby,  stavby  drah a na dráze, stavby vodních cest a přístavů, pokud
užívání  stavby  k  veřejné  dopravě  vyplývá  z rozhodnutí příslušného
stavebního  úřadu,^17)  nebo  z  dříve  vydaných  rozhodnutí  o užívání
stavby.

§ 8

Poplatníci daně

(1)  Poplatníkem  daně  je  vlastník  stavby,  bytu  nebo  samostatného
nebytového prostoru.

(2)   Jde-li   o  stavbu,  byt  nebo  samostatný  nebytový  prostor  ve
vlastnictví státu, je poplatníkem daně

a)  organizační  složka  státu^4a) nebo státní organizace zřízená podle
zvláštních právních předpisů,^4b)

b) právnická osoba, které se právo trvalého užívání změnilo na výpůjčku
podle zvláštního právního předpisu.^4a)

(3)  Jde-li  o stavbu, byt nebo samostatný nebytový prostor, spravované
Pozemkovým  fondem  České  republiky  nebo  Správou  státních  hmotných
rezerv, jsou poplatníky tyto subjekty.

(4) Jde-li o stavbu nebo samostatný nebytový prostor, s výjimkou stavby
obytného  domu,  spravované  Pozemkovým fondem České republiky, Správou
státních  hmotných  rezerv  nebo  převedené  na Ministerstvo financí na
základě  rozhodnutí o privatizaci, které jsou pronajaty, je poplatníkem
daně nájemce, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 13a odst. 5).

(5)  Má-li  ke  stavbě, bytu nebo samostatnému nebytovému prostoru více
subjektů vlastnické právo, právo nájmu nebo právo trvalého užívání se u
těchto   subjektů   změnilo   na  výpůjčku  podle  zvláštního  právního
předpisu^4a)  nebo  jim  přísluší  hospodaření  s  majetkem státu podle
zvláštních právních předpisů,^4b) jsou tyto subjekty povinny platit daň
společně a nerozdílně, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 13a odst. 5).

§ 9

Osvobození od daně

(1) Od daně ze staveb jsou osvobozeny

a) stavby ve vlastnictví státu,

b)  stavby  ve  vlastnictví  té  obce,  na jejímž katastrálním území se
nacházejí,

c)  stavby  ve vlastnictví jiného státu užívané diplomatickými zástupci
pověřenými  v  České  republice,  konzuly  z povolání a jinými osobami,
které  podle mezinárodního práva požívají diplomatických a konzulárních
výsad a imunity, a to za předpokladu, že nejsou občany České republiky,
a že je zaručena vzájemnost,

d)  stavby,  byty  a samostatné nebytové prostory spravované Pozemkovým
fondem České republiky,

e)  stavby  ve  vlastnictví  církví  a  náboženských společností státem
uznaných,^8)  sloužící  k  vykonávání  náboženských  obřadů  a k výkonu
duchovní správy těchto církví a náboženských společností,

f)  stavby  ve  vlastnictví  sdružení  občanů  ^9) a obecně prospěšných
společností,

g)

zrušeno

h)  do  zdaňovacího  období  roku  2007  včetně, obytné domy vrácené do
vlastnictví   fyzickým  osobám  z  titulu  restituce  podle  zvláštních
předpisů,^18)  pokud nedošlo k převodu nebo přechodu vlastnického práva
na jiné osoby než osoby blízké,

i)  do  zdaňovacího období roku 2007 včetně, obytné domy ve vlastnictví
fyzických  osob,  pokud  byly  postaveny  do  roku 1948 a je v nich buď
nadpoloviční  většina  nájemních bytů, nebo byty v nich byly nejméně 15
let  obsazeny též jinými uživateli než vlastníkem a osobami mu blízkými
podle  dřívějších  zákonů o hospodaření s byty a s přikázaným nájemným,
pokud  nedošlo  od roku 1948 k převodu nebo přechodu vlastnického práva
na jiné osoby než osoby blízké,

j)   do   zdaňovacího  období  roku  2002  včetně,  byty  převedené  do
vlastnictví  fyzických  osob z vlastnictví státu, obcí a družstev podle
zvláštního  právního předpisu,^5a) pokud nedošlo k dalšímu převodu nebo
přechodu vlastnického práva na jiné osoby než na osoby blízké,

k)  stavby  sloužící  školám  a  školským zařízením, muzeím a galeriím,
budou-li  tato  muzea  a  galerie vymezeny zvláštním předpisem, státním
archivům,  knihovnám, zdravotnickým zařízením, zařízením sociální péče,
nadacím, občanským sdružením zdravotně postižených občanů a dále stavby
památkových   veřejně   přístupných   objektů   stanovených   vyhláškou
Ministerstva  financí  České republiky v dohodě s Ministerstvem kultury
České republiky,

l) stavby sloužící k zajištění hromadné osobní přepravy,

m)  stavby sloužící výlučně k účelům zlepšení stavu životního prostředí
stanovené  vyhláškou  Ministerstva  financí  České republiky v dohodě s
Ministerstvem životního prostředí České republiky,

n)  obytné domy ve vlastnictví fyzických osob, které pobírají příspěvek
na  živobytí  nebo  jsou  osobou  společně  posuzovanou s osobou, která
příspěvek  na živobytí pobírá^18b) a jsou držiteli průkazů ZTP a ZTP/P,
a to v rozsahu, v jakém slouží k jejich trvalému bydlení,

o)  stavby  pro  individuální  rekreaci  ve vlastnictví fyzických osob,
které   pobírají  příspěvek  na  živobytí  nebo  jsou  osobou  společně
posuzovanou  s  osobou,  která příspěvek na živobytí pobírá^18b) a jsou
držiteli průkazu ZTP, a stavby pro individuální rekreaci ve vlastnictví
držitelů průkazu ZTP/P,

p)  stavby  kulturních  památek  ^18c) na dobu osmi let, počínaje rokem
následujícím po vydání stavebního povolení na stavební úpravy prováděné
vlastníkem,

r)  stavby  na  dobu  pěti let od roku následujícího po provedení změny
spočívající  ve  změně  systému  vytápění  přechodem z pevných paliv na
systém  využívající  obnovitelné  energie solární, větrné, geotermální,
biomasy,

s) zrušeno

t)  stavby  ve  vlastnictví  kraje,  které  se nacházejí v jeho územním
obvodu,

u) stavby ve vlastnictví veřejných výzkumných institucí,

v) stavby ve vlastnictví veřejných vysokých škol.

(2) Podléhá-li osvobození podle odstavce 1 pouze část stavby, zjistí se
nárok  na  osvobození  z  poměru,  v jakém je podlahová plocha nadzemní
části   stavby   podléhající   osvobození  k  celkové  podlahové  ploše
nadzemních částí stavby.

(3)  Osvobození  podléhají  též  byty  a  samostatné  nebytové prostory
splňující  podmínky pro osvobození podle odstavce 1 písm. a) až c), e),
f),  h),  i),  k)  až  n),  p), r), t), u) a v), není-li dále stanoveno
jinak.

(4)  Osvobození  od  daně  ze  staveb  podle  odstavce 1 písm. g) až i)
nepodléhají  nebytové  prostory staveb sloužící výlučně k podnikatelské
činnosti.

(5)  Stavby,  s  výjimkou  staveb  obytných domů, a samostatné nebytové
prostory  uvedené v odstavci 1 písm. a) a d) jsou osvobozeny od daně ze
staveb,  nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány;
jsou-li  pronajaty  obci,  kraji  nebo  organizační  složce státu anebo
příspěvkové  organizaci,  jsou  osvobozeny  za  předpokladu,  že nejsou
využívány  k  podnikatelské  činnosti.  Stavby,  byty  nebo  samostatné
nebytové prostory uvedené v ustanovení odstavce 1 písm. e), f), u) a v)
jsou  osvobozeny od daně ze staveb, nejsou-li využívány k podnikatelské
činnosti nebo pronajímány.

(6)  Poplatník  uplatní  nárok  na  osvobození  od daně ze staveb podle
odstavce 1 písm. e) až k), m) až r), u) a v) v daňovém přiznání.

§ 10

Základ daně

(1)  Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v
m2  (dále  jen  „zastavěná  plocha“) podle stavu k 1. lednu zdaňovacího
období. U stavby bez svislé nosné konstrukce se půdorysem rozumí plocha
ohraničená  průmětem  obvodu  stavby  dotýkající  se povrchu přilehlého
pozemku  ve  vodorovné rovině. U stavby se svislou nosnou konstrukcí se
půdorysem rozumí průmět obvodového pláště stavby na pozemek.

(2)  Základem  daně  z bytu nebo ze samostatného nebytového prostoru je
výměra  podlahové  plochy  bytu  v  m2  nebo  výměra  podlahové  plochy
samostatného   nebytového   prostoru  v  m2  podle  stavu  k  1.  lednu
zdaňovacího  období,  vynásobená koeficientem 1,20, (dále jen „upravená
podlahová plocha“).

§ 11

Sazba daně

(1) Základní sazba daně činí

a)  u  obytných  domů^18e)  2  Kč za 1 m2 zastavěné plochy; u ostatních
staveb  tvořících příslušenství k obytným domům z výměry přesahující 16
m2 zastavěné plochy 2 Kč za 1 m2 zastavěné plochy,

b) u staveb pro individuální rekreaci a rodinných domů^18e) využívaných
pro  individuální  rekreaci  6  Kč za 1 m2 zastavěné plochy a u staveb,
které  plní  doplňkovou funkci k těmto stavbám, s výjimkou garáží, 2 Kč
za 1 m2 zastavěné plochy,

c)  u  garáží  vystavěných  odděleně  od obytných domů a u samostatných
nebytových  prostorů  užívaných^17)  jako garáže 8 Kč za 1 m2 zastavěné
plochy nebo upravené podlahové plochy,

d)  u  staveb  užívaných  pro  podnikatelskou  činnost a u samostatných
nebytových prostorů užívaných^17) pro podnikatelskou činnost,

1.   sloužících   pro   zemědělskou   prvovýrobu,  pro  lesní  a  vodní
hospodářství  2  Kč  za  1  m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové
plochy,

2.  sloužících pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku a ostatní
zemědělskou  výrobu  10  Kč  za  1  m2  zastavěné  plochy nebo upravené
podlahové plochy,

3.  sloužících  pro  ostatní  podnikatelskou  činnost  10  Kč  za  1 m2
zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy,

e) u ostatních staveb 6 Kč za 1 m2 zastavěné plochy,

f)  u  bytů a u ostatních samostatných nebytových prostorů 2 Kč za 1 m2
upravené podlahové plochy.

(2)  Základní sazby daně za 1 m2 zastavěné plochy stavby zjištěné podle
odstavce  1 písm. a) až e) se zvyšují o 0,75 Kč za každé další nadzemní
podlaží,  jestliže  zastavěná  plocha  nadzemního podlaží přesahuje dvě
třetiny  zastavěné  plochy.  U  staveb  pro  podnikatelskou  činnost se
základní  sazba daně za 1 m2 zastavěné plochy zjištěné podle odstavce 1
zvyšuje  o  0,75  Kč za každé další nadzemní podlaží. Za první nadzemní
podlaží  se považuje každé konstrukční podlaží, které má úroveň podlahy
nebo  i  její  části  do  0,80 m pod nejnižším bodem přilehlého terénu,
není-li  v  projektové  dokumentaci  stanoveno  jinak.  Všechna podlaží
umístěná  nad  tímto  podlažím  včetně  účelově  určeného  podkroví  se
považují za další nadzemní podlaží.

(3) Základní sazba daně

a)  podle  odstavce  1  písm.  a) a f), případně zvýšená u staveb podle
odstavce 2, se násobí koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle
počtu obyvatel z posledního sčítání lidu

1,0 v obcích do 1 000 obyvatel

1,4 v obcích nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel

1,6 v obcích nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel

2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel

2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel

3,5   v  obcích  nad  50  000  obyvatel  a  ve  Františkových  Lázních,
Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech

4,5 v Praze;

pro   jednotlivé   části  obce  může  obec  obecně  závaznou  vyhláškou
koeficient,  který  je  pro  ni stanoven, zvýšit o jednu kategorii nebo
snížit  o  jednu až tři kategorie v členění koeficientů; koeficient 4,5
lze zvýšit na koeficient 5,0,

b)  u  jednotlivých  druhů  staveb  podle  odstavce  1  písm. b) až d),
případně  zvýšená  podle  odstavce 2 a samostatných nebytových prostorů
podle  odstavce 1 písm. c) a d) se v celé obci násobí koeficientem 1,5,
který může obec stanovit obecně závaznou vyhláškou.

(4)  U staveb pro individuální rekreaci a rodinných domů^18e) užívaných
pro  individuální  rekreaci  a u staveb, které plní doplňkovou funkci k
těmto stavbám, s výjimkou garáží, se základní sazba daně podle odstavce
1  písm.  b), případně zvýšená podle odstavce 2 násobí koeficientem 2,0
nebo  se  koeficient,  je-li stanoven podle odstavce 3 písm. b), násobí
koeficientem 2,0, pokud jsou tyto stavby umístěny v národních parcích a
v  zónách I. chráněných krajinných oblastí vyhlášených podle zvláštního
právního předpisu.

(5) Daň zjištěná podle § 10 a § 11 odst. 3 se zvyšuje o 2 Kč za každý 1
m2  podlahové  plochy  nebytového  prostoru sloužícího v obytném domě k
podnikatelské  činnosti  s výjimkou zemědělské prvovýroby nebo případů,
kdy  jsou  pro  tento  nebytový prostor důvody pro osvobození podle § 9
tohoto zákona.

(6)  U staveb a samostatných nebytových prostorů uvedených v § 11 odst.
1  písm.  d),  které slouží více účelům, se použije základní sazba daně
odpovídající   podnikatelské  činnosti,  jíž  slouží  převažující  část
podlahové  plochy  nadzemní části stavby nebo upravené podlahové plochy
samostatného nebytového prostoru a při stejném poměru podlahových ploch
připadajících  na jednotlivé činnosti se použije vyšší příslušná sazba.
Pokud  je  ve  stavbách  uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), b), c) a e)
provozována podnikatelská činnost na převažující části podlahové plochy
nadzemních částí staveb, použije se sazba daně podle § 11 odst. 1 písm.
d). Pokud je v bytech nebo samostatných nebytových prostorech uvedených
v  §  11  odst.  1  písm.  c) a f) provozována podnikatelská činnost na
převažující  části  upravené  podlahové  plochy,  použije se sazba daně
podle § 11 odst. 1 písm. d).

ČÁST TŘETÍ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 12

Místní koeficient

Obec  může  obecně  závaznou vyhláškou pro všechny nemovitosti na území
celé  obce  stanovit  jeden  místní  koeficient ve výši 2, 3, 4 nebo 5.
Tímto  koeficientem  se  vynásobí  daň  poplatníka  za jednotlivé druhy
pozemků,  staveb, samostatných nebytových prostorů a za byty, popřípadě
jejich souhrny, s výjimkou pozemků uvedených v § 5 odst. 1.

§ 13

Zdaňovací období

Zdaňovacím  obdobím je kalendářní rok. Ke změnám skutečností rozhodných
pro daň, které nastanou v průběhu zdaňovacího období, se nepřihlíží.

§ 13a

Daňové přiznání

(1) Daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému správci daně
do  31. ledna zdaňovacího období. Daňové přiznání se nepodává, pokud je
poplatník  podal  v  některém z předchozích zdaňovacích období nebo daň
byla vyměřena či doměřena v některém z předchozích zdaňovacích období z
moci úřední a ve srovnání s tímto předchozím zdaňovacím obdobím nedošlo
ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně. V tomto případě se daň
vyměří ve výši poslední známé daně a za den vyměření daně a současně za
den  doručení  tohoto  rozhodnutí  poplatníkovi  se  považuje 31. leden
zdaňovacího  období;  správce  daně  nemusí  daňovému subjektu výsledek
vyměření  oznamovat platebním výměrem, platební výměr založí do spisu a
nelze  se  proti  němu  odvolat. Na žádost daňového subjektu mu správce
daně  zašle  stejnopis  platebního  výměru, a to do 30 dnů ode dne, kdy
žádost obdržel. Dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke
změně  okolností  rozhodných  pro  vyměření  daně nebo ke změně v osobě
poplatníka,  je  poplatník  povinen daň do 31. ledna zdaňovacího období
přiznat;  v  těchto  případech  lze  daň  přiznat  buď podáním daňového
přiznání  nebo  podáním  dílčího  daňového  přiznání.  V dílčím daňovém
přiznání poplatník uvede jen nastalé změny a výpočet celkové daně.

(2) Dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím pouze

a) ke změně sazeb daně,

b)  ke  změně  průměrné  ceny  půdy přiřazené ke stávajícím jednotlivým
katastrálním územím podle § 5 odst. 1,

c) ke stanovení nebo ke změně koeficientu podle § 6 odst. 4, § 11 odst.
3 a 4 nebo podle § 12, anebo

d)  k  zániku  osvobození  od  daně,  jestliže  tak obec stanoví obecně
závaznou  vyhláškou  podle  § 4 odst. 1 písm. v) nebo uplynutím zákonem
stanovené  lhůty  a  předmět daně není ani částečně osvobozen od daně z
jiného důvodu,

poplatník není povinen podat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání
ani  sdělit  tyto  změny.  Daň  se  vyměří  ve výši poslední známé daně
upravené o změny podle písmen a) až d).

(3) Povinnost podat daňové přiznání za podmínek podle odstavce 1 má též
poplatník,  jehož  úpadek  nebo  hrozící  úpadek se řeší v insolvenčním
řízení^19).

(4) Podá-li daňové přiznání jeden z poplatníků majících vlastnická nebo
jiná  práva  k  téže nemovitosti, považuje se tento poplatník za jejich
společného  zástupce,  pokud si poplatníci nezvolí společného zmocněnce
nebo není-li dále stanoveno jinak.

(5)  Je-li  ve  lhůtě  do  31.  ledna  zdaňovacího období podáno daňové
přiznání alespoň jedním ze spoluvlastníků za jeho spoluvlastnický podíl
na  pozemku,  (dále  jen  „podíl  na pozemku“), nebo za spoluvlastnický
podíl  na  stavbě,  bytu  nebo samostatném nebytovém prostoru (dále jen
„podíl   na   stavbě“),   má  povinnost  podat  daňové  přiznání  každý
spoluvlastník  za  svůj  podíl  na pozemku nebo za svůj podíl na stavbě
samostatně. V tomto případě přiznává a platí každý spoluvlastník daň ve
výši  svého  podílu na celkové dani odpovídající jeho podílu na pozemku
nebo  na  stavbě.  Postup  podle  věty  první  nelze uplatnit u pozemku
evidovaného  v  katastru  nemovitostí  zjednodušeným způsobem. Jestliže
některý  ze  spoluvlastníků pozemku nebo stavby daňové přiznání nepodá,
správce  daně mu vyměří daň z moci úřední, bez předchozí výzvy k podání
daňového přiznání. Obdobně se postupuje při zdaňování spoluvlastnického
podílu   na   bytu   nebo   samostatném  nebytovém  prostoru,  jakož  i
spoluvlastnického  podílu na pozemku, u něhož je spoluvlastnictví podle
zvláštního  právního  předpisu^5a)  odvozeno  od  vlastnictví bytu nebo
samostatného nebytového prostoru.

(6)  Pokud  v předchozím zdaňovacím období měli spoluvlastníci pozemku,
stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru, společného zástupce
nebo  společného  zmocněnce, a pokud bude uplatněn správcem daně postup
podle  odstavce  5  věty čtvrté, neuplatní se pokuta za opožděné podání
daňového  přiznání  ani  penále  z doměřené daně. Úrok z prodlení podle
daňového  řádu^19a) počítá se od pátého pracovního dne následujícího po
náhradním dni splatnosti daně vyměřené z moci úřední.

(7)  Podle  odstavce  5 a odstavce 6 věty první se postupuje rovněž při
doměření    daně    ostatním   spoluvlastníkům,   jestliže   jeden   ze
spoluvlastníků  podal  dodatečné  daňové přiznání k poslední známé dani
přiznané nebo vyměřené z moci úřední podle odstavce 5.

(8)  Přestane-li  být  fyzická  nebo právnická osoba poplatníkem daně z
nemovitostí   proto,   že  v  průběhu  zdaňovacího  období  se  změnila
vlastnická  nebo jiná práva ke všem nemovitostem v územním obvodu téhož
správce  daně,  které  u  něho  podléhaly dani z nemovitostí, nebo tyto
nemovitosti  zanikly,  je  povinen oznámit tuto skutečnost správci daně
nejpozději do 31. ledna následujícího zdaňovacího období.

(9)  Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v daňovém přiznání, je
poplatník  povinen  tyto  změny oznámit správci daně do 30 dnů ode dne,
kdy nastaly.

(10) Nebylo-li do 31. prosince roku, ve kterém byl podán návrh na vklad
práva  vlastnického do katastru nemovitostí rozhodnuto o jeho povolení,
je  poplatník  povinen za nemovitost, která byla předmětem vkladu práva
vlastnického  podat  daňové přiznání nejpozději do konce třetího měsíce
následujícího  po měsíci, v němž byl zapsán vklad práva vlastnického do
katastru  nemovitostí.  Daňové  přiznání  poplatník podává na zdaňovací
období  následující  po  roce,  v  němž  vznikly  právní účinky vkladu.
Povinnost  podat  daňové  přiznání  nevzniká,  pokud daňové přiznání za
nemovitost podal současný společný zástupce nebo společný zmocněnec.

(11)  Není-li  dědické  řízení  do  31. prosince roku, v němž poplatník
zemřel, pravomocně ukončeno, je dědic povinen za nemovitost, která byla
předmětem  dědického  řízení, podat daňové přiznání nejpozději do konce
třetího  měsíce  následujícího  po  měsíci,  v  němž nabylo právní moci
rozhodnutí  příslušného  orgánu,  kterým  bylo skončeno dědické řízení.
Daňové přiznání podává dědic na zdaňovací období následující po roce, v
němž  poplatník zemřel. Povinnost podat daňové přiznání nevzniká, pokud
daňové  přiznání  za nemovitost, která byla předmětem dědického řízení,
bylo podáno současným společným zástupcem nebo společným zmocněncem.

§ 13b

Stanovení daně

(1)  Daň z nemovitostí se vyměřuje na zdaňovací období podle stavu k 1.
lednu roku, na který je daň vyměřována.

(2)  Daň  z  nemovitostí  lze  stanovit  platebním  výměrem, dodatečným
platebním  výměrem  nebo  hromadným předpisným seznamem; stanovení daně
hromadným předpisným seznamem se neodůvodňuje.

(3) V případech, kdy se daňové přiznání nepodává, počne běžet lhůta pro
stanovení daně dnem 31. ledna zdaňovacího období.

§ 14

Zaokrouhlování

(1) Základ daně z pozemků podle § 5 odst. 1 a 2 se zaokrouhluje na celé
Kč  nahoru;  základ  daně  podle § 5 odst. 3 se zaokrouhluje na celé m2
nahoru.

(2) Základ daně ze staveb podle § 10 se zaokrouhluje na celé m2 nahoru.

(3)  Daň  z  pozemků  za  jednotlivé  druhy  pozemků a daň ze staveb za
jednotlivé stavby nebo souhrn staveb, byty nebo souhrn bytů, samostatné
nebytové  prostory  nebo  souhrn  samostatných  nebytových  prostorů se
zaokrouhluje na celé Kč nahoru. Obdobně se postupuje při zaokrouhlování
daně  odpovídající  spoluvlastnickému  podílu  na pozemku, stavbě, bytu
nebo samostatném nebytovém prostoru.

§ 15

Placení daně

(1) Daň z nemovitostí je splatná

a)  u  poplatníků  daně  provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb ve
dvou  stejných  splátkách,  a  to  nejpozději  do  31.  srpna  a do 30.
listopadu běžného zdaňovacího období,

b)  u  ostatních  poplatníků  daně  ve  dvou  stejných  splátkách, a to
nejpozději do 31. května a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období.

(2)  Nepřesáhne-li  roční  daň z nemovitostí částku 5000 Kč, je splatná
najednou,  a to nejpozději do 31. května běžného zdaňovacího období. Ke
stejnému  datu  lze  daň  z  nemovitostí  zaplatit najednou i při vyšší
částce.

(3)   Činí-li   u   jednoho   poplatníka   celková  daň  z  nemovitostí
nacházejících  se  v obvodu územní působnosti jednoho správce daně méně
než  30  Kč  a není-li dále stanoveno jinak, daňové přiznání nebo dílčí
daňové  přiznání se za podmínek uvedených v § 13a tohoto zákona podává,
daň  se  vyměří,  ale  nepředepíše.  Výsledek  vyměření se poplatníkovi
neoznamuje, pokud o to poplatník nepožádá.

(4)  Činí-li  v  obvodu  územní  působnosti  jednoho správce daně daň z
pozemků  u poplatníka, který podle § 13a odst. 5 podává daňové přiznání
za  spoluvlastnický  podíl na dani z pozemku nebo mu je vyměřena daň ve
výši  spoluvlastnického  podílu  na  dani  z  pozemku  z moci úřední, a
nejedná-li se o podíly od daně zcela osvobozené, méně než 50 Kč, je daň
poplatníka  u  daně  z  pozemků  50  Kč. Obdobně se postupuje u daně ze
staveb.

(5)  Jsou-li důvody pro podání daňového přiznání podle ustanovení § 13a
odst.  10,  je  daň  z  nemovitostí za nemovitost, která byla předmětem
vkladu   práva   vlastnického,  připadající  na  již  uplynulé  termíny
splatnosti, splatná nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po
měsíci,  v  němž  byl  zapsán  vklad  práva  vlastnického  do  katastru
nemovitostí.

(6)  Jsou-li důvody pro podání daňového přiznání podle ustanovení § 13a
odst.  11,  je  daň  z  nemovitostí za nemovitost, která byla předmětem
dědického  řízení,  připadající  na  již  uplynulé  termíny splatnosti,
splatná  nejpozději  do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v
němž  nabylo  právní  moci  rozhodnutí  příslušného orgánu, kterým bylo
skončeno dědické řízení.

§ 16

Platnost mezinárodních smluv

Ustanovení  tohoto  zákona  se  použije, jen pokud mezinárodní smlouva,
kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

§ 16a

(1)  Obecně závaznou vyhlášku vydanou obcí podle ustanovení § 4 odst. 1
písm.  v),  §  6,  11  a  12 je obec povinna zaslat v jednom vyhotovení
příslušnému  správci  daně do pěti kalendářních dnů ode dne nabytí její
platnosti,přičemž   obecně   závazná   vyhláška  musí  nabýt  platnosti
nejpozději  do  1.  října  předchozího  zdaňovacího  období a účinnosti
nejpozději do 1. ledna následujícího zdaňovacího období; má-li vyhláška
zpětnou  účinnost,  je  neplatná. Pro vyměření daně na zdaňovací období
roku  1994  se  použijí  koeficienty  stanovené  obcí  obecně  závaznou
vyhláškou i v případě, že vyhláška nabude účinnosti do 31. ledna 1994.

(2) V roce 2009 lze pro zdaňovací období roku 2010 vydat platnou obecně
závaznou  vyhlášku  podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. v), § 6, 11 a 12
do 30. listopadu 2009 s účinností od 1. ledna 2010.

ČÁST ČTVRTÁ

ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ

§ 17

Ministerstvo  zemědělství  České  republiky  v  dohodě  s ministerstvem
financí  České  republiky upraví vyhláškou seznam katastrálních území s
přiřazenými  průměrnými  cenami  pozemků  orné  půdy,  chmelnic, vinic,
zahrad,  ovocných  sadů,  a  trvalých  travních  porostů  odvozenými  z
bonitovaných půdně ekologických jednotek.

§ 17a

(1)  Obec může při řešení důsledků živelních pohrom zcela nebo částečně
osvobodit od daně z nemovitostí na svém území obecně závaznou vyhláškou
nemovitosti  dotčené  živelní  pohromou,  a  to  nejdéle na dobu 5 let.
Osvobození  od  daně  z  nemovitostí  lze  též stanovit za již uplynulé
zdaňovací období.

(2)  Obecně  závazná vyhláška podle odstavce 1 musí být vydána tak, aby
nabyla účinnosti do 31. března roku následujícího po zdaňovacím období,
v  němž  k  živelní  pohromě  došlo.  Částečné  osvobození  se  vyjádří
procentem.  Obec  je  povinna  zaslat obecně závaznou vyhlášku v jednom
vyhotovení  správci  daně  do pěti kalendářních dnů ode dne nabytí její
účinnosti.

(3) Poplatník uplatní nárok na osvobození podle odstavce 2 v dodatečném
daňovém  přiznání,  uplatňuje-li  tento nárok za již uplynulé zdaňovací
období  nebo  uplatňuje-li jej na běžné zdaňovací období po termínu pro
podání daňového přiznání.

ČÁST PÁTÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 18

(1)  Osvobození  od  daně z pozemků podle § 4 zákona č. 172/1988 Sb., o
zemědělské  dani,  a  nařízení vlády České republiky č. 554/1991 Sb., o
osvobození  některých  příjmů  od daně z příjmů obyvatelstva a daňových
úlevách  pro  začínající  samostatně  hospodařící  rolníky,  zůstává  v
platnosti  až  do  uplynutí  lhůty rozhodné pro osvobození, pokud tento
zákon nestanoví nové lhůty.

(2)  Úlevy,  na které vznikl nárok podle nařízení vlády České republiky
č.  579/1990  Sb.,  o úlevách na domovní dani, se poskytnou poplatníkům
formou odpočtu od vypočtené daně z nemovitosti.

§ 19

U  staveb,  kde  vznikla  daňová  povinnost  platit  domovní  daň podle
nájemného  a ceny užívání podle zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani,
v  roce  1992,  vyměří  příslušný  obecní  úřad daň na rok 1992 po jeho
uplynutí  z nájemného a ceny užívání připadající na dobu ode dne vzniku
daňové  povinnosti  do konce roku 1992, po srážce odčitatelných položek
připadajících na tuto dobu.

§ 19a

Ve zdaňovacím období roku 1994 budou poplatníci, kteří nemají povinnost
podat  daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání, platit zálohy na daň
ve výši daně splatné v předchozím zdaňovacím období k termínům uvedeným
v  §  15 odst. 1 a 2 až do doby doručení hromadného předpisného seznamu
nebo  platebního  výměru.  Rozdíl  mezi  splatnou  daňovou povinností a
zaplacenými  zálohami poplatníci zaplatí ve lhůtě do 15 dnů po doručení
hromadného předpisného seznamu nebo platebního výměru. Přeplatek, který
je  rozdílem  mezi  zaplacenými zálohami a roční daňovou povinností, se
vrátí za podmínek stanovených zvláštním předpisem.^21)

§ 19b

Společný  zástupce,  který  byl společným zástupcem poplatníků majících
vlastnická  nebo  jiná  práva  k témuž pozemku do 31. prosince 2006, se
považuje  za  společného  zástupce  i  na následující zdaňovací období,
pokud  si  poplatníci  nezvolí  jiného  společného zástupce podle § 13a
odst. 4 nebo postup podle § 13a odst. 5 tohoto zákona.

§ 20

Daň  z  nemovitostí  se  vyměří  podle tohoto zákona poprvé na rok 1993
podle stavu k 1. lednu 1993.

§ 21

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1.  S  působností pro Českou republiku zákon č. 143/1961 Sb., o domovní
dani, ve znění zákona č. 129/1974 Sb.

2.  §  1  písm.  g)  a § 8 zákona České národní rady č. 565/1990 Sb., o
místních poplatcích.

3.  Nařízení  vlády  České  socialistické  republiky  č. 82/1978 Sb., o
osvobození obytných domů s byty v osobním vlastnictví od domovní daně.

4. Nařízení vlády České republiky č. 579/1990 Sb., o úlevách na domovní
dani.

5.  S  působností pro Českou republiku vyhláška Ministerstva financí č.
144/1961 Sb., kterou se provádí zákon č. 143/1961 Sb., o domovní dani.

6.  S  působností pro Českou republiku vyhláška Ministerstva financí č.
14/1968 Sb., o úlevách na domovní dani.

7.  Vyhláška  Ministerstva  financí  České  socialistické  republiky č.
101/1976  Sb.,  kterou  se  doplňuje  vyhláška  Ministerstva financí č.
14/1968 Sb., o úlevách na domovní dani.

8.  Vyhláška  Ministerstva  financí,  cen  a  mezd  České socialistické
republiky  č.  217/1988  Sb.,  o  odvádění  nájemného  na zvláštní účty
nájemného, ve znění vyhlášky č. 29/1991 Sb.

9.  Opatření  Ministerstva  financí  České republiky ze dne 25.1.1991 k
odstranění  nesrovnalostí  při  vyměřování  domovní  daně  (vyhlášeno v
částce 55/1991 Sb.).

§ 22

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Vybraná ustanovení novel

Čl.V zákona č. 483/2001 Sb.

Přechodné ustanovení k části třetí

Podle  tohoto  zákona  se  ode  dne  jeho  účinnosti  postupuje  i vůči
osvobozením, která byla uplatněna do 31. 12. 2001 podle § 9 odst. 7 a 8
zákona  č.  338/1992  Sb.,  o  dani  z  nemovitostí, ve znění zákona č.
315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č.
65/2000  Sb.,  zákona  č.  492/2000 Sb. a zákona č. 239/2001 Sb., pokud
správce daně o nich do 31. 12. 2001 nerozhodl.

Čl.XI zákona 261/2007 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Pokud obec obecně závaznou vyhláškou vydanou podle § 4 odst. 1 písm.
v)  zákona  č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění účinném ode
dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  osvobodí  pozemky  orné  půdy,
chmelnic,  vinic,  ovocných sadů a trvalých travních porostů, postupuje
se  podle této obecně závazné vyhlášky poprvé ve zdaňovacím období roku
2009.

2. Pokud obec obecně závaznou vyhláškou vydanou podle § 4 odst. 1 písm.
v)  zákona  č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění účinném ode
dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  některé  z  pozemků orné půdy,
chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů v zastavěném
území  obce  nebo  v  zastavitelné  ploše obce neosvobodí, postupuje se
podle  této  obecně  závazné  vyhlášky poprvé ve zdaňovacím období roku
2009.

3.  Pokud  obec  přede  dnem  nabytí  účinnosti tohoto zákona stanovila
koeficient  0,3  nebo  0,6  obecně závaznou vyhláškou vydanou podle § 6
nebo  11 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění účinném
do  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona, použijí se tyto koeficienty
naposledy pro zdaňovací období roku 2008.

4.  Pokud  obec  stanoví  obecně  závaznou vyhláškou vydanou podle § 12
zákona  č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění účinném ode dne
nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  místní koeficient, použije se tento
koeficient poprvé pro zdaňovací období roku 2009.

Čl.XXX zákona č. 296/2007 Sb.

Přechodné ustanovení

Pokud  bylo  přede  dnem  účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení podle
zákona  č.  328/1991  Sb.,  o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších
předpisů,  a  nebylo  do  dne nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně
skončeno,  postupuje se při podávání daňového přiznání podle ustanovení
§  13a  odst.  3 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění
platném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Čl. II zákona č. 1/2009 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Pokud vznikl nárok na osvobození od daně ze staveb podle § 9 odst. 1
písm. g) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění účinném
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, osvobození se poskytne naposledy
ve zdaňovacím období 2009.

2. Pokud vznikl nárok na osvobození od daně ze staveb podle § 9 odst. 1
písm. r) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění účinném
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, osvobození se poskytne naposledy
ve zdaňovacím období 2012.

Čl. XVIII zákona č. 281/2009 Sb.

Přechodné ustanovení

Společný zástupce, který měl postavení společného zástupce podle zákona
č.  338/1992  Sb.,  ve  znění  účinném  do  dne nabytí účinnosti tohoto
zákona,  se nadále považuje za společného zástupce, pokud si poplatníci
nezvolí  společného zmocněnce nebo pokud nebude postupováno podle § 13a
odst.  5  zákona  č.  338/1992  Sb.,  ve  znění  účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.

1)  Zákon  ČNR  č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky
(katastrální zákon).

2) Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, ve znění zákona č. 229/1991 Sb.

4a)   Zákon  č.  219/2000  Sb.,  o  majetku  České  republiky  a  jejím
vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.

4b)  Například  zákon č. 219/2000 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb.,
zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.

5) § 876 občanského zákoníku.

5a)  Například  zákon  č.  72/1994  Sb.,  kterým  se  upravují  některé
spoluvlastnické  vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a
nebytovým  prostorům  a  doplňují  některé  zákony (zákon o vlastnictví
bytů), ve znění pozdějších předpisů.

6) Zákon ČNR č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky.

7) Zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech
převodů  majetku  státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České
republiky,  ve  znění  zákona č. 285/1991 Sb., zákona č. 438/1991 Sb. a
zákona č. 569/1991 Sb.

8)  Zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví
a náboženských společností.

9)  Zákon  č.  83/1990  Sb.,  o  sdružování  občanů, ve znění zákona č.
300/1990 Sb. a zákona č. 513/1991 Sb.

Zákon  č.  424/1991  Sb.,  o  sdružování  v  politických  stranách  a v
politických hnutích.

10)  Vyhláška  Ministerstva  práce a sociálních věcí České republiky č.
182/1991  Sb.,  kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon
ČNR  o  působnosti  orgánů  České republiky v sociálním zabezpečení, ve
znění zákona ČNR č. 482/1991 Sb. a zákona ČNR č. 582/1991 Sb.

11) Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

12) Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).

13) Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému
zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

14)  §  8 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků,
ve znění pozdějších předpisů.

15) Zákon č. 46/1971 Sb., o geodézii a kartografii.

Zákon  č.  50/1976  Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb. a zákona č. 262/1992 Sb.

16) Zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny. Zákon
č.  67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných plynů (plynárenský
zákon).

16a)  Zákon  č.  105/1990  Sb.,  o soukromém podnikání občanů, ve znění
zákona č. 219/1991 Sb. a zákona č. 455/1991 Sb.

16b)  Vyhláška  Ministerstva  zemědělství ČR č. 613/1992 Sb., kterou se
stanoví  seznam  katastrálních  území  s  přiřazenými průměrnými cenami
pozemků  orné  půdy,  chmelnic,  vinic,  zahrad,  ovocných  sadů, luk a
pastvin odvozenými z bonitovaných půdně ekologických jednotek.

16c)  Zákon  č.  111/1998  Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění
dalších zákonů (zákon o vysokých školách).

16d)  Zákon  č.  183/2006  Sb.,  o  územním  plánování a stavebním řádu
(stavební zákon).

17)  Zákon  č.  50/1976  Sb.,  o  územním  plánování  a  stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

17a) § 38 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách.

17aa)§  2  odst.  1  písm.  c)  zákona  č.  344/1992  Sb.,  o  katastru
nemovitostí  České  republiky  (katastrální  zákon), ve znění zákona č.
89/1996 Sb.

18)  Zákon  č.  403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových
křivd,   ve   znění  pozdějších  předpisů.  Zákon  č.  87/1991  Sb.,  o
mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

18b) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

18c)  Zákon  ČNR  č.  20/1987  Sb.,  o  státní památkové péči, ve znění
pozdějších předpisů.

18e)  Vyhláška  č.  137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na
výstavbu.

19)   Zákon   č.  182/2006  Sb.,  o  úpadku  a  způsobech  jeho  řešení
(insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

19a) § 252 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.

21) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

Kopírování článků nebo dalších částí tohoto webu je bez souhlasu redakce zakázáno.