Zákon o daních z příjmů

586/1992 Sb.

ZÁKON

České národní rady

ze dne 20. listopadu 1992

o daních z příjmů

Změna: 35/1993 Sb.

Změna: 96/1993 Sb.

Změna: 157/1993 Sb.

Změna: 196/1993 Sb.

Změna: 323/1993 Sb.

Změna: 42/1994 Sb.

Změna: 85/1994 Sb.

Změna: 114/1994 Sb.

Změna: 259/1994 Sb.

Změna: 32/1995 Sb.

Změna: 149/1995 Sb.

Změna: 118/1995 Sb.

Změna: 87/1995 Sb., 149/1995 Sb. (část), 248/1995 Sb.

Změna: 316/1996 Sb.

Změna: 18/1997 Sb.

Změna: 151/1997 Sb., 209/1997 Sb., 210/1997 Sb., 227/1997 Sb.

Změna: 168/1998 Sb.

Změna: 149/1998 Sb.

Změna: 333/1998 Sb.

Změna: 111/1998 Sb.

Změna: 144/1999 Sb.

Změna: 170/1999 Sb.

Změna: 225/1999 Sb.

Změna: 63/1999 Sb., 129/1999 Sb.

Změna: 3/2000 Sb.

Změna: 17/2000 Sb.

Změna: 27/2000 Sb., 72/2000 Sb., 100/2000 Sb.

Změna: 103/2000 Sb.

Změna: 121/2000 Sb.

Změna: 132/2000 Sb., 241/2000 Sb., 340/2000 Sb., 492/2000 Sb.

Změna: 120/2001 Sb.

Změna: 117/2001 Sb.

Změna: 239/2001 Sb.

Změna: 483/2001 Sb.

Změna: 453/2001 Sb.

Změna: 50/2002 Sb.

Změna: 128/2002 Sb.

Změna: 210/2002 Sb.

Změna: 308/2002 Sb.

Změna: 260/2002 Sb.

Změna: 575/2002 Sb.

Změna: 198/2002 Sb.

Změna: 162/2003 Sb.

Změna: 438/2003 Sb.

Změna: 49/2004 Sb.

Změna:  438/2003  Sb.  (část),  19/2004 Sb., 47/2004 Sb., 257/2004 Sb.,
280/2004 Sb.

Změna: 359/2004 Sb., 360/2004 Sb.

Změna: 436/2004 Sb.

Změna: 628/2004 Sb.

Změna: 676/2004 Sb.

Změna: 438/2003 Sb. (část), 280/2004 Sb. (část), 562/2004 Sb., 669/2004
Sb.

Změna: 217/2005 Sb. (část)

Změna: 217/2005 Sb.

Změna: 342/2005 Sb.

Změna: 357/2005 Sb.

Změna: 441/2005 Sb.

Změna:  438/2003  Sb. (část), 179/2005 Sb., 530/2005 Sb., 545/2005 Sb.,
552/2005 Sb.

Změna: 56/2006 Sb.

Změna: 57/2006 Sb.

Změna: 203/2006 Sb.

Změna: 223/2006 Sb. (část)

Změna: 245/2006 Sb.

Změna: 223/2006 Sb.

Změna: 362/2003 Sb., 109/2006 Sb., 112/2006 Sb., 264/2006 Sb.

Změna: 29/2007 Sb.

Změna: 67/2007 Sb.

Změna: 159/2007 Sb.

Změna: 179/2006 Sb.

Změna: 239/2001 Sb. (část), 261/2007 Sb., 296/2007 Sb., 362/2007 Sb.

Změna: 126/2008 Sb.

Změna: 482/2008 Sb.

Změna: 189/2006 Sb., 261/2007 Sb. (část), 2/2009 Sb.

Změna: 87/2009 Sb.

Změna: 216/2009 Sb.

Změna: 221/2009 Sb.

Změna: 303/2009 Sb.

Změna: 326/2009 Sb. (část)

Změna: 289/2009 Sb.

Změna: 326/2009 Sb.

Změna: 267/2006 Sb., 306/2008 Sb., 304/2009 Sb., 362/2009 Sb.

Změna: 199/2010 Sb.

Změna: 227/2009 Sb.

Změna: 438/2003 Sb. (část), 280/2004 Sb. (část), 281/2009 Sb., 199/2010
Sb., 346/2010 Sb., 348/2010 Sb.

Změna: 73/2011 Sb.

Změna: 346/2010 Sb. (část)

Změna: 348/2010 Sb. (část)

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§ 1

Tento   zákon  zapracovává  příslušné  předpisy  Evropské  unie^137)  a
upravuje

a) daň z příjmů fyzických osob,

b) daň z příjmů právnických osob.

ČÁST PRVNÍ

Daň z příjmů fyzických osob

§ 2

Poplatníci daně z příjmů fyzických osob

(1)  Poplatníky  daně  z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby (dále
jen „poplatníci“).

(2)  Poplatníci,  kteří  mají na území České republiky bydliště nebo se
zde  obvykle  zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na
příjmy  plynoucí  ze  zdrojů  na území České republiky, tak i na příjmy
plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

(3)  Poplatníci  neuvedení  v  odstavci  2  nebo ti, o nichž to stanoví
mezinárodní  smlouvy,  mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na
příjmy  plynoucí ze zdrojů na území České republiky (§ 22). Poplatníci,
kteří  se  na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo
léčení,  mají  daňovou  povinnost,  která  se  vztahuje pouze na příjmy
plynoucí  ze  zdrojů  na  území  České republiky, i v případě, že se na
území České republiky obvykle zdržují.

(4) Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti,
kteří  zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to
souvisle nebo v několika obdobích; do lhůty 183 dnů se započítává každý
započatý  den  pobytu.  Bydlištěm na území České republiky se pro účely
tohoto  zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z
nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.

§ 3

Předmět daně z příjmů fyzických osob

(1) Předmětem daně z příjmů fyzických osob (dále jen „daň“) jsou

a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6),

b) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),

c) příjmy z kapitálového majetku (§ 8),

d) příjmy z pronájmu (§ 9),

e) ostatní příjmy (§ 10).

(2)  Příjmem  ve smyslu odstavce 1 se rozumí příjem peněžní i nepeněžní
dosažený i směnou.

(3) Nepeněžní příjem se oceňuje podle zvláštního právního předpisu,^1a)
pokud tento zákon nestanoví jinak.

(4) Předmětem daně nejsou

a)  příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zvláštního
právního  předpisu,  který  upravuje  podmínky převodu majetku státu na
jiné  osoby,^1)  zděděním,  vydáním^2)  nebo darováním nemovitosti nebo
movité   věci  anebo  majetkového  práva,  s  výjimkou  příjmů  z  nich
plynoucích a s výjimkou darů přijatých v souvislosti s výkonem činnosti
podle  §  6  nebo  s  podnikáním  anebo  s jinou samostatnou výdělečnou
činností;  předmětem  daně  u  fyzických  osob, provozujících školská a
zdravotnická  zařízení  a  zařízení  na ochranu opuštěných zvířat, nebo
ohrožených  druhů  zvířat,  není  však  příjem  získaný  nabytím daru v
souvislosti s provozováním těchto činností,

b) úvěry a půjčky s výjimkou

1.  příjmu,  který  věřitel  nabyl z vrácené půjčky nebo úvěru úplatným
postoupením  pohledávky vzniklé na základě této půjčky nebo úvěru, a to
ve  výši  rovnající  se rozdílu mezi příjmem plynoucím z vrácení půjčky
nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena,

2.  příjmu  plynoucího  poplatníkovi,  který  vede  daňovou evidenci, z
eskontního úvěru ze směnky, kterou je hrazena pohledávka,

c) příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů,^1b)

d)  příjem  plynoucí  z  titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného
Evropským  soudem  pro  lidská práva ve výši, kterou je Česká republika
povinna  uhradit,  nebo  z  titulu  smírného  urovnání záležitosti před
Evropským  soudem  pro  lidská práva ve výši, kterou se Česká republika
zavázala uhradit,^1c)

e) příjem plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2, který vypomáhá
s domácími pracemi v zahraničí, nebo poplatníkovi uvedenému v § 2 odst.
3,  který vypomáhá s domácími pracemi v České republice, a to za stravu
a  ubytování,  jde-li  o  příjem  k uspokojování základních sociálních,
kulturních nebo vzdělávacích potřeb (au-pair),

f)  příjmy získané převodem majetku mezi osobami blízkými v souvislosti
s  předčasným  ukončením  provozování  zemědělské činnosti zemědělského
podnikatele^1e)

g)   příjem   plynoucí  z  vypořádání  mezi  podílovými  spoluvlastníky
rozdělením   majetku   podle  velikosti  jejich  podílů^1d),  příjmy  z
vypořádání společného jmění manželů^4g),

h)  částka uhrazená zdravotní pojišťovnou, o kterou byl překročen limit
regulačních   poplatků  a  doplatků  na  léčiva  nebo  potraviny  podle
zvláštních právních předpisů upravujících limity regulačních poplatků a
doplatků na léčiva nebo potraviny.

§ 4

Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozeny

a)  příjmy  z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných
částech   domu  nebo  spoluvlastnického  podílu,  včetně  souvisejícího
pozemku,  pokud  v  něm  prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let
bezprostředně  před  prodejem.  Obdobně  se  postupuje  také u příjmů z
prodeje  rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu
nebo  spoluvlastnického  podílu,  včetně souvisejícího pozemku, pokud v
něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší
dvou  let a použije-li získané prostředky na uspokojení bytové potřeby.
Pro  osvobození  příjmů  plynoucích  manželům z jejich společného jmění
postačí,  aby  podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů,
pokud  majetek,  kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do
obchodního  majetku  jednoho  z  manželů.  Osvobození  se nevztahuje na
příjmy  z  prodeje  tohoto bytu nebo domu, pokud je nebo byl zahrnut do
obchodního   majetku  pro  výkon  podnikatelské  nebo  jiné  samostatné
výdělečné  činnosti,  a  to  do  2  let  od  jeho vyřazení z obchodního
majetku.   Osvobození  se  dále  nevztahuje  na  příjmy,  které  plynou
poplatníkovi z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na
společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu na tomto majetku,
včetně  souvisejícího pozemku, uskutečněného v době do 2 let od nabytí,
a z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných
částech  domu  nebo  spoluvlastnického  podílu na tomto majetku, včetně
souvisejících pozemků, uskutečněného v době do 2 let od jeho vyřazení z
obchodního  majetku,  i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech
od nabytí nebo po 2 letech od vyřazení z obchodního majetku,

b)   příjmy   z  prodeje  nemovitostí,  bytů  nebo  nebytových  prostor
neuvedených  pod  písmenem a), přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem
dobu  pěti  let.  V  případě,  že  jde  o prodej nemovitostí, bytů nebo
nebytových prostor nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným
v  řadě  přímé  nebo  manželem (manželkou), zkracuje se doba pěti let o
dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele
nebo  zůstavitelů,  pokud  nemovitost byla nabývána postupným děděním v
řadě  přímé  nebo  manželem  (manželkou).  Osvobození  se nevztahuje na
příjmy  z  prodeje  nemovitostí,  bytů  nebo  nebytových prostor včetně
nemovitostí,  bytů nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 1 písm.
g),  pokud  jsou  nebo  byly  zahrnuty  do obchodního majetku pro výkon
podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do pěti let
od  jejich vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje
na  příjmy,  které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje nemovitosti,
bytu  nebo  nebytového  prostoru,  uskutečněného  v době do pěti let od
nabytí,  a  z  budoucího  prodeje  nemovitosti,  bytu  nebo  nebytového
prostoru,  uskutečněného  v  době  do  pěti  let  od  jejich vyřazení z
obchodního  majetku,  i  když  kupní  smlouva  bude uzavřena až po pěti
letech  od nabytí nebo po pěti letech od vyřazení z obchodního majetku.
V  případě  prodeje  pozemku nabytého prodávajícím od pozemkového úřadu
výměnou   v   rámci   pozemkových   úprav   podle  zvláštního  právního
předpisu,^87)  se  doba  5  let  zkracuje o dobu, po kterou prodávající
vlastnil původní pozemek, který byl směněn, a tato doba se započítává i
do doby, která běží od vyřazení směněného pozemku z obchodního majetku,

c) příjmy z prodeje movitých věcí. Osvobození se nevztahuje na příjmy z
prodeje  motorových  vozidel,  letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi
nabytím  a  prodejem dobu jednoho roku. Osvobození se nevztahuje rovněž
na  příjmy  z  prodeje  movitých věcí, včetně příjmů z prodeje movitých
věcí  uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do
obchodního  majetku pro výkon podnikatelské a jiné samostatné výdělečné
činnosti  poplatníka,  a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního
majetku,

d)  přijatá  náhrada  škody včetně úmrtného a příspěvku na pohřeb podle
zvláštních  právních  předpisů^3),  náhrada  nemajetkové újmy, plnění z
pojištění  majetku  a  plnění  z pojištění odpovědnosti za škody, kromě
plateb  přijatých  náhradou  za  ztrátu  příjmu a plateb přijatých jako
náhrada  za škody způsobené na majetku, který byl zahrnut do obchodního
majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti
v  době vzniku škody, nebo přijatých jako náhrada za škody způsobené na
majetku  sloužícím  v  době  vzniku  škody  k pronájmu a kromě plnění z
pojištění   odpovědnosti   za   škodu   způsobenou   v   souvislosti  s
podnikatelskou  nebo jinou samostatnou výdělečnou činností poplatníka a
za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s pronájmem,

e) příjem podle § 7 plynoucí dlužníkovi ve zdaňovacím období, ve kterém
bylo  rozhodnuto  o povolení reorganizace podle insolvenčního zákona, a
ve  zdaňovacím  období následujícím bezprostředně po zdaňovacím období,
ve  kterém bylo rozhodnuto o povolení reorganizace, pokud v něm nedošlo
ke skončení reorganizace,

f)  cena  z  veřejné  soutěže,  z  reklamní  soutěže  nebo z reklamního
slosování,  pokud se nejedná o spotřebitelskou loterii podle zvláštního
právního   předpisu^12),   cena   ze   sportovní   soutěže   v  hodnotě
nepřevyšující  10  000  Kč  s  výjimkou  ceny  ze  sportovní  soutěže u
poplatníků,  u  nichž je sportovní činnost podnikáním (§ 10 odst. 8), a
ocenění v oblasti kultury podle zvláštních právních předpisů^12a). Cena
z  veřejné soutěže a obdobná cena plynoucí ze zahraničí je však od daně
osvobozena  zcela,  pokud  byla v plné výši darována příjemcem na účely
uvedené v § 15 odst. 1,

g) náhrady přijaté v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd
podle  zvláštních  právních  předpisů,^2) příjmy z prodeje nemovitostí,
movitých  věcí  nebo  cenných papírů vydaných podle zvláštních právních
předpisů^2),  příplatek (příspěvek) k důchodu podle zvláštních právních
předpisů^2c)  nebo úroky ze státních dluhopisů vydaných v souvislosti s
rehabilitačním  řízením o nápravách křivd. Příjmy z prodeje nemovitostí
vydaných  v  souvislosti  s  nápravou některých majetkových křivd podle
zvláštních právních předpisů^2) jsou osvobozeny i v případě, jestliže v
době  mezi  nabytím  a  prodejem  nemovitosti  došlo  k vypořádání mezi
podílovými spoluvlastníky rozdělením nemovitosti podle velikosti jejích
podílů^1d) nebo jestliže byly byty nebo nebytové prostory vymezeny jako
jednotky podle zvláštního právního předpisu,

h) příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění^42),
důchodového  pojištění  podle zákona o důchodovém pojištění^43), státní
sociální  podpory^44),  peněžní  pomoci  obětem  trestné činnosti podle
zvláštního  zákona^44a), sociálního zabezpečení^45), plnění z uplatnění
nástrojů  státní  politiky  zaměstnanosti^46) a všeobecného zdravotního
pojištění^47),  a  plnění  ze zahraničního povinného pojištění stejného
druhu;  jde-li  však  o  příjmy ve formě pravidelně vyplácených důchodů
nebo penzí, je od daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve
výši   36násobku  minimální  mzdy^39),  která  je  platná  k  1.  lednu
kalendářního  roku ročně, do níž se však nezahrnuje výše příplatku nebo
příspěvku k důchodu podle zvláštních právních předpisů^2c),

ch) příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada za
tento  příjem  podle zákona o rodině nebo obdobná plnění poskytovaná ze
zahraničí,

i)  dávky  sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, sociální služby,
dávky  státní sociální podpory, příspěvky z veřejných rozpočtů a státní
dávky  (příspěvky)  upravené  zvláštními  předpisy  nebo obdobná plnění
poskytovaná  ze zahraničí, příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo
jinou  osobu,  která  má  nárok  na  příspěvek  na  péči podle zákona o
sociálních  službách^4j),  a  to do výše poskytovaného příspěvku, je-li
tato  péče  vykonávána  fyzickou osobou, u níž se nevyžaduje registrace
podle  zákona  o  sociálních  službách^4k);  jde-li však o péči o jinou
osobu  než  osobu  blízkou,  je  od  daně  měsíčně  osvobozena  v úhrnu
maximálně  částka do výše příspěvku pro osobu se IV. stupněm závislosti
podle zákona o sociálních službách^4m),

j)  odměny  vyplácené  zdravotní  správou dárcům za odběr krve a jiných
biologických materiálů z lidského organismu,

k)  stipendia^2a)  ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje, z prostředků
vysoké  školy  nebo  veřejné výzkumné instituce, stipendia z prostředků
právnické  osoby,  která  vykonává  činnost  střední  školy  nebo vyšší
odborné školy, anebo obdobná plnění ze zahraničí, podpory a příspěvky z
prostředků  nadací,  nadačních  fondů  a občanských sdružení^48) včetně
obdobných  plnění  poskytovaných  ze  zahraničí  a  nepeněžního plnění,
sociální  výpomoci  poskytované  zaměstnavatelem  z  fondu kulturních a
sociálních   potřeb^2b)   nejbližším  pozůstalým  a  sociální  výpomoci
nejbližším  pozůstalým  ze  sociálního  fondu  (zisku  po  zdanění)  za
obdobných   podmínek  u  zaměstnavatelů,  na  které  se  tento  předpis
nevztahuje,  kromě  plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb
majících charakter příjmů podle § 6 až 9,

l)  plnění  z  pojištění  osob  s  výjimkou  plnění pro případ dožití z
pojištění  pro  případ dožití, plnění pro případ dožití z pojištění pro
případ  smrti  nebo  dožití  a  plnění  pro případ dožití z důchodového
pojištění  a  s  výjimkou  jiného  příjmu  z pojištění osob, který není
pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,

m)  plnění poskytovaná ozbrojenými silami vojákům v základní (náhradní)
službě,^3a)  žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě,^3) vojákům
v  záloze  povolaným  na  cvičení a vojákům v aktivní záloze dobrovolné
podle zvláštních právních předpisů,^3a)

n)   kázeňské   odměny   poskytované  příslušníkům  ozbrojených  sil  a
bezpečnostních  sborů podle zvláštních právních předpisů^3), odchodné u
vojáků  z  povolání a příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních
právních předpisů^3),

o)  přídavek  na  bydlení u vojáků z povolání podle zvláštních právních
předpisů,

p)   plnění   poskytovaná  občanům  v  souvislosti  s  výkonem  civilní
služby,^4)

r)  příjmy  z  převodu  členských  práv družstva, z převodu majetkových
podílů  na transformovaném družstvu^13), z převodu účasti na obchodních
společnostech  nebo  z  prodeje cenných papírů neuvedených pod písmenem
w),  přesahuje-li  doba  mezi nabytím a převodem dobu 5 let. Doba 5 let
mezi  nabytím a převodem členských práv družstva, majetkových podílů na
transformovaném  družstvu^13)  nebo  účasti  na obchodní společnosti se
zkracuje   o   dobu,  po  kterou  poplatník  byl  společníkem  obchodní
společnosti  nebo  členem  družstva před přeměnou této společnosti nebo
družstva. Jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo 23c, doba 5 let
mezi  nabytím  a  převodem  se  nepřerušuje  při  výměně  podílů,  fúzi
společností  nebo  rozdělení  společnosti.  Osvobození se nevztahuje na
příjmy   z  převodu  členských  práv  družstva,  z  převodu  účasti  na
obchodních  společnostech  nebo  z  prodeje  cenných papírů, pokud byly
pořízeny  z  obchodního  majetku  poplatníka, a to do 5 let po ukončení
jeho  podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Osvobození
se  dále  nevztahuje  na  příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího
převodu   členských   práv   družstva,  z  převodu  dalšího  podílu  na
transformovaném  družstvu, z převodu účasti na obchodních společnostech
nebo  z prodeje cenných papírů v době do 5 let od nabytí, a z budoucího
převodu  členských  práv  družstva,  z  převodu  účasti  na  obchodních
společnostech   nebo   z  prodeje  cenných  papírů  pořízených  z  jeho
obchodního  majetku,  pokud  příjmy z tohoto převodu plynou v době do 5
let  od  ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti
poplatníka,  i  když  smlouva o převodu bude uzavřena až po 5 letech od
nabytí  nebo  od  ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné
činnosti,

s) zrušeno

t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obcí, krajů, státních fondů,
Národního  fondu,  regionální rady regionu soudržnosti podle zvláštního
právního  předpisu^124),  podpory  z  Vinařského  fondu,  z přidělených
grantů  nebo příspěvek ze státního rozpočtu poskytnutý podle zvláštního
právního  předpisu^13c)  a nebo dotace, granty a příspěvky z prostředků
Evropských   společenství,   na  pořízení  hmotného  majetku,  na  jeho
technické  zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy (§ 24
odst. 10), s výjimkou dotací a příspěvků, které jsou účtovány do příjmů
(výnosů) podle zvláštního právního předpisu,^20)

u)  příjem  získaný  formou  nabytí  vlastnictví k bytu jako náhrady za
uvolnění  bytu,  a  dále náhrada (odstupné) za uvolnění bytu, vyplacená
uživateli bytu za podmínky, že poplatník náhradu (odstupné) použil nebo
použije na uspokojení vlastní bytové potřeby nejpozději do jednoho roku
následujícího  po  roce, v němž náhradu (odstupné) přijal. Tento příjem
je  osvobozen  i v případě, že částku odpovídající náhradě (odstupnému)
vynaložil  na  obstarání  bytové potřeby v době jednoho roku před jejím
obdržením.  Přijetí  náhrady (odstupného) oznámí poplatník správci daně
do  konce zdaňovacího období, ve kterém k jejímu přijetí došlo. Obdobně
se postupuje i u příjmů z úplatného převodu práv a povinností spojených
s  členstvím  v  družstvu,  pokud  v  souvislosti s tímto převodem bude
zrušena nájemní smlouva k bytu, použije-li poplatník získané prostředky
na  uspokojení  bytové  potřeby;  obdobně  se postupuje také u příjmů z
prodeje  rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu
nebo  spoluvlastnického  podílu,  včetně souvisejícího pozemku, pokud v
něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší
dvou let a použije-li získané prostředky na uspokojení bytové potřeby,

v)  úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 2 odst. 3, které jim plynou
z  dluhopisů  vydávaných  v  zahraničí  poplatníky  se  sídlem  v České
republice nebo Českou republikou,

w)  příjmy  z  prodeje  cenných papírů, přesáhne-li doba mezi nabytím a
převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji dobu 6 měsíců, a dále
příjmy  z  podílu  připadající  na podílový list při zrušení podílového
fondu,  přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení
podílu  dobu  6  měsíců. Osvobození se vztahuje pouze na osoby, jejichž
celkový  přímý  podíl  na  základním  kapitálu nebo hlasovacích právech
společnosti  nepřevyšoval v době 24 měsíců před prodejem cenných papírů
5  %.  Doba  6  měsíců  mezi  nabytím a převodem cenného papíru u téhož
poplatníka  se  nepřerušuje při sloučení nebo splynutí podílových fondů
nebo při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond.
Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou
nebo  byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení
podnikatelské  nebo  jiné  samostatné výdělečné činnosti, a na příjmy z
kapitálového  majetku.  Osvobození  se  nevztahuje  na  příjmy z podílu
připadající  na  podílový  list při zrušení podílového fondu, který byl
nebo  je  zahrnut  do  obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení
podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Při výměně akcií
emitentem  za  jiné  akcie o celkové stejné jmenovité hodnotě se doba 6
měsíců  mezi  nabytím  a  převodem  cenných  papírů  u téhož poplatníka
nepřerušuje; obdobně se postupuje i při výměně podílů, fúzi společností
nebo  rozdělení  společnosti,  jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b
nebo 23c. Osvobození se nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi
z budoucího prodeje cenných papírů, uskutečněného v době do 6 měsíců od
nabytí,  a  z  budoucího  prodeje  cenných papírů, které jsou nebo byly
zahrnuty   do  obchodního  majetku,  a  to  do  6  měsíců  od  ukončení
podnikatelské  nebo  jiné  samostatné  výdělečné činnosti, i když kupní
smlouva  bude uzavřena až po 6 měsících od nabytí nebo po 6 měsících od
ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Obdobně
se postupuje u příjmů plynoucích jako protiplnění menšinovým akcionářům
při  uplatnění  práva  hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných
papírů   podle   zvláštního   právního   předpisu^13d).  Osvobození  se
nevztahuje  na  příjmy  z prodeje státních dluhopisů, které mohou podle
emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby,

x) příjmy plynoucí z odpisu závazků při reorganizaci nebo při oddlužení
provedeném podle zvláštního právního předpisu^19a),

y)  příjmy  z  úroků  z přeplatků zaviněných správcem daně,^49) orgánem
sociálního  zabezpečení^50)  a  příjmy z penále z přeplatků pojistného,
které   příslušná   zdravotní  pojišťovna  vrátila  po  uplynutí  lhůty
stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného,^51)

z)  příjmy  plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s podnikáním
nebo  jinou  samostatnou  výdělečnou  činností jako reklamního předmětu
opatřeného obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto
daru, jehož hodnota nepřesahuje 500 Kč,

za)    příjmy   nabyvatele   bytu,   garáže   a   ateliéru,   popřípadě
spoluvlastnického  podílu  na nebytovém prostoru, přijaté v souvislosti
se  vzájemným  vypořádáním  prostředků  podle § 24 odst. 7 a 8 zákona o
vlastnictví bytů,^60)

zb)  příjmy  plynoucí  ve formě povinného výtisku na základě zvláštního
právního  předpisu^64a)  a  ve  formě  autorské  rozmnoženiny,  v počtu
obvyklém, přijaté v souvislosti s užitím předmětu práva autorského nebo
práv souvisejících s právem autorským,

zc)  příjmy  plynoucí  jako  náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona
nebo  rozhodnutím  státního orgánu podle zvláštního právního předpisu a
příjmy  plynoucí  jako  náhrada  za  vyvlastnění  na základě zvláštního
právního předpisu^4c),

zd)  kursový  zisk  při  směně  peněz  z  účtu  vedeného  v  cizí měně,
nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kursového
zisku  při  směně  peněz  z účtu vedeného v cizí měně na tuzemském nebo
zahraničním  veřejném  trhu,  na  kterém  se  obchody  s  těmito měnami
uskutečňují,

ze)  plnění  poskytované  v  souvislosti s výkonem dobrovolnické služby
podle zvláštního právního předpisu,^4h)

zf)  příjmy  plynoucí  ve formě darů poskytnutých pro provoz zoologické
zahrady,  jejíž  provozovatel  je  držitelem platné licence,^4i) a darů
poskytnutých  fyzickým  osobám  pro  poskytování  veřejných  kulturních
služeb,

zg) příjmy vlastníka bytu nebo nebytového prostoru

1.  plynoucí  jako důsledek úhrady výdajů (nákladů) na opravy, údržbu a
technické zhodnocení společných částí domu s byty a nebytovými prostory
ve   vlastnictví  podle  zvláštního  právního  předpisu  o  vlastnictví
bytů^60)  ve  věcném  plnění,  pokud  tak vyplývá ze smlouvy o výstavbě
dalšího  bytu,  nebo  nebytového  prostoru,  popřípadě  jejich částí za
předpokladu,  že se vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě písemně
dohodnou  o  úhradě  uvedených  nákladů  a  výdajů jinak než podle výše
spoluvlastnických  podílů  na společných částech domu, nebo tak stanoví
zvláštní právní předpis,^60)

2.  plynoucí  jako důsledek úhrady výdajů (nákladů) na opravy, údržbu a
technické zhodnocení společných částí domu s byty a nebytovými prostory
ve   vlastnictví  podle  zvláštního  právního  předpisu  o  vlastnictví
bytů^60)  jiným  vlastníkem  bytu  nebo  nebytového  prostoru v domě ve
věcném  plnění,  a to ve výši rozdílu převyšujícího povinnost vlastníka
bytu  nebo  nebytového  prostoru v domě hradit uvedené náklady a výdaje
podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu, za
předpokladu,  že se vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě písemně
dohodnou  o  úhradě  uvedených  nákladů  a  výdajů jinak než podle výše
spoluvlastnických  podílů  na společných částech domu, nebo tak stanoví
zvláštní právní předpis,^60)

zh)  příjem  plynoucí  z doplatku na dorovnání^131) při přeměně, výměně
podílů,  fúzi  společností  nebo rozdělení společnosti, na který vznikl
společníkovi  nárok  v  souladu se zvláštním právním předpisem,^131) je
osvobozen, vztahuje-li se k

1.  akciím,  u nichž doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny, výměny
podílů,  fúze  společností  nebo  rozdělení společnosti přesáhla dobu 6
měsíců.  Osvobození  se  nevztahuje  k  akciím,  které  jsou  nebo byly
zahrnuty  do  obchodního  majetku,  a  to  po dobu 6 měsíců od ukončení
podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),

2.  podílu  na  obchodní  společnosti,  u  něhož  doba  mezi  nabytím a
rozhodným  dnem přeměny, výměny podílů, fúze společností nebo rozdělení
společnosti  přesáhla  dobu  5 let. Osvobození se nevztahuje k podílům,
které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to po dobu 5 let
od  ukončení  podnikatelské  nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§
7),

zi)  náhrady  (příspěvky)  pobytových výloh poskytované orgány Evropské
unie  zaměstnancům (národním expertům) vyslaným k působení do institucí
Evropské unie,

zj)  naturální plnění poskytovaná prezidentu republiky podle zvláštního
právního  předpisu^6g)  a  bývalému prezidentu republiky podle zákona o
zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce,

zk) příjem plynoucí ve formě daňového bonusu (§ 35c),

zl)  odměny,  odchodné,  starobní  důchod, důchod, příspěvky, naturální
plnění  a  náhrady výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie poslanci
nebo  bývalému poslanci Evropského parlamentu, zvolenému na území České
republiky,  dále  zaopatření  a  náhrady  výdajů poskytované z rozpočtu
Evropské  unie  pozůstalému manželovi nebo manželce nebo registrovanému
partnerovi  nebo  partnerce  a  nezaopatřeným  dětem  v  případě  úmrtí
poslance Evropského parlamentu, zvolenému na území České republiky,

zm)  výnosy  z  prostředků rezerv uložených na zvláštním vázaném účtu v
bance  podle  zvláštního  právního  předpisu^22a), stanou-li se příjmem
zvláštního vázaného účtu podle zvláštního právního předpisu^22a).

(2)  Doba  mezi nabytím a prodejem podle odstavce 1 písm. a) nebo b) se
nepřerušuje, pokud v době mezi nabytím a prodejem došlo

a)  k  vypořádání  mezi podílovými spoluvlastníky domu včetně příslušné
poměrné   části   společných   prostor   nebo   rodinného  domu  včetně
souvisejících pozemků, rozdělením podle velikosti jejich podílů,

b)  k  tomu, že v budově byly byty nebo nebytové prostory vymezené jako
jednotky podle zvláštního právního předpisu,^60)

c) k zániku nebo vypořádání společného jmění manželů,^4g)

d) k rozdělení pozemku.

(3)  Osvobození  pravidelně  vyplácených  důchodů  a  penzí uvedených v
odstavci 1 písm. h) se nepoužije v případě, kdy součet příjmů podle § 6
a  dílčích  základů  daně  podle  §  7  a  9  u  poplatníka přesáhne ve
zdaňovacím  období  částku 840 000 Kč. Do příjmů podle § 6 se pro účely
tohoto  ustanovení  nezahrnují příjmy od daně osvobozené, ani příjmy, z
nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

(4) Obchodním majetkem se pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí
souhrn  majetkových  hodnot  (věcí,  pohledávek  a jiných práv a penězi
ocenitelných  jiných  hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o
kterých  bylo  nebo je účtováno anebo jsou nebo byly uvedeny v evidenci
majetku  a  závazků  pro  účely  stanovení základu daně a daně z příjmů
(dále  jen  „daňová  evidence“).  Dnem  vyřazení  majetku  z obchodního
majetku  poplatníka  se  rozumí  den,  kdy  poplatník  o  tomto majetku
naposledy účtoval nebo jej naposledy uváděl v daňové evidenci.^20)

§ 5

Základ daně a daňová ztráta

(1)  Základem  daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve
zdaňovacím  období,  za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob
považuje  kalendářní  rok,  přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na
jejich  dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů
podle § 6 až 10 není stanoveno jinak.

(2) U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo
více  druhů  příjmů  uvedených  v  §  6  až 10, je základem daně součet
dílčích  základů  daně  zjištěných  podle  jednotlivých  druhů příjmů s
použitím ustanovení odstavce 1.

(3)  Pokud  podle  účetnictví,  daňové  evidence  nebo  podle záznamů o
příjmech  a  výdajích  přesáhnou  výdaje  příjmy  uvedené v § 7 a 9, je
rozdíl  ztrátou.  O  ztrátu  upravenou  podle  §  23  (dále jen „daňová
ztráta“)   se   sníží   úhrn  dílčích  základů  daně  zjištěných  podle
jednotlivých  druhů  příjmů uvedených v § 7 až 10 s použitím ustanovení
odstavce  1.  Tuto daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit
při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst
od  úhrnu  dílčích  základů  daně  zjištěných  podle jednotlivých druhů
příjmů uvedených v § 7 až 10 v následujících zdaňovacích obdobích podle
§  34.  Daňovou  ztrátu  (nebo  její  část),  kterou neodečetl od svého
základu  daně  zůstavitel  s  příjmy  podle § 7 nebo 9, může odečíst od
základu  daně  dědic,  bude-li  dědic pokračovat v činnosti zůstavitele
nejpozději  do  6  měsíců  po jeho smrti; daňovou ztrátu lze odečíst od
základu   daně   nejdéle   v   5   zdaňovacích  obdobích  následujících
bezprostředně po zdaňovacím období, za které se daňová ztráta vyměřuje.

(4)  Příjmy  ze  závislé  činnosti  a  funkční  požitky (§ 6) vyplacené
poplatníkovi  nebo  obdržené  poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení
zdaňovacího  období,  za  které  byly  dosaženy,  se považují za příjmy
vyplacené  nebo  obdržené  v tomto zdaňovacího období. Příjmy vyplacené
nebo  obdržené  po  31. dni po skončení zdaňovacího období jsou příjmem
zdaňovacího  období,  ve  kterém byly vyplaceny nebo obdrženy a sražené
zálohy  z  těchto  příjmů  plátcem  daně  podle  §  38h se započítají u
poplatníka  na  daňovou povinnost až v tom zdaňovacím období, ve kterém
budou  vyplaceny  nebo  obdrženy.  Obdobně  se  postupuje při stanovení
základu  daně  a  při evidenci příjmů ze závislé činnosti a z funkčních
požitků.

(5)  Do  základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy,
pro  které  je  dále stanoveno, že se z nich daň vybírá zvláštní sazbou
daně  podle  §  36  ze  samostatného  základu  daně, pokud § 36 odst. 7
nestanoví jinak.

(6)  O  příjem  zahrnutý  do  základu  daně  (dílčího  základu  daně) v
předchozích  zdaňovacích  obdobích,  který  byl vrácen, se sníží příjmy
(výnosy)  anebo  se  zvýší  výdaje  (náklady)  ve zdaňovacím období, ve
kterém  k  jeho  vrácení  došlo,  za  předpokladu,  že pro jeho vrácení
existuje právní důvod a vrácení příjmů není zachyceno v účetnictví nebo
v daňové evidenci poplatníka při zjištění základu daně (dílčího základu
daně)  podle  §  7 a 9. Obdobným způsobem se postupuje v případě výdajů
(nákladů)  uplatněných  jako  výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a
udržení   příjmů,   při  nedodržení  stanovených  podmínek  pro  jejich
uplatnění  jako  výdaje  (náklady)  na  dosažení,  zajištění  a udržení
příjmů.   Jedná-li   se  o  částky  uplatněné  jako  výdaj  (náklad)  v
předchozích  zdaňovacích  obdobích,  u  kterých existuje právní důvod k
jejich vrácení příjemcem, zvyšují se o tyto částky příjmy (výnosy) nebo
se sníží výdaje (náklady) ve zdaňovacím období, kdy odpadl právní důvod
k  jejich  uplatnění,  za  předpokladu,  že  vrácení nebylo zachyceno v
účetnictví  nebo  v  daňové  evidenci poplatníka při zjišťování základu
daně (dílčího základu daně) podle § 7 a 9. O příjem ze závislé činnosti
a  funkčních  požitků  zahrnutý  v  předchozích zdaňovacích obdobích do
dílčího  základu  daně  (základu  pro  výpočet  zálohy na daň), k jehož
vrácení  existuje právní důvod, se sníží u poplatníka příjem ze závislé
činnosti   a   funkčních   požitků   v   kalendářním  měsíci,  popř.  v
následujících  kalendářních  měsících ve zdaňovacím období, ve kterém k
jeho vrácení došlo.

(7)  U  poplatníka  s  příjmy  podle  §  7 a 9 se přihlédne i k zásobám
pořízeným  v  kalendářním  roce  předcházejícím  roku,  v  němž zahájil
činnost,  nebo  k zásobám získaným z dědictví po zůstaviteli, který měl
příjmy  podle  §  7  nebo  §  9, pokud bude dědic pokračovat v činnosti
zůstavitele  nejpozději  do  šesti  měsíců  po  jeho smrti. Totéž platí
obdobně  i  pro  jiné  nezbytně  vynaložené výdaje spojené se zahájením
činnosti.

(8)  Při  přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci se postupuje
podle  přílohy  č. 2 k tomuto zákonu. Při přechodu z daňové evidence na
vedení účetnictví se postupuje podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu.

(9)  Pro  poplatníky  uvedené  v  §  2  se  hodnotou  pohledávky rozumí
jmenovitá  hodnota nebo pořizovací cena u pohledávky nabyté postoupením
a  u  pohledávky  nabyté děděním nebo darem cena zjištěná ke dni jejího
nabytí  podle  zvláštního  právního předpisu o oceňování majetku^1a). U
poplatníků,  kteří  jsou plátci daně z přidané hodnoty nebo jimi byli v
době  vzniku pohledávky, se jmenovitá hodnota pohledávky snižuje o výši
daně  z přidané hodnoty, pokud byla splněna vlastní daňová povinnost na
výstupu.

(10) Rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšuje o

a)  částku  závazku,  který zanikl jinak než jeho splněním, započtením,
splynutím  práva  s  povinností u jedné osoby, dohodou mezi věřitelem a
dlužníkem,  kterou  se  dosavadní  závazek  nahrazuje závazkem novým, a
narovnáním  podle  zvláštního právního předpisu.^88) Toto se nevztahuje
na  závazky ze smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a
jiných sankcí,

b)  hodnotu  záloh, které jsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení
příjmů,  uhrazených  poplatníkem  s  příjmy  podle  §  7,  který nevede
účetnictví  a  výdaje  uplatňuje  podle  §  24,  poplatníkovi, který je
spojenou  osobou  (§  23),  který  vede  účetnictví, s výjimkou záloh z
titulu  nájemného  u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci,
nedošlo-li  k  vyúčtování celkového závazku v tom zdaňovacím období, ve
kterém byly zálohy uhrazeny,

c)  příjem  plynoucí  poplatníkovi,  který  vede  daňovou  evidenci, ze
směnky,  kterou  je  hrazena pohledávka, jedná-li se o příjem, který je
předmětem daně podle § 3,

d)  částku  ve výši ocenění nepeněžitého vkladu sníženou o výši vkladu,
která  je  vyplácená  obchodní  společností společníkovi nebo družstvem
členovi družstva.

(11)  Rozdíl mezi příjmy a výdaji se snižuje o hodnotu záloh uhrazených
poplatníkem  s  příjmy  podle  §  7,  který  nevede účetnictví a výdaje
uplatňuje  podle  §  24, poplatníkovi, který je spojenou osobou (§ 23),
který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemného u finančního
pronájmu  s  následnou koupí najaté věci, o které se zvýšil základ daně
podle  odstavce  10,  ve  zdaňovacím  období,  ve  kterém byl vyúčtován
celkový závazek.

§ 6

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky

(1) Příjmy ze závislé činnosti jsou

a)  příjmy  ze  současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního
nebo  členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu
práce  pro  plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy
se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku,

b) příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s
ručením  omezeným  a komanditistů komanditních společností, a to i když
nejsou  povinni  při  výkonu  práce  pro  družstvo nebo společnost dbát
příkazů plátce a příjmy za práci likvidátorů,

c) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,

d)  příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším
výkonem  závislé  činnosti podle písmen a) až c) nebo funkce bez ohledu
na  to,  zda  plynou  od  plátce, u kterého poplatník vykonává závislou
činnost  nebo  funkci,  nebo  od  plátce,  u kterého poplatník závislou
činnost nebo funkci nevykonává.

(2)  Poplatník  s  příjmy  ze závislé činnosti a z funkčních požitků je
dále  označen  jako  „zaměstnanec“, plátce příjmu jako „zaměstnavatel“.
Zaměstnavatelem  je i poplatník uvedený v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst.
3,  u  kterého  zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když
příjmy  za  tuto  práci  jsou  na  základě  smluvního  vztahu vypláceny
prostřednictvím  osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí. Z hlediska
dalších  ustanovení zákona se takto vyplácený příjem považuje za příjem
vyplácený  poplatníkem  uvedeným  v  § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3. V
případě,  že v úhradách zaměstnavatele osobě se sídlem nebo bydlištěm v
zahraničí  je  obsažena  i  částka  za  zprostředkování, považuje se za
příjem zaměstnance nejméně 60 % z celkové úhrady.

(3)  Příjmy  podle  odstavce  1  se  rozumějí  příjmy  pravidelné  nebo
jednorázové  bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda
je  od  zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo osoba, na kterou přešlo
příslušné  právo  podle  zvláštních  předpisů,^4b) a zda jsou vypláceny
nebo  připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné
zaměstnavatelem  za  zaměstnance,  kteří  jsou  poplatníky  z příjmů ze
závislé  činnosti.  Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada
zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci, kromě
bytu,  v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před
jeho  koupí,  nižší,  než  je  cena  zjištěná podle zvláštního právního
předpisu,^1a)  nebo  cena,  kterou  účtuje jiným osobám, jakož i částka
stanovená podle odstavce 6.

(4)  Příjmy  zúčtované  nebo  vyplacené  zaměstnavatelem se sídlem nebo
bydlištěm na území České republiky a příjmy od plátců daně vymezených v
§  38c  jsou po zvýšení podle odstavce 13 samostatným základem daně pro
zdanění daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 odst. 2, jedná-li
se o příjmy podle odstavce 1 písm. a) a d) a podle odstavce 10, jejichž
úhrnná  výše  před  zvýšením  podle  odstavce 13 u téhož zaměstnavatele
nepřesáhne  za  kalendářní  měsíc  částku  5  000 Kč. To platí u příjmů
zúčtovaných  nebo  vyplacených  zaměstnavatelem,  u kterého zaměstnanec
nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4 nebo 5.

(5)  Plynou-li  příjmy uvedené v odstavci 4 ze zdrojů v zahraničí, jsou
základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.

(6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k
používání  pro  služební  i  soukromé  účely,  považuje  se  za  příjem
zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý
kalendářní  měsíc  poskytnutí vozidla. Jde-li o najaté vozidlo, vychází
se  ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že
dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň
z  přidané  hodnoty,  pro  účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší.
Je-li  částka,  která  se  posuzuje  jako příjem zaměstnance za každý i
započatý  kalendářní  měsíc  poskytnutí  vozidla,  nižší  než 1 000 Kč,
považuje  se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč. Poskytne-li
zaměstnavatel  zaměstnanci  bezplatně  v  průběhu  kalendářního  měsíce
postupně  za  sebou  více motorových vozidel k používání pro služební i
soukromé  účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z
nejvyšší  vstupní  ceny  motorového  vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel
zaměstnanci  bezplatně  v  průběhu  kalendářního měsíce více motorových
vozidel  současně, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 %
z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel používaných pro služební
i  soukromé účely. Vstupní cenou vozidla se pro účely tohoto ustanovení
rozumí vstupní cena uvedená v § 29 odst. 1 až 9.

(7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě
příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4, dále nejsou

a)  náhrady  cestovních  výdajů  poskytované  v  souvislosti  s výkonem
závislé  činnosti  do  výše  stanovené  nebo umožněné zvláštním právním
předpisem^5)  pro  zaměstnance  zaměstnavatele, který je uveden v § 109
odst.   3  zákoníku  práce  (dále  jen  „do  výše  stanovené  zvláštním
předpisem“),   jakož   i  hodnota  bezplatného  stravování  poskytovaná
zaměstnavatelem  na  pracovních  cestách;  jiné  a  vyšší  náhrady, než
stanoví  tento  zvláštní právní předpis, jsou zdanitelným příjmem podle
odstavce 1,

b)  hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů
a  obuvi,  mycích,  čisticích  a  dezinfekčních prostředků a ochranných
nápojů  poskytovaných  v  rozsahu  stanoveném  zvláštním předpisem,^5a)
včetně   nákladů   na   udržování   osobních  ochranných  a  pracovních
prostředků,  pracovních  oděvů  a  obuvi, jakož i hodnota poskytovaných
stejnokrojů,   včetně  příspěvků  na  jejich  udržování,  dále  hodnota
pracovního  oblečení,  určeného  zaměstnavatelem  pro výkon zaměstnání,
včetně příspěvku na jeho udržování,

c)  částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho
jménem  vydal,  nebo  částky,  kterými  zaměstnavatel hradí zaměstnanci
prokázané  výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako
by je vynaložil přímo zaměstnavatel,

d)   náhrady  za  opotřebení  vlastního  nářadí,  zařízení  a  předmětů
potřebných  pro  výkon  práce  poskytované  zaměstnanci  podle zákoníku
práce.

(8)  Hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle odstavce
7 písm. b) až d) paušální částkou, považují se tyto výdaje za prokázané
do  výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného
v  kolektivní  smlouvě, ve vnitřním předpise zaměstnavatele, v pracovní
nebo  jiné smlouvě za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem
prokazatelně  stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. Stejným
způsobem postupuje zaměstnavatel při stanovení paušálu v případech, kdy
dojde  ke změně podmínek, za nichž byl paušál stanoven. Jde-li o paušál
za  použití  vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon
práce zaměstnance, které by jinak byly odpisovány, uzná se jen do výše,
v  jaké  by  zaměstnavatel  uplatňoval  odpisy  srovnatelného  hmotného
majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.

(9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny

a)  nepeněžní  plnění  vynaložená  zaměstnavatelem  na  odborný  rozvoj
zaměstnanců   související  s  předmětem  činnosti  zaměstnavatele  nebo
nepeněžní    plnění   vynaložená   zaměstnavatelem   na   rekvalifikaci
zaměstnanců     podle    jiného    právního    předpisu    upravujícího
zaměstnanost1^33);  toto  osvobození  se  nevztahuje na příjmy plynoucí
zaměstnancům  v  této  souvislosti  jako  mzda,  plat, odměna nebo jako
náhrada  za  ušlý příjem, jakož i na další peněžní plnění poskytovaná v
této souvislosti zaměstnancům,

b)    hodnota    stravování   poskytovaného   jako   nepeněžní   plnění
zaměstnavatelem  zaměstnancům  ke  spotřebě  na pracovišti nebo v rámci
závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů,

c)  hodnota  nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění
ze  sociálního  fondu,  ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub
výdajů  (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění
a   udržení   příjmů   zaměstnavatelem   zaměstnancům  ke  spotřebě  na
pracovišti,

d)  nepeněžní  plnění  poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu
kulturních  a  sociálních  potřeb,^6a)  ze  sociálního  fondu, ze zisku
(příjmu)  po  jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou
výdaji  (náklady)  na  dosažení,  zajištění  a udržení příjmů, ve formě
možnosti   používat  rekreační,  zdravotnická  a  vzdělávací  zařízení,
předškolní   zařízení,   závodní  knihovny,  tělovýchovná  a  sportovní
zařízení  nebo  ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce;
jde-li  však  o  poskytnutí rekreace včetně zájezdů, je u zaměstnance z
hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20
000  Kč  za  kalendářní  rok. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se
posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance,

e) zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu
osob   svým  zaměstnancům  a  jejich  rodinným  příslušníkům  ve  formě
bezplatných nebo zlevněných jízdenek,

f)  příjmy  ze  závislé  činnosti  vykonávané na území České republiky,
plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 od zaměstnavatelů se sídlem
nebo  bydlištěm  v zahraničí, pokud časové období související s výkonem
této  činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě
jdoucích;  osvobození  se  nevztahuje  na  příjmy  z  osobně vykonávané
činnosti   umělců,   sportovců,   artistů   a   spoluúčinkujících  osob
vystupujících  na  veřejnosti  a  na  příjmy z činností vykonávaných ve
stálé provozovně (§ 22 odst. 2),

g)hodnota   nepeněžních   darů   poskytovaných  z  fondu  kulturních  a
sociálních  potřeb podle příslušného předpisu,^6a) u zaměstnavatelů, na
které   se   tento   předpis   nevztahuje,   hodnota  nepeněžních  darů
poskytovaných  za  obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku
(příjmu)  po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou
výdaji  (náklady)  na  dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do
úhrnné výše 2000 Kč ročně u každého zaměstnance,

h)  peněžní  plnění  za  výstrojní a proviantní náležitosti poskytované
příslušníkům   ozbrojených  sil  a  naturální  náležitosti  poskytované
příslušníkům    bezpečnostních    sborů   podle   zvláštních   právních
předpisů,^3)  zvláštní  požitky poskytované příslušníkům bezpečnostních
sborů  podle  zvláštního  právního předpisu^6b) a úhrada majetkové újmy
podle zvláštního právního předpisu.^6c)

ch)  náhrady  za  ztrátu  na  služebním příjmu poskytované příslušníkům
bezpečnostních  sborů  podle právních předpisů účinných do 31. prosince
2005,

i)  hodnota  přechodného  ubytování,  nejde-li o ubytování při pracovní
cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v
souvislosti  s  výkonem  práce,  pokud  obec přechodného ubytování není
shodná  s  obcí,  kde má zaměstnanec bydliště, a to maximálně do výše 3
500 Kč měsíčně,

j)  mzdové  vyrovnání  vyplácené  podle zvláštních předpisů^6d) ve výši
rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění,

k)  náhrada  za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce za dobu
před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992,

l)   peněžní   zvýhodnění   plynoucí   zaměstnancům   v  souvislosti  s
poskytováním  bezúročných  půjček  nebo  půjček s úrokem nižším, než je
obvyklá  výše  úroku,  zaměstnavatelem  z fondu kulturních a sociálních
potřeb  podle  zvláštního  předpisu^6a) a u zaměstnavatelů, na které se
tento předpis nevztahuje, ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po
jeho  zdanění,  jedná-li se o návratné půjčky poskytnuté zaměstnanci na
bytové  účely  do  výše  100  000  Kč nebo k překlenutí tíživé finanční
situace  do výše 20 000 Kč a u zaměstnance postiženého živelní pohromou
do  výše 1 000 000 Kč na bytové účely a do výše 200 000 Kč k překlenutí
tíživé finanční situace,

m)  zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný
v  cizí  měně podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům
bezpečnostních  sborů^6e)  vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil
nebo  mezinárodních  bezpečnostních sborů mimo území České republiky po
dobu působení v zahraničí,

n)  odstupné  podle  vyhlášky  č.  19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a
hmotném  zabezpečení  pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k
dosavadní  práci,  vyplácené  pracovníkům  přeřazeným nebo uvolněným ze
zdravotních důvodů pro pracovní riziko, nemoc z povolání, pracovní úraz
nebo   onemocnění  vznikající  nebo  se  zhoršující  vlivem  pracovního
prostředí,

o)  příjmy  do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální
výpomoc  zaměstnanci  v  přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně
obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové
havárie  na  územích,  na  kterých  byl  vyhlášen  nouzový stav,^65) za
předpokladu,  že  tyto  příjmy  jsou  vypláceny  z  fondu  kulturních a
sociálních  potřeb^2b) nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u
zaměstnavatelů,  na  které  se  předpis o fondu kulturních a sociálních
potřeb  nevztahuje nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub
výdajů  (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění
a udržení příjmů,

p) platba zaměstnavatele v celkovém úhrnu nejvýše 24 000 Kč ročně jako

1.  příspěvek  na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný
na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu^9a),

2.   příspěvek   na  penzijní  pojištění  poukázaný  ve  prospěch  jeho
zaměstnance  na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění, na
základě  smlouvy  uzavřené  mezi  zaměstnancem  a  institucí penzijního
pojištění,  nebo  na  základě  jinak  sjednané  účasti  zaměstnance  na
penzijním  pojištění,  za  podmínky,  že byla sjednána výplata plnění z
penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve
v  roce  dosažení věku 60 let, a dále za podmínky, že právo na plnění z
penzijního pojištění má zaměstnanec, a v případě smrti zaměstnance jiná
osoba,   kromě  zaměstnavatele,  který  hradil  příspěvek  na  penzijní
pojištění, nebo

3.  příspěvek  na  pojistné,  které  hradí  zaměstnavatel pojišťovně za
zaměstnance  na  jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti
nebo  dožití,  nebo  na  důchodové  pojištění,  a  to  i  při  sjednání
dřívějšího  plnění  v  případě  vzniku  nároku na starobní důchod, nebo
invalidní  důchod  pro  invaliditu  třetího  stupně,  nebo  v  případě,
stane-li  se  zaměstnanec  invalidním  ve  třetím stupni podle zákona o
důchodovém  pojištění, nebo v případě smrti (dále jen „soukromé životní
pojištění“),  na  základě  pojistné  smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem
jako  pojistníkem  a  pojišťovnou,  která  je  oprávněna  k provozování
pojišťovací činnosti na území České republiky podle zákona upravujícího
pojišťovnictví,  nebo  jinou  pojišťovnou  usazenou  na území členského
státu  Evropské  unie,  Norska nebo Islandu, za podmínky, že ve smlouvě
byla  sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících
a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, a dále za podmínky, že
právo  na  plnění  z pojistných smluv soukromého životního pojištění má
pojištěný  zaměstnanec,  a  je-li  pojistnou událostí smrt pojištěného,
osoba   určená  podle  zákona  upravujícího  pojistnou  smlouvu,  kromě
zaměstnavatele, který hradil příspěvek na pojistné,

r)  naturální plnění poskytované podle zvláštních právních předpisů^6g)
představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům,

s)  náhrada  prokázaných  výdajů  poskytovaná podle zvláštních právních
předpisů^6g)  představitelům  státní moci a některých státních orgánů a
soudcům, jde-li o

1.  výdaje  na  leteckou  dopravu  při  tuzemských  cestách spojených s
výkonem funkce (dále jen „tuzemská cesta“),

2.  výdaje  na  dopravu  při  zahraničních  cestách spojených s výkonem
funkce (dále jen „zahraniční cesta“),

3. výdaje na stravování při tuzemských cestách,

4.  výdaje  na  stravování  a  některé  další  výdaje  při zahraničních
cestách,

5. výdaje na ubytování při tuzemských cestách,

6. výdaje na ubytování při zahraničních cestách,

7.  výdaje na přechodné ubytování v místě sídla orgánu, v němž vykonává
funkci,

8. výdaje na odborné a administrativní práce,

9. výdaje na činnost průvodce nebo osobního asistenta,

10. výdaje na dopravu veřejnými hromadnými dopravními prostředky soudci
při tuzemských cestách,

t)  příjem  získaný  ve  formě  náhrady  mzdy,  platu  nebo odměny nebo
sníženého   platu   nebo   snížené  odměny  za  dobu  dočasné  pracovní
neschopnosti nebo karantény podle zvláštních právních předpisů^47a), do
výše   minimálního   nároku   určeného   zvláštním   právním  předpisem
upravujícím pracovně právní vztahy^47b),

u)  částky  vynaložené  zaměstnavatelem  na  úhradu  výdajů spojených s
výplatou  mzdy  a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku
na  pojistné  (připojištění)  ve  prospěch  zaměstnance, jakož i částky
vynaložené  zaměstnavatelem  na  úhradu výdajů spojených s poskytováním
nepeněžitého plnění zaměstnanci.

(10) Funkčními požitky jsou

a)  funkční  platy a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo
dřívějším   výkonem  funkce,  jejichž  výše  se  stanoví  podle  zákona
upravujícího  platy  a  další  náležitosti  spojené  s  výkonem  funkce
představitelů  státní  moci, některých státních orgánů a soudců^138), s
výjimkou  platu  náležejícího prezidentu republiky a náhrad spojených s
výkonem jeho funkce,

b)  odměny  za  výkon  funkce  a  plnění  poskytovaná  v souvislosti se
současným  nebo  dřívějším  výkonem  funkce  v  orgánech obcí, v jiných
orgánech  územní  samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových
sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích.

(11)  Za  funkční  požitek  se  nepovažují  příjmy znalců a tlumočníků,
zprostředkovatelů  kolektivních sporů a rozhodců za činnost vykonávanou
podle zvláštních předpisů.^6f)

(12)  Ustanovení  odstavců  6, 7, 8 a 9 se použijí obdobně i pro plnění
poskytované v souvislosti s výkonem funkce.

(13)  Základem  daně  (dílčím  základem  daně)  jsou  příjmy ze závislé
činnosti  nebo funkční požitky, s výjimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5,
zvýšené  o  částku  odpovídající  pojistnému  na sociální zabezpečení a
příspěvku  na  státní  politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné
zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních
předpisů^21)   povinen   platit   zaměstnavatel   (dále   jen  „povinné
pojistné“);  částka  odpovídající  povinnému  pojistnému se při výpočtu
základu  daně  připočte  k  příjmu  ze  závislé činnosti nebo funkčnímu
požitku  i  u  zaměstnance, u kterého povinnost platit povinné pojistné
zaměstnavatel  nemá.  Zaměstnancem,  u kterého povinnost platit povinné
pojistné  zaměstnavatel  nemá,  se rozumí zaměstnanec, u něhož se odvod
povinného  pojistného  neřídí  právními  předpisy České republiky, nebo
zaměstnanec,  na  kterého  se  zcela  nebo  částečně  vztahuje  povinné
zahraniční  pojištění  stejného druhu. Povinné pojistné se zaokrouhluje
na celé koruny směrem nahoru. Při výpočtu základu daně podle věty první
se  při stanovení částky povinného pojistného nepřihlíží ke slevám nebo
k  mimořádným  slevám  na  pojistném  u  zaměstnavatele  a  ani k jiným
částkám, o které si zaměstnavatel snižuje odvody povinného pojistného.

(14)  Jedná-li  se  o  příjem  plynoucí  ze  zdrojů  v  zahraničí, je u
poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 základem daně jeho příjem ze závislé
činnosti  nebo  za  výkon  funkce  vykonávané  ve  státě,  s nímž Česká
republika  neuzavřela  smlouvu  o  zamezení  dvojího zdanění, zvýšený o
povinné  pojistné podle odstavce 13 a snížený o daň zaplacenou z tohoto
příjmu  v  zahraničí.  Je-li  závislá činnost nebo funkce vykonávaná ve
státě,  s  nímž  Česká  republika  uzavřela  smlouvu o zamezení dvojího
zdanění,  je  u  poplatníka  uvedeného v § 2 odst. 2 základem daně jeho
příjem  ze  závislé  činnosti  nebo  za výkon funkce vykonávané v tomto
státě,  zvýšený  o povinné pojistné podle odstavce 13; tento příjem lze
snížit  o  daň  zaplacenou  z  tohoto  příjmu  ve  státě,  s nímž Česká
republika  uzavřela  smlouvu  o  zamezení dvojího zdanění, a to pouze v
rozsahu,  ve  kterém  nebyla  započtena na daňovou povinnost v tuzemsku
podle  §  38f  v  bezprostředně předchozím zdaňovacím období. Přitom se
musí  jednat  o nezapočtenou daň z příjmů, které se zahrnují do základu
daně.

(15)  Jedná-li  se  o příjem ze závislé činnosti nebo o funkční požitek
plynoucí  poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 3 ze zdrojů na území České
republiky (§ 22), z něhož se daň vybírá srážkou sazbou daně podle § 36,
postupuje se při stanovení samostatného základu daně podle odstavce 13.

(16)  Příjmy  ze  závislé  činnosti  a  nebo  funkční požitky zúčtované
zaměstnavatelem   ve   prospěch  zaměstnance  ve  zdaňovacím  období  a
vyplacené  zaměstnanci  nebo  jím  obdržené až po 31. lednu po uplynutí
tohoto  zdaňovacího  období,  se při zahrnutí do základu daně podle § 5
odst.  4  zvyšují  o povinné pojistné, které byl z těchto příjmů v době
jejich zúčtování povinen platit zaměstnavatel.

(17)  Institucí  penzijního pojištění se pro účely tohoto zákona rozumí
poskytovatel  finančních  služeb  oprávněný  k  provozování  penzijního
pojištění bez ohledu na jeho právní formu, který je

a) provozován na principu fondového hospodaření,

b)   zřízen  pro  účely  poskytování  důchodových  dávek  mimo  povinný
důchodový systém^136) na základě smlouvy nebo na základě jinak sjednané
účasti na penzijním pojištění a vykonává činnost z toho vyplývající a

c)  povolen  a  provozuje  penzijní pojištění v členském státě Evropské
unie,  Norsku nebo Islandu a podléhá dohledu příslušných orgánů v tomto
státě.

§ 7

Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti

(1) Příjmy z podnikání jsou

a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,^7)

b) příjmy ze živnosti,^8)

c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů,

d)  podíly  společníků  veřejné  obchodní  společnosti  a komplementářů
komanditní společnosti na zisku.

(2)  Příjmy  z  jiné  samostatné  výdělečné  činnosti, pokud nepatří do
příjmů uvedených v § 6, jsou

a)  příjmy  z  užití  nebo  poskytnutí  práv z průmyslového nebo jiného
duševního  vlastnictví,  autorských  práv  včetně práv příbuzných právu
autorskému,^9)   a   to   včetně  příjmů  z  vydávání,  rozmnožování  a
rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,

b)  příjmy  z  výkonu  nezávislého  povolání,  které  není živností ani
podnikáním podle zvláštních předpisů,

c)  příjmy  znalce,  tlumočníka,  zprostředkovatele kolektivních sporů,
zprostředkovatele  kolektivních  a  hromadných  smluv  podle autorského
zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů^6f)

d)  příjmy  z  činnosti insolvenčního správce, včetně příjmů z činnosti
předběžného  insolvenčního  správce,  zástupce  insolvenčního  správce,
odděleného  insolvenčního  správce  a zvláštního insolvenčního správce,
které   nejsou   živností  ani  podnikáním  podle  zvláštního  právního
předpisu^19a),

e) příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku.

(3)  Základem  daně  (dílčím  základem  daně)  jsou  příjmy  uvedené  v
odstavcích  1  a  2  s  výjimkou  uvedenou v odstavci 6. Tyto příjmy se
snižují  o  výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s
výjimkou  příjmů  uvedených v odstavci 1 písm. d). Pro zjištění základu
daně  (dílčího  základu  daně) se použijí ustanovení § 23 až 33. Příjmy
uvedené  v  §  22 odst. 1 písm. c), f) a písm. g) bodech 1 a 2 plynoucí
poplatníkům  uvedeným  v § 2 odst. 3 jsou samostatným základem daně pro
zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).

(4)  Základem  daně  (dílčím základem daně) společníka veřejné obchodní
společnosti   je   část   základu  daně  veřejné  obchodní  společnosti
stanoveného  podle  §  23  až  33. Tato část základu daně se stanoví ve
stejném  poměru,  jako  je  rozdělován  zisk podle společenské smlouvy,
jinak  rovným  dílem.^9b)  Vykáže-li  podle § 23 až 33 veřejná obchodní
společnost  ztrátu,  rozděluje se na společníka část této ztráty stejně
jako  základ  daně.  Při  stanovení  základu  daně  společníka  veřejné
obchodní společnosti se nepřihlíží k ustanovení věty první § 18 odst. 9
a k ustanovení § 19 odst. 1 písm g).

(5)  U  poplatníka,  který je komplementářem komanditní společnosti, je
součástí  základu  daně část základu daně nebo daňové ztráty komanditní
společnosti  určená  ve  stejném  poměru, jakým je rozdělován zisk nebo
ztráta  komanditní společnosti na tohoto komplementáře podle zvláštního
právního předpisu.^9c)

(6)  Příjmy  autorů  za  příspěvky  do  novin,  časopisů, rozhlasu nebo
televize  plynoucí  ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným
základem  daně  pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36) za předpokladu,
že  jde  o příjmy uvedené v odstavci 2 písm. a) a úhrn těchto příjmů od
téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 7000 Kč.

(7)  Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení,
zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje, s výjimkou uvedenou v
§ 11 nebo 12, ve výši

a)  80  %  z  příjmů  podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 1 písm. b) z
příjmů ze živností řemeslných,

b)  60  %  z  příjmů  podle  odstavce  1 písm. b), s výjimkou příjmů ze
živností řemeslných,

c) 40 % z příjmů podle odstavce 1 písm. c) nebo z příjmů podle odstavce
2  písm.  a),  s výjimkou příjmů podle odstavce 6, anebo z příjmů podle
odstavce 2 písm. b) až d),

d) 30 % z příjmů podle odstavce 2 písm. e).
Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit.

(8)  Uplatní-li  poplatník  výdaje  podle odstavce 7, má se za to, že v
částce  výdajů  jsou  zahrnuty  veškeré  výdaje poplatníka vynaložené v
souvislosti  s  dosahováním  příjmů  z  podnikání  a  z jiné samostatné
výdělečné činnosti. Poplatník, který uplatňuje výdaje podle odstavce 7,
je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých
v  souvislosti  s  podnikatelskou  nebo  jinou  samostatnou  výdělečnou
činností.

(9)   Jde-li   o   nemovitost   nebo   movitou   věc   v   bezpodílovém
spoluvlastnictví  manželů,  která je využívána pro podnikání nebo jinou
samostatnou  výdělečnou  činnost (odstavce 1 a 2) jedním z manželů nebo
oběma  manžely,  vkládá  tuto nemovitost nebo movitou věc do obchodního
majetku jeden z manželů. V případě, že tuto nemovitost nebo movitou věc
má  v  obchodním  majetku  jeden z manželů, avšak je pro podnikání nebo
jinou  samostatnou  výdělečnou  činnost (odstavce 1 a 2) využívána také
druhým  z manželů, lze výdaje (náklady) související s touto nemovitostí
nebo movitou věcí, které připadají na část nemovitosti nebo movité věci
využívané  pro podnikatelskou činnost nebo jinou samostatnou výdělečnou
činnost  oběma  manžely, rozdělit mezi oba manžele v poměru, v jakém ji
využívají  při  své  činnosti  podle  odstavců  1 a 2. Příjmy z prodeje
nemovitosti  nebo  movité  věci v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů
jsou  zdaňovány  u  toho  z  manželů, který měl takovou nemovitost nebo
movitou  věc  zahrnutou  v obchodním majetku. Po ukončení podnikatelské
nebo jiné samostatné výdělečné činnosti se postupuje podle § 10 odst. 5
zákona.

(10)  Za  příjmy  podle  § 7 odst. 1 písm. d) se nepovažují a předmětem
daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované společníkům veřejných
obchodních  společností  a  komplementářům  komanditních společností do
výše stanovené zvláštním předpisem.^5)

(11) Dojde-li k ukončení (přerušení) podnikatelské nebo jiné samostatné
výdělečné  činnosti  a  poplatník, zaplatí částky pojistného podle § 23
odst. 3 písm. a) bodu 5 a § 24 odst. 2 písm. f) po stanoveném termínu a
uhradí  závazky  uvedené  v  §  23  odst. 3 písm. a) bod 12, může podat
dodatečné daňové přiznání na daňovou povinnost nižší. Obdobně postupuje
právní  nástupce  poplatníka  s  příjmy  podle  §  7  v  případě  úmrtí
poplatníka.

(12)  Pokud  poplatník  s  příjmy  podle  §  7 odst. 1 písm. a) nebo b)
uplatní jako účetní období hospodářský rok,^20) je dílčím základem daně
nebo   daňovou   ztrátou  rozdíl  mezi  příjmy  a  výdaji  za  ukončený
hospodářský  rok.  Při  změně účtování v kalendářním roce na účtování v
hospodářském  roce je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou podle §
7  rozdíl  mezi  příjmy  a  výdaji  do  posledního  dne  měsíce, kterým
poplatník  ukončil  účtování  v  kalendářním roce. Při změně účtování v
hospodářském  roce  na  účtování  v kalendářním roce je dílčím základem
daně  nebo  daňovou  ztrátou  podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) součet
rozdílu  mezi příjmy a výdaji v hospodářském roce a rozdílu mezi příjmy
a  výdaji  od  doby  ukončení  účtování  v  hospodářském  roce do konce
kalendářního  roku. Dílčí základ daně se zahrne do daňového přiznání za
kalendářní  rok, ve kterém končí hospodářský rok nebo účtování přechodu
z  kalendářního  roku  na  hospodářský  rok  a  naopak. Pokud poplatník
uplatní postup podle odstavců 7 a 8, § 7a, 12 a 13 nebo má příjmy podle
odstavce  1  písmene  c)  nebo písmene d) nebo odstavce 2, nelze změnit
způsob  účtování  v  kalendářním  roce na účtování v hospodářském roce.
Uplatní-li  poplatník  v období, kdy účtuje v hospodářském roce, postup
podle  odstavců 7, 8, § 7a, 12 nebo 13 , anebo má příjmy podle odstavce
1  písm.  c),  d)  nebo  podle  odstavce 2, změní v tomto období způsob
účtování  na účtování v kalendářním roce. Obdobně postupuje poplatník s
příjmy  podle  §  7 odst. 1 písm. d), pokud veřejná obchodní společnost
nebo komanditní společnost uplatní jako účetní období hospodářský rok.

(13) Poplatníci s příjmy podle odstavců 1 a 2, kteří nevedou účetnictví
a  neuplatňují  výdaje  podle odstavce 7, postupují podle § 7b. Vede-li
každý  z  účastníků  sdružení,  které  není  právnickou  osobou (§ 12),
daňovou  evidenci,  mohou  vést  i  daňovou  evidenci, ve které evidují
společné  příjmy  a  společné  výdaje  na dosažení, zajištění a udržení
příjmů; přitom na konci zdaňovacího období nebo při ukončení činnosti v
průběhu  zdaňovacího  období,  uvedou  do  své daňové evidence podíl na
společných  příjmech  a  podíl  na  společných  výdajích  na  dosažení,
zajištění a udržení příjmů.

§ 7a

Daň stanovená paušální částkou

(1)  Poplatníkovi,  kterému  kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů
zdanitelných zvláštní sazbou daně plynou příjmy podle § 7 odst. 1 písm.
a)  až c) včetně úroků z vkladů na běžném účtu, který je podle podmínek
banky  určen  k  podnikání  poplatníka  [§  8  odst. 1 písm. g)], pokud
provozuje  podnikatelskou činnost bez zaměstnanců nebo spolupracujících
osob s výjimkou uvedenou v odstavci 2, u něhož roční výše těchto příjmů
v bezprostředně předcházejících 3 zdaňovacích obdobích nepřesáhla 5 000
000  Kč,  není  účastníkem sdružení, které není právnickou osobou, může
správce  daně  stanovit  na žádost poplatníka podanou nejpozději do 31.
ledna  běžného  zdaňovacího  období  daň  paušální  částkou.  V žádosti
poplatník  uvede  předpokládané příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c)
(dále  jen  „předpokládané  příjmy“)  a  předpokládané  výdaje  k těmto
příjmům  (dále jen „předpokládané výdaje“) a další skutečnosti rozhodné
pro stanovení daně paušální částkou uvedené v odstavcích 2 až 7.

(2)  Provozuje-li  poplatník  činnost  podle  odstavce  1 za spolupráce
druhého  z  manželů,  může  o stanovení daně paušální částkou požádat i
spolupracující manžel (manželka). V tom případě se předpokládané příjmy
a předpokládané výdaje rozdělí na spolupracujícího manžela (manželku) v
poměru  stanoveném  podle § 13. Nezdanitelné části základu daně podle §
15,  slevu  na dani podle § 35ba nebo slevu na dani podle § 35c uplatní
poplatník i spolupracující manžel (manželka) samostatně.

(3)   Výše   daně  paušální  částkou  se  určí  v  závislosti  na  výši
předpokládaných příjmů, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně
osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně, a na
výši předpokládaných výdajů, nejméně však ve výši podle § 7 odst. 7. Do
předpokládaných  příjmů  se  zahrnují i příjmy z prodeje majetku, který
byl  vložen  do obchodního majetku, příjmy ze zrušení rezervy vytvořené
podle zákona o rezervách^22a) a do předpokládaných výdajů se zahrnuje i
zůstatková  cena  prodaného  majetku,  který  lze  podle  tohoto zákona
odpisovat,  a  výše  rezervy  vytvořené  pro příslušné zdaňovací období
podle  zákona  o  rezervách.^22a)  Rozdíl mezi předpokládanými příjmy a
předpokládanými  výdaji  se  upraví  o  výdaje  uplatněné podle § 24, u
kterých  odpadl právní důvod pro jejich uplatnění, nebo o předpokládané
nezdanitelné  části  základu  daně podle § 15. Správce daně stanoví daň
paušální  částkou  po  projednání  s  poplatníkem do 15. května běžného
zdaňovacího  období.  Pokud  stanovený  termín  nebude  dodržen,  nelze
stanovit pro toto zdaňovací období daň paušální částkou.

(4)  Z  rozdílu  mezi  předpokládanými  příjmy a předpokládanými výdaji
upravenými  podle  odstavce  2  se  daň vypočte sazbou daně podle § 16.
Vypočtená daň se dále sníží o předpokládanou slevu na dani podle § 35ba
nebo o předpokládanou slevu na dani podle § 35c, uplatněnou poplatníkem
v  žádosti  o  stanovení  daně  paušální  částkou  podle  odstavce 1. K
předpokládanému  nároku na uplatnění daňového bonusu podle § 35c se při
stanovení  daně  paušální  částkou  nepřihlédne. Daň stanovená paušální
částkou  činí,  i  po  snížení  o uplatněné předpokládané slevy na dani
podle § 35ba a 35c, nejméně 600 Kč za zdaňovací období.

(5)  Dosáhne-li poplatník v průběhu zdaňovacího období příjmů z prodeje
věci  nebo práva, které byly zahrnuty do obchodního majetku nebo jiných
příjmů podle § 6, § 7 odst. 1 písm. d), § 7 odst. 2, § 8 až 10 v úhrnné
výši  přesahující  6  000  Kč za zdaňovací období, kromě příjmů od daně
osvobozených  a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně, než
při  stanovení  daně  paušální  částkou  předpokládal,  je  povinen  po
skončení  zdaňovacího  období  podat  řádné  daňové přiznání a příjmy a
výdaje  z  činností podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) uplatní v přiznání
ve  výši,  ze  které  správce daně vycházel při stanovení daně paušální
částkou, a zaplacenou daň paušální částkou započte na výslednou daňovou
povinnost.  Podáním  tohoto  přiznání  se  rozhodnutí  o dani stanovené
paušální  částkou ruší. Správce daně může daň paušální částkou stanovit
i na více zdaňovacích období, nejdéle však na 3.

(6)  Správce daně může zrušit rozhodnutím daň stanovenou podle odstavce
1  pro  zdaňovací  období následující po zdaňovacím období, v němž bylo
zjištěno,  že  její  výše  neodpovídá  příjmu z činnosti, ze které byla
stanovena  daň paušální částkou, nebo došlo ke změně podmínek uvedených
v odstavci 1 rozhodných pro stanovení daně paušální částkou daně.

(7)  O  stanovení  daně paušální částkou sepíše správce daně protokol o
ústním  jednání.^9e)  Součástí  protokolu je i rozhodnutí vyhlášené při
jednání,  které  musí  obsahovat  zejména  předpokládanou  výši příjmů,
předpokládanou  výši  výdajů,  rozdíl  mezi  předpokládanými  příjmy  a
předpokládanými  výdaji  upravený  podle  odstavce  2, výši uplatněných
částek  podle  § 15, výši slevy na dani podle § 35ba nebo slevy na dani
podle  §  35c,  výši daně a zdaňovací období, kterého se týká. Jestliže
poplatník  s  takto  stanovenou  daní  souhlasí,  nelze se proti tomuto
vyhlášenému  rozhodnutí  odvolat;  v případě jeho nesouhlasu nebude daň
paušální  částkou  stanovena.  Takto  stanovená  daň  se již nevyměřuje
platebním  výměrem.  Poplatník  je  povinen vést jednoduchou evidenci o
výši   dosahovaných   příjmů,  výši  pohledávek  a  o  hmotném  majetku
používaném  pro  výkon  činnosti.  Pokud  je  poplatník  plátcem daně z
přidané  hodnoty  je  povinen  vést  evidenci podle zvláštního právního
předpisu upravujícího daň z přidané hodnoty^9d).

(8)  Daň  stanovená  paušální  částkou  je  splatná  nejpozději  do 15.
prosince běžného zdaňovacího období.

§ 7b

Daňová evidence

(1) Daňová evidence zajišťuje zjištění základu daně z příjmů a obsahuje
údaje o

a) příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně,

b) majetku a závazcích.

(2)  Pro  obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci se použijí
zvláštní  právní  předpisy  o  účetnictví^20h),  není-li dále stanoveno
jinak.
————————————
*)
Pozn. ASPI: Odkaz na poznámku pod čarou 20h) nebyl ve Sbírce zákonů zveřejněn.

Po dohledání ve sněmovní verzi zákona č. 438/2003 Sb. byl tento odkaz do Zákona

o daních z příjmů doplněn.

(3)  Pro  ocenění majetku a závazků v daňové evidenci se hmotný majetek
oceňuje podle § 29, pohledávky se oceňují podle § 5. Ostatní majetek se
oceňuje   pořizovací   cenou,^31)   je-li  pořízen  úplatně,  vlastními
náklady,^31) je-li pořízen ve vlastní režii, nebo cenou zjištěnou podle
zvláštního  právního  předpisu  o oceňování majetku^1a) ke dni nabytí u
majetku  nabytého  děděním  nebo  darem.  Závazky se oceňují při vzniku
jmenovitou  hodnotou, při převzetí pořizovací cenou. Peněžní prostředky
a  ceniny  se  oceňují  jejich  jmenovitými hodnotami. Pořizovací cenou
pozemku  je  cena  včetně porostu, pokud se nejedná o pěstitelský celek
trvalých  porostů  (§ 26). Do pořizovací ceny majetku pořízeného formou
finančního  pronájmu  s následnou koupí najaté věci se zahrnou výdaje s
jeho  pořízením  související,  hrazené  nájemcem.  V  případě úplatného
pořízení  nemovitých  a  movitých  věcí, majetkových práv, pohledávek a
závazků  nebo  části  uvedeného  majetku a závazků, za jednu pořizovací
cenu, se cena jednotlivých složek majetku stanoví v poměrné výši k ceně
jednotlivých   složek   majetku  oceněných  podle  zvláštního  právního
předpisu,^1a)  s  výjimkou  peněz, cenin, pohledávek a závazků. Je-li v
případě  úplatného  pořízení  nemovitých  a  movitých věcí, majetkových
práv, pohledávek a závazků, nebo části tohoto majetku a závazků, rozdíl
mezi  pořizovací  cenou  a  oceněním  tohoto  majetku  podle zvláštního
právního  předpisu,^1a)  zvýšeným  o  hodnotu  peněz, cenin, pohledávek
včetně  daně  z  přidané hodnoty, a snížený o hodnotu závazků, záporný,
postupuje  se  obdobně jako v případě záporného oceňovacího rozdílu při
koupi podniku (§ 23).

(4)  Zjištění  skutečného  stavu  zásob, hmotného majetku, pohledávek a
závazků  provede poplatník k poslednímu dni zdaňovacího období. O tomto
zjištění  provede  zápis. O případné rozdíly upraví základ daně podle §
24 a 25.

(5)  Poplatník  je  povinen  uschovávat  daňovou  evidenci  za  všechna
zdaňovací   období,  pro  která  neskončila  lhůta  pro  vyměření  daně
stanovená tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.^28b)

§ 7c

zrušen

§ 8

Příjmy z kapitálového majetku

(1) Příjmy z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 odst.
1 nebo § 7 odst. 1 písm. d), jsou

a)  podíly  na  zisku  (dividendy)  z  majetkového  podílu  na  akciové
společnosti,   na   společnosti   s   ručením   omezeným  a  komanditní
společnosti,  podíly na zisku z členství v družstvu a dále úroky a jiné
výnosy  z  držby  cenných  papírů  s výjimkou státních dluhopisů, které
mohou  podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby, příjmy z
vyrovnání  společníkovi,  který není účastníkem smlouvy (dále jen „mimo
stojící  společník“), dosažené na základě smlouvy o převodu zisku podle
zvláštního  právního předpisu (dále jen „smlouva o převodu zisku“) nebo
ovládací smlouvy podle zvláštního právního předpisu (dále jen „ovládací
smlouva“), úrokový výnos státních dluhopisů, které mohou podle emisních
podmínek nabývat výhradně fyzické osoby, a to i v případě odkupu tohoto
státního dluhopisu nebo při jeho splatnosti,

b)  podíly  na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud se
nepoužijí  k  doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní
výše,

c)  úroky,  výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z
peněžních  prostředků  na  vkladovém  účtu,  s  výjimkou úroků a jiných
výnosů  z  vkladů  přijímaných  zaměstnavatelem  od  jeho  zaměstnanců,
není-li   zaměstnavatel  k  přijímání  vkladů  od  veřejnosti  nebo  od
zaměstnanců oprávněn podle zvláštního právního předpisu,^9f)

d) výnosy z vkladových listů a z vkladů jim na roveň postavených,

e)   dávky  penzijního  připojištění  se  státním  příspěvkem^9a)  a  z
penzijního pojištění po snížení podle odstavce 6,

f)  plnění  ze  soukromého  životního  pojištění  nebo  jiný  příjem  z
pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné
smlouvy, po snížení podle odstavce 7,

g) úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení,
poplatek  z  prodlení,  úroky  z  práva na dorovnání, úroky z vkladů na
běžných  účtech  s  výjimkou  podle  §  7a a úroky z hodnoty splaceného
vkladu  ve  smluvené  výši  společníků  obchodních společností. Úroky z
vkladů  na  běžných  účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k
podnikání  (sporožirové  účty,  devizové účty apod.), se posuzují podle
písmene c),

h) úrokové a jiné výnosy z držby směnek (např. diskont z částky směnky,
úrok ze směnečné sumy).

(2) Za příjmy z kapitálového majetku se dále považují

a)  rozdíl  mezi  vyplacenou  jmenovitou (nominální) hodnotou dluhopisu
včetně vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postaveného s výjimkou
státních   dluhopisů,  které  mohou  podle  emisních  podmínek  nabývat
výhradně  fyzické  osoby, a emisním kursem při jejich vydání; v případě
předčasného  zpětného  odkupu  se  použije místo jmenovité hodnoty cena
zpětného odkupu,

b) příjmy z prodeje předkupního práva na cenné papíry.

(3)  Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a v odstavci 2 písm. a)
a  úrokové  příjmy  a  jiné  výnosy  z  držby směnky vystavené bankou k
zajištění  pohledávky  vzniklé z vkladu věřitele [odstavec 1 písm. h)],
plynoucí  ze zdrojů na území České republiky, jsou samostatným základem
daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).

(4) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) a v odstavci 2
písm.  a)  a c) ze zdrojů v zahraničí, jsou nesnížené o výdaje základem
daně  (dílčím  základem  daně).  Plynou-li  příjmy uvedené v odstavci 1
písm.  e)  a  f)  ze  zdrojů  v  zahraničí,  jsou základem daně (dílčím
základem daně).

(5)  Úrokové  příjmy  z  dluhopisů  vydaných v zahraničí poplatníkem se
sídlem  v  České  republice nebo Českou republikou plynoucí poplatníkům
uvedeným  v  §  2  odst.  2 a příjmy uvedené v odstavci 1 písm. g) a h)
nesnížené  o  výdaje  jsou  základem  daně  (dílčím  základem  daně), s
výjimkou  úroků  a jiných výnosů ze směnky vystavené bankou k zajištění
pohledávky  vzniklé  z vkladu věřitele, které jsou samostatným základem
daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Příjmy uvedené v odstavci
2  písm.  b)  se  snižují  o pořizovací cenu předkupního práva. Jsou-li
výdaje  spojené  s  příjmem  uvedeným  v  odstavci 2 písm. b) vyšší než
příjem, k rozdílu se nepřihlíží.

(6)  Dávka penzijního připojištění se státním příspěvkem se považuje za
základ  daně  po  snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky na
penzijní  připojištění.  Dávka  z  penzijního  pojištění se považuje za
základ  daně  po snížení o zaplacené příspěvky. Jde-li o penzi, rozloží
se  příspěvky  na  penzijní  připojištění, státní příspěvky na penzijní
připojištění  nebo  příspěvky  na  penzijní  připojištění rovnoměrně na
vymezené období pobírání penze. Není-li období pobírání penze vymezeno,
stanoví  se  jako  střední  délka  života  účastníka podle úmrtnostních
tabulek  Českého  statistického  úřadu  v  době, kdy penzi začne poprvé
pobírat.  Jednorázové  vyrovnání  nebo  odbytné se pro zjištění základu
daně  nesnižuje  o příspěvky zaplacené penzijnímu fondu zaměstnavatelem
za  zaměstnance  po  1.  lednu  2000.  Jednorázové  plnění z penzijního
pojištění  nebo  plnění  vyplacené  při  předčasném  zániku  penzijního
pojištění  se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené
instituci penzijního pojištění zaměstnavatelem ve prospěch zaměstnance.

(7) Plnění ze soukromého životního pojištění se považuje za základ daně
po  snížení  o  zaplacené pojistné. Jiný příjem z pojištění osob, který
není  pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, se považuje
za  základ  daně  po  snížení  o  poplatníkem zaplacené pojistné ke dni
výplaty,  a  to  až  do  výše  tohoto  příjmu.  Plyne-li  jiný příjem z
pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné
smlouvy opakovaně v průběhu trvání pojistné smlouvy, nelze tento příjem
snižovat  o  dříve  uplatněné  zaplacené  pojistné.  U  plnění ve formě
dohodnutého  důchodu  (penze)  se  považuje  za  základ  daně  plnění z
pojištění  snížené o zaplacené pojistné, rovnoměrně rozdělené na období
pobírání  důchodu. Není-li období pobírání důchodu vymezeno, stanoví se
jako  střední  délka života účastníka podle úmrtnosti z tabulek Českého
statistického  úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat. Plnění ze
soukromého životního pojištění se pro zjištění základu daně nesnižuje o
zaplacené  pojistné,  které  bylo dříve uplatněno v souvislosti s jiným
příjmem  z  pojištění  osob,  který  není pojistným plněním a nezakládá
zánik  pojistné smlouvy. Odkupné se pro zjištění základu daně nesnižuje
o příspěvky zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2001 a
dále  o  zaplacené pojistné, které bylo dříve uplatněno v souvislosti s
jiným  příjmem  z  pojištění  osob,  který  není  pojistným  plněním  a
nezakládá zánik pojistné smlouvy.

(8)  Jedná-li  se o příjem podle odstavce 1 nebo odstavce 2 plynoucí do
společného  jmění  manželů  ze  zdroje,  který  je vložen do obchodního
majetku jednoho z manželů, zdaňuje se jen u tohoto manžela. Jedná-li se
o  příjem  podle odstavce 1 nebo 2 plynoucí do společného jmění manželů
ze  zdroje,  který není vložen do obchodního majetku žádného z manželů,
zdaňuje se jen u jednoho z nich.

§ 9

Příjmy z pronájmu

(1) Příjmy z pronájmu, pokud nejde o příjmy uvedené v § 6 až 8, jsou

a)  příjmy  z  pronájmu  nemovitostí  (jejich  částí) nebo bytů (jejich
částí),

b)  příjmy  z  pronájmu  movitých  věcí, kromě příležitostného pronájmu
podle § 10 odst. 1 písm. a).

(2)   Příjmy  podle  odstavce  1,  plynoucí  manželům  z  bezpodílového
spoluvlastnictví, se zdaňují jen u jednoho z nich.

(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavci
1  snížené  o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení
(§  5  odst.  2).  Pro  zjištění základu daně (dílčího základu daně) se
použijí  ustanovení  § 23 až 33. Příjem z pronájmu plynoucí poplatníkům
uvedeným  v  §  2  odst. 3 je, s výjimkou příjmů z pronájmu nemovitostí
nebo  bytů,  samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně
(§ 36).

(4)  Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení,
zajištění  a  udržení  příjmů,  může  je uplatnit ve výši 30 % z příjmů
uvedených v odstavci 1.

(5)  Uplatní-li  poplatník  výdaje  podle  odstavce  4, jsou v částkách
výdajů  zahrnuty  veškeré  výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s
dosahováním  příjmů  z  pronájmu  podle § 9. Poplatník, který uplatňuje
výdaje  podle  odstavce  4,  je  povinen vždy vést záznamy o příjmech a
evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s pronájmem.

(6)  Poplatníci  mající příjmy z pronájmu a uplatňující u těchto příjmů
skutečné  výdaje  vynaložené  na  jejich  dosažení, zajištění a udržení
vedou záznamy o příjmech a výdajích vynaložených na dosažení, zajištění
a  udržení příjmů v časovém sledu, evidenci hmotného majetku, který lze
odpisovat,  evidenci  o  tvorbě  a  použití  rezervy na opravy hmotného
majetku,  pokud  ji  vytvářejí,  evidenci o pohledávkách a závazcích ve
zdaňovacím  období,  ve  kterém  dochází  k ukončení pronájmu, a mzdové
listy,  pokud  vyplácejí  mzdy. Pokud se však poplatníci rozhodnou vést
účetnictví, přestože k tomu nejsou podle účetních předpisů^20) povinni,
pak  postupují podle těchto předpisů, budou-li takto postupovat po celé
zdaňovací  období,  přitom  se  movitý  i nemovitý majetek, o kterém je
účtováno,  nepovažuje  za  obchodní  majetek  ve  smyslu  daně z příjmů
fyzických osob.

(7) Při nájmu podniku podle zvláštního právního předpisu^70) je příjmem
pronajímatele, který nevede účetnictví, také

a)  hodnota pohledávek a závazků, s výjimkou závazků, jejichž úhrada by
byla  výdajem  snižujícím  základ  daně,  které  přecházejí na nájemce,
není-li  dohodnuta  jejich  úhrada.  Je-li  dohodnuta  částečná  úhrada
pohledávek  a  závazků,  s  výjimkou  závazků,  jejichž  úhrada by byla
výdajem  snižujícím  základ  daně,  je  příjmem  jejich  hodnota. Je-li
dohodnuta  úhrada  pohledávek  a  závazků,  s výjimkou závazků, jejichž
úhrada  by  byla  výdajem  snižujícím základ daně, vyšší, než je jejich
hodnota, je příjmem tato vyšší cena,

b)  neuhrazený  rozdíl  mezi  hodnotou  nemovitostí  a  věcí movitých v
podniku  na  začátku  nájmu  a jejich vyšší hodnotou při ukončení nájmu
stanovenou  podle  zvláštního  právního  předpisu^1a)  nebo podle údajů
uvedených  v  účetnictví  nájemce,  vedeném  podle  zvláštních právních
předpisů.^20)
Základ  daně  se nebude zvyšovat dle tohoto ustanovení v případech, kdy
bude  z titulu operací popsaných v tomto ustanovení zvyšován na základě
jiných  ustanovení  tohoto  zákona.  Pro  účely  tohoto  ustanovení  se
nepoužije ustanovení § 23 odst. 13.

§ 10

Ostatní příjmy

(1)  Ostatními  příjmy,  při  kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud
nejde o příjmy podle § 6 až 9, jsou zejména

a)  příjmy  z  příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu
movitých   věcí,   včetně  příjmů  ze  zemědělské  výroby,  která  není
provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem),

b)  příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru
nebo  spoluvlastnického  podílu  na nich, movité věci, cenného papíru s
výjimkou  státních  dluhopisů,  které  mohou  podle  emisních  podmínek
nabývat  výhradně  fyzické  osoby,  a  příjmy plynoucí jako protiplnění
menšinovým  akcionářům  při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup
účastnických  cenných  papírů podle zvláštního právního předpisu^13d) s
výjimkou uvedenou v § 4,

c)   příjmy  z  převodu  účasti  na  společnosti  s  ručením  omezeným,
komanditisty  na komanditní společnosti nebo z převodu členských práv a
povinností   k   družstvu   a  majetkových  podílů  na  transformovaném
družstvu^13) s výjimkou uvedenou v § 4,

d)   příjmy  ze  zděděných  práv  z  průmyslového  a  jiného  duševního
vlastnictví,   včetně   práv   autorských   a   práv  příbuzných  právu
autorskému,^10)

e)  přijaté  výživné,  důchody^11)  a  obdobné  opakující  se požitky s
výjimkou uvedenou v § 4,

f)  podíl společníka obchodní společnosti s výjimkou společníka veřejné
obchodní  společnosti,  komplementáře komanditní společnosti nebo podíl
člena  družstva  na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo
družstva  a nebo podíl majitele podílového listu z podílu připadajícího
na podílový list při zrušení podílového fondu, s výjimkou splynutí nebo
sloučení podílového fondu,

g)  vypořádací podíl při zániku účasti společníka obchodní společnosti,
s  výjimkou  společníka  veřejné  obchodní  společnosti a komplementáře
komanditní  společnosti,  nebo  při  zániku členství v družstvu a další
podíl na majetku družstva,^13)

h)  výhry  v  loteriích,  sázkách  a  jiných  podobných hrách a výhry z
reklamních  soutěží  a slosování s výjimkou uvedenou v odstavci 3 písm.
b) a v § 4,

ch) ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží,
v  nichž  je  okruh  soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o
soutěžící vybrané pořadatelem soutěže, s výjimkou uvedenou v § 4,

i)   příjmy,   které   společník   veřejné  obchodní  společnosti  nebo
komplementář  komanditní  společnosti  obdrží v souvislosti s ukončením
účasti  na  veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti od
jiné   osoby  než  od  veřejné  obchodní  společnosti  nebo  komanditní
společnosti, v níž ukončil účast,

j)  příjmy  z  převodu  jmění na společníka a příjmy z vypořádání podle
zvláštního právního předpisu,^131)

k)  příjmy  z  jednorázového  odškodnění budoucích nároků na náhradu za
ztrátu  příjmu  na  základě  písemné  dohody o jejich úplném a konečném
vypořádání mezi oprávněným a pojišťovnou^73) s výjimkou uvedenou v § 4.

(2)  Příjmy  podle  odstavce  1,  plynoucí manželům ze společného jmění
manželů,  se  zdaňují  u  jednoho  z  nich.  Příjmy plynoucí manželům z
prodeje  nebo  převodu  majetku  nebo práva ve společném jmění manželů,
které  byly  zahrnuty v obchodním majetku, se zdaňují u toho z manželů,
který  měl  takový  majetek  nebo právo zahrnuty v obchodním majetku. U
příjmů  plynoucích  z  prodeje  nebo  převodu  majetku  nebo  práva  ve
společném  jmění  manželů,  které  byly  zahrnuty  v  obchodním majetku
zemřelého   manžela  (manželky),  které  plynou  pozůstalému  manželovi
(manželce),  se  ke  lhůtě  uvedené  v § 4 vztahující se k majetku nebo
právu zahrnutým v obchodním majetku, nepřihlíží.

(3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny

a)  příjmy  podle  odstavce  1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka
nepřesáhne  ve  zdaňovacím období 20 000 Kč; přitom příjmem poplatníka,
kterému  plyne příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím
období počet včelstev 40, je částka 500 Kč na jedno včelstvo,

b)  výhry  z  loterií,  sázek  a podobných her provozovaných na základě
povolení   vydaného  podle  zvláštních  předpisů^12)  nebo  na  základě
obdobných  předpisů  vydaných  v  členských  státech Evropské unie nebo
dalších státech, které tvoří Evropský hospodářský prostor.

(4)  Základem  daně  (dílčím  základem daně) je příjem snížený o výdaje
prokazatelně  vynaložené  na  jeho  dosažení.  Jsou-li výdaje spojené s
jednotlivým  druhem  příjmu  uvedeným  v odstavci 1 vyšší než příjem, k
rozdílu se nepřihlíží. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. h) a ch)
ze  zdrojů  v zahraničí, je základem daně (dílčím základem daně) příjem
nesnížený  o  výdaje.  Jde-li o příjmy ze zemědělské výroby, lze výdaje
uplatnit  podle § 7 odst. 7 písm. a). Poplatník, který uplatňuje výdaje
podle  §  7  odst. 7 písm. a), je povinen vždy vést záznamy o příjmech.
Příjmy  plynoucí  ze  splátek na základě uzavřené kupní smlouvy nebo ze
zálohy  na  základě  uzavřené smlouvy o budoucím prodeji nemovitosti se
zahrnou  do  dílčího  základu  daně za zdaňovací období, ve kterém byly
dosaženy.  Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. k), jsou samostatným
základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Plynou-li příjmy
podle odstavce 9 písm. a), jsou nesnížené o výdaje samostatným základem
daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).

(5)  U  příjmů  podle  odstavce  1  písm. b) je výdajem cena, za kterou
poplatník  věc  (právo)  prokazatelně  nabyl,  a  jde-li  o věc (právo)
zděděnou  nebo  darovanou,  cena  zjištěná  podle  zvláštního  právního
předpisu  o  oceňování majetku^1a) ke dni nabytí. U příjmů z postoupení
pohledávky  nabyté  postoupením,  darem nebo děděním je výdajem hodnota
pohledávky.   Jde-li   o   hmotný  majetek  odpisovaný  podle  §  26  a
následujících,  který  byl  zahrnut  do  obchodního  majetku  pro výkon
podnikatelské  nebo  jiné  samostatné výdělečné činnosti nebo sloužil k
pronájmu,  je  výdajem zůstatková cena podle § 29 odst. 2. Jde-li o věc
(právo) získanou směnou nebo výhrou, vychází se z ceny podle zvláštního
předpisu^1a)  (§  3  odst.  3).  Výdajem  jsou  též částky prokazatelně
vynaložené  na  technické  zhodnocení,  opravu  a  údržbu  věci, včetně
dalších  výdajů  souvisejících s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů
na  osobní  potřebu  poplatníka.  K hodnotě vlastní práce poplatníka na
věci,  kterou  si  sám  vyrobil  nebo  vlastní  prací zhodnotil, se při
stanovení  výdajů  nepřihlíží.  U  příjmů  z prodeje cenných papírů lze
kromě  nabývací  ceny  akcie a pořizovací ceny ostatních cenných papírů
uplatnit  i  výdaje  související  s  uskutečněním  prodeje  a platby za
obchodování  na  trhu  s  cennými  papíry  při pořízení cenných papírů.
Výdaje, které převyšují příjmy podle odstavce 1 písm. b), c), f) a g) v
tom  zdaňovacím období, kdy poprvé plynou splátky nebo zálohy na prodej
věcí   movitých,   cenných   papírů,  nemovitosti,  na  budoucí  prodej
nemovitosti  nebo  na  prodej účasti na společnosti s ručením omezeným,
komanditní  společnosti,  podílu  na  základním  kapitálu družstva nebo
pohledávky  podle  §  33a  zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a
jinému  zemědělskému  majetku  s  výjimkou  uvedenou  v  § 4, mohou být
uplatněny  v tomto zdaňovacím období až do výše tohoto příjmu. Jestliže
příjem  plyne i v dalších zdaňovacích obdobích, postupuje se obdobně, a
to  až  do  výše  celkové  částky,  kterou  lze podle tohoto ustanovení
uplatnit.  U  příjmů  z prodeje nemovitého majetku je výdajem zaplacená
daň  z  převodu  nemovitostí  podle  §  24 odst. 2 písm. ch), i když je
uhrazena  v  jiném  zdaňovacím  období než v tom, v němž plyne příjem z
prodeje.   U   příjmů   z  prodeje  nemovitého  majetku,  který  byl  v
bezpodílovém   spoluvlastnictví  manželů,  je  výdajem  daň  z  převodu
nemovitostí  zaplacená  kterýmkoliv  z  nich. U příjmů podle odstavce 1
písm.  b)  je  výdajem  vrácená  záloha,  i  když  je  vrácena  v jiném
zdaňovacím období.

(6)  U  příjmů  podle odstavce 1 písm. c), f) a g) se za výdaj považuje
nabývací  cena podílu. Výdajem není podíl na majetku družstva převedený
v  rámci transformace družstev podle zvláštního předpisu^13) s výjimkou
podílu nebo jeho části, který je náhradou podle zvláštních předpisů,^2)
a  s  výjimkou  dalšího  podílu na majetku družstva,^13) je-li vydán ve
věcném  nebo  nepeněžitém  plnění.  Při  přeměně  investičního fondu na
otevřený  podílový  fond,  při  přeměně  uzavřeného podílového fondu na
otevřený  podílový  fond, při změně obhospodařovatele podílového fondu,
při  sloučení  a  splynutí  podílových fondů a při sloučení, splynutí a
rozdělení  investičního fondu se za nabývací cenu akcie nebo podílového
listu  u  téhož  poplatníka  považuje  nabývací  cena  akcie  původního
investičního  fondu nebo podílového listu původního podílového fondu. U
příjmů z převodu jmění na společníka se za výdaj považuje nabývací cena
podílu  nebo  pořizovací  cena  cenných papírů, převzaté závazky, které
byly  následně uhrazeny, a uhrazené vypořádání, i když k uhrazení dojde
v  jiném  zdaňovacím  období  než  v tom, v němž plyne příjem z převodu
jmění  na  společníka.  U  příjmů  z  vypořádání  se  za výdaj považuje
nabývací cena podílu nebo pořizovací cena cenných papírů.

(7)  Důchod  podle  občanského  zákoníku^11) se považuje za základ daně
(dílčí  základ  daně)  po  snížení  o částku pořizovací ceny rovnoměrně
rozdělenou  na  období  pobírání  důchodu.  Toto období se stanoví jako
střední  délka  života  účastníka  podle  úmrtnostních  tabulek Českého
statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat.

(8)  Příjmem  podle odstavce 1 písm. f) a g) je také kladný rozdíl mezi
oceněním  majetku  podle  zvláštního  právního předpisu^1a) a výší jeho
hodnoty  zachycené  v  účetnictví  obchodní společnosti nebo družstva v
souladu   se   zvláštním   právním  předpisem,^20)  při  zániku  účasti
společníka  v  obchodní  společnosti nebo členství v družstvu, pokud je
podíl  na  likvidačním  zůstatku  nebo  vypořádací  podíl vypořádáván v
nepeněžní  formě.  Pokud  společníkovi nebo členovi družstva při zániku
jeho účasti v obchodní společnosti nebo družstvu vznikne vedle práva na
vypořádací  podíl  v  nepeněžní  formě současně i závazek vůči obchodní
společnosti  nebo  družstvu,  sníží  se  tento  kladný  rozdíl o částku
závazku.  Příjmy  podle  odstavce 1 písm. f) až ch) s výjimkou příjmů z
podílu  na  likvidačním  zůstatku  a  vypořádacího  podílu u společníků
veřejné  obchodní  společnosti  a  komplementářů komanditní společnosti
plynoucí  ze  zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem
daně  pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Plynou-li tyto příjmy ze
zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5
odst.  2.  Je-li v ceně z veřejné soutěže zahrnuta odměna za užití díla
nebo  výkonu,  sníží se o částku připadající na tuto odměnu základ daně
zdaňovaný  zvláštní  sazbou  daně  a  tato  částka  se zahrne do příjmů
uvedených  v  §  7.  U  poplatníků  uvedených v § 2 odst. 2, u nichž je
sportovní   činnost   podnikáním   nebo  jinou  samostatnou  výdělečnou
činností,  se  považují  přijaté  ceny ze sportovních soutěží za příjmy
podle § 7.

(9) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, jsou vždy

a)  výsluhový  příspěvek  a  odbytné  u vojáků z povolání a příslušníků
bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů^3),

b)  plat  prezidenta  republiky  a  víceúčelová paušální náhrada výdajů
spojených s výkonem jeho funkce podle zvláštního právního předpisu^6g),

c) renta a víceúčelová paušální náhrada poskytovaná bývalému prezidentu
republiky  podle  zákona o zabezpečení prezidenta republiky po skončení
funkce.

§ 11

Výpočet příjmu spoluvlastníka

Příjmy   dosažené   společně   dvěma  nebo  více  poplatníky  z  titulu
spoluvlastnictví  k  věci  nebo  ze  společných  práv a společné výdaje
vynaložené  na  jejich  dosažení, zajištění a udržení se rozdělují mezi
poplatníky  podle  jejich  spoluvlastnických podílů. Plynou-li příjmy z
užívání  věci  ve  spoluvlastnictví na základě písemné smlouvy uzavřené
všemi  spoluvlastníky  jen  určitým  spoluvlastníkům  nebo  jinak,  než
odpovídá  jejich  spoluvlastnickým  podílům, rozdělují se tyto příjmy a
výdaje  na  dosažení,  zajištění  a  udržení  těchto  příjmů podle této
smlouvy; přitom výdaje musí být pro účely tohoto ustanovení rozdělovány
ve  stejném  poměru jako příjmy. Pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny
mezi    spoluvlastníky    podle    spoluvlastnických    podílů,   mohou
spoluvlastníci  uplatnit  výdaje  na  ně  připadající pouze v prokázané
výši.

§ 12

Výpočet příjmu účastníka sdružení, které není právnickou osobou

Příjmy  dosažené  poplatníky při společném podnikání nebo společné jiné
samostatné  výdělečné  činnosti  (§  7) na základě smlouvy o sdružení a
výdaje  vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů se rozdělují
mezi  poplatníky  rovným dílem, není-li ve smlouvě o sdružení stanoveno
jinak.  Pokud  nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi účastníky sdružení
rovným   dílem,   mohou   účastníci  sdružení  uplatnit  výdaje  na  ně
připadající pouze v prokázané výši.

§ 13

Výpočet příjmů spolupracujících osob

Příjmy  dosažené  při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti
[§  7  odst.  1  písm.  a)  až  c) a odst. 2] provozované za spolupráce
druhého  z  manželů a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a
udržení  se  rozdělují  tak,  aby podíl připadající na spolupracujícího
manžela  (manželku) nečinil více než 50 %; přitom částka připadající na
spolupracujícího  manžela (manželku), o kterou příjmy přesahují výdaje,
smí  činit  nejvýše  540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období
nebo  45  000 Kč za každý i započatý měsíc této spolupráce. V ostatních
případech  spolupráce  manžela  (manželky)  a ostatních osob žijících v
domácnosti  s  poplatníkem,  popřípadě za spolupráce jen ostatních osob
žijících  v  domácnosti s poplatníkem, se příjmy dosažené při podnikání
nebo  jiné  samostatné  výdělečné  činnosti rozdělují na spolupracující
osoby  tak,  aby jejich podíl na společných příjmech a výdajích činil v
úhrnu nejvýše 30 %; přitom částka připadající v úhrnu na spolupracující
osoby,  o  kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 180 000 Kč
při  spolupráci  po  celé  zdaňovací  období  nebo 15 000 Kč za každý i
započatý  měsíc  spolupráce.  U  spolupracujícího  manžela (manželky) a
dalších spolupracujících osob musí být přitom výše podílu na společných
příjmech a výdajích stejná. Příjmy a výdaje nelze rozdělovat na děti až
do  ukončení  jejich  povinné  školní docházky a na děti v kalendářních
měsících, ve kterých je na ně uplatňováno daňové zvýhodnění podle § 35c
a  35d,  nebo na manžela (manželku), je-li na něj (na ni) ve zdaňovacím
období uplatněna sleva na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b).

§ 13a

zrušen

§ 14

zrušen

§ 15

Nezdanitelná část základu daně

(1)  Od  základu  daně  lze  odečíst  hodnotu  darů poskytnutých obcím,
krajům, organizačním složkám státu,^30b) právnickým osobám se sídlem na
území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli
veřejných sbírek podle zvláštního zákona,^14e) a to na financování vědy
a  vzdělání,  výzkumných  a  vývojových  účelů,  kultury,  školství, na
policii,^15a)  na  požární  ochranu,  na  podporu a ochranu mládeže, na
ochranu  zvířat  a  jejich  zdraví,  na  účely sociální, zdravotnické a
ekologické,  humanitární,  charitativní,  náboženské  pro  registrované
církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým
stranám  a  politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s
bydlištěm  na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická
zařízení  a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů
zvířat,   na  financování  těchto  zařízení,  dále  fyzickým  osobám  s
bydlištěm  na  území České republiky, které jsou poživateli invalidního
důchodu  nebo  byly  poživateli  invalidního  důchodu  ke  dni přiznání
starobního  důchodu  nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné
osoby   podle   zvláštního   právního   předpisu^4j),  na  zdravotnické
prostředky^114)  nejvýše  do  částky nehrazené zdravotními pojišťovnami
nebo  na  rehabilitační  a  kompenzační  pomůcky  uvedené  ve zvláštním
právním   předpise^115)  nejvýše  do  částky  nehrazené  příspěvkem  ze
státního  rozpočtu,  a  na  majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a
zařazení  do zaměstnání, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období
přesáhne  2  %  ze  základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. Obdobně se
postupuje  u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy,
ke  které  došlo na území České republiky nebo členského státu Evropské
unie,  Norska nebo Islandu. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu
daně.  Jako  dar  na  zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve
bezpříspěvkového  dárce  oceňuje  částkou  2000  Kč.  Ustanovení tohoto
odstavce  se  použije  i  pro  dary poskytnuté právnickým nebo fyzickým
osobám  se  sídlem  nebo  bydlištěm  na  území  jiného  členského státu
Evropské  unie,  Norska  nebo  Islandu, pokud příjemce daru a účel daru
splňují podmínky stanovené tímto zákonem.

(2)  Dary  poskytnuté  veřejnou  obchodní  společností  nebo komanditní
společností  se  posuzují  jako dary poskytnuté jednotlivými společníky
veřejné  obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti
a rozdělují se stejně jako základ daně podle § 7 odst. 4 nebo 5.

(3)  Od základu daně se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným
ve  zdaňovacím  období  z  úvěru  ze  stavebního  spoření,^4a) úrokům z
hypotečního úvěru^53) poskytnutého bankou^109) nebo pobočkou zahraniční
banky^109)   anebo  zahraniční  bankou,  sníženým  o  státní  příspěvek
poskytnutý  podle  zvláštních  právních  předpisů,^55)  jakož  i  úvěru
poskytnutého  stavební spořitelnou,^56) bankou nebo pobočkou zahraniční
banky  v  souvislosti  s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním
úvěrem,  a  použitým na financování bytových potřeb, pokud se nejedná o
bytovou  výstavbu, údržbu^61) ani o změnu^32) stavby bytového domu nebo
bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu^60) prováděnou v
rámci podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pro účely
pronájmu. Bytovými potřebami pro účely tohoto zákona se rozumí

a)   výstavba   bytového   domu,^58)  rodinného  domu,^59)  bytu  podle
zvláštního právního předpisu^60) nebo změna^32) stavby,

b)  koupě  pozemku za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba
bytové  potřeby  podle písmene a) do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové
smlouvy  nebo  koupě  pozemku  v souvislosti s pořízením bytové potřeby
uvedené v písmenu c),

c) koupě bytového domu, rodinného domu včetně rozestavěné stavby těchto
domů nebo bytu, nebo bytu podle zvláštního právního předpisu,

d)  splacení  členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem
nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu
nebo rodinného domu,

e)  údržba^61)  a  změna^32)  stavby bytového domu, rodinného domu nebo
bytu  ve  vlastnictví podle zvláštního právního předpisu a bytů v nájmu
nebo v užívání,

f)  vypořádání  bezpodílového  spoluvlastnictví manželů nebo vypořádání
spoludědiců  v  případě,  že  předmětem  vypořádání  je  úhrada  podílu
spojeného se získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu,

g) úhrada za převod členských práv a povinností družstva nebo podílu na
obchodní  společnosti  uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu
nebo jiného užívání bytu,

h)  splacení  úvěru  nebo  půjčky  použitých poplatníkem na financování
bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g).
Použije-li  se  nebo používá-li se bytová potřeba podle písmen a) až h)
nebo  její část k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti
anebo  k  pronájmu,  lze  odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k
uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.

(4)  V  případě,  že  účastníky  smlouvy  o úvěru na financování bytové
potřeby  je  více zletilých osob,^62) uplatní odpočet buď jedna z nich,
anebo  každá z nich, a to rovným dílem. Jde-li o předmět bytové potřeby
uvedený  v  odstavci 3 písm. a) až c) a e), může být základ daně snížen
pouze  ve  zdaňovacím  období,  po  jehož  celou dobu poplatník předmět
bytové  potřeby  uvedený v odstavci 3 písm. a) až c) vlastnil a předmět
bytové  potřeby  uvedený  v  odstavci  3  písm.  a),  c)  a e) užíval k
vlastnímu  trvalému  bydlení  nebo  trvalému bydlení druhého z manželů,
potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů a v případě výstavby, změny
stavby^32)  nebo koupě rozestavěné stavby užíval předmět bytové potřeby
k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů,
potomků,  rodičů  nebo  prarodičů  obou  manželů  po splnění povinností
stanovených  zvláštním právním předpisem pro užívání staveb.^63) Jde-li
o  předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. b), u něhož nebude
splněna  podmínka zahájení výstavby bytové potřeby do 4 let od okamžiku
uzavření úvěrové smlouvy, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části
základu  daně  zaniká  a  příjmem  podle  § 10 ve zdaňovacím období, ve
kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl v příslušných
letech  z  důvodu  zaplacených úroků z úvěrů základ daně snížen. V roce
nabytí   vlastnictví   však  stačí,  jestliže  předmět  bytové  potřeby
poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období. Jde-li o předmět bytové
potřeby  uvedený  v  odstavci  3 písm. d), f), g), může být základ daně
snížen  pouze ve zdaňovacím období, kdy poplatník byt, rodinný dům nebo
bytový dům získaný podle odstavce 3 písm. d), f), g) užíval k vlastnímu
trvalému  bydlení  nebo  k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků,
rodičů  nebo  prarodičů  obou  manželů. Úhrnná částka úroků, o které se
snižuje  základ  daně podle odstavce 3 ze všech úvěrů poplatníků v téže
domácnosti,  nesmí  překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část
roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální
částky za každý měsíc placení úroků.

(5)  Od  základu  daně  ve  zdaňovacím  období  lze odečíst příspěvek v
celkovém úhrnu nejvýše 12 000 Kč zaplacený poplatníkem na jeho

a)  penzijní  připojištění  se  státním  příspěvkem^9a) podle smlouvy o
penzijním  připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem
a  penzijním  fondem;  částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu
příspěvků  zaplacených  poplatníkem  na  jeho  penzijní připojištění se
státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 6 000 Kč, nebo

b) penzijní pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi
poplatníkem  a  institucí  penzijního  pojištění  nebo na základě jinak
sjednané   účasti   poplatníka   na  penzijním  pojištění  u  instituce
penzijního  pojištění,  za  podmínky, že byla sjednána výplata plnění z
penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve
v roce dosažení věku 60 let; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná
úhrnu  příspěvků  zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na
zdaňovací období.
Pokud  poplatníkovi  jeho  penzijní  připojištění se státním příspěvkem
nebo  penzijní  pojištění  zaniklo  bez  nároku  na  penzi, jednorázové
vyrovnání  nebo  jednorázové  plnění  z penzijního pojištění a současně
bylo  poplatníkovi  vyplaceno  odbytné  nebo jiné plnění související se
zánikem  penzijního  pojištění, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné
části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve
kterém  k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi
v  příslušných  letech  z důvodu zaplacených příspěvků na jeho penzijní
připojištění  se státním příspěvkem nebo penzijní pojištění základ daně
snížen.

(6)  Od  základu  daně  za  zdaňovací  období  lze  odečíst poplatníkem
zaplacené  pojistné  ve  zdaňovacím  období  na  jeho  soukromé životní
pojištění   podle  pojistné  smlouvy  uzavřené  mezi  poplatníkem  jako
pojistníkem  a  pojištěným  v  jedné  osobě  a  pojišťovnou,  která  je
oprávněna  k  provozování pojišťovací činnosti na území České republiky
podle   zvláštního   právního  předpisu,^89),  nebo  jinou  pojišťovnou
usazenou  na  území  členského  státu  Evropské  unie  nebo  Evropského
hospodářského  prostoru  za  předpokladu,  že výplata pojistného plnění
(důchodu  nebo  jednorázového  plnění)  je ve smlouvě sjednána až po 60
měsících  od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v
jehož  průběhu  dosáhne  poplatník  věku 60 let, a u pojistné smlouvy s
pevně   sjednanou   pojistnou   částkou  pro  případ  dožití  navíc  za
předpokladu,  že  pojistná  smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou
pro  případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou
pojistnou  částku  alespoň  na  40  000  Kč  a pojistná smlouva s pevně
sjednanou  pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15
let  má  sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč. U důchodového
pojištění  se  za  sjednanou  pojistnou  částku  považuje  odpovídající
jednorázové  plnění  při  dožití. V případě jednorázového pojistného se
zaplacené  pojistné  poměrně  rozpočítá na zdaňovací období podle délky
trvání  pojištění  s  přesností  na  dny.  Maximální částka, kterou lze
odečíst  za zdaňovací období, činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě,
že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Při nedodržení
těchto  podmínek  z  důvodu  zániku pojištění nebo dodatečné změny doby
trvání  pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu
daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této
skutečnosti  došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných
letech  z  důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen, s výjimkou
pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné
a  zároveň  rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění bude převedena na
novou  smlouvu  soukromého  životního  pojištění splňující podmínky pro
uplatnění nezdanitelné části základu daně.

(7)  Od  základu daně lze odečíst zaplacené členské příspěvky zaplacené
ve  zdaňovacím  období  členem odborové organizace odborové organizaci,
která   podle  svých  stanov  obhajuje  hospodářské  a  sociální  zájmy
zaměstnanců  v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem.^82) Takto
lze  odečíst  částku  do  výše  1,5  % zdanitelných příjmů podle § 6, s
výjimkou  příjmů podle § 6 zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně,
maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období.

(8)  Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst úhrady za zkoušky
ověřující  výsledky  dalšího  vzdělávání  podle  zákona  o  ověřování a
uznávání   výsledků   dalšího  vzdělávání^82a),  pokud  nebyly  hrazeny
zaměstnavatelem  ani nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 poplatníkem
s  příjmy  podle  §  7,  nejvýše však 10 000 Kč. U poplatníka, který je
osobou  se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13
000 Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením,
až 15 000 Kč.

(9)  U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně podle odstavců
1  až  8 sníží za zdaňovací období, pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na
území  České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s
výjimkou  příjmů,  které  nejsou  předmětem daně podle § 3 nebo 6, nebo
jsou  od  daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je
daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

§ 16

Sazba daně

Daň  ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15)
a  o  odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá
sta Kč dolů činí 15 %.

ČÁST DRUHÁ

Daň z příjmů právnických osob

§ 17

Poplatníci daně z příjmů právnických osob

(1)  Poplatníky  daně  z  příjmů  jsou  osoby,  které  nejsou fyzickými
osobami,  a  i  organizační  složky  státu  podle  zvláštního  právního
předpisu^30b) (dále jen „poplatníci“).

(2) Od daně se osvobozuje ústřední banka České republiky.

(3)  Poplatníci,  kteří  mají  na  území České republiky své sídlo nebo
místo  svého  vedení,  kterým  se  rozumí  adresa  místa, ze kterého je
poplatník  řízen  (dále  jen „sídlo“), mají daňovou povinnost, která se
vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky, tak
i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

(4)  Poplatníci,  kteří nemají na území České republiky své sídlo, mají
daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území
České republiky.

(5)  Od  daně  jsou  osvobozena  veřejná nezisková ústavní zdravotnická
zařízení zřízená podle zvláštního právního předpisu.

§ 17a

Zdaňovací období

Zdaňovacím obdobím je

a) kalendářní rok,

b) hospodářský rok,^20)

c) období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka anebo
rozdělení  obchodní společnosti nebo družstva^70) do konce kalendářního
roku  nebo hospodářského roku, ve kterém byly fúze nebo převod jmění na
společníka anebo rozdělení zapsány v obchodním rejstříku, nebo

d) účetní období,^20) pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě
po sobě jdoucích dvanáct měsíců.

§ 18

Předmět daně

(1)  Předmětem  daně  jsou  příjmy  (výnosy)  z  veškeré  činnosti  a z
nakládání  s  veškerým  majetkem  (dále  jen  „příjmy“),  není-li  dále
stanoveno jinak.

(2) Předmětem daně nejsou

a)  příjmy  získané  nabytím akcií podle zvláštního zákona,^1) zděděním
nebo  darováním  nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva s
výjimkou z nich plynoucích příjmů,

b)  u  poplatníků,  kteří  mají  postavení  oprávněné  osoby na základě
zvláštního  zákona,^15b)  příjmy  získané s vydáním pohledávky, a to do
výše  náhrad  podle  zvláštních  zákonů,^2)  do  výše  nároků na vydání
základního  podílu,^13)  a  dále  příjmy  z vydání dalšího podílu^13) v
nepeněžní formě,

c)  příjmy z vlastní činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů^19e)
s  výjimkou  příjmů  podléhajících zvláštní sazbě daně vybírané srážkou
podle § 36 tohoto zákona,

d)  příjmy  plynoucí  z  titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného
Evropským  soudem  pro  lidská práva ve výši, kterou je Česká republika
povinna  uhradit,  nebo  z  titulu  smírného  urovnání záležitosti před
Evropským  soudem  pro  lidská práva ve výši, kterou se Česká republika
zavázala uhradit.^1c)

(3)  U  poplatníků,  kteří  nejsou  založeni  nebo  zřízeni  za  účelem
podnikání,^17)  jsou  předmětem  daně vždy příjmy z reklam, z členských
příspěvků  a  příjmy z nájemného s výjimkou uvedenou v odstavci 4 písm.
d).

(4) U poplatníků uvedených v odstavci 3 nejsou předmětem daně příjmy

a)  z  činností  vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že náklady
(výdaje)  vynaložené  podle  tohoto  zákona  v souvislosti s prováděním
těchto  činností  jsou  vyšší;  činnosti,  které  jsou  posláním těchto
poplatníků,   jsou   stanoveny   zvláštními   předpisy,^17a)  statutem,
stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami,

b)  z dotací, příspěvků na provoz a jiných podpor ze státního rozpočtu,
rozpočtu  kraje  a rozpočtu obce poskytnutých podle zvláštních právních
předpisů,^17b)  z  prostředků  poskytnutých  státními  fondy, z podpory
poskytnuté   regionální  radou  regionu  soudržnosti  podle  zvláštního
právního  předpisu^124),  z  podpory  od Vinařského fondu, z prostředků
poskytnutých  z  rozpočtu  Evropské unie nebo veřejných rozpočtů cizích
států, a dále příjmy krajů a obcí plynoucí z výnosu daní nebo podílu na
nich,  výnosu  poplatků a peněžních odvodů, které jsou podle zvláštních
zákonů příjmem kraje a obce,

c) z úroků z vkladů na běžném účtu,

d)  z  úplatných  převodů  a  úplatného  užívání  státního majetku mezi
organizačními  složkami státu a státními organizacemi^30b) a z pronájmů
a  prodeje  státního  majetku,  které  jsou  podle  zvláštního právního
předpisu^17b) příjmem státního rozpočtu.

(5)  U  poplatníků,  kteří  jsou  veřejnou vysokou školou nebo veřejnou
výzkumnou  institucí,  jsou  předmětem  daně  všechny příjmy s výjimkou
příjmů:

a) z investičních transferů,

b) z úroků z vkladů na běžném účtu.

(6)  U  poplatníků uvedených v odstavci 3 se splnění podmínky uvedené v
odstavci   4   písm.   a)  posuzuje  za  celé  zdaňovací  období  podle
jednotlivých  druhů  činností.  Pokud  jednotlivá činnost v rámci téhož
druhu činnosti je prováděna jak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou nižší
nebo  rovny  než  související  náklady  (výdaje)  vynaložené  na jejich
dosažení,  zajištění  a  udržení, tak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou
vyšší  než  související náklady (výdaje) vynaložené na jejich dosažení,
zajištění   a   udržení,  jsou  předmětem  daně  pouze  příjmy  z  těch
jednotlivých  činností,  které  jsou  vykonávány  za  ceny,  kdy příjmy
převyšují související výdaje.

(7)  Poplatníci  uvedení v odstavci 3 jsou povinni vést účetnictví tak,
aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které
jsou  předmětem  daně,  od  příjmů,  které  předmětem  daně nejsou nebo
předmětem  daně  jsou,  ale jsou od daně osvobozeny. Obdobně to platí i
pro  vykazování  nákladů  (výdajů). Pokud tato povinnost nebude splněna
nebo  nemůže  být  splněna  organizačními složkami státu,^30b) obcemi u
jednorázových  příjmů, které v souladu se zvláštními předpisy^17b) jsou
součástí  rozpočtových  příjmů,  učiní  se  tak  mimoúčetně  v  daňovém
přiznání.

(8) Za poplatníky podle odstavce 3 se považují zejména zájmová sdružení
právnických  osob,  pokud mají tato sdružení právní subjektivitu^17c) a
nejsou  zřízena  za účelem výdělečné činnosti, občanská sdružení včetně
odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované
církve   a   náboženské  společnosti,  nadace,  nadační  fondy,  obecně
prospěšné   společnosti,   veřejné   vysoké   školy,  veřejné  výzkumné
instituce,   školské   právnické   osoby   podle   zvláštního  právního
předpisu,^17d*)   obce,   organizační  složky  státu,^30b)  kraje,^17d)
příspěvkové  organizace,  státní  fondy a subjekty, o nichž tak stanoví
zvláštní zákon. Za tyto poplatníky se nepovažují obchodní společnosti a
družstva,  i  když  nebyly  založeny  za účelem podnikání. Tímto nejsou
dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů.^17n)

(9)  U veřejné obchodní společnosti jsou předmětem daně pouze příjmy, z
nichž  je  daň  vybírána  zvláštní sazbou (§ 36). Při stanovení základu
daně  společníka  veřejné  obchodní  společnosti  se  k  předchozí větě
nepřihlíží.

(10)  U  Pozemkového  fondu  České  republiky jsou předmětem daně pouze
příjmy uvedené ve zvláštním předpise.^18b)

(11)  U  poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti,
je  předmětem  daně také část základu daně veřejné obchodní společnosti
stanoveného  podle § 23 až 33; přitom tato část základu daně se stanoví
ve  stejném  poměru,  v  jakém  je  rozdělován  zisk  podle společenské
smlouvy, jinak rovným dílem.^9b)

(12)  U  poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je
předmětem  daně také část základu daně komanditní společnosti určená ve
stejném   poměru,  jako  je  rozdělován  zisk  nebo  ztráta  komanditní
společnosti   na   tohoto   komplementáře   podle  zvláštního  právního
předpisu.^9c)

(13)  U  zdravotních  pojišťoven  zřízených zvláštním právním předpisem
nebo  podle  zvláštního  právního  předpisu^17e)  nejsou předmětem daně
příjmy plynoucí

a)  z  pojistného  na  veřejné  zdravotní  pojištění  podle  zvláštního
právního předpisu,^17f)

b)  z  pokut  uložených  za  neplnění  povinností  pojištěnců  a plátců
pojistného,^17g)

c) z penále od plátců pojistného,^17h)

d) z přirážek k pojistnému vyměřených zaměstnavatelům,^17ch)

e) z náhrad škod,^17i)

f)  od  zaměstnavatelů  na  úhradu plateb za výkony závodní preventivní
péče a specifické zdravotní péče,^17j)

g) z kauce,^17k)

h) z návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu,^17l)

ch) z účelové dotace ze státního rozpočtu.^17m)

(14)  U  poplatníků zřízených zvláštním právním předpisem k poskytování
veřejné   služby  v  televizním  nebo  rozhlasovém  vysílání^17o)  jsou
předmětem daně všechny příjmy s výjimkou příjmů

a) z investičních dotací,

b) z úroků z vkladů na běžném účtu.

(15)  U poplatníků uvedených v odstavci 3, kteří provozují zdravotnické
zařízení  podle  zvláštního právního předpisu,^17p) jsou předmětem daně
všechny příjmy s výjimkou příjmů

a) z investičních transferů a dotací na pořízení a technické zhodnocení
majetku,

b) z úroků z vkladů na běžném účtu.

§ 19

Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozeny

a)   členské   příspěvky   podle   stanov,  statutu,  zřizovacích  nebo
zakladatelských  listin, přijaté zájmovými sdruženími právnických osob,
profesními  komorami s nepovinným členstvím,^18a) občanskými sdruženími
včetně   odborových  organizací,  politickými  stranami  a  politickými
hnutími,

b) výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů
u registrovaných církví a náboženských společností,

c) příjmy

1.  z cenově regulovaného^18d) nájemného z bytů, z nájemného z garáží a
z  úhrad za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů a garáží v domech
ve  vlastnictví a spoluvlastnictví bytových družstev, zřízených po roce
1958,  na  jejichž  výstavbu  byla  poskytnuta finanční, úvěrová a jiná
pomoc podle zvláštních právních předpisů,^18e)

2.   z   nájemného   z   bytů  a  garáží  v  domech  ve  vlastnictví  a
spoluvlastnictví   bytových  družstev,  označovaných  podle  dřívějších
předpisů  jako  lidová  bytová  družstva,^18f)  a  z nájemného z bytů a
garáží užívaných společníky nebo členy poplatníků, vzniklých proto, aby
se  stali  vlastníky  domů,  a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním
uvedených  bytů  a  garáží,  a to za předpokladu, že u nájemného z bytů
budou  dodržena  pravidla  regulace  nájemného  z  bytů  platná  do 17.
prosince 2002 týkající se uvedených bytů, pokud zvláštní právní předpis
nestanoví pravidla jiná,

d)  příjmy  z  dividend  podle  §  36  odst.  1 a 2 plynoucí penzijnímu
fondu^9a)  nebo  instituci  penzijního  pojištění,  která  je skutečným
vlastníkem zdaňovaných příjmů podle odstavce 6,

e) příjmy státních fondů stanovené zvláštními předpisy,^19)

f) příjmy Fondu dětí a mládeže,

g)  příjmy ze všech vsazených částek ze všech poplatníkem provozovaných
loterií  a  jiných  podobných  her, u nichž bylo povolení k provozování
vydáno  podle  § 4 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných
podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů,

h)  příjmy  plynoucí  z  odpisu závazků při oddlužení nebo reorganizaci
provedené  podle  zvláštního  právního  předpisu^19a), pokud jsou podle
zvláštního právního předpisu^20) zaúčtovány ve prospěch výnosů,

ch)příjmy  poplatníků,  kteří  nejsou  založeni  nebo zřízeni za účelem
podnikání,  které  jim plynou jako odvod části výtěžku loterií a jiných
podobných her povolených podle zvláštního právního předpisu,^92)

i) úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 17 odst. 4, které jim plynou
z  dluhopisů  vydávaných  v  zahraničí  poplatníky  se  sídlem  v České
republice nebo Českou republikou,

j) příjmy Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s.,
plynoucí z prodeje cenných papírů v majetku fondu,

k) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud jsou
použity  k  doplnění  vkladu  sníženého o podíly na ztrátách do původní
výše,

l)  příjmy plynoucí v souvislosti s privatizovaným majetkem, které jsou
vedeny  Ministerstvem  financí  na  zvláštních  účtech podle zvláštního
právního  předpisu^125)  a  příjmy  plynoucí  z  nakládání s prostředky
těchto  zvláštních  účtů  na  finančním  trhu, a dále příjmy plynoucí z
práv, která přešla ze zaniklé České konsolidační agentury na stát podle
zvláštního  právního  předpisu^125a),  a  příjmy plynoucí z práv, která
přešla   ze   zaniklé   České   inkasní,   s.r.o.,  nebo  ze  zrušeného
Zajišťovacího fondu družstevních záložen na stát,

m)  příjmy  plynoucí  dlužníkovi  ve  zdaňovacím období, ve kterém bylo
rozhodnuto   o   povolení   reorganizace   podle   zvláštního  právního
předpisu^19a),  a  ve  zdaňovacím  období následujícím bezprostředně po
zdaňovacím  období,  ve kterém bylo rozhodnuto o povolení reorganizace,
pokud v něm nedošlo ke skončení reorganizace,

n)  příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně^49) a z úroků z
přeplatků zaviněných orgánem sociálního zabezpečení,^50)

o) příjmy Fondu pojištění vkladů, Garančního fondu obchodníků s cennými
papíry  a  Zajišťovacího  fondu  podle  § 22a zákona č. 280/1992 Sb., o
resortních,  oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách,
ve znění zákona č. 48/1997 Sb.,

p) výnosy z operací s prostředky jaderného účtu na finančním trhu podle
§  27 odst. 1 písm. c) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné
energie  a  ionizujícího  záření  (atomový  zákon) a o změně a doplnění
některých  zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb. a výnosy z operací na
finančním  trhu  s prostředky účtu rezervy pro důchodovou reformu podle
rozpočtových pravidel,

r)   příjmy  plynoucí  z  pronájmu  nemovitostí,  které  jsou  součástí
nadačního  jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z
pronájmu  uměleckých  děl,  která  jsou součástí nadačního jmění a jsou
zapsána  v  nadačním rejstříku, úrokové příjmy a jiné výnosy plynoucí z
cenných  papírů,  které  jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v
nadačním  rejstříku, a příjmy z jejich prodeje, příjmy plynoucí z úroků
z  peněžních  prostředků,  které  jsou  součástí  nadačního  jmění,  za
podmínky,  že  jsou  uloženy  na  zvláštním  účtu  u banky nebo pobočky
zahraniční  banky působící na území České republiky a číslo tohoto účtu
je  zapsáno  v  nadačním  rejstříku, a veškeré výnosy z cenných papírů,
které  jsou  součástí  nadačního  jmění  a které jsou smlouvou o správě
cenných   papírů   podle   zvláštního  zákona^13b)  spravovány  k  tomu
oprávněnou  osobou, a za podmínky, že údaje o této smlouvě jsou zapsány
v  nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z autorských a patentových práv,
která   jsou  součástí  nadačního  jmění  a  jsou  zapsána  v  nadačním
rejstříku;  osvobození  se  nevztahuje  na  příjmy,  které  byly nadací
použity v rozporu se zvláštním zákonem,^57)

s) zrušeno

t)  příjmy  z  úroků  plynoucí  zdravotní  pojišťovně zřízené zvláštním
právním předpisem nebo podle zvláštního právního předpisu^17e) z vkladů
u  bank,  pokud  jsou  vložené  prostředky  získány ze zdrojů veřejného
zdravotního pojištění,

u)  příjmy  regionální  rady  regionu  soudržnosti  stanovené zvláštním
právním předpisem^124),

v)  příjmy  fondu Energetického regulačního úřadu z příspěvku na úhradu
prokazatelné  ztráty  držitele  licence  plnícího povinnost dodávky nad
rámec licence,^85)

w) úrokové příjmy Česko-německého fondu budoucnosti,

x)  úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy, samosprávy a subjektu
pověřenému  Ministerstvem  financí  zabezpečováním  realizace  programů
pomoci  Evropských  společenství,  a  to  z  vkladu  na  vkladovém účtu
zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Evropskými
společenstvími,  a  dále úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy a
samosprávy  z  vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků
poskytnutých  České  republice  Světovou  bankou,  Evropskou bankou pro
obnovu a rozvoj a Evropskou investiční bankou,

y)  úrokové příjmy plynoucí z prostředků veřejné sbírky^14e) pořádané k
účelům vymezeným v § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8,

z) zrušeno

za) příjmy Vinařského fondu stanovené zvláštním právním předpisem,^57a)
a příjmy z podpory od Vinařského fondu,

zb)  příjmy  plynoucí  v  souvislosti  s  výkonem  dobrovolnické služby
poskytované podle zvláštního právního předpisu,^4h)

zc)  příjmy  plynoucí  z  příspěvků  výrobců  podle zvláštního právního
předpisu121)  provozovatelům  kolektivního systému zajišťujícího zpětný
odběr,  zpracování,  využití a odstranění elektrozařízení nebo oddělený
sběr,  zpracování,  využití  a  odstranění  elektroodpadu,  pokud  jsou
zaregistrováni podle zvláštního právního předpisu^121),

zd) ocenění v oblasti kultury podle zvláštních právních předpisů12a),

ze) příjmy z

1.  dividend  a jiných podílů na zisku, vyplácené dceřinou společností,
která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, mateřské společnosti,

2.  převodu  podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti plynoucí
poplatníkovi  uvedenému  v  §  17  odst.  3  nebo společnosti, která je
daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie,

zf) příjmy mateřské společnosti při snížení základního kapitálu dceřiné
společnosti,  a  to  nejvýše  do  částky,  o  kterou  byl  zvýšen vklad
společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu
z  vlastních zdrojů společnosti podle zvláštního právního předpisu,^70)
byl-li  zdrojem  tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze
zisku,

zg)  zisk  převáděný  řídící nebo ovládající osobě na základě smlouvy o
převodu  zisku  nebo ovládací smlouvy, jedná-li se o příjmy plynoucí od
dceřiné společnosti mateřské společnosti,

zh)  příjem  mimo stojícího společníka z vyrovnání na základě smlouvy o
převodu  zisku  nebo  ovládací  smlouvy,  pokud  je  tento mimo stojící
společník mateřskou společností ve vztahu k ovládané nebo řízené osobě,

zi)  Příjmy  z  dividend  a jiných podílů na zisku, plynoucí od dceřiné
společnosti,   která  je  daňovým  rezidentem  jiného  členského  státu
Evropské  unie, mateřské společnosti, která je poplatníkem uvedeným v §
17   odst.  3,  a  stálé  provozovně  mateřské  společnosti,  která  je
poplatníkem  uvedeným  v  §  17  odst.  4  a je umístěna na území České
republiky.  Toto  se  nevztahuje  na  podíly  na  likvidačním zůstatku,
vypořádací  podíly  a  podíly  na zisku vyplácené dceřinou společností,
která je v likvidaci,

zj) licenční poplatky plynoucí společnosti, která je daňovým rezidentem
jiného  členského  státu  Evropské  unie,  od obchodní společnosti nebo
družstva,  je-li  poplatníkem  uvedeným  v  § 17 odst. 3, nebo od stálé
provozovny  společnosti,  která  je daňovým rezidentem jiného členského
státu Evropské unie na území České republiky,

zk)  úroky  z  úvěrů,  půjček,  dluhopisů,  vkladních listů, vkladových
certifikátů  a  vkladů  jim  na  roveň postavených a ze směnek, jejichž
vydáním  získává  směnečný  dlužník  peněžní  prostředky,  a  obdobných
právních  vztahů  vzniklých  v  zahraničí  (dále  jen „úvěry a půjčky“)
plynoucí  společnosti,  která  je  daňovým  rezidentem jiného členského
státu  Evropské  unie,  od  obchodní  společnosti  nebo družstva, je-li
poplatníkem  uvedeným  v  §  17  odst.  3,  nebo  od  stálé  provozovny
společnosti,   která  je  daňovým  rezidentem  jiného  členského  státu
Evropské  unie  na území České republiky. Toto se nevztahuje na úroky z
úvěrů  a  půjček,  které  jsou považovány za podíly na zisku podle § 22
odst.  1  písm.  g)  bodu  3,  a  dále na úroky z úvěrů a půjček, pokud
věřitel má právo

1. podílet se na zisku dlužníka z titulu úvěrového vztahu, nebo

2.  změnit právo na úroky z úvěrů a půjček na právo podílet se na zisku
dlužníka,

zl)  výnosy  z  prostředků rezerv uložených na zvláštním vázaném účtu v
bance  podle  zvláštního  právního  předpisu^22a)  a výnosy ze státních
dluhopisů  pořízených  z  prostředků  zvláštního  vázaného účtu v bance
podle  zvláštního právního předpisu^22a) a vedených na samostatném účtu
u  České  národní  banky, ve Středisku cenných papírů nebo v centrálním
depozitáři,   na   který   Česká  republika  jednající  prostřednictvím
Ministerstva  financí  převede  evidence Střediska cenných papírů (dále
jen   „centrální  depozitář“)^71),  v  případě,  stanou-li  se  příjmem
zvláštního vázaného účtu podle zvláštního právního předpisu^22a),

zm)  příjmy  Státního  ústavu  pro  kontrolu  léčiv a Ústavu pro státní
kontrolu   veterinárních   biopreparátů   a   léčiv  plynoucí  z  úkonů
vykonávaných podle zvláštního právního předpisu,^112)

zn)  příjmy  plynoucí  jako  náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona
nebo  rozhodnutím  státního orgánu podle zvláštního právního předpisu a
příjmy  plynoucí  jako  náhrada  za  vyvlastnění  na základě zvláštního
právního předpisu^4c),

zo)  příjmy obdobné úrokovým příjmům, které se podle § 23 odst. 4 písm.
a)  nezahrnují  do  základu daně u penzijních fondů, plynoucí instituci
penzijního  pojištění, která je skutečným vlastníkem zdaňovaných příjmů
podle odstavce 6.

(2)  Osvobození  podle odstavce 1 písm. ze) a podle odstavců 8 až 10 se
nevztahuje na

a)  dividendy  a  jiné  podíly na zisku vyplácené dceřinou společností,
která je v likvidaci, mateřské společnosti, není-li mateřská společnost
společností,   která  je  daňovým  rezidentem  jiného  členského  státu
Evropské unie,

b)  příjmy z převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti,
pokud  je dceřiná společnost poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a je v
likvidaci.

(3) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)  společností,  která  je  daňovým  rezidentem jiného členského státu
Evropské unie, společnost, která není poplatníkem uvedeným v § 17 odst.
3 a

1.   má   některou   z   forem   uvedených   v   předpisech  Evropských
společenství;^93) tyto formy uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním
zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem a

2. podle daňových zákonů členských států Evropské unie je považována za
daňového  rezidenta  a  není  považována  za  daňového  rezidenta  mimo
Evropskou  unii  podle  ustanovení smlouvy o zamezení dvojího zdanění s
třetím státem a

3.  podléhá  některé  z  daní  uvedených  v příslušném právním předpisu
Evropských  společenství,^93)  které mají stejný nebo podobný charakter
jako  daň z příjmů. Seznam těchto daní uveřejní Ministerstvo financí ve
Finančním  zpravodaji  a v informačním systému s dálkovým přístupem. Za
společnost  podléhající  těmto daním se nepovažuje společnost, která je
od daně osvobozena nebo si může zvolit osvobození od daně,

b)  mateřskou  společností  obchodní  společnost  nebo  družstvo, je-li
poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo
společnosti s ručením omezeným, nebo družstva nebo společnost, která je
daňovým  rezidentem  jiného  členského  státu Evropské unie, a která má
nejméně  po  dobu  12 měsíců nepřetržitě alespoň 10% podíl na základním
kapitálu jiné společnosti,

c)  dceřinou  společností  obchodní  společnost  nebo  družstvo,  je-li
poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo
společnosti s ručením omezeným, nebo družstva nebo společnost, která je
daňovým  rezidentem  jiného  členského  státu  Evropské unie, na jejímž
základním  kapitálu  má  mateřská  společnost nejméně po dobu 12 měsíců
nepřetržitě alespoň 10% podíl,

d) třetím státem stát, který není členským státem Evropské unie.

(4) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) až zi) a podle odstavce 9 lze
uplatnit  při splnění podmínky 10% podílu na základním kapitálu, i před
splněním  podmínky  12  měsíců  nepřetržitého  trvání podle odstavce 3,
avšak  následně  musí  být  tato  podmínka  splněna.  Nebude-li splněna
minimální  výše  podílu  10 % na základním kapitálu nepřetržitě po dobu
nejméně 12 měsíců, posuzuje se osvobození od daně podle

a)  odstavce  1  písm. zf) až zi) uplatněné poplatníkem uvedeným v § 17
odst. 3 jako nesplnění jeho daňové povinnosti ve zdaňovacím období nebo
období, za něž je podáváno daňové přiznání, za které bylo osvobození od
daně uplatněno,

b)  odstavce  1  písm. ze) až zh) uplatněné plátcem daně jako nesplnění
povinnosti plátce daně a postupuje se podle § 38s.

(5) Osvobození podle odstavce 1 písm. zj) a zk) lze uplatnit, pokud

1.  plátce  úroků  z úvěrů a půjček nebo licenčních poplatků a příjemce
úroků  z  úvěrů  a  půjček  nebo licenčních poplatků jsou osobami přímo
kapitálově  spojenými  po  dobu  alespoň  24 měsíců nepřetržitě po sobě
jdoucích a

2.  příjemce  úroků z úvěrů a půjček nebo licenčních poplatků je jejich
skutečným vlastníkem a

3.  úroky  z  úvěrů a půjček nebo licenční poplatky nejsou přičitatelné
stálé provozovně umístěné na území České republiky nebo třetího státu a

4. příjemci úroků z úvěrů a půjček nebo licenčních poplatků bylo vydáno
rozhodnutí podle § 38nb.
Osvobození  lze  uplatnit  i  před  splněním podmínky uvedené v bodě 1,
avšak  následně  musí  být  tato  podmínka splněna. Při nedodržení této
podmínky se postupuje přiměřeně podle odstavce 4.

(6) Příjemce dividend a jiných podílů na zisku, příjmu z převodu podílu
mateřské  společnosti  v  dceřiné společnosti, úroků z úvěrů a půjček a
licenčních  poplatků  je jejich skutečným vlastníkem, pokud tyto platby
přijímá  ve  svůj  vlastní  prospěch  a  nikoliv jako zprostředkovatel,
zástupce nebo zmocněnec pro jinou osobu.

(7)  Licenčním  poplatkem  se  rozumí  platba  jakéhokoliv druhu, která
představuje  náhradu  za  užití  nebo  za  poskytnutí  práva  na  užití
autorského  nebo  jiného obdobného práva k dílu literárnímu, uměleckému
nebo  vědeckému,  včetně  filmu  a filmových děl, počítačového programu
(software),  dále  práva  na patent, ochrannou známku, průmyslový vzor,
návrh  nebo  model,  plán,  tajný  vzorec  nebo výrobní postup, nebo za
výrobně  technické  a obchodní poznatky (know-how). Licenčním poplatkem
se  rozumí  také  příjem  za  pronájem  nebo  za jakékoliv jiné využití
průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení.

(8)  Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) bodu 1 a písm. zj) a zk) lze
za  podmínek  uvedených  v  odstavcích  3 až 7 pro společnost, která je
daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, použít obdobně
i  pro  příjmy vyplácené společností, která je poplatníkem uvedeným v §
17   odst.  3,  společnosti,  která  je  daňovým  rezidentem  Švýcarské
konfederace,  Norska  nebo  Islandu; přitom osvobození podle odstavce 1
písm.  zj)  lze  použít  počínaje  dnem  1.  ledna  2011.  Při  využití
osvobození  podle  tohoto  odstavce  se použije obdobně ustanovení § 25
odst. 1 písm. zk).

(9)  Osvobození  podle  odstavce  1  písm. ze) a zi) platí i pro příjmy
plynoucí  poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3 a společnosti, která je
daňovým  rezidentem  jiného členského státu Evropské unie, z dividend a
jiných  podílů  na  zisku vyplácených společností a z převodu podílu ve
společnosti, pokud tato společnost

1.  je  daňovým  rezidentem třetího státu, se kterým má Česká republika
uzavřenou účinnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, a

2.  má  právní  formu  se  srovnatelnou  právní  charakteristikou  jako
společnost  s  ručením omezeným, akciová společnost nebo družstvo podle
zvláštního právního předpisu^70), a

3.  je v obdobném vztahu vůči poplatníkovi, kterému příjmy z dividend a
jiných  podílů  na  zisku  nebo z převodu podílu ve společnosti plynou,
jako   dceřiná   společnost   vůči  mateřské  společnosti  za  podmínek
stanovených v odstavcích 3 a 4, a

4.  podléhá  dani  obdobné  dani z příjmů právnických osob, u níž sazba
daně  není  nižší  než  12 %, a to alespoň ve zdaňovacím období, v němž
poplatník uvedený v § 17 odst. 3 o příjmu z dividend a jiných podílů na
zisku  nebo  z převodu podílu ve společnosti účtuje jako o pohledávce v
souladu  se  zvláštním  právním  předpisem20),  a  ve zdaňovacím období
předcházejícím tomuto zdaňovacímu období; přitom došlo-li u společnosti
k  zániku  bez provedení likvidace, posuzuje se splnění této podmínky u
právního   předchůdce.   Za   společnost  podléhající  takové  dani  se
nepovažuje společnost, která je od daně osvobozena, nebo si může zvolit
osvobození nebo obdobnou úlevu od této daně.

Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a zi) a podle tohoto odstavce lze
uplatnit,  pokud  příjemce  příjmu  z dividend a jiných podílů na zisku
nebo  z převodu podílu je jejich skutečný vlastník. Výdajem vynaloženým
na  příjem  uvedený v odstavci 1 písm. ze) bodu 2 je vždy nabývací cena
tohoto  podílu  stanovená  podle  tohoto  zákona.  Pro stanovení výdajů
(nákladů)  vynaložených  na  příjmy  (výnosy)  osvobozené  podle tohoto
odstavce  se  ustanovení  §  25  odst.  1  písm. zk) použije přiměřeně.
Osvobození  podle  odstavce  1 písm. ze) bodu 2 a podle tohoto odstavce
nelze uplatnit u podílů ve společnosti, které byly nabyty v rámci koupě
podniku nebo části podniku (§ 23 odst. 15).

(10)  Osvobození  podle odstavce 1 písm. ze) bodu 2 a písm. zi) a podle
odstavce  9  lze  za  podmínek  uvedených  v  odstavcích  3,  4 a 6 pro
společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské
unie,  použít  obdobně  i  pro  společnost, která je daňovým rezidentem
Norska  nebo  Islandu.  Při využití osvobození podle tohoto odstavce se
použije obdobně ustanovení § 25 odst. 1 písm. zk).

§ 20

Základ daně a položky snižující základ daně

(1) Pro stanovení základu daně platí ustanovení § 23 až 33 a ustanovení
odstavců 2 až 6.

(2)  U  poplatníka, u něhož dochází ke zrušení s likvidací, je základem
daně  v  průběhu  likvidace  i  po  jejím ukončení výsledek hospodaření
upravený podle § 23 až 33.

(3)  U  investiční společnosti vytvářející podílové fondy^16) se základ
daně   stanoví  samostatně  za  investiční  společnost  a  odděleně  za
jednotlivé podílové fondy. Základ daně stanovený odděleně za jednotlivý
podílový  fond  lze  snížit  o  rozdíl, o který v předchozím zdaňovacím
období  výdaje  (náklady)  upravené  podle § 23 převyšovaly jeho příjmy
upravené podle § 23. O tento rozdíl lze u jednotlivého podílového fondu
snížit  základ  daně  nejdéle  v  5  zdaňovacích obdobích následujících
bezprostředně po zdaňovacím období, ve kterém byl tento rozdíl vykázán,
a  to i v případě, kdy došlo k převodu obhospodařování podílového fondu
na  jinou  investiční  společnost nebo k přeměně investiční společnosti
podle  zvláštního právního předpisu^131). U otevřeného podílového fondu
vzniklého  z investičního fondu zaniklého bez provedení likvidace lze o
vyměřenou  daňovou ztrátu nebo její část neuplatněnou jako odčitatelnou
položku  od základu daně tímto investičním fondem snížit základ daně, a
to   ve  zdaňovacích  obdobích  zbývajících  do  5  zdaňovacích  období
bezprostředně  následujících po zdaňovacím období, za které byla daňová
ztráta tomuto investičnímu fondu vyměřena.

(4)  U komanditní společnosti se základ daně stanovený podle § 23 až 33
snižuje o částku připadající komplementářům.^19c)

(5) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je
součástí základu daně část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné
obchodní  společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty
se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské
smlouvy, jinak rovným dílem.^9b)

(6)  U  poplatníka,  který je komplementářem komanditní společnosti, je
součástí  základu  daně část základu daně nebo daňové ztráty komanditní
společnosti  určená  ve  stejném  poměru, jakým je rozdělován zisk nebo
ztráta  komanditní společnosti na tohoto komplementáře podle zvláštního
právního předpisu.^9c)

(7)  Poplatníci  vymezení  v  §  18 odst. 3, kteří nejsou založeni nebo
zřízeni  za účelem podnikání, mohou základ daně zjištěný podle odstavce
1  snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000
Kč,  použijí-li  prostředky  získané  takto  dosaženou  úsporou  daňové
povinnosti ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž
získané   příjmy   nejsou   předmětem   daně,  a  to  nejpozději  ve  3
bezprostředně  následujících  zdaňovacích obdobích; přitom u poplatníků
zřízených  k  poskytování  veřejné služby v televizním nebo rozhlasovém
vysílání   pouze   tehdy,   použijí-li   takto   získané  prostředky  v
následujícím  zdaňovacím  období  ke krytí nákladů (výdajů) spojených s
poskytováním  veřejné  služby a u společenství vlastníků jednotek pouze
tehdy,  použijí-li  takto  získané prostředky v následujícím zdaňovacím
období   ke  krytí  nákladů  (výdajů)  spojených  se  správou  domu,  u
poplatníků  provozujících zdravotnické zařízení pouze tehdy, použijí-li
takto  získané  prostředky  v  následujícím  zdaňovacím období ke krytí
nákladů (výdajů) spojených s poskytováním zdravotní péče. V případě, že
30%  snížení  činí  méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300
000  Kč,  maximálně  však  do výše základu daně. Veřejné vysoké školy a
veřejné  výzkumné instituce mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1
snížený  podle  §  34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 3 000 000
Kč,  použijí-li  prostředky  získané  takto  dosaženou  úsporou  daňové
povinnosti  v  následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů)
na  vzdělávání,  vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti a v
případě,  že  30%  snížení  činí  méně  než 1 000 000 Kč, mohou odečíst
částku ve výši 1 000 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.

(8)  Od  základu  daně  sníženého  podle  § 34 lze odečíst hodnotu darů
poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu,^30b) právnickým
osobám  se  sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám,
které  jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona,^14e) a
to  na  financování  vědy  a  vzdělání,  výzkumných a vývojových účelů,
kultury,  školství,  na  policii,^15a) na požární ochranu, na podporu a
ochranu  mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální,
zdravotnické,  ekologické,  humanitární,  charitativní,  náboženské pro
registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní,
a  politickým  stranám  a  politickým  hnutím  na  jejich činnost, dále
fyzickým  osobám  s  bydlištěm  na  území  České republiky provozujícím
školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat
nebo  ohrožených  druhů  zvířat,  na  financování  těchto zařízení dále
fyzickým  osobám  s  bydlištěm  na  území  České  republiky, které jsou
poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu
ke   dni  přiznání  starobního  důchodu  nebo  jsou  nezletilými  dětmi
závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu^4j), na
zdravotnické  prostředky^114)  nejvýše  do částky nehrazené zdravotními
pojišťovnami  nebo  na  rehabilitační  a kompenzační pomůcky uvedené ve
zvláštním  právním předpise^115) nejvýše do částky nehrazené příspěvkem
ze  státního rozpočtu, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a
zařazení  do  zaměstnání,  pokud  hodnota  daru  činí  alespoň 2000 Kč.
Obdobně  se  postupuje  u  darů  na  financování  odstraňování následků
živelní  pohromy,  ke  které došlo na území České republiky nebo jiného
členského  státu  Evropské  unie,  Norska  nebo  Islandu.  U darovaného
majetku je hodnotou daru nejvýše zůstatková cena hmotného majetku (§ 29
odst.  2) nebo hodnota zachycená v účetnictví podle zvláštního právního
předpisu^20)  u  ostatního  majetku. V úhrnu lze odečíst nejvýše 5 % ze
základu  daně  sníženého  podle  § 34; přitom v případě poskytnutí darů
středním  školám  a  vyšším  odborným školám na pořízení materiálu nebo
zařízení  nebo  na  opravy a modernizaci zařízení využívaných pro účely
praktického  vyučování,  vysokým školám a veřejným výzkumným institucím
lze  základ  daně  snížit  nejvýše o dalších 5 %. Tento odpočet nemohou
uplatnit  poplatníci,  kteří  nejsou  založeni  nebo  zřízeni za účelem
podnikání.

(9) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je
součástí  hodnoty  darů,  kterou  lze  odečíst  od  základu  daně podle
odstavce   8,  i  část  hodnoty  darů  poskytnutých  veřejnou  obchodní
společností  na  účely  vymezené  v  odstavci  8,  stanovená ve stejném
poměru, jako se rozděluje základ daně nebo ztráta podle odstavce 5.

(10) Hodnota darů poskytnutých komanditní společností na účely vymezené
v  odstavci  8 se rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve
stejném  poměru,  v  jakém  se  snižuje základ daně podle odstavce 4. U
poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí
hodnoty  darů, kterou lze odečíst podle odstavce 8, i část hodnoty darů
poskytnutých  komanditní  společností  na  účely vymezené v odstavci 8,
připadající komplementářům v poměru, v jakém se rozděluje na jednotlivé
komplementáře základ daně nebo ztráta podle odstavce 6.

(11) Základ daně snížený podle odstavců 7 a 8 a § 34 se zaokrouhluje na
celé tisíce Kč dolů.

(12)  Ustanovení  odstavců  8  až  11  se použije i pro dary poskytnuté
právnickým  nebo  fyzickým  osobám  se  sídlem  nebo bydlištěm na území
jiného  členského  státu  Evropské  unie,  Norska  nebo  Islandu, pokud
příjemce daru a účel daru splňují podmínky stanovené tímto zákonem.

§ 20a

Akciová  společnost,  která  je jen část zdaňovacího období investičním
fondem  podle  zvláštního předpisu,^16) rozdělí základ daně (§ 20 odst.
1) snížený o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 s přesností na dny, a to
na část

a)   připadající   do   dne   předcházejícího   dni  ukončení  činnosti
investičního   fondu   podle   zvláštního   předpisu,^19d)   která   se
zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů,

b)   připadající   na  zbývající  část  zdaňovacího  období,  která  se
zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů.
Obdobně  se  postupuje u akciové společnosti, ze které vznikl v průběhu
zdaňovacího období investiční fond.

§ 20b

Samostatný základ daně

(1) Do samostatného základu daně se zahrnují veškeré příjmy z dividend,
podílů  na  zisku,  vypořádacích podílů, podílů na likvidačním zůstatku
nebo  jim obdobná plnění, a to ve výši včetně daně sražené v zahraničí,
plynoucí  poplatníkům  uvedeným  v § 17 odst. 3 ze zdrojů v zahraničí v
příslušném   zdaňovacím   období.   Do  samostatného  základu  daně  se
nezahrnují  příjmy osvobozené od daně. Jednotlivý příjem z vypořádacího
podílu  nebo  podílu  na  likvidačním zůstatku anebo z obdobného plnění
zahrnovaného  do  samostatného  základu daně se snižuje o nabývací cenu
podílu  na obchodní společnosti nebo družstvu. Obdobně se postupuje i u
poplatníka uvedeného v § 17 odst. 4, pokud příjmy z dividend, podílů na
zisku,  vypořádacích  podílů,  podílů  na likvidačním zůstatku nebo jim
obdobná plnění plynoucí ze zahraničí se přičítají jeho stálé provozovně
umístěné  na  území  České  republiky. Toto ustanovení se nevztahuje na
penzijní fondy.

(2)  U  poplatníka,  který  je společníkem veřejné obchodní společnosti
nebo  komplementářem  komanditní  společnosti, je součástí samostatného
základu daně i část příjmů veřejné obchodní společnosti nebo komanditní
společnosti, podle odstavce 1; přitom tato část samostatného základu se
stanoví

a) u společníka veřejné obchodní společnosti ve stejném poměru, v jakém
je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem,^9b)

b)  u  komplementáře komanditní společnosti ve stejném poměru, jakým je
rozdělován   zisk   nebo   ztráta   komanditní  společnosti  na  tohoto
komplementáře podle zvláštního právního předpisu.^9c)

§ 21

Sazba daně

(1)  Sazba  daně  činí  19  %,  pokud v odstavcích 2 a 3 není stanoveno
jinak.  Tato  sazba  daně  se vztahuje na základ daně snížený o položky
podle  §  34  a  §  20  odst.  7  a  8,  který  se zaokrouhluje na celé
tisícikoruny dolů.

(2) Sazba daně činí 5 % ze základu daně

a)  investičního  fondu^16); tato sazba daně se vztahuje na základ daně
snížený   o   položky  podle  §  34,  který  se  zaokrouhluje  na  celé
tisícikoruny dolů,

b)  podílového  fondu^16);  tato  sazba daně se vztahuje na základ daně
snížený  podle § 20 odst. 3, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny
dolů,

c)  zahraničního  fondu  kolektivního  investování,  založeného v jiném
členském státě Evropské unie, Norsku nebo Islandu, pokud

1.  veřejně  nabízí  cenné  papíry,  shromažďuje  peněžní prostředky od
veřejnosti  a  investuje  na  principu  rozložení  rizika, přičemž tyto
skutečnosti  lze zjistit ze statutu, prospektu nebo obdobného dokumentu
vydaného tímto fondem,

2.  podléhá  orgánu  dohledu  ve  státě,  ve  kterém je povolen, a tuto
skutečnost  lze  zjistit ze statutu, prospektu nebo obdobného dokumentu
vydaného tímto fondem a

3.  je  podle  daňového práva státu, ve kterém je povolen, považován za
daňového rezidenta a příjmy tohoto fondu se podle daňového práva tohoto
státu ani zčásti nepřičítají jiným osobám.

(3)  Sazba daně činí 5 % u penzijního fondu nebo u instituce penzijního
pojištění. Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky
podle § 34, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů.

(4)  Sazba  daně 15 % se vztahuje na samostatný základ daně podle § 20b
zaokrouhlený na celé tisícikoruny dolů.

(5)  U  investičního  fondu, který v průběhu zdaňovacího období ukončil
činnost,^19d)  se  použije  sazba  daně  podle  odstavce  2 jen na část
základu  daně  stanoveného  podle § 20a. Obdobně se postupuje u akciové
společnosti,  ze  které  v průběhu zdaňovacího období vznikl investiční
fond.

(6) Pro stanovení daně se použije sazba daně podle předchozích odstavců
účinná k prvnímu dni zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno
daňové přiznání.

ČÁST TŘETÍ

Společná ustanovení

§ 22

Zdroj příjmů

(1)  Za  příjmy  ze  zdrojů  na  území  České republiky se u poplatníků
uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 považují

a) příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny,

b)  příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) s výjimkou příjmů uvedených
v  písmenu f) bodu 2, která je vykonávána na území České republiky nebo
na   palubách  lodí  či  letadel,  které  jsou  provozovány  poplatníky
uvedenými v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3,

c)  příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů,
příjmy  z  obchodního,  technického  nebo  jiného poradenství, řídicí a
zprostředkovatelské  činnosti  a  obdobných  činností  poskytovaných na
území České republiky,

d) příjmy z prodeje nemovitostí umístěných na území České republiky a z
práv s nimi spojených,

e)  příjmy  z  užívání  nemovitostí  (jejich částí) včetně bytů (jejich
částí) umístěných na území České republiky,

f) příjmy

1.  z nezávislé činnosti, např. architekta, lékaře, inženýra, právníka,
vědce,  učitele,  umělce,  daňového  či  účetního  poradce  a podobných
profesí, vykonávané na území České republiky,

2.  z  osobně  vykonávané  činnosti  na  území České republiky nebo zde
zhodnocované   veřejně   vystupujícího  umělce,  sportovce,  artisty  a
spoluúčinkujících  osob,  bez ohledu na to, komu tyto příjmy plynou a z
jakého právního vztahu,

g)  příjmy z úhrad od poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3
a od stálých provozoven poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst.
4, kterými jsou

1.  náhrady  za  poskytnutí  práva  na  užití  nebo  za  užití předmětu
průmyslového  vlastnictví,  počítačových  programů  (software), výrobně
technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků (know-how),

2.  náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití práva autorského
nebo práva příbuzného právu autorskému,

3.  podíly  na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku
obchodních  společností  a  družstev a jiné příjmy z držby kapitálového
majetku  a  část  zisku  po  zdanění vyplácená tichému společníkovi. Za
podíly  na  zisku  se  pro  účely tohoto ustanovení považuje i zjištěný
rozdíl  mezi  sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7) a
dále  úroky, které se neuznávají jako výdaj (náklad) podle § 25 odst. 1
písm.  w) a zm), s výjimkou zjištěného rozdílu u sjednaných cen a úroků
hrazených  daňovému  rezidentovi  jiného  členského státu Evropské unie
nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor,

4.  úroky  a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček a obdobné příjmy
plynoucí z jiných obchodních vztahů, z vkladů a z investičních nástrojů
podle   zvláštního   právního   předpisu,   upravujícího  podnikání  na
kapitálovém trhu^71), včetně úrokového výnosu státních dluhopisů, které
mohou  podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby, a to i v
případě odkupu tohoto státního dluhopisu nebo při jeho splatnosti,

5. příjmy z užívání movité věci nebo její části umístěné na území České
republiky,

6. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,

7. příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou v obchodním majetku stálé
provozovny,  investičních  nástrojů podle zvláštního právního předpisu,
upravujícího   podnikání   na  kapitálovém  trhu^71)  majetkových  práv
registrovaných na území České republiky,

8.  výhry  v  loteriích,  sázkách  a  jiných  podobných  hrách, výhry z
reklamních   soutěží  a  slosování,  ceny  z  veřejných  soutěží  a  ze
sportovních soutěží,

9. výživné a důchody,^11)

10.  příjmy plynoucí společníkovi obchodní společnosti v souvislosti se
snížením základního kapitálu,

11. příjmy z úhrad pohledávky nabyté postoupením,

12. sankce ze závazkových vztahů,

h)  příjmy z převodu podílů v obchodních společnostech nebo družstvech,
které mají sídlo na území České republiky.

(2)  Stálou  provozovnou  se  rozumí místo k výkonu činností poplatníků
uvedených  v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 na území České republiky, např.
dílna,  kancelář,  místo  k  těžbě  přírodních  zdrojů,  místo  prodeje
(odbytiště),   staveniště.   Staveniště,   místo   provádění   stavebně
montážních  projektů  a  dále poskytování činností a služeb uvedených v
odstavci  1 písm. c) a f) bod 1 poplatníkem nebo zaměstnanci či osobami
pro  něho  pracujícími  se  považují  za stálou provozovnu, přesáhne-li
jejich  doba  trvání  šest  měsíců  v jakémkoliv období 12 kalendářních
měsíců  po sobě jdoucích. Jestliže osoba jedná na území České republiky
v  zastoupení  poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 a má a
obvykle zde vykonává oprávnění uzavírat smlouvy, které jsou závazné pro
tohoto poplatníka, má se za to, že tento poplatník má stálou provozovnu
na území České republiky, a to ve vztahu ke všem činnostem, které osoba
pro poplatníka na území České republiky provádí.

(3)  Příjem  společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře
komanditní   společnosti   anebo   účastníka  ve  sdružení  bez  právní
subjektivity,^19g)  který je poplatníkem podle § 2 odst. 3 a § 17 odst.
4,  plynoucí  z  účasti  na této společnosti nebo na tomto sdružení a z
úvěrů  a  půjček  poskytnutých  této  společnosti se považuje za příjem
dosahovaný  prostřednictvím  stálé  provozovny.  Pro  zajištění  daně z
příjmů  společníka  veřejné  obchodní  společnosti  nebo  komplementáře
komanditní společnosti platí ustanovení § 38e odst. 3.

(4)  Příjmem  podle  odstavce  1  se  rozumí i nepeněžní plnění přijaté
poplatníkem.

§ 23

Základ daně

(1)  Základem  daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které
nejsou  předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje
(náklady),  a  to  při respektování jejich věcné a časové souvislosti v
daném zdaňovacím období, upravený podle následujících odstavců.

(2) Pro zjištění základu daně se vychází

a)  z  výsledku  hospodaření  (zisk  nebo  ztráta), a to vždy bez vlivu
Mezinárodních   účetních   standardů,   u   poplatníků,   kteří   vedou
účetnictví.^20)   Poplatník,   který  sestavuje  účetní  závěrku  podle
Mezinárodních   účetních   standardů   upravených   právem   Evropských
společenství^126), pro účely tohoto zákona použije ke zjištění výsledku
hospodaření  a  pro  stanovení  dalších  údajů rozhodných pro stanovení
základu  daně  zvláštní právní předpis^20i). Při stanovení základu daně
se  nepřihlíží k zápisům v knihách podrozvahových účtů, není-li v tomto
zákoně  stanoveno  jinak.  Pro  zjištění  základu daně veřejné obchodní
společnosti  a komanditní společnosti se vychází z výsledku hospodaření
upraveného  o převod podílů na výsledku hospodaření společníkům veřejné
obchodní  společnosti  nebo  komplementářům komanditní společnosti. Pro
zjištění  základu  daně  u  poplatníků,  kteří odpisují majetek metodou
komponentního   odpisování   podle   právních   předpisů   upravujících
účetnictví,  se  vychází  z  výsledku hospodaření bez vlivu této účetní
metody odpisování,

b)  z  rozdílu  mezi  příjmy  a  výdaji  u  poplatníků,  kteří  nevedou
účetnictví.

(3)  Výsledek  hospodaření  nebo  rozdíl  mezi  příjmy  a  výdaji podle
odstavce 2

a) se zvyšuje o

1. částky neoprávněně zkracující příjmy,

2.   částky,  které  nelze  podle  tohoto  zákona  zahrnout  do  výdajů
(nákladů),

3. částky uplatněné v předchozích zdaňovacích obdobích nebo v obdobích,
za  která  se  podává daňové přiznání, jako výdaj (náklad) na dosažení,
zajištění  a  udržení  příjmů, pokud následně došlo k porušení podmínek
pro  jejich  uplatnění  jako  výdaje (nákladu) na dosažení, zajištění a
udržení  příjmů,  a  to  ve  zdaňovacím období nebo období, za které se
podává daňové přiznání, ve kterém k porušení došlo,

4.  částky,  o  které  byl snížen výsledek hospodaření podle písmene c)
bodů  1  a  2 za předchozí zdaňovací období, a to ve zdaňovacím období,
kdy  je oprava nesprávností v účetnictví provedena a ovlivnila výsledek
hospodaření.  Výsledek  hospodaření  se zvyšuje dále o částku, o kterou
byl  snížen  výsledek  hospodaření podle písmene c) bodu 1 za předchozí
zdaňovací  období,  a  to  v  tom  zdaňovacím  období,  kdy  je  oprava
nesprávností zaúčtována rozvahově,

5.  částky  pojistného  na  sociální  zabezpečení,  příspěvku na státní
politiku  zaměstnanosti  a  pojistného  na veřejné zdravotní pojištění,
které   je   podle  zvláštních  právních  předpisů^21)  povinen  platit
zaměstnanec  a  byly  zaměstnavatelem,  který vede účetnictví, sraženy,
avšak  neodvedeny do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího
období  nebo  jeho  části.  Pokud je daňový subjekt povinen podat podle
tohoto  zákona  nebo  zvláštního  zákona^28b) daňové přiznání v průběhu
zdaňovacího  období,  jsou  částky  pojistného na sociální zabezpečení,
příspěvku  na  státní  politiku  zaměstnanosti  a pojistného na veřejné
zdravotní  pojištění  částkami,  o které se zvýší hospodářský výsledek,
nebudou-li odvedeny do termínu pro podání daňového přiznání,

6.  přijaté  úhrady  smluvních  pokut,  úroků  z  prodlení,  poplatků z
prodlení,  penále  a  jiných  sankcí  ze závazkových vztahů u věřitele,
který  vede  účetnictví,  pokud  byly  podle písmene b) bodu 1 položkou
snižující  výsledek  hospodaření  v  předchozích  zdaňovacích obdobích;
přitom  za přijetí úhrady se považuje i vzájemné započtení pohledávky a
závazku   podle  zvláštního  právního  předpisu.  Věřitel,  který  vede
účetnictví  a  postoupí  pohledávku  z  těchto  smluvních sankcí nebo u
kterého  pohledávka  z  těchto  sankcí zanikne jiným způsobem než jejím
uhrazením  nebo  splynutím práva s povinností u jedné osoby a její výše
byla  podle písmene b) bodu 1 položkou snižující výsledek hospodaření v
předchozích  zdaňovacích  obdobích, je povinen o částku této pohledávky
zvýšit  výsledek  hospodaření,  pokud již nebyl o stejnou částku zvýšen
podle  bodu  2.  Obdobně  to  platí  pro  právního  nástupce poplatníka
zaniklého bez provedení likvidace,

7.  částku zrušené rezervy, jejíž způsob tvorby a výši pro daňové účely
stanoví  zvláštní  právní  předpis,^22a)  u  poplatníka,  který  nevede
účetnictví,

8.  rozdíl  mezi  oceněním  nepeněžitého vkladu a výší vkladu vyplácený
obchodní  společností  společníkovi nebo družstvem členovi družstva^94)
nebo  část  tohoto rozdílu, o který nebyla snížena nabývací cena podílu
(§  24  odst. 7), a to ke dni vzniku obchodní společnosti nebo družstva
při  založení  nové  obchodní  společnosti  nebo  družstva, v ostatních
případech  ke dni splacení vkladu.^70) Toto se nevztahuje na poplatníky
uvedené v § 2,

9.  prostředky nebo jejich část, o které byl snížen základ daně podle §
20  odst. 7, a to v takové výši, v jaké takto získané prostředky nebyly
použity  v  souladu  s  podmínkou  pro snížení základu daně, a to v tom
zdaňovacím  období,  kdy  poplatník  končí činnost nebo končí stanovená
lhůta pro použití prostředků,

10. kladný rozdíl mezi vzájemnými závazky a pohledávkami zúčastněných a
nástupnických  obchodních  společností nebo družstev, u nichž dochází k
zániku   v  důsledku  přeměny  splynutím  osoby  dlužníka  a  věřitele,
vyloučený  v  zahajovací rozvaze ve prospěch vlastního kapitálu, a to u
nástupnické  společnosti  nebo družstva v prvním zdaňovacím období nebo
období, za něž je nástupnická společnost povinna podat daňové přiznání,
přičemž  tento rozdíl se stanoví bez vlivu ocenění reálnou hodnotou pro
účely  přeměny. Tento rozdíl se snižuje o tu část pohledávky zanikající
v  důsledku  splynutí  osoby dlužníka a věřitele, která byla u věřitele
odepsána  do nákladů, které nebyly považovány za daňově uznatelné podle
§  24.  Toto  ustanovení se nevztahuje na pohledávky a závazky z titulu
závazkových pokut, úroků z prodlení, poplatků prodlení, penále a jiných
sankcí ze smluvních vztahů,

11.  kladný  rozdíl  mezi  oceněním  majetku  podle zvláštního právního
předpisu^1a)  a  výší  jeho  hodnoty  zachycené  v  účetnictví obchodní
společnosti  nebo družstva v souladu se zvláštním právním předpisem^20)
u  společníka  nebo  člena  družstva  při zániku jeho účasti v obchodní
společnosti  nebo  členství  v  družstvu, pokud je podíl na likvidačním
zůstatku  nebo  vypořádací  podíl  vypořádáván v nepeněžní formě. Pokud
společníkovi  nebo  členovi  družstva při zániku jeho účasti v obchodní
společnosti  nebo  družstvu  vznikne  vedle práva na vypořádací podíl v
nepeněžní  formě  současně  i  závazek  vůči  obchodní společnosti nebo
družstvu, sníží se tento kladný rozdíl o částku závazku,

12.  částku  neuhrazeného  závazku  zachyceného  v  účetnictví dlužníka
odpovídajícího  pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 36 měsíců nebo
se  promlčela,  a  dále  o  částku závazku zachyceného v rozvaze, který
zanikl   jinak   než  jeho  splněním,  započtením,  splynutím  práva  s
povinností u jedné osoby, dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se
dosavadní  závazek  nahrazuje  závazkem  novým  nebo  narovnáním  podle
zvláštního   právního   předpisu^88),  pokud  nebyla  podle  zvláštního
právního  předpisu^20)  zaúčtována  ve  prospěch  výnosů nebo se o tuto
částku  závazku  nezvyšuje  výsledek hospodaření podle bodu 10. Toto se
nevztahuje  na  závazky  dlužníka,  který  je v úpadku podle zvláštního
právního  předpisu,  ^127) a u ostatních poplatníků na závazky z titulu
cenných   papírů  a  ostatních  investičních  nástrojů^71),  plnění  ve
prospěch  vlastního kapitálu, úhrady ztráty společnosti, úvěrů, půjček,
ručení, záloh, smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a
jiných sankcí ze závazkových vztahů a dále na závazky, z jejichž titulu
vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění
a  udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen. Toto ustanovení
se  dále  nevztahuje  na závazky, z jejichž titulu nebyl uplatněn výdaj
(náklad)  na  dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a dále
na  závazky,  o které vedou poplatníci rozhodčí řízení podle zvláštního
právního  předpisu  nebo  soudní  řízení  a  nebo  správní řízení podle
zvláštního  právního předpisu, jehož se poplatník řádně účastní a řádně
a  včas  činí  úkony  potřebné k uplatnění svého práva, a to až do doby
pravomocného  rozhodnutí.  Za  závazky se pro účely tohoto ustanovení v
případě  poplatníků, kteří vedou účetnictví, nepovažují dohadné položky
pasivní  nebo  rezervy  zachycené  v účetnictví poplatníka v souladu se
zvláštním  právním předpisem^20). Poplatníci s příjmy podle § 7 nebo 9,
kteří  nevedou  účetnictví  a výdaje uplatňují podle § 24, zvýší rozdíl
mezi  příjmy  a  výdaji  o  částku  neuhrazeného závazku odpovídajícího
pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 36 měsíců nebo se promlčela, s
výjimkou  závazků dlužníka, který je v úpadku podle zvláštního právního
předpisu^19a),  ^127),  a  u  ostatních poplatníků s výjimkou závazků z
titulu  úvěrů,  půjček,  smluvních  pokut, úroků z prodlení, poplatků z
prodlení  a jiných sankcí nebo závazků, které při úhradě nejsou výdajem
na  dosažení,  zajištění  a  udržení  příjmů, nejedná-li se o závazky z
titulu  pořízení  hmotného  majetku a nájemného u finančního pronájmu s
následnou koupí najatého hmotného majetku,

13.  částku,  o kterou byl snížen základ daně podle § 34 odst. 9 a 10 v
předchozích zdaňovacích obdobích, pokud poplatník pohledávku vzniklou z
titulu postoupení majetkového podílu dále postoupil,

b) se snižuje o

1.  rozdíl,  o  který  smluvní  pokuty  a  úroky z prodlení, poplatky z
prodlení,  penále  a  jiné  sankce  ze  závazkových vztahů zúčtované ve
prospěch  výnosů  podle  zvláštního právního předpisu^20) u poplatníka,
který  vede  účetnictví,  převyšují  přijaté  částky v tomto zdaňovacím
období.  Do  tohoto  rozdílu  nelze zahrnout částky pohledávek z těchto
sankcí,  které  zanikly  v  průběhu  nebo  k poslednímu dni zdaňovacího
období.  Za  zánik pohledávky se pro účely tohoto ustanovení považuje i
její postoupení,

2.  částky  pojistného  na  sociální  zabezpečení,  příspěvku na státní
politiku  zaměstnanosti  a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, o
které   byl  zvýšen  výsledek  hospodaření  u  poplatníka,  který  vede
účetnictví,  podle  písmene  a)  bodu  5,  dojde-li  k jejich odvedení.
Obdobně  to  platí  pro  právního  nástupce  poplatníka  zaniklého  bez
provedení likvidace, pokud tyto částky pojistného a příspěvku odvede za
poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,

3.  částky  dalších  výdajů  (nákladů),  které lze uplatnit jako výdaje
(náklady)  na  dosažení,  zajištění  a udržení zdanitelných příjmů, jen
pokud  byly  zaplaceny,  dojde-li k jejich zaplacení v jiném zdaňovacím
období,  než  ve  kterém  tyto  náklady ovlivnily výsledek hospodaření.
Obdobně  to  platí  pro  právního  nástupce  poplatníka  zaniklého  bez
provedení  likvidace. Základ daně nelze snížit o zaplacené úroky, které
nebyly  výdajem  (nákladem)  na  dosažení, udržení a zajištění příjmů z
důvodů uvedených v § 25 odst. 1 písm. w),

4. částky zaúčtované podle zvláštního právního předpisu^20) ve prospěch
výnosů  nebo  nákladů  v  účetnictví  společníka  při nabytí akcií nebo
obchodního  podílu v rámci přeměny podle zvláštního předpisu^70), pokud
v této souvislosti nedojde ke zvýšení nabývací ceny (§ 24 odst. 7),

5. částky zaúčtované podle zvláštního právního předpisu^20) ve prospěch
výnosů  nebo  nákladů  v  účetnictví  společníka při nabytí akcií tímto
společníkem,  pokud  tyto  akcie byly nově emitovány na základě zvýšení
základního  kapitálu  podle  zvláštního  předpisu^131),  byl-li zdrojem
tohoto zvýšení zisk společnosti, fond vytvořený ze zisku či jiné složky
vlastního  kapitálu,  pokud  v  této  souvislosti  nedojde  ke  zvýšení
nabývací ceny (§ 24 odst. 7),

c) lze snížit o

1. částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy,

2. částky nezahrnuté do výdajů (nákladů), které lze podle tohoto zákona
do výdajů (nákladů) zahrnout,

3.  částky  související  s  rozpouštěním  rezerv  a  opravných položek,
jejichž  tvorba nebyla pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení,
zajištění  a  udržení  příjmů,  pokud  jsou  podle  zvláštního právního
předpisu^20) zaúčtovány ve prospěch nákladů nebo výnosů,

4.  oceňovací  rozdíl  vzniklý jinak než koupí majetku, není-li v tomto
zákoně dále stanoveno jinak,

5.  částky  ve  výši záporného rozdílu mezi oceněním podniku nebo části
podniku  tvořící samostatnou organizační složku při nabytí vkladem nebo
přeměnou^131)  a  souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku
sníženým  o  převzaté  závazky  (goodwill), pokud jsou podle zvláštního
právního předpisu^20) zaúčtovány ve prospěch výnosů,

6.  hodnotu  závazku  nebo  část závazku zaniklého splněním, započtením
nebo  splynutím,  o  kterou byl zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl
mezi  příjmy  a  výdaji  podle  písmene a) bodu 12; o tuto hodnotu může
snížit  výsledek  hospodaření  nebo  rozdíl  mezi příjmy a výdaji podle
odstavce  2  i  právní  nástupce  poplatníka  zaniklého  bez  provedení
likvidace  nebo  právní  nástupce poplatníka, který je fyzickou osobou,
pokud  u  těchto právních nástupců tento závazek nebo jeho část takovým
způsobem  zanikl  a  o  hodnotu  tohoto  závazku  nebo  jeho část byl u
poplatníka  zaniklého bez provedení likvidace nebo poplatníka, který je
fyzickou  osobou, zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a
výdaji  podle písmene a) bodu 12. Obdobně postupují poplatníci s příjmy
podle § 7 nebo 9, kteří nevedou účetnictví.

Obdobně  se  postupuje,  je-li daňové přiznání podáváno za jiné období,
než je zdaňovací období.

(4) Do základu daně podle odstavce 1 se nezahrnují

a)  u  poplatníků  uvedených  v  §  2 odst. 2, v § 17 odst. 3 a u stálé
provozovny  (§  22  odst.  2)  příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní
sazbou  podle  §  36.  U penzijních fondů se do základu daně nezahrnují
také  úrokové  příjmy  z  dluhopisu^35a)  a  obdobného cenného papíru v
zahraničí,  z  dividend  a  z  podílů  na likvidačním zůstatku nebo jim
obdobná  plnění  plynoucí  ze  zahraničí,  ze směnky vystavené bankou k
zajištění  pohledávky  vzniklé  z  vkladu věřitele, z vkladního listu a
vkladu  mu  na  roveň  postavenému,^35b)  úroky,  výhry a jiné výnosy z
vkladu na vkladní knížce a vkladovém účtu,^35d)

b) příjmy, které jsou zdaňovány sazbou daně podle § 21 odst. 4,

c) příjmy z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotu při následném
snížení základního kapitálu,

d)  částky,  které  již  byly  zdaněny  podle  tohoto  zákona  u  téhož
poplatníka  nebo  u  poplatníka  zaniklého  bez  provedení  likvidace v
případě, kdy jsou příjmem u jeho právního nástupce,

e)  částky  zaúčtované  do  příjmů  (výnosů),  pokud souvisejí s výdaji
(náklady)  neuznanými  v  předchozích  zdaňovacích obdobích jako výdaje
(náklady)  na  dosažení,  zajištění a udržení příjmů, a to maximálně do
výše  těchto  neuznaných  výdajů  (nákladů)  v  předchozích zdaňovacích
obdobích.  Obdobně  postupují  poplatníci  uvedení v § 2, kteří nevedou
účetnictví,

f)  podíl  na  likvidačním  zůstatku  nebo  vypořádací podíl společníka
veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti,

g)  částka  zaúčtovaná  do  příjmů  (výnosů)  podle zvláštního právního
předpisu,^20) pokud souvisí s výdajem (nákladem) vynaloženým na příjem,
který  nebyl v předchozích zdaňovacích obdobích předmětem daně nebo byl
od  daně  osvobozen, a to maximálně do výše tohoto souvisejícího výdaje
(nákladu),

h)  částka  vyplacená  společníkovi  obchodní  společnosti nebo členovi
družstva  z  titulu  účasti  v  obchodní  společnosti nebo družstvu při
snížení  základního  kapitálu, která snižuje nabývací cenu podílu (§ 24
odst. 7),

i)  změna  ocenění  podílu  v  obchodní  společnosti  nebo  v  družstvu
ekvivalencí  (protihodnotou),  pokud  je  zaúčtována  podle  zvláštního
právního  předpisu^20)  jako  náklad  nebo  výnos.  Ocenění ekvivalencí
(protihodnotou)  se  pro  účely  tohoto  zákona  nepovažuje  za ocenění
reálnou hodnotou,^20)

j)  u  poplatníka uvedeného v § 17 částka zaúčtovaná ve prospěch výnosů
ve  výši  rozdílu  mezi  oceněním  nepeněžitého  vkladu  a  výší vkladu
vyplácená  obchodní  společností  společníkovi  nebo  družstvem členovi
družstva,^94) pokud se o ni snižuje nabývací cena podílu,

k)   změna  reálné  hodnoty  (oceňovací  rozdíl)  u  pohledávek,  které
poplatník  nabyl  a  určil  k obchodování, o kterých je účtováno jako o
nákladu nebo výnosu podle zvláštního právního předpisu,^20)

l) změna reálné hodnoty (oceňovací rozdíl) u podílu, který se v souladu
se  zvláštním  právním předpisem20) oceňuje reálnou hodnotou a který by
byl  při převodu osvobozen podle § 19 odst. 1 písm. ze) nebo podle § 19
odst. 9,

m)  rozdíl  mezi  hodnotou  majetkových podílů stanovených podle jiného
právního  předpisu  o  transformaci družstev a vyplacenou částkou podle
dohody mezi povinnou a oprávněnou osobou.

(5)  Náklady  (výdaje)  související  s druhem činnosti nebo jednotlivou
činností  v  rámci  téhož  druhu činnosti, z níž dosažené příjmy nejsou
předmětem  daně  nebo jsou předmětem daně, ale jsou od daně osvobozeny,
nelze přičítat k nákladům (výdajům) souvisejícím s druhem činnosti nebo
jednotlivou  činností  v  rámci  téhož  druhu  činnosti, z níž dosažené
příjmy jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny.

(6)  Za  příjmy se považuje jak peněžní plnění, tak i nepeněžní plnění,
oceněné  podle  zvláštního  předpisu,^1a)  pokud  tento zákon nestanoví
jinak;  přitom  se  příjmy  získané  směnou  posuzují  pro účely zákona
obdobně  jako  příjmy  získané  prodejem.  Nepeněžním příjmem vlastníka
(pronajímatele)  jsou  výdaje  (náklady) vynaložené nájemcem na najatém
majetku  se  souhlasem  pronajímatele  nad rámec smluveného nájemného a
nehrazené vlastníkem (pronajímatelem), a to:

a)  ve  zdaňovacím období, kdy došlo k ukončení nájmu, pokud nepeněžním
plněním jsou výdaje (náklady) uvedené v § 24 odst. 2 písm. zb) a výdaje
na  dokončené  technické  zhodnocení  (§ 33), za podmínky, že o hodnotu
technického  zhodnocení  nezvýšil vlastník (pronajímatel) vstupní cenu,
ani  nebylo  v průběhu nájmu odpisováno nájemcem. Toto nepeněžní plnění
se  ocení  zůstatkovou  cenou,  kterou  by  měl majetek při rovnoměrném
odpisování (§ 31 odst. 1 písm. a)), nebo znaleckým posudkem,

b)  ve  zdaňovacím  období, kdy došlo k ukončení nájmu nebo k písemnému
zrušení  souhlasu  vlastníka  s  odpisováním  doručenému nájemci, pokud
nepeněžním  plněním  jsou  výdaje  na dokončené technické zhodnocení (§
33),  které  odpisoval  nájemce se souhlasem vlastníka (pronajímatele).
Toto nepeněžní plnění se ocení zůstatkovou cenou, kterou by měl majetek
při  rovnoměrném  odpisování  (§  31  odst. 1 písm. a)), nebo znaleckým
posudkem,

c)  ve  zdaňovacím  období,  ve kterém bylo technické zhodnocení (§ 33)
uvedeno  do  užívání,  pokud  o hodnotu technického zhodnocení vlastník
(pronajímatel)  zvýší vstupní (zůstatkovou) cenu. Toto nepeněžní plnění
se ocení ve výši výdajů (nákladů) vynaložených nájemcem.

(7)  Liší-li  se  ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by
byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za
stejných  nebo  obdobných  podmínek,  a není-li tento rozdíl uspokojivě
doložen,  upraví správce daně základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl;
nelze-li  určit cenu, která by byla sjednávána mezi nezávislými osobami
v  běžných  obchodních  vztazích  za  stejných nebo obdobných podmínek,
použije  se  cena  zjištěná  podle  zvláštního právního předpisu.^1a) V
případě,  kdy  sjednaná výše úroků u půjčky^20d) a úvěru mezi spojenými
osobami je nižší, než by byla cena sjednaná mezi nezávislými osobami, a
věřitelem  je  poplatník uvedený v § 2 odst. 3 nebo v § 17 odst. 4 nebo
je  věřitelem společník nebo člen družstva uvedený v § 2 odst. 2 a § 17
odst.  3,  ustanovení věty první se nepoužije. Spojenými osobami se pro
účely tohoto zákona rozumí

a) kapitálově spojené osoby, přitom

1.  jestliže  se  jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích
právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo
hlasovacích právech více osob; a přitom tento podíl představuje alespoň
25  %  základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, jsou
všechny tyto osoby vzájemně osobami přímo kapitálově spojenými,

2.  jestliže se jedna osoba nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích
právech  druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na
kapitálu  nebo  hlasovacích  právech  více  osob;  a přitom tento podíl
představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv
těchto  osob,  jsou  všechny  tyto  osoby  vzájemně  osobami kapitálově
spojenými,

b) jinak spojené osoby, kterými jsou osoby

1. kdy se jedna osoba podílí na vedení nebo kontrole jiné osoby,

2.  kdy  se shodné osoby nebo osoby blízké^20c) podílejí na vedení nebo
kontrole  jiných  osob,  tyto  jiné  osoby  jsou vzájemně osobami jinak
spojenými.  Za  jinak  spojené  osoby se nepovažují osoby, kdy je jedna
osoba členem dozorčích rad obou osob,

3.  ovládající  a  ovládaná  a  také  osoby ovládané stejnou ovládající
osobou,

4. blízké,^20c)

5. které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně
nebo zvýšení daňové ztráty.

Podíl   na  základním  kapitálu  nebo  podíl  s  hlasovacím  právem  ve
zdaňovacím  období  nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, se
stanoví  jako  aritmetický  průměr  měsíčních  stavů. Účast v kontrolní
komisi  nebo  obdobném kontrolním orgánu a provádění kontroly za úplatu
se nepovažuje za podílení se na kontrole.

(8)  Výsledek  hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se
vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího
období)  předcházející  dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné
výdělečné činnosti, pronájmu nebo zahájení likvidace, se upraví

a)  u  poplatníků  uvedených v § 17, kteří vedou účetnictví, o zůstatky
vytvořených  rezerv^22a)  a  opravných položek, výnosů příštích období,
výdajů  příštích  období,  příjmů  příštích  období  a nákladů příštích
období, které nebudou prokazatelně zúčtovány v období likvidace,^20)

b) u poplatníků uvedených v § 2

1.  pokud  vedou  účetnictví,  o  zůstatky  vytvořených  rezerv^22a)  a
opravných  položek,  záloh,  výnosů  příštích  období,  výdajů příštích
období, příjmů příštích období a nákladů příštích období; avšak nájemné
včetně  nájemného  u  finančního  pronájmu  s  následnou koupí najatého
hmotného  majetku  se  do  základu  daně  zahrne  pouze  v poměrné výši
připadající  ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení
podnikatelské činnosti a do ukončení pronájmu,

2.  pokud  vedou  daňovou  evidenci, o hodnotu pohledávek, které by při
úhradě byly zdanitelným příjmem [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24
odst.  2  písm. y)] a hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem
na  dosažení,  zajištění  a  udržení  příjmů,  s  výjimkou  přijatých a
zaplacených   záloh,   o  cenu  nespotřebovaných  zásob  a  o  zůstatky
vytvořených   rezerv;^22a)  přitom  nájemné  u  finančního  pronájmu  s
následnou  koupí  najaté věci se do základu daně zahrne pouze v poměrné
výši  připadající  ze  sjednané  doby  na příslušné zdaňovací období do
ukončení podnikatelské činnosti nebo jiné samostatné výdělečné činnosti
nebo do ukončení pronájmu. Do základu daně se zahrne při dalším prodeji
nespotřebovaných  zásob  již zahrnutých do základu daně pouze rozdíl, o
který  převyšuje  cena,  za  kterou byly nespotřebované zásoby prodány,
cenu  nespotřebovaných  zásob  zahrnutých  do  základu daně. Obdobně se
postupuje  u  poplatníků,  kteří  měli  příjmy z pronájmu (§ 9) a kteří
nevedou  účetnictví, ale výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů
uplatňují nebo uplatňovali v prokázané výši,

3.  v  případech, kdy poplatník uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 nebo
podle § 9 odst. 4, o cenu nespotřebovaných zásob, o hodnotu pohledávek,
které  by  při  úhradě  byly zdanitelným příjmem [s výjimkou pohledávek
uvedených v § 24 odst. 2 písm. y)] a zaplacených záloh.

Stejným  způsobem  postupují  poplatníci uvedení v § 2, pokud v průběhu
zdaňovacího   období  přeruší  podnikatelskou  nebo  jinou  samostatnou
výdělečnou  činnost  (§  7)  nebo pronájem (§ 9), a podnikatelskou nebo
jinou samostatnou výdělečnou činnost (§ 7) nebo pronájem (§ 9) nezahájí
do  termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období,
ve  kterém byly podnikatelská nebo jiná samostatná výdělečná činnost (§
7)  nebo  pronájem  (§  9)  přerušeny.  Stejným způsobem dále postupují
poplatníci  uvedení  v § 2 při změně způsobu uplatňování výdajů podle §
24  na  způsob  podle  §  7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 anebo při zahájení
účtování,  nebo při zahájení vedení daňové evidence. Základ daně (dílčí
základ  daně)  se  upraví za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu
období,  ve  kterém  ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo; v tomto
případě  se  má  za  to,  že  poplatník  není v prodlení, jestliže podá
dodatečné  daňové  přiznání  a  zaplatí  daň  nejpozději do dne, kdy je
povinen  podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém ke
změně uplatňování výdajů došlo.

(9)  U  poplatníků,  kteří  vedou  účetnictví,  se výsledek hospodaření
neupravuje  o oceňovací rozdíl ze změny reálné hodnoty podle zvláštního
právního předpisu^20)

a)  cenného papíru s výjimkou směnek a s výjimkou uvedenou v § 23 odst.
4 písm. l),

b) derivátu a části majetku a závazku zajištěného derivátem,

c)  závazku  vrátit  cenný  papír, který poplatník zcizil a do okamžiku
ocenění jej nezískal zpět,

d)  finančního  umístění  a technických rezerv u poplatníků, kteří mají
povolení  k  provozování  pojišťovací  nebo  zajišťovací činnosti podle
zvláštního právního předpisu^89).

(10)  Pro  zjištění základu daně se vychází z účetnictví vedeného podle
zvláštního  předpisu,^20)  pokud  zvláštní  předpis  nebo  tento  zákon
nestanoví  jinak  anebo  pokud  nedochází  ke krácení daňové povinnosti
jiným způsobem.

(11)  U  stálé  provozovny  (§ 22 odst. 2) nemůže být základ daně nižší
nebo  daňová  ztráta  vyšší,  než  jaké  by  dosáhl z téže nebo podobné
činnosti  vykonávané  za  obdobných  podmínek  poplatník  se  sídlem či
bydlištěm  na  území  České  republiky.  Ke  stanovení může být použito
poměru zisku nebo ztráty k nákladům nebo hrubým příjmům u srovnatelných
poplatníků nebo činností, srovnatelné výše obchodního rozpětí (provize)
a  jiných  srovnatelných  údajů.  Rovněž  lze  použít  metody rozdělení
celkových  zisků  nebo  ztrát  zřizovatele stálé provozovny jeho různým
částem.

(12) Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v §
2, pokud není v § 5 stanoveno jinak.

(13)  U  poplatníků, kteří nevedou účetnictví při vložení pohledávky do
obchodní  společnosti  nebo  družstva  a  při  postoupení pohledávky, s
výjimkou  pohledávky  podle § 33a zákona o úpravě vlastnických vztahů k
půdě a jinému zemědělskému majetku, je příjmem hodnota této pohledávky,
a  to i v případě, že se jedná o pohledávku postoupenou nebo pohledávku
vloženou  za  cenu  nižší,  než  je její hodnota. Pokud byla pohledávka
postoupena  za  cenu  vyšší, než je její hodnota, je příjmem tato vyšší
cena.  Při  postoupení  pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) je
příjmem částka, za kterou byly pohledávky postoupeny.

(14) Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví u poplatníka s
příjmy  podle  §  7  lze  hodnotu  zásob  a pohledávek, které poplatník
evidoval  v  době  zahájení vedení účetnictví, zahrnout do základu daně
buď  jednorázově  v  době zahájení vedení účetnictví nebo postupně po 9
následujících  zdaňovacích období, počínaje zdaňovacím obdobím zahájení
vedení  účetnictví.  Ukončí-li  nebo  přeruší-li poplatník činnost nebo
ukončí-li  vedení  účetnictví,  nebo vloží-li pohledávky nebo zásoby do
obchodní  společnosti  nebo družstva, anebo změní-li způsob uplatňování
výdajů  podle  §  24  na  uplatňování  výdajů  podle  §  7 odst. 7 před
uplynutím  doby zahrnování zásob a pohledávek do základu daně, zvýší ve
zdaňovacím  období, ve kterém byla činnost přerušena nebo ukončena nebo
ve  kterém  bylo  ukončeno  vedení  účetnictví,  nebo  ve kterém vložil
pohledávky  nebo  zásoby do obchodní společnosti nebo družstva anebo ve
kterém  uplatňoval  výdaje  podle  § 24 před změnou způsobu uplatňování
výdajů  podle  §  7  odst. 7, základ daně o hodnotu zásob a pohledávek,
které nezahrnul do základu daně.

(15)  Do  základu  daně se zahrnuje i rozdíl mezi oceněním podniku nebo
části  podniku,  tvořící  samostatnou  organizační složku,^70) nabytého
koupí  a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví
prodávajícího  sníženým  o převzaté závazky (dále jen „oceňovací rozdíl
při  koupi  podniku  nebo  části podniku“). Kladný oceňovací rozdíl při
koupi  podniku  nebo  části  podniku  se  zahrnuje  do výdajů (nákladů)
rovnoměrně  během  180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet
měsíců  v  příslušném zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno
daňové  přiznání. Záporný oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo části
podniku  je  částkou  zvyšující  výsledek  hospodaření nebo rozdíl mezi
příjmy  a  výdaji  rovnoměrně  během  180  měsíců,  a to v poměrné výši
připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období nebo období,
za  něž  je  podáváno daňové přiznání, pokud nebyl ve stejné výši podle
zvláštního  právního předpisu^20) součástí příjmů (výnosů). Neodepsanou
část záporného oceňovacího rozdílu při koupi podniku nebo části podniku
je  poplatník  povinen  zahrnout  do základu daně při vyřazení poslední
složky  dlouhodobého  nehmotného majetku nebo hmotného majetku; obdobně
lze  postupovat  i  u neodepsané části kladného oceňovacího rozdílu při
koupi  podniku  nebo  části  podniku.  Při postupném vyřazování majetku
tvořícího  koupený podnik nebo část podniku se oceňovací rozdíl nemění.
Při  nájmu  podniku,^70)  jehož pronajímatel odpisoval oceňovací rozdíl
při  koupi  podniku nebo části podniku, může nájemce na základě písemné
smlouvy  s  pronajímatelem  pokračovat  v zahrnování tohoto oceňovacího
rozdílu do základu daně obdobně po dobu trvání nájmu. Při fúzi nebo při
převodu  jmění  na  společníka  nebo při rozdělení obchodní společnosti
nebo  družstva^70),  kdy  rozdělovaná obchodní společnost nebo družstvo
zaniká,  se neodepsaná část kladného nebo záporného oceňovacího rozdílu
při  koupi podniku nebo části podniku zahrne do základu daně zanikající
obchodní   společnosti   nebo  družstva,  pokud  nebylo  dohodnuto,  že
nástupnická obchodní společnost nebo družstvo pokračuje v zahrnování do
základu daně obdobně, jako by k přeměně nedošlo. Při rozdělení obchodní
společnosti  nebo  družstva,  kdy  rozdělovaná obchodní společnost nebo
družstvo   zaniká  a  nástupnická  obchodní  společnost  nebo  družstvo
pokračuje  v zahrnování kladného nebo záporného oceňovacího rozdílu při
koupi  podniku  nebo  části  podniku  do základu daně, může nástupnická
obchodní  společnost  nebo družstvo tento oceňovací rozdíl zahrnovat do
základu daně pouze v rozsahu zjištěném podle ekonomicky zdůvodnitelného
kritéria.   Při  rozdělení  obchodní  společnosti  nebo  družstva,  kdy
rozdělovaná  obchodní společnost nebo družstvo nezaniká, je kladný nebo
záporný oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo části podniku zahrnován
do  základu  daně  rozdělované  obchodní společnosti nebo družstva a do
základu  daně  nástupnické  obchodní  společnosti nebo družstva pouze v
rozsahu  zjištěném  podle  ekonomicky  zdůvodnitelného kritéria. Kladný
nebo  záporný  rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku, tvořící
samostatnou  organizační  složku,^70)  nabytého  koupí  a souhrnem jeho
individuálně  přeceněných  složek  majetku  sníženým o převzaté závazky
(goodwill)  se  zahrnuje  do základu daně obdobně jako oceňovací rozdíl
při koupi podniku nebo části podniku.

(16)  Při  prodeji  podniku  nebo  jeho části poplatníkem, který nevede
účetnictví,  vstupuje  do základu daně příjem z prodeje a hodnota všech
postupovaných závazků. Jsou-li součástí prodeje podniku nebo jeho části
i  zásoby  uplatněné  jako  výdaj,  zvýší  se základ daně o rozdíl mezi
hodnotou  zásob  a  jejich  cenou stanovenou při prodeji. Jedná-li se o
plátce  daně  z  přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto ustanovení
hodnotou  závazků,  jedná-li  se o zdanitelné plnění podléhající dani z
přidané hodnoty se sníženou nebo základní sazbou, hodnota včetně daně z
přidané  hodnoty.  Pro  účely tohoto ustanovení se nepoužije ustanovení
odstavce 13.

(17)  Při  nabytí majetku a závazků poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3
nebo  stálou  provozovnou  poplatníka uvedeného v § 17 odst. 4 na území
České  republiky  vkladem, převodem podniku nebo jeho samostatné části,
fúzí  společností nebo rozdělením společnosti od poplatníka uvedeného v
§  17  odst.  4  nebo  při přemístění majetku a závazků ze zahraničí do
stálé provozovny poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 nebo v § 17 odst. 4
na  území  České republiky se pro přepočet hodnoty majetku a závazků na
české  koruny  použijí  kursy  devizového trhu vyhlášené Českou národní
bankou  ke  dni  převodu  vlastnictví  u  majetku nabytého vkladem nebo
převodem  podniku  nebo  k  rozhodnému  dni  u  majetku  nabytého  fúzí
společností  nebo rozdělením společnosti od poplatníka uvedeného v § 17
odst.  4,  který  nemá stálou provozovnu na území České republiky, a to
bez  přihlédnutí k oceňovacím rozdílům vyplývajícím z přecenění majetku
a  závazků  v  souladu  s právními předpisy příslušného státu (dále jen
„přepočtená  zahraniční  cena“).  Stejný  kurs  se použije pro přepočet
hodnoty  uplatněných  odpisů, opravných položek, daňové ztráty, rezerv,
odčitatelných položek a obdobných položek uplatněných podle příslušných
právních  předpisů  v  zahraničí. Přepočtená zahraniční cena se použije
také pro účely uvedené v § 24 odst. 11.

Společný  systém  zdanění  při  převodu  podniku, výměně podílů, fúzi a
rozdělení

§ 23a

Převod podniku nebo jeho samostatné části na společnost

(1) Převodem podniku nebo jeho samostatné části na společnost (dále jen
„převod podniku nebo jeho samostatné části“) se pro účely tohoto zákona
rozumí  postup,  při  kterém  společnost převádí, bez toho, aby zanikla
(dále  jen  „převádějící  společnost“),  podnik  nebo  jeho část, která
představuje   samostatný   organizační   a  funkční  celek  sloužící  k
provozování jednoho nebo více předmětů podnikání (dále jen „podnik nebo
jeho  samostatná  část“),  na  jinou  společnost (dále jen „přijímající
společnost“)  tak,  že  za  převedený podnik nebo jeho samostatnou část
získá  převádějící  společnost  podíl v přijímající společnosti nebo se
zvýší její vklad do základního kapitálu přijímající společnosti.

(2) Nabývací cenou podílu v přijímající společnosti je cena převedeného
podniku nebo jeho samostatné části, jak byl oceněn pro nepeněžitý vklad
podle  zvláštního  právního  předpisu,^70)  v  ostatních případech cena
zjištěná podle zvláštního právního předpisu.^1a)

(3)  Příjmy  (výnosy)  vzniklé  u  převádějící  společnosti při převodu
podniku nebo jeho samostatné části v souvislosti s oceněním převedeného
majetku  a závazků pro účely převodu podniku nebo jeho samostatné části
se nezahrnují do základu daně.

(4)  Přijímající společnost nebo přijímající společnost prostřednictvím
své  stálé  provozovny  umístěné  na  území České republiky pokračuje v
odpisování  započatém  převádějící  společností  u převedeného hmotného
majetku  a nehmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona.
Je-li  převádějící  společnost  poplatníkem  uvedeným  v § 17 odst. 4 a
tento hmotný majetek a nehmotný majetek nebyl součástí stálé provozovny
na   území   České   republiky,  pro  stanovení  odpisů  u  přijímající
společnosti se použije obdobně ustanovení § 32c.

(5)  Přijímající společnost nebo přijímající společnost prostřednictvím
své stálé provozovny umístěné na území České republiky je oprávněna

a)  převzít rezervy a opravné položky související s převedeným podnikem
nebo  s jeho samostatnou částí, vytvořené převádějící společností podle
zvláštního  právního  předpisu^22a)  za  podmínek, které by platily pro
převádějící společnost, pokud by se převod podniku nebo jeho samostatné
části  neuskutečnil,  a  pokračovat  v  jejich  tvorbě podle zvláštního
právního předpisu^22a); přitom je-li převádějící společnost poplatníkem
uvedeným  v  §  17 odst. 4, který nemá stálou provozovnu na území České
republiky,  lze  převzít  položky  obdobného  charakteru jako rezervy a
opravné  položky  související  s  převedeným  podnikem  vytvořené podle
příslušného  právního  předpisu jiného členského státu, avšak maximálně
do   výše   stanovené   podle  zvláštního  právního  předpisu^22a)  pro
poplatníky  uvedené  v  §  17  odst.  3 a za podmínek stanovených tímto
zákonem,  a  pokračovat  v  jejich  tvorbě  podle  zvláštního  právního
předpisu^22a),

b)  převzít daňovou ztrátu nebo část daňové ztráty vyměřené převádějící
společnosti,  která souvisí s převedeným podnikem nebo jeho samostatnou
částí a dosud nebyla uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně
převádějící  společností. Tuto daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku
odčitatelnou  od  základu  daně  ve zdaňovacích obdobích zbývajících do
pěti  zdaňovacích  období  bezprostředně  následujících  po  zdaňovacím
období  nebo  období,  za něž je podáváno daňové přiznání za které byla
daňová  ztráta převádějící společnosti vyměřena za podmínek stanovených
tímto  zákonem.  Neprokáže-li  poplatník,  jaká  část  daňové ztráty se
vztahuje k převedenému podniku nebo k jeho samostatné části, stanoví se
tato  část  daňové  ztráty  podle  poměru  hodnoty  převedeného majetku
zachycené   v   účetnictví  převádějící  společnosti  podle  zvláštního
právního  předpisu^20)  bezprostředně před převodem snížené o převedené
závazky  při  převodu  podniku  nebo  jeho  samostatné  části a hodnoty
veškerého  majetku zachycené v účetnictví převádějící společnosti podle
zvláštního  právního předpisu^20) snížené o veškeré závazky převádějící
společnosti   bezprostředně   před  provedením  převodu;  přitom  je-li
převádějící  společnost poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 4, který nemá
stálou provozovnu na území České republiky, lze převzít daňovou ztrátu,
která  vznikla  převádějící  společnosti v jiném členském státu a která
nebyla  uplatněna  v jiném členském státu jako položka snižující základ
daně  převádějící  společnosti nebo jiné společnosti, maximálně však do
výše,  do  které  by  byla daňová ztráta stanovena podle tohoto zákona,
kdyby  převádějící společnost byla ve zdaňovacím období nebo období, za
něž   se   podává  daňové  přiznání,  v  němž  daňová  ztráta  vznikla,
poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3,

c)  převzít  položky  odčitatelné  od  základu  daně  vztahující  se  k
převedenému  podniku  nebo  jeho  samostatné části, na něž vznikl nárok
převádějící  společnosti  podle  § 34 odst. 4, 6, 9 a 10, a které dosud
nebyly uplatněny převádějící společností, za podmínek, které by platily
pro  převádějící  společnost,  pokud  by  se  převod  podniku nebo jeho
samostatné  části  neuskutečnil;  přitom  je-li  převádějící společnost
poplatníkem  uvedeným  v  § 17 odst. 4, který nemá stálou provozovnu na
území  České  republiky, lze převzít pouze položky obdobného charakteru
jako  položky  odčitatelné  podle  tohoto  zákona,  které  dosud nebyly
uplatněny  v  zahraničí, maximálně však do výše stanovené a za podmínek
stanovených tímto zákonem.

(6) Ustanovení odstavců 2, 3 a 5 se použijí, pokud

a)  převádějící  společnost  i  přijímající  společnost jsou poplatníky
uvedenými  v  §  17  odst.  3  a  mají  formu  akciové společnosti nebo
společnosti    s    ručením    omezeným   anebo   evropské   družstevní
společnosti^35g),

b)  převádějící  společnost je společností, která je daňovým rezidentem
jiného  členského  státu  Evropské  unie  a  přijímající  společnost je
poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo
společnosti    s    ručením    omezeným   anebo   evropské   družstevní
společnosti^35g)  a  převedený  majetek  a  závazky  nejsou  po převodu
součástí  stálé  provozovny přijímající společnosti umístěné mimo území
České republiky, nebo

c)  převádějící  společnost je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má
formu  akciové  společnosti  nebo  společnosti s ručením omezeným anebo
evropské  družstevní  společnosti^35g)  nebo  je  společností, která je
daňovým  rezidentem jiného členského státu Evropské unie, a přijímající
společnost je společností, která je daňovým rezidentem jiného členského
státu  Evropské  unie  a  převedený  majetek  a závazky jsou po převodu
součástí  stálé  provozovny  přijímající  společnosti umístěné na území
České republiky.

§ 23b

Výměna podílů

(1) Výměnou podílů se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém
jedna  společnost (dále jen „nabývající společnost“) získá podíl v jiné
společnosti (dále jen „nabytá společnost“) v rozsahu, který představuje
většinu  hlasovacích  práv  nabyté  společnosti,  a to tak, že poskytne
společníkům  nabyté  společnosti  za podíl v nabyté společnosti podíl v
nabývající  společnosti  s  případným  doplatkem na dorovnání. Většinou
hlasovacích práv se rozumí více než 50 % všech hlasovacích práv. Nabytí
podílu   v   nabyté   společnosti   provedené   nabývající  společností
prostřednictvím  obchodníka  s  cennými  papíry  nebo  osoby s obdobným
postavením  v  zahraničí  se  posuzuje  jako  jedna  transakce, a to za
předpokladu, že se uskuteční v rámci šestiměsíčního období.

(2)   Doplatkem  na  dorovnání  se  při  výměně  podílů  rozumí  platba
poskytnutá  bývalým  majitelům  podílu  v nabyté společnosti k podílu v
nabývající  společnosti  při  výměně  podílů, jež nesmí přesáhnout 10 %
jmenovité  hodnoty všech podílů v nabývající společnosti, nebo nelze-li
určit  jmenovitou  hodnotu podílu v nabývající společnosti, 10 % účetní
hodnoty všech podílů v nabývající společnosti.

(3)  Nabývací  cenou  podílu  v  nabývající společnosti je u společníka
nabyté  společnosti  hodnota,  jakou měl podíl v nabyté společnosti pro
účely tohoto zákona v době výměny. Stejným způsobem se stanoví nabývací
cena  podílu  v  nabývající společnosti, který není zahrnut v obchodním
majetku u poplatníka uvedeného v § 2.

(4)  Příjmy  (výnosy)  vzniklé u společníka nabyté společnosti z důvodu
přecenění  podílu v nabyté společnosti při převodu podílu se nezahrnují
při  výměně  podílů  do základu daně. Toto se nevztahuje na doplatek na
dorovnání.

(5)   Nabývací  cena  podílu  v  nabyté  společnosti  se  u  nabývající
společnosti   stanoví  jako  jejich  reálná  hodnota  podle  zvláštního
právního předpisu.^20)

(6)  Ustanovení odstavců 3 až 5 se použijí, pokud nabývající společnost
i  nabytá  společnost  jsou  poplatníky uvedenými v § 17 odst. 3, kteří
mají  formu  akciové  společnosti  nebo  společnosti s ručením omezeným
anebo  evropské  družstevní  společnosti^35g)  nebo  jsou společnostmi,
které  jsou  daňovými  rezidenty jiného členského státu Evropské unie a
společník nabyté společnosti

a) je poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, nebo

b)  není  poplatníkem  uvedeným  v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, ale
držel  podíl v nabyté společnosti a drží podíl v nabývající společnosti
prostřednictvím stálé provozovny, umístěné na území České republiky.

§ 23c

Fúze a rozdělení společností

(1)  Fúzí  společností  se  pro  účely tohoto zákona rozumí postup, při
kterém

a)  veškerý majetek a závazky jedné nebo více společností, která zaniká
a je zrušena bez likvidace (dále jen „zanikající společnost“), přechází
na  jinou  existující  společnost  (dále  jen  „nástupnická  existující
společnost“),   přičemž  společníci  zanikající  společnosti  zpravidla
nabudou   podíl   v  nástupnické  existující  společnosti  s  případným
doplatkem na dorovnání,

b)  veškerý  majetek  a závazky dvou nebo více zanikajících společností
přechází  na  nově  vzniklou společnost (dále jen „nástupnická založená
společnost“),  kterou  tyto  zanikající  společnosti  založily, přičemž
společníci   zanikajících   společností  nabudou  podíl  v  nástupnické
založené společnosti s případným doplatkem na dorovnání,

c)  veškerý  majetek a závazky zanikající společnosti přechází na jinou
společnost,  která  je jediným společníkem zanikající společnosti (dále
jen „nástupnická společnost, která je jediným společníkem“).

(2)  Rozdělením  společnosti  se pro účely tohoto zákona rozumí postup,
při kterém

a)  veškerý majetek a závazky zanikající společnosti přechází na 2 nebo
více   existujících   nebo   nově   vzniklých   společností  (dále  jen
„nástupnické společnosti při rozdělení“), přičemž společníci zanikající
společnosti  zpravidla  nabudou podíl v nástupnických společnostech při
rozdělení s případným doplatkem na dorovnání, nebo

b)   vyčleněná   část  jmění  společnosti,  která  nezaniká  (dále  jen
„rozdělovaná  společnost“)  přechází  na  jednu nebo více nástupnických
společností  při  rozdělení, přičemž společníci rozdělované společnosti
zpravidla  nabudou  podíl  v nástupnické společnosti při rozdělení nebo
nástupnických  společnostech  při  rozdělení  s  případným doplatkem na
dorovnání.

(3)  Za  fúzi  společností  a  rozdělení  společnosti  se považují také
přeměny  společnosti  podle  zvláštního  právního předpisu,^131) přitom
převod  jmění  na  společníka  se  považuje  za fúzi společností, pouze
jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 1 písm. c).

(4)  Příjmy  (výnosy)  nástupnické  existující společnosti, nástupnické
založené   společnosti,   nástupnické  společnosti,  která  je  jediným
společníkem,  nebo  nástupnické  společnosti  při rozdělení společnosti
vzniklé z důvodu přecenění majetku a závazků pro účely fúze společností
nebo rozdělení společnosti se nezahrnují do základu daně.

(5)  Příjmy (výnosy) společníka zanikající nebo rozdělované společnosti
vzniklé z důvodu přecenění majetku a závazků pro účely fúze společností
nebo  rozdělení  společnosti  se  nezahrnují  do  základu daně. Toto se
nevztahuje  na  doplatek  na  dorovnání.  Ustanovení tohoto odstavce se
použije,  pokud  zanikající  nebo  rozdělovaná společnost i nástupnická
existující  společnost,  nástupnická  založená  společnost, nástupnická
společnost,  která  je jediným společníkem, nebo nástupnická společnost
při  rozdělení  jsou  poplatníky  uvedenými  v § 17 odst. 3, kteří mají
formu  akciové  společnosti  nebo  společnosti s ručením omezeným anebo
evropské  družstevní  společnosti^35g),  nebo  jsou společnostmi, které
jsou   daňovými  rezidenty  jiného  členského  státu  Evropské  unie  a
společník zanikající nebo rozdělované společnosti

a) je poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, nebo

b)  není  poplatníkem  uvedeným  v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, ale
drží  podíl  v  rozdělované  společnosti  nebo držel podíl v zanikající
společnosti   a   drží  podíl  v  nástupnické  existující  společnosti,
nástupnické  založené  společnosti,  nástupnické  společnosti, která je
jediným   společníkem,   nebo  nástupnické  společnosti  při  rozdělení
prostřednictvím stálé provozovny umístěné na území České republiky.

(6)   Nabývací  cenou  podílu  v  nástupnické  existující  společnosti,
nástupnické  založené  společnosti,  nástupnické  společnosti, která je
jediným   společníkem,   nebo  nástupnické  společnosti  při  rozdělení
získaného   při  fúzi  společností  nebo  rozdělení  společnosti  je  u
společníka  zanikající  nebo rozdělované společnosti hodnota, jakou měl
podíl v zanikající nebo rozdělované společnosti pro účely tohoto zákona
ke  dni  předcházejícímu  rozvahový  den  před rozhodným dnem fúze nebo
rozdělení. Nabývací cena podílu u společníka zanikající společnosti při
rozdělení  nebo  rozdělované  společnosti  se  rozdělí na nabývací cenu
podílu  na  rozdělované  společnosti  a  na  nabývací  cenu  podílu  na
nástupnické  společnosti  při rozdělení nebo na nabývací ceny podílů na
nástupnických   společnostech   při  rozdělení  na  základě  ekonomicky
zdůvodnitelného  kritéria.  Stejným  způsobem  se stanoví nabývací cena
podílu  v  nástupnické  existující  společnosti,  nástupnické  založené
společnosti,  nástupnické  společnosti,  která  je jediným společníkem,
nebo  nástupnické  společnosti  při  rozdělení,  který  není  zahrnut v
obchodním majetku u poplatníka uvedeného v § 2.

(7) Nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost,
nástupnická  společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická
společnost   při  rozdělení  nebo  nástupnická  existující  společnost,
nástupnická  založená  společnost,  nástupnická  společnost,  která  je
jediným   společníkem,   nebo   nástupnická  společnost  při  rozdělení
prostřednictvím  své stálé provozovny umístěné na území České republiky
pokračuje   v   odpisování   započatém   zanikající  nebo  rozdělovanou
společností  u  hmotného  majetku  a  nehmotného  majetku, jež přešel v
důsledku  fúze  společností  nebo  rozdělení  společnosti,  a který lze
odpisovat  podle  tohoto  zákona.  Je-li  zanikající  nebo  rozdělovaná
společnost poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 4 a tento hmotný majetek a
nehmotný  majetek  nebyl  součástí  stálé  provozovny  na  území  České
republiky,  pro  stanovení  odpisů u nástupnické společnosti se použije
obdobně ustanovení § 32c.

(8) Nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost,
nástupnická  společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická
společnost   při  rozdělení  nebo  nástupnická  existující  společnost,
nástupnická  založená  společnost,  nástupnická  společnost,  která  je
jediným   společníkem,   nebo   nástupnická  společnost  při  rozdělení
prostřednictvím své stálé provozovny umístěné na území České republiky,
je oprávněna

a)   převzít  rezervy  a  opravné  položky  vytvořené  zanikající  nebo
rozdělovanou  společností  podle  zvláštního  právního předpisu^22a) za
podmínek, které by platily pro zanikající nebo rozdělovanou společnost,
pokud  by se fúze společností nebo rozdělení společnosti neuskutečnily,
a  pokračovat  v jejich tvorbě podle zvláštního právního předpisu^22a);
přitom   je-li   zanikající  nebo  rozdělovaná  společnost  poplatníkem
uvedeným  v  §  17 odst. 4, který nemá stálou provozovnu na území České
republiky,  lze  převzít  položky  obdobného  charakteru jako rezervy a
opravné  položky  související s převedeným majetkem a závazky vytvořené
podle  příslušného  právního  předpisu  jiného  členského  státu, avšak
maximálně do výše stanovené podle zvláštního právního předpisu^22a) pro
poplatníky  uvedené  v  §  17  odst.  3 a za podmínek stanovených tímto
zákonem,  a  pokračovat  v  jejich  tvorbě  podle  zvláštního  právního
předpisu^22a),

b)   převzít  daňovou  ztrátu  vyměřenou  zanikající  nebo  rozdělované
společnosti,  která  dosud nebyla uplatněna jako položka odčitatelná od
základu  daně  zanikající  nebo  rozdělované společností. Od zanikající
nebo  rozdělované společnosti lze převzít pouze část její daňové ztráty
v   rozsahu   zjištěném   podle  ekonomicky  zdůvodnitelného  kritéria;
ustanovení  §  38na  tím není dotčeno. Tuto daňovou ztrátu lze uplatnit
jako  položku  odčitatelnou  od  základu  daně  ve zdaňovacích obdobích
zbývajících  do  pěti zdaňovacích období bezprostředně následujících po
zdaňovacím  období  nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, za
které  byla  daňová  ztráta  zanikající  nebo  rozdělované  společnosti
vyměřena za podmínek stanovených tímto zákonem; přitom je-li zanikající
nebo  rozdělovaná společnost poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 4, který
nemá  stálou  provozovnu  na území České republiky, lze převzít daňovou
ztrátu,  která  vznikla zanikající nebo rozdělované společnosti v jiném
členském  státu  a  která  nebyla uplatněna v jiném členském státu jako
položka   snižující  základ  daně  zanikající,  rozdělované  nebo  jiné
společnosti, maximálně však do výše jak by byla daňová ztráta stanovena
podle  tohoto zákona, kdyby zanikající nebo rozdělovaná společnost byla
ve  zdaňovacím období, nebo období, za něž se podává daňové přiznání, v
němž daňová ztráta vznikla, poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3,

c)  převzít  položky  odčitatelné  od základu daně, na něž vznikl nárok
zanikající nebo rozdělované společnosti podle § 34 odst. 4, 6, 9 a 10 a
které  dosud  nebyly uplatněny zanikající nebo rozdělovanou společností
za   podmínek,  které  by  platily  pro  zanikající  nebo  rozdělovanou
společnost,  pokud  by  se  fúze společností nebo rozdělení společnosti
neuskutečnily.  Od  zanikající nebo rozdělované společnosti lze převzít
pouze  položky  odčitatelné  od  základu  daně,  na  něž  vznikl  nárok
zanikající nebo rozdělované společnosti a které nebyly dosud zanikající
nebo rozdělovanou společností uplatněny, a to pouze v rozsahu zjištěném
podle ekonomicky zdůvodnitelného kritéria; přitom je-li zanikající nebo
rozdělovaná  společnost poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 4, který nemá
stálou  provozovnu  na území České republiky, lze převzít pouze položky
obdobného  charakteru  jako  položky  odčitatelné  podle tohoto zákona,
které  dosud  nebyly  uplatněny  v  zahraničí,  maximálně  však do výše
stanovené a za podmínek stanovených tímto zákonem.

(9) Ustanovení odstavců 4, 5, 6 a 8 se použijí, pokud

a)   zanikající   společnost,   rozdělovaná  společnost  i  nástupnická
existující  společnost,  nástupnická  založená  společnost, nástupnická
společnost,  která  je jediným společníkem, nebo nástupnická společnost
při  rozdělení  jsou  poplatníky  uvedenými v § 17 odst. 3 a mají formu
akciové  společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo evropské
družstevní společnosti^35g), nebo

b)  zanikající  společnost  nebo rozdělovaná společnost je společností,
která  je  daňovým  rezidentem  jiného  členského státu Evropské unie a
nástupnická  existující  společnost,  nástupnická  založená společnost,
nástupnická  společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická
společnost  při  rozdělení  je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má
formu  akciové  společnosti  nebo  společnosti s ručením omezeným anebo
evropské  družstevní  společnosti^35g),  a pokud majetek a závazky, jež
přešly  ze  zanikající  společnosti  nebo  rozdělované  společnosti  na
nástupnickou  existující společnost, nástupnickou založenou společnost,
nástupnickou   společnost,   která   je   jediným   společníkem,   nebo
nástupnickou  společnost při rozdělení v důsledku fúze společností nebo
rozdělení  společnosti,  nejsou  součástí  stálé provozovny nástupnické
existující  společnosti,  nástupnické založené společnosti, nástupnické
společnosti, která je jediným společníkem, nebo nástupnické společnosti
při rozdělení mimo území České republiky, nebo

c)  zanikající  společnost  nebo  rozdělovaná společnost je poplatníkem
uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti
s  ručením  omezeným anebo evropské družstevní společnosti^35g) nebo je
společností,   která  je  daňovým  rezidentem  jiného  členského  státu
Evropské unie a nástupnická existující společnost, nástupnická založená
společnost,  nástupnická společnost, která je jediným společníkem, nebo
nástupnická  společnost  při rozdělení je společností, která je daňovým
rezidentem  v  jiném  členském  státu  Evropské unie, a pokud majetek a
závazky,   jež   přešly  ze  zanikající  společnosti  nebo  rozdělované
společnosti   na   nástupnickou   založenou   společnost,  nástupnickou
společnost,  která je jediným společníkem, nebo nástupnickou společnost
při  rozdělení  v důsledku fúze společností nebo rozdělení společnosti,
jsou  součástí  stálé  provozovny  nástupnické  existující společnosti,
nástupnické  založené  společnosti,  nástupnické  společnosti, která je
jediným   společníkem,   nebo  nástupnické  společnosti  při  rozdělení
umístěné na území České republiky.

§ 23d

(1)  Poplatník, který splňuje podmínky uvedené v § 23a, 23b nebo § 23c,
oznámí  před  převodem  podniku  nebo  jeho  samostatné části nebo před
výměnou   podílů   svému  místně  příslušnému  správci  daně,  že  bude
postupovat podle § 23a, 23b nebo § 23c.

(2)  Ustanovení  § 23a odst. 2 a 5 písm. b) a c), § 23b odst. 5 a § 23c
odst. 8 písm. b) a c) nelze použít, pokud hlavním důvodem nebo jedním z
hlavních  důvodů  převodu  podniku  nebo  jeho samostatné části, výměny
podílů,  fúze  společností  nebo  rozdělení společnosti je snížení nebo
vyhnutí  se  daňové  povinnosti,  zejména  je-li  zjevné, že pro převod
podniku  nebo  jeho  samostatné  části, výměnu podílů, fúzi společností
nebo  rozdělení  společnosti  neexistují  řádné  ekonomické důvody jako
restrukturalizace nebo zvyšování efektivity činnosti společností, které
se  převodu  podniku  nebo  jeho  samostatné části, výměny podílů, fúze
společností nebo rozdělení společnosti účastní.

(3)  Je-li  při  převodu podniku nebo jeho samostatné části přijímající
společností  nebo  při  fúzi  společností  nebo  rozdělení  společnosti
zanikající  společností  nebo  rozdělovanou  společností,  nástupnickou
existující    společností,    nástupnickou    založenou    společností,
nástupnickou   společností,   která   je   jediným   společníkem,  nebo
nástupnickou  společností při rozdělení společnost, která po dobu delší
než  12  měsíců  předcházejících  převodu  podniku nebo jeho samostatné
části   nebo   rozhodnému   dni  fúze  nebo  rozdělení  ve  skutečnosti
nevykonávala  činnost,  má  se  za  to,  že neexistují řádné ekonomické
důvody pro operaci, neprokáže-li některý z dotčených poplatníků opak.

(4)  Převede-li převádějící společnost podíl v přijímající společnosti,
který získala za převedený podnik nebo jeho samostatnou část, nebo část
podílu  odpovídající  zvýšení  jejího  vkladu  do  základního  kapitálu
přijímající  společnosti,  kterou získala za převedený podnik nebo jeho
samostatnou  část, v době kratší než 1 rok po převodu podniku nebo jeho
samostatné části, ustanovení § 23a odst. 2 se nepoužije.

(5)  Převede-li nabývající společnost podíl v nabyté společnosti, který
získala  při  výměně  podílů, v době kratší než 1 rok po výměně podílů,
ustanovení § 23b odst. 5 se nepoužije.

(6)  Při  nedodržení podmínek stanovených v § 23a až 23c se základ daně
stanovený  s  využitím  §  23a  až  23c  posuzuje jako nesplnění daňové
povinnosti poplatníkem.

Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů

§ 24

nadpis vypuštěn

(1)  Výdaje  (náklady)  vynaložené  na  dosažení,  zajištění  a udržení
zdanitelných  příjmů  se  pro  zjištění  základu  daně  odečtou ve výši
prokázané  poplatníkem  a  ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními
předpisy.^5)  Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze
uplatnit  výdaje,  které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve
výdajích  na  dosažení,  zajištění  a  udržení  příjmů uplatněny. Pokud
poplatník  účtuje  v souladu se zvláštním právním předpisem^20) některé
účetní  operace  kompenzovaně, posuzují se náklady, jejichž uznatelnost
je  limitována  výší  příjmů s nimi souvisejících, obdobně jako by byly
účtovány odděleně náklady a výnosy.

(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také

a) odpisy hmotného majetku (§ 26 až 33),

b) zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2), s výjimkou uvedenou
v písmenu c) a § 25, a to u

1.  pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat podle přílohy č. 1 k
tomuto zákonu, při jejich vyřazení,

2.  prodaného  nebo  zlikvidovaného  hmotného  majetku, který lze podle
tohoto zákona odpisovat,

3.  hmotného  majetku  předaného  povinně  bezúplatně  podle zvláštních
předpisů, snížená o přijaté dotace na jeho pořízení.

Při  částečném  prodeji  nebo  zlikvidování hmotného majetku je výdajem
(nákladem)  poměrná  část  zůstatkové  ceny. Zůstatkovou cenu nebo její
část  nelze  uplatnit  v  případě,  kdy  je stavební dílo (dům, budova,
stavba)  likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbou nového
stavebního  díla  nebo  jeho  technickým  zhodnocením.  Obdobně se toto
ustanovení  vztahuje  na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného
majetku  odpisovaného  pouze  podle  zvláštního  právního předpisu,^20)
jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v).

c)  zůstatková  cena  hmotného  majetku  (§  29  odst.  2) vyřazeného v
důsledku  škody  jen  do  výše náhrad s výjimkou uvedenou v písmenu l).
Obdobně  se  toto  ustanovení  vztahuje  na  zůstatkovou  cenu hmotného
majetku  a  nehmotného  majetku  odpisovaného  pouze  podle  zvláštního
právního  předpisu,^20)  jehož  účetní  odpisy  jsou výdajem (nákladem)
podle písmene v),

d)  příspěvky  právnickým  osobám,  pokud povinnost členství vyplývá ze
zvláštního  právního  předpisu,  nebo  členství  je  nutnou podmínkou k
provozování  předmětu  podnikání  (činnosti), jakož i příspěvky placené
zaměstnavatelem  za  zaměstnance v případě, kdy členství zaměstnance je
podmínkou    k    provozování    předmětu    podnikání   (činnosti)^81)
zaměstnavatele,   a   dále  členský  příspěvek  poplatníka  organizacím
zaměstnavatelů  založeným  podle  zvláštního  právního  předpisu^96)  a
Hospodářské  komoře České republiky a Agrární komoře České republiky do
výše  0,5  %  úhrnu  vyměřovacích  základů  pro  pojistné  na  sociální
zabezpečení   a  příspěvek  na  státní  politiku  zaměstnanosti^21)  za
zdaňovací období nebo období, za které je podáváno daňové přiznání,

e)  pojistné  hrazené  poplatníkem,  pokud  souvisí s příjmem, který je
předmětem  daně  a  není  od  daně  osvobozen,  a dále pojistné hrazené
zaměstnavatelem  pojišťovně^89)  za  pojištění  rizika  placení náhrady
mzdy,  platu  nebo odměny nebo sníženého platu (snížení odměny) za dobu
dočasné  pracovní  neschopnosti  (karantény)  podle zvláštního právního
předpisu^47a),

f)  pojistné  na  sociální  zabezpečení  a příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti  a  pojistné  na  všeobecné  zdravotní  pojištění hrazené
zaměstnavatelem podle zvláštních právních předpisů^21). Toto pojistné a
příspěvek   jsou   u   poplatníků,   kteří  vedou  účetnictví,  výdajem
(nákladem),  jen  pokud byly zaplaceny, a to nejpozději do konce měsíce
následujícího  po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. Pokud je
daňový  subjekt  povinen  podat  podle  tohoto  zákona  nebo zvláštního
právního  předpisu28b)  daňové  přiznání  v průběhu zdaňovacího období,
jsou toto pojistné a příspěvek výdajem (nákladem) pouze tehdy, budou-li
zaplaceny  do  termínu  pro  podání  daňového přiznání. Toto pojistné a
příspěvek  zaplacené  po  uvedeném termínu jsou výdajem (nákladem) toho
zdaňovacího   období,   ve   kterém  byly  zaplaceny,  pokud  však  již
neovlivnily  základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích. Obdobně to
platí   pro   právního  nástupce  poplatníka  zaniklého  bez  provedení
likvidace,  pokud  toto  pojistné  a  příspěvek  zaplatí  za poplatníka
zaniklého bez provedení likvidace,

g)  výdaje  (náklady)  na provoz vlastního zařízení k ochraně životního
prostředí podle zvláštních předpisů,^22)

h) nájemné, a to

1.  nájemné,  s  výjimkou  nájemného  u finančního pronájmu s následnou
koupí  najaté věci a nájemného uvedeného v § 25 odst. 1 písm. za), a to
podle  zvláštního  právního  předpisu^20);  přitom  u nájemce, který má
najat podnik nebo část podniku, tvořící samostatnou organizační složku,
na  základě smlouvy o nájmu podniku nebo části podniku podle zvláštního
právního  předpisu^70)  (dále jen „smlouva o nájmu podniku“) je výdajem
(nákladem) pouze část nájemného, která převyšuje odpisy stanovené podle
zvláštního právního předpisu^20),

2.  nájemné  u  finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného
majetku,  který  lze  podle  zákona  odpisovat,  ve  výši a za podmínek
uvedených  v odstavcích 4, 15 nebo 16; přitom u poplatníků, kteří vedou
daňovou  evidenci,  je  nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí
najatého  hmotného  majetku  výdajem  jen v poměrné výši připadající ze
sjednané doby na příslušné zdaňovací období,

3.  nájemné  u  finančního pronájmu s následnou koupí movitého hmotného
majetku,  u  kterého  vstupní  cena  nepřevýší částku stanovenou v § 26
odst. 2 písm. a).

Nájemným  podle  bodů  2  a  3  je  u  postupníka  i jím hrazená částka
postupiteli  ve  výši  rozdílu  mezi  nájemným, které bylo postupitelem
zaplaceno,  a nájemným, které je u postupitele výdajem (nákladem) podle
§  24  odst.  6 při postoupení smlouvy o finančním pronájmu s následnou
koupí najatého hmotného majetku,

ch)  daň z převodu nemovitostí, a to i v případě zaplacení ručitelem za
původního   vlastníka,^26ch)  a  daň  z  nemovitostí,  jen  pokud  byly
zaplaceny,  dále  ostatní daně a poplatky s výjimkami uvedenými v § 25.
Daň  z  příjmů  zaplacená  v  zahraničí je u poplatníka uvedeného v § 2
odst.  2  a  v § 17 odst. 3 výdajem (nákladem) pouze u příjmů, které se
zahrnují do základu daně, případně do samostatného základu daně podle §
20b, a to pouze v rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovou povinnost
v  tuzemsku  podle § 38f. Tento výdaj (náklad) se uplatní ve zdaňovacím
období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, následujícím po
zdaňovacím  období,  nebo  období,  za něž je podáváno daňové přiznání,
jehož  se  týká  zahraniční  daň,  která  nebyla  započtena  na daňovou
povinnost v tuzemsku,

i)  rezervy  a opravné položky, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové
účely  stanoví  zvláštní  zákon^22a)  a  odstavec  9  pro  případy, kdy
pohledávka  byla  nabyta  přeměnou^131)  s  výjimkou rezerv vytvářených
poplatníky  v  souvislosti  s dosahováním příjmů plynoucích jim podle §
10,

j)  výdaje  (náklady)  na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a
zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na

1.  bezpečnost  a  ochranu  zdraví  při  práci  a  hygienické  vybavení
pracovišť,  výdaje (náklady) na pořízení ochranných nápojů lze uplatnit
v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy^122),

2.  závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní
péče   v   rozsahu  stanoveném  zvláštními  předpisy^23)  a  nehrazeném
zdravotní  pojišťovnou,^23a) na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření
stanovené zvláštními předpisy,

3. provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdaje (náklady) spojené
s  odborným  rozvojem zaměstnanců podle jiného právního předpisu^132) a
rekvalifikací  zaměstnanců  podle jiného právního předpisu upravujícího
zaměstnanost^133), pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele,

4. provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, nebo
příspěvky  na  stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a
poskytované  až  do  výše  55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu^110),
maximálně  však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance v § 6
odst.  7 písm. a) při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin. Příspěvek na
stravování   lze   uplatnit   jako  výdaj  (náklad),  pokud  přítomnost
zaměstnance  v  práci  během  této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny.
Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno
jídlo  za  zaměstnance,  pokud  délka  jeho  směny  v  úhrnu s povinnou
přestávkou   v   práci,  kterou  je  zaměstnavatel  povinen  poskytnout
zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu^110a), bude delší než 11
hodin. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v
průběhu  směny  vznikl  nárok  na  stravné  podle  zvláštního  právního
předpisu^23b).  Za  stravování  ve  vlastním  stravovacím  zařízení  se
považuje  i  stravování  zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení
prostřednictvím jiných subjektů,

5.  práva  zaměstnanců  vyplývající  z  kolektivní  smlouvy,  vnitřního
předpisu  zaměstnavatele,  pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo
zvláštní zákon nestanoví jinak,

k)  výdaje  (náklady)  na  pracovní  cesty,  včetně výdajů (nákladů) na
pracovní  cestu  spolupracujících  osob  (§  13) a společníků veřejných
obchodních  společností  a komplementářů komanditních společností, a to
maximálně  ve  výši  podle  zvláštních  předpisů,^5)  pokud  není  dále
stanoveno jinak, přitom

1.  na  ubytování,  na  dopravu  hromadnými  dopravními  prostředky, na
pohonné  hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem^23d) zahrnutým
v obchodním majetku poplatníka nebo v nájmu (s výjimkou uvedenou v bodě
4) a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši,

2.  zvýšené  stravovací  výdaje (stravné)^5b) při tuzemských pracovních
cestách  delších  než  12 hodin v kalendářním dnu, zahraniční stravné a
kapesné  při  zahraničních  pracovních  cestách pro poplatníky s příjmy
podle § 7, a to maximálně do výše náhrad vymezených pro zaměstnance v §
6  odst.  7  písm.  a). Pravidelným pracovištěm pro poplatníky s příjmy
podle  §  7 se také rozumí místo podnikání uvedené v živnostenském nebo
jiném obdobném povolení k podnikání,

3. na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem^23d) nezahrnutým do
obchodního  majetku  poplatníka  ve  výši sazby základní náhrady , a to
maximálně do výše sazby základní náhrady vymezené pro zaměstnance v § 6
odst. 7 písm. a), a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty.^5) Na
dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem,^23d) které není zahrnuto
do  obchodního  majetku  poplatníka, ale v obchodním majetku poplatníka
zahrnuto  bylo,  nebo bylo u poplatníka předmětem finančního pronájmu s
následnou  koupí najaté věci a nájemné (jeho část) uplatnil (uplatňuje)
jako  výdaj  na  dosažení,  zajištění  a udržení příjmů, a u silničního
motorového   vozidla   vypůjčeného^23e)   ve  výši  náhrady  výdajů  za
spotřebované  pohonné  hmoty.  Pro  stanovení  výdajů  za  spotřebované
pohonné  hmoty  lze  použít  ceny stanovené zvláštním právním předpisem
vydaným   pro   účely  poskytování  cestovních  náhrad  zaměstnancům  v
pracovním  poměru^5c),  který je účinný v době konání cesty. Použije-li
poplatník  ceny vyšší, je povinen je doložit doklady o jejich nákupu. U
nákladních  automobilů a autobusů se použije sazba základní náhrady pro
osobní  silniční  motorová  vozidla^23d),  a to maximálně do výše sazby
základní náhrady vymezené pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a),

4. na dopravu silničním motorovým vozidlem^23d) zahrnutým do obchodního
majetku  poplatníka  nebo  v  nájmu  v prokázané výši a ve výši náhrady
výdajů za spotřebované pohonné hmoty^5) u zahraničních pracovních cest,
při  kterých  výdaje  (náklady) na pohonné hmoty nelze prokázat, a to s
použitím tuzemských cen pohonných hmot platných v době použití vozidla,

l) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle
potvrzení  policie  neznámým  pachatelem  anebo  jako  zvýšené výdaje v
důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy,

m) výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany,^24)

n)  výdaje  (náklady)  spojené  s  uchováním  výrobních  schopností pro
zabezpečení obranyschopnosti státu,^25)

o)  u  poplatníků,  kteří vedou daňovou evidenci, pořizovací cena^20) u
pohledávky  nabyté  postoupením,  a  to jen do výše příjmů plynoucích z
jejich   úhrady   dlužníkem   nebo   postupníkem  při  jejím  následném
postoupení,

p)  výdaje  (náklady),  k  jejichž  úhradě  je  poplatník povinen podle
zvláštních zákonů,

r)  hodnota cenného papíru při prodeji zachycená v účetnictví v souladu
se  zvláštním  právním  předpisem^20)  ke  dni jeho prodeje, s výjimkou
uvedenou v písmenech w) a ze) a s výjimkou cenného papíru, u kterého je
příjem z jeho převodu osvobozen podle § 19 odst. 1 písm. ze) nebo podle
§ 19 odst. 9,

s) u poplatníka, který vede účetnictví

1.  jmenovitá  hodnota  pohledávky  při  jejím postoupení, a to do výše
příjmu plynoucího z jejího postoupení,

2.  pořizovací  cena^20)  u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše
příjmu  plynoucího  z  její úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím
následném postoupení,

3.  hrazená  daň  darovací u pohledávky nabyté bezúplatně, a to do výše
příjmu plynoucího z jejího postoupení.

Příjmy  uvedené v bodech 1 a 2 lze zvýšit o vytvořenou opravnou položku
nebo  rezervu  (její  část) podle zvláštního zákona^22a) a u pohledávky
postoupené  před  lhůtou  splatnosti o diskont připadající na zbývající
dobu do lhůty splatnosti. Výše diskontu se posuzuje podle úrokové sazby
obvyklé  při  poskytování  finančních  prostředků  s odpovídající dobou
splatnosti, s výjimkou převodu směnky po lhůtě její splatnosti.

t) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování, vstupní cena
hmotného  majetku  využívaného k dosahování příjmů osvobozených od daně
podle  §  19  odst.  1  písm. g), pořizovací cena (vlastní náklady nebo
reprodukční   pořizovací   cena)   nehmotného  majetku  zjištěná  podle
zvláštního  právního  předpisu,^20)  jehož účetní odpisy nejsou výdajem
(nákladem)  podle  písmene  v),  a  pořizovací  cena  nebo  reprodukční
pořizovací  cena^20)  pozemku, s výjimkou pozemku nabytého vkladem nebo
přeměnou^131),  a to jen do výše příjmů z prodeje jednotlivého majetku.
Při  prodeji majetku, jehož vstupní cena a u pozemku pořizovací cena je
podle tohoto ustanovení výdajem (nákladem) jen do výše příjmů z prodeje
jednotlivého  majetku,  je  u  tohoto  majetku  nabytého  vkladem  nebo
přeměnou   nebo  následným  vkladem  nebo  následnou  přeměnou  výdajem
(nákladem) vstupní cena a u pozemku pořizovací cena evidovaná před jeho
prvním   vložením   nebo  první  přeměnou  bez  vlivu  ocenění  reálnou
hodnotou^20), a to jen do výše příjmů z prodeje jednotlivého majetku. U
pozemku  nabytého  vkladem  společníka  nebo  člena  družstva, který je
fyzickou osobou, který neměl pozemek zahrnut v obchodním majetku a jeho
vklad  uskutečnil  do  5  let  od  nabytí  pozemku, je při jeho prodeji
výdajem  (nákladem)  společnosti  nebo družstva pořizovací cena, byl-li
společníkem nebo členem družstva pořízen úplatně, cena podle zvláštního
právního  předpisu  o  oceňování  majetku^1a)  ke  dni  nabytí,  byl-li
společníkem nebo členem družstva nabyt zděděním nebo darem, a to jen do
výše  příjmů  z  jeho  prodeje.  Zůstatková cena technického zhodnocení
odpisovaného  nájemcem  při  ukončení  nájmu  nebo při zrušení souhlasu
vlastníka  s  odpisováním  je  výdajem  (nákladem)  jen do výše náhrady
výdajů  vynaložených na toto technické zhodnocení. Při prodeji vyvolané
investice  (§  29 odst. 1) lze uplatnit jako výdaj (náklad) jen tu část
hodnoty  vyvolané  investice, která není součástí vstupní ceny hmotného
majetku, a to jen do výše příjmů z prodeje,

u) daň z příjmů fyzických osob zaplacená plátcem za poplatníka z příjmů
uvedených  v § 10 odst. 1 písm. h) a ch), u nichž se uplatňuje zvláštní
sazba  daně  (§  36),  je-li  výhra  nebo  cena  v nepeněžním plnění, a
silniční  daň  zaplacená jedním z manželů, který je zapsán jako držitel
motorového  vozidla  v technickém průkazu, přičemž vozidlo je používáno
pro  podnikatelskou  a  jinou  samostatnou  výdělečnou činnost druhým z
manželů,  který  jako  držitel v technickém průkazu zapsán není, a dále
silniční  daň  zaplacená  veřejnou  obchodní  společností za společníky
veřejné   obchodní   společnosti   nebo   komanditní   společností   za
komplementáře,  kteří  pro  pracovní cesty používají vlastní vozidlo, a
daň  z  převodu  nemovitostí  zaplacená  druhým  z  manželů při prodeji
nemovitosti, která byla v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů,

v)  účetní  odpisy,^20) s výjimkou uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zg), a
to pouze u

1.  hmotného  majetku,^20)  který  není  vymezen  pro účely zákona jako
hmotný  majetek  (§  26  odst. 2 a 3); přitom u tohoto majetku nabytého
vkladem společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území
České  republiky, který byl zároveň u fyzické osoby zahrnut v obchodním
majetku  a  u  právnické  osoby v jejím majetku, nabytého vkladem obce,
pokud  tento  majetek  byl  ve  vlastnictví  obce a byl zahrnut v jejím
majetku,  nabytého přeměnou^131), jsou účetní odpisy výdajem (nákladem)
jen  do  výše  zůstatkové ceny^20) evidované u vkladatele ke dni vkladu
nebo  u  zanikající nebo rozdělované obchodní společnosti nebo družstva
ke  dni  předcházejícímu rozhodný den přeměny bez vlivu ocenění reálnou
hodnotou,^20),

2.  nehmotného  majetku^20), který se neodpisuje podle tohoto zákona (§
32a)  za  podmínky,  že byl poplatníkem pořízen úplatně nebo ve vlastní
režii  za  účelem  obchodování  s  ním  anebo  nabyt vkladem, přeměnou,
zděděním  či  darováním.  U  nehmotného  majetku  nabytého vkladem jsou
účetní  odpisy  výdajem (nákladem) jen v případě, že byl tento vkládaný
nehmotný  majetek  u  společníka  nebo  člena družstva s bydlištěm nebo
sídlem na území České republiky pořízen úplatně a zároveň byl u fyzické
osoby  zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku;
přitom  v  úhrnu  lze  u  nabyvatele uplatnit účetní odpisy jen do výše
zůstatkové  ceny^20)  prokázané  u  vkladatele  ke  dni  jeho vkladu. U
nehmotného   majetku  nabytého  přeměnou  jsou  účetní  odpisy  výdajem
(nákladem) u nástupnické obchodní společnosti nebo družstva jen do výše
zůstatkové  ceny^20)  evidované  u zanikající nebo rozdělované obchodní
společnosti  nebo  družstva ke dni předcházejícímu rozhodný den přeměny
bez vlivu ocenění reálnou hodnotou,^20) a to za podmínky, že bylo možné
uplatňovat  odpisy  z  tohoto  nehmotného  majetku  u  zanikající  nebo
rozdělované obchodní společnosti nebo družstva podle tohoto ustanovení.
U nehmotného majetku^20) vloženého poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a
§  17  odst.  4  lze  u  nabyvatele uplatnit v úhrnu účetní odpisy jako
výdaje  (náklady)  jen  do  výše  úhrady  prokázané  vkladatelem.  Toto
ustanovení  se  nevztahuje  na kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním
podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou organizační složku,^70)
nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci
přeměn  společností,  a  souhrnem  jeho individuálně přeceněných složek
majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill),

w)  nabývací  cena  akcie,  která není oceňována v souladu se zvláštním
právním   předpisem^20)  reálnou  hodnotou,  nabývací  cena  podílu  na
společnosti  s ručením omezeným nebo na komanditní společnosti anebo na
družstvu,  a  to  jen  do  výše příjmů z prodeje této akcie nebo tohoto
podílu,

x)  paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci podle § 6 odst.
8,

y)  u  poplatníků, kteří vedou účetnictví, jmenovitá hodnota pohledávky
nebo  pořizovací  cena  pohledávky  nabyté  postoupením,  vkladem a při
přeměně  společnosti,^131)  a  to  za  předpokladu, že o pohledávce při
jejím  vzniku  bylo  účtováno  ve  výnosech  a takto vzniklý zdanitelný
příjem  nebyl  od  daně  osvobozen  a  zároveň  se nejedná o pohledávku
nabytou  bezúplatně  nebo o pohledávku vzniklou mezi spojenými osobami,
za dlužníkem,

1.  u něhož soud zrušil konkurs26i) proto, že majetek dlužníka je zcela
nepostačující, a pohledávka byla poplatníkem přihlášena u insolvenčního
soudu a měla být vypořádána z majetkové podstaty,

2.  který  je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí^26i) na základě výsledků
insolvenčního řízení,

3.  který  zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na
dědicích dlužníka,

4. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel
nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou (§ 23 odst. 7),

5. na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována
veřejná dražba,^26j) a to na základě výsledků této dražby,

6.  jehož  majetek,  ke  kterému  se  daná pohledávka váže, je postižen
exekucí,^26k) a to na základě výsledků provedení této exekuce.

Obdobně  to  platí  pro  pohledávku  nebo její část, a to do výše kryté
použitím  rezervy  nebo  opravné  položky  vytvořené  podle  zvláštního
zákona,^22a)  nebo  která  vznikla  podle  zákona  č.  499/1990  Sb., o
přepočtu  devizových  aktiv a pasiv v oblasti zahraničních pohledávek a
závazků  organizací  v  souvislosti s kursovými opatřeními. Neuhrazenou
část  pohledávky  za  dlužníkem  se  sídlem nebo bydlištěm v zahraničí,
která  byla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., vznikla do
konce  roku  1990  a u níž termín splatnosti nastal do konce roku 1994,
sníženou  o  uplatněný  odpis  pohledávky,^22b) lze uplatnit jako výdaj
(náklad)  na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo
postupně  s  výjimkou  pohledávek,  které  byly nabyty postoupením nebo
vkladem.

Neuhrazenou  část  pohledávky  za  dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v
zahraničí,  která  nebyla  předmětem  přepočtu podle zákona č. 499/1990
Sb.,  nebo  nepodléhala  ustanovení  tohoto  odstavce,  avšak podléhala
režimu  financování vývozu v rámci dokončení pohledávek na vládní úvěry
podle  přílohy  č.  2  usnesení  vlády  České  a  Slovenské Federativní
Republiky  č.  192/1991  lze  uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení,
zajištění  a  udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně, s výjimkou
pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem. Toto ustanovení
se  nepoužije,  pokud  účetní  hodnota  pohledávky nebo pořizovací cena
pohledávky  nabyté  postoupením  byla  již  odepsána  na  vrub výsledku
hospodaření.  U  poplatníků,  kteří  přešli z vedení daňové evidence na
vedení účetnictví, se postupuje obdobně,

z)  majetek,  s  výjimkou  hmotného  majetku  podle  § 26 odst. 2, dále
poskytnuté  služby a zásoby, pokud jsou vydány jako plnění restitučních
nároků   nebo   majetkových   podílů  na  transformaci  družstev  podle
zvláštních  předpisů,^2)  vypořádacího  podílu na majetku družstva^26f)
nebo  likvidačního zůstatku^26g) v případě likvidace družstva a použity
k podnikání. Pro stanovení základu daně se výdaje uplatní v hodnotě, ve
které byl majetek nebo zásoba vydána nebo služba poskytnuta,

za)  náhrada  za uvolnění bytu (odstupné) poskytnutá vlastníkem bytu za
podmínky,   že   uvolněný   byt   začne  být  využíván  vlastníkem  pro
podnikatelskou  nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost nebo pronájem
nejdéle  do  dvou let od uvolnění a bude takto využíván nejméně po dobu
dalších  dvou  let.  Dojde-li k porušení podmínek, je poplatník povinen
zvýšit  výsledek  hospodaření  nebo  rozdíl  mezi  příjmy  a  výdaji  o
uplatněnou náhradu (odstupné) v tom zdaňovacím období, kdy podmínky pro
její uplatnění byly porušeny. Za porušení podmínek se přitom nepovažuje
prodej takového bytu,

zb)  výdaje  (náklady)  na  dokončenou  nástavbu,  přístavbu a stavební
úpravy,^32)  rekonstrukci  a  modernizaci  jednotlivého  majetku, které
nejsou technickým zhodnocením podle § 33 odst. 1,

zc)  výdaje  (náklady),  které  nejsou  podle  § 25 výdaji (náklady) na
dosažení,  zajištění a udržení příjmů, a to jen do výše příjmů (výnosů)
s  nimi  přímo  souvisejících  za  podmínky,  že  tyto  příjmy (výnosy)
ovlivnily  výsledek  hospodaření  ve  stejném zdaňovacím období nebo ve
zdaňovacích  obdobích  předcházejících.  Obdobně  postupují  poplatníci
uvedení  v  § 2, kteří nevedou účetnictví; ustanovení tohoto písmene se
nepoužije  u  výdajů  (nákladů)  souvisejících s příjmy nad rámec všech
vsazených  částek  ze  všech poplatníkem provozovaných loterií a jiných
podobných  her,  u  nichž  bylo  povolení  k  provozování  vydáno podle
zvláštního právního předpisu [§ 25 odst. 1 písm. zl)],

zd)  výdaje  (náklady)  na  pořízení karet, jejichž vlastnictví zakládá
nárok  na slevy z cen zboží a služeb souvisejících s předmětem činnosti
poplatníka,  případně  je  spojené  s  reklamou  jeho  činnosti, a to u
fyzických  osob  s  příjmy  podle  § 7 a u poplatníků uvedených v § 17.
Pokud jsou tyto karty použitelné i pro osobní potřebu poplatníka, popř.
jiných  osob  nebo pro poskytování slev na výdaje (náklady) uvedené v §
25,  lze  uplatnit výdaje (náklady) na pořízení karty pouze v poloviční
výši,

ze)  pořizovací  cena  směnky  při  prodeji,  o  níž  je účtováno podle
zvláštního  právního  předpisu^20)  jako  o  cenném papíru, zachycená v
účetnictví  v  souladu se zvláštním právním předpisem^20) ke dni jejího
prodeje, a to jen do výše příjmů z jejího prodeje,

zf)  výdaje  (náklady)  vynaložené  po  1.  lednu  1997 na restaurování
uměleckého  díla,^30) a to jen do výše příjmu z jeho prodeje, sníženého
o pořizovací cenu tohoto uměleckého díla,

zg)   výdaje   (náklady)  vzniklé  v  důsledku  prokazatelně  provedené
likvidace  zásob  materiálu,  zboží,  nedokončené  výroby, polotovarů a
hotových výrobků; u léků, léčiv či potravinářských výrobků pouze, pokud
je  nelze dle zvláštních právních předpisů uvádět dále do oběhu^128). K
prokázání likvidace je poplatník povinen vypracovat protokol, kde uvede
důvody  likvidace, způsob, čas a místo provedení likvidace, specifikaci
předmětů likvidace a způsob naložení se zlikvidovanými předměty, a dále
uvede pracovníky zodpovědné za provedení likvidace,

zh)  náhrady  cestovních  výdajů  do  výše  stanovené zvláštním právním
předpisem^5),

zi)  smluvní  pokuty,  úroky  z prodlení, poplatky z prodlení, penále a
jiné  sankce  ze  závazkových  vztahů, jen pokud byly zaplaceny; a dále
úroky  z  půjček  a úroky z úvěrů v případě, kdy věřitelem je poplatník
uvedený v § 2, který nevede účetnictví, jen pokud byly zaplaceny,

zj)  vstupní cena etiketovacího zařízení pro povinné značení lihu podle
zvláštního  právního  předpisu^106), pokud se výrobce nebo dovozce lihu
nerozhodne etiketovací zařízení odpisovat podle § 26 až 33,

zk)  výdaje  na  civilní  ochranu vynaložené se souhlasem nebo na pokyn
orgánu krizového řízení,

zl)  výdaje (náklady) hrazené nájemcem, které podle zvláštního právního
předpisu^20)  tvoří součást ocenění hmotného majetku pronajatého formou
finančního  pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, pokud
v  úhrnu  se  sjednanou  kupní  cenou  ve  smlouvě nepřevýší u movitého
majetku částku uvedenou v § 26 odst. 3 písm. c),

zm)  odvod  do  státního  rozpočtu  z  titulu  plnění  povinného podílu
zaměstnávání  osob  se  zdravotním postižením podle zvláštního právního
předpisu,^80)

zn)  výdaje  na  pořízení  nehmotného majetku^20) nebo jeho technického
zhodnocení  u  poplatníků  s  příjmy  podle § 7 nebo § 9, pokud nevedou
účetnictví,

zo)  výdaje  (náklady)  vynaložené  poplatníkem  s  příjmy podle § 7 na
uhrazení  úhrad  za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle
zákona  o  ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání^82a), které
souvisí  s  podnikatelskou  nebo  jinou  samostatně výdělečnou činností
poplatníka,  nejvýše  však  10 000 Kč. U poplatníka, který je osobou se
zdravotním  postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč, a
u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000
Kč,

zp)  výdaje  (náklady)  vynaložené  v  rámci  pomoci  poskytnuté formou
nepeněžního  plnění  v  souvislosti  s odstraňováním následků živelních
pohrom,  ke kterým došlo na území České republiky nebo jiného členského
státu  Evropské  unie, Norska nebo Islandu. Tyto výdaje (náklady) nelze
současně  uplatnit  jako  nezdanitelnou  část  podle  § 15 odst. 1 nebo
položku snižující základ daně podle § 20 odst. 8,

zr)  u  poplatníků  uvedených v § 18 odst. 3 výdaje (náklady) na tvorbu
fondu   kulturních   a  sociálních  potřeb  podle  zvláštního  právního
předpisu^6a)  a  u  poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou nebo
veřejnou výzkumnou institucí podle zvláštního právního předpisu, výdaje
(náklady)  na  tvorbu  sociálního  fondu,  a  to  až  do výše 1 % úhrnu
vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období, v jakém
lze  mzdu  zaměstnance  uplatnit  jako  výdaj  související s dosažením,
zajištěním  a  udržením  zdanitelných  příjmů; u poplatníků, kteří jsou
veřejnou  vysokou  školou nebo veřejnou výzkumnou institucí, též výdaje
(náklady)  na  tvorbu  fondu účelově určených prostředků, u poplatníků,
kteří  jsou  veřejnou  vysokou  školou,  též výdaje (náklady) na tvorbu
fondu provozních prostředků, a u poplatníků, kteří jsou vysokou školou,
též výdaje (náklady) na tvorbu stipendijního fondu,

zs)  náklady  exekuce  podle  zvláštního právního předpisu^26k) hrazené
věřitelem,

zt)  paušální  výdaj  na dopravu silničním motorovým vozidlem^3d) (dále
jen „paušální výdaj na dopravu“), pokud nebyl uplatněn výdaj na dopravu
silničním  motorovým vozidlem podle písmene k) tohoto odstavce, ve výši
5  000  Kč  na jedno silniční motorové vozidlo za každý celý kalendářní
měsíc  zdaňovacího  období  nebo  období,  za  které  se  podává daňové
přiznání,  ve  kterém  poplatník  využíval  příslušné silniční motorové
vozidlo  k  dosažení,  zajištění  nebo  udržení  zdanitelných  příjmů a
současně  toto  silniční  motorové  vozidlo  nepřenechal  ani  po  část
příslušného  kalendářního  měsíce  k  užívání jiné osobě. Za přenechání
silničního  motorového  vozidla  k  užívání  jiné  osobě  se nepovažuje
uskutečnění  pracovní cesty silničním motorovým vozidlem spolupracující
osobou  nebo  zaměstnancem, který silniční motorové vozidlo nevyužívá i
pro  soukromé  účely.  Používá-li  poplatník  některé silniční motorové
vozidlo,  u  něhož  uplatňuje paušální výdaj na dopravu, pouze zčásti k
dosažení,  zajištění  a  udržení  zdanitelného  příjmu,  lze  na takové
silniční  motorového  vozidlo  uplatnit pouze část paušálního výdaje na
dopravu  stanoveného  dle předchozí věty ve výši 80 % této částky (dále
jen  „krácený  paušální výdaj na dopravu“). Pokud poplatník u některého
vozidla  uplatní  v souladu s předchozí větou krácený paušální výdaj na
dopravu,  potom  pro  účely  tohoto zákona platí, že ostatní vozidla, u
nichž  poplatník  v souladu s tímto ustanovením uplatní paušální výdaje
na  dopravu, užívá výlučně k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných
příjmů.  Pro  účely  tohoto  zákona  se  má  za  to, že poplatník užívá
silniční  motorové  vozidlo,  u  kterého  uplatňuje  paušální  výdaj na
dopravu,  výlučně  k  dosažení,  zajištění  nebo  udržení  zdanitelných
příjmů,  pokud tak prohlásí, není-li prokázáno jinak. Paušální výdaj na
dopravu  možno  uplatnit nejvýše za 3 vlastní silniční motorová vozidla
zahrnutá  nebo  nezahrnutá  do  obchodního  majetku  nebo  v  nájmu  za
zdaňovací  období  nebo  období,  za které se podává daňové přiznání. V
průběhu  zdaňovacího  období  nelze  měnit  způsob uplatnění paušálního
výdaje na dopravu na způsob uplatnění výdajů podle písmene k) a naopak.
V  měsíci  pořízení  nebo  vyřazení  silničního  motorového vozidla lze
uplatnit  poměrnou  část  paušálního  výdaje  na  dopravu. Využívá-li k
dosažení,  zajištění  a udržení příjmů silniční motorové vozidlo, které
je   ve   společném   jmění  manželů  nebo  ve  spoluvlastnictví,  více
poplatníků, mohou si v úhrnu uplatnit paušální výdaj na dopravu nejvýše
5 000 Kč. Paušální výdaj na dopravu nemohou uplatnit poplatníci uvedení
v  §  18  odst. 3 s výjimkou poplatníků uvedených v § 18 odst. 5, 13 až
15,

zu)  motivační  příspěvek poskytnutý na základě smluvního vztahu žákovi
nebo studentovi připravujícímu se pro poplatníka na výkon profese, a to
do výše 2 000 Kč měsíčně, v případě studenta vysoké školy do výše 5 000
Kč  měsíčně;  motivačním  příspěvkem  se pro účely tohoto zákona rozumí
stipendium,   příspěvek   na   stravování,   ubytování,  vzdělávání  ve
vzdělávacích  zařízeních související s budoucím výkonem profese, jízdné
v  prostředcích  hromadné  dopravy  do  místa  vzdělávání a na pořízení
osobních  ochranných  prostředků  a  pomůcek  poskytovaných  nad  rámec
zvláštních právních předpisů,

zv)  jmenovitá  hodnota  pohledávky  z úvěru pojištěné u pojistitele se
sídlem  na území členského státu Evropské unie, která nikdy nevstoupila
do základu pro výpočet limitu tvorby bankovních opravných položek podle
jiného  právního  předpisu^22a)  a  ke které banka^109) nikdy netvořila
opravnou  položku  podle  jiného  právního  předpisu^22a), a to do výše
přijatého  pojistného  plnění;  pohledávkou z úvěru se pro účely tohoto
ustanovení rozumí pohledávka z titulu

1. jistiny a úroku z úvěru poskytnutého bankou nebankovnímu subjektu na
základě smlouvy o úvěru podle ustanovení obchodního zákoníku nebo podle
srovnatelného  právního předpisu, podle kterého se sjednává poskytování
úvěrů,

2.   plnění  z  bankovní  záruky  poskytnutého  bankou  jiné  bance  za
nebankovním  subjektem  na  základě  záruční  listiny  podle ustanovení
obchodního  zákoníku  nebo podle srovnatelného právního předpisu, podle
kterého se sjednává poskytování bankovních záruk.

(3)   U   poplatníků,   u   nichž  zdanění  podléhají  pouze  příjmy  z
podnikatelské nebo jinak vymezené činnosti a u poplatníků uvedených v §
18  odst.  3, se jako výdaje (náklady) uznávají pouze výdaje vynaložené
na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně.

(4)  Nájemné  u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného
majetku,  který lze podle tohoto zákona odpisovat, se uznává jako výdaj
(náklad) za podmínky, že

a)  doba  nájmu  hmotného  movitého majetku činí alespoň minimální dobu
odpisování  uvedenou  v  §  30  odst.  1;  u  hmotného movitého majetku
zařazeného  v  odpisové  skupině  2  nebo 3 podle přílohy č. 1 k tomuto
zákonu  lze  dobu  nájmu zkrátit až o 6 měsíců. U nemovitostí musí doba
nájmu  trvat nejméně 30 let. Doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc
nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání, a

b)  po  ukončení  doby  nájmu  podle písmene a) následuje bezprostředně
převod   vlastnických   práv   k   předmětu   nájmu   mezi   vlastníkem
(pronajímatelem)  a  nájemcem;  přitom  kupní  cena  najatého  hmotného
majetku  není  vyšší  než  zůstatková  cena  vypočtená  ze vstupní ceny
evidované  u  vlastníka,  kterou  by  předmět nájmu měl při rovnoměrném
odpisování podle § 31 odst. 1 písm. a) tohoto zákona k datu prodeje, a

c)  po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného
majetku  zahrne  poplatník  uvedený  v  §  2 odkoupený majetek do svého
obchodního majetku.

Pokud by ke dni koupě najatá věc byla při rovnoměrném odpisování (§ 31)
již  odepsána  ve  výši  100 % vstupní ceny, neplatí podmínka uvedená v
písmenu  b).  Při  změně  doby odpisování (§ 30) se pro účely stanovení
minimální  doby  trvání  finančního pronájmu s následnou koupí najatého
hmotného  majetku  podle  písmene a) a výše kupní ceny podle písmene b)
použije  doba odpisování platná v době uzavření smlouvy. Je-li sjednaná
doba nájmu kratší, než je stanoveno v písmeni a), uznává se nájemné při
splnění  ostatních  podmínek,  stanovených v tomto odstavci, jako výdaj
(náklad)  u nájemce jen, pokud je kupní cena stanovena podle § 24 odst.
5 písm. a).

(5) Prodává-li se majetek, který byl předmětem nájemní smlouvy po jejím
ukončení  nájemci,  uznává  se  nájemné  do  výdajů  (nákladů) pouze za
podmínky, že kupní cena

a)  hmotného  majetku,  který lze odpisovat podle tohoto zákona, nebude
nižší  než  zůstatková  cena  vypočtená rovnoměrným způsobem podle § 31
odst.   1   písm.  a)  ze  vstupní  ceny  evidované  u  vlastníka  nebo
pronajímatele  za  dobu,  po  kterou  mohl být tento majetek odpisován;
přitom  při výpočtu zůstatkové ceny osobního automobilu se vždy vychází
ze  vstupní  ceny  včetně daně z přidané hodnoty. Je-li vlastníkem nebo
pronajímatelem   poplatník,  který  u  pronajímaného  hmotného  majetku
pokračoval  v  odpisování  podle  §  30 odst. 10, stanoví se zůstatková
cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nebo pronajímatele nedošlo,

b)  pozemku  nebude  nižší  než cena zjištěná podle zvláštního právního
předpisu,^1a)  platná  ke  dni  nabytí  pozemku.  Je-li mezi nájemcem a
pronajímatelem sjednána dohoda o budoucí koupi pozemku v souvislosti se
smlouvou  o  finančním  pronájmu  s  následnou  koupí  stavebního  díla
umístěného  na  tomto pozemku, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) za
podmínky,  že  bude  kupní  cena  pozemku vyšší než cena zjištěná podle
zvláštního  právního předpisu^1a) ke dni prokazatelného sjednání dohody
o budoucí koupi pozemku,

c)  hmotného  majetku  vyloučeného z odpisování (§ 27) nebude nižší než
cena  zjištěná  podle  zvláštního  právního předpisu,^1a) platná ke dni
sjednání kupní smlouvy,

d)   hmotného  majetku  odpisovaného  podle  §  30b  nebude  nižší  než
zůstatková  cena  stanovená  podle  §  30b  ze vstupní ceny evidované u
vlastníka  nebo  pronajímatele  za  dobu,  po  kterou byl tento majetek
odpisován;  je-li  vlastníkem  nebo  pronajímatelem  poplatník, který u
tohoto  majetku pokračoval v odpisování podle § 30 odst. 10, stanoví se
zůstatková  cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nebo pronajímatele
nedošlo.

Za  nájemní  smlouvu  se pro účely tohoto zákona považuje i smlouva, na
základě  níž  nájemce užívající předmět nájmu podle smlouvy o finančním
pronájmu  s  následnou koupí hmotného majetku přenechal tento předmět k
užívání jiné osobě za úplatu.

(6)  Je-li  předčasně ukončena smlouva o finančním pronájmu s následnou
koupí  najatého  hmotného  majetku, považuje se tato smlouva, pro účely
tohoto  zákona,  od  data  uzavření  za  smlouvu  o pronájmu, kdy se po
skončení  nájemní  smlouvy  najatý  majetek vrací pronajímateli; přitom
výdajem  k  dosažení,  zajištění a udržení příjmů je pouze poměrná část
nájemného,  které  je  výdajem (nákladem) podle odstavce 4, 15 nebo 16,
připadající  ze  sjednané  doby  nájmu  na  skutečnou  dobu  nájmu nebo
skutečně  zaplacené  nájemné,  je-li  nižší než poměrná část nájemného,
které  je výdajem (nákladem) podle odstavce 4, připadající na skutečnou
dobu nájmu.

(7)  Nabývací cenou podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se pro
účely tohoto zákona rozumí

a) hodnota splaceného peněžitého vkladu společníka nebo člena družstva,

b)  hodnota nepeněžitého vkladu společníka nebo člena družstva. Hodnota
tohoto vkladu se stanoví u společníka nebo člena družstva, který je

1.   poplatníkem   uvedeným  v  §  2  odst.  2,  obdobně  jako  hodnota
nepeněžitého  příjmu  v  době  provedení  vkladu  (§ 3 odst. 3). Hmotný
majetek  a  nehmotný  majetek,  který  byl  zahrnut v obchodním majetku
poplatníka, se ocení zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2) a ostatní majetek
pořizovací  cenou,  je-li  pořízen  úplatně,  vlastními  náklady, je-li
pořízen  ve  vlastní  režii,  nebo  cenou  zjištěnou  podle  zvláštního
právního  předpisu  o  oceňování  majetku^1a)  ke  dni nabytí u majetku
nabytého děděním nebo darem. Je-li vkladem majetek, který nebyl zahrnut
do obchodního majetku poplatníka a byl pořízen nebo nabyt v době kratší
než  5  let  před  splacením tohoto vkladu do obchodní společnosti nebo
družstva,   ocení  se  pořizovací  cenou,^20)  je-li  pořízen  úplatně,
vlastními  náklady,^20)  je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii, a
při  nabytí  majetku zděděním nebo darováním cenou stanovenou pro účely
daně  dědické nebo darovací;^26b) přitom u nemovitostí se nabývací cena
zvyšuje  o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické
zhodnocení před splacením vkladu,

2.  poplatníkem  uvedeným v § 17 odst. 3, ve výši zůstatkové ceny (§ 29
odst.  2)  vkládaného  hmotného  majetku a nehmotného majetku a dále ve
výši účetní hodnoty^20) ostatního vkládaného majetku,

3.  poplatníkem  uvedeným  v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 4, ve výši ceny
vkládaného majetku, jakou byl oceněn pro vklad,

c)  pořizovací  cena^20) majetkové účasti v případě nabytí podílu koupí
nebo  cena  stanovená  podle  zvláštního  právního předpisu o oceňování
majetku^1a)  ke  dni  nabytí  v  případě  nabytí  podílu  zděděním nebo
darováním.

Nabývací  cena  podílu  na obchodní společnosti nebo družstvu se nemění
při  změně  právní formy obchodní společnosti nebo družstva a při fúzi,
převodu  jmění  na  společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo
družstva^131).  Nabývací  cena podílu na akciové společnosti se nemění,
nemění-li  se  hodnota vkladu společníka a dochází pouze k výměně jedné
akcie  za  jednu  jinou  akcii  nebo k výměně jedné akcie za více akcií
anebo více akcií za jednu akcii; přitom je-li výměnou získán vyšší nebo
nižší  počet  akcií, je nabývací cenou jedné akcie poměrný díl nabývací
ceny  původní akcie nebo součet nabývacích cen původních akcií. Obdobně
to  platí  pro výměnu jednoho druhu cenného papíru (například zatímního
listu,   vyměnitelného  dluhopisu,  prioritního  dluhopisu)  za  akcie,
nemění-li  se  hodnota  vkladu  společníka.  Nabývací  cenu  podílu  na
obchodní  společnosti nebo družstvu lze zvýšit o výdaje (náklady) přímo
související s držbou podílu v obchodní společnosti nebo družstvu, pokud
poplatník  prokáže,  že podle § 25 odst. 1 písm. zk) nebyly uznány jako
výdaje  (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. U společníka
nebo  člena  družstva,  který  je  plátcem  daně z přidané hodnoty, lze
nabývací  cenu  podílu  na  obchodní společnosti nebo družstvu, není-li
tato  obchodní společnost nebo družstvo plátcem daně z přidané hodnoty,
zvýšit  o  částku  odvedené  daně  z  přidané  hodnoty  vztahující se k
vloženému  majetku.  Nabývací  cena  se  u  poplatníků uvedených v § 17
snižuje  o  rozdíl  mezi  oceněním  nepeněžitého  vkladu  a výší vkladu
vyplácený  obchodní  společností  společníkovi  nebo  družstvem členovi
družstva^94) nebo o část tohoto rozdílu, a dále o doplatek na dorovnání
nebo  dorovnání  v  penězích, na který vznikne poplatníkovi nárok podle
zvláštního   právního   předpisu,^131)  pokud  byl  tento  doplatek  na
dorovnání  nebo dorovnání v penězích zaúčtován v rozvaze. Nabývací cena
nedosahuje  záporných hodnot. Vkladem se pro účely tohoto zákona rozumí
vklad do základního kapitálu včetně jiného plnění ve prospěch vlastního
kapitálu. Nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se
dále  snižuje  o  příjmy plynoucí společníkovi nebo členovi při snížení
základního  kapitálu,  s  výjimkou  příjmů podléhajících zvláštní sazbě
daně  podle  §  36  odst.  1  písm.  b)  bodu  3  nebo § 36 odst. 2 a u
společníka společnosti s ručením omezeným i o vrácený příplatek vložený
společníkem mimo základní kapitál.

(8)   Při  prodeji  podniku  nebo  části  podniku  tvořící  samostatnou
organizační  složku^98)  se  nepoužijí  ustanovení  odstavce  2,  která
omezují   uplatnění   výdajů  (nákladů)  výší  souvisejících  příjmů  u
jednotlivě prodávaných majetků.

(9)  U  pohledávky  nabyté  při  přeměně^131), nebyla-li nikdy součástí
podrozvahových  účtů  zanikající  nebo rozdělované obchodní společnosti
nebo    družstva,    pokračuje    nástupnická   společnost   v   odpisu
pohledávky^22b)  nebo v tvorbě opravné položky,^22a) jako by ke změně v
osobě  věřitele  nedošlo,  a  to  maximálně  do  výše,  v jaké by mohla
uplatnit  odpis nebo tvorbu opravné položky zanikající nebo rozdělovaná
obchodní společnost nebo družstvo.

(10)  Za živelní pohromu se pro účely tohoto zákona považují nezaviněný
požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň,
záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud
k  nim  nedošlo  v  souvislosti  s průmyslovým nebo stavebním provozem,
sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně
mezinárodní  stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. Výše
škody  musí  být  doložena  posudkem  pojišťovny,  a to i v případě, že
poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce.

(11)  Při  prodeji majetku, který se neodpisuje podle tohoto zákona ani
podle   zvláštního   právního  předpisu^20),  nebo  obdobného  právního
předpisu  v zahraničí a byl nabyt vkladem, při přeměně^70), při převodu
podniku  nebo  jeho  samostatné části podle § 23a, při fúzi společností
nebo  při  rozdělení  společnosti  podle  §  23c, lze související výdaj
(náklad)  na  dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnit jen do výše
jeho  hodnoty  evidované  v  účetnictví  u  vkladatele, u zanikající, u
rozdělované  nebo  u  převádějící  společnosti  nebo  u  družstva  před
oceněním  tohoto majetku reálnou hodnotou. Hodnotu majetku evidovanou v
účetnictví u vkladatele, u zanikající, u rozdělované nebo u převádějící
společnosti  nebo  u  družstva  lze  zvýšit  o případné opravné položky
vytvořené  k  uvedenému  majetku, jejichž tvorba nebyla u vkladatele, u
zanikající,  u  rozdělované  nebo  u  převádějící  společnosti  nebo  u
družstva  pro  daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a
udržení  příjmů,  není-li  stanoveno  v  tomto zákoně jinak. Obdobně se
postupuje při vyřazení majetku z důvodu spotřeby. Takto stanovený výdaj
(náklad)  se  použije i při následné přeměně,^131) převodu podniku nebo
jeho  samostatné části podle § 23a nebo fúzi společností nebo rozdělení
společnosti.

(12)  Při  prodeji  podniku  nebo  jeho části poplatníkem, který nevede
účetnictví,  pokud  neuplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7, je výdajem na
dosažení, zajištění a udržení příjmů

a) součet zůstatkových cen hmotného majetku,

b)  součet  zůstatkových  cen  nehmotného majetku evidovaného v majetku
poplatníka do 31. prosince 2000, který může být odpisován,

c) hodnota peněžních prostředků a cenin,

d) hodnota finančního majetku,

e) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování,

f) pořizovací cena pozemku,

g) hodnota pohledávky, jejíž úhrada by nebyla zdanitelným příjmem,

h)  částka  nájemného  u finančního pronájmu s následnou koupí najatého
hmotného  majetku  zaplaceného  nájemcem, která převyšuje poměrnou část
nájemného  uznaného  jako  daňový  výdaj  podle  odstavce  2  písm. h),
přechází-li nájemní smlouva na kupujícího,

i) hodnota závazků, jejichž úhrada by byla výdajem.

(13)  Jedná-li  se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely
odstavce 12 hodnotou závazků hodnota bez daně z přidané hodnoty, byl-li
uplatněn  odpočet  daně  z  přidané  hodnoty  na  vstupu. U pohledávek,
jejichž  úhrada  by  byla zdanitelným příjmem, je výdajem daň z přidané
hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu.

(14)  Úhrn  pořizovacích  cen pohledávek nebo jejich částí, které nelze
uznat  jako výdaj (náklad) podle ostatních ustanovení tohoto zákona, je
možné u poplatníků, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej
a  vymáhání  pohledávek,  uznat  jako  daňový výdaj (náklad) až do výše
úhrnu  zisků  z jiných pohledávek v rámci stejného souboru pohledávek v
daném  zdaňovacím období. Ziskem z pohledávky v daném zdaňovacím období
se  pro  účely  tohoto ustanovení rozumí úhrn příjmů plynoucích v daném
zdaňovacím  období  z  úhrad  pohledávky dlužníkem nebo postupníkem při
následném  postoupení  pohledávky zvýšený o vytvořenou opravnou položku
nebo   rezervu   (její  část)  podle  zvláštního  zákona^22a)  ve  výši
převyšující  pořizovací  cenu^20)  pohledávky  sníženou  o částky úhrad
pohledávky  dlužníkem  plynoucí  v předchozích zdaňovacích obdobích a o
části  pořizovací  ceny  pohledávky  odepsané v předchozích zdaňovacích
obdobích.  Pro  účely  výpočtu zisku z pohledávky nelze pořizovací cenu
pohledávky  snížit  o  částku vyšší, než je pořizovací cena pohledávky.
Pokud  celkový  úhrn  pořizovacích  cen  nebo jejích částí, které nelze
uznat  jako  výdaj  (náklad)  podle  ustanovení  tohoto  zákona,  je za
zdaňovací  období  vyšší  než  celkový úhrn zisků z jiných pohledávek v
rámci  stejného  souboru  pohledávek,  lze  tento  rozdíl u poplatníků,
jejichž   hlavním  předmětem  činnosti  je  nákup,  prodej  a  vymáhání
pohledávek,  uplatnit  jako  výdaj  (náklad) nejdéle ve 3 bezprostředně
následujících  zdaňovacích  obdobích  nebo obdobích, za něž je podáváno
daňové přiznání, a to v jednotlivých obdobích maximálně ve výši částky,
o  kterou  úhrn  zisků  z  pohledávek  v  rámci tohoto stejného souboru
pohledávek  převýší úhrn pořizovacích cen pohledávek nebo jejích částí,
které  nelze  uznat jako výdaj (náklad) podle ustanovení tohoto zákona.
Za  poplatníky,  jejichž  hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a
vymáhání  pohledávek, se pro účely tohoto zákona považují poplatníci, u
nichž  alespoň  80  %  veškerých  příjmů (výnosů) tvoří příjmy (výnosy)
plynoucí   v  souvislosti  s  nákupem,  prodejem,  držbou  a  vymáháním
nakoupených   pohledávek.  Souborem  pohledávek  se  pro  účely  tohoto
ustanovení  rozumí  soubor  pohledávek  nakoupený  poplatníkem od jedné
osoby  v  jednom  zdaňovacím období. Toto ustanovení se použije obdobně
pro období, za něž je podáváno daňové přiznání.

(15)  Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného
majetku  odpisovaného  podle  § 30a se uznává jako výdaj (náklad) podle
odstavce 1 za podmínky, že

a)    doba   nájmu   u   hmotného   majetku   odpisovaného   vlastníkem
(pronajímatelem)  podle  §  30a  odst.  1  trvá  nejméně  12 měsíců a u
hmotného  majetku  odpisovaného  podle  §  30a  odst. 2 trvá doba nájmu
nejméně  24  měsíců; doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci
přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání,

b)  po  ukončení doby nájmu následuje bezprostředně převod vlastnických
práv k předmětu nájmu mezi vlastníkem (pronajímatelem) a nájemcem a

c)  po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného
majetku  zahrne  poplatník  uvedený  v  §  2 odkoupený majetek do svého
obchodního majetku.

(16)  Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného
majetku  odpisovaného  podle  § 30b se uznává jako výdaj (náklad) podle
odstavce 1 za podmínky, že

a)    doba   nájmu   u   hmotného   majetku   odpisovaného   vlastníkem
(pronajímatelem)  podle  §  30b  odst.  1 trvá nejméně 240 měsíců; doba
nájmu  se  počítá  ode  dne,  kdy  byla věc nájemci přenechána ve stavu
způsobilém obvyklému užívání,

b)  po  ukončení doby nájmu následuje bezprostředně převod vlastnických
práv k předmětu nájmu mezi vlastníkem (pronajímatelem) a nájemcem a

c)  po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného
majetku  zahrne  poplatník  uvedený  v  §  2 odkoupený majetek do svého
obchodního majetku.

§ 24a

Závazné  posouzení  způsobu  rozdělení  výdajů  (nákladů),  které nelze
přiřadit pouze ke zdanitelným příjmům

(1)   Poplatník,  kterému  vzniknou  výdaje  (náklady)  související  se
zdanitelnými  příjmy a příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od
daně  osvobozeny,  může  požádat  příslušného  správce  daně  o  vydání
rozhodnutí o závazném posouzení^39i), zda za příslušné zdaňovací období
způsob  jeho  rozdělení jím vynaložených výdajů (nákladů) odpovídá § 23
odst. 5 a § 24 odst. 3.

(2)  V  žádosti  o  vydání  rozhodnutí  o  závazném  posouzení  způsobu
rozdělení výdajů (nákladů) podle odstavce 1 poplatník uvede

a)  jméno,  příjmení,  bydliště  a  místo  podnikání,  je-li  poplatník
fyzickou  osobou,  nebo  název,  právní  formu a sídlo, je-li poplatník
právnickou osobou, a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,

b) výši celkově vynaložených výdajů (nákladů) a výši celkově dosažených
příjmů  (výnosů),  v případě poplatníků uvedených v § 18 odst. 3 i výši
příjmů  (výnosů)  dosažených  v  jednotlivých  druzích činností v rámci
činností vyplývajících z jejich poslání,

c)   výši  jednotlivých  dotací,  příspěvků  a  podpor  poskytnutých  z
veřejných zdrojů s uvedením jejich účelu a poskytovatele,

d)  výši  a  stručný  popis  jednotlivých vynaložených výdajů (nákladů)
souvisejících  jednak  se  zdanitelnými příjmy a jednak s příjmy, které
nejsou  předmětem  daně  nebo  jsou  od  daně osvobozeny, a výši těchto
jednotlivých druhů příjmů, které mají být předmětem posouzení,

e)  údaje  o  majetku  používaném  na  dosažení,  zajištění  a  udržení
zdanitelných  příjmů  a  u  majetku,  ke kterému má vlastnické právo, i
rozsah jeho využívání v souvislosti s těmito příjmy,

f)   zdůvodnění   navrhovaného   způsobu   rozdělení  výdajů  (nákladů)
souvisejících s jednotlivými druhy příjmů,

g)  zdaňovací  období,  kterého  se  má rozhodnutí o závazném posouzení
způsobu rozdělení výdajů (nákladů) podle odstavce 1 týkat,

h)  návrh  výroku  rozhodnutí  o  závazném  posouzení způsobu rozdělení
výdajů (nákladů) podle odstavce 1.

§ 24b

Závazné   posouzení   poměru  výdajů  (nákladů)  spojených  s  provozem
nemovitosti  používané  zčásti  k  podnikatelské  nebo  jiné samostatné
výdělečné  činnosti anebo k pronájmu a zčásti k soukromým účelům, které
lze  uplatnit  jako  výdaj  (náklad)  na  dosažení, zajištění a udržení
příjmů

(1)  Poplatník  s  příjmy  podle  §  7 nebo 9, který používá nemovitost
zčásti  k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti anebo k
pronájmu  a zčásti k soukromým účelům, může požádat příslušného správce
daně   o  vydání  rozhodnutí  o  závazném  posouzení^39i),  zda  způsob
uplatnění  výdajů  (nákladů) spojených s provozem nemovitosti do výdajů
na dosažení, zajištění a udržení příjmů, odpovídá § 24 odst. 3.

(2) V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení výdajů (nákladů)
podle odstavce 1 poplatník uvede

a)  jméno,  příjmení,  bydliště, místo podnikání a daňové identifikační
číslo, pokud bylo přiděleno,

b) adresu, na které se nemovitost používaná zčásti k podnikatelské nebo
jiné  samostatné  výdělečné  činnosti  anebo  k  pronájmu  a  zčásti  k
soukromým účelům nachází,

c)   plochu   a   objem  jednotlivých  obytných  i  neobytných  prostor
nemovitosti   s  rozdělením  na  prostory  využívané  a  nevyužívané  k
podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti anebo k pronájmu,
včetně údajů o jejich vytápění, klimatizaci apod.

d)   popis,  jak  jsou  jednotlivé  prostory  nemovitosti  využívány  k
podnikatelské  nebo jiné samostatné výdělečné činnosti anebo k pronájmu
ve  zdaňovacím  období,  kterého  se má rozhodnutí o závazném posouzení
výdajů (nákladů) podle odstavce 1 týkat,

e)  popis  a dokumentaci způsobu, jakým byly výdaje (náklady) spojené s
provozem   nemovitosti  používané  zčásti  k  podnikatelské  nebo  jiné
samostatné  výdělečné  činnosti  anebo  k pronájmu a zčásti k soukromým
účelům,  do  výdajů  (nákladů) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,
uplatněny,

f)  návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení výdajů (nákladů) podle
odstavce 1.

§ 25

(1)  Za  výdaje  (náklady)  vynaložené  k dosažení, zajištění a udržení
příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména

a)  výdaje  (náklady)  na  pořízení  hmotného  majetku^20) a nehmotného
majetku,^20) s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2, včetně splátek a úroků
z  úvěrů a půjček spojených s jejich pořízením, jsou-li součástí jejich
ocenění,^20)

b) výdaje na zvýšení základního kapitálu včetně splácení půjček,

c)  pořizovací cenu^20) cenného papíru s výjimkou uvedenou v § 24 odst.
2  písm.  r),  w)  a  ze) a dále s výjimkou opčních listů při uplatnění
přednostního práva,

d)  odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,
pojistné   hrazené  za  člena  statutárního  orgánu  a  dalšího  orgánu
právnické  osoby a za jednatele společnosti s ručením omezeným z titulu
odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti při výkonu funkce,

e) vyplácené podíly na zisku,

f) penále, úroky z prodlení a pokuty s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2
písm. zi), přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na
státní  politiku  zaměstnanosti  a  k pojistnému na všeobecné zdravotní
pojištění,^21),

g)  pojistné  na  sociální  zabezpečení  a příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti  a  pojistné  na  všeobecné  zdravotní  pojištění hrazené
veřejnou   obchodní   společností   za   společníky  této  společnosti,
komanditní  společností  za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy z
podnikání  a  jiné  samostatné  výdělečné činnosti, poplatníkem majícím
příjmy  z  pronájmu  a  pojistné  hrazené  osobami samostatně výdělečně
činnými,  které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku
při   dočasné  pracovní  neschopnosti  u  soukromé  pojišťovny^21a),  s
výjimkou uvedenou v § 24,

h) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě

1. příspěvku na kulturní pořady, zájezdy a sportovní akce,

2.  možnosti  používat  rekreační,  zdravotnická a vzdělávací zařízení,
předškolní   zařízení,   závodní  knihovny,  tělovýchovná  a  sportovní
zařízení,  s výjimkou zařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bodech
1 až 3,

i)  výdaje (náklady) vynaložené na příjmy, které nejsou předmětem daně,
na  příjmy  od  daně  osvobozené  nebo nezahrnované do základu daně a u
poplatníků  uvedených  v § 2 odst. 2 rovněž výdaje (náklady) vynaložené
na  příjmy vyňaté podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění,
převyšující tyto příjmy,

j)   výdaje   nad   limity  stanovené  tímto  zákonem  nebo  zvláštními
předpisy,^5),^23)

k)  výdaje  (náklady)  převyšující  příjmy  v zařízeních k uspokojování
potřeb  zaměstnanců  nebo  jiných osob s výjimkou § 24 odst. 2 písm. j)
body  1  až  3  a  s  výjimkou  výdajů (nákladů) na přechodné ubytování
zaměstnanců,  nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytované jako
nepeněžní  plnění  zaměstnavatelem  zaměstnanci v souvislosti s výkonem
práce,  pokud  obec  přechodného  ubytování  není shodná s obcí, kde má
zaměstnanec  bydliště, přičemž výdaje (náklady) i příjmy se posuzují za
každé  zařízení  k  uspokojování  potřeb  zaměstnanců nebo jiných osob,
samostatně,

l)  tvorbu  rezervních  a  ostatních  účelových  fondů,  pokud zvláštní
předpis nestanoví jinak, s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zr),

m)  plnění  ve  prospěch  vlastního kapitálu s výjimkou uvedenou v § 10
odst. 6 a § 24 odst. 2 písm. r) a w), převod zisku na základě smlouvy o
převodu  zisku  nebo  ovládací  smlouvy,  úhrada ztráty řízené osobě na
základě  smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy a dále vyrovnání
poskytované  mimo  stojícím  společníkům  na  základě smlouvy o převodu
zisku  nebo  ovládací smlouvy a členský příspěvek poskytnutý evropskému
hospodářskému   zájmovému   sdružení   se   sídlem   na   území   České
republiky^25a),

n) manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v § 24,

o)  zůstatkovou  cenu  (§  29  odst.  2)  hmotného majetku a nehmotného
majetku  vyřazeného  v  důsledku darování nebo bezúplatného převodu, ke
kterému není poplatník povinen podle zvláštního právního předpisu. Toto
se  vztahuje  i  na  hmotný majetek a nehmotný majetek odpisovaný pouze
podle zvláštního právního předpisu,^20)

p) technické zhodnocení (§ 33),

r) daně zaplacené za jiného poplatníka s výjimkou uvedenou v § 24 odst.
2 písm. ch) a u),

s)  daň  dědickou, darovací, daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů
právnických  osob  a  obdobné  daně  zaplacené  v  zahraničí s výjimkou
uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch) a dále odloženou daň podle zvláštního
právního předpisu^20),

t)  výdaje  na  reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění,
občerstvení  a  dary.  Za  dar  se  nepovažuje reklamní nebo propagační
předmět,  který  je  opatřen  obchodní  firmou  nebo  ochrannou známkou
poskytovatele  tohoto  předmětu  nebo  názvem  propagovaného zboží nebo
služby,  jehož  hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč a
který není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně,

u)  výdaje  na osobní potřebu poplatníka; včetně výdajů vynaložených na
opravu, údržbu nebo technické zhodnocení majetku sloužícího k podnikání
nebo  jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), který poplatník uvedený
v § 2 nezařadí do obchodního majetku podle § 4 odst. 4,

v)  tvorbu opravných položek na vrub nákladů,^20) s výjimkou uvedenou v
§ 24,

w) finanční výdaje (náklady), kterými se pro účely tohoto zákona rozumí
úroky  z  úvěrů  a půjček a související výdaje (náklady), včetně výdajů
(nákladů)  na obstarání, zpracování úvěrů, poplatků za záruky, pokud je
věřitel  osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi (§ 23 odst. 7), a to ve
výši finančních výdajů (nákladů) z částky, o kterou úhrn úvěrů a půjček
od  spojených  osob v průběhu zdaňovacího období nebo období, za něž se
podává daňové přiznání, přesahuje šestinásobek výše vlastního kapitálu,
je-li  příjemcem úvěru a půjčky banka nebo pojišťovna, nebo čtyřnásobek
výše vlastního kapitálu u ostatních příjemců úvěrů a půjček. V případě,
že  podmínkou  pro poskytnutí úvěru nebo půjčky dlužníkovi věřitelem je
poskytnutí   přímo  souvisejícího  úvěru,  půjčky  nebo  vkladu  tomuto
věřiteli  osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi, považuje se pro účely
tohoto  ustanovení  a  vzhledem  k  tomuto úvěru nebo půjčce věřitel za
osobu spojenou ve vztahu k dlužníkovi,

x)  výdaje  (náklady)  na  spotřebované  pohonné  hmoty  a parkovné při
pracovní   cestě   vynaložené   v  souvislosti  s  užíváním  silničního
motorového  vozidla^23d), u kterého poplatník uplatní paušální výdaj na
dopravu,   a   20  %  ostatních  výdajů  (nákladů)  s  výjimkou  odpisů
vynaložených  v  souvislosti se silničním motorovým vozidlem, u kterého
je  poplatník  povinen  uplatnit  krácený  paušální výdaj na dopravu; u
silničního  motorového  vozidla,  u  kterého poplatník uplatní paušální
výdaj  na  dopravu,  nelze dále uplatnit náhradu výdajů za spotřebované
pohonné hmoty,

y)  úroky  z odložených částek daní za dobu posečkání, exekuční náklady
podle  zvláštních předpisů^28b) s výjimkou uvedenou v § 24 a dále úroky
z  odložené částky za dobu posečkání cla a úroky z prodlení, které jsou
příslušenstvím cla,^28c)

z)  jmenovitá  hodnota  pohledávky  nebo pořizovací cena^20) postoupené
pohledávky s výjimkou uvedenou v § 24 a § 10,

za)  nájemné  za  umělecká  díla^30) a výdaje (náklady) za restaurování
uměleckých  děl,^30)  která  nejsou  součástí  staveb  a  budov, a to u
poplatníků,   u  nichž  není  výstavní,  muzejní  a  galerijní  činnost
předmětem činnosti, s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zf),

zb)   u   poplatníků,  kteří  nevedou  účetnictví  výdaje  na  pořízení
uměleckých   děl,^30)   která  nejsou  součástí  staveb  a  budov  a  v
jednotlivém případě nepřesáhnou částku 40 000 Kč,

zc) odpis pohledávky^22b) nebo tvorbu opravné položky^22a) u pohledávky
nabyté  obchodní  společností  nebo  družstvem  na  základě vkladu^22d)
uskutečněného  od 1. července 1996, s výjimkou pohledávek uvedených v §
24 odst. 9,

zd)  výdaje  spojené  s úhradou závazku, s výjimkou závazku vzniklého z
důvodu  pořízení  hmotného  majetku  (§  26),  vzniklého  ve zdaňovacím
období,  ve kterém poplatník uplatňoval výdaje podle § 7 odst. 7 nebo §
9  odst.  4  a  výdaje  spojené  s úhradou závazku, o jehož hodnotu byl
snížen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji v některém
z minulých zdaňovacích období,

ze)  rozdíl,  o  který částka hrazená postupníkem postupiteli při změně
osoby  nájemce  podle  smlouvy  o  finančním pronájmu s následnou koupí
najatého  hmotného  majetku  převyšuje částku nájemného připadajícího u
postupníka  na  zbývající  dobu  nájmu  sníženou  o nájemné jím hrazené
pronajímateli  v  souladu se smlouvou, pokud tento rozdíl není součástí
vstupní ceny majetku,

zf)   plnění   poskytnuté   zahraničnímu   státnímu   úředníkovi   nebo
zahraničnímu  veřejnému  činiteli  nebo s jejich souhlasem jiné osobě v
souvislosti s výkonem jeho funkce, a to ani v případech, kdy se jedná o
úředníka  státu  nebo veřejného činitele působícího ve státě, ve kterém
je  poskytnutí  takového  plnění  tolerováno  nebo  není  považováno za
trestný čin anebo je obvyklé,

zg) účetní odpisy dlouhodobého majetku,^20) a hodnota majetku nebo její
část  zaúčtovaná na vrub nákladů, který není dlouhodobým majetkem podle
zvláštního  právního předpisu,^20) ale zároveň je hmotným majetkem nebo
nehmotným majetkem podle § 26 až 33,

zh) oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí, pokud je podle zvláštního
právního  předpisu^20)  výdajem  (nákladem),  není-li  v  tomto  zákoně
stanoveno jinak,

zi)  kladný  rozdíl  mezi  oceněním  podniku nebo části podniku tvořící
samostatnou  organizační složku při nabytí vkladem nebo přeměnou^131) a
souhrnem  jeho  individuálně  přeceněných  složek  majetku  sníženým  o
převzaté  závazky  (goodwill),  pokud  jsou  podle  zvláštního právního
předpisu^20) výdajem (nákladem),

zj)  výdaje  (náklady) z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotou
při následném snížení základního kapitálu,

zk) výdaje (náklady) mateřské společnosti související s držbou podílu v
dceřiné  společnosti.  Úroky  z úvěrů a půjček přijatých v období šesti
měsíců  před  nabytím tohoto podílu se považují za výdaj (náklad) přímo
související  s  držbou podílu v dceřiné společnosti po dobu trvání této
držby  a  po  dobu, kdy podíl drží osoba, která je s osobou, která úvěr
nebo  půjčku  přijala,  spojenou  osobou, pokud poplatník neprokáže, že
úvěr  nebo  půjčka  s  držbou tohoto podílu nesouvisí. Případné režijní
(nepřímé)  náklady související s držbou podílu v dceřiné společnosti se
pro účely tohoto ustanovení omezují výší 5 % příjmů z dividend a jiných
podílů  na  zisku  vyplácených  dceřinou  společností,  pokud poplatník
neprokáže,  že  skutečná  výše  těchto režijních (nepřímých) nákladů je
nižší,

zl)  výdaje  (náklady)  související  s příjmy nad rámec všech vsazených
částek,  ze  všech poplatníkem provozovaných loterií a jiných podobných
her,  u  nichž  bylo  povolení  k  provozování  vydáno podle zvláštního
právního předpisu,

zm)  finanční výdaje (náklady), které plynou z úvěrů a půjček, kde úrok
nebo  výnos  nebo  skutečnost,  zda se finanční výdaje (náklady) stanou
splatnými, závisí zcela nebo převážně na zisku dlužníka,

zn)  hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění
zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,

zo)  pojistné  ve  výši  určené  ke  krytí budoucích závazků pojišťovny
vyplývajících  z  pojistné  smlouvy uzavřené zaměstnavatelem pro případ
dožití  se  stanoveného  věku  jeho  zaměstnancem  nebo  dožití se jeho
zaměstnancem   dohodnuté   doby  nebo  setrvání  tohoto  zaměstnance  v
pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli po dohodnutou dobu.

(2)  Škodou  podle  odstavce  1 písm. n) se rozumí fyzické znehodnocení
(poškození  nebo  zničení)  majetku  ve  vlastnictví poplatníka, a to z
objektivních  i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody
vyřazen.  Mankem  se rozumí inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav je
nižší  než  účetní. Za tyto škody a manka se nepovažují technologické a
technické  úbytky  a  úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob
vznikající  např. rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků
ve  výrobním,  zásobovacím  a odbytovém procesu (přirozené úbytky zásob
materiálu,  zboží,  nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků),
ztratné v maloobchodním prodeji a nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou
pro  účely  zákona hmotným majetkem, a to do výše ekonomicky zdůvodněné
normy  přirozených  úbytků  a  ztratného stanovené poplatníkem. Správce
daně  může  posoudit,  zda  výše  stanovené  normy  odpovídá charakteru
činnosti  poplatníka  a obvyklé výši norem jiných poplatníků se shodnou
nebo obdobnou činností, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně. Škodou
není  prokázaný  nezaviněný  úhyn nebo nutná porážka zvířete základního
stáda.

(3) Do úvěrů a půjček se pro účely odstavce 1 písm. w) nezahrnují úvěry
a  půjčky  nebo  jejich  část, z nichž úroky jsou součástí vstupní ceny
majetku,  a  dále  prokazatelně  poskytnuté  bezúročné  úvěry a půjčky.
Ustanovení  odstavce  1  písm.  w)  a  zm)  se nevztahují na poplatníky
uvedené  v  §  18 odst. 3, na burzu cenných papírů^28a) a na poplatníky
uvedené v § 2.

Odpisy hmotného majetku

§ 26

(1)  Odpisy se stanoví pro účely tohoto zákona podle § 30, 30a, 30b, 31
nebo § 32 z hmotného majetku, s výjimkou uvedenou v § 27.

(2) Hmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí

a)   samostatné   movité  věci,  popřípadě  soubory  movitých  věcí  se
samostatným  technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena (§ 29)
je vyšší než 40 000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden
rok,

b)  budovy,  domy  a byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky
zvláštním předpisem,^28d)

c) stavby, s výjimkou

1. provozních důlních děl,

2.  drobných  staveb  na  pozemcích  určených  k  plnění  funkcí  lesa,
sloužících  k  zajišťování  provozu  lesních  školek nebo k provozování
myslivosti,  pokud  jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výšku 5
m,^28e)

3.  oplocení  sloužícího k zajišťování lesní výroby a myslivosti, které
je drobnou stavbou,^29)

d)  pěstitelské  celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři
roky vymezené v odstavci 9,

e) dospělá zvířata a jejich skupiny^20), jejichž vstupní cena (§ 29) je
vyšší než 40 000 Kč,

f) jiný majetek vymezený v odstavci 3.
Hmotným  majetkem  pro  účely  tohoto  zákona  však  nejsou  zásoby. Za
samostatné  movité  věci  se  považují  také  výrobní zařízení, jakož i
zařízení  a  předměty  sloužící k provozování služeb (výkonů) a účelová
zařízení  a  předměty,  která  s  budovou nebo se stavbou netvoří jeden
funkční  celek,  i když jsou s ní pevně spojeny. Souborem movitých věcí
se  samostatným  technicko-ekonomickým  určením  se  rozumí  dílčí část
výrobního  či  jiného  celku.  Soubor  movitých  věcí je nutné evidovat
zvlášť  tak,  aby byly zajištěny průkazné technické i hodnotové údaje o
jednotlivých  věcech  zařazených  do souboru, určení hlavního funkčního
předmětu  a  o všech změnách souboru (přírůstky, úbytky) včetně údajů o
datu změny, rozsahu změny, vstupních cenách jednotlivých přírůstků nebo
úbytků,  celkové  ceny  souboru věcí a dále částky odpisů včetně jejich
změn  vyplývajících ze změny vstupní ceny souboru movitých věcí. Soubor
movitých  věcí se zařazuje do odpisové skupiny podle hlavního funkčního
předmětu.

(3) Jiným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí

a)  technické  zhodnocení  a  výdaje na otvírky nových lomů, pískoven a
hlinišť,  pokud  nezvyšuje  vstupní  cenu  a  zůstatkovou cenu hmotného
majetku, s výjimkou uvedenou v § 29 odst. 1 písm. f),

b) technické rekultivace, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,^29b)

c)  výdaje  hrazené  nájemcem, které podle zvláštních předpisů^20) nebo
podle   daňové   evidence   tvoří   součást  ocenění  hmotného  majetku
pronajatého  formou  finančního  pronájmu  s  následnou  koupí najatého
hmotného  majetku  a  které v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě
převýší u movitého majetku hodnotu 40 000 Kč.

(4)  Je-li  majetek  ve  spoluvlastnictví,  pak pro posouzení toho, zda
dosáhl  vstupní ceny uvedené v odstavci 2, je rozhodující vstupní cena,
která  se  rovná  součtu hodnot spoluvlastnických podílů u jednotlivých
spoluvlastníků,  a  nikoliv vstupní cena jednotlivého spoluvlastnického
podílu.

(5)  Odpisováním  se pro účely tohoto zákona rozumí zahrnování odpisů z
hmotného   majetku  evidovaného  u  poplatníka,  který  se  vztahuje  k
zajištění  zdanitelného  příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění tohoto
příjmu.  Odpisování  lze  zahájit  po  uvedení pořizované věci do stavu
způsobilého  obvyklému  užívání,  kterým  se  rozumí  dokončení  věci a
splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními
předpisy pro užívání. Obdobně to platí pro technické zhodnocení (§ 33).
Poplatník  s  příjmy podle § 7 a 9, který nevede účetnictví a uplatňuje
výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 24, může zahájit
odpisování  hmotného  majetku,  jedná-li  se  o hmotný majetek v daňové
evidenci  nebo pronajímaný hmotný majetek, evidovaný podle § 9 odst. 6;
přitom  zvířata  z  vlastního  chovu,  nakoupená  a darovaná zvířata po
dosažení dospělosti zůstávají součástí zásob.

(6)  Odpis  ve  výši  ročního  odpisu  vypočteného  podle § 31 a 32 lze
uplatnit   z   hmotného  majetku  evidovaného  u  poplatníka  ke  konci
příslušného  zdaňovacího  období s výjimkou uvedenou v odstavci 7 písm.
b)  až d). Ročním odpisem u poplatníků uvedených v § 17 se rozumí odpis
za zdaňovací období.

(7) Odpis pouze ve výši jedné poloviny ročního odpisu vypočteného podle
§ 31 a 32 lze uplatnit

a)  z  hmotného majetku evidovaného u poplatníka na počátku příslušného
zdaňovacího období, dojde-li v průběhu zdaňovacího období

1.  k  vyřazení  majetku  před  koncem  zdaňovacího období, pokud již v
průběhu zdaňovacího období nebyl uplatněn odpis podle bodů 2 a 3,

2.  k  převedení  majetku  na  jiné  právnické nebo fyzické osoby podle
zvláštních   právních   předpisů,^29a)  který  je  evidován  v  majetku
poplatníka k datu předcházejícímu dni převodu majetku,

3.  k  ukončení  podnikatelské  nebo jiné samostatné výdělečné činnosti
nebo  k  ukončení  pronájmu, přeměně, zrušení bez likvidace, zániku bez
likvidace,  zrušení  s  likvidací,  účinkům  rozhodnutí o úpadku nebo k
přechodu   oprávnění  nakládat  s  majetkem  náležejícím  do  majetkové
podstaty  z  insolvenčního  správce  na  daňový  subjekt  nebo opačně z
majetku  evidovaného ke dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné
výdělečné  činnosti,  ke  dni ukončení pronájmu, ke dni předcházejícímu
rozhodný  den fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní
společnosti  nebo  družstva,^131)  a  v ostatních případech zrušení bez
likvidace  ke  dni  předcházejícímu  den zániku, ke dni předcházejícímu
první  den hospodářského roku nebo kalendářního roku při změně účetního
období,  ke  dni  předcházejícímu  den  vstupu do likvidace nebo ke dni
předcházejícímu  den  , ke kterému nastanou účinky rozhodnutí o úpadku,
nebo   den  přechodu  oprávnění  nakládat  s  majetkem  náležejícím  do
majetkové  podstaty  z  insolvenčního  správce  na  daňový subjekt nebo
opačně.  Obdobně  postupuje  poplatník  uvedený  v § 2, který v průběhu
zdaňovacího  období  přerušil  podnikatelskou  nebo  jinou  samostatnou
výdělečnou  činnost  nebo  pronájem a tuto činnost nezahájil do termínu
pro  podání  daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém
byla činnost přerušena,

4.  k  ukončení  nájemního vztahu při odpisování technického zhodnocení
nájemcem  (§  28  odst. 3) nebo při ukončení výpůjčky movitého hmotného
majetku (§ 28 odst. 4),

b)   z  hmotného  majetku  nabytého  v  průběhu  zdaňovacího  období  a
evidovaného u poplatníka na konci zdaňovacího období, u něhož poplatník
pokračuje  v  odpisování započatém původním vlastníkem podle § 30 odst.
10  písm.  a)  až  e), g) až m), a z hmotného movitého majetku, k němuž
poplatník  nabyl vlastnické právo v průběhu zdaňovacího období splněním
závazku,  který  byl  zajištěn  převodem práva,^29c) a má tento majetek
evidován na konci zdaňovacího období,

c)   z   hmotného  majetku  evidovaného  po  celé  zdaňovací  období  u
poplatníka,  u  něhož  v  průběhu  zdaňovacího  období  nastaly  účinky
rozhodnutí o úpadku nebo došlo k přechodu oprávnění nakládat s majetkem
náležejícím  do  majetkové  podstaty  z insolvenčního správce na daňový
subjekt  a  opačně anebo který v průběhu zdaňovacího období vstoupil do
likvidace,

d)  z  hmotného  majetku  evidovaného  u poplatníka uvedeného v § 17 za
zdaňovací období vymezené v § 17a písm. c), je-li toto zdaňovací období
kratší  než  dvanáct  měsíců  nepřetržitě  po  sobě  jdoucích;  toto se
nepoužije  u  hmotného  majetku  zaevidovaného  u  poplatníka v průběhu
tohoto  zdaňovacího  období  nebo  v  průběhu  části zdaňovacího období
předcházející  tomuto  zdaňovacímu  období,  za kterou se podává daňové
přiznání podle § 38m odst. 2 písm. a).

Ustanovení  tohoto  odstavce  se  použije přiměřeně, dojde-li v průběhu
zdaňovacího  období  ke změně právní formy veřejné obchodní společnosti
nebo  komanditní společnosti na jinou obchodní společnost nebo družstvo
a  akciové  společnosti  nebo  společnosti  s  ručením  omezeným  anebo
družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost.

(8)  Odpisy  pro  účely  zákona není poplatník povinen uplatnit, přitom
odpisování   lze  i  přerušit,  ale  při  dalším  odpisování  je  nutné
pokračovat  způsobem,  jako  by  odpisování  přerušeno  nebylo, a to za
podmínky,  že  v  době  přerušení  neuplatní  poplatník  (vlastník  ani
nájemce)  výdaje  paušální  částkou podle § 7 nebo § 9. Pokud poplatník
(vlastník  nebo nájemce) uplatní výdaje paušální částkou, nelze za toto
zdaňovací  období  uplatnit  odpisy  v  prokázané  výši ani o tuto dobu
prodloužit  odpisování  pro  daňové  účely.  Po dobu uplatňování výdajů
paušální  částkou  vede  poplatník (vlastník nebo nájemce) odpisy pouze
evidenčně.

(9)  Pěstitelskými  celky  trvalých porostů s dobou plodnosti delší než
tři roky se podle odstavce 2 rozumějí

a)  ovocné  stromy vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v
hustotě nejméně 90 stromů na 1 ha,

b)  ovocné  keře  vysázené  na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v
hustotě nejméně 1000 keřů na 1 ha,

c) chmelnice a vinice.

(10)  Hmotným  majetkem  se  stávají  věci uvedené do stavu způsobilého
obvyklému   užívání,   kterým   se  rozumí  dokončení  věci  a  splnění
technických   funkcí   a  povinností  stanovených  zvláštními  právními
předpisy pro užívání.

§ 27

Hmotným majetkem vyloučeným z odpisování je

a)  bezúplatně  převedený  majetek podle smlouvy o finančním pronájmu s
následnou  koupí najaté věci, pokud výdaje (náklady) související s jeho
pořízením nepřevýší 40 000 Kč,

b)  pěstitelský  celek  trvalých  porostů s dobou plodnosti delší než 3
roky, jež nedosáhl plodonosného stáří,

c) hydromeliorace do 2 let po jejím dokončení,

d)  umělecké dílo,^30) které je hmotným majetkem a není součástí stavby
a  budovy,  předměty  muzejní  a  galerijní  hodnoty,  popřípadě jejich
soubory  v  muzeích  a  památkových objektech, stálé výstavní soubory a
knihovní fondy knihoven jednotné soustavy, popřípadě jiné fondy,

e) movitá kulturní památka a soubory movitých kulturních památek,

f) hmotný majetek převzatý povinně bezúplatně podle zvláštních právních
předpisů,^26)

g)  inventarizační  přebytky hmotného majetku zjištěné podle zvláštního
právního   předpisu,^20),  pokud  nebyly  při  zjištění  zaúčtovány  ve
prospěch výnosů,

h)  hmotný movitý majetek nabytý věřitelem v důsledku zajištění závazku
převodem  práva,^29c)  a  to  po  dobu  zajištění  tohoto  závazku a za
předpokladu,  že  jej  po  tuto  dobu  bude odpisovat původní vlastník,
uzavře-li s věřitelem smlouvu o výpůjčce,^23e)

ch)  hmotný  majetek,  jehož  bezúplatné  nabytí  bylo  předmětem  daně
darovací a bylo v době nabytí od daně darovací osvobozeno,

i)  najatý  hmotný  majetek včetně hmotného majetku, který je předmětem
smlouvy  o  finančním  pronájmu  s  následnou  koupí  najatého hmotného
majetku  nebo  obdobné  smlouvy uzavřené v zahraničí, pokud odpisy nebo
položky obdobného charakteru uplatňuje jiná osoba než vlastník.

§ 28

(1)  Hmotný  majetek  odpisuje  poplatník,  který  má  k tomuto majetku
vlastnické  právo,  organizační  složka  státu  příslušná  hospodařit s
majetkem  státu^30b), státní podnik, národní podnik a státní organizace
příslušná  hospodařit  s  majetkem  státu  a organizace zřízená územním
samosprávným  celkem  příslušná hospodařit s majetkem svého zřizovatele
(dále  jen  „vlastník”“),  s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 5. Pro
účely  tohoto  zákona  se  za  vlastníka hmotného majetku považuje také
nástupnická   společnost  nebo  družstvo  zanikající  nebo  rozdělované
společnosti  nebo  družstva při přeměnách podle zvláštního zákona^131);
to  platí pro hmotný majetek ve vlastnictví zanikající nebo rozdělované
společnosti  nebo  družstva  k  rozhodnému  dni  fúze, převodu jmění na
společníka   nebo   rozdělení  obchodní  společnosti  nebo  družstva  a
převáděný  na  nástupnickou společnost nebo družstvo, a hmotný majetek,
nabytý  zanikající  nebo  rozdělovanou  společností  nebo  družstvem od
rozhodného  dne  do  dne  zápisu fúze, převodu jmění na společníka nebo
rozdělení obchodní společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku.

(2)  Technickou  rekultivaci,  prováděnou  na  pozemku jinou osobou než
vlastníkem,  může  odpisovat  pouze  poplatník,  který  je  k provedení
rekultivace zavázán.

(3)  Technické  zhodnocení  pronajatého hmotného majetku a jiný majetek
uvedený  v  §  26  odst.  3 písm. c), jsou-li hrazené nájemcem, může na
základě  písemné  smlouvy  odpisovat nájemce, pokud není vstupní cena u
vlastníka  hmotného majetku zvýšena o tyto výdaje; přitom je zatřídí do
odpisové  skupiny,  ve  které  je  zatříděn pronajatý hmotný majetek, a
odpisuje  podle  tohoto  zákona.  Při odpisování technického zhodnocení
postupuje  nájemce  způsobem  stanoveným  pro  hmotný majetek a zatřídí
technické   zhodnocení  do  odpisové  skupiny,  ve  které  je  zatříděn
pronajatý hmotný majetek.

(4)  Při  převodu  vlastnictví  hmotného  movitého  majetku  v důsledku
zajištění  závazku  převodem  práva^29c) na věřitele může tento majetek
odpisovat   původní  vlastník,  pokud  uzavře  s  věřitelem  smlouvu  o
výpůjčce^23e) tohoto majetku na dobu zajištění závazku převodem práva.

(5)  Hmotný  majetek  vymezený  v  § 26 odst. 2 písm. c) a d), který je
dokončen  na  cizím  pozemku  a  jeho hodnota není u vlastníka součástí
ocenění  tohoto  pozemku  podle  zvláštního právního předpisu,^20) může
odpisovat  poplatník,  u  něhož  je tento hmotný majetek evidován (§ 26
odst. 5).

(6)  Při  odpisování hmotného majetku, který je pouze zčásti používán k
zajištění  zdanitelného  příjmu,  se do výdajů k zajištění zdanitelného
příjmu   zahrnuje   poměrná  část  odpisů.  Při  odpisování  silničního
motorového  vozidla,  u  kterého  je poplatník povinen uplatnit krácený
paušální výdaj na dopravu, se poměrnou částí odpisů rozumí 80 % odpisů.

§ 29

(1) Vstupní cenou hmotného majetku se rozumí

a)  pořizovací  cena,^31) je-li pořízen úplatně. Při odkoupení najatého
majetku,  u  něhož  nájemce  odpisoval  technické zhodnocení podle § 28
odst.  3, je součástí vstupní ceny, s výjimkou uvedenou v odstavci 4, i
zůstatková   cena   tohoto   technického   zhodnocení.   Nejsou-li  při
bezprostředním  odkoupení  hmotného majetku po ukončení nájemní smlouvy
nebo  smlouvy  o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného
majetku  dodrženy  podmínky uvedené v § 24 odst. 4 nebo odst. 5, lze do
vstupní  ceny  zahrnout  veškeré  nájemné  uhrazené  nájemcem  do  data
ukončení  smlouvy, které nebylo výdajem (nákladem) podle § 24; přitom u
poplatníka,  který  nevede  účetnictví,  lze do vstupní ceny zahrnout i
zálohy  na  nájemné  uhrazené  do  data  ukončení smlouvy. U nemovitého
majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době delší než
5  let před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 5
let  před  zahájením  pronájmu,  cena  podle  písmene  d). U nemovitého
majetku,  který  poplatník  uvedený v § 2 pořídil úplatně v době kratší
než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší
než 5 let před zahájením pronájmu, se pořizovací cena zvyšuje o náklady
prokazatelně  vynaložené  na  jejich  opravy  a technické zhodnocení. U
movitého  majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době
delší  než  1 rok před vložením do obchodního majetku, je vstupní cenou
cena  podle  písmene  d)  s výjimkou majetku nabytého formou finančního
pronájmu s následnou koupí najaté věci,

b)  vlastní  náklady,^31)  je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii.
Toto  ustanovení se použije i u poplatníků, kteří nevedou účetnictví. U
nemovitostí,  které  poplatník  uvedený  v  § 2 pořídil nebo vyrobil ve
vlastní režii v době delší než 5 let před jejich vložením do obchodního
majetku nebo v době delší než 5 let před zahájením pronájmu, cena podle
písmene  d).  U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil nebo
vyrobil  ve  vlastní režii v době kratší než 5 let před jejich vložením
do  obchodního  majetku  nebo  v  době  kratší než 5 let před zahájením
pronájmu,  se vlastní náklady zvyšují o náklady prokazatelně vynaložené
na jejich opravy a technické zhodnocení,

c)  hodnota nesplacené pohledávky zajištěné převodem práva,^29c) a to u
hmotného movitého majetku, který zůstává ve vlastnictví věřitele,

d)  reprodukční  pořizovací  cena  v ostatních případech zjištěná podle
zvláštního právního předpisu;^1a) přitom u nemovité kulturní památky se
reprodukční  pořizovací  cena  stanoví  jako cena stavby zjištěná podle
zvláštního právního předpisu^31b) bez přihlédnutí ke kategorii kulturní
památky,  historickému  stáří  kulturní  památky  a k ceně uměleckých a
uměleckořemeslných děl, která jsou součástí stavby. U poplatníka, který
má  příjmy  z  pronájmu podle § 9, je třeba reprodukční pořizovací cenu
stanovit již při zahájení pronájmu,

e)  při  nabytí  majetku  zděděním  nebo darováním cena stanovená podle
zvláštního  právního  předpisu o oceňování majetku^1a) ke dni nabytí, s
výjimkou  majetku  odpisovaného  podle  § 30 odst. 10 písm. a), pokud u
poplatníků  uvedených  v § 2 neuplynula od nabytí doba delší než 5 let,
zvýšená  u  nemovitostí  o  náklady  vynaložené  na  opravy a technické
zhodnocení;  je-li  doba  od  nabytí  delší  než  5  let,  rozumí  se u
poplatníků uvedených v § 2 vstupní cenou cena podle písmene d),

f)  hodnota  technického  zhodnocení  podle  §  33  odst. 1 dokončeného
počínaje  1.  lednem  2001 na hmotném majetku, jehož účetní odpisy jsou
výdajem  (nákladem)  podle  §  24  odst.  2  písm. v) bodu 1, zvýšená o
ocenění  tohoto  odpisovaného hmotného majetku; přitom odpisy pro účely
tohoto  zákona  lze  uplatnit  jen do výše vstupní ceny snížené o dosud
uplatněné  účetní  odpisy  hmotného majetku podle § 24 odst. 2 písm. v)
bodu 1,

g) přepočtená zahraniční cena (§ 23 odst. 17).

Součástí  vstupní  ceny podle písmen a) až f) je i technické zhodnocení
provedené  po  uvedení  věci  do stavu způsobilého obvyklému užívání, s
výjimkou   technického  zhodnocení  provedeného  na  nemovité  kulturní
památce a na hmotném majetku vyloučeném z odpisování (§ 27), nejpozději
však  v  prvním  roce  odpisování.  Pokud  původní vlastník v případech
uvedených v § 30 odst. 10 nezapočal odpisování, je u nabyvatele vstupní
cenou  hmotného  majetku vstupní cena, z níž by původní vlastník odpisy
uplatňoval.  Vstupní  cena  hmotného  majetku  se  snižuje o poskytnuté
dotace  ze  státního rozpočtu, z rozpočtů obcí a krajů, státních fondů,
regionální  rady  regionu  soudržnosti^124),  o  poskytnuté  prostředky
(granty) přidělené podle zvláštního právního předpisu,^72) o poskytnuté
granty  Evropských  společenství,  o  poskytnuté  dotace,  příspěvky  a
podpory  z  veřejných  rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu s
výjimkou  peněžních  fondů  spravovaných  podnikatelskými  subjekty  se
sídlem   nebo  bydlištěm  v  zahraničí  (dále  jen  „veřejné  zdroje“),
poskytnuté na jeho pořízení nebo na jeho technické zhodnocení, pokud se
tyto  prostředky  neúčtují  podle  zvláštního  právního předpisu^20) ve
prospěch  výnosů  (příjmů).  Obdobně  se postupuje i u hmotného majetku
vytvořeného   vlastní   činností.  Do  vstupní  ceny  hmotného  majetku
uvedeného  v § 26 odst. 2 písm. b) a c) lze zahrnout i výdaje (náklady)
na vyvolanou investici, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí výdaje
(náklady)  vynaložené  na  pořízení  majetku převedeného do vlastnictví
jiného  subjektu  a  podmiňujícího funkci nebo užívání hmotného majetku
uvedeného v § 26 odst. 2 písm. b) a c).

(2) Za zůstatkovou cenu se pro účely tohoto zákona považuje rozdíl mezi
vstupní cenou hmotného majetku a celkovou výší odpisů stanovených podle
§  26  a  §  30 až 32 z tohoto majetku, a to i tehdy, když do výdajů na
zajištění zdanitelných příjmů [§ 24 odst. 2 písm. a)] zahrnul poplatník
pouze  poměrnou  část  odpisů  podle  §  28  odst.  6 nebo uplatňoval v
některých zdaňovacích obdobích výdaje procentem z příjmů.

(3)  Technické  zhodnocení  zvyšuje  vstupní  cenu  (dále  jen „zvýšená
vstupní   cena“)  a  zároveň  u  majetku  odpisovaného  podle  §  32  i
zůstatkovou  cenu  (dále  jen  „zvýšená  zůstatková  cena“) příslušného
majetku  v tom zdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení dokončeno
a  uvedeno  do  stavu  způsobilého obvyklému užívání; přitom poplatník,
který  samostatně  eviduje  a  odpisuje  technické  zhodnocení hmotného
majetku podle § 26 odst. 3 písm. a) nebo výdaje vymezené v § 26 odst. 3
písm.  c)  zvyšuje  o  každé  další  technické  zhodnocení dokončené na
původním  majetku vstupní cenu a zároveň u majetku odpisovaného podle §
32  i  zůstatkovou cenu již evidovaného jiného majetku v tom zdaňovacím
období,  kdy  je  technické  zhodnocení  dokončeno  a  uvedeno do stavu
způsobilého obvyklému užívání. Ustanovení předchozí věty se nepoužije u
technického  zhodnocení  v případech uvedených v odstavcích 1, 4 a 6, §
30a odst. 5 a u technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní
památce  odpisovaného  podle § 30 odst. 6 nebo u technického zhodnocení
provedeného  na  hmotném  majetku  vyloučeném  z  odpisování. Povinnost
zvýšit  vstupní  cenu samostatně evidovaného a odpisovaného technického
zhodnocení  o  každé  další  technické zhodnocení dokončené na původním
majetku  se  nevztahuje  na  technické zhodnocení provedené na nemovité
kulturní památce, které se odpisuje podle § 30 odst. 6 vždy samostatně.

(4) Poplatník, který odpisoval technické zhodnocení a výdaje vymezené v
§  26  odst.  3  písm.  c)  nebo  jejich  část,  která není vyloučena z
odpisování, související s majetkem odkoupeným podle smlouvy o finančním
pronájmu  s  následnou  koupí  najaté  věci,  zvýší  o  pořizovací cenu
odkoupeného  majetku vstupní (zůstatkovou) cenu již odpisovaného jiného
majetku v tom zdaňovacím období, kdy je majetek odkoupen, a pokračuje v
započatém odpisování.

(5)   Vstupní   cenou   hmotného   majetku  ve  spoluvlastnictví  je  u
spoluvlastníka  vstupní  cena  podle  odstavce  1  ve výši hodnoty jeho
spoluvlastnického podílu. Hodnota technického zhodnocení provedeného na
hmotném  majetku  ve  spoluvlastnictví se u jednotlivých spoluvlastníků
určí podle jejich spoluvlastnického podílu.^52)

(6)  Odpisuje-li  technické zhodnocení nájemce, zvyšuje se vstupní cena
(zůstatková  cena) u vlastníka (pronajímatele) v roce ukončení pronájmu
nebo zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním nájemcem, a to

a) o částku nepeněžního příjmu stanoveného podle § 23 odst. 6 písm. b),
je-li technické zhodnocení provedeno nad rámec nájemného,

b)  o  zůstatkovou  cenu  technického  zhodnocení evidovanou u nájemce,
je-li jím plněno nájemné.

Provede-li  nájemce technické zhodnocení nad rámec smluveného nájemného
se  souhlasem  vlastníka (pronajímatele) a neodpisuje-li je nájemce ani
vlastník   (pronajímatel),   zvyšuje   se   vstupní  (zůstatková)  cena
příslušného   majetku  u  vlastníka  (pronajímatele)  v  roce  ukončení
pronájmu  o  částku  nepeněžního příjmu podle § 23 odst. 6 písm. a). Po
zvýšení  vstupní  (zůstatkové)  ceny  podle  tohoto  odstavce pokračuje
vlastník  (pronajímatel)  v  odpisování ze zvýšené vstupní ceny nebo ze
zvýšené  zůstatkové ceny. Toto ustanovení se nepoužije, pokud dochází k
ukončení  nájmu  z  důvodu odkoupení najaté věci nájemcem, který zahrne
zůstatkovou  cenu  jím  odpisovaného  technického zhodnocení do vstupní
ceny podle § 29 odst. 1 písm. a).

(7)  Při  zvýšení  nebo  snížení vstupní ceny, ke kterému dochází u již
odpisovaného  majetku z jiného důvodu, než je jeho technické zhodnocení
(dále  jen „změněná vstupní cena“), se odpis stanoví ze změněné vstupní
(zůstatkové)  ceny  při zachování platné sazby (koeficientu) podle § 31
nebo § 32.

(8)  U  hmotného  majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil v době
kratší  než  5  let  před jeho vložením do obchodní společnosti nebo do
družstva a nebyl zahrnut do obchodního majetku, je u nabyvatele vstupní
cenou,  byl-li  pořízen  úplatně,  pořizovací cena, byl-li pořízen nebo
vyroben  ve  vlastní  režii,  jsou vstupní cenou vlastní náklady, a při
nabytí  hmotného majetku zděděním nebo darováním, cena hmotného majetku
podle  zvláštního  právního  předpisu  o  oceňování  majetku^1a) ke dni
nabytí.  Přitom  u  nemovitostí  lze vstupní cenu u nabyvatele zvýšit o
náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení
před  vložením do obchodní společnosti nebo do družstva. Dnem vkladu do
obchodní  společnosti  nebo  družstva se pro účely tohoto zákona rozumí
den uvedený ve smlouvě o vkladu.

(9) Vstupní cena hmotného majetku se nemění,

a)  dochází-li  k ocenění jmění zanikající nebo rozdělované společnosti
nebo  družstva podle zvláštního právního předpisu^20) v případě, kdy to
vyžaduje zvláštní právní předpis,^131)

b) dojde-li k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením věci
podle zvláštního právního předpisu,^52) nebo

c)  jsou-li v budově vymezeny byty nebo nebytové prostory jako jednotky
podle zvláštního právního předpisu.^60)

§ 30

(1)  V  prvním  roce  odpisování  zatřídí  poplatník  hmotný majetek do
odpisových  skupin uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Došlo-li u
stavebního  díla  ke  změně hlavního užívání a v důsledku této změny se
mění  i  zatřídění  do odpisové skupiny uvedené v příloze č. 1 k tomuto
zákonu,  provede poplatník změnu zatřídění tohoto majetku ve zdaňovacím
období  nebo  v  období, za něž se podává daňové přiznání, ve kterém ke
změně  došlo.  Samostatně  odpisované technické zhodnocení provedené na
hmotném majetku vyloučeném z odpisování se zatřídí do odpisové skupiny,
do  které  náleží  hmotný  majetek,  na  němž bylo technické zhodnocení
provedeno. Doba odpisování činí minimálně:
+———————+———————-+
|Odpisová skupina     |     Doba odpisování  |
+———————+———————-+
|        1            |         3 roky       |
+———————+———————-+
|        2            |         5 let        |
+———————+———————-+
|        3            |        10 let        |
+———————+———————-+
|        4            |        20 let        |
+———————+———————-+
|        5            |        30 let        |
+———————+———————-+
|        6            |        50 let.       |
+———————+———————-+

Stanovená  doba  odpisování  se  nevztahuje  na hmotný majetek, u něhož
došlo v průběhu odpisování k prodloužení doby odpisování. Stavební dílo
(dům,  budova,  stavba)  se  zařazuje  do  odpisové  skupiny podle jeho
hlavního  užívání  v  souladu  se  zvláštní právním předpisem.^31a) Při
užívání  budovy  k  několika účelům je pro zařazení do odpisové skupiny
rozhodující  převažující  podíl užívání na celkové využitelné podlahové
ploše.^99)  Hmotný  majetek,  který  nelze zařadit do odpisových skupin
podle  přílohy č. 1 k tomuto zákonu, s výjimkou uvedenou v odstavcích 6
až  8,  zatříděný  podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým
statistickým  úřadem^99)  se  zařadí  do  odpisové  skupiny 5 a ostatní
hmotný  majetek  zatříděný  podle  Standardní  klasifikace  produkce se
zařadí do odpisové skupiny 2.

(2)  Poplatník  provádí  rovnoměrné (§ 31) nebo zrychlené odpisování (§
32).  Způsob  odpisování pro každý nově pořízený hmotný majetek stanoví
vlastník,  s  výjimkou  uvedenou  v  odstavci 10, a nelze jej změnit po
celou dobu jeho odpisování.

(3)  Hmotný majetek se odpisuje nejvýše do vstupní ceny nebo do zvýšené
vstupní ceny.

(4)  Roční  odpis  otvírek  nových  lomů, pískoven, hlinišť a technické
rekultivace,  pokud  tyto  nejsou  součástí  hmotného majetku, do jehož
vstupní  ceny  jsou  zahrnuty,  dočasných staveb^31a) a důlních děl, se
stanoví  jako  podíl  vstupní  ceny a stanovené doby trvání. Obdobně se
odpisuje  hmotný majetek, jehož životnost nebo doba trvání je stanovena
v  letech  obecně závazným předpisem nebo příslušným orgánem na základě
zmocnění ve zvláštním zákoně.

(5)   U  matric,  zápustek,  forem,  modelů  a  šablon  (ve  Standardní
klasifikaci produkce označených kódem 28.62.50, 29.56.24 a 29.52.40) se
roční   odpis   stanoví  jako  podíl  vstupní  ceny  a  stanovené  doby
použitelnosti nebo stanoveného počtu vyrobených odlitků nebo výlisků.

(6)  U  technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce
(§  29 odst. 3) se roční odpis stanoví ve výši jedné patnáctiny vstupní
ceny.

(7)  Roční  odpis  podle  odstavců 4 až 6 se stanoví s přesností na dny
nebo  s přesností na celé měsíce, počínaje následujícím měsícem po dni,
v  němž  byly  splněny podmínky pro odpisování; přitom odpisování nelze
přerušit.

(8)  Při zahájení (ukončení) odpisování podle odstavců 4 až 6 v průběhu
zdaňovacího  období lze uplatnit roční odpisy pouze ve výši připadající
na  toto  zdaňovací  období  v závislosti na zvoleném způsobu stanovení
přesnosti odpisů podle odstavce 7.

(9)  Odpisy  stanovené  podle  odstavců  4 až 6 se zaokrouhlují na celé
koruny nahoru.

(10)  Ze  vstupní  ceny,  ze které odpisoval původní vlastník, který je
poplatníkem  uvedeným v § 2 nebo v § 17 odst. 3 nebo stálou provozovnou
poplatníka  uvedeného  v  §  17  odst.  4  na  území České republiky, s
výjimkou  uvedenou  v  § 29 odst. 7, a při zachování způsobu odpisování
pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem

a)   právní   nástupce   poplatníka   a   nástupnická  společnost  nebo
družstvo,^131)

b)  obchodní  společnost  nebo  družstvo  u  hmotného  majetku nabytého
vkladem společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území
České  republiky, který byl zároveň u fyzické osoby zahrnut v obchodním
majetku  a  u  právnické  osoby v jejím majetku, nabytého vkladem obce,
pokud  byl  tento  majetek  ve  vlastnictví  obce a byl zahrnut v jejím
majetku, a nabytého přeměnou,^131)

c)  poplatník  u hmotného majetku nabytého vkladem tichého společníka s
bydlištěm  nebo  sídlem  na  území  České  republiky  spolu  s  nabytím
vlastnických  práv  k  tomuto  majetku,  pokud tichý společník měl před
uskutečněním vkladu tento majetek zahrnut v obchodním majetku,

d)  tichý  společník  u hmotného majetku nabytého vrácením jeho vkladu,
pokud nabyl vlastnická práva k tomuto majetku,

e) poplatník u hmotného majetku, který nabyl bezúplatným převodem podle
zvláštních   předpisů^31c)   nebo   bezúplatným   převodem  v  důsledku
delimitace státních organizací,^31d)

f)  poplatník  uvedený v § 2, který vyřadil hmotný majetek z obchodního
majetku  a  následně hmotný majetek do obchodního majetku opět zařadil.
Obdobně se postupuje i v případě přerušení pronájmu (§ 9),

g)  postupník  při  postoupení smlouvy o finančním pronájmu s následnou
koupí  najaté  věci, jestliže dodrží smluvenou celkovou výši nájemného,
kupní cenu a nedojde ke zkrácení původně stanovené doby pronájmu. Je-li
postoupena  najatá věc za nižší cenu, než byla vstupní cena evidovaná u
postupitele,  lze  odpisy  uplatnit  maximálně  do  výše  ceny  hrazené
postupníkem,

h)  poplatník,  který  nabyl  právo k užívání hmotného movitého majetku
smlouvou  o  výpůjčce,^23e)  a  to  po  dobu zajištění závazku převodem
práva^29c) k tomuto majetku,

i)  dlužník,  který  nabyl  do  vlastnictví  hmotný  majetek na základě
smlouvy  o  půjčce.^20d)  V  odpisování  pokračuje i poplatník, pokud k
tomuto majetku nabyl vlastnická práva vrácením půjčené věci,

j)  manžel  (manželka),  který  má  v obchodním majetku hmotný majetek,
který již byl v obchodním majetku a byl odpisován manželkou (manželem),
s výjimkou majetku nabytého koupí od druhého z manželů,

k) poplatník, který odpisoval hmotný majetek před ukončením činnosti,

l)  účastník  sdružení bez právní subjektivity u majetku určeného podle
druhu.^31e)

V  odpisování  hmotného movitého majetku pokračuje i poplatník, pokud k
tomuto majetku nabyl znovu vlastnická práva splněním závazku, který byl
zajištěn  převodem  práva,^29c)  a  to  způsobem  uplatňovaným  po dobu
zajištění  závazku  podle  písmene h). Obdobně pokračuje v odpisování i
poplatník  u  hmotného majetku vráceného při ukončení nájmu a poplatník
při  rozpuštění  sdružení  bez  právní  subjektivity  nebo při ukončení
činnosti  ve  sdružení bez právní subjektivity u majetku určeného podle
druhu,  který  jím  byl  do tohoto sdružení vnesen. Obdobně pokračuje v
odpisování  i  poplatník, který je fyzickou osobou, u jím pronajímaného
hmotného  majetku  vyřazeného  z  obchodního  majetku  nebo  v  případě
zařazení jím pronajímaného hmotného majetku do obchodního majetku.

§ 30a

Mimořádné odpisy

(1)  Hmotný  majetek zařazený v odpisové skupině 1 podle přílohy č. 1 k
tomuto  zákonu  pořízený  v  období od 1. ledna 2009 do 30. června 2010
může poplatník, který je jeho prvním vlastníkem, odepsat rovnoměrně bez
přerušení do 100 % vstupní ceny za 12 měsíců.

(2)  Hmotný  majetek zařazený v odpisové skupině 2 podle přílohy č. 1 k
tomuto  zákonu  pořízený  v  období od 1. ledna 2009 do 30. června 2010
může  poplatník, který je jeho prvním vlastníkem, odepsat bez přerušení
do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců, přitom za prvních 12 měsíců uplatní
odpisy  rovnoměrně  do  výše  60  %  vstupní ceny hmotného majetku a za
dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně
do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku.

(3)  Odpisy podle odstavců 1 a 2 se stanoví s přesností na celé měsíce;
přitom  poplatník má povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím
měsícem  po  dni,  v  němž  byly  splněny  podmínky pro odpisování. Při
zahájení  nebo  ukončení  odpisování  v  průběhu zdaňovacího období lze
uplatnit  odpisy  pouze  ve  výši připadající na toto zdaňovací období.
Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

(4)  Mimořádné  odpisy  hmotného  majetku  podle  odstavců  1 a 2 nelze
uplatnit u hmotného majetku odpisovaného podle § 30 odst. 4 a 5.

(5) Technické zhodnocení hmotného majetku odpisovaného podle odstavců 1
a  2  nezvyšuje  jeho  vstupní  cenu.  Ukončené technické zhodnocení se
zatřídí  do  odpisové  skupiny, ve které je zatříděn hmotný majetek, na
kterém  je  technické  zhodnocení  provedeno, a odpisuje se jako hmotný
majetek podle § 26 až 30 a § 31 až 33.
——————————-
*) Pozn. ASPI: § 30a byl vložen zároveň zákonem 216/2009 Sb. a 326/2009 Sb.

§ 30b

Odpisy  hmotného  majetku  využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního
záření

(1)  Hmotný  majetek  označený ve Standardní klasifikaci produkce kódem
skupiny  31.10,  31.20  nebo  32.10  využívaný  k  výrobě  elektřiny ze
zařízení   pro  výrobu  elektřiny  ze  slunečního  záření  se  odpisuje
rovnoměrně  bez přerušení po dobu 240 měsíců do 100 % vstupní ceny nebo
zvýšené vstupní ceny.

(2)  Odpisy  podle  odstavce  1  se stanoví s přesností na celé měsíce;
přitom  poplatník má povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím
měsícem  po  měsíci,  v  němž byly splněny podmínky pro odpisování. Při
zahájení  nebo  ukončení  odpisování  v  průběhu zdaňovacího období lze
uplatnit  odpisy  pouze  ve  výši připadající na toto zdaňovací období.
Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

(3) Technické zhodnocení hmotného majetku odpisovaného podle odstavce 1
zvyšuje  jeho  vstupní  cenu. Poplatník pokračuje v odpisování hmotného
majetku  ze  zvýšené  vstupní  ceny  snížené  o již uplatněné odpisy od
měsíce  následujícího  po  měsíci,  v  němž  bylo  technické zhodnocení
ukončeno,  a  to  rovnoměrně bez přerušení po zbývající dobu odpisování
stanovenou v odstavci 1, nejméně však po dobu 120 měsíců.

§ 31

(1) Při rovnoměrném odpisování hmotného majetku jsou odpisovým skupinám
přiřazeny tyto maximální roční odpisové sazby:

a) Roční odpisová sazba pro hmotný majetek neodpisovaný podle písmen b)
až d)
+———+—————+——————+—————+
|Odpisová | v prvním roce | v dalších letech | pro zvýšenou  |
|skupina  |   odpisování  |    odpisování    | vstupní cenu  |
+———+—————+——————+—————+
|   1     |      20       |      40          |     33,3      |
+———+—————+——————+—————+
|   2     |      11       |      22,25       |     20        |
+———+—————+——————+—————+
|   3     |       5,5     |      10,5        |     10        |
+———+—————+——————+—————+
|   4     |       2,15    |       5,15       |      5,0      |
+———+—————+——————+—————+
|   5     |       1,4     |       3,4        |      3,4      |
+———+—————+——————+—————+
|   6     |       1,02    |       2,02       |      2,       |
+———+—————+——————+—————+

b)  Roční  odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o
20 %
+———+—————+——————+—————+
|Odpisová | v prvním roce | v dalších letech | pro zvýšenou  |
|skupina  |   odpisování  |    odpisování    | vstupní cenu  |
+———+—————+——————+—————+
|   1     |      40       |      30          |     33,3      |
+———+—————+——————+—————+
|   2     |      31       |      17,25       |     20        |
+———+—————+——————+—————+
|   3     |      24,4     |       8,4        |     10,       |
+———+—————+——————+—————+

c)  Roční  odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o
15 %
+———+—————+——————+—————+
|Odpisová | v prvním roce | v dalších letech | pro zvýšenou  |
|skupina  |   odpisování  |    odpisování    | vstupní cenu  |
+———+—————+——————+—————+
|   1     |      35       |      32,5        |     33,3      |
+———+—————+——————+—————+
|   2     |      26       |      18,5        |     20        |
+———+—————+——————+—————+
|   3     |      19       |       9          |     10,       |
+———+—————+——————+—————+

d)  Roční  odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o
10 %
+———+—————+——————+—————+
|Odpisová | v prvním roce | v dalších letech | pro zvýšenou  |
|skupina  |   odpisování  |    odpisování    | vstupní cenu  |
+———+—————+——————+—————+
|   1     |      30       |      35          |     33,3      |
+———+—————+——————+—————+
|   2     |      21       |      19,75       |     20        |
+———+—————+——————+—————+
|   3     |      15,4     |       9,4        |     10.       |
+———+—————+——————+—————+

(2)  Roční  odpisovou  sazbu uvedenou v odstavci 1 písm. b) může použít
poplatník  s  převážně  zemědělskou a lesní výrobou,^7) který je prvním
vlastníkem stroje pro zemědělství a lesnictví, označeného ve Standardní
klasifikaci produkce kódem 29.3. Za poplatníka s převážně zemědělskou a
lesní  výrobou  se  pro účely tohoto zákona považuje poplatník, u něhož
příjmy  z  této činnosti činily v předcházejícím zdaňovacím období více
než  50 % z celkových příjmů; přitom u poplatníka, jemuž vznikla daňová
povinnost  v  průběhu  zdaňovacího  období,  je rozhodný poměr skutečně
dosažených příjmů.

(3)  Roční  odpisovou  sazbu uvedenou v odstavci 1 písm. c) může použít
poplatník, který je prvním vlastníkem zařízení pro čištění a úpravu vod
označeného ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.24.1 využívaného
ve  stavbách  zařazených  podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané
Českým  statistickým  úřadem^99)  do  podtřídy  125113,  pro  třídicí a
úpravárenské  zařízení  na  zhodnocení  druhotných surovin zahrnutých v
oddílu 29 Standardní klasifikace produkce, pomocí něhož jsou zpracovány
druhotné  suroviny  ve  skupinách  37.10 a 37.20 Standardní klasifikace
produkce.

(4)  Roční  odpisovou  sazbu uvedenou v odstavci 1 písm. d) může použít
poplatník,  který  je  prvním  vlastníkem  hmotného majetku zatříděného
podle  tohoto  zákona v odpisových skupinách 1 až 3 s výjimkou hmotného
majetku uvedeného v odstavcích 2, 3 a 5.

(5)  Roční  odpisovou  sazbu  podle  odstavce  1  písm.  b) až d) nelze
uplatnit  u  letadel,  pokud  nejsou  využívána  provozovateli  letecké
dopravy  a  leteckých  prací  na základě vydané koncese a provozovateli
leteckých  škol,  u  motocyklů  a  osobních  automobilů,  pokud  nejsou
využívány  provozovateli  silniční  motorové  dopravy  a  provozovateli
taxislužby  na  základě  vydané  koncese  a provozovateli autoškol nebo
pokud  se  nejedná  o  osobní  automobily v provedení speciální vozidlo
podskupiny  sanitní  a pohřební podle zvláštního právního předpisu,^78)
hmotného  majetku  označeného  ve Standardní klasifikaci produkce kódem
29.7  (přístroje  pro  domácnost, jinde neuvedené) a 35.12 (rekreační a
sportovní čluny).

(6)  Za prvního vlastníka hmotného movitého majetku se pro účely tohoto
zákona  považuje  poplatník,  který  si  jako první pořídil nový hmotný
movitý  majetek,  který  dosud  nebyl  užíván  k  určenému  účelu  a  u
předchozího   vlastníka  byl  zbožím.  Za  prvního  vlastníka  hmotného
movitého  majetku  se považuje i poplatník, který tento majetek pořídil
nebo vyrobil ve vlastní režii.

(7)  Při  rovnoměrném  odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku za
dané  zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho vstupní ceny a
přiřazené  roční  odpisové  sazby.  Poplatník  může  na  základě  svého
rozhodnutí  použít i sazby nižší než maximální sazby uvedené v odstavci
1.  Sazby  nižší než maximální sazby uvedené v odstavci 1 nemůže použít
poplatník  uvedený v § 2, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 nebo
§ 9 odst. 4 a je povinen vést odpisy pouze evidenčně podle § 26 odst. 8
anebo  používá  hmotný  majetek  pouze  zčásti k zajištění zdanitelného
příjmu  a  do  výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrnou
část odpisů podle § 28 odst. 6.

(8) Při rovnoměrném odpisování ze zvýšené vstupní ceny hmotného majetku
se stanoví odpisy tohoto majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné
setiny  součinu  jeho  zvýšené  vstupní ceny a přiřazené roční odpisové
sazby platné pro zvýšenou vstupní cenu.

(9)  Odpisy  stanovené  podle  odstavců  7  a 8 se zaokrouhlují na celé
koruny nahoru.

§ 32

(1)  Při zrychleném odpisování hmotného majetku jsou odpisovým skupinám
přiřazeny tyto koeficienty pro zrychlené odpisování:
+—————————————————————+
|              Koeficient pro zrychlené odpisování              |
+———+—————+——————+——————+
|Odpisová | v prvním roce | v dalších letech |   pro zvýšenou   |
|skupina  |   odpisování  |    odpisování    | zůstatkovou cenu |
+———+—————+——————+——————+
|   1     |      3        |       4          |        3         |
+———+—————+——————+——————+
|   2     |      5        |       6          |        5         |
+———+—————+——————+——————+
|   3     |     10        |      11          |       10         |
+———+—————+——————+——————+
|   4     |     20        |      21          |       20         |
+———+—————+——————+——————+
|   5     |     30        |      31          |       30         |
+———+—————+——————+——————+
|   6     |     50        |      51          |       50.        |
+———+—————+——————+——————+

(2) Při zrychleném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku

a)  v prvním roce odpisování jako podíl jeho vstupní ceny a přiřazeného
koeficientu pro zrychlené odpisování platného v prvním roce odpisování;
přitom poplatník, který je prvním vlastníkem, může tento odpis zvýšit o

1.  20 % vstupní ceny stroje pro zemědělství a lesnictví, označeného ve
Standardní  klasifikaci  produkce  kódem  29.3, a to jen u poplatníka s
převážně zemědělskou a lesní výrobou,^7)

2.  15  %  vstupní ceny zařízení pro čištění a úpravu vod označeného ve
Standardní  klasifikaci  produkce kódem 29.24.1 využívaného ve stavbách
zařazených   podle  Klasifikace  stavebních  děl  CZ-CC  vydané  Českým
statistickým  úřadem^99) do podtřídy 125113, pro třídicí a úpravárenské
zařízení  na  zhodnocení  druhotných  surovin  zahrnutých  v  oddílu 29
Standardní  klasifikace produkce, pomocí něhož jsou zpracovány druhotné
suroviny ve skupinách 37.10 a 37.20 Standardní klasifikace produkce,

3. 10 % vstupní ceny hmotného majetku zatříděného podle tohoto zákona v
odpisových  skupinách  1  až  3 s výjimkou hmotného majetku uvedeného v
bodech 1 a 2 a v § 31 odst. 5,

b)   v   dalších  zdaňovacích  obdobích  jako  podíl  dvojnásobku  jeho
zůstatkové  ceny  a  rozdílu mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené
odpisování a počtem let, po které byl již odpisován.

(3)  Při  zrychleném  odpisování  majetku  zvýšeného  o  jeho technické
zhodnocení se odpisy stanoví

a)  v  roce  zvýšení  zůstatkové  ceny  jako  podíl dvojnásobku zvýšené
zůstatkové   ceny   majetku   a   přiřazeného  koeficientu  zrychleného
odpisování platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu,

b)  v  dalších  zdaňovacích  obdobích jako podíl dvojnásobku zůstatkové
ceny   majetku  a  rozdílu  mezi  přiřazeným  koeficientem  zrychleného
odpisování platným pro zvýšenou zůstatkovou cenu a počtem let, po které
byl odpisován ze zvýšené zůstatkové ceny.

(4)  Při zkrácení doby odpisování podle § 30 odst. 1 u již odpisovaného
hmotného majetku, kdy rozdíl mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené
odpisování  a počtem let, po které byl již hmotný majetek odpisován, je
menší  než  2, se pro stanovení ročního odpisu použije vždy rozdíl mezi
přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počtem let, po které
byl  již  hmotný  majetek  odpisován, ve výši 2; přitom do počtu let se
zahrnují pouze celá zdaňovací období podle § 17a.

(5)  Odpisy  stanovené  podle  odstavců  2 až 4 se zaokrouhlují na celé
koruny nahoru.

§ 32a

Odpisy nehmotného majetku

(1)  Pro  účely  tohoto  zákona  se odpisují zřizovací výdaje, nehmotné
výsledky  výzkumu  a vývoje, software, ocenitelná práva a jiný majetek,
který  je  veden  v účetnictví jako nehmotný majetek vymezený zvláštním
právním předpisem^20) (dále jen „nehmotný majetek“), pokud

a) byl

1. nabyt úplatně, vkladem společníka nebo tichého společníka nebo člena
družstva, přeměnou,^131) darováním nebo zděděním, nebo

2.  vytvořen  vlastní  činností za účelem obchodování s ním nebo k jeho
opakovanému poskytování a

b) vstupní cena je vyšší než 60 000 Kč a

c)   doba   použitelnosti   je   delší  než  jeden  rok;  přitom  dobou
použitelnosti  se  rozumí  doba,  po  kterou  je majetek využitelný pro
současnou  činnost nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit
jako  podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení
včetně doby ověřování nehmotných výsledků.

(2)  Za  nehmotný  majetek se pro účely tohoto zákona nepovažuje kladný
nebo  záporný  rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku, tvořící
samostatnou  organizační  složku,^70)  nabytého  zejména koupí, vkladem
nebo  oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společností, a souhrnem
jeho  individuálně  přeceněných  složek  majetku  sníženým  o  převzaté
závazky  (goodwill),  a dále povolenka na emise skleníkových plynů^116)
nebo  preferenční limit^117), kterým je zejména individuální referenční
množství  mléka,  individuální  produkční  kvóta  a  individuální limit
prémiových práv podle zvláštního právního předpisu^117).

(3)  Nehmotný majetek může kromě vlastníka odpisovat poplatník, který k
němu nabyl právo užívání za úplatu.

(4) U nehmotného majetku, ke kterému má poplatník právo užívání na dobu
určitou, se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a doby sjednané
smlouvou. V ostatních případech se nehmotný majetek odpisuje rovnoměrně
bez  přerušení,  a  to  audiovizuální  dílo^106)  18 měsíců, software a
nehmotné  výsledky  výzkumu  a  vývoje  36  měsíců, zřizovací výdaje 60
měsíců  a  ostatní  nehmotný  majetek  72 měsíců. U nehmotného majetku,
nabytého  vkladem  nebo přeměnou,^131) pokračuje nabyvatel v odpisování
započatém  původním  vlastníkem za podmínky, že vkladatelem, zanikající
nebo  rozdělovanou obchodní společností nebo družstvem mohly být odpisy
u tohoto nehmotného majetku uplatňovány. U nehmotného majetku vloženého
poplatníkem  uvedeným  v  §  2  odst.  3  a § 17 odst. 4 může nabyvatel
uplatnit  v  úhrnu  odpisy  jako  výdaje  (náklady)  jen do výše úhrady
prokázané vkladatelem.

(5)  Odpisy  podle  odstavce  4  se stanoví s přesností na celé měsíce,
počínaje  následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro
odpisování; přitom poplatník, který má právo užívání nehmotného majetku
sjednané  smlouvou  na  dobu  určitou,  má  možnost  stanovit  odpisy s
přesností   na  dny.  Při  zahájení  (ukončení)  odpisování  v  průběhu
zdaňovacího  období  lze  uplatnit  odpisy pouze ve výši připadající na
toto  zdaňovací  období  v  závislosti  na použitém stanovení přesnosti
odpisů. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

(6)  Technické  zhodnocení  zvyšuje  vstupní  cenu  nehmotného majetku;
přitom za technické zhodnocení se považují výdaje na ukončené rozšíření
vybavenosti  nebo  použitelnosti nehmotného majetku anebo zásahy, které
mají  za  následek  změnu účelu nehmotného majetku, pokud po ukončení u
jednotlivého  nehmotného majetku převýší částku 40 000 Kč. Za technické
zhodnocení  se  považují  i  uvedené  výdaje  nepřesahující  stanovenou
částku,  pokud  je poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako
výdaj  (náklad) podle § 24. Poplatník pokračuje v odpisování nehmotného
majetku  ze  zvýšené  vstupní  ceny  snížené  o již uplatněné odpisy od
měsíce  následujícího  po  měsíci,  v  němž  bylo  technické zhodnocení
ukončeno,  a  to  rovnoměrně bez přerušení po zbývající dobu odpisování
stanovenou v odstavci 4, nejméně však

a) audiovizuální díla po dobu 9 měsíců,

b) software a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje po dobu 18 měsíců,

c)  nehmotný  majetek, je-li právo užívání sjednáno na dobu určitou, do
konce doby sjednané smlouvou,

d) ostatní nehmotný majetek po dobu 36 měsíců.

Dojde-li  po  ukončení  technického  zhodnocení dlouhodobého nehmotného
majetku^20) s pořizovací cenou nižší než 60 000 Kč, jehož účetní odpisy
byly  uplatňovány  jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu
2, ke zvýšení pořizovací ceny na částku převyšující 60 000 Kč, odpisuje
se  tento  nehmotný  majetek  ze  vstupní  ceny  při  splnění  podmínek
uvedených  v  odstavci  1  jako  nově pořízený nehmotný majetek; přitom
odpisy  pro  účely  tohoto zákona lze uplatnit jen do výše vstupní ceny
snížené  o  dosud uplatněné účetní odpisy. Při prodloužení doby užívání
práva  sjednaného  smlouvou  na  dobu určitou zvýší poplatník o hodnotu
technického zhodnocení vstupní cenu a pokračuje v odpisování nehmotného
majetku  ze  zvýšené  vstupní  ceny  snížené  o již uplatněné odpisy od
měsíce  následujícího po měsíci, v němž bylo právo užívání prodlouženo,
a  to  rovnoměrně  bez  přerušení  do  konce doby nově sjednaného práva
užívání.

(7)  Není-li  v  tomto  zákoně stanoveno jinak, použijí se pro nehmotný
majetek obdobně ustanovení pro hmotný majetek.

§ 32b

Nájem podniku

(1)  Nájemce,  který  má  najatý  podnik  nebo  část  podniku,  tvořící
samostatnou  organizační  složku podle zvláštního právního předpisu^70)
(dále  jen  „najatý  podnik“),  na  základě  smlouvy  o nájmu podniku a
současně  má  písemný  souhlas  pronajímatele k odpisování, použije při
uplatňování  odpisů  hmotného  majetku  a  nehmotného majetku přiměřeně
ustanovení  tohoto  zákona  o odpisování při zajištění závazku převodem
práva.

(2)  Převyšují-li  v  případě  podle odstavce 1 odpisy podle zvláštního
právního  předpisu^20)  uplatněné  nájemcem nájemné, je nájemce povinen
zvýšit  základ  daně  o  rozdíl  mezi  odpisy podle zvláštního právního
předpisu^20)  a  nájemným,  není-li o tomto rozdílu účtováno do výnosů.
Nájemné  se  pro  účely  zjištění tohoto rozdílu sníží o část určenou k
úhradě jiného závazku vůči pronajímateli najatého podniku než závazku z
titulu  nájemného,  přičemž  za  úhradu  závazku se nepovažuje účtování
nájemného na vrub příslušného účtu dlouhodobého závazku.

(3)   Nehradí-li   nájemce   pronajímateli   najatého  podniku  hodnotu
pohledávky  nebo  její část, která přechází na nájemce podle zvláštního
právního  předpisu^70)  na  základě smlouvy o nájmu podniku, je nájemce
povinen  zvýšit  o  hodnotu převáděné pohledávky nebo její části základ
daně,  pokud nebude tato hodnota pohledávky nebo její část zaúčtovaná u
nájemce podle zvláštního právního předpisu^20) ve prospěch výnosů.

(4) Nehradí-li pronajímatel nájemci závazek nebo jeho část zachycený na
rozvahových účtech, který přechází na nájemce podle zvláštního právního
předpisu^70)  na  základě  smlouvy  o  nájmu  podniku,  je pronajímatel
povinen  zvýšit  o  hodnotu  převáděného závazku nebo jeho části základ
daně,  pokud  nebude  hodnota  závazku  nebo  jeho část u pronajímatele
zaúčtována  podle  zvláštního právního předpisu^20) ve prospěch výnosů.
Toto  se  nevztahuje  na závazky ze smluvních pokut, úroků z prodlení a
jiných sankcí ze závazkových vztahů a dále na závazky, z jejichž titulu
vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění
a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen.

(5)  Ustanovení  odstavců  1  až 4 se použijí pouze u poplatníků, kteří
vedou účetnictví.

§ 32c

Nepeněžité vklady ze zahraničí

(1)  Při  nabytí  hmotného  majetku  a  nehmotného majetku, který nebyl
součástí   stálé  provozovny  na  území  České  republiky,  vkladem  od
poplatníka  uvedeného  v  §  2  odst.  3  nebo v § 17 odst. 4 pokračuje
obchodní  společnost  nebo  družstvo  nebo  stálá provozovna poplatníka
uvedeného  v  § 17 odst. 4 na území České republiky v odpisování tohoto
hmotného  majetku  a  nehmotného  majetku  z přepočtené zahraniční ceny
stanovené  podle § 23 odst. 17, ze které poplatník uvedený v § 17 odst.
4  uplatňoval  odpisy  nebo  odčitatelné položky obdobného charakteru v
zahraničí; přitom

a)  hmotný  majetek  zatřídí  do  odpisové skupiny podle přílohy č. 1 k
tomuto zákonu a odpisuje rovnoměrně příslušnou sazbou stanovenou v § 31
ve sloupci označeném slovy „v dalších letech odpisování“,

b)  nehmotný majetek odpisuje po zbývající počet měsíců stanovených v §
32a.

(2)  Odpisy v České republice lze uplatnit v úhrnu do výše rozdílu mezi
přepočtenou  zahraniční  cenou  a  odpisy  nebo odčitatelnými položkami
obdobného  charakteru,  uplatněnými vkladatelem v zahraničí v souladu s
platnými právními předpisy příslušného státu.

(3)  Byl-li  vkládaný  hmotný  majetek  a  nehmotný  majetek  odpisován
vkladatelem  v době vkladu již po dobu, která je v § 30 odst. 1 uvedena
jako  minimální doba odpisování, lze rozdíl mezi přepočtenou zahraniční
cenou  a  odpisy  nebo  odčitatelnými  položkami  obdobného charakteru,
uplatněnými  vkladatelem  v zahraničí, uplatnit u nabyvatele jako výdaj
(náklad)  ve  zdaňovacím  období  nebo  období, za něž se podává daňové
přiznání, ve kterém byl tento majetek nabyt.

(4)  U  hmotného  majetku  a nehmotného majetku, který lze podle tohoto
zákona  odpisovat,  avšak z něhož v zahraničí nebylo možné u vkladatele
odpisy  nebo odčitatelné položky obdobného charakteru uplatňovat, lze u
nabyvatele  odpisovat z přepočtené zahraniční ceny stanovené podle § 29
odst. 1 písm. d).

§ 32d

U  hmotného  majetku  a  nehmotného  majetku,  který  byl  přemístěn ze
zahraničí do stálé provozovny poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 nebo v
§  17  odst.  4  na území České republiky a který byl tímto poplatníkem
odpisován  v  zahraničí,  odpisuje poplatník tento majetek obdobně jako
nabyvatel majetku podle § 32c.

§ 33

(1)  Technickým  zhodnocením  se  pro  účely  tohoto zákona rozumí vždy
výdaje   na   dokončené  nástavby,  přístavby  a  stavební  úpravy,^32)
rekonstrukce  a  modernizace  majetku,  pokud  převýšily u jednotlivého
majetku  v  úhrnu ve zdaňovacím období 1995 částku 10 000 Kč a počínaje
zdaňovacím  obdobím 1996 částku 20 000 Kč a počínaje zdaňovacím obdobím
1998  částku  40  000  Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje
nepřesahující  stanovené  částky,  které  poplatník  na  základě  svého
rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. zb).

(2)  Rekonstrukcí  se pro účely tohoto zákona rozumí zásahy do majetku,
které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů.

(3) Modernizací se pro účely tohoto zákona rozumí rozšíření vybavenosti
nebo použitelnosti majetku.

(4)  Technickým zhodnocením jsou také výdaje podle odstavce 1, pokud je
hradí   budoucí  nájemce  na  cizím  hmotném  majetku  v  průběhu  jeho
pořizování  za  podmínky,  že se stane nájemcem tohoto hmotného majetku
nebo  jeho  části,  a  vlastník tohoto hmotného majetku nezahrne výdaje
vynaložené budoucím nájemcem do vstupní ceny.

(5)  Ustanovení  odstavce  1  se  použije  i  na  technické zhodnocení,
podává-li  se  daňové  přiznání za jiné období, než je zdaňovací období
vymezené tímto zákonem.

§ 33a

Závazné  posouzení  skutečnosti,  zda  je  zásah  do majetku technickým
zhodnocením

(1)  Poplatník,  který  bude  provádět,  provádí  nebo provedl zásah do
majetku,  může  požádat  příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o
závazném  posouzení^39i),  zda  je  tento  zásah  do majetku technickým
zhodnocením podle § 32a odst. 6 a § 33.

(2)  V  žádosti  o  vydání  rozhodnutí  o  závazném posouzení zásahu do
majetku podle odstavce 1 poplatník uvede

a)  jméno,  příjmení,  bydliště  a  místo  podnikání,  je-li  poplatník
fyzickou  osobou,  nebo  název,  právní  formu a sídlo, je-li poplatník
právnickou osobou, a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,

b)  název,  popis nebo číselné označení majetku, do něhož bude, je nebo
bylo  zasahováno  (dále  jen „posuzovaný majetek“), datum a způsob jeho
pořízení  a uvedení do užívání, jeho ocenění a údaje o zvoleném postupu
účetního a daňového odpisování,

c)  u  posuzovaného  majetku,  který tvoří soubor movitých věcí, rovněž
jednotlivé části souboru věcně a v hodnotovém vyjádření; pokud k tomuto
souboru  movitých  věcí  byla  přiřazena  další  věc  nebo  naopak byla
vyřazena, datum přiřazení nebo vyřazení této věci,

d)  popis  stavu  posuzovaného  majetku  při  pořízení a před zahájením
zásahu, popis současného využití majetku a využití majetku po provedení
zásahu,

e)   výdaje  (náklady),  u  kterých  má  poplatník  pochybnosti  včetně
zdůvodnění těchto pochybností,

f)  popis prací, které budou, jsou nebo byly vykonány v rámci zásahu do
posuzovaného majetku,

g)  předpokládaný  rozpočet  zásahu  do majetku nebo v případě ukončení
zásahu  do  posuzovaného  majetku  souhrn  skutečně vynaložených výdajů
(nákladů),

h)  zdaňovací  období,  kterého  se  má rozhodnutí o závazném posouzení
zásahu do majetku podle odstavce 1 týkat,

i) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku podle
odstavce 1.

(3)  Poplatník  spolu  s podáním žádosti o vydání rozhodnutí o závazném
posouzení zásahu do majetku podle odstavce 1 je povinen předložit

a)  doklad  o  vlastnictví  posuzovaného  majetku,  v případě zásahu do
posuzovaného  majetku v nájmu i souhlas vlastníka posuzovaného majetku,
popřípadě pronajímatele s předpokládanými zásahy,

b)  dokumentaci  v  rozsahu  umožňujícím  posouzení,  zda  je  zásah do
posuzovaného majetku technickým zhodnocením podle § 32a odst. 6 a § 33,
v  případě zásahu do nemovitosti stavební dokumentaci zachycující změny
v nemovitosti.

§ 34

Položky odčitatelné od základu daně

(1)  Od  základu  daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla
vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v 5
zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se
daňová  ztráta  vyměřuje.  U  poplatníka,  který je společníkem veřejné
obchodní  společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo
část  daňové  ztráty  veřejné  obchodní  společnosti;  přitom tato část
základu  daně  nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, v jakém
je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.^9b) U
poplatníka,  který  je komplementářem komanditní společnosti, se daňová
ztráta  upraví  o  část základu daně nebo část daňové ztráty komanditní
společnosti  určené  ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk nebo
ztráta  komanditní  společnosti podle zvláštního právního předpisu.^9c)
Poprvé  lze  tohoto  ustanovení  použít  u  daňové  ztráty  vzniklé  za
zdaňovací  období  roku  1993.  U  akciové  společnosti,  u níž došlo k
přeměně  z  investičního  fondu na jiný podnikatelský subjekt,^19d) lze
odečíst  daňovou  ztrátu,  která  vznikla  a byla vyměřena investičnímu
fondu  počínaje  zdaňovacím  obdobím 1996. U poplatníka uvedeného v § 2
lze  od  základu  daně  odečíst  ztrátu vzniklou za předchozí zdaňovací
období  nebo jeho část podle § 5 a uvedenou v daňovém přiznání, nejdéle
v  5  zdaňovacích  obdobích  následujících  bezprostředně po zdaňovacím
období, ve kterém byla v daňovém přiznání uvedena.

(2)  Pro  stanovení daňové ztráty, kterou lze podle odstavce 1 odečíst,
platí ustanovení § 23 až 33 a § 38n. U komanditní společnosti se daňová
ztráta snižuje o částku připadající komplementářům.^9c)

(3)  Ustanovení  odstavců  1  a  2  se  nevztahují  na obecně prospěšné
společnosti,  s  výjimkou  obecně  prospěšných  společností, které jsou
vysokou školou nebo provozují zdravotnické zařízení.

(4) Od základů daně lze odečíst 100 % výdajů (nákladů), které poplatník
vynaložil  v  daném  zdaňovacím  období nebo období, za které se podává
daňové  přiznání,  při  realizaci projektů výzkumu a vývoje,^73a) které
mají  podobu  experimentálních  či  teoretických  prací, projekčních či
konstrukčních  prací,  výpočtů,  návrhů  technologií,  výroby funkčního
vzorku  či prototypu produktu nebo jeho části a na certifikaci výsledků
dosažených  prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje. Pokud vynaložené
výdaje  (náklady)  souvisejí s realizací projektů výzkumu a vývoje^73a)
pouze  zčásti, je možné od základů daně odečíst pouze tuto jejich část.
Výdaje  (náklady),  které  lze odečíst od základu daně, musí být výdaji
(náklady)  vynaloženými  na  dosažení, zajištění a udržení zdanitelných
příjmů  a  musí  být  evidovány  odděleně od ostatních výdajů (nákladů)
poplatníka.  Tento  odpočet nelze uplatnit na služby, licenční poplatky
(§  19 odst. 7) a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných
osob  s  výjimkou  výdajů  (nákladů) vynaložených za účelem certifikace
výsledků  výzkumu a vývoje, a dále na ty výdaje (náklady), na které již
byla i jen zčásti poskytnuta podpora z veřejných zdrojů.

(5)  Projektem  výzkumu  a vývoje, na jehož realizaci může být uplatněn
odpočet  podle  odstavce  4,  se  rozumí  písemný  dokument,  ve kterém
poplatník  před  zahájením řešení projektu výzkumu a vývoje vymezí svou
činnost   ve  výzkumu  a  vývoji  a  který  obsahuje  zejména  základní
identifikační  údaje  o  poplatníkovi, kterými jsou obchodní firma nebo
název  poplatníka, jeho sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
popřípadě jméno a příjmení poplatníka, je-li poplatník fyzickou osobou,
místo  jeho  trvalého  pobytu  a  místo podnikání, dobu řešení projektu
(datum zahájení a datum ukončení řešení projektu), cíle projektu, které
jsou  dosažitelné  v  době  řešení  projektu  a  vyhodnotitelné po jeho
ukončení,  předpokládané  celkové výdaje (náklady) na řešení projektu a
předpokládané  výdaje  (náklady) v jednotlivých letech řešení projektu,
jména a příjmení osob, které budou odborně zajišťovat řešení projektu s
uvedením   jejich   kvalifikace   a  formy  pracovněprávního  vztahu  k
poplatníkovi,  způsob  kontroly  a  hodnocení postupu řešení projektu a
dosažených  výsledků,  datum,  místo, jméno a příjmení oprávněné osoby,
která  projekt  schválila před zahájením jeho řešení; oprávněnou osobou
se  rozumí  poplatník,  je-li  fyzickou osobou, nebo osoba vykonávající
funkci  statutárního  orgánu  poplatníka  anebo  osoba, která je členem
statutárního orgánu poplatníka.

(6)  Nelze-li  odpočet  podle  odstavce 4 uplatnit v roce, kdy nárok na
odpočet  vznikl  z  důvodu,  že  poplatník  vykázal daňovou ztrátu nebo
základ  daně  (základ daně snížený o nezdanitelné částky podle § 15 a o
daňovou  ztrátu)  nižší  než odpočet podle odstavce 4, lze odpočet nebo
jeho  zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém
poplatník vykáže základ daně (základ daně snížený o nezdanitelné částky
podle  §  15  a  o  daňovou  ztrátu), nejvýše však ve třech zdaňovacích
obdobích  bezprostředně  následujících  po zdaňovacím období, ve kterém
nárok na odpočet vznikl.

(7)  U  poplatníka,  který je společníkem veřejné obchodní společnosti,
lze  odpočet  zvýšit  i  o  poměrnou část odpočtu podle odstavců 4 až 6
zjištěného za veřejnou obchodní společnost; přitom poměrná část odpočtu
se  stanoví  ve  stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk nebo ztráta
podle společenské smlouvy, nebo rovným dílem.^9b)

(8)  Odpočet podle odstavců 4 až 6 zjištěný za komanditní společnost se
rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, v
jakém  se  rozděluje  zisk  nebo  ztráta.^19c)  U  poplatníka, který je
komplementářem  komanditní společnosti, lze odpočet podle odstavců 4 až
6  zvýšit  o část odpočtu určenou ve stejném poměru, jako je rozdělován
zisk  nebo  ztráta  komanditní  společnosti  podle  zvláštního právního
předpisu.^9c)

(9)  Poplatník  může  dále  od základu daně odečíst 50 % částky, kterou
vypořádal  v  peněžní, případně v nepeněžní formě v období 1993 až 2005
oprávněným osobám jejich majetkový podíl podle zákona č. 42/1992 Sb., o
úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech,
(dále  jen  „majetkový  podíl“), nebo kterou poplatník v období 1993 až
2005  uhradil oprávněným osobám za postoupení jejich pohledávky vzniklé
z  titulu  vypořádání majetkového podílu. Odpočet lze uplatnit v jednom
zdaňovacím   období   nebo   postupně  ve  více  zdaňovacích  obdobích,
nejpozději  však  do  konce  zdaňovacího  období, které započalo v roce
2009.

(10) Poplatník může dále od základu daně odečíst 50 % částky, kterou ve
zdaňovacím  období vypořádá v peněžní nebo v nepeněžní formě oprávněným
osobám   jejich   majetkový  podíl  nebo  kterou  poplatník  v  průběhu
zdaňovacího   období   uhradí   jako  postupník  oprávněným  osobám  za
postoupení   jejich  pohledávky  vzniklé  z  titulu  vypořádání  tohoto
majetkového  podílu.  To  se nevztahuje na postupníka, který pohledávku
vzniklou   z  titulu  majetkového  podílu  dále  postoupil.  Takto  lze
postupovat naposledy za zdaňovací období, které započalo v roce 2009.

(11)  Pro  stanovení výše odpočtu od základu daně podle odstavců 9 a 10
se plnění v nepeněžní formě ocení takto:

a) hmotný majetek cenou podle oceňovacího předpisu platného v době, kdy
se toto plnění uskutečnilo,

b) zásoby či služby pořizovací cenou nebo vlastními náklady,

c) cenné papíry nominální hodnotou.

Pokud  je  v  dohodě  o  vypořádání  majetkového podílu nebo v dohodě o
úhradě  za  postoupenou pohledávku vzniklou z titulu majetkového podílu
stanovena  cena  konkrétního  plnění,  anebo  je  tato  cena uvedena na
dokladu  vystaveném  či  navazujícím  na  výše uvedenou dohodu, lze pro
účely odpočtu použít tuto cenu.

(12)   Ustanovení  odstavců  9  až  11  se  uplatní  i  při  vypořádání
majetkového  podílu  člena  družstva  nebo společníka společnosti anebo
jeho  části, pokud je evidován u povinné osoby jako závazek vůči tomuto
členovi nebo společníkovi.

§ 34a

Závazné   posouzení  skutečnosti,  zda  se  jedná  o  výdaje  (náklady)
vynaložené při realizaci projektů výzkumu a vývoje

(1)   Poplatník   může  požádat  příslušného  správce  daně  o  závazné
posouzení39i)  skutečnosti,  zda  se  u  výdajů  (nákladů),  u nichž má
pochybnost,  jedná  o  výdaje  (náklady)  vynaložené v daném zdaňovacím
období  při realizaci projektu výzkumu a vývoje^73a), které lze odečíst
od základu daně podle § 34 odst. 4 a 6.

(2)  V  žádosti  o  vydání  rozhodnutí  o závazném posouzení charakteru
výdajů (nákladů) podle odstavce 1 poplatník uvede

a) údaje podle ustanovení § 34 odst. 5,

b)  výčet  činností, které poplatník považuje za činnosti prováděné při
realizaci  projektů  výzkumu  a  vývoje^73a), spolu s odůvodněním, proč
poplatník  tyto  činnosti  považuje za činnosti prováděné při realizaci
projektů výzkumu a vývoje^73a),

c)  výčet  výdajů  (nákladů)  na  činnosti, které poplatník považuje za
činnosti prováděné při realizaci projektů výzkumu a vývoje^73a),

d)  výčet  činností,  u  kterých  má  poplatník pochybnosti, zda výdaje
(náklady) na tyto činnosti vynaložené lze odečíst od základu daně podle
§ 34 odst. 4 a 6, spolu s uvedením těchto pochybností,

e)  způsob  zjištění  částky  jednotlivého  výdaje  (nákladu)  v  rámci
určitého nákladového titulu, použitá kritéria rozdělení,

f)  návrh  výroku  rozhodnutí  o  závazném  posouzení charakteru výdajů
(nákladů) podle odstavce 1.

(3)  Je-li  rozhodnutí  o závazném posouzení charakteru výdajů doručeno
poplatníkovi  po  uplynutí  lhůty  pro  podání  daňového přiznání podle
zvláštního  právního  předpisu^41d)  nebo  podle  tohoto  zákona,  může
poplatník  uplatnit odčitatelnou položku podle § 34 odst. 4, 6, 7 a 8 v
dodatečném daňovém přiznání.

Redakční nadpis ASPI – Sleva na dani

§ 35

Sleva na dani

(1)  Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň za zdaňovací období, kterým
je  kalendářní  rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po
sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za
část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání,
snižuje o

a)  částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s
výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením^33) a poměrnou část
z  této  částky,  je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu
těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,

b)  částku  60  000  Kč  za  každého  zaměstnance  s  těžším zdravotním
postižením^33)   a   poměrnou  část  z  této  částky,  je-li  výsledkem
průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce
2 desetinné číslo.

Přitom   u   poplatníků,   kteří   jsou   společníky  veřejné  obchodní
společnosti,  u  komplementářů  komanditní  společnosti  a u komanditní
společnosti  se  daň  sníží  podle písmen a) a b) pouze o částku, která
odpovídá  poměru,  jakým  byl  mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za
veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.

(2)  Pro  výpočet  slev  podle  odstavce  1  písm.  a) a b) je rozhodný
průměrný    roční    přepočtený   počet   zaměstnanců   se   zdravotním
postižením^33).  Průměrný  přepočtený  počet  zaměstnanců  se  vypočítá
samostatně  za  každou  skupinu  zaměstnanců vymezenou v předchozí větě
jako  podíl  celkového  počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z
rozvržení  pracovní  doby^83)  nebo  z  individuálně  sjednané pracovní
doby^84) po dobu (délky) trvání pracovního poměru v období, za které se
podle  odstavce  1  podává  daňové  přiznání, a celkového ročního fondu
pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou
pracovní dobu stanovenou zvláštními právními předpisy^34). Do celkového
počtu  hodin se nezapočítají neodpracované hodiny v důsledku neomluvené
nepřítomnosti  v  práci,  nenapracovaného pracovního volna poskytnutého
zaměstnavatelem  bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci
z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby, a dočasné pracovní
neschopnosti  nebo  karantény, za kterou nepřísluší náhrada mzdy, platu
nebo  odměny  nebo  sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné
pracovní   neschopnosti   nebo   karantény  podle  zvláštního  právního
předpisu^47a)  nebo  nemocenské  z  nemocenského  pojištění, s výjimkou
neodpracovaných  hodin  připadajících na první tři dny dočasné pracovní
neschopnosti,  kdy náhrada mzdy nebo platu nepřísluší zaměstnanci podle
§  192  odst.  1  věty  druhé  za  středníkem zákoníku práce. Do trvání
pracovního  poměru  se  nezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená,
služba v ozbrojených silách, výkon civilní služby a dlouhodobé uvolnění
pro  výkon  veřejné  funkce.  Vypočtený  podíl  se  zaokrouhluje na dvě
desetinná místa.

(3)  Budou-li  slevy  na dani podle odstavce 1 písm. a) a b) uplatňovat
poplatníci  uvedení  v  § 17 za zdaňovací období, kterým je hospodářský
rok,  nebo  za  zdaňovací období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích
dvanáct  měsíců,  anebo  za  jinak  vymezené období, za které se podává
daňové   přiznání,   jehož  začátek  a  konec  spadá  do  dvou  různých
kalendářních  roků,  zjistí se celková částka slevy jako součet dílčích
částek  těchto slev, vypočtených samostatně za kalendářní rok, do něhož
spadá  začátek,  a  za  kalendářní rok, do něhož spadá konec období, za
které  se  podává  daňové  přiznání. Při výpočtu každé z dílčích částek
slev   se  jako  dělitel  použije  celkový  roční  fond  pracovní  doby
připadající  na  jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu
stanovenou zvláštními předpisy, příslušného kalendářního roku, a částka
slevy podle odstavce 1 písm. a) a b) platná k poslednímu dni období, za
které se podává daňové přiznání.

(4)  Slevu  na  dani podle odstavce 1 nelze uplatnit na daň (část daně)
připadající na základ daně (dílčí základ daně) podle § 20b.

§ 35a

(1)  Poplatník,  kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky podle
zvláštního právního předpisu,^67) který pro poskytnutí příslibu zahájil
podnikání  a  zaregistroval  se  podle zvláštního právního předpisu^41)
jako  poplatník, může, splnil-li všeobecné podmínky stanovené zvláštním
právním předpisem a zvláštní podmínky stanovené tímto zákonem, uplatnit
slevu na dani, a to,

a)  jde-li o poplatníka daně z příjmů právnických osob, ve výši součinu
sazby  daně  podle  §  21  odst.  1  a základu daně podle § 20 odst. 1,
sníženého  o  položky  podle  §  34  a § 20 odst. 8 a o rozdíl, o který
úrokové  příjmy zahrnované do základu daně podle § 20 odst. 1 převyšují
s nimi související výdaje (náklady),

b)  jde-li  o  poplatníka  daně  z  příjmů fyzických osob, ve výši daně
vypočtené podle § 16 z dílčího základu daně (§ 7).

Výše  slevy  na  dani  se nemění, je-li dodatečně vyměřena vyšší daňová
povinnost.^34d)

(2)  Zvláštními podmínkami, za kterých lze uplatnit slevu na dani podle
odstavce 1, jsou

a) poplatník uplatní při stanovení základu daně v nejvyšší možné míře

1.  všechny  odpisy  podle § 26 až 33; v období uplatňování slevy nelze
odpisování  přerušit  (§  26  odst.  8), způsob odpisování podle tohoto
zákona stanoví poplatník,

2.   opravné   položky   k   pohledávkám   podle   zvláštního  právního
předpisu^22a),

3.  položky  odčitatelné  od  základu  daně  podle  §  34  v nejbližším
zdaňovacím období, za které bude vykázán základ daně,

b)  poplatník  bude  u  dlouhodobého  hmotného  majetku,^20) s výjimkou
nemovitostí,  pořízeného  v  rámci investiční akce posuzované pro účely
poskytnutí veřejné podpory, prvním vlastníkem na území České republiky;
toto  se  nevztahuje  na  majetek  nabytý  v  rámci zpeněžení majetkové
podstaty podle zvláštního právního předpisu^19a),

c)  poplatník  v  období,  za  které  může uplatnit slevu na dani podle
odstavce  3,  nebude  zrušen,  nebude  vůči  němu  zahájeno insolvenční
řízení,   nesloučí   se   s  jiným  subjektem,  nebo  nepřevezme  jmění
společnosti,   jenž   bude  zrušena  bez  likvidace  (převod  jmění  na
společníka),^69)  nebo  v případě fyzické osoby neukončí nebo nepřeruší
podnikatelskou činnost,

d)  poplatník  nezvýší  základ  pro  výpočet  slevy  na dani obchodními
operacemi  ve  vztazích  s  osobami uvedenými v ustanovení § 23 odst. 7
způsobem,  který  neodpovídá  ekonomickým  principům běžných obchodních
vztahů,  nebo  převodem  majetku  nebo  jeho části výše uvedených osob,
který  u  nich  bude  mít za následek snížení základu daně nebo zvýšení
daňové ztráty,

e)  poplatník  pořídí  a eviduje v majetku dlouhodobý hmotný a nehmotný
majetek^20)   nejméně   v   částkách  uvedených  ve  zvláštním  právním
předpise,^68)

f)   poplatník,  kterému  bylo  poskytnuto  podle  zvláštního  právního
předpisu^67) více příslibů investičních pobídek, může uplatnit slevu na
dani  za  zdaňovací  období  pouze  podle  jednoho  z  těchto příslibů.
Uplatní-li slevu na dani podle později poskytnutého příslibu, nemůže za
všechna následující zdaňovací období uplatnit slevu na dani podle dříve
vydaných příslibů.

(3)  Slevu na dani podle odstavce 1 lze uplatňovat po dobu pěti po sobě
bezprostředně   následujících   zdaňovacích   období,   přičemž  prvním
zdaňovacím  obdobím,  za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovací
období,  ve kterém poplatník splnil všeobecné podmínky podle zvláštního
právního  předpisu^67)  a  zvláštní  podmínky  stanovené tímto zákonem,
nejpozději  však  zdaňovací období, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání
rozhodnutí  o  příslibu  investičních pobídek podle zvláštního právního
předpisu.  V  případě,  že  byla lhůta pro splnění všeobecných podmínek
prodloužena podle zvláštního právního předpisu,^67) posunuje se počátek
pro uplatnění slevy na dani z příjmů, nejdéle však o 2 roky.

(4)  Sleva  na dani nesmí v jednotlivých zdaňovacích obdobích překročit
míru  veřejné  podpory^67a)  vztaženou  k  dosud  skutečně  vynaloženým
nákladům,  které  mohou  být  podpořeny,  a  současně nemůže v celkovém
souhrnu   překročit   přípustnou   hodnotu  veřejné  podpory  stanovené
rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu.^67)

(5) Částka slevy na dani se zaokrouhluje na celé Kč dolů.

(6) Nedodrží-li poplatník některou z podmínek uvedených v odstavci 2, s
výjimkou  podmínky  uvedené  v  odstavci  2  písm. a), nebo některou ze
všeobecných  podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, nárok na
slevu  podle  odstavce  1 zaniká a poplatník je povinen podat dodatečné
daňové  přiznání^28b)  za  všechna  zdaňovací  období, ve kterých slevu
uplatnil.  Nedodrží-li  poplatník  podmínku uvedenou v odstavci 2 písm.
a),  nárok na slevu za zdaňovací období, ve kterém tato podmínka nebyla
dodržena,  se  snižuje  o  částku ve výši součinu sazby daně podle § 21
odst.  1  a té části změny základu daně po snížení o položky podle § 20
odst. 8 a § 34, která vznikla porušením podmínky podle odstavce 2 písm.
a),  a  poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání za všechna
zdaňovací  období,  ve kterých podmínku nedodržel. Sleva na dani nemůže
dosáhnout záporných hodnot.

§ 35b

(1)  Poplatník,  kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky podle
zvláštního  právního  předpisu  a na kterého se nevztahuje ustanovení §
35a,  může,  splnil-li  všeobecné  podmínky stanovené zvláštním právním
předpisem  a  zvláštní podmínky stanovené tímto zákonem, uplatnit slevu
na dani, která se vypočte podle vzorce S1 minus S2, přičemž

a)  S1  se  rovná  částce  daně vypočtené podle odstavce 2 za zdaňovací
období,  za které bude sleva uplatněna; tato částka se nezvyšuje, je-li
dodatečně vyměřena vyšší daňová povinnost^34d),

b)  S2 se rovná částce daně vypočtené podle odstavce 2 za jedno ze dvou
zdaňovacích  období  bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, za
které  lze  slevu uplatnit poprvé, a to ta částka daně, která je vyšší;
tato   částka   bude   upravena   o  hodnoty  jednotlivých  meziročních
odvětvových  indexů  cen vyhlašovaných Českým statistickým úřadem, a to
počínaje  indexem  vztahujícím  se ke zdaňovacímu období, za které byla
tato  částka  vypočtena;  tato  částka se nesnižuje, je-li za příslušné
zdaňovací období dodatečně vyměřena nižší daňová povinnost^34d).

(2) Částka daně pro účely odstavce 1 je

a)  u  poplatníka daně z příjmů právnických osob rovna částce vypočtené
sazbou  daně  podle  §  21  odst.  1 ze základu daně podle § 20 odst. 1
sníženého  o  položky  podle  §  34  a § 20 odst. 8 a o rozdíl, o který
úrokové  příjmy zahrnované do základu daně podle § 20 odst. 1 převyšují
s nimi související výdaje (náklady),

b)  u  poplatníka  daně  z příjmů fyzických osob rovna částce vypočtené
podle § 16 z dílčího základu daně podle § 7.

(3)  Pokud  ve  2  zdaňovacích  obdobích  bezprostředně předcházejících
období,  za  které lze slevu uplatnit poprvé, vykázal poplatník daňovou
ztrátu  nebo  mu  daňová  povinnost nevznikla, sleva na dani se vypočte
podle odstavce 1 písm. a).

(4)  Slevu na dani podle odstavce 1 lze uplatňovat po dobu pěti po sobě
bezprostředně   následujících   zdaňovacích   období,   přičemž  prvním
zdaňovacím  obdobím,  za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovací
období,  ve kterém poplatník splnil všeobecné podmínky podle zvláštního
právního  předpisu^67)  a  zvláštní  podmínky  stanovené tímto zákonem,
nejpozději  však  zdaňovací období, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání
rozhodnutí  o  příslibu  investičních pobídek podle zvláštního právního
předpisu.  V  případě,  že  byla lhůta pro splnění všeobecných podmínek
prodloužena podle zvláštního právního předpisu,^67) posunuje se počátek
pro uplatnění slevy na dani z příjmů, nejdéle však o 2 roky.

(5)  Sleva  na dani nesmí v jednotlivých zdaňovacích obdobích překročit
míru  veřejné  podpory^67a)  vztaženou  k  dosud  skutečně  vynaloženým
nákladům,  které  mohou  být  podpořeny,  a  současně nemůže v celkovém
souhrnu   překročit   přípustnou   hodnotu  veřejné  podpory  stanovené
rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu.^67)

(6) Ustanovení § 35a odst. 2 a 5 platí obdobně.

(7)  Nedodrží-li  poplatník některou z podmínek uvedených v § 35a odst.
2,  s výjimkou podmínky uvedené v odstavci 2 písm. a), nebo některou ze
všeobecných  podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, nárok na
slevu  podle  odstavce  1 zaniká a poplatník je povinen podat dodatečné
daňové  přiznání^28b)  za  všechna  zdaňovací  období, ve kterých slevu
uplatnil. Nedodrží-li poplatník podmínku uvedenou v § 35a odst. 2 písm.
a),  nárok na slevu za zdaňovací období, ve kterém tato podmínka nebyla
dodržena,  se  snižuje  o  částku ve výši součinu sazby daně podle § 21
odst.  1  a té části změny základu daně po snížení o položky podle § 20
odst. 8 a § 34, která vznikla porušením podmínky podle odstavce 2 písm.
a),  a  poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání za všechna
zdaňovací  období,  ve kterých podmínku nedodržel. Sleva na dani nemůže
dosáhnout záporných hodnot.

§ 35ba

(1)  Poplatníkům  uvedeným  v § 2 se daň vypočtená podle § 16, případně
snížená podle § 35, 35a nebo § 35b za zdaňovací období snižuje o částku

a) 23 640 Kč na poplatníka,

b)  24  840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti,
pokud  nemá  vlastní  příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč;
je-li  manželka  (manžel)  držitelkou  průkazu  mimořádných  výhod III.
stupně  (zvlášť  těžké  postižení  s  potřebou průvodce) – průkaz ZTP/P
(dále  jen  „průkaz ZTP/P), zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek.
Do  vlastního  příjmu  manželky  (manžela)  se  nezahrnují dávky státní
sociální  podpory,  dávky  sociální  péče, dávky pomoci v hmotné nouzi,
příspěvek  na  péči,  sociální  služby,  státní  příspěvky  na penzijní
připojištění se státním příspěvkem^9a), státní příspěvky podle zákona o
stavebním   spoření   a  o  státní  podpoře  stavebního  spoření^4a)  a
stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí
povolání  a  příjem  plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu,
která  má  nárok  na  příspěvek  na  péči  podle  zákona  o  sociálních
službách^4j),  který  je  od daně osvobozen podle § 4. U manželů, kteří
mají  majetek  ve  společném  jmění  manželů,  se  do  vlastního příjmu
manželky  (manžela)  nezahrnuje  příjem,  který plyne druhému z manželů
nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů,

c)  2  520  Kč,  pobírá-li  poplatník  invalidní  důchod pro invaliditu
prvního  nebo  druhého  stupně  z  důchodového pojištění podle zákona o
důchodovém  pojištění^43)  nebo  zanikl-li  nárok na částečný invalidní
důchod  z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a
starobního důchodu,

d)  5  040  Kč,  pobírá-li  poplatník  invalidní  důchod pro invaliditu
třetího  stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o
důchodovém  pojištění^43), u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je
invalidní  ve třetím stupni, zanikl-li nárok na plný invalidní důchod z
důvodu  souběhu  nároku  na  výplatu invalidního důchodu pro invaliditu
třetího  stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních
předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla
zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní,

e) 16 140 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P,

f)  4 020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na
budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení
věku  26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním
programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28
let.   Dobou  soustavné  přípravy  na  budoucí  povolání  studiem  nebo
předepsaným  výcvikem  se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních
předpisů^14d) pro účely státní sociální podpory.

(2)  U  poplatníka  uvedeného  v  § 2 odst. 3 se daň sníží za zdaňovací
období  o  částky  uvedené v odstavci 1 písm. b) až e), pokud úhrn jeho
příjmů  ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 %
všech  jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle
§  3  nebo  6,  nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo
příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

(3)  Poplatník  může uplatnit snížení daně podle odstavce 1 písm. b) až
f)  o  částku  ve  výši  jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na
jehož  počátku  byly  podmínky  pro  uplatnění  nároku  na snížení daně
splněny.

§ 35c

(1) Poplatník uvedený v § 2 má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované
dítě  žijící s ním v domácnosti,^108) (dále jen „daňové zvýhodnění“) ve
výši  11 604 Kč ročně, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo
§  35b.  Poplatník o daňové zvýhodnění sníží daň stanovenou podle § 16,
případně  sníženou  podle  §  35  nebo  §  35ba. Daňové zvýhodnění může
poplatník  uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na
dani a daňového bonusu.

(2)  Slevu  na dani podle odstavce 1 může poplatník uplatnit až do výše
daňové  povinnosti vypočtené podle tohoto zákona za příslušné zdaňovací
období.

(3)  Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění podle odstavce 1 vyšší
než  daňová  povinnost  vypočtená  podle  tohoto  zákona  za  příslušné
zdaňovací  období,  je  vzniklý  rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může
daňový  bonus  uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně
však do výše 52 200 Kč ročně.

(4)  Daňový  bonus  může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období
měl  příjem  podle  §  6,  7,  8  nebo § 9 alespoň ve výši šestinásobku
minimální  mzdy  stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k
počátku  příslušného  zdaňovacího  období  a  neupravené  s  ohledem na
odpracovanou dobu a další okolnosti, podle zvláštního právního předpisu
upravujícího  výši  minimální mzdy ^111) (dále jen „minimální mzda“); u
poplatníka,  který má příjmy pouze podle § 9 nesmí výdaje převýšit tyto
příjmy.  Do  těchto  příjmů  se  nezahrnují  příjmy od daně osvobozené,
příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

(5)  Poplatník  uvedený  v § 2 odst. 3 může daňové zvýhodnění uplatnit,
jestliže  úhrn  všech jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (§
22) činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou
předmětem daně podle § 3 nebo § 6, jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6
nebo  § 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní
sazby daně.

(6)  Za  vyživované dítě poplatníka se pro účely tohoto zákona považuje
dítě  vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě
druhého  z  manželů  a  vnuk  (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají
příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je

a) nezletilým dítětem,

b)  zletilým  dítětem  až  do  dovršení  věku 26 let, jestliže nepobírá
invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a

1.  soustavně  se  připravuje  na budoucí povolání; příprava na budoucí
povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře,^14d)

2.  nemůže  se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat
výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo

3.  z  důvodu  dlouhodobě  nepříznivého  zdravotního stavu je neschopno
vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

(7) Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění daňového
zvýhodnění.  Jedná-li  se  o  dítě,  které  je držitelem průkazu ZTP/P,
zvyšuje  se  na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; maximální
výše daňového bonusu podle odstavce 3 zůstává zachována.

(8) Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 6 písm. b) manželství a žije-li v
domácnosti  s  manželem  (manželkou),  může  uplatnit manžel (manželka)
slevu  na  dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba. Nemá-li manžel
(manželka)  příjmy,  z nichž by mohl (mohla) uplatnit slevu na dani při
splnění  podmínek  uvedených  v § 35ba, může daňové zvýhodnění uplatnit
rodič  dítěte  nebo  poplatník,  u  něhož jde ve vztahu k dítěti o péči
nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije v domácnosti.

(9)  Vyživuje-li  dítě  v jedné domácnosti více poplatníků, může daňové
zvýhodnění  uplatnit  ve  zdaňovacím  období  nebo v tomtéž kalendářním
měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.

(10)  Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo
několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové
zvýhodnění  ve  výši  1/12  za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku
byly  splněny  podmínky  pro  jeho  uplatnění.  Daňové  zvýhodnění  lze
uplatnit  již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve
kterém  začíná  soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve
kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů
na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

(11)  Poplatník,  který  je  povinen podat daňové přiznání podle § 38g,
nebo  který  se  tak  rozhodl  učinit,  uplatní  daňový bonus v daňovém
přiznání a požádá místně příslušného správce daně o jeho vyplacení. Při
výplatě daňového bonusu postupuje správce daně obdobně jako při vrácení
přeplatku podle zvláštního právního předpisu o správě daní.^35e)

(12)  Pokud  úhrn  měsíčních  daňových bonusů vyplacených podle § 35d u
poplatníka  podávajícího  daňové  přiznání  přesahuje  částku  daňového
bonusu  vypočteného  za zdaňovací období, považuje se vzniklý rozdíl za
daňový  nedoplatek;  pokud  poplatník,  kterému  byly vyplaceny měsíční
daňové bonusy, nárok na daňové zvýhodnění za zdaňovací období v daňovém
přiznání  neuplatní  vůbec,  považují se za daňový nedoplatek částky ve
výši vyplacených měsíčních daňových bonusů.

§ 35d

(1) Poplatník s příjmy podle § 6 může při výpočtu zálohy na daň podle §
38h  odst. 4 uplatnit nárok na slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm.
a), c) až f) a na daňové zvýhodnění.

(2) Záloha na daň vypočtená podle tohoto zákona se sníží u poplatníka s
podepsaným  prohlášením  k  dani  podle  § 38k odst. 4 o částku ve výši
odpovídající  jedné  dvanáctině částky stanovené v § 35ba odst. 1 písm.
a), c) až f) (dále jen „měsíční sleva na dani podle § 35ba“) a o daňové
zvýhodnění  ve  výši odpovídající jedné dvanáctině částky stanovené v §
35c  (dále  jen „měsíční daňové zvýhodnění“). Měsíční daňové zvýhodnění
plátce  poskytne poplatníkovi formou měsíční slevy na dani podle § 35c,
měsíčního  daňového  bonusu  nebo  měsíční  slevy na dani podle § 35c a
měsíčního daňového bonusu.

(3)   Měsíční   slevu  na  dani  podle  §  35ba  poskytne  plátce  daně
poplatníkovi  maximálně  do  výše  zálohy  na daň vypočtené podle § 38h
odst.  2  a  3.  Měsíční slevu na dani podle § 35c poskytne plátce daně
poplatníkovi maximálně do výše zálohy na daň snížené o měsíční slevu na
dani podle § 35ba.

(4)  Je-li  výše  zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani podle §
35ba  nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, je vzniklý rozdíl
měsíčním daňovým bonusem. Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho
výše  činí  alespoň  50  Kč,  maximálně  však do výše 4 350 Kč měsíčně.
Plátce  daně  je  povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus ve
výši  stanovené  tímto zákonem při výplatě příjmů ze závislé činnosti a
funkčních  požitků, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto
plátcem  za  příslušný  kalendářní  měsíc  (§  38h  odst. 1) dosahuje u
poplatníka  alespoň  výše poloviny minimální mzdy, zaokrouhlené na celé
koruny  dolů  (dále jen „polovina minimální mzdy“). Do těchto příjmů se
nezahrnují  příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána
srážkou podle zvláštní sazby daně.

(5)  O  vyplacený měsíční daňový bonus plátce daně sníží odvod záloh na
daň  za  příslušný  kalendářní  měsíc.  Pokud  nelze  nárok  poplatníka
uspokojit  z  celkového  objemu  záloh  na  daň, plátce daně je povinen
vyplatit  měsíční  daňový bonus nebo jeho část poplatníkovi z vlastních
finančních  prostředků. O tyto částky sníží odvody záloh na daň správci
daně  v  následujících  měsících,  nejdéle do konce zdaňovacího období,
pokud  nepožádá  správce daně o poukázání chybějící částky na tiskopise
vydaném  Ministerstvem  financí. Vznikne-li na základě tohoto požadavku
vratitelný  přeplatek, vrátí jej správce daně plátci daně nejpozději do
20 dnů od doručení této žádosti.

(6)  Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (§ 38ch) poskytne
plátce  daně  poplatníkovi  slevu na dani podle § 35c maximálně do výše
daně vypočtené podle § 16 a snížené o slevu na dani podle § 35ba. Je-li
nárok  na  daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daň snížená o slevu na
dani podle § 35ba, má poplatník nárok na vyplacení daňového bonusu, jen
pokud úhrn jeho příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků od všech
plátců  daně  v  uplynulém  zdaňovacím  období,  z nichž mu plátce daně
provádí  roční  zúčtování  záloh  a  daňového zvýhodnění dosáhl alespoň
šestinásobku  minimální mzdy. Jestliže u poplatníka, který vyjma příjmů
osvobozených  a  příjmů,  z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně,
nemá  jiné  příjmy  podle  § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč, úhrn příjmů ze
závislé  činnosti  a  funkčních  požitků  ve zdaňovacím období nedosáhl
alespoň  šestinásobku  minimální  mzdy,  poplatník na vyplacené měsíční
daňové  bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl
alespoň výše poloviny minimální mzdy, již nárok neztrácí.

(7)  Při  ročním  zúčtování  záloh  a  daňového zvýhodnění podle § 38ch
plátce  daně  u  poplatníka  nejdříve daň stanovenou podle § 16 sníží o
slevu na dani podle § 35ba a vypočte částku slevy na dani podle § 35c a
daňového  bonusu. Daň sníženou o slevu na dani podle § 35ba pak sníží o
slevu na dani podle § 35c, a až takto vyčíslenou daň po slevě porovná s
úhrnem  zálohově  sražené  daně. Dále porovná daňový bonus s úhrnem již
vyplacených   měsíčních   daňových  bonusů.  Jestliže  je  úhrn  částek
vyplacených  na  měsíčních  daňových  bonusech vyšší, než daňový bonus,
sníží  plátce  daně  o  přeplacenou částku na daňovém bonusu vypočtenou
částku  přeplatku na dani po slevě. Jestliže je úhrn částek vyplacených
na  měsíčních  daňových  bonusech nižší, než daňový bonus, zvýší plátce
daně   o  nevyplacenou  částku  na  daňovém  bonusu  vypočtenou  částku
přeplatku  na  dani  po slevě nebo sníží nevyplacenou částku na daňovém
bonusu o vypočtenou částku nedoplatku na dani po slevě.

(8)  Přeplatek  na  dani  po  slevě,  doplatek  na  daňovém bonusu nebo
přeplatek  na  dani  po  slevě  a  doplatek na daňovém bonusu (dále jen
„doplatek  ze  zúčtování“),  který  vznikl provedením ročního zúčtování
záloh a daňového zvýhodnění vyplatí plátce daně poplatníkovi nejpozději
při zúčtování mzdy za březen, je-li úhrnná částka doplatku vyšší než 50
Kč. Případný nedoplatek ze zúčtování plátce daně poplatníkovi nesráží.

(9) O doplatek ze zúčtování vyplacený formou doplatku na daňovém bonusu
sníží plátce daně nejbližší odvod záloh na daň správci daně. V případě,
že  nelze  nárok  poplatníka uspokojit z celkového objemu záloh na daň,
vyplatí  plátce  daně poplatníkovi doplatek na daňovém bonusu nebo jeho
část  ze svých finančních prostředků a o tyto částky sníží odvody záloh
na  daň  správci  daně  v  následujících  měsících,  nejdéle  do  konce
zdaňovacího  období,  pokud  nepožádá místně příslušného správce daně o
poukázání  chybějící částky na tiskopise vydaném Ministerstvem financí.
Vznikne-li  na základě tohoto požadavku vratitelný přeplatek, vrátí jej
správce daně plátci daně nejpozději do 20 dnů od doručení této žádosti.
Při   vyplacení   doplatku  ze  zúčtování  vráceného  formou  vzniklého
přeplatku na dani po slevě postupuje plátce daně podle § 38ch odst. 5.

§ 36

Zvláštní sazba daně

(1)  Zvláštní  sazba  daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České
republiky  pro  poplatníky  uvedené  v  §  2  odst. 3 a § 17 odst. 4, s
výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2 a 3), činí

a) 15 %, a to

1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2, 6 a
12,  s  výjimkou  příjmů,  pro které je stanovena zvláštní sazba daně v
odstavci 2 písm. e),

2.  z  příjmů  z  nájemného  [§  22 odst. 1 písm. g) bod 5], s výjimkou
uvedenou v písmenu c),

b) 15 %, a to

1.  z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) bodech 3 a 4, s výjimkou
příjmu uvedeného v bodě 5 tohoto písmene; přičemž příjem z vypořádacího
podílu nebo z podílu na likvidačním zůstatku se snižuje o nabývací cenu
podílu  na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem
prokázána,

2.  z  podílu  připadajícího  na  podílový  list při zrušení podílového
fondu,^34c)  sníženého  o  pořizovací  cenu^20) podílového listu, je-li
plátci poplatníkem prokázána,

3.  z  příjmu  společníka  společnosti  s ručením omezeným nebo akciové
společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou
byl  zvýšen  vklad  společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení
základního  kapitálu  podle  zvláštního  právního  předpisu^70), byl-li
zdrojem  tohoto  zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku;
přitom  pro  tento  příjem  vždy  platí, že se základní kapitál snižuje
nejprve  o  tu  část,  která  byla  zvýšena  podle  zvláštního právního
předpisu^70) ze zisku společnosti nebo fondu vytvořeného ze zisku,

4. ze zisku převedeného řídící osobě na základě smlouvy o převodu zisku
nebo ovládací smlouvy,

5. z vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o převodu
zisku nebo ovládací smlouvy.

Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité
ze  zisku  po  zdanění  na  zvýšení  vkladu  komanditisty  v komanditní
společnosti  nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za podíly
na  zisku  se  nepovažuje  zvýšení základního kapitálu podle zvláštního
právního  předpisu^70),  byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti
nebo fond vytvořený ze zisku,

c) 5 % z nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci.

(2)  Zvláštní  sazba  daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České
republiky  pro  poplatníky  uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1
stanoveno jinak, činí 15 %, a to

a)  z  účasti  v  akciové  společnosti a z podílu na zisku z podílového
listu (dále jen „dividendový příjem“), u poplatníků podle § 2 z rozdílu
mezi  vyplacenou  jmenovitou  hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu
nebo  vkladu  jemu  na  roveň  postaveného  a emisním kursem při jejich
vydání, z úrokového příjmu z dluhopisu^35a), ze směnky vystavené bankou
k  zajištění  pohledávky  vzniklé  z vkladu věřitele, vkladního listu a
vkladu  mu  na  roveň  postavenému^35b),  s výjimkou úrokového příjmu z
dluhopisu  vydaného v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice
nebo Českou republikou plynoucího poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2,

b)  z  podílu  na  zisku  z účasti na společnosti s ručením omezeným, z
účasti komanditisty na komanditní společnosti,

c) z podílu na zisku a obdobného plnění z členství v družstvu,

d) z podílu na zisku tichého společníka,

e)  z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s
ručením  omezeným,  komanditisty  v komanditní společnosti a při zániku
členství  v  družstvu,  sníženého  o  nabývací  cenu podílu na obchodní
společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána,

f)  z  podílu  na likvidačním zůstatku společníka v akciové společnosti
nebo  ve  společnosti  s  ručením  omezeným,  komanditisty v komanditní
společnosti  a  člena  družstva  ve družstvu, sníženého o nabývací cenu
podílu  na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem
prokázána,

g) z vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o převodu
zisku nebo ovládací smlouvy,

h)  z  podílu  připadajícího  na  podílový  list při zrušení podílového
fondu^34c),  sníženého  o  pořizovací  cenu^20) podílového listu, je-li
plátci poplatníkem prokázána,

i)  z  příjmu  společníka  společnosti  s ručením omezeným nebo akciové
společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou
byl  zvýšen  vklad  společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení
základního  kapitálu  podle  zvláštního  právního  předpisu^70), byl-li
zdrojem  tohoto  zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku;
přitom  pro  tento  příjem  vždy  platí, že se základní kapitál snižuje
nejprve  o  tu  část,  která  byla  zvýšena  podle  zvláštního právního
předpisu^70) ze zisku společnosti nebo z fondu vytvořeného ze zisku,

j) ze zisku převedeného řídící osobě na základě smlouvy o převodu zisku
nebo ovládací smlouvy,

k)  z  příjmů  plynoucích  fyzickým  osobám z výher a cen v loteriích a
jiných podobných hrách, v reklamních soutěžích a reklamním slosování [§
10  odst.  1  písm.  h)],  s  výjimkou  výher  a cen z loterií a jiných
podobných   her   provozovaných  na  základě  povolení  vydaného  podle
zvláštního  právního  předpisu^12) [§ 10 odst. 3 písm. b)] nebo od daně
osvobozených podle § 4 odst. 1 písm. f),

l)  z  příjmů  plynoucích fyzickým osobám z cen z veřejných soutěží, ze
sportovních  soutěží  a ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen
podmínkami  soutěže  a nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže
[§  10 odst. 1 písm. ch)], s výjimkou cen ze soutěží a slosování, které
jsou od daně osvobozeny [§ 4 odst. 1 písm. f)],

m) z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z
vkladů  na  vkladních  knížkách,  z  úroků  z  peněžních  prostředků na
vkladových  účtech, z úroků z peněžních prostředků na vkladních listech
na  jméno  a  vkladech  na jméno jim na roveň postaveným, kdy majitelem
vkladu  je  fyzická  osoba,  a  to  po  celou  dobu  trvání  vkladového
vztahu^35c),  z  úroků z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek
banky  nejsou určeny k podnikání, např. sporožirové účty, devizové účty
[§ 8 odst. 1 písm. c)],

n) z dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem a z penzijního
pojištění  snížených  podle  §  8  odst.  6  a  z  plnění ze soukromého
životního  pojištění  nebo  jiného  příjmu z pojištění osob, který není
pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, sníženého podle §
8 odst. 7,

o)  z  vypláceného  dalšího  podílu v rámci transformace družstev podle
zvláštního  právního  předpisu^13),  a  to i v případě, kdy je vyplácen
členovi transformovaného družstva při zániku členství nebo společníkovi
společnosti   s   ručením   omezeným   a  komanditistovi  v  komanditní
společnosti,  které  vznikly podle transformačního projektu, při zániku
jejich  účasti  jako  součást  vypořádacího  podílu  nebo  jako součást
likvidačního  zůstatku  při  likvidaci  družstva,  akciové společnosti,
společnosti  s  ručením  omezeným  a u komanditní společnosti v případě
komanditistů,

p) z příjmů uvedených v § 6 odst. 4,

r)  z  příjmů z jednorázového odškodnění budoucích nároků na náhradu za
ztrátu příjmu podle § 10 odst. 1 písm. k),

s)  z  příjmu  plynoucího  fyzické osobě při zániku smlouvy o penzijním
připojištění  se  státním  příspěvkem,  smlouvy o penzijním pojištění a
smlouvy  na  soukromé  životní pojištění ve formě odbytného nebo jiného
plnění  souvisejícího  se  zánikem penzijního pojištění nebo odkupného,
sníženého podle § 8,

t)  z  příjmů  autorů  za  příspěvek  do novin, časopisů, rozhlasu nebo
televize podle § 7 odst. 6,

u)  z  úrokového  výnosu státních dluhopisů, které mohou podle emisních
podmínek nabývat výhradně fyzické osoby, a to i v případě odkupu tohoto
státního dluhopisu nebo při jeho splatnosti,

v)   z  výsluhového  příspěvku  a  odbytného  u  vojáků  z  povolání  a
příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů^3).

Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité
ze  zisku  po  zdanění  na  zvýšení  vkladu  komanditisty  v komanditní
společnosti  nebo  na  zvýšení  členského  vkladu  člena  družstva.  Za
dividendové   příjmy   nebo  podíly  na  zisku  se  nepovažuje  zvýšení
základního  kapitálu  podle  zvláštního  právního  předpisu^70), byl-li
zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku.

(3)  Základem  daně  pro  zvláštní  sazbu daně je pouze příjem, pokud v
tomto zákoně není stanoveno jinak. Základ daně se stanoví samostatně za
jednotlivé cenné papíry, a to i v případě držby cenných papírů stejného
druhu  od  jednoho  emitenta.  Základ daně se nesnižuje o nezdanitelnou
část  základu  daně  (§  15)  a  zaokrouhluje se na celé koruny dolů, s
výjimkou  dividendového  příjmu, u něhož se základ daně zaokrouhluje na
celé  haléře  dolů.  Pokud  plynou v cizí měně úroky z vkladového účtu,
běžného  účtu,  který  není podle podmínek banky určen k podnikání, a z
vkladního  listu,  stanoví  se  základ  daně  v  cizí  měně,  a  to bez
zaokrouhlení.   U   dividendového   příjmu  se  sražená  daň  (§  38d),
připadající  na  jednotlivý  cenný  papír nezaokrouhluje, avšak celková
částka daně sražená plátcem z veškerých dividendových příjmů plynoucích
jednomu  poplatníkovi  z  majetkové  účasti v jedné akciové společnosti
nebo  z držby podílových listů jednoho podílového fondu se zaokrouhluje
na  celé  koruny dolů. U státních dluhopisů, které mohou podle emisních
podmínek   nabývat  výhradně  fyzické  osoby,  se  základ  daně  a  daň
připadající  na  tento  státní  dluhopis  nezaokrouhluje, avšak celková
částka  daně sražená plátcem z veškerých příjmů plynoucích poplatníkovi
z těchto státních dluhopisů se zaokrouhluje na celé koruny dolů.

(4)  U  dividendových příjmů z majetkové účasti v investičním fondu a z
podílových  listů  je  základem  daně  pro  zvláštní  sazbu daně příjem
snížený o poměrnou část příjmů

a) podléhajících zvláštní sazbě daně a sazbě daně podle § 21 odst. 4,

b)  z  úroků  z  hypotečních zástavních listů,^4d) z dluhopisů,^35a) ze
směnky  vystavené  bankou  k  zajištění  pohledávky  vzniklé  z  vkladu
věřitele,  z  vkladního  listu a vkladu mu na roveň postavenému,^35b) a
dále  z  úroků,  výher  a  jiných  výnosů  z vkladu na vkladní knížce a
vkladovém účtu,^35d)

c) z úrokových příjmů plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a §
17  odst.  3  z  dluhopisů  vydaných v zahraničí poplatníky se sídlem v
České  republice  nebo  Českou  republikou, připadající na tento základ
daně,  které  byly zúčtovány ve prospěch výnosů investičního fondu nebo
podílového  fondu^16)  ve  zdaňovacím období, s nímž dividendový příjem
plynoucí  od  investičního  fondu  nebo podílového fondu souvisí. Pokud
byly  výše  uvedené  příjmy  zúčtovány  ve prospěch výnosů včetně daně,
základ  daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje pouze o částku sníženou
o daň. Obdobně se postupuje u podílového fondu vzniklého z investičního
fondu zaniklého bez provedení likvidace, pokud byly výše uvedené příjmy
prokazatelně  zúčtovány  ve  prospěch výnosů tohoto investičního fondu.
Poměrná  část  připadající  na  tento základ daně se stanoví ve stejném
poměru,  v  jakém  je  rozdělován  zisk  určený k výplatě dividendových
příjmů mezi akcionáře nebo majitele podílových listů.

U  příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) v bodě 4 se do základu daně
pro  zvláštní  sazbu daně nezahrnuje hodnota podkladového nástroje nebo
aktiva.

(5)  Základ  daně  pro  zvláštní  sazbu  daně  u  příjmu mimo stojícího
společníka,  který  není  mateřskou společností ve vztahu k řízené nebo
ovládané  osobě,  plynoucího  z  vyrovnání na základě smlouvy o převodu
zisku nebo ovládací smlouvy od řídící nebo ovládající osoby, která není
mateřskou  společností  ve  vztahu  k  řízené  nebo  ovládané osobě, se
snižuje  o  zisk  převáděný  na  základě  smlouvy  o převodu zisku nebo
ovládací   smlouvy   zaúčtovaný   do   výnosů  řídící  nebo  ovládající
společnosti  nebo jeho poměrnou část. Poměrná část převáděného zisku na
základě  smlouvy  o  převodu  zisku  nebo ovládací smlouvy se stanoví v
poměru  účastí  jednotlivých  mimo  stojících společníků na řízené nebo
ovládané  společnosti,  přitom  se  nepřihlíží  k  účasti  řídící  nebo
ovládající  společnosti na řízené nebo ovládané společnosti. Pokud byly
výše  uvedené  příjmy zaúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ
daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň.

(6)  Plynou-li  poplatníkovi  uvedenému v § 2 odst. 2 úrokové příjmy ze
státních   dluhopisů,   které  tento  poplatník  pořídil  z  prostředků
zvláštního   vázaného   účtu   v   bance   podle   zvláštního  právního
předpisu^22a)  a vedených na samostatném účtu u České národní banky, ve
Středisku  cenných  papírů  nebo  v  centrálním  depozitáři, započte se
sražená  daň  na  celkovou  daňovou povinnost. Pokud nelze sraženou daň
nebo  její  část  započíst  na  celkovou  daňovou  povinnost  proto, že
poplatníkovi  vznikla  ve  výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu a nebo
jeho  celková  daňová  povinnost  je nižší, než daň sražená, vznikne ve
výši daňové povinnosti, kterou nelze započítat, přeplatek^35e).

(7)  Zahrnou-li do daňového přiznání poplatníci uvedení v § 2 odst. 3 a
§  17  odst.  4, kteří jsou daňovými rezidenty členského státu Evropské
unie  nebo  dalších  států,  které  tvoří Evropský hospodářský prostor,
příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. c), f) nebo g) bodech 1, 2, 4, 5, 6
nebo  12,  započte  se sražená daň na jejich celkovou daňovou povinnost
vztahující  se k příjmům ze zdrojů na území České republiky, za které v
České republice podávají daňové přiznání. Pokud nelze sraženou daň nebo
její část započítat na tuto jejich celkovou daňovou povinnost proto, že
poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou
ztrátu  anebo  jeho  celková daňová povinnost je nižší než daň sražená,
vznikne   ve   výši   daňové   povinnosti,   kterou   nelze  započítat,
přeplatek^35e).  Nezahrne-li  poplatník  příjmy  uvedené v § 22 odst. 1
písm.  c), f) nebo g) bodech 1, 2, 4, 5, 6 nebo 12 do daňového přiznání
do  konce  lhůty stanovené zvláštním právním předpisem^28b), použije se
obdobně § 38e odst. 7.

§ 37

Ustanovení  tohoto  zákona  se  použije, jen pokud mezinárodní smlouva,
kterou  je  Česká  republika  vázána,  nestanoví  jinak.  Výraz  „stálá
základna“  používaný  v  mezinárodních  smlouvách je obsahově totožný s
výrazem „stálá provozovna“.

§ 37a

(1)  Není-li  v  tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se pro stanovení
základu   daně,   daňové   ztráty   a   daňové   povinnosti  evropského
hospodářského zájmového sdružení ustanovení pro stanovení základu daně,
daňové ztráty a daňové povinnosti veřejné obchodní společnosti.

(2)  Není-li  v  tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se pro stanovení
základu  daně,  daňové  ztráty  a  daňové  povinnosti  člena evropského
hospodářského zájmového sdružení ustanovení pro stanovení základu daně,
daňové   ztráty   a   daňové  povinnosti  společníka  veřejné  obchodní
společnosti.

(3)  Příjem člena evropského hospodářského zájmového sdružení, který je
poplatníkem  podle § 2 odst. 3 nebo § 17 odst. 4, plynoucí z členství v
evropském   hospodářském   zájmovém   sdružení   a  z  úvěrů  a  půjček
poskytnutých   tomuto   sdružení   se  považuje  za  příjem  dosahovaný
prostřednictvím stálé provozovny.

(4)  Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje v daňovém řízení
evropské  hospodářské  zájmové  sdružení  obdobně jako veřejná obchodní
společnost  a  člen  evropského sdružení obdobně jako společník veřejné
obchodní společnosti.

(5)  Evropská  společnost^35f)  postupuje  při  stanovení základu daně,
daňové  ztráty  a  daňové  povinnosti  a  v daňovém řízení obdobně jako
akciová společnost.

(6) Evropská družstevní společnost^35g) postupuje při stanovení základu
daně, daňové ztráty a daňové povinnosti a v daňovém řízení obdobně jako
družstvo.

§ 37b

U  stálé  provozovny evropské společnosti^35f) nebo evropské družstevní
společnosti^35g)   vzniklé  na  území  České  republiky  po  přemístění
zapsaného  sídla  evropské  společnosti^35f)  nebo  evropské družstevní
společnosti^35g)  z  území  České  republiky  do jiného členského státu
Evropské unie nebo některého ze států, které tvoří Evropský hospodářský
prostor, se použijí přiměřeně ustanovení § 23a až 23d^93), pokud aktiva
i   pasiva   evropské   společnosti^35f)   nebo   evropské   družstevní
společnosti^35g)  jsou  nadále  prokazatelně  spojena  s  touto  stálou
provozovnou.

§ 38

(1)  Pro  daňové  účely,  s  výjimkou  uvedenou v odstavcích 2 až 4, se
používají   kursy  devizového  trhu  vyhlášené  Českou  národní  bankou
uplatňované   v   účetnictví^20)  poplatníků.  Pokud  poplatník  nevede
účetnictví,  použije  s  výjimkou uvedenou v odstavci 2, jednotný kurs,
nevyužije-li   kursy   devizového  trhu  uplatňované  podle  zvláštních
právních  předpisů  o účetnictví.^20) Tento kurs se stanoví jako průměr
směnného  kursu  stanoveného Českou národní bankou poslední den každého
měsíce  zdaňovacího  období.  V případě, že se daňové přiznání podává v
průběhu  zdaňovacího  období, použije se směnný kurs k datu uskutečnění
jednotlivých  příjmů  a  výdajů  nebo průměr směnného kursu stanoveného
Českou  národní  bankou  poslední  den každého měsíce části zdaňovacího
období,  za  kterou  se  daňové  přiznání podává. Jednotný kurs a kursy
devizového  trhu  uplatňované  podle  zvláštních  právních  předpisů  o
účetnictví  pro  přepočet  cizí  měny  nelze v jednom zdaňovacím období
použít současně.

(2) Při přepočtu daně z úroků (úrokového příjmu) plynoucích v cizí měně
z  vkladového účtu, běžného účtu, který není podle podmínek banky určen
k  podnikání,  a  z  vkladního  listu, z nichž je daň vybírána zvláštní
sazbou  podle  §  36,  se  použije směnný kurs vyhlášený Českou národní
bankou  ke  dni  připsání úroků ve prospěch poplatníka. Takto vypočtená
daň se nezaokrouhluje.

(3) Při přepočtu základu daně pro zvláštní sazbu daně (§ 36) vztahující
se  na příjmy uvedené v § 22 zákona, s výjimkou úroků plynoucích v cizí
měně  z  vkladového účtu, běžného účtu, který není podle podmínek banky
určen  k  podnikání, a z vkladního listu, použije plátce daně, který má
sídlo  nebo  bydliště  na  území  České  republiky,  kurs  uplatněný  v
účetnictví.^20) Pokud plátce daně provádí úhradu z vlastního devizového
účtu,  použije  při  přepočtu základu daně pro zvláštní sazbu daně kurs
uplatněný v účetnictví.^20)

(4)  Při  přepočtu příjmu pro výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé
činnosti  a  funkčních požitků a pro účely ročního zúčtování se použije
směnný   kurs   stanovený   Českou  národní  bankou  pro  poslední  den
kalendářního  měsíce  předcházejícího měsíci, v jehož průběhu se záloha
sráží.

§ 38a

Zálohy

(1)  Zálohy  na  daň  z  příjmů  se  platí v průběhu zálohového období.
Zálohové  období  je  období  od  prvního dne následujícího po uplynutí
posledního  dne  lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací
období   do  posledního  dne  lhůty  pro  podání  daňového  přiznání  v
následujícím  zdaňovacím období. Při stanovení výše a periodicity záloh
se  vychází z poslední známé daňové povinnosti.^39a) Za poslední známou
daňovou povinnost se pro stanovení periodicity a výše záloh v zálohovém
období považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl
v  daňovém  (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející
zdaňovacímu  období,  s  platností  od následujícího dne po termínu pro
podání  daňového  (dodatečného)  přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné)
přiznání  podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho
podání,  do účinnosti^39b) další změny poslední známé daňové povinnosti
podle  tohoto  ustanovení  nebo zvláštního právního předpisu. Poplatník
uvedený  v  § 2 pro účely výpočtu poslední známé daňové povinnosti však
vyloučí příjmy a výdaje podle § 10. Po skončení zdaňovacího období nebo
období, za něž je podáváno daňové přiznání, se zaplacené zálohy na daň,
splatné  v  jeho průběhu, započítávají na úhradu skutečné výše daně. Ze
záloh,  u nichž došlo k prodlení s placením, se na úhradu skutečné výše
daně  započítají  pouze  zálohy  zaplacené do lhůty pro podání daňového
přiznání.  Do  poslední  známé  daňové  povinnosti  se  nezahrnuje  daň
připadající  na  samostatný  základ  daně podle § 20b. Záloha na daň se
spravuje jako daň podle daňového řádu.

(2)  Zálohy  neplatí  poplatníci,^39)  jejichž  poslední  známá  daňová
povinnost^39a) nepřesáhla 30 000 Kč, a dále obce a kraje.

(3) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000
Kč,  avšak  nepřesáhla  150  000  Kč,  platí zálohy na daň na zdaňovací
období,  a  to  ve  výši  40  % poslední známé daňové povinnosti. První
záloha  je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá
je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

(4)  Poplatníci,  jejichž  poslední známá daňová povinnost přesáhla 150
000  Kč,  platí  zálohy  na  daň  na zdaňovací období, a to ve výši 1/4
poslední  známé  daňové  povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne
třetího  měsíce  zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne
šestého  měsíce  zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne
devátého  měsíce  zdaňovacího  období a čtvrtá záloha je splatná do 15.
dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

(5)  Poplatník,  u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů daně,
zálohy  podle  odstavců  3  a 4 neplatí, pokud je jedním z nich i dílčí
základ  daně  z  příjmů  ze  závislé  činnosti  a funkčních požitků, ze
kterých  měl  plátce  povinnost  srazit  zálohy na daň (§ 38h), a tento
dílčí  základ daně je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu
daně.  Činí-li  dílčí  základ  daně  ze  závislé  činnosti  a funkčních
požitků,  ze kterých měl plátce povinnost srazit zálohy na daň (§ 38h),
méně  než  15  %,  platí  se  zálohy  vypočtené  podle odstavců 3 a 4 z
celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a
funkčních požitků, ze kterých měl plátce povinnost srazit zálohy na daň
(§  38h),  15  %  a  více,  avšak  méně než 50 %, platí se zálohy podle
odstavců 3 a 4 v poloviční výši.

(6)  Jestliže  se  poslední  známá  daňová  povinnost  týkala jen části
zdaňovacího  období  nebo zdaňovacího období kratšího či delšího než 12
měsíců,  je  poplatník  daně  z  příjmů právnických osob povinen si pro
placení  záloh dopočítat poslední známou daňovou povinnost tak, jako by
se  týkala  zdaňovacího  období  v délce 12 měsíců. Propočet se provede
tak,  že poslední známá daňová povinnost, týkající se části zdaňovacího
období  nebo zdaňovacího období delšího než 12 měsíců, vydělí se počtem
měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani, a násobí se
12.

(7)  Při  změně  poslední známé daňové povinnosti v průběhu zdaňovacího
období se zálohy do té doby splatné nemění.

(8)  Poplatník  není  povinen  platit  zálohy  na daň, jestliže ukončil
činnost,  z  níž  mu  plynuly  zdanitelné  příjmy,  nebo  zanikl  zdroj
zdanitelných  příjmů,  a to od splátky následující po dni, v němž došlo
ke  změně  rozhodných  skutečností;  tyto  skutečnosti poplatník oznámí
správci daně podle zvláštního právního předpisu.^41)

(9)  Placení  záloh  podle  odstavců  1 až 8 se nevztahuje na příjmy ze
závislé  činnosti  a funkčních požitků, pokud nejde o příjmy ze závislé
činnosti plynoucí poplatníkovi ze zahraničí, nemá-li poplatník současně
jiné příjmy podrobené dani.

(10)  Ve  zdaňovacím období podle § 17a písm. c) do dne předcházejícího
dni  zápisu přeměny^131) do obchodního rejstříku, platí za nástupnickou
společnost  nebo družstvo zálohy zanikající nebo rozdělovaná společnost
nebo  družstvo  a  to ve výši a periodicitě stanovené podle předchozích
odstavců,  s  výjimkou  přeměny^131),  u  níž je nástupnická společnost
poplatníkem  uvedeným  v  §  17  odst.  4,  který  nemá  na území České
republiky stálou provozovnu a, s výjimkou sloučení, kdy takto stanovené
zálohy  nadále platí i nástupnická společnost. Ode dne zápisu fúze^131)
do  obchodního  rejstříku  platí  zálohy  nástupnická  společnost  nebo
družstvo,  a  to  ve  výši  a periodicitě odvozené ze součtu posledních
známých  daňových  povinností  zaniklých  obchodních  společností  nebo
družstev,  stanovených podle odstavce 1 věty třetí s případným dopočtem
podle  odstavce  6,  který se při sloučení dále zvýší o poslední známou
daňovou  povinnost  nástupnické  společnosti nebo družstva. Při převodu
jmění  na společníka, který je právnickou osobou, se výše a periodicita
záloh  placených  ve  zdaňovacím  období  podle  § 17a písm. c) nemění;
bude-li právním nástupcem zanikající společnosti fyzická osoba, stanoví
zálohy  na  období  ode  dne zápisu převodu jmění na společníka^131) do
obchodního   rejstříku   do   konce   kalendářního  roku  správce  daně
rozhodnutím  podle  zvláštního právního předpisu,^28b) s přihlédnutím k
zálohám  splatným  od  rozhodného  dne  do  dne zápisu převodu jmění na
společníka  do  obchodního  rejstříku.  U  přeměny  rozdělením  stanoví
nástupnickým  obchodním  společnostem  nebo  družstvům  zálohy  na část
zdaňovacího  období podle § 17a písm. c) ode dne zápisu přeměny^131) do
obchodního rejstříku správce daně rozhodnutím podle zvláštního právního
předpisu,^28b) který tímto rozhodnutím zároveň stanoví způsob rozdělení
záloh   zaplacených   zanikající  nebo  rozdělovanou  společností  nebo
družstvem k zápočtu na daňovou povinnost nástupnických společností nebo
družstev.  Zálohy zaplacené v průběhu celého zdaňovacího období podle §
17a  písm.  c) zanikajícími, rozdělovanými a nástupnickými společnostmi
nebo  družstvy, se započtou na celkovou daňovou povinnost nástupnických
společností  nebo  družstev.  Obdobně  se  postupuje  u přeměn, u nichž
rozhodným   dnem   přeměny   bude  první  den  kalendářního  roku  nebo
hospodářského roku.

§ 38b

Minimální výše daně

Daň  nebo  penále  se  nepředepíše a neplatí, nepřesáhne-li 200 Kč nebo
celkové zdanitelné příjmy nečiní u fyzické osoby více než 15 000 Kč. To
neplatí,  byla-li  z  těchto  příjmů  vybrána  daň  nebo  záloha na daň
srážkou.

§ 38c

Plátce daně

(1)  Plátcem  daně  se  rozumí  osoba se sídlem nebo bydlištěm na území
České republiky, která podle tohoto zákona odvádí správci daně daň nebo
zálohu  na  daň,  které  jsou  vybrány  od  poplatníků nebo poplatníkům
sraženy, nebo úhradu na zajištění daně.

(2)  Plátcem  daně se rozumí též poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a § 17
odst.  4,  který  má  na  území České republiky stálou provozovnu (§ 22
odst.  2)  nebo  zaměstnává  zde  své  zaměstnance  déle  než 183 dnů s
výjimkou  případů  poskytování služeb ve smyslu ustanovení § 22 odst. 1
písm.  c) a s výjimkou zahraničních zastupitelských úřadů v tuzemsku. V
případě  uvedeném v § 6 odst. 2 ve větě druhé a třetí není plátcem daně
poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 4.

§ 38d

Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně

(1)  Daň  se  vybírá  srážkou  z  příjmů  včetně  záloh,  pokud  jejich
poskytování není v rozporu se zvláštním právním předpisem,^70) na které
se  vztahuje  zvláštní sazba daně podle § 36. Srážku je povinen provést
plátce  daně,  s výjimkou uvedenou v odstavci 2, při výplatě, poukázání
nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, avšak u příjmů uvedených v
§  22  odst.  1  písm.  c),  f) a g) bodech 1, 2, 5, 6 a 12 a u úroků a
jiných  výnosů z poskytnutých půjček a z poskytnutých úvěrů, plynoucích
poplatníkům  uvedeným  v  § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, nejpozději v den,
kdy o závazku účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem.^20)

(2) U dividendových příjmů plynoucích z účasti v akciové společnosti, s
výjimkou  dividendových  příjmů  plynoucích ze zaknihovaných akcií, a u
podílů na zisku uvedených v § 36, je plátce daně povinen srazit daň při
jejich  výplatě,  nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího
po  měsíci,  v  němž valná hromada nebo členská schůze schválila řádnou
nebo  mimořádnou  účetní  závěrku  a  rozhodla o rozdělení zisku nebo o
úhradě ztráty. U dividendových příjmů plynoucích ze zaknihovaných akcií
je  plátce  povinen srazit daň nejpozději do konce měsíce následujícího
po  měsíci,  v  němž valná hromada nebo členská schůze schválila řádnou
nebo  mimořádnou  účetní  závěrku  a  rozhodla o rozdělení zisku nebo o
úhradě  ztráty. Ve stejných lhůtách je plátce daně povinen srazit daň u
příjmu  uvedeného  v  §  36 odst. 1 písm. b) bodu 3 a odst. 2. U příjmu
uvedeného v § 36 odst. 1 písm. b) bodech 4 a 5 a odst. 2 mimo stojícímu
společníkovi  nebo  u  zisku  převáděného  řídící osobě podle smlouvy o
převodu  zisku  nebo ovládací smlouvy je plátce daně povinen srazit daň
při  jeho  výplatě,  nejpozději  však  do konce měsíce následujícího po
měsíci,  v  němž  měl  být převod zisku v souladu se smlouvou o převodu
zisku   nebo   ovládací   smlouvou  proveden.  U  dividendových  příjmů
plynoucích  z  podílových  listů  je plátce daně povinen srazit daň při
jejich  výplatě,  nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího
po  měsíci,  v  němž  rozhodla  investiční společnost o rozdělení zisku
podílového  fondu.  Při  výplatě  zálohy  na  tyto  příjmy,  pokud její
poskytování  není  v  rozporu  se  zvláštním  právním předpisem,^70) je
plátce  daně  povinen  srazit  daň  ke  dni  výplaty  zálohy. Nebyla-li
provedena  výplata  dividendových příjmů ani posledního dne období, kdy
je  plátce  daně  povinen  daň srazit, má se pro účely zákona za to, že
srážka  daně  byla  provedena  poslední den vymezeného období; přitom u
úrokových   příjmů  a  u  rozdílu  mezi  sjednanou  cenou,  které  jsou
považovány  za  podíly  na zisku [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 3], se dnem
provedení srážky rozumí poslední den zdaňovacího období nebo období, za
něž se podává daňové přiznání.

(3) Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému
správci  daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním
měsíci,  ve  kterém  byl  povinen  provést srážku podle odstavců 1 a 2.
Pokud  je  plátce  povinen  podat  podle  tohoto zákona nebo zvláštního
právního předpisu^28b) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, je
povinen  sraženou  daň  odvést  svému  místně  příslušnému správci daně
nejpozději  do  termínu  pro  podání  tohoto  daňového  přiznání.  Tuto
skutečnost  s  výjimkou  příjmů  podle  §  6  odst. 4 týkající se pouze
zahraničních  subjektů  je  současně  povinen  oznámit  správci  daně v
hlášení. Srážka daně se provádí ze základu daně stanoveného podle § 36.

(4)  Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy nebo zálohy na ně,
z  nichž  je  srážena  daň,  se  považuje  za splněnou řádným a včasným
provedením srážky daně, kromě příjmů uvedených

a)  v  §  36 odst. 2, podepíše-li poplatník za období, za které byla ve
zdaňovacím  období  z těchto příjmů daň sražena, dodatečně prohlášení k
dani (§ 38k odst. 7),

b) v § 36 odst. 6,

c) v § 36 odst. 7.

(5) Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji
v  nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána
jako  jeho dluh. U příjmů uvedených v § 36 odst. 7 se použije obdobně §
38e odst. 9 věta třetí.

(6)  Správce  daně  může  plátci daně stanovit pro úhradu daně vybírané
srážkou lhůtu delší.

(7)  Na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst.
4 vydá správce daně plátci „Potvrzení o sražení daně“. O potvrzení může
poplatník  požádat  i  prostřednictvím plátce. Obdobně postupuje právní
nástupce poplatníka.

(8)  Poplatníkovi,  kterému  plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a
funkčních  požitků srazí daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně
přeplatek,  pokud neuplynuly 3 roky od konce zdaňovacího období, v němž
přeplatek vznikl. O vrácený přeplatek daně sníží plátce nejbližší odvod
daně vybírané srážkou správci daně. Poplatníkovi, kterému plátce daně z
příjmů  ze  závislé  činnosti  a  funkčních  požitků  nesrazil  daň  ve
stanovené výši, může ji dodatečně srazit, pokud neuplynulo od doby, kdy
byla daň nesprávně sražena, 12 měsíců.

(9)  Pro  účely  tohoto  zákona má organizační složka státu^39f) stejné
právní postavení jako plátce daně.

(10)  Plátce  daně  je  povinen  podat  místně příslušnému správci daně
vyúčtování  daně  z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby. Lhůtu
stanovenou pro podání tohoto vyúčtování nelze prodloužit.

(11)   Pro   daň   vybíranou  srážkou  zvláštní  sazbou  daně  bankami,
spořitelními  a  úvěrovými družstvy nebo pojišťovnami je jejich pobočka
nebo organizační jednotka, kde k vybírání této daně dochází, pokud jsou
zde  k dispozici doklady nezbytné pro provedení srážky a její kontroly,
plátcovou pokladnou^39g).

§ 38e

Zajištění daně

(1)  K  zajištění  daně  ze zdanitelných příjmů poplatníků podle § 2, z
nichž  není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, jsou plátci
daně   při   výplatě,   poukázání  nebo  připsání  úhrady  ve  prospěch
poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtují v souladu s platnými
účetními předpisy, povinni srazit zajištění daně poplatníkům uvedeným v
§  2  odst. 3, kteří nejsou daňovými rezidenty členského státu Evropské
unie  nebo  dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, ve
výši

a)  1  %  z  příjmů  z  prodeje  investičních nástrojů podle zvláštního
právního  předpisu  upravujícího  podnikání na kapitálovém trhu^71) a z
příjmů z úhrad pohledávky nabyté postoupením,

b) 10 % z příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22), s výjimkami
uvedenými v písmenu a) a odstavcích 3 a 4.

K  zajištění  daně  nejsou plátci daně povinni v případě, kdy je záloha
srážena podle § 38h.

(2)  K  zajištění  daně ze zdanitelných příjmů poplatníků podle § 17, z
nichž  není  daň  vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, je plátce
daně   při   výplatě,   poukázání  nebo  připsání  úhrady  ve  prospěch
poplatníka,  nejpozději  v  den,  kdy  o  závazku  účtuje  v souladu se
zvláštními   právními   předpisy,^20)  povinen  srazit  zajištění  daně
poplatníkovi  uvedenému  v  § 17 odst. 4, který není daňovým rezidentem
členského  státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský
hospodářský prostor, ve výši

a)  1  %  z  příjmů  z  prodeje  investičních nástrojů podle zvláštního
právního  předpisu  upravujícího  podnikání na kapitálovém trhu^71) a z
příjmů z úhrad pohledávky nabyté postoupením,

b) 10 % z příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22), s výjimkami
uvedenými  v  písmenu  a)  a  v  odstavcích  3  a  4. Tato povinnost se
nevztahuje  na banky, jde-li o peněžité plnění, poukázání nebo připsání
úroků u bank.

(3)  Plátci  daně  jsou  povinni  srazit zajištění daně ze zdanitelných
příjmů  poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kteří nejsou
daňovými  rezidenty  členského  státu Evropské unie nebo dalších států,
které  tvoří  Evropský hospodářský prostor, při výplatě, poukázání nebo
připsání  úhrady  ve  prospěch  poplatníka,  nenastane-li dříve žádná z
těchto  skutečností  nejpozději  do dvou měsíců po uplynutí příslušného
zdaňovacího období, ve výši stanovené s použitím

a)  sazby  daně podle § 16 ze základu daně veřejné obchodní společnosti
nebo   komanditní   společnosti  připadajícího  na  společníka  veřejné
obchodní  společnosti  nebo komplementáře komanditní společnosti, který
je poplatníkem podle § 2 odst. 3,

b)  sazby  daně podle § 21 ze základu daně veřejné obchodní společnosti
nebo   komanditní   společnosti  připadajícího  na  společníka  veřejné
obchodní  společnosti  nebo komplementáře komanditní společnosti, který
je poplatníkem podle § 17 odst. 4.

(4)  Ustanovení odstavců 1 a 2 se neuplatní, pokud se jedná o úhrady za
zboží  či  služby  prováděné  v maloobchodě, kde prodejcem je poplatník
uvedený  v § 2 odst. 3 nebo v § 17 odst. 4. Stejně se postupuje u úhrad
nájemného  placeného  fyzickými  osobami  za  bytové prostory užívané k
bydlení a činnostem s ním spojeným.

(5) Částka zajištění daně se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

(6)  Částky  zajištění  daně  sražené  plátcem  daně  poplatníkům podle
odstavců 1 až 4 se odvádějí do konce měsíce následujícího po měsíci, ve
kterém  vznikla  povinnost  zajištění  daně  srazit, místně příslušnému
správci  daně  plátce daně. Současně s platbou zajištění daně je plátce
daně  povinen  podat  správci daně hlášení o provedeném zajištění daně.
Částka  zajištění  daně  se  bez  zbytečného odkladu převede z osobního
daňového účtu plátce na osobní daňový účet poplatníka.

(7)  Nepodá-li  poplatník  daňové  přiznání  do  konce  lhůty stanovené
zvláštním  právním  předpisem,^28b)  může místně příslušný správce daně
poplatníka  považovat  částky  zajištění  daně za vyměřenou a uhrazenou
daňovou  povinnost  poplatníka.  Úhrn částek zajištění daně sražených a
odvedených plátci daně se v takovém případě považuje po uplynutí osmého
měsíce  po  skončení  zdaňovacího  období  za  platbu na daň provedenou
poplatníkem. Pokud poplatník nepodá do uplynutí lhůty, ve které lze daň
vyměřit,  daňové  přiznání,  považuje se daňová povinnost poplatníka za
vyměřenou ve výši této platby.

(8)  Správce daně poplatníka může v odůvodněných případech rozhodnout o
tom,  že zajištění daně podle předchozích odstavců v určeném zdaňovacím
období  bude  nižší  nebo  nebude prováděno. Proti tomuto rozhodnutí se
nelze odvolat. Toto rozhodnutí je závazné i pro plátce daně.

(9)  Nesrazí-li  plátce daně zajištění daně vůbec, popřípadě ve správné
výši,  předepíše  mu  správce daně tuto částku k přímému placení. Pokud
částku  zajištění  daně  plátce  daně  včas  neodvede,  bude  mu rovněž
předepsána  a vymáhána na něm jako jeho dluh. Po úhradě daně, na kterou
mělo  být  zajištěno,  poplatníkem,  nelze  zajištění  daně plátci daně
předepsat  ani  na  něm  vymáhat,  pokud  úhradu  této daně poplatníkem
prokáže  nebo  tato úhrada bude zřejmá z evidence správců daní. Úroky z
prodlení  vzniklé  z důvodu nesplnění povinnosti plátce srazit a odvést
zajištění daně je příjmem státního rozpočtu.

(10)  Sražené  zajištění daně se po skončení zdaňovacího období započte
na  celkovou  daňovou povinnost poplatníka, na kterou bylo zajišťováno.
Pokud  nelze zajištění daně nebo jeho část započíst na celkovou daňovou
povinnost  proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula
nebo  vykázal  daňovou  ztrátu  anebo  jeho celková daňová povinnost je
nižší  než  zajištění daně sražené plátci daně, vznikne poplatníkovi ve
výši  zajištění  daně  sražených  plátci  daně,  které  nelze započíst,
přeplatek na dani.^35e)

(11)  Při  správě  zajištění daně se postupuje jako při správě záloh na
daň, nestanoví-li tento zákon jinak.

(12)  Plátce  daně nemá povinnost podat místně příslušnému správci daně
vyúčtování sraženého zajištění daně.

§ 38f

Vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí

(1)  Při  vyloučení  dvojího  zdanění příjmů ze zahraničí, které plynou
poplatníkům  uvedeným  v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3, se postupuje podle
příslušných ustanovení smluv o zamezení dvojího zdanění, jimiž je Česká
republika vázána.

(2)  Při  použití metody úplného zápočtu lze daňovou povinnost snížit o
daň  z  příjmů  zaplacenou  v  zahraničí.  Při  použití metody prostého
zápočtu  lze  daňovou  povinnost  snížit  o  daň  z příjmů zaplacenou v
zahraničí  nejvýše  však o částku daně z příjmů vypočtenou podle tohoto
zákona,  která  připadá na příjmy ze zdrojů v zahraničí. Tato částka se
stanoví  jako  součin  daňové  povinnosti,  která se vztahuje k příjmům
plynoucím  ze zdrojů na území České republiky i ze zdrojů v zahraničí a
podílu  příjmů  ze  zdrojů  v zahraničí na základu daně před uplatněním
položek  odčitatelných  od  základu daně a nezdanitelných částí základu
daně.   Započtení   lze   provést  nejvýše  do  částky  vzniklé  daňové
povinnosti.

(3)  Příjmy  ze  zdrojů  v  zahraničí se pro účely tohoto zákona rozumí
příjmy (výnosy) plynoucí ze zdrojů v zahraničí, které podléhají zdanění
v  zahraničí  v  souladu  s  uzavřenou  mezinárodní smlouvou, snížené o
související  výdaje  (náklady) stanovené podle tohoto zákona; přičemž u
příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků se má za to, že se jedná
o  základ  daně  stanovený  podle  §  6 odst. 14. Odčitatelné položky a
položky  snižující  základ  daně  podle  zahraničních právních předpisů
nelze  při  stanovení  základu daně použít. Nelze-li u některých výdajů
(nákladů)   prokazatelně   stanovit,  zda  souvisí  s  příjmy  (výnosy)
plynoucími  ze  zdrojů  v  zahraničí, považuje se za související výdaje
(náklady)  jejich  část  stanovená  ve  stejném  poměru, v jakém příjmy
(výnosy)  plynoucí  ze  zdrojů v zahraničí nesnížené o výdaje (náklady)
připadají na celosvětové příjmy (výnosy).

(4)  Příjmy  ze  závislé  činnosti  vykonávané  ve  státě, s nímž Česká
republika   uzavřela  smlouvu  o  zamezení  dvojího  zdanění,  plynoucí
poplatníkům, uvedeným v § 2 odst. 2 od zaměstnavatele, který je daňovým
rezidentem   státu,   kde   je   taková  činnost  vykonávána,  nebo  od
zaměstnavatele,  který  je  poplatníkem  uvedeným  v § 2 nebo v § 17, a
příjmy  ze  závislé  činnosti  pro  takového zaměstnavatele jdou k tíži
stálé  provozovny  umístěné  ve  státě, s nímž Česká republika uzavřela
smlouvu  o  zamezení  dvojího zdanění, se v České republice vyjímají ze
zdanění za předpokladu, že uvedené příjmy byly ve státě zdroje zdaněny.
Z  ostatního  příjmu poplatníka se vypočte daň sazbou daně zjištěnou ze
základu daně nesníženého o tyto vyjmuté příjmy ze zdrojů v zahraničí. V
případě,  že  je  to  pro  poplatníka výhodnější, použije se i u těchto
příjmů ustanovení odstavce 1.

(5)  Daň  zaplacená  v  zahraničí  se prokazuje potvrzením zahraničního
správce  daně.  Tento  důkazní  prostředek  lze  vyžadovat  nejdříve po
třiceti  dnech  ode  dne  doručení  potvrzení zahraničního správce daně
daňovému  subjektu.  V  odůvodněných  případech  lze  daň  zaplacenou v
zahraničí  prokazovat  i  potvrzením  plátce  příjmu  nebo depozitáře o
sražení daně.

(6)  Při  použití  metody  úplného  vynětí  se  ze základu daně (daňové
ztráty) u poplatníků uvedených v § 17 odst. 3 a z úhrnu dílčích základů
daně  podle  §  6  až  10 sníženého o úhrn ztrát podle § 5 u poplatníků
uvedených  v  §  2 odst. 2 před uplatněním nezdanitelných částí základu
daně a částek odčitatelných od základu daně vyjímají příjmy ze zdrojů v
zahraničí.

(7)  Při  použití  metody vynětí s výhradou progrese se z úhrnu dílčích
základů  daně  podle  §  6 až 10 sníženého o úhrn ztrát podle § 5, před
uplatněním  nezdanitelných částí základu daně a částek odčitatelných od
základu  daně vyjímají příjmy ze zdrojů v zahraničí. Z ostatního příjmu
poplatníka  se  vypočte  daň  sazbou  daně  zjištěnou  ze  základu daně
nesníženého o vyjmuté příjmy ze zdrojů v zahraničí.

(8)  Plynou-li  poplatníkovi  příjmy  z několika různých států, s nimiž
Česká  republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, vyloučení
dvojího zdanění metodou prostého zápočtu se provede samostatně za každý
stát.  Při  použití  metody  úplného  vynětí a metody vynětí s výhradou
progrese  se  ze  základu  daně  vyjímá podle předchozích odstavců úhrn
veškerých  příjmů  ze  zdrojů  zahraničí, které se vyjímají ze zdanění.
Pokud  mají  být  při  vyloučení dvojího zdanění použity metoda úplného
vynětí  nebo  metoda  vynětí  s  výhradou  progrese  i  metoda prostého
zápočtu,  provede  se  nejprve vynětí příjmů ze zdrojů zahraničí, a pak
prostý zápočet podle předchozích odstavců.

(9) Jestliže v důsledku odlišného začátku nebo délky zdaňovacího období
v  zahraničí  nemá poplatník ve lhůtě k podání daňového přiznání doklad
zahraničního správce daně, uvede v daňovém přiznání předpokládanou výši
příjmů ze zdrojů v zahraničí nebo daně, připadajících na toto zdaňovací
období  nebo  období, za něž je daňové přiznání podáváno. O rozdíl mezi
částkou  uplatněnou  podle  předchozí věty a částkou uvedenou v dokladu
zahraničního  správce  daně  se upraví výsledek hospodaření nebo rozdíl
mezi  příjmy  a  výdaji  ve  zdaňovacím  období  nebo období, za něž je
podáváno  daňové  přiznání,  ve  kterém  poplatník  doklad zahraničního
správce daně obdrží.

(10)  Nárok  na  vyloučení  dvojího  zdanění  podle  odstavce 1 uplatní
poplatník  na  základě  seznamu všech potvrzení podle odstavce 4, která
měl   k  dispozici  v  zákonné  lhůtě  pro  podání  daňového  přiznání,
předkládaného  současně  s daňovým přiznáním. Jednotlivé položky tohoto
seznamu  musí  obsahovat údaje identifikující zahraničního správce daně
nebo   zahraničního   plátce   daně   anebo   depozitáře,  stát  zdroje
zahraničních  příjmů, částku daně zaplacené v tomto státě v místní měně
a  v  přepočtu  na  koruny  a  výši  příjmů  ze  zdrojů  v tomto státě,
stanovenou   podle  odstavce  3.  Součástí  seznamu  bude  též  přehled
zahraničních  správců  daně,  jejichž doklady nemá poplatník ve lhůtě k
podání  daňového  přiznání k dispozici z důvodů uvedených v odstavci 8,
který   musí  obsahovat  údaje  o  státě  zdroje  zahraničních  příjmů,
předpokládané  výši příjmů ze zdrojů v daném státě nebo daně, uplatněné
v  daňovém  přiznání. Přitom je daňový subjekt povinen na výzvu správce
daně^39d) prokázat kdykoliv ve lhůtě pro vyměření daně^39e) oprávněnost
nároku  na  vyloučení  dvojího zdanění uplatněného v daňovém přiznání a
doložit jej potvrzeními podle odstavce 4.

(11)  Zjistí-li  poplatník,  že  v důsledku stanovení základu daně nebo
daně  zahraničním  správcem daně má být jeho daňová povinnost jiná, než
jak byla vyměřena, postupuje podle zvláštního právního předpisu.^39a)

(12)  Byla-li  poplatníkovi  uvedenému v § 2 odst. 2 z příjmů úrokového
charakteru  (§ 38fa) v zahraničí sražena daň vyšší, než jaká je uvedena
v  příslušné  mezinárodní  smlouvě,  lze o ni snížit daňovou povinnost,
pokud  tato  daň byla v zahraničí sražena v souladu s právním předpisem
Evropských  společenství.^104) Je-li celková daňová povinnost nižší než
daň sražená v souladu s právním předpisem Evropských společenství,^104)
vznikne poplatníkovi ve výši rozdílu přeplatek.^35e)

§ 38fa

Platební zprostředkovatel

(1) Platebním zprostředkovatelem je fyzická nebo právnická osoba, která

a)   vyplácí,   poukazuje   anebo  připisuje  úhradu  příjmu  úrokového
charakteru, jímž se pro účely tohoto ustanovení rozumí

1. úroky z úvěrů a půjček, úroky z běžných účtů a vkladových účtů

2.  příjmy  odvozené  od  úroků  z  úvěrů  a půjček vyplácené otevřeným
podílovým  fondem  nebo  obdobným  fondem  kolektivního  investování  v
zahraničí,  pokud  alespoň 15 % hodnoty majetku v tomto podílovém fondu
je  přímo  nebo  nepřímo tvořeno investičními nástroji nesoucími příjmy
uvedené v bodě 1 s výjimkou fondů kolektivního investování v zahraničí.

3.  příjmy  z  prodeje  podílového  listu  vydaného otevřeným podílovým
fondem  nebo  z  prodeje  obdobného  investičního  nástroje  vydaného v
zahraničí,  pokud  alespoň  40 % hodnoty majetku v podílovém fondu nebo
obdobném   zahraničním   fondu   kolektivního  investování  je  tvořeno
investičními nástroji nesoucími příjmy uvedené v bodě 1. Pokud platební
zprostředkovatel   nemá  informace  o  procentním  podílu  investičních
nástrojů  nesoucích  příjmy  uvedené  v  bodě  1  na  hodnotě majetku v
podílovém   fondu   nebo   obdobném   zahraničním   fondu  kolektivního
investování,  považuje  se  procentní  podíl za vyšší než 40 %. Smluvní
pokuty,  úroky  z  prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů
nejsou příjmy úrokového charakteru,

b)  zajišťuje  výplatu, poukázání nebo připsání úhrady příjmu úrokového
charakteru pro třetí osobu.

Není-li  platebnímu  zprostředkovateli známo, v jakém rozsahu se příjmy
úrokového  charakteru  uvedené v písmenu a) bodech 2 a 3 na vypláceném,
poukazovaném  nebo  připisovaném  příjmu  podílí, považuje se za příjem
úrokového    charakteru    celá   částka   tohoto   příjmu.   Platebním
zprostředkovatelem je i stálá provozovna osoby nebo jednotky bez právní
subjektivity  na  území  České republiky, která dále vyplácí, poukazuje
anebo připisuje úhradu příjmu úrokového charakteru.

(2)  Je-li  skutečným  vlastníkem příjmu úrokového charakteru poplatník
uvedený  v  §  2,  který  má  bydliště  na území jiného členského státu
Evropské   unie,   platební  zprostředkovatel  je  povinen  o  výplatě,
poukázání  nebo připsání úhrady příjmu úrokového charakteru ve prospěch
skutečného  vlastníka  podat  svému  místně  příslušnému  správci  daně
oznámení.  Ustanovení  tohoto  odstavce  se  nepoužije,  pokud skutečný
vlastník     příjmu    úrokového    charakteru    prokáže    platebnímu
zprostředkovateli, že je daňovým rezidentem mimo Evropskou unii.

(3)  Skutečným vlastníkem příjmu úrokového charakteru se rozumí fyzická
osoba,  které  je příjem úrokového charakteru vyplácen, poukazován nebo
připisován  anebo pro kterou je taková výplata, poukázání nebo připsání
zajišťována, pokud neprokáže, že

a) je platebním zprostředkovatelem podle odstavce 1,

b) jedná jménem nebo za

1.  právnickou  osobu  nebo  jiný  daňový  subjekt,  jehož  příjmy jsou
zdaňovány daní z příjmů z podnikatelské činnosti nebo obdobnou daní,

2.  otevřený  podílový  fond nebo obdobný fond v zahraničí uznaný podle
Směrnice  Rady  Evropských  společenství  85/611/EHS  jako  UCITS  nebo
jednotku  bez  právní  subjektivity,  uvedenou  v  odstavci  4, a sdělí
platebnímu  zprostředkovateli obchodní název (firmu) a sídlo fondu nebo
jednotky   bez   právní   subjektivity,   za   které   jedná.  Platební
zprostředkovatel  tyto informace předá svému místně příslušnému správci
daně formou oznámení, přitom odstavec 5 se použije přiměřeně,

3. jinou fyzickou osobu, která je skutečným vlastníkem příjmu úrokového
charakteru,  a  sdělí  platebnímu  zprostředkovateli  informace  o této
fyzické osobě v rozsahu stanoveném v odstavci 6.

Nelze-li  využitím přiměřených prostředků zjistit informace o skutečném
vlastníkovi příjmu úrokového charakteru v rozsahu stanoveném v odstavci
6,  považuje  se  za  skutečného  vlastníka příjmu úrokového charakteru
fyzická   osoba,  které  je  tento  příjem  vyplácen,  poukazován  nebo
připisován.

(4) Platební zprostředkovatel, který vyplácí, poukazuje anebo připisuje
úhradu  nebo  zajišťuje  výplatu poukázání anebo připsání úhrady příjmu
úrokového  charakteru  jakékoliv  jiné  osobě  nebo jednotce bez právní
subjektivity  zřízené  v jiném členském státu Evropské unie ve prospěch
skutečného  vlastníka  příjmů  úrokového  charakteru, podá svému místně
příslušnému  správci  daně  oznámení  o  této  výplatě,  poukázání nebo
připsání úhrady příjmu úrokového charakteru. Ustanovení tohoto odstavce
se  nepoužije,  je-li  na  základě  předložených  důkazních  prostředků
platebnímu  zprostředkovateli  zřejmé,  že tato osoba nebo jednotka bez
právní subjektivity

a)   je   právnickou   osobou,   s   výjimkou   avoin   yhtio   (Ay)  a
kommandiittiyhtio  (Ky)/  oppet  bolag  a  kommanditbolag  ve  Finsku a
handelsbolag (HB) a kommanditbolag (KB) ve Švédsku, nebo

b)  zahrnuje příjem úrokového charakteru do základu daně, který podléhá
dani z příjmů z podnikatelské činnosti nebo obdobné dani, nebo

c)  je  otevřeným  podílovým  fondem  nebo  obdobným fondem v zahraničí
uznaným  podle  Směrnice  Rady  Evropských společenství 85/611/EHS jako
UCITS.

(5)  Oznámení  podle  odstavců 2 a 4 podává platební zprostředkovatel o
všech výplatách provedených ve zdaňovacím období nebo období, za něž se
podává  daňové  přiznání,  nejpozději  do  15.  dne  třetího  měsíce po
skončení  zdaňovacího  období  nebo  období,  za  něž  se podává daňové
přiznání.  Oznámení  lze  učinit  pouze  datovou  zprávou  ve formátu a
struktuře zveřejněné správcem daně.

(6)   Pro   účely  oznámení  podle  předchozích  odstavců  je  platební
zprostředkovatel povinen zjistit

a)  u  smluvních vztahů vzniklých před 1. lednem 2004 jméno, příjmení a
bydliště  skutečného  vlastníka  příjmů  úrokového  charakteru, a to za
využití zdrojů, které má platební zprostředkovatel k dispozici,

b)  u  smluvních  vztahů  vzniklých  počínaje  1.  lednem  2004  jméno,
příjmení,  bydliště  a  daňové identifikační číslo skutečného vlastníka
příjmu  úrokového  charakteru, je-li mu v jiném členském státu Evropské
unie  přiděleno.  Tyto  údaje  musí být zjištěny z cestovního pasu nebo
jiného  průkazu totožnosti nebo jiného dokumentu předloženého skutečným
vlastníkem příjmu úrokového charakteru, nejsou-li v jeho cestovním pasu
nebo  průkazu  totožnosti  uvedeny.  Nelze-li  z předložených dokumentů
zjistit  daňové  identifikační  číslo,  ke  zjištění totožnosti se dále
vyžaduje  datum  a místo narození skutečného vlastníka příjmů úrokového
charakteru uvedené v jeho cestovním pasu nebo průkazu totožnosti.

(7)  Údaje,  které  správce daně získá podle odstavců 2 a 3, je povinen
předat  postupem  podle  zvláštního právního předpisu,^105) příslušnému
orgánu jiného členského státu Evropské unie. Údaje se předávají nejméně
jedenkrát  ročně,  nejpozději  do  konce  šestého  měsíce  po  skončení
zdaňovacího  období  nebo  období,  za  něž  se  podává daňové přiznání
platebního  zprostředkovatele.  Při  přijímání informací od příslušného
orgánu   jiného  členského  státu  Evropské  unie  se  postupuje  podle
zvláštního právního předpisu.^105)

(8)  Toto  ustanovení  se použije přiměřeně, je-li skutečným vlastníkem
příjmu  úrokového charakteru poplatník uvedený v § 2, který má bydliště
na území Švýcarské konfederace, Andorského knížectví, Lichtenštejnského
knížectví,  Republiky  San  Marino  a Monackého knížectví, neprokáže-li
platebnímu zprostředkovateli, že je daňovým rezidentem mimo tyto státy.

(9)  Platební  zprostředkovatel  má  při  správě  daní pro účely tohoto
ustanovení procesní postavení plátce daně.

ČÁST ČTVRTÁ

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO VYBÍRÁNÍ DANĚ Z PŘÍJMŮ

Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů fyzických osob

§ 38g

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob

(1)  Daňové  přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které
jsou  předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud
se  nejedná  o  příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň
vybírána  srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen
podat  i  ten,  jehož  roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů
fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.

(2)  Daňové  přiznání  není povinen podat poplatník, který má příjmy ze
závislé  činnosti  a  funkční požitky podle § 6 pouze od jednoho a nebo
postupně  od  více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§
38ch  odst.  4).  Podmínkou  je,  že  poplatník podepsal u všech těchto
plátců  daně  na  příslušné  zdaňovací období prohlášení k dani podle §
38k,  a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána
daň  srážkou  sazbou  daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10
vyšší  než  6  000  Kč.  Rovněž  není  povinen  podat  daňové  přiznání
poplatník,  jemuž  plynou  pouze  příjmy  ze závislé činnosti a funkční
požitky ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Daňové
přiznání za zdaňovací období je ale povinen podat poplatník uvedený v §
2  odst. 3, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b)
až  e),  nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnou část základu daně.
Daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny
nebo  který  jiným  způsobem  obdržel příjmy ze závislé činnosti a nebo
funkční požitky za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst.
4  za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně
v jeho prospěch, a dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti a nebo s
funkčními  požitky,  který  uplatňuje  pro snížení základu daně hodnotu
darů poskytnutých do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1.

(3)  V  daňovém  přiznání  poplatník  uvede  veškeré příjmy, které jsou
předmětem  daně,  kromě příjmů od daně osvobozených, příjmů, z nichž je
daň  vybírána  zvláštní  sazbou daně, pokud nevyužije postup podle § 36
odst. 7. V daňovém přiznání poplatník rovněž uvede částku slevy na dani
podle  § 35ba a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d. Jsou-li součástí
zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků,
doloží je poplatník daně dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3.

§ 38ga

zrušen

§ 38gb

Daňové přiznání v insolvenčním řízení

(1) Poplatník, který je fyzickou osobou, s výjimkou poplatníka s příjmy
pouze  podle  §  6,  který podává daňové přiznání v průběhu zdaňovacího
období  z  důvodu  insolvenčního  řízení,  neuplatní nezdanitelné části
základu  daně,  položky  odčitatelné  od  základu daně, slevy na dani s
výjimkou  slevy  podle § 35ba odst. 1 písm. a) ve výši jedné dvanáctiny
za  každý  započatý  měsíc  té  části  zdaňovacího období, za kterou se
podává  daňové  přiznání.  Dále  neuplatní daňové zvýhodnění s výjimkou
slevy  na  dani  podle  § 35c odst. 1 ve výši jedné dvanáctiny za každý
započatý  měsíc té části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové
přiznání. Při stanovení základu daně se vychází z rozdílu mezi příjmy a
výdaji, u poplatníka vedoucího účetnictví z výsledku hospodaření, za tu
část zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání.

(2)  Nezdanitelné  části  základu  daně, položky odčitatelné od základu
daně,  slevy  na  dani  a daňové zvýhodnění poplatník uplatní v daňovém
přiznání  za  uplynulé zdaňovací období, ve kterém se vychází z rozdílu
mezi  příjmy  (výnosy)  a  výdaji  (náklady)  za celé zdaňovací období,
splňuje-li  stanovené podmínky. Daň vyměřená na základě podání daňového
přiznání podle odstavce 1 se považuje za zálohu na daň po vyměření daně
podle daňového přiznání podaného po uplynutí zdaňovacího období.

§ 38h

Vybírání  a  placení  záloh  na  daň  a daně z příjmů fyzických osob ze
závislé činnosti a z funkčních požitků

(1)  Plátce  daně  vypočte  zálohu  na  daň  z příjmů fyzických osob ze
závislé  činnosti  a z funkčních požitků (dále jen „záloha“) ze základu
pro  výpočet  zálohy.  Tato  záloha se spravuje jako daň podle daňového
řádu.  Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti a
z funkčních požitků zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní
měsíc   nebo  za  zdaňovací  období,  vyjma  příjmů  zdanitelných  daní
vybíranou  srážkou  sazbou  daně  podle  §  36  a  příjmů, které nejsou
předmětem daně

a) snížený o částky, které jsou od daně osvobozeny, a

b) zvýšený o povinné pojistné.

(2)  Záloha  ze základu pro výpočet zálohy, zaokrouhleného do 100 Kč na
celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru, za kalendářní
měsíc činí 15 %.

(3)  Zálohy  vypočtené  podle odstavce 2 se zaokrouhlují na celé koruny
nahoru.

(4)  Vypočtenou  zálohu  plátce  daně,  u kterého poplatník podepsal na
příslušné  zdaňovací  období  prohlášení  podle  § 38k odst. 4, nejprve
sníží o prokázanou částku měsíční slevy na dani podle § 35ba a následně
o  prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění (dále jen „záloha po
slevě“).

(5)  Plátce daně, u kterého poplatník nepodepsal na příslušné zdaňovací
období  prohlášení  k  dani  podle  § 38k odst. 4, vypočte zálohu podle
odstavců  1  a  2,  pokud nejde o příjmy zdaněné daní vybíranou srážkou
sazbou  daně  podle  §  36  odst.  2  nebo  §  36  odst.  1 písm. a). U
poplatníka,  který  u  plátce  nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k
odst.  4,  se  při  výpočtu  zálohy nepřihlédne k měsíční slevě na dani
podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění.

(6)  K prokázaným nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15 a ke
slevě  na  dani  podle § 35ba odst. 1 písm. b) přihlédne plátce daně za
podmínek  stanovených  v  § 38k odst. 5 až při ročním zúčtování záloh a
daňového zvýhodnění za zdaňovací období.

(7)  Plátce  daně  srazí  zálohu  při  výplatě  nebo připsání příjmů ze
závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen „mzda“) poplatníkovi k
dobru  bez  ohledu  na  to,  za kterou dobu se mzda vyplácí. Provádí-li
plátce  zúčtování  mezd měsíčně nebo pravidelně za delší časové období,
srazí  zálohu  při  zúčtování  mzdy.  Mzdy  plynoucí  do konce ledna za
uplynulé  zdaňovací  období se zahrnují do základu pro výpočet zálohy v
tomto období.

(8)  Plátce  daně, který vyplácí ve zdaňovacím období poplatníkovi mzdu
najednou  za více kalendářních měsíců téhož zdaňovacího období, vypočte
zálohu tak, jako by byla vyplacena v jednotlivých měsících, je-li tento
způsob   výpočtu  zálohy  pro  poplatníka  výhodnější  a  neuplatnil-li
poplatník  ve  zdaňovacím  období  u  plátce  daně dosud měsíční daňové
zvýhodnění podle § 35d odst. 2. Při použití tohoto způsobu nelze použít
zdanění podle § 6 odst. 4.

(9)   Nepožádá-li   poplatník   o  roční  zúčtování  záloh  a  daňového
zvýhodnění,  je  sraženými  zálohami  ze  mzdy  jeho  daňová  povinnost
splněna, pokud není povinen podat přiznání podle § 38g.

(10)  Plátce  odvede  úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly
být  jako  zálohy  na  daň  sraženy, nejpozději do 20. dne kalendářního
měsíce,  v  němž  povinnost srazit zálohy vznikla. Z příjmů vyplacených
poplatníkovi prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí
(§  6 odst. 2) odvede plátce úhrn částek, které měly být jako zálohy na
daň  sraženy,  nejpozději do 20. dne po uplynutí kalendářního měsíce, v
němž  o  závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. Správce
daně  může  stanovit  lhůtu  pro  odvod  záloh  jinak, lhůta však nesmí
přesáhnout  poslední  den  kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit
zálohy vznikla.

(11)  Plátce  nemá  povinnost  srážet  zálohy  na daň podle předchozích
odstavců  v  případě,  že  mzda  jde k tíži stálé provozovny poplatníka
uvedeného v § 2 odst. 2 a v § 17 odst. 3 umístěné v zahraničí.

(12)  Správce daně může na žádost plátce zrušit povinnost srážet zálohy
na  daň  podle  předchozích  odstavců  z  příjmů  ze  závislé  činnosti
vykonávané v zahraničí.

(13)  U  poplatníka  uvedeného  v  §  2  odst. 3 se při stanovení záloh
nepřihlédne  ke slevě na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ani k
daňovému zvýhodnění.

(14)  Dojde-li  u  poplatníka  ke  vzniku samostatného základu daně pro
zdanění  podle  § 36 a současně ke vzniku základu pro výpočet zálohy na
daň,  zvýší se při dosažení maximálního vyměřovacího základu pojistného
podle  zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku  zaměstnanosti, nebo zákona o pojistném na všeobecné zdravotní
pojištění^21), o povinné pojistné nejdříve základ pro výpočet zálohy na
daň.

(15)  Pokud  dochází  ke  srážce záloh nebo daně podle zvláštní sazby z
příjmů  fyzických  osob  ze  závislé  činnosti  a z funkčních požitků v
organizační   jednotce   plátce  daně,  je  tato  organizační  jednotka
plátcovou  pokladnou^39g),  jestliže jsou v této organizační jednotce k
dispozici  doklady nezbytné pro provedení srážky záloh nebo daně a její
kontrolu.  Povinnost  plátce  daně  vypočítat  zálohu  nebo  daň  podle
zvláštní  sazby  u  poplatníka  z úhrnu jeho příjmů ze závislé činnosti
anebo   z  funkčních  požitků  za  kalendářní  měsíc  tím  ale  zůstává
zachována.  Je-li  k  tomu  příslušných  více  plátcových pokladen nebo
mzdových  účtáren  téhož plátce daně, zdaněním příjmů poplatníka pověří
plátce daně jednu z nich, a jedná-li se o poplatníka, který má u plátce
daně  na zdaňovací období podepsané prohlášení k dani podle § 38k odst.
4,  pověří  plátce  daně  zdaněním  příjmů  mzdovou  účtárnu,  u níž má
poplatník toto prohlášení k dani podepsáno.

§ 38ch

Roční  zúčtování  záloh  na  daň  z  příjmů  fyzických  osob ze závislé
činnosti a z funkčních požitků a daňového zvýhodnění

(1) Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho
nebo  od  více  plátců  daně  postupně  včetně  mezd  zúčtovaných  nebo
vyplacených  poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník
pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci a podepsal u těchto
plátců  prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5, může požádat písemně
o  provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění posledního z
uvedených  plátců  daně,  a  to  nejpozději  do  15.  února po uplynutí
zdaňovacího   období.  Roční  zúčtování  záloh  a  daňového  zvýhodnění
neprovede  plátce  u  poplatníka,  který  podá  nebo  je  povinen podat
přiznání k dani.

(2) Dojde-li k zániku plátce daně bez právního nástupce, může poplatník
požádat   o   roční   zúčtování  záloh  a  daňového  zvýhodnění  místně
příslušného   správce   daně   nejpozději  do  15.  února  po  uplynutí
zdaňovacího období.

(3) Plátce daně provede roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění jen
na  základě  dokladů  od všech předchozích plátců daně o zúčtované nebo
vyplacené  mzdě, povinném pojistném, sražených zálohách na daň z těchto
příjmů,  poskytnuté  měsíční  slevě  na  dani  podle  §  35ba  a  35c a
vyplacených  měsíčních  daňových bonusech. Poplatník je povinen uvedené
doklady  za  uplynulé zdaňovací období předložit plátci daně nejpozději
do  15.  února následujícího kalendářního roku. Nepředloží-li poplatník
do  15. února tyto doklady, roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění
plátce daně neprovede.

(4)  Výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění provede
plátce  daně  nejpozději  do  31.  března z úhrnu mezd zúčtovaných nebo
vyplacených  poplatníkovi  všemi  plátci  postupně,  a  to  včetně mezd
zúčtovaných  nebo  vyplacených  poplatníkovi  těmito plátci dodatečně v
době,  kdy  poplatník  pro  ně  již  nevykonával  závislou činnost nebo
funkci. U poplatníka, který uplatňuje daňové zvýhodnění, provede plátce
daně  výpočet  daně  a  roční  zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za
podmínek stanovených v § 35d odst. 6 až 9.

(5)  Poplatníkovi,  který  neuplatňuje  daňové zvýhodnění, vrátí plátce
daně  jako  přeplatek  kladný rozdíl mezi zálohově sraženou daní a daní
vypočtenou  podle  §  16  a sníženou o slevu na dani podle § 35ba, a to
nejpozději  při zúčtování mzdy za březen, činí-li tento rozdíl více než
50  Kč.  O  vrácený  přeplatek sníží plátce daně nejbližší odvody záloh
správci  daně,  nejdéle  do  konce zdaňovacího období, pokud nepožádá o
vrácení  přeplatku  podle  zvláštního  právního  předpisu  upravujícího
správu daní^35e) místně příslušného správce daně. Případný nedoplatek z
ročního zúčtování záloh se poplatníkovi nesráží.

§ 38i

Odpovědnost plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z
funkčních požitků

(1)  Poplatníkovi,  kterému  byla  sražena daň vyšší, než je stanoveno,
vrátí  plátce  daně  přeplatek,  pokud  neuplynuly  tři  roky  od konce
zdaňovacího  období,  v němž přeplatek vznikl. Pokud plátce daně srazil
poplatníkovi  zálohy  v  běžném zdaňovacím období vyšší, než měl, vrátí
poplatníkovi  vzniklý  přeplatek  na  zálohách  v  následujícím měsíci,
nejpozději  do  15.  února následujícího roku. O vrácený přeplatek daně
nebo zálohy sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně.

(2)  Plátce  daně,  který  nesrazil u poplatníka daň ve stanovené výši,
může  ji  dodatečně  srazit,  pokud  neuplynulo  od  doby, kdy byla daň
nesprávně  sražena, 12 měsíců. Plátce daně, který nesrazil u poplatníka
zálohu  ve  stanovené  výši,  může  ji  dodatečně za uplynulé zdaňovací
období  srazit  nejpozději do 31. března následujícího roku. Daň včetně
daně  vyplývající  z  ročního  zúčtování daňových záloh (§ 38ch), která
nebyla  sražena  vinou poplatníka, může být spolu s příslušenstvím daně
plátcem  daně  sražena do tří let od konce zdaňovacího období, v němž k
nesprávné srážce došlo.

(3)  Dodatečně sraženou daň nebo zálohu plátce daně odvede správci daně
v nejbližším termínu pro odvod záloh na daň.

(4)  Poplatníkovi, kterému bylo poskytnuto daňové zvýhodnění nižší, než
je  stanoveno  tímto  zákonem,  vyplatí  plátce  daně vzniklý rozdíl na
daňovém  zvýhodnění,  pokud  neuplynuly  3  roky  od  konce zdaňovacího
období,   v   němž   bylo   daňové   zvýhodnění  nesprávně  poskytnuto.
Poplatníkovi,  kterému  bylo  poskytnuto  ve  zdaňovacím období měsíční
daňové zvýhodnění nižší, než je stanoveno tímto zákonem, vyplatí plátce
daně  vzniklý  rozdíl  na  daňovém  zvýhodnění  v  následujícím měsíci,
nejpozději  však  do  15.  února  následujícího  kalendářního  roku.  O
dodatečně  vyplacenou  částku  na  daňovém zvýhodnění sníží plátce daně
nejbližší  odvod záloh na daň správci daně nebo se uplatní postup podle
§ 35d odst. 5.

(5) Pokud plátce daně poskytl poplatníkovi daňové zvýhodnění vyšší, než
měl  podle  tohoto  zákona,  může  dlužnou částku na daňovém zvýhodnění
dodatečně  srazit,  pokud neuplynulo 12 měsíců od doby, kdy bylo daňové
zvýhodnění   nesprávně   poskytnuto.  Pokud  k  neoprávněnému  daňovému
zvýhodnění  došlo  vinou  poplatníka, může být dlužná částka na daňovém
zvýhodnění  spolu  s  příslušenstvím  plátcem daně dodatečně sražena ve
lhůtě  do  3  let  od  konce zdaňovacího období, v němž k neoprávněnému
daňovému  zvýhodnění  došlo.  Pokud  plátce  daně  ve zdaňovacím období
poskytl  poplatníkovi  měsíční  daňové  zvýhodnění vyšší, než měl podle
tohoto  zákona,  může  dlužnou  částku  na daňovém zvýhodnění dodatečně
srazit  nejpozději  do  31.  března  následujícího  kalendářního  roku.
Dodatečně sraženou částku na daňovém zvýhodnění, o níž byla neoprávněně
krácená  daň  nebo  záloha  na  daň,  plátce daně odvede správci daně v
nejbližším  možném  termínu  pro  odvod  záloh  na daň, pokud dodatečně
vybranou  částku  na daňovém zvýhodnění nepoužije na vyplacení daňového
bonusu jinému poplatníkovi (§ 35d odst. 5).

(6)  (6) Nevrátil-li plátce daně poplatníkovi, kterému byla sražena daň
vyšší,  než  je  stanoveno,  přeplatek,  nebo  poskytl-li  plátce  daně
poplatníkovi daňové zvýhodnění nižší, než je stanoveno tímto zákonem, a
vzniklý  rozdíl na daňovém zvýhodnění poplatníkovi nevyplatil, nevzniká
plátci daně právo na vrácení přeplacené částky.

§ 38j

Povinnosti  plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z
funkčních požitků

(1)  Plátci  daně  jsou povinni vést pro poplatníky, s příjmy podle § 6
mzdové  listy,  rekapitulaci  o sražených zálohách a dani srážené podle
zvláštní  sazby  daně  za  každý  kalendářní  měsíc i za celé zdaňovací
období.

(2) Mzdový list musí pro účely daně obsahovat

a) poplatníkovo jméno a příjmení, též dřívější,

b)  rodné  číslo a u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 datum narození,
číslo pasu nebo jiného dokladu prokazujícího jeho totožnost, kód státu,
jehož  je  rezidentem  a  bylo-li  mu  tímto státem přiděleno, i daňové
identifikační číslo a rodné číslo,

c)  bydliště  a u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 bydliště ve státě,
jehož je rezidentem,

d)  jméno,  příjmení a rodné číslo osoby, na kterou poplatník uplatňuje
slevu na dani podle § 35ba a daňové zvýhodnění a dále výši jednotlivých
nezdanitelných  částek  základu  daně  podle § 15, částek slevy na dani
podle § 35ba a daňového zvýhodnění s uvedením důvodu jejich uznání,

e) za každý kalendářní měsíc

1. úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo
v naturáliích,

2.  částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v bodě
1,

3. povinné pojistné z úhrnu zúčtovaných mezd uvedených v bodě 1,

4. základ pro výpočet zálohy na daň nebo daně podle zvláštní sazby,

5. vypočtenou zálohu nebo daň sraženou podle zvláštní sazby daně,

6. měsíční slevu na dani podle § 35ba a zálohu sníženou o měsíční slevu
na dani podle § 35ba,

7.  měsíční  daňové  zvýhodnění,  měsíční  slevu  na  dani podle § 35c,
měsíční  daňový bonus a zálohu sníženou o měsíční slevu na dani podle §
35ba a 35c,

8. skutečně sraženou zálohu.

Údaje v bodech 4 a 5 se uvedou podle způsobu výpočtu zálohy na daň nebo
výpočtu daně zvláštní sazbou daně z příjmů ze závislé činnosti,

f)  součet údajů za zdaňovací období uvedených v písmenu e) bodech 1 až
8 a úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů.

(3)  Na  žádost  poplatníka  je plátce daně povinen za období, za které
byla  vyplácena  nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů
od  podání  žádosti  doklad  o  souhrnných údajích uvedených ve mzdovém
listě,  které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro
poskytnutí  slevy  na  dani  podle  § 35ba a daňového zvýhodnění. Kopii
vystaveného dokladu plátce uschová.

(4)  Plátce  daně,  který  ve  zdaňovacím období zúčtoval nebo vyplatil
příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky, je povinen podat svému
místně příslušnému správci daně vyúčtování daně z příjmů fyzických osob
ze závislé činnosti a z funkčních požitků vybírané srážkou formou záloh
(dále jen „vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti“).

(5)  Plátce daně je povinen podat správci daně vyúčtování daně z příjmů
ze závislé činnosti do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku; pokud
plátce  daně  podá toto vyúčtování elektronicky, je lhůta pro podání do
20. března.

(6)  Plátce  daně,  který  ve  zdaňovacím období zúčtoval nebo vyplatil
příjmy  ze závislé činnosti nebo funkční požitky poplatníkům uvedeným v
§  2  odst.  3,  má povinnost podat vyúčtování daně z příjmů ze závislé
činnosti  elektronicky.  Tuto  povinnost  nemá  plátce  daně,  který je
fyzickou osobou a u něhož počet těchto poplatníků v průběhu zdaňovacího
období nepřesáhl v úhrnu 10 osob.

(7) Lhůtu pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti nelze
prodloužit.

(8)  Plátce  daně uvede v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé
činnosti

a)  počet  zaměstnanců  k  1.  prosinci vykazovaného zdaňovacího období
podle místa výkonu práce v obci uvedené v pracovní smlouvě,

b)  přehled  obsahující  souhrnné údaje zaznamenané na mzdových listech
vykazovaného  zdaňovacího  období,  které  jsou rozhodující pro výpočet
zdanitelné  mzdy,  daně a záloh v členění podle jednotlivých poplatníků
uvedených v § 2 odst. 3,

c)  přehledy  o  dodatečných  opravách  záloh  na daň a daně a opravách
daňového bonusu.

(9)  Povinnost  podávat  vyúčtování  daně z příjmů ze závislé činnosti,
včetně  příloh,  má  plátce daně v případě, že mu v průběhu zdaňovacího
období nevznikla povinnost odvádět úhrn sražených záloh správci daně, a
to  z  důvodu  poskytnutí  slev  na  dani  podle  §  35ba nebo daňového
zvýhodnění.

(10)  Plátci  daně  jsou  povinni  na  mzdovém  listě dále uvést částky
pojistného sražené nebo uhrazené na sociální zabezpečení a příspěvek na
státní politiku zaměstnanosti a na všeobecné zdravotní pojištění, které
je  podle  zvláštních  právních předpisů^21) ze svých příjmů ze závislé
činnosti  a funkčních požitků povinen platit poplatník, a u poplatníka,
na  kterého  se  vztahuje  povinné zahraniční pojištění stejného druhu,
příspěvky  poplatníka  na  toto  zahraniční  pojištění,  a  to za každý
kalendářní měsíc a v úhrnu za celé zdaňovací období.

§ 38k

Uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně z příjmů fyzických osob
ze  závislé činnosti a z funkčních požitků , slevy na dani podle § 35ba
a daňového zvýhodnění

(1)  Poplatník je povinen prokázat plátci daně skutečnosti rozhodné pro
poskytnutí  měsíční  slevy  na  dani  podle § 35ba a měsíčního daňového
zvýhodnění při výpočtu záloh a nejpozději do konce kalendářního měsíce,
v  němž tyto okolnosti nastaly. K předloženým dokladům přihlédne plátce
daně  počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou
tyto   skutečnosti   plátci  daně  prokázány,  nejdříve  však  počínaje
kalendářním  měsícem,  na  jehož  počátku byly skutečnosti rozhodné pro
uznání  slevy  na  dani podle § 35ba nebo na daňové zvýhodnění splněny,
podepíše-li  poplatník  současně prohlášení podle odstavce 4 anebo tyto
skutečnosti  v  již podepsaném prohlášení současně uvede. K předloženým
dokladům  potvrzujícím skutečnost, že poplatník nebo vyživované dítě je
studentem  nebo  žákem  soustavně  se připravujícím na budoucí povolání
studiem  nebo  předepsaným  výcvikem,  však  plátce  daně přihlédne již
počínaje kalendářním měsícem, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně
prokázány.  Při  nástupu  do  zaměstnání  je lhůta dodržena, prokáže-li
poplatník tyto skutečnosti do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání.

(2) Narodí-li se však poplatníkovi dítě, plátce daně k této skutečnosti
přihlédne  již  v  kalendářním  měsíci,  v němž se narodilo, prokáže-li
poplatník jeho narození plátci daně do 30 dnů po narození dítěte.

(3)  Pobírá-li  poplatník za stejný kalendářní měsíc mzdu současně nebo
postupně od více plátců daně, přihlédne k měsíční slevě na dani podle §
35ba  a  k  měsíčnímu  daňovému  zvýhodnění  pouze jeden plátce daně, u
kterého  uplatní poplatník nárok podle odstavce 1 a podepíše prohlášení
podle odstavce 4.

(4)  Plátce  daně  srazí zálohu podle § 38h odst. 4 a přihlédne měsíční
slevě  na  dani  podle  §  35ba  a  k  měsíčnímu  daňovému  zvýhodnění,
podepíše-li  poplatník  do  30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně
nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období prohlášení o tom,

a) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání slevy na dani podle §
35ba, popř. kdy a jak se změnily,

b)  že  současně  za  stejné  zdaňovací období ani za stejný kalendářní
měsíc  zdaňovacího  období  neuplatňuje  nárok na slevu na dani podle §
35ba  u  jiného plátce daně a že současně na stejné období kalendářního
roku nepodepsal u jiného plátce prohlášení k dani,

c)  jaké  skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání daňového zvýhodnění
na  vyživované  dítě (§ 35c), popřípadě kdy a jak se změnily a jedná-li
se   o  zletilé  studující  dítě,  že  nepobírá  invalidní  důchod  pro
invaliditu třetího stupně,

d)  že  současně  za  stejné  zdaňovací období ani za stejný kalendářní
měsíc  zdaňovacího  období  neuplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované
dítě  u jiného plátce daně a že daňové zvýhodnění na to samé vyživované
dítě  za  stejné  zdaňovací  období  ani  za  stejný  kalendářní  měsíc
zdaňovacího období neuplatňuje jiná osoba.

(5) Plátce daně, u kterého poplatník podepsal prohlášení podle odstavce
4,  provede výpočet daně, roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a
současně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15 a
ke  slevě  na  dani  podle  §  35ba  odst.  1 písm. b) za bezprostředně
uplynulé  zdaňovací  období, podepíše-li poplatník do 15. února za toto
období písemné prohlášení o tom,

a)  že  nepobíral  v  uplynulém zdaňovacím období kromě mzdy od jednoho
plátce  nebo  postupně od více plátců včetně mezd dodatečně vyplacených
nebo  zúčtovaných  těmito  plátci  v  době,  kdy pro ně již nevykonával
závislou   činnost  nebo  funkci,  příjmů  zdanitelných  srážkou  podle
zvláštní  sazby  daně  a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo
jsou  od  daně  osvobozeny,  jiné  příjmy  podléhající  dani  z  příjmů
fyzických osob vyšší než 6000 Kč,

b) zda pobíral v uplynulém zdaňovacím období postupně od dalších plátců
daně včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v
době,  kdy  pro  ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, kromě
příjmů  zdanitelných  srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů,
které  nejsou  předmětem  daně  nebo  jsou  od  daně osvobozeny, příjmy
podléhající  dani  z  příjmů  fyzických  osob  ze  závislé činnosti a z
funkčních požitků,

c)  že  manželka  (manžel)  žijící  v  domácnosti,  na kterou (kterého)
uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b), neměla (neměl) v
uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující ročně hranici 68
000 Kč,

d) v jaké hodnotě poskytl dar (dary) podle § 15 odst. 1,

e)  v  jaké  výši  byly zaplaceny v uplynulém zdaňovacím období úroky z
úvěru  ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru a nebo z jiného úvěru
poskytnutého v souvislosti s těmito úvěry stavební spořitelnou, bankou,
nebo  pobočkou zahraniční banky, anebo zahraniční bankou a použitého na
financování bytových potřeb v souladu s § 15 odst. 3 a 4, a

1.  zda  a  v  jaké výši z takového úvěru uplatňuje současně jiná osoba
nárok na odpočet úroků ze základu daně,

2. že předmět bytové potřeby uvedený v § 15 odst. 3, na který uplatňuje
odpočet úroků z poskytnutého úvěru, je užíván v souladu s § 15 odst. 4,

3.  že částka úroků, o kterou se snižuje základ daně podle § 15 odst. 3
a  4,  v  úhrnu  u  všech  účastníků  smluv  o  úvěrech žijících v jeho
domácnosti nepřekročila v uplynulém zdaňovacím období 300 000 Kč,

f)  v  jaké  výši  zaplatil příspěvky na své penzijní připojištění nebo
penzijní pojištění podle § 15 odst. 5,

g)  v  jaké  výši  zaplatil  pojistné na své soukromé životní pojištění
podle § 15 odst. 6,

h)  v  jaké  výši  zaplatil  jako  člen odborové organizace v uplynulém
zdaňovacím období členské příspěvky podle § 15 odst. 7,

i)  v  jaké  výši zaplatil úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího
vzdělávání podle § 15.

(6)  Poplatník  může  podepsat  prohlášení  podle  odstavce 4 na stejné
období kalendářního roku pouze u jednoho plátce.

(7)  Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro poskytnutí měsíční
slevy  na  dani  podle § 35ba nebo na měsíční daňové zvýhodnění podle §
35d anebo nepodepíše-li prohlášení podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě,
přihlédne  k nim plátce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž
tyto   rozhodné  skutečnosti  poplatník  prokáže  a  současně  podepíše
prohlášení  podle  odstavce  4.  Dodatečně  přihlédne plátce k uvedeným
skutečnostem  při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň
z  příjmů  fyzických  osob  ze  závislé  činnosti a z funkčních požitků
vybrána   srážkou  podle  zvláštní  sazby  daně,  prokáže-li  poplatník
rozhodné  skutečnosti pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba nebo na
daňové  zvýhodnění  a  nejpozději  do  15.  února roku následujícího po
uplynutí  zdaňovacího  období  a  podepíše-li  současně  v  této  lhůtě
prohlášení k dani podle odstavců 4 a 5.

(8)  Dojde-li  během  roku  ke změně skutečností rozhodných pro výpočet
záloh  na  daň  a daně nebo ke změně podmínek pro daňové zvýhodnění, je
poplatník povinen oznámit je písemně (např. změnou v prohlášení) plátci
daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala.
Plátce daně zaeviduje změnu ve mzdovém listě.

§ 38l

Způsob  prokazování  nároku  na odečet nezdanitelné části základu daně,
slevy  na  dani  podle  § 35ba a daňového zvýhodnění z příjmů fyzických
osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků u plátce daně

(1) Nárok na snížení základu daně podle § 15 prokazuje poplatník plátci
daně

a)   potvrzením  příjemce  daru  nebo  jeho  zákonného  zástupce  anebo
pořadatele  veřejné  sbírky^14e)  o  výši  a  účelu  daru, uplatňuje-li
snížení základu daně podle § 15 odst. 1,

b)  smlouvou  o  úvěru  a každoročně nejpozději do 15. února potvrzením
stavební  spořitelny o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním
roce  z  úvěru ze stavebního spoření, popř. z jiného úvěru poskytnutého
stavební  spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo
potvrzením  banky,  zahraniční  banky  či  její  pobočky o částce úroků
zaplacených   v  uplynulém  kalendářním  roce  z  hypotečního  úvěru  a
snížených o státní příspěvek^55), popřípadě z jiného úvěru poskytnutého
příslušnou  bankou  v  souvislosti  s  hypotečním  úvěrem, uplatňuje-li
snížení základu daně podle § 15 odst. 3 a 4,

c)  v  případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm.
a)  stavebním  povolením  nebo  ohlášením  stavby a po dokončení stavby
výpisem z listu vlastnictví,

d)  v  případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm.
b)  a  c) výpisem z listu vlastnictví a v případě úvěru poskytnutého na
koupi  pozemku  po  uplynutí 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy
stavebním povolením nebo ohlášením stavby,

e)  v  případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm.
e)  výpisem  z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo
byt  ve  vlastnictví  podle  zvláštního  právního  předpisu^60),  anebo
nájemní  smlouvou,  jde-li  o  byt  v  nájmu,  anebo dokladem o trvalém
pobytu, jde-li o byt v užívání,

f)  v  případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm.
d)   a  g),  potvrzením  právnické  osoby,  že  je  jejím  členem  nebo
společníkem,

g)  v  případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm.
f),  výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo
byt  ve  vlastnictví  podle  zvláštního  právního  předpisu^60),  anebo
potvrzením právnické osoby o členství, je-li předmětem vypořádání podíl
nebo vklad spojený s právem užívání bytu,

h)  smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem, smlouvou o
penzijním  pojištění  nebo  potvrzením instituce penzijního pojištění o
účasti poplatníka na penzijním pojištění a každoročně nejpozději do 15.
února potvrzením penzijního fondu nebo instituce penzijního pojištění o
příspěvcích  zaplacených  poplatníkem  na jeho penzijní připojištění se
státním  příspěvkem  nebo  penzijní  pojištění  na  uplynulé  zdaňovací
období,  uplatňuje-li  nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst.
5,

i)  smlouvou  o  soukromém  životním  pojištění  nebo  pojistkou^101) a
každoročně  nejpozději  do  15. února potvrzením pojišťovny o pojistném
zaplaceném  poplatníkem  na jeho soukromé životní pojištění v uplynulém
zdaňovacím   období   nebo  o  zaplacené  poměrné  části  jednorázového
pojistného  připadajícího  na  uplynulé  zdaňovací období, uplatňuje-li
snížení základu daně podle § 15 odst. 6,

j)   potvrzením   odborové  organizace  o  výši  zaplaceného  členského
příspěvku  v  uplynulém zdaňovacím období, uplatňuje-li snížení základu
daně podle § 15 odst. 7,

k)  potvrzením  o  výši  zaplacené úhrady za zkoušku ověřující výsledky
dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího
vzdělávání^82a),  uplatňuje-li snížení základu daně podle § 15 odst. 8;
a  jedná-li  se o osobu s těžším zdravotním postižením, potvrzením nebo
rozhodnutím  orgánu sociálního zabezpečení, že byla uznána invalidní ve
třetím  stupni,  a  jedná-li  se  o  osobu  se  zdravotním  postižením,
potvrzením  nebo  rozhodnutím  orgánu  sociálního  zabezpečení, že byla
uznána  invalidní  v  prvním  nebo  ve druhém stupni a nebo rozhodnutím
Úřadu práce České republiky, že byla uznána zdravotně znevýhodněnou.

(2)  Nárok  na poskytnutí slevy na dani podle § 35ba při stanovení daně
nebo záloh prokazuje poplatník plátci daně

a)  dokladem  prokazujícím  totožnost  manželky (manžela), uplatňuje-li
slevu  na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) a průkazem ZTP/P, pokud je
manželka (manžel) jeho držitelem,

b)  rozhodnutím  o přiznání invalidního důchodu a každoročně nejpozději
do  15.  února  dokladem  o výplatě důchodu, uplatňuje-li slevu na dani
podle  §  35ba  odst.  1 písm. c) nebo d) z důvodu, že pobírá invalidní
důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně nebo invalidní důchod
pro invaliditu třetího stupně,

c)  potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka
o  tom,  že poplatník pobírá jiný důchod z důchodového pojištění^43), u
něhož  jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni,
nebo  o  tom,  že  mu  zanikl  nárok na invalidní důchod pro invaliditu
prvního, druhého nebo třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu
invalidního   důchodu  a  starobního  důchodu,  anebo  je-li  poplatník
invalidní  ve  třetím  stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro
invaliditu  třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že
není invalidní ve třetím stupni,

d)  průkazem  ZTP/P,  pokud  je poplatník jeho držitelem a uplatňuje-li
slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. e),

e)  potvrzením  školy,  že  se soustavně připravuje na budoucí povolání
studiem  nebo  předepsaným výcvikem, uplatňuje-li slevu na dani podle §
35ba odst. 1 písm. f).

(3)  Nárok na daňové zvýhodnění při stanovení záloh nebo daně prokazuje
poplatník plátci daně

a)   úředním   dokladem   prokazujícím   totožnost  dítěte  (vlastního,
osvojeného,  v  péči,  která nahrazuje péči rodičů, druhého z manželů a
vnuků),

b) předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem,

c)   jsou-li  oba  manželé  zaměstnaní,  potvrzením  od  zaměstnavatele
manželky  (manžela), že nárok na daňové zvýhodnění současně neuplatňuje
druhý z manželů,

d)  potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem v domácnosti
se  soustavně  připravuje  na budoucí povolání studiem nebo předepsaným
výcvikem,

e)  potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka
o  tom,  že poplatník vyživuje v domácnosti zletilé dítě až do dovršení
26  let  věku,  které  nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího
stupně  a  nemůže  se  soustavně  připravovat  na budoucí povolání nebo
vykonávat  výdělečnou  činnost  pro  nemoc  nebo  úraz,  anebo z důvodu
dlouhodobě   nepříznivého  zdravotního  stavu  je  neschopno  vykonávat
soustavnou výdělečnou činnost.

(4)  Pokud  poplatník  nebo  zletilé  dítě,  na něž poplatník uplatňuje
daňové zvýhodnění, studuje na střední nebo vysoké škole v cizině, nárok
na uplatnění slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) nebo na daňové
zvýhodnění  prokáže  poplatník  při  stanovení záloh nebo daně u plátce
daně potvrzením o studiu vydaném zahraniční školou na určité období a v
souladu  se  zvláštním právním předpisem o státní sociální podpoře^130)
rozhodnutím  Ministerstva  školství,  mládeže  a tělovýchovy, že takové
studium  na  škole  v  cizině je postaveno na roveň studia na středních
nebo vysokých školách v České republice.

(5)  Jestliže se změnily skutečnosti rozhodné pro přiznání nezdanitelné
části základu daně podle § 15, slevy na dani podle § 35ba nebo daňového
zvýhodnění, předloží poplatník nové doklady prokazující platnost nároku
na odpočet.

§ 38m

Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob

(1)  Daňové  přiznání se podává i v případě, kdy je vykázán základ daně
ve výši nula nebo je vykázána daňová ztráta.

(2)  Daňové  přiznání  se  kromě  případů stanovených zvláštním právním
předpisem^28b) podává také

a)  za  období  předcházející rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na
společníka  anebo  rozdělení společnosti nebo družstva, za které nebylo
dosud  daňové  přiznání  podáno, není-li tento rozhodný den prvním dnem
kalendářního roku nebo hospodářského roku,

b)  za  období  předcházející  dni zápisu změny právní formy komanditní
společnosti  na  jinou obchodní společnost nebo družstvo a změny právní
formy  akciové  společnosti  nebo  společnosti s ručením omezeným anebo
družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, za
které nebylo dosud daňové přiznání podáno,

c) za období předcházející změně zdaňovacího období z kalendářního roku
na  hospodářský  rok nebo naopak, anebo předcházející změně ve vymezení
hospodářského  roku,  nebylo-li  dosud  za  toto období daňové přiznání
podáno,

d)  za období předcházející dni přemístění sídla evropské nebo evropské
družstevní společnosti^35g) zapsaného do obchodního rejstříku (dále jen
„zapsané sídlo“) z území České republiky. Při stanovení základu daně se
vychází z výsledku hospodaření zjištěného z řádné nebo mimořádné účetní
závěrky,^20)  kterou  je povinna sestavit evropská společnost^35f) nebo
evropská   družstevní   společnost^35g)   ke  dni  předcházejícímu  dni
přemístění zapsaného sídla z území České republiky.

(3)  Daňové  přiznání  podle  odstavce  2 se podává nejpozději do konce
měsíce následujícího po měsíci, do něhož spadá den

a)  rozhodnutí  valné  hromady  nebo  společníků  anebo  členské schůze
družstva  o  fúzi  nebo  převodu  jmění  na  společníka anebo rozdělení
společnosti nebo družstva, není-li rozhodný den fúze nebo převodu jmění
na  společníka  anebo  rozdělení  společnosti nebo družstva prvním dnem
kalendářního roku nebo hospodářského roku,

b)  předcházející  dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti
na jinou obchodní společnost nebo družstvo a změny právní formy akciové
společnosti  nebo  společnosti  s  ručením  omezeným  anebo družstva na
veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost,

c) předcházející prvnímu dni hospodářského roku nebo kalendářního roku,
a to při změně účetního období,

d)    předcházející    dni    přemístění   zapsaného   sídla   evropské
společnosti^35f)  nebo  evropské  družstevní  společnosti^35g)  z území
České republiky.

(4)  Podáním daňového přiznání podle odstavce 2 písm. a) není povinnost
podat  daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu splněna,^28b)
pokud nedojde k zapsání přeměny společnosti nebo družstva do obchodního
rejstříku.

(5)  Investiční  společnost vytvářející podílové fondy je povinna podat
jako nedílnou součást daňového přiznání i daňová přiznání za jednotlivé
podílové  fondy,  a to i v případě, že podílový fond vykáže základ daně
ve  výši  nula nebo jeho výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují
jeho příjmy upravené podle § 23. Pro účely stanovení celkové daně nelze
kompenzovat základ daně nebo daňovou ztrátu za investiční společnost se
základy  daně nebo s rozdíly, o které výdaje (náklady) upravené podle §
23  převyšují  příjmy  upravené  podle  §  23,  vykázanými jednotlivými
podílovými  fondy  ani  mezi jednotlivými fondy navzájem, a to v žádném
zdaňovacím období.

(6)  Je-li zdaňovací období kratší než 1 rok, podává se daňové přiznání
ve  lhůtě  a  za  podmínek  pro  podání  daňového přiznání za zdaňovací
období, které činí nejméně 12 měsíců.

(7)   Povinnost   podat   daňové  přiznání  podle  zvláštního  právního
předpisu^28b) nemá

a)  poplatník  uvedený  v  §  18 odst. 3, pokud nemá příjmy, které jsou
předmětem  daně,  nebo  má  pouze  příjmy  od  daně osvobozené (§ 19) a
příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36
odst. 2), a nebo nemá povinnost uplatnit postup podle §23 odst. 3 písm.
a) bodu 9,

b) veřejná obchodní společnost,

c)  zanikající  nebo  rozdělovaná  obchodní společnost nebo družstvo za
období  od  rozhodného  dne  přeměny^70)  do  dne zápisu přeměny^70) do
obchodního rejstříku.

(8)  Na  poplatníka  uvedeného  v  §  18  odst. 3, kterému nevznikla ve
zdaňovacím  období  daňová  povinnost  nebo  splňuje některou z dalších
podmínek  uvedených  v  odstavci  7  písm.  a), se nevztahuje povinnost
sdělit tuto skutečnost správci daně podle daňového řádu.

§ 38n

Daňová ztráta

(1)  Pokud  výdaje  (náklady)  upravené  podle  §  23  převyšují příjmy
upravené   podle   §  23,  je  rozdíl  daňovou  ztrátou.  U  investiční
společnosti vytvářející podílové fondy je daňovou ztrátou pouze rozdíl,
o  který výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené
podle   §  23,  stanovený  samostatně  za  investiční  společnost  (bez
podílových fondů).

(2)  Při  správě  daňové  ztráty  se  postupuje obdobně jako při správě
daňové  povinnosti, avšak daňová ztráta vzniklá a vyměřená poplatníkovi
zaniklému  bez provedení likvidace nepřechází na jeho právního nástupce
s  výjimkami  uvedenými  v § 23a odst. 5 písm. b) a § 23c odst. 8 písm.
b). Daňová ztráta se vyměřuje. Při snižování daňové ztráty se postupuje
obdobně  jako  při  zvyšování  daňové  povinnosti. Při zvyšování daňové
ztráty  se  postupuje  obdobně  jako  při  snižování daňové povinnosti.
Daňová ztráta se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

(3)  Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v §
2, pokud není v § 5 stanoveno jinak.

(4)  Ustanovení  první  věty  odstavce  1  platí i pro stanovení daňové
ztráty     komanditní     společnosti     připadající    komplementářům
(komplementáři).

§ 38na

(1)  Vyměřenou  a  neuplatněnou daňovou ztrátu nelze odčítat od základu
daně  za  podmínek  uvedených  v  § 34 odst. 1, došlo-li u poplatníka k
podstatné  změně ve složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či
kontrole (dále jen „podstatná změna“). Změnou ve složení osob se rozumí
změna  společníků  nebo  členů  družstva  nebo  změna  jejich podílu na
kapitálu  či  kontrole  poplatníka.  Podstatnou  změnou  se vždy rozumí
nabytí  nebo  zvýšení  podílu,  které  se  v  úhrnu  týká více než 25 %
základního  kapitálu  nebo  hlasovacích  práv nebo změny, kterými získá
společník  nebo  člen  družstva rozhodující vliv. Zda došlo k podstatné
změně  se zjišťuje v období, za které má být daňová ztráta uplatněna, a
to  porovnáním  tohoto  období  s  obdobím,  za  něž byla daňová ztráta
vyměřena;  přitom  v  období,  za  něž  byla daňová ztráta vyměřena, je
rozhodné složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole k
poslednímu  dni tohoto období, a výše jejich podílu, a v období, za něž
má být daňová ztráta uplatněna, je rozhodný úhrn změn, kterými dojde od
posledního  dne  období, za které byla daňová ztráta vyměřena, do konce
období,  za které má být daňová ztráta uplatněna, k nabytí nebo zvýšení
podílu  na  základním kapitálu nebo na hlasovacích právech nebo kterými
získá společník nebo člen družstva rozhodující vliv.

(2)  U  akciové společnosti, která vydala akcie na majitele, a to buď v
období,  za  které byla daňová ztráta vyměřena, nebo v období, za které
má  být  daňová  ztráta uplatněna nebo v obou těchto obdobích, se má za
to,  že  došlo  k podstatné změně, pokud bylo v období, za které má být
daňová  ztráta  uplatněna,  vytvořeno  stejnou  činností, jakou v rámci
svého  předmětu  podnikání provozoval poplatník, méně než 80 % tržeb za
vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního
předpisu^20)  oproti  období,  za něž byla daňová ztráta vyměřena. Toto
ustanovení  se  nepoužije,  pokud poplatník prokáže správci daně, že ve
zdaňovacím  období,  za  něž má být uplatněna daňová ztráta, nedošlo ke
změně  ve složení společníků nebo ke změně jejich podílu na kapitálu či
kontrole,  která se v úhrnu týká více než 25 % základního kapitálu nebo
hlasovacích  práv, nebo kterou získá společník rozhodující vliv, oproti
zdaňovacímu období, za něž mu byla daňová ztráta vyměřena.

(3)  Ustanovení  odstavce  1  se  nepoužije,  pokud poplatník, u nějž k
podstatné  změně  došlo, prokáže správci daně, že nejméně 80 % tržeb za
vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního
předpisu^20)  v  období, kdy došlo k podstatné změně, a v následujících
obdobích, v nichž má být uplatněna daňová ztráta vzniklá za období před
podstatnou změnou, bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého
předmětu  podnikání provozoval poplatník v období, za které byla daňová
ztráta vyměřena.

(4)  Zaniká-li  při  přeměně^131) daňový poplatník, jemuž byla vyměřena
daňová ztráta, která byla podle § 23c odst. 8 písm. b) převzata právním
nástupcem,  může  právní  nástupce  převzatou daňovou ztrátu odčítat od
základu  daně  maximálně  do  výše  části  základu daně, připadající na
stejné činnosti vykonávané poplatníkem, který zanikl, a to v období, za
které  byla  daňová  ztráta vyměřena. V případě přeměny rozdělením, kdy
rozdělovaná obchodní společnost nezaniká, může daňovou ztrátu převzatou
podle  §  23c  odst.  8  písm.  b)  odčítat  nástupnická společnost při
rozdělení  od  základu  daně  maximálně  do  výše  části  základu  daně
připadající  na  stejné  činnosti vykonávané rozdělovanou společností v
období,  za  které byla daňová ztráta vyměřena. Část základu daně podle
věty první a druhé se stanoví na základě poměru tržeb za vlastní výkony
a  zboží  zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu^20)
připadajících   na   stejné   činnosti   vykonávané   zanikající   nebo
rozdělovanou   společností  v  období,  za  které  byla  daňová  ztráta
vyměřena,  k  celkovým  tržbám za vlastní výkony a zboží zaúčtovaným do
výnosů  podle  zvláštního právního předpisu^20). Obdobně se postupuje v
případě  převzetí daňové ztráty, která vznikla poplatníkovi uvedenému v
§ 17 odst. 4, který nemá na území České republiky stálou provozovnu.

(5) Obchodní společnost nebo družstvo, které při přeměně sloučením nebo
rozdělením  nezaniká,  může  odčítat  daňovou  ztrátu,  která  jí  byla
vyměřena  před  přeměnou  a nebyla převedena na nástupnickou společnost
nebo  družstvo  při  rozdělení,  maximálně  do  výše části základu daně
připadající  na  stejné  činnosti,  které vykonávala v období, za které
byla  daňová  ztráta  vyměřena.  Část  základu daně podle věty první se
stanoví  na základě poměru tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných
do  výnosů  podle  zvláštního  právního  předpisu^20)  připadajících na
stejné  činnosti  vykonávané  poplatníkem, který nezaniká, v období, za
které  byla daňová ztráta vyměřena, k celkovým tržbám za vlastní výkony
a zboží zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu^20).

(6)  Při  převodu podniku nebo jeho samostatné části lze daňovou ztrátu
nebo  část  daňové  ztráty, vyměřené převádějící společnosti a převzaté
podle  §  23a  odst.  5  písm.  b), odčítat od základu daně přijímající
společnosti  v  jednotlivých  obdobích  maximálně  do výše základu daně
stanoveného   u   přijímající   společnosti   z   činnosti   vykonávané
prostřednictvím  převedeného  podniku nebo jeho samostatné části, která
byla  prostřednictvím  převedeného  podniku  nebo jeho samostatné části
vykonávána  v období, za které byla uplatňovaná daňová ztráta vyměřena.
Výše základu daně podle věty první se stanoví u přijímající společnosti
na  základě  poměru  tržeb  za  vlastní  výkony a zboží zaúčtovaných do
výnosů  podle  zvláštního právního předpisu^20) připadajících na stejné
činnosti  vykonávané  převádějící  společností  v období, za které byla
daňová  ztráta  vyměřena,  k  celkovým tržbám za vlastní výkony a zboží
zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu^20).Obdobně se
postupuje  v případě převzetí daňové ztráty, která vznikla poplatníkovi
uvedenému  v  §  17 odst. 4, který nemá na území České republiky stálou
provozovnu.

(7)  Vzniknou-li  poplatníkovi  pochybnosti,  zda jsou splněny podmínky
stanovené  v  odstavcích  1  až  6, může požádat správce daně o závazné
posouzení^39i)  skutečnosti,  zda  daňovou  ztrátu  lze  uplatnit  jako
položku  odčitatelnou  od základu daně. V žádosti o vydání rozhodnutí o
závazném posouzení je poplatník povinen uvést

a)  název,  právní  formu a sídlo právnické osoby, daňové identifikační
číslo, pokud bylo přiděleno,

b)  přehled  veškerých  tržeb za vlastní výkony a zboží v členění podle
činností   vykonávaných   poplatníkem,  jemuž  daňová  ztráta  vznikla,
dosažených  v  období,  za  které  byla  daňová  ztráta,  která  má být
uplatněna  jako  položka odčitatelná od základu daně, vyměřena, nebo ve
kterém vznikla,

c)  přehled  veškerých  tržeb za vlastní výkony a zboží v členění podle
činností  vykonávaných  poplatníkem,  který  daňovou  ztrátu uplatňuje,
dosažených  v  období,  za  které  má  být daňová ztráta uplatněna jako
položka odčitatelná od základu daně,

d)  návrh  výroku  rozhodnutí  o  závazném  posouzení  skutečnosti, zda
daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně.

(8)  Je-li  rozhodnutí  o  závazném  posouzení doručeno poplatníkovi po
uplynutí  lhůty  pro podání daňového přiznání podle zvláštního právního
předpisu^41d)   nebo  podle  tohoto  zákona,  může  poplatník  uplatnit
odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 v dodatečném daňovém přiznání.

(9)  Za  provozování stejné činnosti podle odstavců 2 až 6 v období, za
které  má  být  daňová ztráta uplatněna, a v období, za něž byla daňová
ztráta  vyměřena,  se  považuje  i  případ, kdy v období, za které byla
daňová  ztráta  vyměřena,  nebo  ve kterém vznikla, došlo k vynakládání
výdajů  (nákladů)  za  účelem dosažení, zajištění a udržení příjmů, ale
tyto  příjmy  byly  vykázány až v období, za které má být daňová ztráta
uplatněna.

(10)  V případech uvedených v odstavcích 4 až 6 se nepoužijí ustanovení
odstavců 1 až 3.

(11)  Obdobím  podle  odstavců  1 až 6 a 9 se rozumí zdaňovací období i
období, za něž se podává daňové přiznání.

§ 38nb

Rozhodnutí o přiznání osvobození příjmů z licenčních poplatků a úroků z
úvěrů a půjček

(1) Poplatník, který splňuje podmínky pro osvobození podle § 19 odst. 1
písm.  zj) a zk), požádá svého místně příslušného správce daně o vydání
rozhodnutí o přiznání osvobození příjmů z licenčních poplatků a úroků z
úvěrů  a  půjček.  Žádost  lze  podat  i  prostřednictvím plátce, avšak
rozhodnutí vydá vždy správce daně místně příslušný poplatníkovi.

(2)  Povinnými  náležitostmi  žádosti  o  vydání  rozhodnutí o přiznání
osvobození jsou

a)  potvrzení  o daňovém rezidentství příjemce licenčních poplatků nebo
úroků z úvěrů a půjček vydané zahraničním správcem daně,

b)  informace prokazující, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků z
úvěrů a půjček je jejich skutečným vlastníkem,

c) potvrzení zahraničního správce daně, že příjemce licenčních poplatků
nebo  úroků  z  úvěrů  a  půjček  podléhá  některé  z  daní uvedených v
příslušném  právním  předpisu  Evropských  společenství,^93) které mají
stejný  nebo podobný charakter jako daň z příjmů [§ 19 odst. 3 písm. a)
bod 3],

d)  informace prokazující, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků z
úvěrů  a  půjček má právní formu uvedenou v příslušném právním předpisu
Evropských společenství,^93)

e) informace prokazující, že příjemce a plátce licenčních poplatků nebo
úroků z úvěrů a půjček jsou osobami přímo kapitálově spojenými a po jak
dlouhou dobu,

f) právní titul pro výplatu licenčních poplatků nebo úroků.

(3)  Informace obsažené v žádosti a jejích povinných náležitostech musí
platit  nejméně po dobu jednoho roku a nesmí být starší 3 let. Dojde-li
ke  změně, která může mít vliv na splnění podmínek pro osvobození podle
§ 19 odst. 1 písm. zj) a zk), poplatník je povinen informovat o tom bez
zbytečného odkladu plátce a svého místně příslušného správce daně.

(4)   Správce  daně  je  povinen  na  základě  žádosti,  jejíž  povinné
náležitosti  jsou  vymezeny  v  odstavci 2, vydat rozhodnutí o přiznání
osvobození, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 19 odst. 1 písm. zj) a
zk)  a  odst. 5 a § 23 odst. 7. Správce daně je povinen toto rozhodnutí
vydat  do  tří  měsíců  od  okamžiku,  kdy  poplatník  poskytl  všechny
informace a důkazy nutné pro prokázání, že podmínky pro osvobození jsou
splněny. Rozhodnutí je závazné i pro plátce daně.

(5)  Rozhodnutí o přiznání osvobození musí kromě základních náležitostí
rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu obsahovat

a) údaje, na jejichž základě bylo rozhodováno,

b)  časový  rozsah  závaznosti  rozhodnutí,  přitom rozhodnutí musí být
vydáno  nejméně  pro jedno zdaňovací období a nejvýše pro tři zdaňovací
období bezprostředně po sobě jdoucí.

§ 38nc

Závazné  posouzení  způsobu,  jakým byla vytvořena cena sjednávaná mezi
spojenými osobami

(1)  Poplatník,  který sjednává cenu v obchodním vztahu s osobou, která
je  vůči  němu  považována  za  spojenou  osobu,  může  požádat  místně
příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení^39i),
zda způsob, jakým byla cena vytvořena, odpovídá způsobu, kterým by byla
vytvořena  cena  sjednaná mezi nezávislými osobami v běžných obchodních
vztazích  za  stejných nebo obdobných podmínek (§ 23 odst. 7) (dále jen
„závazné posouzení ceny“).

(2)  Poplatník  v žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení ceny
uvede alespoň

a)  jména,  příjmení  nebo názvy, bydliště nebo sídla, místa podnikání,
daňová   identifikační   čísla,   pokud   byla  přidělena,  všech  osob
zúčastněných  v  obchodním  vztahu,  pro nějž je podána žádost o vydání
rozhodnutí o závazném posouzení ceny, včetně poplatníků uvedených v § 2
odst.  3  a  §  17  odst.  4 i osob, kterým nevzniká daňová povinnost z
příjmů  plynoucích  ze  zdrojů  na  území  České  republiky  (dále  jen
„zúčastněná osoba“),

b) popis organizační struktury, jejíž jsou zúčastněné osoby součástí, a
to i mimo území České republiky,

c) popis obchodních činností zúčastněných osob,

d)  popis  obchodního  vztahu,  pro  který  je  podána žádost o závazné
posouzení ceny,

e)  zdaňovací  období,  na  které se má rozhodnutí o závazném posouzení
ceny vztahovat,

f) popis a dokumentace způsobu, jakým byla cena vytvořena, včetně všech
údajů  týkajících  se  obchodního případu; u údajů, které budou známy v
budoucnu, se uvedou předpoklady, ze kterých se při odhadu hodnot těchto
údajů vycházelo,

g) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení ceny.

(3)  O  žádosti  o vydání rozhodnutí o závazném posouzení ceny rozhodne
správce daně, u kterého byla žádost podána. Pokud je v obchodním vztahu
více   zúčastněných   osob,  které  mají  daňovou  povinnost  z  příjmů
plynoucích ze zdrojů na území České republiky a tuto povinnost spravují
odlišní správci daně, rozhodnutí o závazném posouzení ceny vydá správce
daně  vyššího  stupně  nejblíže nadřízený těmto správcům daně a závazné
posouzení  ceny je pro tyto správce daně účinné. Dotčeným správcům daně
a  dalším  zúčastněným osobám se rozhodnutí doručuje na vědomí. Jsou-li
dány  důvody  pro  zrušení  rozhodnutí  o závazném posouzení ceny podle
zvláštního  právního  předpisu,  rozhodne  o jeho zrušení správce daně,
který  je  vydal,  na  návrh kterékoliv zúčastněné osoby nebo z podnětu
dotčeného správce daně.

(4)  Rozhodnutí  o  závazném  posouzení  ceny  může  být  vydáno  i pro
právnickou  osobu, jejíž založení se předpokládá. Žádost podle odstavce
2  je oprávněna za ni předložit jiná osoba, pokud zakládanou právnickou
osobu,   pro  kterou  je  závazné  posouzení  ceny  žádáno,  dostatečně
identifikuje.  O  závazné  posouzení ceny požádá tato jiná osoba místně
příslušného správce daně z příjmů podle předpokládaného sídla zakládané
právnické  osoby.  Identifikace  zakládané  právnické  osoby  musí  být
uvedena  i  ve  výroku  rozhodnutí o závazném posouzení ceny. Příjemcem
tohoto   rozhodnutí  je  žadatel  a  je  účinné  pro  stanovení  daňové
povinnosti zakládané právnické osoby, a to ode dne jejího vzniku.

§ 38o

Stanovení  daně  z  příjmů  právnických osob u investičních společností
vytvářejících podílové fondy

U  investiční  společnosti  vytvářející  podílové  fondy se celková daň
stanoví  jako  úhrn jednotlivých daní vypočtených samostatně ze základu
daně  za investiční společnost a odděleně ze základů daně za jednotlivé
podílové  fondy;  přitom  základ  daně  za  investiční společnost nelze
upravit  o  rozdíly,  o  které  výdaje  (náklady)  upravené  podle § 23
převyšují  příjmy  upravené podle § 23, vykázané odděleně za jednotlivé
podílové  fondy.  Pokud  investiční společnost vykáže daňovou ztrátu (§
38n  odst.  1),  nelze  tuto  ztrátu  upravit  o  základy daně vykázané
odděleně za jednotlivé podílové fondy.

§ 38p

(1) Vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 a položek snižujících
základ  daně  podle  § 20 odst. 7 a 8 může uplatnit poplatník nebo jeho
právní nástupce pouze v dodatečném přiznání k dani z příjmů právnických
osob  na  vyšší  daňovou  povinnost nebo na daňovou povinnost, která se
neodchyluje  od  poslední  známé  daňové  povinnosti, a to jen v takové
výši,  aby  rozdíl  mezi  nově stanoveným základem daně sníženým o tyto
položky  zaokrouhleným  na  celé  tisícikoruny  dolů  a  základem  daně
sníženým  o  odčitatelné  položky podle § 34 a položky snižující základ
daně  podle § 20 odst. 7 a 8 zaokrouhleným na celé tisícikoruny dolů, z
něhož  byla daň pravomocně vyměřena (doměřena), činil alespoň 1 000 Kč,
není-li   stanoveno   v   tomto  zákoně  jinak.  Investiční  společnost
vytvářející  podílové  fondy může za stejných podmínek uplatnit i vyšší
položky  snižující  základ  daně  podle  §  20  odst.  3 u jednotlivých
podílových fondů.

(2)  Vyšší částky odčitatelných položek podle § 34, položek snižujících
základ  daně  podle  §  15  odst. 1 nebo vyšší částky uplatněné hodnoty
zásob a pohledávek postupně zahrnované do základu daně podle § 23 odst.
14 může uplatnit poplatník nebo jeho právní nástupce pouze v dodatečném
přiznání k dani z příjmů fyzických osob na vyšší daňovou povinnost nebo
na  daňovou  povinnost,  která  se neodchyluje od poslední známé daňové
povinnosti,  a  to  jen  v takové výši, aby rozdíl mezi nově stanoveným
základem  daně  sníženým o tyto položky zaokrouhleným na celé stokoruny
dolů  a  základem  daně  sníženým  o  odčitatelné  položky podle § 34 a
položky  snižující základ daně podle § 15 odst. 5 zaokrouhleným na celé
stokoruny  dolů, z něhož byla daň pravomocně vyměřena (doměřena), činil
alespoň  100  Kč. Jestliže poplatník může uplatnit odčitatelnou položku
podle  §  34  odst.  4,  6  až 8 v souladu s ustanovením § 34a odst. 3,
ustanovení tohoto odstavce se nepoužije.

§ 38r

(1)  Byla-li  poskytnuta investiční pobídka formou slevy na dani, lhůta
pro  vyměření^39c)  jak  pro zdaňovací období, ve kterém nárok na slevu
vznikl,  tak  i  pro  všechna zdaňovací období, za která lze tuto slevu
uplatnit,  končí současně se lhůtou pro vyměření za zdaňovací období, v
němž uplynula lhůta pro uplatnění nároku na slevu na dani.

(2)  Lze-li  uplatnit  daňovou  ztrátu  nebo  její  část ve zdaňovacích
obdobích  následujících  po  zdaňovacím  období,  v  němž daňová ztráta
vznikla,   jako   položku  odčitatelnou  od  základu  daně,  lhůta  pro
vyměření^39c)  jak  pro zdaňovací období, v němž daňová ztráta vznikla,
tak  i  pro  všechna zdaňovací období, za která lze tuto daňovou ztrátu
nebo  její  část  uplatnit,  končí  současně  se lhůtou pro vyměření za
poslední  zdaňovací  období, za které lze daňovou ztrátu nebo její část
uplatnit. Obdobně se postupuje při uplatnění daňové ztráty (§ 38n odst.
1)  při  převedení podílového fondu do jiné investiční společnosti nebo
při  přeměně  investičního  fondu  zaniklého bez provedení likvidace na
otevřený  podílový  fond a dále při uplatnění ztráty po převodu podniku
nebo   jeho   samostatné   části,   fúzi   společností  nebo  rozdělení
společnosti.

(3)  Lhůty  pro  doměření  daně^39c)  z  důvodů  nesplnění podmínek pro
uplatnění  nájemného  u  finančního pronájmu s následnou koupí najatého
hmotného majetku jako výdaje počínají běžet od konce kalendářního roku,
v němž bylo možno poprvé ověřit splnění těchto zákonných podmínek.

(4)  Ustanovení  odstavců  2  a 3 se vztahují na všechny poplatníky bez
ohledu  na  to,  zda  jim  byla  poskytnuta  investiční  pobídka  podle
zvláštního právního předpisu^67).

§ 38s

Pokud  povinnost  vybrat  nebo srazit daň včetně záloh podle § 38d nebo
38h  nebyla ve stanovené výši plátcem daně splněna, a to ani dodatečně,
je  základem  pro výpočet této částky vybírané nebo sražené daně včetně
záloh částka, z níž by po vybrání nebo sražení zbyla částka, která byla
plátcem  daně  poplatníkovi  skutečně  vyplacena; u poplatníka s příjmy
podle § 6 zvýšená o povinné pojistné podle § 6 odst. 13

§ 38t

(1)  Pojišťovny  jsou  povinny  sdělit svému místně příslušnému správci
daně  nebo  správci  daně  příslušnému jejich plátcově pokladně výplatu
pojistného  nebo  výplatu zálohy na pojistné plnění, a to do 30 dnů ode
dne provedení této výplaty, jestliže

a)  jde  o  pojistné  plnění  nahrazující  příjem  nebo  výnos, jenž je
předmětem daně,

b) výplata byla provedena fyzické osobě,

c) vyplacená částka přesahuje 25 000 Kč,

d) z vyplacené částky nebyla sražena daň a

e) nejde o příjem osvobozený od daně (§ 4).

(2)  Poplatníci uvedení v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a stálé provozovny
poplatníků  uvedených  v  §  2 odst. 3 a § 17 odst. 4 umístěné na území
České   republiky   mají  povinnost  oznámit  neprodleně  svému  místně
příslušnému  správci daně uzavření kontraktu s poplatníkem uvedeným v §
2  odst.  3  nebo  §  17 odst. 4, na jehož základě může dojít ke vzniku
stálé provozovny (§ 22 odst. 2).

ČÁST PÁTÁ

§ 39

Ministerstvo financí může

a)  ve  vztahu  k zahraničí činit opatření k zajištění vzájemnosti nebo
odvetná opatření za účelem vzájemného vyrovnání zdanění,

b) činit opatření k odstranění tvrdostí a nesrovnalostí a rozhodnout ve
sporných  případech  o  daňovém  rezidentství  (domicilu) poplatníka, o
způsobu  zdanění,  pokud  jde  o  subjekty  se  sídlem nebo bydlištěm v
zahraničí   nebo   o   zaměstnance  rozpočtových  a  některých  dalších
organizací^36)  vyslané  do  zahraničí  za  účelem  výkonu práce nebo o
poplatníky  uvedené v § 2 odst. 2, kteří měli nejméně 10 let bydliště v
zahraničí a plynou jim příjmy ze zdrojů v zahraničí,

c)  snížit  daň  až  na  polovinu  pro  poplatníky uvedené v § 2 včetně
společníků  veřejné  obchodní  společnosti  a  komplementářů komanditní
společnosti  a  v § 17, jsou-li společníky veřejné obchodní společnosti
nebo  komplementáři  komanditní  společnosti, zaměstnávající nejméně 25
zaměstnanců,   u   nichž  podíl  zaměstnanců,  kteří  jsou  osobami  se
zdravotním  postižením^33)  činí  více  než  50  %  průměrného  ročního
přepočteného  počtu  zaměstnanců,  popřípadě  poskytováním  těchto úlev
pověřit správce daně,

d) obecně závazným právním předpisem stanovit podrobnosti k jednotlivým
ustanovením tohoto zákona.

§ 39a

Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda České
republiky  na  dobu  trvání  stavu  ohrožení  nebo válečného stavu svým
nařízením  v  nezbytném  rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného
státního rozpočtu^36b)

a) provést úpravy sazeb daně,

b)   osvobodit   od   daně  příjmy  ze  služebního  poměru  příslušníků
ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů a příjmy zaměstnanců
hasičských  záchranných  sborů a havarijních služeb za činnost v těchto
složkách,

c)  osvobodit  od  daně  z  příjmů  právnických  osob  ozbrojené  síly,
ozbrojené bezpečnostní sbory a havarijní služby.

ČÁST ŠESTÁ

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 40

(1) Pro odvodové a daňové povinnosti za rok 1992 a předchozí léta a při
zdanění  mezd  zúčtovaných do prosince 1992 včetně se použijí dosavadní
předpisy.

(2)  Při zdanění příjmů daní z příjmů fyzických osob se od základu daně
odečte  též  poměrná  část  ztráty  z  podnikatelské  a  jiné výdělečné
činnosti  podle  §  28  odst. 5 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů
obyvatelstva.

(3)  Osvobození  příjmů  z  provozu malých vodních elektráren, větrných
elektráren,  solárních  a  geotermálních  zdrojů  energie a zařízení na
výrobu  bioplynu od daně z příjmů obyvatelstva, přiznaná podle právních
úprav  platných  před  nabytím  účinnosti  tohoto  zákona,  zůstávají v
platnosti  až do uplynutí lhůty, po kterou se na tyto příjmy osvobození
vztahuje;  dojde-li při provozu malých vodních elektráren, u nichž jsou
příjmy  osvobozeny,^36a)  k  překročení  hranice 200 tisíc kWh vyrobené
energie  ročně, jsou předmětem daně pouze příjmy z energie vyrobené nad
tento  limit.  Pokud  byly  na základě zákona č. 145/1961 Sb., o dani z
příjmu  obyvatelstva,  a  podle zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů
obyvatelstva,  osvobozeny příjmy z provozu těchto zařízení, nemohou již
být tyto příjmy znovu osvobozeny podle § 4 odst. 1 písm. e).

(4)  Ustanovení  § 36 odst. 2 písm. a) bod 8 a písm. c) se nepoužije na
poměrnou  část  úroků  a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách a
vkladních  listech  a  z vkladů jim na roveň postavených včetně úroků z
vkladových  účtů,  které připadají na tyto vklady do 31. prosince 1992.
Nepoužije  se  též  na  poměrnou  část  základu  daně vztahujícího se k
příjmům  podle  §  8  odst.  1  písm. f) zjištěnou podle poměru doby od
uzavření  pojistné  smlouvy před nabytím účinnosti tohoto zákona do 31.
prosince  1992 k celkové době od uzavření pojistné smlouvy do okamžiku,
kdy se pojistné plnění začne poskytovat poprvé.

(5)  Zákon  č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, se použije i
po  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona pro odklad placení daně uplatněný
podle  §  28 odst. 7 zákona č. 389/1990 Sb. a pro odpisování základních
prostředků,  které  před  nabytím účinnosti tohoto zákona již poplatník
odpisoval  podle  §  28 odst. 4 zákona č. 389/1990 Sb. Po uplynutí dvou
let  od  konce  roku,  v  němž  se toto odpisování uplatnilo poprvé, se
postupuje  obdobně  podle  odstavce 7 s výjimkou základních prostředků,
jejichž  zůstatková  cena  je  nižší než 10 000 Kč a zahrne se přímo do
výdajů  (nákladů). Dojde-li u uvedených základních prostředků (hmotného
majetku) k technickému zhodnocení, zvyšuje se o něj cena, ze které byly
odpisy  prováděny  (vstupní cena). V případě, že dojde v průběhu roku k
vyřazení   uvedeného   odpisovaného   základního  prostředku  (hmotného
majetku), lze jako výdaj (náklad) uplatnit odpisy v poloviční výši.

(6)  Osvobození,  úlevy a výjimky přiznané podle § 22 odst. 3 zákona č.
76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění pozdějších předpisů, § 16 odst. 2
zákona č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti,
ve  znění  pozdějších předpisů, a § 27 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z
příjmů obyvatelstva, pozbývají platnosti dnem účinnosti tohoto zákona.

(7)  Pro  zdaňovací  období  roku  1993  se  při přechodu na odpisování
hmotného  majetku  a  nehmotného  majetku podle tohoto zákona postupuje
takto:

a) hmotný majetek se zařadí do odpisových skupin podle přílohy k tomuto
zákonu,

b)  u  rovnoměrného  odpisování se vstupní cenou (§ 29) rozumí cena, ze
které  byly  prováděny  odpisy  před  1.  lednem  1993 podle zvláštních
předpisů,^37)

c)  u  hmotného majetku již odpisovaného k 31. prosinci 1992 se pro rok
1993 postupuje při výpočtu odpisů podle údajů sloupce „v dalších letech
odpisování“ tabulky uvedené v § 31 odst. 1,

d)  úplatně pořízený nehmotný majetek odpisovaný jako nehmotná aktiva k
31.  prosinci  1992  může poplatník doodepsat, a to rovnoměrně, nejdéle
však do pěti let od zahájení odpisování.

(8)  U  smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, které
byly  sjednány  před 1. lednem 1993, se při odpisování použije vyhláška
č.  586/1990  Sb.,  o  odpisování základních prostředků, až do skončení
platnosti   uvedených   nájemních  smluv.  Obdobně  se  postupuje  i  u
odpisování  investičních prací zaplacených nájemcem v najatém stavebním
objektu.

(9)  Pro  odpisování  rozdílů  mezi  vyvolávací cenou a cenou dosaženou
vydražením   se   použije   až  do  ukončení  jeho  odpisování  sdělení
Federálního  ministerstva  financí^38)  i  po  nabytí  účinnosti tohoto
zákona.

(10) U základních prostředků odpisovaných před nabytím účinnosti tohoto
zákona,  u  nichž  pořizovací  cena  činila  10  000 Kč a méně, může se
zůstatková  cena  zahrnout plně do nákladů (výdajů) v roce 1993 nebo se
může pokračovat v odpisování obdobně jako u hmotného majetku (odst. 7).

(11)  U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, které
byly  sjednány  před  1.  lednem  1993,  se  pro  posouzení  zahrnování
nájemného do nákladů (výdajů) nepoužije ustanovení § 24 odst. 4.

(12)  Důlní  díla  provozovaná  před 1. lednem 1993 lze odepisovat jako
celý soubor jednotnou roční sazbou ve výši 4 % ze vstupní ceny souboru.

(13)  Ustanovení  §  25 písm. w) se nepoužije pro zdaňovací období roku
1993.

(14)   Pro   zdaňovací   období   1993   příjmy  plynoucí  poplatníkovi
neúčtujícímu  v  soustavě  podvojného  účetnictví  nejdéle do 15 dnů po
skončení  roku  1992, které hospodářsky souvisí s předchozím zdaňovacím
obdobím,  se považují za příjmy zdaňovacího období 1993. Při posuzování
výdajů se postupuje obdobně.

(15)  Za částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle tohoto
zákona  [§  23  odst.  4  písm.  d)], se pro zdaňovací období roku 1993
považují i částky zdaňované podle předpisů platných do konce roku 1992.

(16)  Pro  výnosy z vkladů na vkladních listech a z vkladů jim na roveň
postavených,  uskutečněných  před  nabytím  účinnosti tohoto zákona, se
použijí dosavadní předpisy.

(17) Podnikatelská odměna podle § 7 odst. 2 a 3 zákona č. 389/1990 Sb.,
o  dani  z  příjmů  obyvatelstva,  ve  znění  zákona  č.  578/1991 Sb.,
zaúčtovaná  jako  náklad v roce 1992 a vyplacená v roce 1993 je příjmem
podle § 10.

(18)  Náhrada  za  ztrátu na výdělku náležející podle zákoníku práce za
období  před  1.  lednem  1993,  která  je  vyplacena po tomto datu, je
osvobozena od této daně.

(19)  Ustanovení  §  25  písm.  k)  se  nepoužije  pro podnikové bytové
hospodářství do doby zrušení regulace cen nájemného.

(20)  U  rozpočtových  a  příspěvkových  organizací  a  obcí  nejsou ve
zdaňovacím  období  roku  1993 předmětem daně rovněž příjmy z činností,
vymezených  ve  statutu  nebo zřizovací listině jako hlavní činnost i v
případě,  že  nesplňují  kritéria  §  18  odst.  3,  pokud je poplatník
nevykazuje   jako   hospodářskou   činnost^38a)   a  jsou  prokazatelně
zohledněny  za  celé  zdaňovací  období  ve finančním vztahu k rozpočtu
zřizovatele nebo v rozpočtu obce.

(21) zrušen

(22)  Ustanovení  §  35  odst. 3 se nepoužije pro zdaňovací období roku
1994.

(23)  Částky  zúčtované  do  výnosů,^20) které souvisejí s rozpouštěním
rezerv vytvořených na vrub nákladů před nabytím účinnosti tohoto zákona
a  které  nejsou  podle  §  24  odst.  1 písm. i) výdajem (nákladem) na
dosažení, zajištění a udržení příjmů, se zahrnují do základu daně.

(24)  Výjimka  ve  vztahu k pojišťovnám uvedená v § 36 odst. 2 písm. a)
bod 8 se nepoužije za zdaňovací období roku 1994.

§ 41

Zrušují se:

1.  zákon č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění vládního nařízení č.
43/1953  Sb., vládního nařízení č. 112/1953 Sb., zákona č. 71/1957 Sb.,
zákona č. 101/1964 Sb., zákona č. 90/1968 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,

2.  §  8  zákona  č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků
ozbrojených sil,

3.  zákon  č.  36/1965  Sb.,  o  dani  z  příjmů z literární a umělecké
činnosti, ve znění zákona č. 160/1968 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,

4.  §  51  zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru
národní bezpečnosti,

5.  zákon  č.  172/1988  Sb.,  o  zemědělské  dani,  ve znění zákona č.
157/1989 Sb., zákona č. 574/1990 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,

6.  zákon  č.  156/1989  Sb., o odvodech do státního rozpočtu, ve znění
zákona č. 574/1990 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,

7. zákon č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, ve znění zákona č. 108/1990
Sb., zákona č. 574/1990 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,

8. zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, ve znění zákona
č. 578/1991 Sb.,

9.  nařízení  vlády  České  socialistické  republiky č. 207/1989 Sb., o
provádění odvodu ze zisku na základě finančního plánu,

10.  nařízení  vlády  České  republiky  č.  554/1991  Sb., o osvobození
některých  příjmů  od daně z příjmů obyvatelstva a daňových úlevách pro
začínající samostatně hospodařící rolníky,

11.  vyhláška  Federálního  ministerstva  financí, Ministerstva financí
České   socialistické   republiky   a  Ministerstva  financí  Slovenské
socialistické republiky č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani
ze  mzdy,  ve  znění  vyhlášky č. 14/1982 Sb., vyhlášky č. 86/1984 Sb.,
vyhlášky  č.  311/1990 Sb., vyhlášky č. 72/1991 Sb., zákona č. 578/1991
Sb. a vyhlášky č. 49/1992 Sb.,

12. vyhláška Ministerstva financí č. 184/1968 Sb., k provedení zákona o
dani  z  příjmů  z  literární a umělecké činnosti, ve znění vyhlášky č.
151/1980  Sb.,  vyhlášky  č.  14/1982  Sb.,  vyhlášky  č. 86/1984 Sb. a
vyhlášky č. 7/1991 Sb.,

13.  vyhláška  Federálního ministerstva financí č. 215/1988 Sb., kterou
se provádí zákon o zemědělské dani, ve znění vyhlášky č. 559/1990 Sb.,

14.  vyhláška  Federálního ministerstva financí č. 192/1989 Sb., kterou
se provádí zákon o odvodech do státního rozpočtu,

15.  vyhláška  Federálního ministerstva financí č. 193/1989 Sb., kterou
se provádí zákon o důchodové dani, ve znění vyhlášky č. 214/1990 Sb.,

16.  vyhláška  Federálního  ministerstva  financí  č.  211/1989  Sb., o
financování   některých   zařízení  společenské  spotřeby  a  některých
činností,

17.  vyhláška  Federálního  ministerstva  financí  č.  586/1990  Sb., o
odpisování základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 345/1991 Sb.,

18.  výnos  Ministerstva  financí  České  socialistické  republiky č.j.
153/39  337/71  o  předkládání  průkazů pro slevu na vyživované osoby u
daně  z  příjmů  z literární a umělecké činnosti a promíjení zmeškaných
lhůt, registrovaný v částce 1/1972 Sb.,

19.  výnos  Ministerstva  financí  České  socialistické  republiky č.j.
153/20 148/1972, kterým se vydává předpis „3 % daň z příjmů z literární
a umělecké činnosti – postup při předkládání potvrzení“, registrovaný v
částce 26/1972 Sb.,

20.  výnos  Ministerstva  financí  České  socialistické  republiky č.j.
153/15  101/1974  o  dani  z  příjmů  z literární a umělecké činnosti u
ročních příjmů pod 25 tis. Kčs, registrovaný v částce 14/1974 Sb.,

21.  výnos  Ministerstva  financí  České  socialistické  republiky č.j.
153/25 508/1974 o postupu při předkládání potvrzení na 3 % daň z příjmů
z literární a umělecké činnosti, registrovaný v částce 3/1975 Sb.,

22.  výnos  Federálního  ministerstva  financí  č.j.  VI/1-7 718/1976 o
výjimečném  uznávání osob, u nichž došlo k zvýšení důchodů podle zákona
č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, za vyživované osoby pro účely
daně ze mzdy, registrovaný v částce 10/1976 Sb.,

23.  výnos  Federálního  ministerstva  financí  č.j.  VI/1-2  017/77  o
zdaňování  mezd  vyplácených  subjekty  se  sídlem  v  cizině  za práci
vykonávanou  v  ČSSR  osobám,  které  se  zde  zdržují  pouze  dočasně,
registrovaný v částce 9/1977 Sb.,

24.  výnos  Federálního  ministerstva  financí  č.j.  VI/1-27  067/77 o
posuzování   hospodářského  zabezpečení  poskytovaného  studujícím  při
cyklickém  studiu  na  středních  školách pro pracující u daně ze mzdy,
registrovaný v částce 1/1978 Sb.,

25.  výnos  Federálního ministerstva financí č.j. VI/1-8 762/78 „Odměny
poskytované   při  udělení  cen  za  vědeckou,  technickou,  uměleckou,
publicistickou  a  jinou  činnost;  daň ze mzdy“, registrovaný v částce
15/1978 Sb.,

26.  výnos  Federálního  ministerstva  financí  č.j. VI/1-26 711/1978 o
zdaňování  náborových příspěvků poskytovaných pracovníkům v souvislosti
s  prováděním racionalizačních a organizačních opatření, registrovaný v
částce 5/1979 Sb.,

27. výnos Federálního ministerstva financí č.j. VI/1-4 537/79 – „Daňové
posuzování  hodnoty  stravování  a  ubytování poskytovaného pracovníkům
pionýrských táborů“, registrovaný v částce 11/1979 Sb.,

28.   výnos  Federálního  ministerstva  financí  č.j.  VI/1-421/1981  o
zdaňování   odstupného  vypláceného  horníkům,  registrovaný  v  částce
10/1981 Sb.,

29.  výnos  Federálního ministerstva financí č.j. VI/1-584/82 o zvýšení
hranice vlastního příjmu pro uznávání osob za vyživované podle výnosu o
výjimečném uznávání osob, u nichž došlo ke zvýšení důchodu podle zákona
č.  121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, za vyživované pro účely daně
ze mzdy, registrovaný v částce 8/1982 Sb.,

30.  výnos  Federálního  ministerstva  financí  č.j.  VI/1-12  836/82 o
poskytování  slev  daně  ze  mzdy  na zletilé děti, které se staly plně
invalidní  před  dovršením  věku rozhodného pro skončení povinné školní
docházky, registrovaný v částce 3/1983 Sb.,

31.  výnos  Federálního  ministerstva  financí  č.j.  VI/1-13  318/82 o
zdaňování  odměn  za  fotografické  práce  prováděné na základě dohod o
pracích konaných mimo pracovní poměr, registrovaný v částce 3/1983 Sb.,

32.   výnos  Federálního  ministerstva  financí  č.j.  V/1-3  776/83  o
zdaňování  odstupného  poskytovaného  horníkům,  registrovaný  v částce
14/1983 Sb.,

33.  výnos  Federálního  ministerstva  financí  č.j.  V/1-21  317/84  o
výjimečném  uznávání  vdov  po  účastnících  odboje  a rodičů účastníka
odboje,  u nichž došlo ke zvýšení důchodu podle zákona č. 108/1984 Sb.,
o  zvýšení  některých  nízkých  důchodů a o dalších změnách v sociálním
zabezpečení, za vyživované osoby pro účely daně ze mzdy, registrovaný v
částce 3/1985 Sb.,

34. výnos Federálního ministerstva financí č.j. V/1-21 171/84 o daňovém
posuzování   zahraničních   občanů   zaměstnaných   v  československých
organizacích  na  základě  mezivládních  dohod,  registrovaný  v částce
4/1985 Sb.,

35.  výnos Federálního ministerstva financí č.j. V/1-1 895/85 o daňovém
posuzování   příspěvků   na   úhradu   za   užívání  družstevních  bytů
poskytovaných   pracovníkům  zemědělských  organizací,  registrovaný  v
částce 8/1985 Sb.,

36.  výnos  Federálního  ministerstva  financí  č.j.  V/1-13  669/85  o
zdaňování  odměn  za  odběr  a  sběr  biologického materiálu z lidského
organismu na výrobu sér, očkovacích látek a léčiv a za odběr orgánů pro
transplantaci, registrovaný v částce 26/1985 Sb.,

37. ustanovení § 7 odst. 8 výnosu Federálního ministerstva financí č.j.
III/3-10  780/86 a výnosu Ministerstva financí ČSR č.j. 122/11 735/86 o
poskytování  příspěvků  na  úhradu  za  užívání  družstevních  bytů  ve
vymezeném   území  při  západní  hranici  Československé  socialistické
republiky, registrovaného v částce 16/1986 Sb.,

38. výnos Federálního ministerstva financí č.j. V/1-7 393/87 ze dne 15.
5.  1987  o  prominutí  důsledků  opožděného předložení průkazu o počtu
vyživovaných osob pro účely daně ze mzdy, registrovaný v částce 16/1987
Sb.,

39. výnos Federálního ministerstva financí č.j. V/1-5 614/88 ze dne 29.
dubna 1988 o daňovém posuzování zahraničních občanů v čs. organizacích,
registrovaný v částce 12/1988 Sb.,

40.  výnos  Federálního ministerstva financí č.j. II/4-19 752/88 ze dne
8.  12.  1988,  kterým  se  osvobozují  od  daně  ze  mzdy věcné odměny
poskytované  pracovníkům  v  oblasti  civilní  obrany a branné výchovy,
registrovaný v částce 47/1988 Sb.,

41.  výnos  Federálního ministerstva financí č.j. II/4-22 067/89 ze dne
29.  12. 1989 o daňovém posuzování cestovních náhrad znalců za znalecké
posudky  o ceně staveb, pozemků, trvalých porostů a úhradách za zřízení
práva osobního užívání pozemků, registrovaný v částce 40/1989 Sb.,

42.  výnos  Federálního  ministerstva  financí  č.j.  II/1-18 039/1989,
Ministerstva   financí,   cen   a  mezd  ČSR  č.j.  152/16  309/1989  a
Ministerstva  financí,  cen  a  mezd  SSR č.j. 71/1 644/1989 o vymezení
oprávnění  finančních  správ  a  národních  výborů k povolování úlev na
zemědělské dani a penále, registrovaný v částce 36/1989 Sb.,

43.   výnos  Federálního  ministerstva  financí  č.j.  II/1-18  795/89,
Ministerstva  financí, cen a mezd ČSR č.j. 152/23 286/89 a Ministerstva
financí,  cen  a  mezd  SSR  č.j.  72/2  220/89  o  vymezení  oprávnění
finančních  správ  a  národních  výborů  k povolování úlev na odvodu ze
zisku, důchodové dani a penále, registrovaný v částce 40/1989 Sb.

§ 42

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Uhde v.r

Klaus v.r.

Příl.1

Třídění hmotného majetku do odpisových skupin
ODPISOVÁ SKUPINA 1

Položka^+)  SKP^++)        Název^++++)

(1-1)       01.21.11      Jen: skot plemenný
(1-2)       01.21.11      Jen: skot chovný
(1-3)       01.22.11      Jen: ovce chovné a plemenné
(1-4)       01.22.12      Jen: kozy chovné a plemenné
(1-5)       01.22.13      Jen:   osli,   muly   a   mezci   chovní
a plemenní
(1-6)       01.23.10      Jen: prasata plemenná
(1-7)       01.23.10      Jen: prasata chovná
(1-8)       01.24.10      Jen: hejna husí plemenná
(1-9)       01.24.10      Jen: hejna husí chovná

(1-10)      25.24.25      Ochranné  plastové  a  pryžové  pokrývky
hlavy (přilby)
(1-11)      25.24.27      Plastové kancelářské a školní
potřeby
(1-12)      26.15.23      Laboratorní sklo, sklo pro
zdravotnictví a farmaceutické
účely
(1-13)      26.24.1       Ostatní technické keramické výrobky
(1-14)      26.81.11      Mlýnské  kameny,  brusné  kameny, brusné
kotouče a podobné výrobky
(1-15)      28.62         Nástroje a nářadí
kromě:  nástrojů na  strojní tváření  za
tepla SKP 28.62.50 v položce (2-12)
(1-16)      29.32.14      Rozmetadla mrvy a umělých hnojiv
(1-17)      29.32.40      Mechanické přístroje ke stříkání,
rozstřikování nebo rozprašování prášků pro
zemědělství a zahradnictví
(1-18)      29.32.50      Samonakládací nebo  samovýklopné přívěsy
a návěsy pro zemědělské účely

(1-19)      29.32.65      Jen:  stroje   a  přístroje  zemědělské,
zahradnické, lesnické,  drůbežnické nebo
včelařské jinde neuvedené
zejména: stroje a zařízení pro pěstování
chmele, révy vinné,  ovoce a dřevin, pro
zrychlený  pěstební  proces,  ošetřování
luk    a   trávníků    (kromě   žacích),
pěstování léčivých rostlin
(1-20)      29.41         Ruční mechanizované nářadí a nástroje
(1-21)      30.0          Kancelářské stroje a počítače
(1-22)      32.20.11      Jen:  –  studiová  provozní  a  ovládací
zařízení  –   přístroje  pro  bezdrátové
přenosy (včetně mobilních telefonů)
(1-23)      32.20.12      Televizní kamery
(1-24)      32.20.20      Elektrické   přístroje   pro   telefonii
nebo telegrafii po vedení včetně faxů
(1-25)      32.20.11      Jen:  vysílače  –  přijímače  občanských
radiostanic
(1-26)      32.30.44      Přijímací  přístroje  pro radiotelefonii
nebo radiotelegrafii jinde neuvedené
(1-27)      33.2          Měřicí,  kontrolní, zkušební, navigační a jiné
přístroje  a  zařízení  kromě:  přesných
vah,  kreslicích a  rýsovacích přístrojů
a nástrojů   pro  měření   délky  v  SKP
33.20.3 v položce (2-53)

(1-28)      zrušena

(1-29)      zrušena

(1-30)      zrušena

(1-31)      34.10.53      Vozidla speciální pro  přepravu na sněhu
a osob na golfových hřištích apod.
(1-32)      35.20.33      Jen: vozíky kolejové důlní a malodrážní
(1-33)      35.42         Jízdní kola
(1-34)      36.63.2       Psací a kancelářské potřeby
(1-35)      36.63.74      Výrobky   konstruované   pro  předváděcí
účely
(1-36)      36.63.76      Umělé květiny, listoví a ovoce
(1-37)      33.10.16      Jen: dýchací přístroje, plynové masky
(1-38)      31.62.13      Jen:  směšovací  zvukové  přístroje  pro
záznam  a   kombinování  zvuku  (mixážní
pulty apod.)

ODPISOVÁ SKUPINA 2

Položka^+)    SKP^++)       Název^++++)
CZ-CC^+++)

(2-1)       01.22.13      Jen: koně (užitkoví, plemenní, chovní)
(2-2)       17.40.2       Ostatní konfekční textilní výrobky
zejména: lodní plachty, stany, padáky
(2-3)       17.51.1       Koberce  a  ostatní  textilní  podlahové
krytiny (nespojené se stavebním dílem)
(2-4)       17.52         Jen: lana a síťované výrobky
(2-5)       17.54.38      Textilní výrobky pro technické účely
(2-6)       19.2          Brašnářské, sedlářské a podobné výrobky
(2-7)       20.30.20      Dřevěné  prefabrikované  stavební  části
a celky
zejména:  prefabrikované   buňky,  pokud
nejsou   samostatnými   stavebními  díly
(objekty) nebo technologickým zařízením
(2-8)       22.11         Knihy    (slovníky,    atlasy,   glóbusy
a podobně)
(2-9)       25.23.20      Plastové  prefabrikované  stavební části
a celky
zejména:  prefabrikované   buňky,  pokud
nejsou   samostatnými   stavebními  díly
(objekty) nebo technologickým zařízením
(2-10)      25.24         Ostatní plastové výrobky
kromě: – ochranných           plastových
a pryžových    pokrývek   hlavy
(přilby)    v    SKP   25.24.25
v položce (1-10)
– kancelářských a školních  potřeb
v SKP 25.24.27 v položce (1-11)
(2-11)      28.61.1       Nožířské výrobky
(2-12)      28.62.50      Jen:  nástroje  na  strojní  tváření  za
tepla
(2-13)      28.63.1       Zejména:   závěry    a   závěrové   rámy
s vestavěnými zámky
(2-14)      28.71         Ocelové sudy a podobné nádoby (s objemem
300 litrů a menším)
zejména: cisterny, sudy, bubny, kádě
(2-15)      28.72         Drobné kovové obaly
zejména:  hliníkové sudy,  barely apod.,
zásobníky   pro    jakékoliv   materiály
o objemu menším než 300 litrů
(2-16)      28.73.1       Drátěné výrobky
zejména: lana a pásy
(2-17)      29.11.11      Zážehové  spalovací  pístové  motory pro
pohon lodí, závěsné
(2-18)      29.12.2       Čerpadla a zdviže na kapaliny
(2-19)      29.22.14      Jen:  jeřáby stavební  (konstruované pro
stavebnictví)
(2-20)      29.22.17      Jen:  transportní zařízení  pro přepravu
kusových materiálů
(2-21)      29.22.18      Jen:  transportní zařízení  pro přepravu
kusových materiálů
(2-22)      29.23.13      Chladicí  a  mrazicí  zařízení,  tepelná
čerpadla  (kromě  zařízení  převážně pro
domácnost)
(2-23)      29.24.1       Jen:   výrobní   a   provozní  filtrační
zařízení  a  zařízení   pro  úpravu  vod
o kapacitě   do    2000   ekvivalentních
obyvatel
(2-24)      29.24.2       Stroje  a  zařízení   k  čištění  lahví,
balení, vážení, stříkací a rozstřikovací
stroje
zejména:  osobní a  ostatní váhy, hasicí
zařízení,  tryskací  zařízení, obalovací
zařízení
(2-25)      29.24.31      Odstředivky jinde neuvedené
(2-26)      29.24.32      Kalandry  nebo   jiné  válcovací  stroje
(kromě  strojů pro  válcování kovů  nebo
skla)
(2-27)      29.24.33      Prodejní automaty
(2-28)      29.24.40      Stroje, přístroje a laboratorní zařízení
jinde neuvedené ke zpracování materiálů,
postupy spočívajícími ve změně teploty
(2-29)      29.24.6       Myčky nádobí průmyslového charakteru
(2-30)      29.31         Zemědělské  a lesnické traktory
(2-31)      29.32         Ostatní  zemědělské  a  lesnické  stroje
kromě:
– rozmetadel mrvy a umělých hnojiv v SKP
29.32.14 v položce (1-16)
– mechanických  přístrojů  ke  stříkání,
rozstřikování     nebo    rozprašování
tekutin a prášků  pro zemědělství nebo
zahradnictví v  SKP 29.32.40 v položce
(1-17)
– samonakládacích   nebo  samovýklopných
přívěsů a návěsů pro  zemědělské účely
v SKP 29.32.50 v položce (1-18)
– strojů   a   přístrojů   zemědělských,
zahradnických,             lesnických,
drůbežnických, nebo  včelařských jinde
neuvedených  v SKP  29.32.65 v položce
(1-19)
(2-32)      29.4          Obráběcí a tvářecí stroje
kromě:  ručního  mechanizovaného  nářadí
a nástrojů v SKP 29.41 v položce (1-20)
(2-33)      29.52.1       Stroje pro hlubinné dobývání
(2-34)      29.52.2       Stroje  pro  zemní   práce  a  povrchové
dobývání        s vlastním       pohonem
(samojízdné)
kromě:  kolesových  rypadel  a zakladačů
v položce (3-33)
(2-35)      29.52.3       Ostatní  stroje  pro  zemní  a  stavební
práce
(2-36)      29.52.4       Stroje  pro práci  se zeminou,  štěrkem,
rudou  a  ostatními  nerostnými  hmotami
a produkty;    stroje    na    tvarování
odlévacích forem z písku
(2-37)      29.52.50      Pásové traktory
(2-38)      29.53.1       Stroje na výrobu potravin a nápojů a pro
zpracování tabáku
(2-39)      29.54         Stroje  na  výrobu  textilu,  textilních
a oděvních výrobků,  usní (včetně šicích
strojů pro domácnost)
(2-40)      29.56         Ostatní účelové stroje (kromě strojů pro
domácnost)
zejména:
– stroje  pro  tisk,  brožování  a vazbu
knih a ofsetové tiskařské stroje v SKP
29.56.1
– ždímačky prádla v SKP 29.56.21
– sušicí   stroje   průmyslové   v   SKP
29.56.22
– stroje pro zpracování kaučuku a plastů
v SKP 29.56.23
– stroje  pro  zpracování   skla  v  SKP
29.56.25
– účelové   stroje   pro   výrobu  jinde
neuvedené v SKP 29.56.25
(2-41)      29.60.13      Revolvery, pistole a jiné střelné zbraně
včetně loveckých apod.
(2-42)      29.71         Elektrické přístroje a zařízení převážně
pro domácnost
(2-43)      29.72         Neelektrické   přístroje    a   zařízení
převážně pro domácnost
(2-44)      31.10.31      Jen:  elektrická  generátorová soustrojí
s pístovým vznětovým  motorem s vnitřním
spalováním do 2,5 MW elektrického výkonu
(2-45)      31.10.32      Jen:    generátorová     soustrojí    se
zážehovými    a    spalovacími    motory
a ostatní generátorová  soustrojí do 2,5
MW elektrického výkonu
(2-46)      31.4          Akumulátory, primární články a baterie
(2-47)      31.50         Elektrické zdroje světla a svítidla
zejména:    lampy,    světelné   reklamy
a znaky, lustry, světlomety
(2-48)      31.61.22      Spouštěče (též pracující jako samostatné
generátory),      ostatní     generátory
a ostatní přístroje a zařízení
(2-49)      31.62         Ostatní elektrické zařízení jinde neuvedené
zejména: – akustické,           vizuální
a signalizační zařízení
– ochranná,      zabezpečovací,
návěstní apod. zařízení
kromě: – směšovacích zvukových přístrojů
pro záznam  a kombinování zvuku
(mixážních  pultů  apod.) v SKP
31.62.13 v položce (1-38)
(2-50)      32.20.11      Vysílací  přístroje  pro radiotelefonii,
radiotelegrafii,     rozhlasové     nebo
televizní vysílání
kromě:
– Přístrojů   pro   bezdrátové   přenosy
(včetně mobilních  telefonů) v položce
(1-22)
– vysílačů   –    přijímačů   občanských
radiostanic v položce (1-25)
– studiových  provozních   a  ovládacích
zařízení v položce (1-22)
(2-51)      32.30        Rozhlasové   a    televizní   přijímače,
přístroje pro záznam  a reprodukci zvuku
nebo  obrazu a  podobná rádiová zařízení
a příslušenství       (včetně      antén
a parabolických antén všech druhů)
kromě:    přijímacích    přístrojů   pro
radiotelefonii    nebo   radiotelegrafii
v SKP 32.30.44 v položce (1-26)
(2-52)      33.10         Zdravotnické   přístroje   a   zařízení,
chirurgické a ortopedické prostředky
kromě:  dýchacích  přístrojů,  plynových
masek v SKP 33.10.16 v položce (1-37)
(2-53)      33.20.3       Jen:  přesné váhy,  kreslicí a  rýsovací
přístroje a nástroje pro měření délky
(2-54)      33.4          Optické    a    fotografické   přístroje
a zařízení
zejména:       dalekohledy,      optické
mikroskopy, lasery, zařízení a přístroje
s tekutými    krystaly,   fotopřístroje,
kinokamery,     promítací     přístroje,
zvětšovací   a   zmenšovací   přístroje,
fotoblesky,  promítací  plátna, vybavení
fotolaboratoří, čtecí přístroje
(2-55)      33.50         Časoměrné přístroje
zejména:   hodiny    včetně   spínacích,
hodinky

(2-56)      34.10.3       Motorová  vozidla  pro  přepravu deseti
a více osob

(2-57)      34.10.4       Motorová vozidla pro nákladní dopravu

(2-58)      34.10.51      Terénní vyklápěcí vozy (dampry)
(2-59)      34.10.52      Jeřábové automobily
(2-60)      34.10.54      Motorová vozidla  pro speciální použití,
jinde neuvedená
(2-61)      34.20.2       Přívěsy, návěsy, kontejnery
(2-62)      34.30.20      Ostatní   příslušenství   pro   motorová
vozidla
(2-63)      35.12         Rekreační a sportovní čluny

(2-64)      35.30         Letadla   a   kosmické   lodě  (balóny,
vzducholodě, družice) kromě:
– vrtulníků  v SKP  35.30.31 v  položce
(3-45)  letounů   a  ostatních  letadel
v SKP   35.30.34   v   položce   (3-45)
kosmických  lodí (včetně  družic) v SKP
35.30.4 v položce (3-45)

(2-65)      35.41         Motocykly   (mopedy,  kola   s  pomocným
motorkem)
(2-66)      35.43         Invalidní vozíky
(2-67)      35.50.1       Jiné  dopravní   prostředky  a  zařízení
(zejména   vozidla   bez   motoru  jinde
neuvedená)
(2-68)      36.1          Nábytek
(2-69)      36.3          Hudební nástroje
(2-70)      36.4          Sportovní potřeby
(2-71)      36.50.4       Výrobky  pro lunaparky,  pro stolní nebo
společenské hry
(2-72)      36.63.1       Kolotoče, houpačky,  střelnice a ostatní
pouťové atrakce
(2-73)      31.20.31      Rozvaděče  a rozvodné  panely pro napětí
1 000 V a nižší
(2-74)      29.22.15      Vidlicové  vozíky, jiné  vozíky vybavené
zdvihacím   a   manipulačním   zařízením
a malé tahače
(2-75)      28.11.23      Jen: konstrukce pro lešení a bednění
(2-76)      29.12.31      Jen:  laboratorní   zařízení  pro  vývin
vakua        (mechanické,       difuzní,
ultravakuové,    soupravy    laboratorní
vakuové čerpací)
(2-77)      29.21.1       Jen: laboratorní pece a pícky, autoklávy
a fermentory laboratorní
(2-78)      29.23.11              Jen:  laboratorní  přístroje  a zařízení
pro odpařování a zkapalňování plynů
(2-79)      29.24.11      Jen:        laboratorní       destilační
a rektifikační přístroje

(2-80)      2             Jen: signalizační a zabezpečovací
technická zařízení staveb
klasifikovaných v CZ-CC v sekci 2

(2-81)   34.10.2          Dvoustopá motorová vozidla osobní
ODPISOVÁ SKUPINA 3

Položka^+)  SKP^++)       Název^++++)
CZ-CC^+++)

(3-1)       26.61.2      Prefabrikované  a stavební  části a celky
z betonu a železobetonu
zejména: prefabrikované  prostorové buňky
a dílce,   pokud    nejsou   samostatnými
stavebními     díly     (objekty)    nebo
technologickým zařízením
(3-2)       28.11.10     Kovové prefabrikované  stavebnicové části
a celky
zejména:   prefabrikované   buňky,  pokud
nejsou   samostatnými   stavebními   díly
(objekty) nebo technologickým zařízením
(3-3)       28.11.21     Kovové konstrukce nosné pro mosty a části
mostů
zejména:  samostatné  mostní  konstrukce,
určené  k přemísťování,  tj. pokud nejsou
stavebními objekty
(3-4)       28.11.22     Ocelové   konstrukce    stožárů,   sloupů
a pilířů
zejména:  samostatné   konstrukce  určené
k přemísťování,    tj.    pokud    nejsou
stavebními objekty
(3-5)       28.11.23     Ostatní ocelové nebo hliníkové konstrukce
kromě: konstrukce pro  lešení a bednění
v položce (2-75)
(3-6)       28.21        Kovové  nádrže,  zásobníky  a  kontejnery
(s objemem nad 300 litrů)
(3-7)       28.30        Parní    kotle   a    pomocná   zařízení,
kondenzátory, jaderné reaktory
(3-8)       28.75.21     Trezory a pancéřové skříně
(3-9)       28.75.22     Kartotékové   kovové  skříně   a  podobné
výrobky kovové
(3-10)      28.75.24     Dekorační sochy, sošky a podobné předměty
kovové
(3-11)      28.75.27     Ostatní  výrobky  z  obecných  kovů jinde
neuvedené
(3-12)      28.75.3      Meče, tesáky, bodáky apod.
(3-13)      29.11.12     Ostatní zážehové spalovací motory
(3-14)      29.11.13     Vznětové pístové motory
(3-15)      29.11.2      Turbíny
(3-16)      29.12.1      Hydraulické a pneumatické pohony a motory
(3-17)      29.12.3      Vzduchová  čerpadla,  vývěvy,  kompresory
a ventilátory
kromě:  laboratorních zařízení  pro vývin
vakua (mechanické, difuzní, ultravakuové,
soupravy  laboratorní   vakuové  čerpací)
v SKP 29.12.31 v položce (2-76)
(3-18)      29.21.1      Pece a hořáky
kromě: laboratorních  pecí   a  pícek,
autokláv      a      fermentorů
laboratorních v SKP 29.21.12
a 29.21.13 v položce (2-77)
(3-19)      29.22.11     Kladky,  kladkostroje a  podobná zdvihací
zařízení
(3-20)      29.22.12     Navíjecí  zařízení,   rumpály  a  bubnová
zdvihadla včetně speciálně vyrobených pro
práci pod zemí
(3-21)      29.22.13     Zvedáky  a zdvihací  zařízení ke zdvihání
vozidel
(3-22)      29.22.14     Jeřáby,  mobilní  zdvihací  rámy, zdvižné
obkročné  vozíky,  portálové nízkozdvižné
vozíky a jeřábové vozíky
kromě: stavebních jeřábů v položce (2-19)
(3-24)      29.22.16     Výtahy,   skipové    výtahy,   eskalátory
a pohyblivé chodníky
(3-25)      29.22.17     Pneumatické    a    ostatní    elevátory,
dopravníky  pro  nepřetržité přemisťování
zboží a materiálů
kromě:    transportních    zařízení   pro
přepravu  kusových   materiálů  v položce
(2-20)
(3-26)      29.22.18     Ostatní  zvedací,  manipulační, nakládací
nebo vykládací zařízení
kromě:    transportních    zařízení   pro
přepravu  kusových   materiálů  v položce
(2-21)
(3-27)      29.23.11     Výměníky tepla a zkapalňovače plynů
kromě:   laboratorních    přístrojů   pro
destilaci,   odpařování   a  zkapalňování
plynů, sušiček a termostatů laboratorních
v položce (2-78)
(3-28)      29.23.12     Klimatizační zařízení
(3-29)      29.23.14     Stroje   a    zařízení   pro   filtrování
a čištění plynů jinde neuvedené
(3-30)      29.23.2      Ventilátory kromě stolních
(3-31)      29.24.1      Plynové generátory, destilační, filtrační
nebo rektifikační přístroje
kromě: – výrobních      a      provozních
filtračních zařízení  a zařízení
pro  úpravu  vod  o  kapacitě do
2000   ekvivalentních   obyvatel
v položce (2-23)
– laboratorních       destilačních
a rektifikačních       přístrojů
v SKP 29.24.11 v položce (2-79)
(3-32)      29.51        Stroje pro metalurgii
(3-33)      29.52.2      Jen: rypadla kolesová a zakladače
(3-34)      29.55        Stroje a  přístroje na výrobu  a konečnou
úpravu papíru, kartónu a lepenky
(3-35)      31.10        Elektromotory,                 generátory
a transformátory
kromě:  generátorových  soustrojí  v  SKP
31.10.31    a   31.10.32    do   2,5   MW
elektrického   výkonu   v položce  (2-44)
a (2-45)
(3-36)      31.2         Elektrická  rozvodná,  řídící  a  spínací
zařízení
kromě: rozvaděčů a  rozvodných panelů pro
napětí  1 000  V a  nižší v  SKP 31.20.31
v položce (2-73)
(3-37)      32.10.1      Elektrické kondenzátory
(3-38)      35.11        Lodě
zejména: lodě   pro  osobní   a  nákladní
dopravu   včetně   cisternových,
rybářských,            požárních
a tlačných,           remorkérů,
plovoucích   bagrů   a   jeřábů,
plovoucí plošiny
(3-39)      35.20        Lokomotivy a kolejový vozový park
kromě:    vozíků    kolejových    důlních
a malodrážních  v SKP  35.20.33 v položce
(1-32)
(3-40)       –           Pěstitelské   celky    trvalých   porostů
s dobou plodnosti delší než tři roky^29)
(3-41)      127113       Skleníky   (foliovníky)   pro   pěstování
rostlin
(3-42)      28.22.12     Kotle  pro ústřední  topení, pokud nejsou
nedílnou součástí stavebního díla^++++)
(3-43)      242061       Konstrukce chmelnic

(3-44)      230341       Jen: věžové zásobníky chemických
podniků kromě:
– zásobníků s tepelným  zařízením v SKP
29.24.40 v položce (2-28)
– zásobníků s mechanickým zařízením
v SKP 29.56 v položce (2-40)
– stavebních základů chemických
technologických zařízení
klasifikovaných v CZ-CC v sekci 2
(3-45)      35.30.3      Jen: – vrtulníky v SKP 35.30.31
– letouny   a  ostatní   letadla  jinde
neuvedená  o  vlastní  hmotnosti  nad
15 000 kg v SKP 35.30.34
– kosmické  lodě (včetně  družic) v SKP
35.30.4

ODPISOVÁ SKUPINA 4^+++++)

Položka^+)     CZ-CC^+++)           Název^+++++)

(4-1)       1            Jen: budovy
– ze dřeva a plastů,
– na  povrchových  dolech,  pokud  nejsou
vázané na životnost dolu
kromě:
skleníků   (foliovníků)   pro   pěstování
rostlin v CZ-CC 127113 v položce (3-41)

(4-2)       1,2          Jen: oplocení
(4-3)               1,2          Jen: vnější osvětlení budov a staveb
(4-4)       125112       Budovy výrobní pro energetiku
(4-5)       125222       Sila samostatná
(4-6)       127122       Sila pro posklizňovou úpravu a skladování
obilí
(4-7)       212121       Svršek   drah    železničních   dálkových
– tratě
(4-8)       212122       Svršek   drah    železničních   dálkových
– stanice
(4-9)       212123       Svršek   drah    železničních   dálkových
– výhybky
(4-10)      212124       Svršek   drah    železničních   dálkových
– vlečky
(4-11)      212221       Svršek    drah   kolejových    –   metro,
tramvajové dráhy
(4-12)      212229       Svršek drah kolejových jinde neuvedený
(4-13)      221          Vedení  dálková  trubní,  telekomunikační
a elektrická
kromě:
– nezastřešených přečerpávacích stanic na
dálkových    vedeních    v CZ-CC   221141
v položce (5-11)
– nádrží,    jímek,    objektů   čistíren
odpadních  vod –  pozemních (kromě budov)
v CZ-CC 221232 v položce (5-12)
– souvisejících čerpacích stanic, úpraven
vod,  staveb vodního  hospodářství (kromě
budov) v CZ-CC 221241 v položce (5-13)
– podzemních staveb  vodního hospodářství
jinde    neuvedených    v CZ-CC    221279
v položce (5-14)
(4-14)      222          Vedení    místní    trubní,    elektrická
a telekomunikační
kromě:
– nádrží  vod  pozemních  v CZ-CC  222232
v položce (5-15)
– vrtů čerpacích  (studny vrtané) v CZ-CC
222251 v položce (5-16)
– studní jinde neuvedených  a jímání vody
v CZ-CC 222252 v položce (5-17)
– fontán, hydrantů,  kašen v CZ-CC 222253
v položce (5-18)
– nádrží, jímek v  CZ-CC 222332 v položce
(5-19)
– staveb  místních   čistíren  a  úpraven
odpadních   vod  (kromě   budov)  v CZ-CC
222321 v položce (5-20)
– podzemních   staveb    pro   energetiku
v CZ-CC 222479 v položce (5-21)

(4-15)      230          Jen:  věže,   stožáry,  věžové  zásobníky
v CZ-CC 230141, 230341, 230441
kromě:   věžových   zásobníků  chemických
podniků v CZ-CC 230341 v položce (3-44)
(4-16)      2302         Stavby   elektráren   (díla   energetická
výrobní)
kromě:
– podzemních    staveb    elektrárenských
v CZ-CC 230279 v položce (5-27)
(4-17)      230351       Průmyslové komíny chemických podniků
(4-18)      230451       Průmyslové komíny pro ostatní průmysl
(4-19)      241131       Jen: koupaliště (bazény) nekryté ze dřeva
a plastů
(4-20)      242052       Jen: valy samostatné ze dřeva a plastů
(4-21)      242062       Konstrukce vinic
(4-22)        –          Jen:  byty a  nebytové prostory  vymezené
jako jednotky zvláštním právním předpisem
v budovách ze dřeva a plastů

ODPISOVÁ SKUPINA 5^+++++), ^++++++)

Položka^+)   CZ-CC^+++)    Název^++++)

(5-1)       1            Budovy
kromě:
– uvedených v odpisové skupině 4
– uvedených v odpisové skupině 6
– skleníků  (foliovníků)   pro  pěstování
rostlin v CZ-CC 127113 v položce (3-41)
(5-2)      211           Dálnice,   silnice,   místní   a  účelové
komunikace
kromě:  signalizačního  a zabezpečovacího
zařízení   v CZ-CC    211193   a   211293
v položce (2-80)
(5-3)      212111        Spodek drah železničních dálkových
(5-4)      212211        Spodek    drah    kolejových    městských
a ostatních
(5-5)      2130          Plochy letišť
kromě:  signalizačního  a zabezpečovacího
zařízení staveb  v CZ-CC 213093 v položce
(2-80)
(5-6)      2141          Mosty a visuté dálnice
kromě:  signalizačního  a zabezpečovacího
zařízení staveb v položce (2-80)
(5-7)      2142          Tunely, podjezdy a podchody
kromě:  signalizačního  a zabezpečovacího
zařízení staveb  v CZ-CC 214293 v položce
(2-80)
(5-8)      2151          Přístavy a plavební kanály
kromě:  signalizačního  a zabezpečovacího
zařízení staveb  v CZ-CC 215193 v položce
(2-80)
(5-9)      2152          Vodní stupně
zejména:  přehrady, hráze,  spodní stavba
vodních elektráren
(5-10)     2153          Akvadukty,  vodní  díla  pro  zavlažovaní
a odvodnění
(5-11)     221141        Nezastřešené   přečerpávací   stanice  na
dálkových vedeních
(5-12)     221232        Nádrže, jímky, objekty čistíren odpadních
vod – pozemních (kromě budov)
(5-13)     221241        Související čerpací stanice, úpravny vod,
stavby vodního hospodářství (kromě budov)
(5-14)     221279        Podzemní   stavby   vodního  hospodářství
jinde neuvedené
(5-15)     222232        Nádrže vod pozemní
(5-16)     222251        Vrty čerpací (studny vrtané)
(5-17)     222252        Studny jinde neuvedené a jímání vody
(5-18)     222253        Fontány, hydranty, kašny
(5-19)     222332        Nádrže, jímky
(5-20)     222321        Stavby   místních   čistíren   a  úpraven
odpadních vod (kromě budov)
(5-21)     222479        Podzemní stavby pro energetiku
(5-22)     230131        Objekty úpravy surovin
(5-23)     230132        Objekty výroby stavebních hmot
(5-24)     230121        Dráhy  lanové   pozemní  bezkolejové  pro
těžbu surovin a dopravu nákladů
(5-25)     230151        Různé  stavby pozemní  výrobní pro  těžbu
(kromě budov)
(5-26)     230171        Základy technologických výrobních zařízení
(5-27)     230279        Podzemní stavby elektrárenské
(5-28)     230311        Stavby  pro  výrobu  a  úpravu chemických
surovin (kromě budov)
(5-29)     230318        Stavby  pozemní  doplňkové  pro chemickou
výrobu (kromě budov)
(5-30)     230349        Stavby  výrobní chemických  podniků jinde
neuvedené (kromě budov)
(5-31)     230411        Stavby hutního a  těžkého průmyslu (kromě
budov)
(5-32)     230418        Stavby   pozemní   doplňkové   pro  hutní
a těžký průmysl
(5-33)     230449        Stavby výrobní pro  ostatní průmysl jinde
neuvedené (kromě budov)
(5-34)     230479        Podzemní stavby pro ostatní průmysl
(5-35)     230471        Základy     technologických     výrobních
zařízení pro ostatní průmysl
(5-36)     241           Stavby pro sport a rekreaci
kromě:
– koupališť  (bazénů) nekrytých  ze dřeva
a plastu   v CZ-CC   241131   v položce
(4-19)
(5-37)     2420          Ostatní inženýrská díla jinde neuvedená
kromě:
– valů  samostatných  ze  dřeva  a plastů
v CZ-CC 242052 v položce (4-20)
– konstrukcí   chmelnic   v CZ-CC  242061
v položce (3-43)
– konstrukcí    vinic    v CZ-CC   242062
v položce (4-21)
(5-38)     230379        Podzemní stavby chemických podniků
(5-39)                   Byty  a nebytové  prostory vymezené  jako
jednotky zvláštním právním předpisem
kromě:   bytů    a   nebytových   prostor
vymezených   jako    jednotky   zvláštním
právním  předpisem  v budovách  ze  dřeva
a plastů v položce (4-22)

a nebytových prostor vymezených jako
jednotky zvláštním právním předpisem
v budovách a stavbách uvedených v odpisové
skupině 6
ODPISOVÁ SKUPINA 6^+++++), ^++++++), ^+++++++)

Položka^+) CZ-CC^+++)     Název^++++)

(6-1)      121111        Budovy  hotelů  a  podobných  ubytovacích
zařízení
(6-2)      122           Budovy administrativní
(6-3)      123011        Budovy obchodních domů
(6-4)      123079        Podzemní obchodní střediska
(6-5)      1261          Budovy pro společenské a kulturní účely
(6-6)      1262          Muzea a knihovny

(6-7)      1272          Budovy   pro   bohoslužby   a  náboženské
aktivity
(6-8)      1273          Historické nebo kulturní památky

Vysvětlivky:

+) Položka = kód odpisové skupiny (1 až 6) a pořadové číslo.

++)  SKP  =  kód  „Standardní  klasifikace  produkce“  zavedené  Českým
statistickým   úřadem  (sdělení  Českého  statistického  úřadu  ze  dne
5.12.2002  o  zavedení  2.  vydání Standardní klasifikace produkce) pro
konkrétní obsahové vymezení náplně položky odpisové skupiny. Je-li dále
uvedený  „Název“  s  ohledem  na  stručnost textace definován jinak, je
rozhodující stanovená položka SKP (oddíl, pododdíl, skupina, podskupina
a  třída  SKP),  pokud v textu není výslovně stanoveno dílčí vymezení v
rámci položky SKP.

+++)   CZ-CC   =  Klasifikace  stavebních  děl  CZ-CC  zavedená  Českým
statistickým úřadem s účinností od 1. ledna 2004.

++++)  Název  =  Stručné  označení majetku upřesněné pro účely hmotného
majetku (např. vypuštění slov „díly“, „instalace“, „opravy a údržba“) s
převážným použitím textace klasifikace SKP a CZ-CC.

+++++)  Nedílnou  součástí  domů,  budov a staveb (stavebních děl) jsou
zařízení  a  předměty,  které  z hlediska stavebního díla umožňují jeho
funkci  a účel, ke kterému je určeno. Takováto zařízení a předměty musí
být  se  stavebním  dílem  pevně spojena a nelze je demontovat, aniž by
došlo  ke znehodnocení funkce a účelu stavebního díla, a jsou zpravidla
součástí celkové dodávky stavebního díla.

++++++)  Oplocení  a  vnější  osvětlovací  sítě  budov  a  staveb  jsou
odpisovány samostatně v odpisové skupině 4.

+++++++)  nevztahuje  se na budovy a stavby ze dřeva a plastů uvedené v
odpisové skupině 4.

Příl.2

Postup  při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci z hlediska
daně z příjmů fyzických osob

Při  přechodu  z vedení účetnictví na daňovou evidenci, je v návaznosti
na zvláštní právní předpisy^20) postup pro účely zákona tento:

1.  Pohledávky  a  závazky  za  kalendářní  (hospodářský)  rok,  v němž
poplatník  vedl  účetnictví, které budou proplaceny v kalendářním roce,
ve  kterém  poplatník vede daňovou evidenci, se vyloučí ze základu daně
kalendářního roku, ve kterém poplatník vede daňovou evidenci, a to

a) závazky zvýší základ daně,

b) pohledávky sníží základ daně.
Tento  postup  se  nevztahuje  na příjmy, které jsou od daně osvobozeny
nebo  se  nezahrnují  do  základu daně nebo nejsou předmětem daně, a na
výdaje, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

2.  Stav  zásob  a  cenin  za  kalendářní  (hospodářský) rok, ve kterém
poplatník  vedl  účetnictví,  sníží  základ daně z příjmů v kalendářním
roce, ve kterém poplatník vede daňovou evidenci.

3.  Zůstatky  účtů  časového  rozlišení v aktivech rozvahy a poskytnuté
zálohy,  s  výjimkou nájemného při finančním pronájmu s následnou koupí
najatého  hmotného  majetku  a  s  výjimkou  záloh na pořízení hmotného
majetku  vymezeného  v  § 26, základ daně v kalendářním roce, ve kterém
poplatník  zahájí vedení daňové evidence, sníží. Zůstatky účtů časového
rozlišení v pasivech rozvahy a přijaté zálohy základ daně v kalendářním
roce,  ve  kterém  poplatník  zahájí  vedení  daňové  evidence,  zvýší.
Zůstatky  účtů opravných položek k pohledávkám, vytvořeným podle zákona
o  rezervách^22a)  základ  daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník
zahájí vedení daňové evidence, zvýší. Zůstatky dohadných účtů pasivních
základ  daně  v  kalendářním  roce,  ve  kterém poplatník zahájí vedení
daňové evidence, zvýší. Zůstatky dohadných účtů aktivních základ daně v
kalendářním  roce,  ve  kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence,
sníží.

Příl.3

Postup  při  přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví z hlediska
daně z příjmů fyzických osob

Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví, je v návaznosti na
zvláštní právní předpisy^20) postup pro účely tohoto zákona tento:

1.  Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení
účetnictví, zvýší o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s
výjimkou  záloh  na  hmotný  majetek,  hodnotu pohledávek, které by při
úhradě byly zdanitelným příjmem.

2.  Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení
účetnictví,  sníží o hodnotu přijatých záloh, hodnotu závazků, které by
při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto
postupu  hodnotou  závazku  hodnota  bez daně z přidané hodnoty; byl-li
uplatněn  odpočet daně z přidané hodnoty, hodnotou pohledávky se rozumí
hodnota bez daně z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na
výstupu.  Základ  daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno
vedení  účetnictví,  nezvýší  o hodnotu pohledávek, které by při úhradě
byly zdanitelným příjmem, jedná-li se o pohledávky, které v době vedení
daňové evidence byly za dlužníkem uvedeným v § 24 odst. 2 písm. y).

Vybraná ustanovení novel

Čl.II zák. 492/2000 Sb.

1.  Pro  daňové  povinnosti za léta 1993 až 2000 platí dosavadní právní
předpisy.  Ustanovení  článku  I  tohoto  zákona  se použijí poprvé pro
zdaňovací  období  roku  2001, vyjma bodů 90 (§ 15 odst. 12), 148 [§ 24
odst.  2  písm.  zj)],  238,  247,  253  a  254,  které, pokud upravují
uplatnění  nároku  na  odpočet  příspěvků  na  penzijní připojištění se
státním  příspěvkem  ze  základu  daně, se poprvé použijí pro zdaňovací
období roku 2000, s výjimkou dále uvedenou.

2.  Pro nehmotný majetek evidovaný v majetku poplatníka do 31. prosince
2000  se  použije  zákon  č.  586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
platném  do  31.  prosince  2000,  a  to  až do doby vyřazení z majetku
poplatníka.

3.  U  smlouvy  o pronájmu movitých a nemovitých věcí zároveň, sjednané
před  1.  lednem 2001, podle které za podmínek uvedených v § 28 odst. 2
zákona  č.  586/1992  Sb.,  o  daních z příjmů, ve znění platném do 31.
prosince   2000,  uplatňuje  daňové  odpisy  nájemce,  může  nájemce  v
odpisování  pokračovat  za  stejných  podmínek až do sjednaného termínu
ukončení smlouvy, nejpozději do 31. prosince 2005. U nájemce, který měl
rozdíl  závazků a hodnoty vráceného majetku státnímu podniku zemědělské
prvovýroby  osvobozen  od  daně  z  příjmů  podle § 19 odst. 1 písm. p)
zákona  č.  586/1992  Sb.,  o  daních z příjmů, ve znění platném do 31.
prosince  2000,  zůstává  osvobození zachováno při splnění podmínek pro
odpisování,  až  do  sjednaného termínu ukončení smlouvy, nejpozději do
31. prosince 2005.

4.  Objekty  hrazení  a  úpravy  bystřin, lesnicko-technické meliorace,
ložiska  nerostných  surovin  evidovaná  v  majetku  poplatníka před 1.
lednem   1997,  měřické  značky,  signály  a  jiná  zařízení  vybraných
geodetických  bodů a tiskové podklady státních mapových děl evidované v
majetku  poplatníka  před 1. lednem 2001 jsou vyloučeny z odpisování až
do jejich vyřazení z majetku poplatníka.

5.  Při  prodeji majetkových podílů na zahraničních právnických osobách
nabytých  poplatníky  se  sídlem  na  území  České  republiky (bývalými
podniky  zahraničního  obchodu)  do  konce  roku  1990 je ve zdaňovacím
období 2001 a 2002 cena pořízení těchto majetkových podílů nákladem bez
ohledu na výši příjmu z jejich prodeje.

6.  Pro poplatníky vzniklé do 31. prosince 2000 se použije ustanovení §
25  odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném
do 31. prosince 2000.

7.  Poplatník  účtující  v soustavě podvojného účetnictví může počínaje
zdaňovacím  obdobím  1995  uplatnit  jako  výdaj  (náklad) na dosažení,
zajištění  a udržení příjmů ročně nejvýše 10 %, ve zdaňovacích obdobích
1998  až  2000  včetně  ročně  nejvýše  20  %  a počínaje rokem 2001 za
zdaňovací  období  nejvýše  20  % z neuhrazené části hodnoty pohledávky
nebo  ceny  pořízení  u  pohledávky  nabyté postoupením, u nichž termín
splatnosti nastal do konce roku 1994, s výjimkou pohledávek uvedených v
§  24  odst. 2 písm. y) bodech 1 a 2 a počínaje zdaňovacím obdobím 1998
též  s  výjimkou  pohledávek uvedených v předposlední větě § 24 odst. 2
písm.  y). Celkově lze uplatnit jako výdaj (náklad) nejvýše neuhrazenou
část   hodnoty   pohledávky   nebo   cenu  pořízení  pohledávky  nabyté
postoupením.   Obdobně   lze  postupovat  i  u  celého  souboru  těchto
pohledávek. Toto ustanovení nelze uplatnit u pohledávek vzniklých

a) za společníky, akcionáři, členy družstev za upsaný vlastní kapitál,

b)  mezi  ekonomicky nebo personálně spojenými osobami. Ekonomicky nebo
personálně  spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí
přímo  nebo  nepřímo  na  vedení,  kontrole nebo jmění druhé osoby nebo
jestliže  se  shodné  právnické  nebo  fyzické osoby přímo nebo nepřímo
podílejí  na  vedení, kontrole nebo jmění obou osob. Účastí na kontrole
či  jmění  se  rozumí  vlastnictví  více  než  25 % podílu na základním
kapitálu  nebo  podílu s hlasovacím právem; podíl na základním kapitálu
nebo  podíl  s  hlasovacím  právem ve zdaňovacím období se stanoví jako
podíl  součtu  stavů  k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve
zdaňovacím období,

c) mezi osobami blízkými,^20c)

d) z titulu úvěrů a půjček nebo ručení za ně a z titulu záloh, nebo

e) podle zvláštního právního předpisu.^15b)
Poplatník,  u něhož došlo k přechodu z účtování v soustavě jednoduchého
účetnictví  na  účtování  v  soustavě  podvojného  účetnictví,  může ve
zdaňovacím  období,  ve kterém účtuje v soustavě podvojného účetnictví,
uplatnit  jako  výdaj  (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů
podle   tohoto   ustanovení  násobek  10  %  neuhrazené  části  hodnoty
pohledávky  nebo  ceny  pořízení  pohledávky nabyté postoupením a počtu
let,  které uplynuly od roku 1995 včetně do konce roku 1997, a počínaje
zdaňovacím  obdobím  1998 nejvýše násobek 20 % neuhrazené části hodnoty
pohledávky  nebo  ceny  pořízení  pohledávky nabyté postoupením a počtu
let,  které  uplynuly od roku 1998 včetně do konce roku předcházejícího
roku,  v  němž  došlo  k  přechodu  na  účtování  v soustavě podvojného
účetnictví.  Obdobně  postupuje  poplatník při ukončení podnikatelské a
jiné  samostatné  výdělečné  činnosti  a  při  ukončení  pronájmu. Toto
ustanovení  se nevztahuje na neuhrazenou část hodnoty pohledávky, která
byla odepsána na vrub hospodářského výsledku.

8. Pro odpisování technického zhodnocení dokončeného na drobném hmotném
investičním  majetku  do 31. prosince 2000 se použije zákon č. 586/1992
Sb.,  o daních z příjmů, ve znění platném do 31. prosince 2000, a to až
do doby jeho vyřazení z majetku poplatníka.

9.  Ustanovení  čl.  I  bodu  106  (§  20 odst. 3) lze uplatnit již pro
zdaňovací období roku 2000.

10.  Sazbu  daně  podle  ustanovení  čl.  I bodu 110 (§ 21 odst. 2) lze
uplatnit již pro zdaňovací období roku 2000.

11.  Plátce  daně,  popř. plátcova pokladna uvede ve zvláštní příloze k
vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků za rok
2000  podávanému  podle  §  69  zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a
poplatků,  ve  znění  pozdějších  předpisů, údaje pro rozpočtové určení
daně podle počtu poplatníků pracujících v obci. Toto vyúčtování daně za
rok 2000 se zvláštní přílohou je plátce daně povinen podat do 20. února
2001 na tiskopise vydaném Ministerstvem financí.

12. Na úrokové příjmy ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky
vzniklé  z  vkladu  věřitele  emitované do 31. prosince 2000 se použije
zákon  č.  586/1992  Sb.,  o  daních  z příjmů, ve znění platném do 31.
prosince 2000.

13.  Ustanovení  čl.  I bodu 220 (§ 38a odst. 2 až 6) se použije poprvé
pro zálohové období začínající po lhůtě pro podání daňového přiznání za
zdaňovací období roku 2000.

§ 34 zák. 117/2001 Sb.

U  poplatníků uvedených v § 17 odst. 3, u kterých byl konkurs prohlášen
do  31.  prosince  2000  a  nebyl  do  tohoto  data zrušen, jsou příjmy
plynoucí  ze zpeněžování konkursní podstaty uskutečněné do 31. prosince
2000  osvobozeny  od  daně.  Při  stanovení  základu  daně za období od
prohlášení  konkursu do 31. prosince 2001 nebo do dne zrušení konkursu,
byl-li  konkurs  zrušen v průběhu roku 2001, se vychází z hospodářského
výsledku  vykázaného  za  období od prohlášení konkursu do 31. prosince
2001 nebo do dne zrušení konkursu, byl-li konkurs zrušen v průběhu roku
2001. Daňová povinnost se stanoví a daňové přiznání podává za období od
prohlášení  konkursu do 31. prosince 2001 nebo do dne zrušení konkursu,
byl-li konkurs zrušen v průběhu roku 2001.

Čl.IV zákona č. 453/2001 Sb.

Přechodná ustanovení k části druhé

Ustanovení  §  35a  odst.  6 a § 35b odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., ve
znění tohoto zákona, se použijí i pro poplatníky, kteří uplatnili nárok
na  slevu na dani přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení
§  35a odst. 4 a 35b odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění tohoto zákona, se použijí i pro poplatníky, kterým bylo vydáno
rozhodnutí  o  příslibu  investičních pobídek podle zvláštního právního
předpisu^67) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Čl.V zákona č. 260/2002

Přechodná ustanovení

1.  Pro  daňové  povinnosti za léta 1993 až 2001 platí dosavadní právní
předpisy.  Ustanovení  článku IV se použijí poprvé pro zdaňovací období
roku 2002.

2.  Rozdíl,  o který úhrn hodnot prodaných cenných papírů převýšil úhrn
příjmů  z jejich prodeje podle § 24 odst. 2 písm. r) zákona č. 586/1992
Sb.,  o  daních  z příjmů, ve znění platném do 31. prosince 2001, který
nebyl  uplatněn  jako  výdaj (náklad) nejdéle za zdaňovací období 2001,
lze  odečíst  od  základu  daně, a to nejdéle ve 3 zdaňovacích obdobích
bezprostředně  následujících  po  vykázání tohoto rozdílu. Obdobně může
tento  rozdíl  nebo  jeho  část, který neuplatnil poplatník zaniklý bez
provedení  likvidace,  odečíst  od  základu daně nástupnická společnost
(družstvo) při přeměně^70) nebo právní nástupce.

3.  Při  prodeji majetkových podílů na zahraničních právnických osobách
nabytých  poplatníky  se  sídlem  na  území  České  republiky (bývalými
podniky  zahraničního  obchodu)  do  konce  roku  1990 je ve zdaňovacím
období  2002  pořizovací  cena  těchto  majetkových podílů nákladem bez
ohledu na výši příjmu z jejich prodeje.

Čl.XVI zákona č. 308/2002 Sb.

Přechodná ustanovení

1.  Ustanovení čl. XV lze použít již ve zdaňovacím období začínajícím v
kalendářním roce 2001.

2.  Ustanovení  čl.  XV  lze  přiměřeně  použít  pro  nehmotný  majetek
evidovaný v majetku do 31. prosince 2000.

Čl.II zákona č. 575/2002 Sb.

Přechodná ustanovení

1.  Ustanovení  čl.  I  lze  použít  poprvé  za zdaňovací období, které
započalo v roce 2002.

2.  Základ daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2002 a 2003
snížený  podle  § 15 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve  znění  zákona  č.  35/1993  Sb.,  zákona č. 157/1993 Sb., zákona č.
323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č.
117/2001 Sb. a zákona č. 483/2001 Sb., lze v případě poskytnutí darů na
financování  odstraňování  následků povodní a záplav, ke kterým došlo v
roce  2002 na území České republiky, snížit o dalších 10 %. V úhrnu lze
snížit  základ  daně  za  jednotlivé  zdaňovací  období  o hodnotu darů
nejvýše  o 20 % při splnění podmínek uvedených v § 15 odst. 8 zákona č.
586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

3. Základ daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období započaté v
roce  2002 a 2003 snížený podle § 20 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., ve
znění  zákona  č.  259/1994  Sb.,  zákona  č.  333/1998  Sb., zákona č.
340/2000  Sb.,  zákona  č. 492/2000 Sb. a zákona č. 483/2001 Sb., lze v
případě  poskytnutí darů na financování odstraňování následků povodní a
záplav,  ke kterým došlo v roce 2002 na území České republiky, snížit o
dalších  5  %.  V  úhrnu lze snížit základ daně za jednotlivé zdaňovací
období o hodnotu darů nejvýše o 10 % při splnění podmínek uvedených v §
20 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Čl.II zákona č. 438/2003 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2003 a zdaňovací období, které
započalo  v  roce  2003,  platí dosavadní právní předpisy, nestanoví-li
tento  zákon  jinak.  Ustanovení  čl. I se použijí poprvé pro zdaňovací
období,  které započalo v roce 2004, s výjimkou ustanovení bodů 10, 15,
72,  139,  189,  214,  232,  251,  269, 272, 283, 288, která se použijí
poprvé  pro  zdaňovací  období,  které  započne  v roce, v němž vstoupí
smlouva  o  přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, a s
výjimkou bodů 104, 105 a 106, které se použijí v souladu s § 21 odst. 5
zákona  č.  586/1992  Sb.,  ve  znění zákona č. 492/2000 Sb. a ve znění
tohoto zákona.

2.  Ustanovení  §  3 odst. 4 písm. d) a § 18 odst. 2 písm. d) zákona č.
586/1992  Sb.,  ve  znění tohoto zákona, se použije poprvé za zdaňovací
období, které započalo v roce 2003.

3.  Poplatník  uvedený v § 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č.
157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č.
87/1995  Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č.
151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č.
227/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č.
340/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., který do konce roku 2003 účtoval
v soustavě jednoduchého účetnictví a od roku 2004 vede účetnictví, bude
postupovat  podle  § 23 odst. 14 a přílohy č. 3 zákona č. 586/1992 Sb.,
ve znění tohoto zákona, a podle bodu 5 obdobně.

4.  Poplatník  uvedený v § 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č.
157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č.
87/1995  Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č.
151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č.
227/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č.
340/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., který do konce roku 2003 účtoval
v  soustavě jednoduchého účetnictví a od roku 2004 nepovede účetnictví,
bude  postupovat  podle  §  7b  zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto
zákona.

5.  Poplatník,  který vede účetnictví, může počínaje zdaňovacím obdobím
1995  uplatnit  jako  výdaj  (náklad)  na dosažení, zajištění a udržení
příjmů  ročně nejvýše 10 %, ve zdaňovacích obdobích 1998 až 2000 včetně
ročně nejvýše 20 % a počínaje rokem 2001 za zdaňovací období nejvýše 20
% z neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení u pohledávky
nabyté  postoupením,  u  nichž  termín  splatnosti nastal do konce roku
1994,  s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) bodech 1
a 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném pro zdaňovací období 1994,
a  počínaje zdaňovacím obdobím 1998 též s výjimkou pohledávek uvedených
v  předposlední  větě  § 24 odst. 2 písm. y) zákona č. 586/1992 Sb., ve
znění  účinném  pro  zdaňovací  období  1998. Celkově lze uplatnit jako
výdaj  (náklad)  nejvýše  neuhrazenou část hodnoty pohledávky nebo cenu
pořízení  pohledávky  nabyté  postoupením.  Obdobně  lze postupovat i u
celého  souboru  těchto  pohledávek.  Toto  ustanovení nelze uplatnit u
pohledávek vzniklých

a) za společníky, akcionáři, členy družstev za upsaný vlastní kapitál,

b)  mezi  ekonomicky nebo personálně spojenými osobami. Ekonomicky nebo
personálně  spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí
přímo  nebo  nepřímo  na  vedení,  kontrole nebo jmění druhé osoby nebo
jestliže  se  shodné  právnické  nebo  fyzické osoby přímo nebo nepřímo
podílejí  na  vedení, kontrole nebo jmění obou osob. Účastí na kontrole
či  jmění  se  rozumí  vlastnictví  více  než  25 % podílu na základním
kapitálu  nebo  podílu s hlasovacím právem; podíl na základním kapitálu
nebo  podíl  s  hlasovacím  právem ve zdaňovacím období se stanoví jako
podíl  součtu  stavů  k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve
zdaňovacím období,

c) mezi osobami blízkými,

d) z titulu úvěrů a půjček nebo ručení za ně a z titulu záloh, nebo

e) podle zvláštního právního předpisu.
Poplatník,  u něhož došlo k přechodu z vedení daňové evidence na vedení
účetnictví,  může  ve  zdaňovacím  období,  ve  kterém vede účetnictví,
uplatnit  jako  výdaj  (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů
podle   tohoto   ustanovení  násobek  10  %  neuhrazené  části  hodnoty
pohledávky  nebo  ceny  pořízení  pohledávky nabyté postoupením a počtu
let,  které uplynuly od roku 1995 včetně do konce roku 1997, a počínaje
zdaňovacím  obdobím  1998 nejvýše násobek 20 % neuhrazené části hodnoty
pohledávky  nebo  ceny  pořízení  pohledávky nabyté postoupením a počtu
let,  které  uplynuly od roku 1998 včetně do konce roku předcházejícího
roku,  v  němž  došlo  k  přechodu  na  účtování v soustavě účetnictví.
Obdobně   postupuje   poplatník   při  ukončení  podnikatelské  a  jiné
samostatné  výdělečné činnosti a při ukončení pronájmu. Toto ustanovení
se  nevztahuje  na  neuhrazenou  část  hodnoty  pohledávky,  která byla
odepsána na vrub hospodářského výsledku.

6.  Ustanovení  § 7c zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se
použije  poprvé  za zdaňovací období 2004, s tím, že se bude postupovat
podle  všeobecného  vyměřovacího  základu  a  přepočítacího koeficientu
stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění do 30. září
2003.

7.  Poplatník uvedený v § 17 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č.
259/1994  Sb.  a  zákona  č. 492/2000 Sb., který není založen za účelem
podnikání  a  který k 31. prosinci 2003 účtoval v soustavě jednoduchého
účetnictví a od roku 2004 vede účetnictví, zvýší výsledek hospodaření o
hodnotu  zásob  a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na
hmotný a nehmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly
zdanitelným  příjmem,  a  současně sníží výsledek hospodaření o hodnotu
přijatých  záloh,  hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na
dosažení, zajištění a udržení příjmů, zjištěných k 31. prosinci 2003, a
to  jednorázově  za  zdaňovací období roku 2004 nebo postupně v průběhu
nejvýše 3 zdaňovacích období.

8.  Poplatník uvedený v § 17 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č.
259/1994  Sb.  a  zákona  č. 492/2000 Sb., který není založen za účelem
podnikání  a  který  k  31.  prosinci  2004  bude  účtovat  v  soustavě
jednoduchého  účetnictví podle předpisů platných do 31. prosince 2003 a
od  roku  2005  povede účetnictví, zvýší výsledek hospodaření o hodnotu
zásob  a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný a
nehmotný   majetek,  hodnotu  pohledávek,  které  by  při  úhradě  byly
zdanitelným  příjmem,  a  současně sníží výsledek hospodaření o hodnotu
přijatých  záloh,  hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na
dosažení, zajištění a udržení příjmů, zjištěných k 31. prosinci 2004, a
to  jednorázově  za  zdaňovací období roku 2005 nebo postupně v průběhu
nejvýše  3  zdaňovacích období. Tento poplatník se pro zdaňovací období
roku  2004  považuje  pro účely zákona o daních z příjmů za poplatníka,
který nevede účetnictví.

9.  Osvobození  příjmů  podle  §  19  odst. 1 písm. c) bodu 2 zákona č.
586/1992  Sb.,  ve  znění  tohoto  zákona,  lze  použít i ve zdaňovacím
období, které započalo v roce 2003.

10. Osvobození příjmů podle § 19 odst. 1 písm. zf), zg) a zj) zákona č.
586/1992  Sb.,  ve znění tohoto zákona, se použije na příjmy, o jejichž
výplatě  rozhodla valná hromada nebo jiný orgán, který o výplatě těchto
příjmů  rozhoduje,  poté,  kdy  vstoupí  smlouva  o  přistoupení  České
republiky  k  Evropské  unii  v  platnost. Osvobození příjmů podle § 19
odst. 1 písm. zh) a zi) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona,
se  použije  pro  zisk,  jehož  převod  měl být v souladu se smlouvou o
převodu  zisku  proveden,  nebo  pro  vyrovnání,  na  které vznikl mimo
stojícímu  společníkovi  nárok  poté, kdy vstoupí smlouva o přistoupení
České republiky k Evropské unii v platnost.

11. Ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z
příjmů,  ve  znění  čl. I tohoto zákona, se použije poprvé za zdaňovací
období  nebo období, za něž se podává daňové přiznání, které započalo v
roce  2005.  Pro  zdaňovací  období,  které  započne  v  roce  2004, se
ustanovení  §  25  odst.  1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z
příjmů,  použije  ve  znění  účinném  k  31.  prosinci  2003,  a  obsah
legislativní zkratky „úvěry a půjčky“ v § 25 odst. 1 písm. w) zákona č.
586/1992  Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 149/1995 Sb.,
zákona  č.  168/1998  Sb.  a  zákona  č. 492/2000 Sb., se pro zdaňovací
období,  které  započne  v  roce  2004,  použije pouze pro účely tohoto
ustanovení.

12.  Mimořádné  náklady  a  výnosy  vzniklé  k  prvnímu dni zdaňovacího
období,  které  započalo  v roce 2004, z důvodu změny metody účtování o
změně  reálné  hodnoty  (oceňovacím  rozdílu)  cenného  papíru  a změny
ocenění ekvivalencí (protihodnotou) se nezahrnují do základu daně. Toto
se  nevztahuje  na  změnu  reálné hodnoty dluhopisu, podílového listu a
cenného papíru představujícího účast na základním kapitálu investičního
fondu.

13.  Mimořádné  náklady  a  výnosy  vzniklé  k  prvnímu dni zdaňovacího
období,  které  započalo  v roce 2004, z důvodu změny metody účtování o
změně reálné hodnoty (oceňovacím rozdílu) u pohledávek, které poplatník
nabyl a určil k obchodování, se nezahrnují do základu daně.

14.  Pro  aktivní i pasivní opravnou položku vytvořenou do 31. prosince
2002  k  souboru majetku nabytému koupí se použije až do jejího úplného
odepsání  zákon  č.  586/1992  Sb.,  ve  znění zákona č. 492/2000 Sb. a
zákona č. 260/2002 Sb.

15.  Pro  aktivní  a  pasivní opravnou položku evidovanou do konce roku
2003  v  majetku  poplatníka uvedeného v § 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve
znění  zákona  č.  157/1993  Sb.,  zákona  č.  323/1993  Sb., zákona č.
259/1994  Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č.
248/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č.
210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č.
241/2000  Sb.,  zákona  č. 340/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., který
byl  do  konce  zdaňovacího  období  2003  účetní  jednotkou účtující v
soustavě  jednoduchého účetnictví, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve
znění  platném do 31. prosince 2003, a to až do doby jejího zahrnutí do
základu daně.

16.  Ustanovení  §  23 odst. 15 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto
zákona,  se  použije  i  na  kladný  nebo  záporný rozdíl mezi oceněním
podniku  nebo  části  podniku,  tvořící samostatnou organizační složku,
nabytého  koupí  do  31.  prosince  2003  a  souhrnem jeho individuálně
přeceněných  složek  majetku  sníženým  o  převzaté závazky (goodwill),
avšak  tento  kladný  nebo  záporný  rozdíl  se snižuje o účetní odpisy
uplatněné  do  31.  prosince  2003 a doba 180 měsíců se snižuje o počet
měsíců,  po  které byl tento rozdíl odpisován ve zdaňovacím období 2003
nebo  ve  zdaňovacím  období  započatém  v  roce  2003 podle zvláštních
právních předpisů upravujících účetnictví.

17. Převzetí daňové ztráty podle § 23a odst. 5 písm. b) a § 23c odst. 8
písm.  b)  zákona  č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, lze provést
poprvé  u daňové ztráty vyměřené za zdaňovací období, ve kterém vstoupí
smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

18.  Poplatky,  které  nebyly  podle  §  24 odst. 2 písm. ch) zákona č.
586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 149/1995 Sb. a
zákona  č.  492/2000  Sb.,  výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a
udržení zdanitelných příjmů v předchozích zdaňovacích obdobích z důvodu
jejich  nezaplacení,  jsou  výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a
udržení  zdanitelných  příjmů  v  tom zdaňovacím období, ve kterém jsou
zaplaceny.

19.  Ustanovení  § 24 odst. 2 písm. y) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění
tohoto zákona, se použije poprvé pro pohledávky vzniklé po 31. prosinci
2003. Pro pohledávky vzniklé do 31. prosince 2003 se použije ustanovení
§  24  odst. 2 písm. y) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31.
prosince 2003.

20.  Náklady  na  deriváty a výnosy z derivátů podle § 24 odst. 2 písm.
zg)  zákona  č.  586/1992  Sb.,  ve  znění tohoto zákona, zahrnují také
mimořádné  náklady  a  výnosy  vzniklé z důvodu změny metody účtování o
derivátech, k níž došlo v účetním období, které započalo v roce 2004.

21.  Úroky  z  úvěrů a půjček poskytnutých zahraničními věřiteli, které
nebyly  podle  §  24 odst. 2 písm. zi) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění
zákona  č.  492/2000  Sb.,  výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a
udržení  zdanitelných  příjmů poplatníka nebo jeho právního nástupce ve
zdaňovacích  obdobích  2001  až  2003 z důvodu jejich nezaplacení, jsou
výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů
poplatníka  nebo  jeho  právního  nástupce  v tom zdaňovacím období, ve
kterém budou zaplaceny.

22.  Pro  účely  odpisování a uplatnění nájemného u osobního automobilu
kategorie  M1,  s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem
silniční  motorové  dopravy  nebo  provozovatelem taxislužby na základě
vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební, který byl do
dne  předcházejícímu  dni vyhlášení tohoto zákona evidován u poplatníka
nebo  najat  podle  smlouvy  o finančním pronájmu s následnou koupí, se
použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 2003.

23.  Ustanovení  §  24 odst. 11 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto
zákona,  se  poprvé  použije  u  přeměn,  jejichž  rozhodný den nastane
počínaje 1. lednem 2004.

24. Pro poplatníky vzniklé do 31. prosince 2003 se použije ustanovení §
25 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb.

25. Ustanovení § 32a zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se
použije poprvé u nehmotného majetku zaevidovaného do majetku poplatníka
ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2004.

26.  Nájemce movitých a nemovitých věcí zároveň, který uplatňuje odpisy
v  základu  daně  podle čl. II bodu 3 zákona č. 492/2000 Sb., kterým se
mění  zákon  č.  586/1992  Sb.,  o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů, a některé další zákony, postupuje ve zdaňovacím období, které
započalo  v  roce  2004  a  2005 podle § 32b zákona č. 586/1992 Sb., ve
znění tohoto zákona.

27.  Pro uplatnění odpočtu daňové ztráty, která vznikla a byla vyměřena
za  zdaňovací období započaté v roce 2003 a předchozí zdaňovací období,
se  použije  ustanovení  §  34 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění
platném do 31. prosince 2003.

28.  Ustanovení  čl.  I  bodů  23,  53, 122, 246, 250, 253, 262, 263 se
použijí  poprvé  u  úrokových  příjmů,  u nichž by povinnost srazit daň
podle  zákona  č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 210/1997 Sb., zákona
č.  72/2000  Sb.,  zákona  č.  492/2000  Sb.  a zákona č. 453/2001 Sb.,
nastala počínaje 1. lednem 2004.

29. Slevu na dani podle § 35 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z
příjmů,  ve znění platném do 31. prosince 2003, lze uplatnit nejpozději
za zdaňovací období, které započalo v roce 2003, a za období, za něž se
podává daňové přiznání a započalo v roce 2003.

30.  Daň z úrokových příjmů uvedených v § 36 odst. 6 zákona č. 586/1992
Sb.,  ve  znění  zákona  č. 492/2000 Sb., u níž povinnost plátce srazit
nastala  v  průběhu roku 2003, se započte na celkovou daňovou povinnost
za  podmínek  stanovených  zákonem  č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č.
492/2000 Sb., ve zdaňovacím období nebo v období, za které je povinnost
podat  daňové  přiznání  podle  §  38m zákona č. 586/1992 Sb., ve znění
tohoto  zákona,  které  započalo  v  roce  2003. Obdobně se postupuje v
případě,  kdy  nelze  sraženou  daň nebo její část započíst na celkovou
daňovou  povinnost  proto,  že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve
výši  nula  nebo  vykázal  daňovou  ztrátu  anebo  jeho  celková daňová
povinnost je nižší než daň sražená.

31.  Ustanovení  § 38na zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona,
se  použije  poprvé  u  poplatníka,  u něhož došlo k podstatné změně ve
zdaňovacím období, které započalo v roce 2004.

32. Při stanovení základu daně za zdaňovací období započaté v roce 2003
může  poplatník,  který  je  podnikatelem  účtujícím  podle vyhlášky č.
500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991
Sb.,  o  účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky,
které  jsou  podnikateli  účtujícími  v soustavě účetnictví, nebo podle
vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní
jednotky, které jsou pojišťovnami, vyloučit kladný rozdíl mezi výnosy a
náklady  vzniklými  přepočtem  dluhových  cenných  papírů se splatností
delší  než  12  měsíců  držených  do  splatnosti,  závazků a pohledávek
vyjádřených  v cizí měně na českou měnu ke konci rozvahového dne nebo k
jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje podle § 24 odst. 2
písm.  b)  zákona  č.  563/1991  Sb.,  o účetnictví, ve znění zákona č.
353/2001 Sb., (dále jen „nerealizované kursové zisky“).

33.  Poplatník,  který  vyloučil podle předchozího bodu ze základu daně
nerealizované  kursové  zisky,  je  povinen zvýšit základ daně ve třech
zdaňovacích   obdobích,  nebo  obdobích,  za  něž  je  podáváno  daňové
přiznání,   bezprostředně  následujících  po  období,  ve  kterém  byly
nerealizované  kursové  zisky  podle předchozího bodu vyloučeny, a to v
prvním  období  nejméně  o  jednu  třetinu,  ve druhém období nejméně o
polovinu  zbývající  částky  a  ve  třetím  období  o zbývající částku.
Poplatník,   kterému   vznikla  povinnost  podat  daňové  přiznání  při
prohlášení   konkurzu,   zrušení,  sloučení,  ukončení  nebo  přerušení
činnosti,  zvýší  základ  daně  o zbývající část částky vyloučené podle
předchozího bodu.

Čl.VI zákona č. 47/2004 Sb.

Přechodné ustanovení

Ustanovení  §  15 odst. 13 a 15, § 19 odst. 1 a § 21 odst. 2 a 3 zákona
č.  586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění tohoto zákona, se použije
poprvé za zdaňovací období, které započalo v roce 2004.

Čl.V zákona č. 280/2004 Sb.

Přechodná ustanovení

1.  Ustanovení  čl.  IV  bodů 2, 4 až 27 se použijí poprvé za zdaňovací
období, které započalo v roce 2004.

2. Ustanovení § 35a odst. 1 písm. a) a § 35b odst. 2 písm. a) zákona č.
586/1992  Sb.,  o daních z příjmů, ve znění čl. I bodů 235 a 240 zákona
č.  438/2003  Sb.,  kterým  se  mění  zákon č. 586/1992 Sb., o daních z
příjmů,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  a  některé  další zákony, se
použijí již pro zdaňovací období, které započalo v roce 2004.

3.  Základ daně z příjmů lze snížit za zdaňovací období, které započalo
v  roce  2003,  o  prominutou částku splátek jistiny a úroků z půjček a
úvěrů  poskytnutých Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem,
a.  s.,  k  odstraňování  následků povodňové katastrofy v letech 1997 a
2002.

4.  Ustanovení § 35b odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č.
72/2000  Sb., zákona č. 453/2001 Sb. a zákona č. 19/2004 Sb., se poprvé
použije u poplatníka, kterému byl příslib investiční pobídky poskytnut

a)  na  základě záměru předloženého podle § 3 odst. 1 zákona č. 72/2000
Sb.,  ve znění zákona č. 320/2002 Sb., ke kterému Ministerstvo průmyslu
a  obchodu nepodalo do dne nabytí účinnosti zákona č. 19/2004 Sb. Úřadu
pro  ochranu  hospodářské  soutěže  žádost o povolení výjimky ze zákazu
veřejné podpory, nebo

b)  na  základě záměru předloženého podle § 3 odst. 1 zákona č. 72/2000
Sb. po účinnosti zákona č. 19/2004 Sb.

Čl. XIII zákona č. 359/2004 Sb.

1.  Ustanovení  o neslučitelnosti funkce poslance Evropského parlamentu
podle  §  53  odst. 2 písm. c) a d) zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do
Evropského  parlamentu  a  o změně některých zákonů, se poprvé užijí na
poslance  Evropského parlamentu zvolené v prvních volbách do Evropského
parlamentu v roce 2004.

2.  Ustanovení  částí  druhé  až  jedenácté se poprvé užijí na poslance
Evropského   parlamentu   zvolené   v  prvních  volbách  do  Evropského
parlamentu v roce 2004.

Čl.II zákona č. 669/2004 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2004 a zdaňovací období, které
započalo  v  roce  2004,  platí dosavadní právní předpisy, nestanoví-li
tento  zákon  jinak. Ustanovení čl. I, s výjimkou bodů 46, 47, 49 a 50,
se použijí poprvé pro zdaňovací období, které započalo v roce 2005.

2. Poplatník, uvedený v § 2 zákona č. 586/1992 Sb., který do konce roku
2003  účtoval  v  soustavě  jednoduchého účetnictví a od roku 2004 vede
účetnictví, bude postupovat podle § 23 odst. 14 zákona č. 586/1992 Sb.,
ve znění tohoto zákona.

3. zrušen

4. zrušen

5. zrušen

6. Ustanovení čl. I bodu 51 se použije poprvé na rozdíl, o který výdaje
(náklady)  upravené podle § 23 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném
ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona převyšují příjmy upravené podle §
23   zákona  č.  586/1992  Sb.,  ve  znění  tohoto  zákona  vykázaný  u
jednotlivého  podílového  fondu  za  zdaňovací  období, započaté v roce
2005.

7.  Ustanovení  §  25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění
zákona  č.  438/2003 Sb. se nepoužije na úroky z půjček a úroky z úvěrů
hrazené na základě smluv uzavřených před 1. lednem 2004.

8.  U  nehmotného majetku nabytého vkladem nebo přeměnou,^70) který byl
vkladatelem   nebo   zanikající  obchodní  společností  nebo  družstvem
odpisován  pouze  účetně a tyto odpisy bylo možné uplatňovat podle § 24
odst.  2  písm.  v)  bodu  2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č.
492/2000 Sb. a zákona č. 438/2003 Sb., pokračuje nabyvatel v odpisování
započatém původním vlastníkem.

9.  Pro  uplatnění  nároku  na odpočet podle § 34 odst. 3 a následující
zákona  č.  586/1992  Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2004, který
vznikl  do  konce zdaňovacího období, které započalo v roce 2004, i pro
zánik  tohoto  nároku  na  odpočet,  se použijí ustanovení § 23 odst. 3
písm.  a)  bod  3  a § 34 odst. 3 až 10 a 12 zákona č. 586/1992 Sb., ve
znění účinném do 31. prosince 2004.

10.  Ustanovení  čl.  I bodů 155 až 162 se použijí i u hmotného majetku
evidovaného u poplatníka přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

11. Odpisová skupina 6 uvedená v příloze č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb.,
o  daních z příjmů, ve znění zákona č. 438/2003 Sb. a tohoto zákona, se
nepoužije   pro  hmotný  majetek  zaevidovaný  u  poplatníka  do  konce
zdaňovacího období započatého v roce 2003.

12. Ustanovení § 35 odst. 1 písm. c) a § 39 písm. c) zákona č. 586/1992
Sb.,  o  daních  z  příjmů, ve znění zákona č. 438/2003 Sb. a zákona č.
436/2004  Sb.  se  použijí poprvé za zdaňovací období, které započalo v
roce 2005.

13.  Ustanovení  čl.  I  bodů  69,  73  a 154 lze použít i za zdaňovací
období, které započalo v roce 2004.

14.  Poplatník,  který  postupoval  podle  bodu  32.  Čl.  II Přechodná
ustanovení  zákona  č.  438/2003  Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992
Sb.,  o  daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další
zákony a při stanovení základu daně za zdaňovací období započaté v roce
2003  vyloučil  nerealizované kursové zisky, je povinen zvýšit výsledek
hospodaření  ve  třech  zdaňovacích  obdobích, nebo obdobích, za něž je
podáváno  daňové  přiznání,  bezprostředně  následujících po období, ve
kterém  byl  základ  daně  snížen  o nerealizované kursové zisky a to v
prvním  období  nejméně  o  jednu  třetinu,  ve druhém období nejméně o
polovinu zbývající částky a ve třetím období o zbývající částku. Daňový
subjekt,^28b)  kterému  vznikla  povinnost  podat  daňové  přiznání při
prohlášení  konkurzu,  fúzi, převodu jmění na společníka nebo rozdělení
obchodní  společnosti  nebo  družstva,  změně  právní  formy komanditní
společnosti  na  jinou obchodní společnost nebo družstvo a změně právní
formy  akciové  společnosti  nebo  společnosti s ručením omezeným anebo
družstva  na  veřejnou  obchodní společnost nebo komanditní společnost,
zrušení  s  likvidací,  zrušení  bez likvidace a u fyzických osob i při
ukončení  nebo  přerušení  podnikatelské  činnosti nebo jiné samostatné
výdělečné  činnosti  nebo  pronájmu,  zvýší  v  tomto  daňovém přiznání
výsledek  hospodaření  o zbývající část částky vyloučené podle bodu 32.
Čl.  II  Přechodná  ustanovení  zákona  č. 438/2003 Sb., kterým se mění
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,
a některé další zákony.

15. Poplatník uvedený v § 17 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č.
259/1994  Sb.  a  zákona  č. 492/2000 Sb., který není založen za účelem
podnikání  a  který  k  31.  prosinci  2005  bude  účtovat  v  soustavě
jednoduchého  účetnictví podle předpisů platných do 31. prosince 2003 a
od  roku  2006  povede účetnictví, zvýší výsledek hospodaření o hodnotu
zásob  a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný a
nehmotný   majetek,  hodnotu  pohledávek,  které  by  při  úhradě  byly
zdanitelným  příjmem,  a  současně sníží výsledek hospodaření o hodnotu
přijatých  záloh,  hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na
dosažení, zajištění a udržení příjmů, zjištěných k 31. prosinci 2005, a
to  jednorázově  za  zdaňovací období roku 2006 nebo postupně v průběhu
nejvýše  3  zdaňovacích období. Tento poplatník se pro zdaňovací období
roku  2005  považuje  pro účely zákona o daních z příjmů za poplatníka,
který nevede účetnictví.

16. Poplatník uvedený v § 17 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č.
259/1994  Sb.  a  zákona  č. 492/2000 Sb., který není založen za účelem
podnikání  a  který  k  31.  prosinci  2006  bude  účtovat  v  soustavě
jednoduchého  účetnictví podle předpisů platných do 31. prosince 2003 a
od  roku  2007  povede účetnictví, zvýší výsledek hospodaření o hodnotu
zásob  a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný a
nehmotný   majetek,  hodnotu  pohledávek,  které  by  při  úhradě  byly
zdanitelným  příjmem,  a  současně sníží výsledek hospodaření o hodnotu
přijatých  záloh,  hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na
dosažení, zajištění a udržení příjmů, zjištěných k 31. prosinci 2006, a
to  jednorázově  za  zdaňovací období roku 2007 nebo postupně v průběhu
nejvýše  3  zdaňovacích období. Tento poplatník se pro zdaňovací období
roku  2006  považuje  pro účely zákona o daních z příjmů za poplatníka,
který nevede účetnictví.

17. Ustanovení čl. I zákona bodů 5 a 38 se poprvé použijí pro zdaňovací
období roku 2004.

18.  Ustanovení  §  15  odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto
zákona,  se  použije  poprvé za zdaňovací období, které započalo v roce
2004.

Čl.VII zákona č. 217/2005 Sb.

Od  daně  z  příjmů právnických osob je osvobozena podpora z Vinařského
fondu  poskytnutá  počínaje  1.  lednem 2004 na pořízení nebo technické
zhodnocení  hmotného  majetku,  jen  pokud  byla  o poskytnutou podporu
zároveň snížena jeho vstupní cena.

Čl.II zákona č. 545/2005 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2005 a zdaňovací období, které
započalo  v  roce  2005,  platí dosavadní právní předpisy, nestanoví-li
tento  zákon dále jinak. Ustanovení čl. I, s výjimkou bodů 42, 99, 100,
167,  168 a 169, se použijí poprvé pro zdaňovací období, které započalo
v roce 2006.

2.  U  příjmu  z  úrokového  výnosu  z  hypotečních  zástavních  listů,
emitovaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon
č.  586/1992  Sb.,  ve  znění  platném  do  dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.

3.  Ustanovení  čl.  I  bodu 157 se použije pouze na smlouvy o úvěru na
financování bytové potřeby uzavřené po 1. lednu 2006.

4.  Ustanovení čl. I bodu 42 se použije na osvobození příjmů podle § 19
odst. 1 písm. ze), zf) a zi) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č.
47/2004  Sb.  a  zákona  č.  669/2004  Sb.,  o jejichž výplatě rozhodla
počínaje  1. lednem 2006 valná hromada nebo jiný orgán, který o výplatě
těchto příjmů rozhoduje.

5.  Úroky z dluhopisů, vkladních listů, vkladových certifikátů a vkladů
jim  na  roveň postaveným a ze směnek, jejichž vydáním získává směnečný
dlužník  peněžní  prostředky plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 zákona
č.  586/1992  Sb.,  ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993
Sb.,  zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 149/1995
Sb.,  zákona  č.  248/1995  Sb. a zákona č. 151/1997 Sb., ve zdaňovacím
období započatém v roce 2004, které nebyly podle § 24 odst. 2 písm. zi)
zákona  č.  586/1992  Sb.,  ve  znění  zákona  č. 438/2003 Sb., výdajem
(nákladem)  na  dosažení,  zajištění  a  udržení  zdanitelných příjmů z
důvodu  jejich  nezaplacení, mohou být uplatněny jako výdaj (náklad) na
dosažení,  zajištění  a  udržení  zdanitelných  příjmů v tom zdaňovacím
období, ve kterém budou zaplaceny.

6. Ustanovení § 23a odst. 5 písm. c) a § 23c odst. 8 písm. c) zákona č.
586/1992  Sb.,  ve  znění  účinném do 31. prosince 2004, se použije pro
uplatnění  nároku na odpočet i na jeho zánik podle § 34 odst. 3 a násl.
zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2004.

7.  Ustanovení  čl. I bodů 2, 6, 9, 24, 25, 31, 38, 53, 58, 79, 82, 85,
86 a 90 se použijí i pro zdaňovací období, které započalo v roce 2005.

8.  Rozdíl,  o který úhrn výdajů (nákladů) na deriváty byl za zdaňovací
období  vyšší  než  úhrn příjmů (výnosů) z derivátů, podle § 24 odst. 2
písm.  zg)  zákona  č.  586/1992  Sb., ve znění účinném do 31. prosince
2005,  který  nebyl  uplatněn  jako výdaj (náklad) nejdéle za zdaňovací
období  započaté v roce 2005, lze odečíst od základu daně, a to nejdéle
ve  3  zdaňovacích  obdobích  nebo  obdobích, za něž je podáváno daňové
přiznání,  bezprostředně  následujících po vykázání tohoto rozdílu. Při
zániku  poplatníka  bez provedení likvidace může tento rozdíl nebo jeho
část,  který  neuplatnil  poplatník  zaniklý  bez  provedení likvidace,
uplatnit  jako  výdaj  (náklad)  nástupnická  společnost (družstvo) při
přeměně   nebo  právní  nástupce  poplatníka  zaniklého  bez  provedení
likvidace  za  stejných  podmínek,  jako  by  k  zániku  bez  provedení
likvidace nedošlo.

9.  U hmotného majetku, který je předmětem smlouvy o finančním pronájmu
s   následnou   koupí  najatého  hmotného  majetku  uzavřené  do  konce
zdaňovacího období započatého v roce 2004, se pro účely ustanovení § 24
odst.  4  písm.  a),  §  24  odst.  4 písm. b) a § 30 odst. 4 zákona č.
586/1992  Sb.,  ve znění zákona č. 492/2000 Sb. použije doba odpisování
platná v době uzavření smlouvy.

10.  Ustanovení  §  38na  zákona  č.  586/1992  Sb., ve znění zákona č.
669/2004  Sb. se poprvé použije u poplatníka, u něhož došlo k podstatné
změně  ve  zdaňovacím  období,  které započalo v roce 2004, pro přeměny
obchodních  společností nebo družstev s rozhodným dnem od 1. ledna 2004
a pro převody podniků účinné od 1. ledna 2004.

11.  Ustanovení § 38na zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí  účinnosti tohoto zákona se poprvé použije u poplatníka, u něhož
došlo  k  podstatné  změně  ve zdaňovacím období, které započalo v roce
2004, pro přeměny obchodních společností nebo družstev s rozhodným dnem
od 1. ledna 2004 a pro převody podniků účinné od 1. ledna 2004.

12.  Ustanovení § 23d odst. 3 ve znění platném ode dne účinnosti tohoto
zákona  se  použije i na převod podílu v přijímající společnosti, který
převádějící   společnost   získala   za   převedený  podnik  nebo  jeho
samostatnou  část, nebo části podílu odpovídající zvýšení jejího vkladu
do  základního  kapitálu  přijímající  společnosti,  kterou  získala za
převedený  podnik  nebo  jeho samostatnou část, pokud k převodu podniku
nebo jeho samostatné části došlo přede dnem účinnosti tohoto zákona.

13.  Nájemce movitých a nemovitých věcí zároveň, který uplatňuje odpisy
v základu daně podle článku II bodu 3 zákona č. 492/2000 Sb., kterým se
mění  zákon  č.  586/1992  Sb.,  o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů, a některé další zákony, může § 32b zákona č. 586/1992 Sb., ve
znění tohoto zákona, použít pro zdaňovací období započaté v roce 2005.

Čl.IV zákona č. 552/2005 Sb.

Přechodné ustanovení k čl. III

Ustanovení  čl.  III  tohoto  zákona  se  použijí  poprvé pro zdaňovací
období, které započalo v roce 2006.

Čl.XXI zákona č. 56/2006 Sb.

Přechodná ustanovení

1.  Ustanovení  čl.  XX  bodů 2 až 11 lze použít i za zdaňovací období,
které započalo v roce 2005.

2.  Ustanovení  §  19 odst. 1 písm. l) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění
zákona  č.  545/2005  Sb., se poprvé použije za zdaňovací období, které
započalo v roce 2006.

3. Nájemce movitých a nemovitých věcí zároveň, který uplatňuje odpisy v
základu  daně  podle článku II bodu 3 zákona č. 492/2000 Sb., kterým se
mění  zákon  č.  586/1992  Sb.,  o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů, a některé další zákony, postupuje ve zdaňovacím období, které
započalo  v  roce  2005,  podle  § 24 odst. 2 písm. h) bodu 1 zákona č.
586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona.

4.  Pokud  poplatník použil ustanovení § 23 odst. 17 zákona č. 586/1992
Sb.,  ve  znění  zákona  č.  545/2005  Sb.,  za zdaňovací období, které
započalo  v  roce 2005, nemůže použít ustanovení § 24 odst. 2 písm. zg)
zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 438/2003 Sb.

5.  Ustanovení § 32a odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č.
545/2005  Sb.,  se  použije  již pro zdaňovací období, které započalo v
roce 2005.

6.  Ustanovení § 34 odst. 7 a 8 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona
č.  545/2005  Sb.,  lze  použít i za zdaňovací období, které započalo v
roce 2005.

7. Ustanovení § 37b zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 545/2005
Sb., se použije na přemístění zapsaného sídla evropské společnosti^35f)
nebo  evropského  družstva  z území České republiky do jiného členského
státu  Evropské  unie  nebo  některého  ze  států, které tvoří Evropský
hospodářský prostor, které je účinné po 31. prosinci 2005.

8.  Ustanovení  čl. XX bodu 12 se použije i pro zdaňovací období, které
započalo  v  roce  2006  a  vztahuje  se  také  na  smlouvy  o úvěru na
financování bytové potřeby uzavřené po 1. lednu 2006.

Čl.IV zákona č. 29/2007 Sb.

Přechodné ustanovení

Ustanovení  čl. III se použije i pro zdaňovací období, které započalo v
roce 2007.

Čl.II zákona č 67/2007 Sb.

Přechodné ustanovení

Ustanovení § 13a odst. 9 se použije již pro zdaňovací období roku 2006.

Čl. V zákona č. 159/2007 Sb.

Investiční pobídky poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
zůstávají v platnosti za podmínek a v rozsahu, v jakém byly poskytnuty.

Čl.II zákona č. 261/2007 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2007 a zdaňovací období, které
započalo  v  roce  2007,  platí dosavadní právní předpisy, nestanoví-li
tento  zákon  dále  jinak.  Ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., ve znění
účinném  ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou § 6 odst. 9
písm.  m),  § 15 odst. 4 a § 18 odst. 4 písm. b), se použijí poprvé pro
zdaňovací období, které započalo v roce 2008.

2.  Ustanovení  § 6 odst. 9 písm. m), § 15 odst. 4 a § 18 odst. 4 písm.
b)  zákona  č.  586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, se poprvé použijí pro zdaňovací období, které započalo v
roce 2007.

3.  U osvobození příjmů z prodeje cenných papírů nabytých do konce roku
2007 se postupuje podle § 4 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4.  U  příjmu  z  úrokového  výnosu  z  hypotečních  zástavních  listů,
emitovaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon
č.  586/1992  Sb.,  ve  znění  účinném  do  dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.

5. Ustanovení § 15 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode
dne  nabytí  účinnosti  tohoto zákona, se použije na smlouvy o úvěru na
financování bytové potřeby uzavřené po 1. lednu 2008.

6. Osvobození příjmů podle ustanovení § 19 odst. 1 písm. l) a u) zákona
č.  586/1992  Sb.,  ve  znění  účinném  ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona,  se  poprvé  uplatní  na  příjmy dosažené ve zdaňovacím období,
které započalo v roce 2007.

7.  Ve  zdaňovacím  období 2007 je osvobozen od daně z příjmů fyzických
osob  ze závislé činnosti a z funkčních požitků za podmínek stanovených
v  § 6 odst. 9 písm. s) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne
nabytí  účinnosti  tohoto  zákona, příspěvek zaměstnavatele na penzijní
připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u
penzijního  fondu,  nejvýše  však  do 5 % částky stanovené postupem pro
určení  vyměřovacího  základu  zaměstnance  pro  pojistné  na  sociální
zabezpečení  a  příspěvek  na státní politiku zaměstnanosti, přičemž do
této   částky   se  nezahrnuje  příspěvek  zaměstnavatele  na  penzijní
připojištění se státním příspěvkem.

8.  Podle ustanovení § 23 odst. 4 písm. l), § 24 odst. 2 písm. b), § 24
odst. 4, § 27 odst. 2, § 29 odst. 1 písm. a), § 29 odst. 4 a § 29 odst.
10  zákona  č.  586/1992  Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto  zákona,  se  postupuje  u smlouvy o finančním pronájmu osobního
automobilu  kategorie  M1,  s  výjimkou  automobilu,  který je využíván
provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby
na  základě  vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební,
uzavřené do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

9.  U  příspěvku  zaměstnavatele  na  penzijní  připojištění se státním
příspěvkem  zahrnutého  do  zúčtování mezd za kalendářní měsíc prosinec
2007  a  poukázaného na účet zaměstnance u penzijního fondu do 8 dnů po
zúčtování mezd za tento měsíc, se postupuje podle § 38h odst. 12 zákona
č.  586/1992  Sb.,  ve  znění  účinném  do  dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.

10. Poplatník uvedený v § 17 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č.
259/1994  Sb.  a  zákona  č. 492/2000 Sb., který není založen za účelem
podnikání  a  který  k  31.  prosinci  2007  bude  účtovat  v  soustavě
jednoduchého  účetnictví podle předpisů platných do 31. prosince 2003 a
od  roku  2008  povede účetnictví, zvýší výsledek hospodaření o hodnotu
zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh, s výjimkou záloh na hmotný a
nehmotný   majetek,  hodnotu  pohledávek,  které  by  při  úhradě  byly
zdanitelným  příjmem,  a  současně sníží výsledek hospodaření o hodnotu
přijatých  záloh,  hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na
dosažení, zajištění a udržení příjmů, zjištěných k 31. prosinci 2007, a
to  jednorázově  za  zdaňovací období roku 2008 nebo postupně v průběhu
nejvýše  3  zdaňovacích období. Tento poplatník se pro zdaňovací období
roku  2007  považuje  pro účely zákona o daních z příjmů za poplatníka,
který nevede účetnictví.

11.  Poplatník, který vede účetnictví, může počínaje zdaňovacím obdobím
roku 1995 uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení
příjmů  ročně  nejvýše 10 % a počínaje rokem 1998 a nejpozději do konce
roku  2007  za zdaňovací období nejvýše 20 % z neuhrazené části hodnoty
pohledávky  nebo ceny pořízení u pohledávky nabyté postoupením, u nichž
termín  splatnosti  nastal  do  konce  roku 1994, s výjimkou pohledávek
uvedených  v § 24 odst. 2 písm. y) bodech 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb.,
ve  znění  účinném  pro  zdaňovací  období  1994, a počínaje zdaňovacím
obdobím  roku  1998  též s výjimkou pohledávek uvedených v předposlední
větě § 24 odst. 2 písm. y) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném pro
zdaňovací období 1998. Celkově lze uplatnit jako výdaj (náklad) nejvýše
neuhrazenou  část  hodnoty  pohledávky  nebo  cenu  pořízení pohledávky
nabyté  postoupením.  Obdobně  lze postupovat i u celého souboru těchto
pohledávek. Toto ustanovení nelze uplatnit u pohledávek

a) za společníky, akcionáři, členy družstev za upsaný vlastní kapitál,

b)  mezi  ekonomicky nebo personálně spojenými osobami. Ekonomicky nebo
personálně  spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí
přímo  nebo  nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu druhé osoby nebo
jestliže  se  shodné  právnické  nebo  fyzické osoby přímo nebo nepřímo
podílejí  na  vedení,  kontrole  nebo  kapitálu  obou  osob.  Účastí na
kontrole  či  kapitálu  se  rozumí  vlastnictví více než 25 % podílu na
základním  kapitálu nebo podílu s hlasovacím právem; podíl na základním
kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období se stanoví
jako  podíl součtu stavů k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců
ve zdaňovacím období,

c) mezi osobami blízkými,

d) z titulu úvěrů a půjček nebo ručení za ně a z titulu záloh, nebo

e) podle zvláštního právního předpisu.

Poplatník,  u něhož došlo k přechodu z vedení daňové evidence na vedení
účetnictví,  může  ve  zdaňovacím  období,  ve  kterém vede účetnictví,
uplatnit  jako  výdaj  (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů
podle   tohoto   ustanovení  násobek  10  %  neuhrazené  části  hodnoty
pohledávky  nebo  ceny  pořízení  pohledávky nabyté postoupením a počtu
let, které uplynuly od začátku roku 1995 do konce roku 1997, a počínaje
zdaňovacím  obdobím  roku  1998  nejvýše  násobek 20 % neuhrazené části
hodnoty  pohledávky  nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a
počtu   let,   které  uplynuly  od  roku  1998  včetně  do  konce  roku
předcházejícího  roku,  v  němž došlo k přechodu na účtování v soustavě
účetnictví.  Obdobně  postupuje  poplatník při ukončení podnikatelské a
jiné  samostatné  výdělečné  činnosti  a  při  ukončení  pronájmu. Toto
ustanovení  se nevztahuje na neuhrazenou část hodnoty pohledávky, která
byla odepsána na vrub hospodářského výsledku.

12. U hmotného majetku, který je předmětem smlouvy o finančním pronájmu
s  následnou  koupí  najatého  hmotného  majetku uzavřené do dne nabytí
účinnosti  tohoto  zákona, se až do doby ukončení finančního pronájmu s
následnou  koupí  najatého  hmotného  majetku použije zákon č. 586/1992
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

13.  Ustanovení  § 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění
účinném  ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na finanční
náklady  z  úvěrů  a  půjček plynoucí ze smluv uzavřených po dni nabytí
účinnosti  tohoto  zákona  a  na  základě dodatků, kterými se mění výše
poskytované půjčky nebo úvěru anebo výše hrazených úroků, sjednaných po
dni  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona ke smlouvám uzavřeným před tímto
dnem za zdaňovací období nebo období, za něž se podává daňové přiznání,
započaté v letech 2008 a 2009.

14.  Ustanovení  § 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění
účinném  ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na finanční
náklady z úvěrů a půjček sjednané do dne nabytí účinnosti tohoto zákona
za  zdaňovací  období  nebo  období,  za něž se podává daňové přiznání,
započaté v roce 2010.

15.  Ustanovení § 25 odst. 1 písm. zm) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění
účinném  ode  dne  nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije na
finanční  výdaje  (náklady)  u  finančního  pronájmu  s následnou koupí
najatého  hmotného majetku plynoucí ze smluv uzavřených po 31. prosinci
2007  a na základě dodatků, sjednaných po 31. prosinci 2007 ke smlouvám
uzavřených před tímto datem.

16.   Snížení  vstupní  ceny  hmotného  majetku  o  podpory  poskytnuté
regionální  radou  regionu  soudržnosti  podle  §  29 odst. 1 zákona č.
586/1992  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
se  poprvé  použije  u  hmotného  majetku zaevidovaného u poplatníka ve
zdaňovacím období, které započalo v roce 2008.

17.  Osobní  automobil  kategorie  M1,  s výjimkou automobilu, který je
využíván  provozovatelem  silniční motorové dopravy nebo provozovatelem
taxislužby  na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh
pohřební, který byl zaevidován jako hmotný majetek do konce zdaňovacího
období  započatého  v  roce 2007, se odpisuje ze vstupní ceny stanovené
podle  zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, a to až do jeho vyřazení z majetku.

18.  Ustanovení § 38na zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije u poplatníka, u něhož
došlo  k  podstatné  změně  ve zdaňovacím období, které započalo v roce
2004, pro přeměny obchodních společností nebo družstev s rozhodným dnem
od 1. ledna 2004 a pro převody podniků účinné od 1. ledna 2004.

19.  Ustanovení  §  21 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném
ode  dne  1.  ledna 2009, se použije poprvé pro zdaňovací období, které
započalo v roce 2009, a ustanovení § 21 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb.,
ve  znění účinném ode dne 1. ledna 2010, se použije poprvé za zdaňovací
období, které započalo v roce 2010.

Čl.XXXV zákona č. 296/2007 Sb.

Přechodná ustanovení

1.  Pokud bylo přede dnem účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení podle
zákona  č.  328/1991  Sb.,  o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších
předpisů,  a  nebylo  do  dne nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně
skončeno,  použije  se  pro  daň  z  příjmů související s tímto řízením
ustanovení  zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném
do účinnosti tohoto zákona.

2.  Na  úroky  z  úvěrů  a  půjček plynoucí ze smluv uzavřených před 1.
lednem  2008,  u  nichž  nebyly  po 31. prosinci 2007 sjednány dodatky,
kterými se mění výše poskytované půjčky nebo úvěru anebo výše hrazených
úroků,  se  za  zdaňovací  období  nebo období, za něž se podává daňové
přiznání,  započaté  v roce 2008 a 2009 použije ustanovení § 25 odst. 1
písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2007.
Za  zdaňovací  období  nebo  období,  za něž se podává daňové přiznání,
které  započalo v roce 2010 a později, se použije ustanovení § 25 odst.
1  písm.  w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2008,
na  veškeré  finanční  výdaje  (náklady) plynoucí ze všech smluv včetně
jejich dodatků.

Čl. X zákona č. 126/2008 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2007 a zdaňovací období, které
započalo  v  roce  2007,  platí  dosavadní  právní předpisy. Ustanovení
zákona  č.  586/1992  Sb.,  ve  znění  účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, se použijí poprvé pro zdaňovací období, které započalo v
roce 2008, nestanoví-li tento zákon dále jinak.

2.  Ustanovení § 23a odst. 4 a 5, § 23c odst. 7 a 8, § 32c a 32d zákona
č.  586/1992  Sb.,  ve  znění  účinném  ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona  se  použijí poprvé u majetku nabytého vkladem, převodem podniku
nebo  jeho  samostatné  části,  nebo přemístěním do stálé provozovny na
území České republiky po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

3.  Převzetí daňové ztráty, která vznikla poplatníkovi uvedenému v § 17
odst.  4,  který  nemá  stálou provozovnu na území České republiky, lze
provést  poprvé  u  daňové  ztráty  vzniklé  za  zdaňovací období, nebo
období, za něž se podává daňové přiznání, ve kterém vstoupila smlouva o
přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

4.  Ustanovení § 35ba odst. 2, § 38g odst. 2 a § 38h odst. 12 zákona č.
586/1992  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
se použijí poprvé při zúčtování mzdy za kalendářní měsíc následující po
kalendářním  měsíci,  v  němž  nabyl  účinnosti tento zákon. Při ročním
zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění se použijí tato ustanovení
již za zdaňovací období, které započalo v roce 2008.

Čl. II zákona č. 482/2008 Sb.

Přechodné ustanovení

Ustanovení  § 4 odst. 1 písm. i), § 35ba odst. 1 písm. b) a § 38k odst.
5 písm. c) podle tohoto zákona se použije již pro zdaňovací období roku
2008.

Čl. II zákona č. 2/2009 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2008 a zdaňovací období, které
započalo  v  roce  2008,  platí dosavadní právní předpisy, nestanoví-li
tento  zákon  dále  jinak.  Ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., ve znění
účinném  ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou § 4 odst. 1
písm.  w),  § 19 odst. 1 písm. l) a p), § 26 odst. 7 písm. a) bodu 3, §
26  odst.  7 písm. c), § 35a odst. 2 písm. a), § 35b odst. 1 písm. a) a
b),  § 35ba odst. 1 písm. b), § 38gb, § 38f odst. 3, § 38j odst. 4 a 5,
§  38j  odst.  6  písm.  c), § 38j odst. 8 a § 38l odst. 1 písm. c), se
použijí poprvé pro zdaňovací období, které započalo v roce 2009.

2.  Ustanovení  §  4 odst. 1 písm. w), § 19 odst. 1 písm. l) a p), § 26
odst. 7 písm. a) bodu 3, § 26 odst. 7 písm. c), § 35a odst. 2 písm. a),
§  35b  odst.  1  písm. a) a b), § 35ba odst. 1 písm. b), § 38gb, § 38f
odst. 3, § 38j odst. 8 a § 38l odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb.,
ve  znění  účinném  ode  dne  nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé
použijí pro zdaňovací období, které započalo v roce 2008.

3.  Ustanovení  §  38j  odst.  4,  5 a § 38j odst. 6 písm. c) zákona č.
586/1992  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
se použije poprvé pro zdaňovací období, které započalo v roce 2010.

4.  Poplatník uvedený v § 17 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č.
259/1994  Sb.  a  zákona  č. 492/2000 Sb., který není založen za účelem
podnikání  a  který  k  31.  prosinci  2008  bude  účtovat  v  soustavě
jednoduchého  účetnictví podle předpisů platných do 31. prosince 2003 a
od  roku  2009  povede účetnictví, zvýší výsledek hospodaření o hodnotu
zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh, s výjimkou záloh na hmotný a
nehmotný   majetek,  hodnotu  pohledávek,  které  by  při  úhradě  byly
zdanitelným  příjmem,  a  současně sníží výsledek hospodaření o hodnotu
přijatých  záloh,  hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na
dosažení, zajištění a udržení příjmů, zjištěných k 31. prosinci 2008, a
to  jednorázově  za  zdaňovací období roku 2009 nebo postupně v průběhu
nejvýše  3  zdaňovacích období, počínaje zdaňovacím obdobím 2009. Tento
poplatník se pro zdaňovací období roku 2008 považuje pro účely zákona o
daních z příjmů za poplatníka, který nevede účetnictví.

5.  Osvobození  příjmů  podle  §  19 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., ve
znění  tohoto  zákona, se použije poprvé pro příjmy z dividend a jiných
podílů  na  zisku,  o  jejichž výplatě rozhodla valná hromada nebo jiný
orgán, který o výplatě těchto příjmů rozhoduje, po dni nabytí účinnosti
tohoto zákona.

6.  Ustanovení  § 23 odst. 3 písm. c) bodu 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze poprvé použít
pro  zdaňovací  období  nebo  období, za něž se podává daňové přiznání,
započaté v roce 2008.

7. Při prodeji osobního automobilu kategorie M1, s výjimkou automobilu,
který   je  využíván  provozovatelem  silniční  motorové  dopravy  nebo
provozovatelem  taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh
sanitní  a  druh  pohřební, který byl zaevidován jako hmotný majetek do
konce  zdaňovacího  období  započatého  v  roce 2007, lze ve zdaňovacím
období započatém v roce 2008 postupovat podle § 23 odst. 4 písm. l) a §
24  odst.  2  písm.  b) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do 31.
prosince 2007.

8.  Ustanovení  § 24 odst. 2 písm. k) bodu 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již za
zdaňovací období roku 2008.

9.  Ustanovení  §  25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění
účinném  do  31.  prosince  2007,  se použije na úroky z úvěrů a půjček
plynoucí  ze smluv o úvěrech a půjčkách uzavřených před 1. lednem 2008,
s  výjimkou  smluv o úvěrech a půjčkách uzavřených do 31. prosince 2003
mezi  osobami,  které pro účely ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) zákona
č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2003, nebyly do konce
zdaňovacího  období  nebo  období,  za které se podává daňové přiznání,
započaté  v  roce  2003, považovány za osoby spojené, a to za zdaňovací
období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce
2009.  Obdobně  lze  postupovat  i  za zdaňovací období nebo období, za
které se podává daňové přiznání, započaté v roce 2008.

10. Ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3, § 25 odst. 1 písm. w), zm)
a  zp)  a § 25 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na finanční výdaje (náklady)
plynoucí ze smluv o úvěrech a půjčkách uzavřených po 1. lednu 2008 a na
finanční  výdaje (náklady) plynoucí na základě dodatků, kterými se mění
výše   poskytované  půjčky  nebo  úvěru  anebo  výše  hrazených  úroků,
sjednaných  po 1. lednu 2008 ke smlouvám o úvěrech a půjčkách uzavřeným
před  1. lednem 2008, a to za zdaňovací období nebo období, za které se
podává  daňové přiznání, započaté v roce 2009. Obdobně lze postupovat i
za  zdaňovací  období  nebo období, za které se podává daňové přiznání,
započaté v roce 2008.

11.  Za  zdaňovací  období  nebo  období,  za  které  se  podává daňové
přiznání,  započaté  v  roce 2010 a později, se použije ustanovení § 22
odst.  1 písm. g) bodu 3, § 25 odst. 1 písm. w), zm) a zp) a § 25 odst.
3  zákona  č.  586/1992  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto  zákona,  na veškeré finanční výdaje (náklady) plynoucí ze všech
smluv včetně jejich dodatků.

12.  Ustanovení  §  24 odst. 4 závěrečné části a § 24 odst. 5 zákona č.
586/1992  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
lze použít i pro zdaňovací období, které započalo v roce 2008.

13.  Ustanovení § 25 odst. 1 písm. zo) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění
účinném  ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na pojistné
smlouvy uzavřené po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

14.  Ustanovení  § 26 odst. 2 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění
účinném  ode  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  se  použije  pro
zdaňovací  období,  které  započalo  v  roce 2008. U základního stáda a
tažných   zvířat  zaevidovaných  do  konce  zdaňovacího  období,  které
započalo  v  roce  2007,  se  až  do  doby  jejich  vyřazení  z majetku
poplatníka  použije  zákon  č.  586/1992  Sb.,  ve znění účinném do dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.

15.  U  technického  zhodnocení  ukončeného na nehmotném majetku, jehož
samostatné  odpisování  bylo  započato  před  nabytím  účinnosti tohoto
zákona,  se  až  do  doby ukončení odpisování použije zákon č. 586/1992
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

16.  Do  výše  odpočtu odčitatelného od základu daně podle § 34 odst. 9
zákona  č.  586/1992  Sb.,  ve  znění  účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto  zákona,  se započítává i odpočet uplatněný do konce zdaňovacího
období roku 2007.

17.  Ustanovení  §  35a  odst. 1, § 35a odst. 2 písm. a), § 35b odst. 1
písm.  a)  a b) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti  tohoto  zákona,  se  použije  i  pro  poplatníky, kterým byl
poskytnut   příslib  investičních  pobídek  podle  zvláštního  právního
předpisu^67) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

18. Příjmy ze závislé činnosti a nebo funkční požitky zúčtované plátcem
daně  ve  prospěch  poplatníka  v  letech  2005  až  2007  a  vyplacené
poplatníkovi nebo jím obdržené až po 31. lednu 2008, se při zahrnutí do
základu  daně  nezvyšují  o  pojistné uvedené v § 6 odst. 13 nebo § 38h
odst.  1  písm.  b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
účinném od 1. ledna 2008, které v době zúčtování z nich byl plátce daně
povinen  platit.  Tyto příjmy se při zahrnutí do základu daně nesnižují
ale  ani o částky povinného pojistného na sociální zabezpečení a státní
politiku zaměstnanosti a na veřejné zdravotní pojištění nebo o pojistné
příspěvky   na  zahraniční  pojištění  stejného  druhu,  které  v  době
zúčtování  těchto  příjmů  poplatník  uhradil  nebo  mu  je plátce daně
srazil.

19.  Pokud  bylo  přede  dnem  nabytí  účinnosti tohoto zákona zahájeno
řízení  podle  zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění
pozdějších  předpisů,  a  nebylo  do dne nabytí účinnosti tohoto zákona
pravomocně  skončeno,  použije  se pro daň z příjmů související s tímto
řízením  ustanovení  §  4 odst. 1 písm. x), § 19 odst. 1 písm. m), § 26
odst.  7  písm.  a)  bod  3,  §  26 odst. 7 písm. c) a § 38gb zákona č.
586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb.

Čl. V zákona č. 87/2009 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2008 a zdaňovací období, které
započalo  v  roce  2008,  platí dosavadní právní předpisy, nestanoví-li
tento  zákon  dále  jinak.  Ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou § 22 odst. 1
písm.  g)  bodu  3, § 23 odst. 4 písm. e), § 24 odst. 2 písm. zc), § 25
odst. 1 písm. w) a § 25 odst. 3, se použijí poprvé pro zdaňovací období
nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce 2009.

2.  Ustanovení  §  25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění
účinném  do  31.  prosince  2007,  se použije na úroky z úvěrů a půjček
plynoucí  ze smluv o úvěrech a půjčkách uzavřených před 1. lednem 2008,
s  výjimkou  smluv o úvěrech a půjčkách uzavřených do 31. prosince 2003
mezi  osobami,  které pro účely ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) zákona
č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2003, nebyly do konce
zdaňovacího  období  nebo  období,  za které se podává daňové přiznání,
započaté  v  roce  2003, považovány za osoby spojené, a to za zdaňovací
období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce
2009.  Obdobně  lze  postupovat  i  za zdaňovací období nebo období, za
které se podává daňové přiznání, započaté v roce 2008.

3.  Ustanovení § 23 odst. 4 písm. e) a § 24 odst. 2 písm. zc) zákona č.
586/1992  Sb.,  ve  znění  zákona  č.  2/2009  Sb.,  lze  použít již za
zdaňovací období započaté v roce 2008.

4.  Ustanovení  § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3, § 25 odst. 1 písm. w) a §
25  odst.  3  zákona  č.  586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti  tohoto  zákona,  se  použije  na  finanční  výdaje (náklady)
plynoucí  ze smluv o úvěrech a půjčkách uzavřených po 31. prosinci 2007
a  na finanční výdaje (náklady) plynoucí na základě dodatků, kterými se
mění  výše  poskytované  půjčky  nebo úvěru anebo výše hrazených úroků,
sjednaných  po  31.  prosinci  2007  ke  smlouvám  o úvěrech a půjčkách
uzavřeným před 1. lednem 2008, a to za zdaňovací období nebo období, za
které  se  podává  daňové  přiznání,  započaté v roce 2009. Obdobně lze
postupovat i za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové
přiznání, započaté v roce 2008.

5. Za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání,
započaté  v  roce  2010  a  později, se použije ustanovení § 22 odst. 1
písm.  g)  bodu 3, § 25 odst. 1 písm. w) a zm) a § 25 odst. 3 zákona č.
586/1992  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
na  veškeré finanční výdaje (náklady) plynoucí ze všech smluv o úvěrech
a půjčkách včetně jejich dodatků.

6.  U hmotného majetku, který je předmětem smlouvy o finančním pronájmu
s  následnou  koupí  najatého  hmotného  majetku uzavřené do dne nabytí
účinnosti  tohoto  zákona, se až do doby ukončení finančního pronájmu s
následnou  koupí  najatého  hmotného  majetku použije zákon č. 586/1992
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Čl. II zákona č. 216/2009 Sb.

Přechodná ustanovení

1.  Ustanovení  §  3  odst. 4 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění
účinném  ode  dne  nabytí  účinnosti  tohoto zákona, se použije již pro
zdaňovací období roku 2009.

2.  Ustanovení  § 5 odst. 5, § 36 odst. 1 písm. a), § 36 odst. 7, § 38d
odst. 1, 4 a 5 a § 38g odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném
ode  dne  nabytí  účinnosti  tohoto zákona, lze použít již za zdaňovací
období započaté v roce 2009.

3.  Ustanovení  §  6  odst.  9  písm. a) a § 24 odst. 2 písm. j) bodu 3
zákona  č.  586/1992  Sb.,  ve  znění  účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, lze použít již za zdaňovací období započaté v roce 2009.

4. Ustanovení § 19 odst. 1 písm. ze) a § 19 odst. 10 zákona č. 586/1992
Sb.,  ve  znění  účinném  ode  dne  nabytí účinnosti tohoto zákona, lze
použít již za zdaňovací období započaté v roce 2009.

5.  Ustanovení  § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije
pro zdaňovací období započaté v roce 2010.

6. Při prodeji osobního automobilu kategorie M1, s výjimkou automobilu,
který   je  využíván  provozovatelem  silniční  motorové  dopravy  nebo
provozovatelem  taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh
sanitní  a  druh  pohřební, který byl u poplatníka prodávajícího osobní
automobil  zaevidován  jako  hmotný majetek do konce zdaňovacího období
započatého  v  roce 2007, lze i po 31. prosinci 2008 postupovat podle §
23  odst. 4 písm. l) a § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., ve
znění účinném do 31. prosince 2007.

7.  Ustanovení  §  24 odst. 15 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na majetek, který je
předmětem  smlouvy  o  finančním  pronájmu  s  následnou koupí najatého
hmotného majetku uzavřené ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 30.
června  2010  a  který  je  v  tomto  období přenechán nájemci ve stavu
způsobilém  obvyklému  užívání.  Ustanovení  §  24  odst.  15 zákona č.
586/1992  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
nelze  použít  na  dodatky ke smlouvám o finančním pronájmu s následnou
koupí  najatého  hmotného  majetku  uzavřeným  do  dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.

8. Ustanovení § 35 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode
dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona, se poprvé použije pro zdaňovací
období započaté v roce 2009.

9.  Ustanovení  §  38f odst. 4 se poprvé použije i pro zdaňovací období
roku 2008.

Čl. II zákona č. 326/2009 Sb.

Přechodná ustanovení

1.  Ustanovení  §  24 odst. 15 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na majetek, který je
předmětem  smlouvy  o  finančním  pronájmu  s  následnou koupí najatého
hmotného majetku uzavřené ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 30.
června  2010  a  který  je  v  tomto  období přenechán nájemci ve stavu
způsobilém  obvyklému  užívání.  Ustanovení  §  24  odst.  15 zákona č.
586/1992  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
nelze  použít  na  dodatky ke smlouvám o finančním pronájmu s následnou
koupí  najatého  hmotného  majetku  uzavřeným  do  dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.

2.  Ustanovení  § 35c odst. 1 podle tohoto zákona se použije poprvé pro
zdaňovací období roku 2010.

Čl. IV zákona č. 289/2009 Sb.

zrušen

Čl. III zákona č. 304/2009 Sb.

Přechodné ustanovení

Ustanovení  § 24 odst. 2 písm. zt), § 25 odst. 1 písm. zp) a § 28 odst.
6  zákona  č.  586/1992  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto  zákona,  se poprvé použijí pro zdaňovací období nebo období, za
které se podává daňové přiznání, které započalo v roce 2009.

Čl. III zákona č. 362/2009 Sb.

Přechodné ustanovení

Pro   daňové   povinnosti   u   daně  z  příjmů  za  zdaňovací  období,
předcházející  dni  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  a pro zdaňovací
období,  které  započalo  v roce 2009, jakož i pro práva a povinnosti s
tím související, se použijí dosavadní právní předpisy.

Čl. II zákona č. 346/2010 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2010 a zdaňovací období, které
započalo  v  roce  2010,  platí dosavadní právní předpisy, nestanoví-li
tento  zákon  dále  jinak.  Ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., ve znění
účinném  ode  dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí poprvé pro
zdaňovací období, které započalo v roce 2011.

2.  Osvobození  podle  §  4 odst. 1 písm. e) nebo § 19 odst. 1 písm. d)
zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, se naposledy použije za zdaňovací období, které započalo v roce
2010.

3.  Ustanovení § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8 a 12 zákona č. 586/1992 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již
za zdaňovací období započaté v roce 2010.

4.  Ustanovení  §  23 odst. 2 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění
účinném  ode  dne  nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije za
zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, které
započalo v roce 2010.

5.  Ustanovení  § 23 odst. 3 písm. a) bodu 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve
znění  účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije pro
částky  uplatněné  jako  výdaj  (náklad)  ve  zdaňovacích obdobích nebo
obdobích,  za  která  se  podává daňové přiznání, za která nelze ke dni
účinnosti tohoto zákona z důvodu uplynutí lhůty daň stanovit.

6.  Ustanovení  §  24 odst. 4 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění
účinném  do  dne  nabytí  účinnosti tohoto zákona, se použije na hmotný
majetek,  který  je  předmětem smlouvy o finančním pronájmu s následnou
koupí  najatého  hmotného  majetku  uzavřené nejpozději do 31. prosince
2010 a který je přenechán nájemci ve stavu způsobilém obvyklému užívání
nejpozději do 31. prosince 2010.

7.  Ustanovení  §  24 odst. 4 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění
účinném  ode  dne  nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na hmotný
majetek, který je

a)  předmětem  smlouvy  o finančním pronájmu s následnou koupí najatého
hmotného  majetku  uzavřené do 31. prosince 2010 a je přenechán nájemci
ve stavu způsobilém obvyklému užívání po 31. prosinci 2010,

b)  přenechán  nájemci  ve  stavu  způsobilém  obvyklému užívání do 31.
prosince  2010  a je předmětem smlouvy o finančním pronájmu s následnou
koupí najatého hmotného majetku uzavřené po 31. prosinci 2010.

8.  Ustanovení  § 25 odst. 1 písm. ze) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění
účinném  ode  dne  nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít poprvé na
smlouvy  o  postoupení  smlouvy  o finančním pronájmu s následnou koupí
najatého hmotného majetku uzavřené po 31. prosinci 2010.

9.  U  hmotného  majetku  uvedeného  v § 30b zákona č. 586/1992 Sb., ve
znění  účinném  ode  dne  nabytí  účinnosti tohoto zákona, u něhož bylo
zahájeno  odpisování  před  tímto  dnem,  se  odpisy stanoví jako podíl
vstupní  ceny  snížené  o  celkovou  výši  odpisů  stanovených z tohoto
majetku  do konce zdaňovacího období započatého v roce 2010 a zbývající
doby  odpisování v měsících počínaje zdaňovacím obdobím, které započalo
v  roce  2011.  Přitom  zbývající doba odpisování v měsících se stanoví
jako  rozdíl  mezi  240  měsíci  a  počtem  kalendářních  měsíců, které
uplynuly  po  měsíci,  v  němž  byl tento hmotný majetek zaevidován, do
konce zdaňovacího období započatého v roce 2010.

10.  U  hmotného  majetku  uvedeného v § 30b zákona č. 586/1992 Sb., ve
znění  účinném  ode  dne  nabytí  účinnosti tohoto zákona, u něhož bylo
zahájeno  odpisování  před  tímto  dnem,  se změní způsob odpisování na
způsob uvedený v § 30b zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  počínaje  zdaňovacím obdobím, které
započalo v roce 2011.

11.  Ustanovení  § 38d odst. 10 a § 38j odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb.,
ve  znění  účinném  ode  dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí
poprvé  pro  podání  vyúčtování  daně  z  příjmů vybírané srážkou podle
zvláštní  sazby  a  vyúčtování  daně z příjmů fyzických osob ze závislé
činnosti  a  z  funkčních  požitků  vybírané  srážkou  formou  záloh za
kalendářní rok 2010.

12.  Dojde-li  k dodatečnému sražení nebo vrácení částek poplatníkům na
dani  z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
vybíraných srážkou formou záloh nebo na daňovém zvýhodnění za zdaňovací
období  roku 2009 nebo předcházející zdaňovací období, postupuje plátce
daně podle § 38i zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.

13.  Za  zdaňovací  období  roku  2009 a předcházející zdaňovací období
nelze podat dodatečné vyúčtování podle daňového řádu.

14.  Při  stanovení  daně  z  úřední  povinnosti  plátcům daně z příjmů
fyzických  osob  ze  závislé  činnosti a z funkčních požitků vybíraných
srážkou  formou záloh nebo plátcům daně z příjmů vybírané srážkou podle
zvláštní sazby za zdaňovací období roku 2009 a předcházející se použije
§ 69 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění účinném do dne 31. prosince 2010.

15.  Ustanovení § 24 odst. 2 písm. zv) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění
účinném  ode  dne  nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít poprvé za
zdaňovací období, které započalo v roce 2010.

1)  Zákon  č.  92/1991  Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné
osoby, ve znění pozdějších předpisů.

1a)  Zákon  č.  151/1997  Sb.,  o oceňování majetku a o změně některých
zákonů (zákon o oceňování majetku).

1b) § 143a občanského zákoníku.

1c) Článek 37 odst. 1 a články 39 a 41 Úmluvy o ochraně lidských práv a
základních  svobod,  uveřejněné pod č. 209/1992 Sb., ve znění Protokolu
č.   11   k  Úmluvě  o  ochraně  lidských  práv  a  základních  svobod,
uveřejněného pod č. 243/1998 Sb.

1d) § 141 a 142 občanského zákoníku.

1e)  Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro
rozvoj  venkova  z  Evropského  zemědělského  fondu  pro rozvoj venkova
(EZFRV).

Nařízení  vlády  č.  69/2005  Sb., o stanovení podmínek pro poskytování
dotace  v  souvislosti  s  předčasným  ukončením provozování zemědělské
činnosti  zemědělského podnikatele, ve znění nařízení vlády č. 512/2006
Sb.

2)   Např.  zákon  č.  403/1990  Sb.,  o  zmírnění  následků  některých
majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/1990 Sb.,
o  soudní  rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991
Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č.  229/1991  Sb.,  o  úpravě  vlastnických  vztahů  k  půdě  a  jinému
zemědělskému  majetku,  ve  znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992
Sb.,  o  úpravě  majetkových  vztahů  a vypořádání majetkových nároků v
družstvech, ve znění pozdějších předpisů.

2a)  Např.  vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č.
365/1990  Sb., o poskytování stipendií na vysokých školách v působnosti
Ministerstva   školství,   mládeže   a   tělovýchovy   České  republiky
(stipendijní   řád),   vyhláška   Ministerstva   školství,   mládeže  a
tělovýchovy  ČR  č.  400/1991  Sb.,  o  hmotném a finančním zabezpečení
cizinců  studujících  na  školách  v  působnosti Ministerstva školství,
mládeže  a tělovýchovy České republiky, vyhláška Ministerstva školství,
mládeže  a  tělovýchovy  ČR  č.  67/1991  Sb.,  o poskytování stipendií
studentům postgraduálního studia.

2b)  § 9 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 310/1995 Sb., o fondu
kulturních a sociálních potřeb.

2c) Například nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k
důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v
oblasti  sociální, zákon č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního
boje  za  vznik  a osvobození Československa a některých pozůstalých po
nich,  o  zvláštním  příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové
peněžní  částce  některým  účastníkům  národního  boje  za osvobození v
letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů.

3)  Zákon  č.  221/1999  Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č.
155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb. a zákona č. 254/2002 Sb. Sb.

Zákon  č.  361/2003  Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních
sborů.

3a)  Zákon  č.  220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a
vojenských  cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve
znění zákona č. 128/2002 Sb.

4) Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě.

4a)  Zákon  č.  96/1993  Sb.,  o  stavebním  spoření  a  státní podpoře
stavebního  spoření a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z
příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.

4b) Např. § 260 odst. 2 zákoníku práce.

4c)  Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění
pozdějších předpisů.

4d) Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.

4g) § 149 a násl. občanského zákoníku.

4h)  Zákon  č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých
zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění zákona č 436/2004 Sb.

4i) Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad
a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách).

4j) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

4k) § 83 zákona o sociálních službách.

4m) § 11 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

5) Například část sedmá hlava třetí zákoníku práce.

5a) Např. § 133 odst. 2 zákoníku práce.

5b) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

5c) § 189 odst. 1 písm. c) nebo odst. 2 zákoníku práce.

6a)  Vyhláška  č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb,
ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb.

6b) § 139 zákona č. 361/2003 Sb.

6c) § 66 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb.

6d)  §  7  odst. 2 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních
věcí  č.  19/1991  Sb.,  o  pracovním  uplatnění  a hmotném zabezpečení
pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci.

6e)  Například § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za
pracovní  pohotovost  v rozpočtových a některých dalších organizacích a
orgánech, ve znění pozdějších předpisů, § 119 zákona č. 361/2003 Sb., o
služebním  poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších
předpisů.

6f)  Zákon  č.  513/1991  Sb.,  obchodní  zákoník,  ve znění pozdějších
předpisů.

Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

§  11  a  §  13  odst.  1  až  4  zákona  č.  2/1991 Sb., o kolektivním
vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.

§  14 odst. 4 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník
práce a některé další zákony.

Vyhláška  č.  114/1991 Sb., o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši
poplatku  za  stejnopis  kolektivní  smlouvy  vyššího  stupně  a výši a
způsobu  úhrady  nákladů  řízení  před  rozhodcem, ve znění vyhlášky č.
210/1995 Sb.

6g)  Například  zákon  č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech
spojených  s  výkonem  funkce  představitelů  státní  moci  a některých
státních  orgánů  a  soudců,  ve  znění  pozdějších  předpisů, zákon č.
201/1997  Sb.,  o  platu  a  některých  dalších  náležitostech státních
zástupců  a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně
za  pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích
a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

7)  §  2e  zákona  č.  252/1997  Sb., o zemědělství, ve znění zákona č.
85/2004 Sb.

8)  Zákon  č.  455/1991  Sb.,  o  živnostenském podnikání (živnostenský
zákon).

9)  Zákon  č.  527/1990  Sb.,  o  vynálezech,  průmyslových  vzorech  a
zlepšovacích návrzích.

Zákon  č.  35/1965  Sb.,  o  dílech literárních, vědeckých a uměleckých
(autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

9a)   Zákon  č.  42/1994  Sb.,  o  penzijním  připojištění  se  státním
příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

9b) § 82 obchodního zákoníku.

9c) § 100 obchodního zákoníku.

9d)  Zákon  č.  235/2004  Sb.,  o  dani  z  přidané  hodnoty,  ve znění
pozdějších předpisů.

9e) § 12 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 255/1994 Sb.

9f)  Například  §  1 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění
pozdějších  předpisů,  a  §  34  odst.  1 zákona č. 6/1993 Sb., o České
národní bance.

10) Část II a část IV zákona č. 35/1965 Sb.

11) Např. § 842 občanského zákoníku.

12) Zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách.

12a)  Například  nařízení  vlády  č.  5/2003 Sb., o oceněních v oblasti
kultury,  udělovaných Ministerstvem kultury, ve znění nařízení vlády č.
98/2006  Sb.,  zákon  č.  130/2002  Sb.,  o  podpoře výzkumu a vývoje z
veřejných  prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o
podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.

13) Zákon č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

13a) § 69 a 256 obchodního zákoníku.

13b)  §  8  odst.  2  písm.  b)  a  § 8 odst. 3 písm. a) a f) zákona č.
591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 362/2000 Sb.

13c)  §  7  odst.  1  písm.  o)  zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech   a  o  změně  některých  souvisejících  zákonů  (rozpočtová
pravidla), ve znění zákona č. 141/2001 Sb.

13d)  § 183i a následující zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve
znění zákona č. 216/2005 Sb.

14d) § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb.

14e)  Zákon  č.  117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých
zákonů (zákon o veřejných sbírkách).

15a) Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.

Zákon ČNR č. 553/1991 Sb., o obecní policii.

15b) § 33a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

16)  Zákon  č.  189/2004  Sb.,  o  kolektivním  investování,  ve  znění
pozdějších předpisů.

17) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku.

17a)  Např.  zákon  ČNR č. 483/1991 Sb., o České televizi, zákon ČNR č.
484/1991  Sb.,  o  Českém rozhlasu, zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích
(obecní zřízení), zákony o profesních komorách.

17b)  Zákon  č.  218/2000  Sb.,  o  rozpočtových  pravidlech  a o změně
některých   souvisejících   zákonů   (rozpočtová  pravidla),  ve  znění
pozdějších  předpisů.  Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

17c) § 20f občanského zákoníku.

17d)  Zákon  č.  129/2000  Sb.,  o  krajích (krajské zřízení), ve znění
pozdějších předpisů.

17d*) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším
odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

17e)  Zákon  č.  551/1991  Sb.,  o Všeobecné zdravotní pojišťovně České
republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon  č.  280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších
zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.

17f)  Zákon  č.  592/1992  Sb.,  o  pojistném  na  všeobecné  zdravotní
pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

17g) § 26 zákona č. 592/1992 Sb.

§ 44 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a
doplnění některých souvisejících zákonů.

17h) § 18 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

17ch) § 45 zákona č. 48/1997 Sb.

17i) § 55 zákona č. 48/1997 Sb.

17j)  §  4 písm. e) zákona č. 551/1991 Sb., ve znění zákona č. 127/1998
Sb.

§ 12 odst. 2 písm. a) zákona č. 280/1992 Sb.

17k) § 4a zákona č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

17l) § 8 zákona č. 551/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 6 zákona č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

17m) Například § 6 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 227/1998 Sb., kterou se
stanoví  podrobnější  vymezení  okruhu  a  výše  příjmů  a výdajů fondů
veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich
tvorby,  užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a
hospodaření  s  nimi,  limit  nákladů na činnost zdravotních pojišťoven
krytých  ze  zdrojů  základního  fondu  včetně  postupu propočtu tohoto
limitu.

17n) Například § 20 odst. 4 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb.

17o)  Zákon  č.  483/1991  Sb.,  o  České televizi, ve znění pozdějších
předpisů.

Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů.

17p)  Zákon  č.  20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších
předpisů.

18a)  Např.  zákon  ČNR  č.  301/1992  Sb.,  o Hospodářské komoře České
republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č. 121/1993
Sb.

18b)  § 15 odst. 4 zákona ČNR č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České
republiky, ve znění zákona č. 546/1992 Sb.

18c)  Zákon  č.  87/1995  Sb.,  o  spořitelních a úvěrních družstvech a
některých  opatřeních  s  tím  souvisejících  a o doplnění zákona České
národní  rady  č.  586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů.

18d) § 3 a 4 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.

18e)  Např.  vyhláška  Federálního  ministerstva  financí, Ministerstva
financí   ČSR,   Ministerstva  financí  SSR  a  předsedy  Státní  banky
československé  č.  136/1985  Sb.,  o  finanční,  úvěrové a jiné pomoci
družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků
v osobním vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů.

18f)  Zákon  č.  53/1954  Sb.,  o  lidových družstvech a o družstevních
organizacích,  ve  znění  zákonného  opatření  Předsednictva  Národního
shromáždění č. 20/1956 Sb., a následující předpisy.

19)  Např.  zákon  ČNR  č.  388/1991  Sb.,  o  Státním  fondu životního
prostředí České republiky.

19a)   Zákon  č.  182/2006  Sb.,  o  úpadku  a  způsobech  jeho  řešení
(insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

19c) § 100 odst. 1 obchodního zákoníku.

19d) § 35i zákona č. 248/1992 Sb., ve znění zákona č. 151/1996 Sb.

19e)  §  26  odst. 8 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné
energie  a  ionizujícího  záření  (atomový  zákon) a o změně a doplnění
některých zákonů.

19g) § 829 a násl. občanského zákoníku.

20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

20c) § 116 a násl. občanského zákoníku.

20d) § 657 a násl. občanského zákoníku.

20h)  §  6  až  9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá
ustanovení  zákona  č.  563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších
předpisů,  pro  účetní  jednotky,  které  jsou podnikateli účtujícími v
soustavě podvojného účetnictví.

20i)  Vyhláška  č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení
zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro
účetní   jednotky,   které   jsou  podnikateli  účtujícími  v  soustavě
podvojného účetnictví.

Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní
jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi.

Vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní
jednotky, které jsou pojišťovnami.

21)  Zákon  ČNR  č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a
příspěvku   na  státní  politiku  zaměstnanosti,  ve  znění  pozdějších
předpisů.

Zákon   ČNR  č.  592/1992  Sb.,  o  pojistném  na  všeobecné  zdravotní
pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

21a) § 18 odst. 2, § 21, 22 a 29 zákona č. 187/2006 Sb.

§  5b  odst.  4  zákona  č.  589/1992  Sb.,  o  pojistném  na  sociální
zabezpečení  a  příspěvku  na  státní  politiku zaměstnanosti, ve znění
pozdějších předpisů.

22)  Např.  zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, zákon č. 309/1991 Sb., o
ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění
zákona č. 218/1992 Sb.

22a) Zákon ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z
příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

22b) Čl. V zákona č. 149/1995 Sb., ve znění zákona č. 248/1995 Sb.

22d) § 59 obchodního zákoníku.

23)  §  18a a 35a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění
zákona ČNR č. 548/1991 Sb.

23a)  § 8 nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní
řád  a  provádějí  některá  ustanovení  zákona  České  národní  rady č.
550/1991  Sb.,  o  všeobecném  zdravotním  pojištění  (úplné  znění  č.
117/1993 Sb.).

Vyhláška  ministerstva  zdravotnictví  ČR  č. 467/1992 Sb., o zdravotní
péči poskytované za úhradu, ve znění vyhlášky č. 155/1993 Sb.

23b) § 176 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.

23d)  §  1 odst. 3 vyhlášky Federálního ministerstva dopravy č. 41/1984
Sb.,  o  podmínkách  provozu vozidel na pozemních komunikacích (zrušeno
vyhláškou Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb.)

23e) § 659 občanského zákoníku.

24)  Zákon  ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších
předpisů.

25)  Nařízení  vlády  ČSFR  č.  284/1992  Sb., o opatřeních hospodářské
mobilizace.

25a)  Zákon č. 360/2004 Sb., o Evropském hospodářském zájmovém sdružení
(EHZS)  a  o  změně  zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění
pozdějších  předpisů,  a  zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve
znění  pozdějších  předpisů,  (zákon  o evropském hospodářském zájmovém
sdružení).

26)  Zákon  č.  222/1994  Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní
správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci.

Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).

26f) § 233 zákona č. 513/1991 Sb.

26g) § 259 zákona č. 513/1991 Sb.

26ch)  §  8  odst.  1  písm.  a)  zákona  ČNR č. 357/1992 Sb., ve znění
pozdějších předpisů.

26i)   Zákon  č.  182/2006  Sb.,  o  úpadku  a  způsobech  jeho  řešení
(insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

26j) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.

26k)  Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

27) Zákon č. 309/1991 Sb., ve znění zákona č. 218/1992 Sb.

Zákon ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích
za jeho znečišťování.

28)   Nařízení  vlády  ČSSR  č.  35/1979  Sb.,  o  úplatách  ve  vodním
hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.

28a) Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších
předpisů.

28b) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb.

28c) Zákon ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon.

28d)  §  2  písm.  f) zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé
spoluvlastnické  vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a
nebytovým  prostorům  a  doplňují  některé  zákony (zákon o vlastnictví
bytů).

28e) § 139b odst. 8 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

29)  §  3  odst.  2  písm.  b)  vyhlášky  Federálního  ministerstva pro
technický  a  investiční  rozvoj  č.  85/1976 Sb., ve znění vyhlášky č.
155/1980 Sb.

29a)  Zákon  č.  427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým
věcem  na  jiné  právnické  nebo  fyzické  osoby,  ve  znění pozdějších
předpisů.

Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

29b)  Např.  zákon  č.  44/1988  Sb.,  o  ochraně  a využití nerostného
bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

29c) § 553 občanského zákoníku.

30) Zákon č. 35/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

30b)  Zákon  č.  219/2000  Sb.,  o  majetku  České  republiky  a  jejím
vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.

31) § 25 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb.

31a)  Zákon  č.  50/1976  Sb.,  o  územním  plánování  a stavebním řádu
(stavební   zákon),  ve  znění  pozdějších  předpisů,  a  předpisy  jej
provádějící.

31b)  §  13  vyhlášky Ministerstva financí č. 178/1994 Sb., o oceňování
staveb, pozemků a trvalých porostů.

31c) Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon  č.  172/1991  Sb.,  o  přechodu  některých  věcí z majetku České
republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů.

31d) Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku.

Zákon č. 9/1993 Sb., o Českých dráhách, ve znění pozdějších předpisů.

31e) § 833 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.

32)  § 139b zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

33) § 67 zákona č. 435/2004 Sb.

34) § 83 zákoníku práce.

34a) § 46a zákona č. 337/1992 Sb.

34c)  §  35d  odst.  1  písm.  a) a c) zákona č. 248/1992 Sb., ve znění
zákona č. 124/1998 Sb.

34d)  §  46  zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.

35a)  Zákon  č.  530/1990  Sb.,  o  dluhopisech,  ve  znění  pozdějších
předpisů.

35b) § 786 a 787 občanského zákoníku.

35c) § 786, 787 a § 783 odst. 3 občanského zákoníku.

35d) § 716 a násl. obchodního zákoníku.

35e) § 64 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

35f)  Nařízení  Rady  (ES)  č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu
evropské společnosti (SE).

Zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti.

35g) Nařízení Rady (ES) č. 1435/2003 ze dne 22. července 2003 o statutu
evropské družstevní společnosti (SCE).

36) § 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost
v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech.

36a)  Opatření  Ministerstva financí ČSR č.j. 153/7 409/1982 ze dne 27.
5. 1982.

36b)  §  31  a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o
změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).

37)  Vyhláška  Federálního  ministerstva  financí  č.  586/1990  Sb., o
odpisování základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 345/1991 Sb.

38)  Sdělení k postupu při oceňování, účtování a odpisování věcí, které
získají  právnické  a  fyzické  osoby  při jejich převodu z vlastnictví
státu, publikované ve Finančním zpravodaji č. 9/1991.

38a)  Vyhláška Ministerstva financí ČR č. 205/1991 Sb., o hospodaření s
rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České republiky a o finančním
hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací.

39)  Nařízení  vlády  č.  567/2006  Sb., o minimální mzdě, o nejnižších
úrovních  zaručené  mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o
výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

39a)  §  41  odst.  1  zákona  ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.

39b)  §  67  odst.  4  zákona  ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.

39c) § 47 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 35/1993 Sb.

39d)  §  31  odst. 9 a § 43 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.

39e) § 47 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

39f)  §  3  zákona  č.  219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím
vystupování v právních vztazích.

39g) § 21 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.

39i)  §  34b zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
zákona č. 438/2003 Sb.

41) § 33 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

41d)  §  40  a 40b zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve
znění pozdějších předpisů.

42) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

43) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

44) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

44a) Zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné
činnosti a o změně a doplnění některých zákonů.

45) Zákon č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

46) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

47)  Zákon  ČNR  č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve
znění pozdějších předpisů.

47a)  Například  §  192  až  194 zákoníku práce, § 34 odst. 4 zákona č.
236/1995  Sb.,  o  platu  a  dalších  náležitostech spojených s výkonem
funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a
poslanců  Evropského  parlamentu,  ve  znění  pozdějších předpisů, § 73
odst.  4  zákona  č.  128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění
pozdějších  předpisů,  §  48  odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích
(krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 53 odst. 4 zákona č.
131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

47b) § 192 odst. 2 zákoníku práce.

48) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.

49)  § 64 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků,
ve znění pozdějších předpisů.

50)  §  17  odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální
zabezpečení  a  příspěvku  na  státní  politiku zaměstnanosti, ve znění
pozdějších předpisů.

51) § 14 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní
pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

52) § 137 odst. 1 občanského zákoníku.

53) § 14 odst. 2 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona
č. 84/1995 Sb.

55)  Nařízení  vlády č. 244/1995 Sb., kterým se stanoví podmínky státní
finanční  podpory  hypotečního  úvěrování  bytové  výstavby,  ve  znění
nařízení vlády č. 276/1996 Sb.

56) § 2 zákona č. 96/1993 Sb.

57)  Zákon  č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a
doplnění  některých  souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních
fondech).

57a) § 18f odst. 1 zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství
a   o   změně  některých  souvisejících  právních  předpisů,  ve  znění
pozdějších předpisů.

58) § 43 vyhlášky č. 83/1976 Sb., o obecných požadavcích na výstavbu.

59) § 44 odst. 1 vyhlášky č. 83/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

60)  Zákon  č.  72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické
vztahy  k  budovám  a  některé  vlastnické  vztahy  k bytům a nebytovým
prostorům  a  doplňují  některé  zákony  (zákon o vlastnictví bytů), ve
znění pozdějších předpisů.

61)  §  86  zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon).

62) § 8 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.

63) § 76 a násl. zákona č. 50/1976 Sb.

§  119  a násl. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu (stavební zákon).

64a)  Zákon  č.  37/1995  Sb.,  o  neperiodických publikacích, ve znění
zákona č. 320/2002 Sb.

Zákon  č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných
knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).

Zákon  č.  121/2000  Sb.,  o právu autorském, o právech souvisejících s
právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).

65)  Čl.  5  ústavního  zákona  č.  110/1998  Sb.,  o bezpečnosti České
republiky.

67)  Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých
zákonů (zákon o investičních pobídkách).

67a) § 3 písm. f) zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.

68) § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 72/2000 Sb.

69)  §  7  odst.  1  písm.  o)  zákona  č. 218/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech   a  o  změně  některých  souvisejících  zákonů  (rozpočtová
pravidla).

70) Obchodní zákoník.

71)  §  8a odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění
zákona č. 362/2000 Sb.

72)  Zákon  č. 300/1992 Sb., o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje
technologií, ve znění pozdějších předpisů.

73)  §  449a občanského zákoníku. § 34 odst. 1 a § 44 odst. 4 zákona č.
37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o
pojistné smlouvě).

73a)  §  2 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z
veřejných  prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o
podpoře výzkumu a vývoje).

74)  §  7  odst.  3  zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol,
středních  škol  a  vyšších  odborných  škol  (školský zákon), ve znění
pozdějších předpisů.

75) § 17a zákona č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

76) § 1 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

77) § 20 odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.

Vyhláška  č.  354/1991  Sb.,  o  středních školách, ve znění pozdějších
předpisů.

78)  Vyhláška  č.  102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a
technických   podmínkách   provozu   silničních  vozidel  na  pozemních
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

80) § 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

81)  Například  zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných
architektů  a  o  výkonu  povolání  autorizovaných  inženýrů a techniků
činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

82) § 18 a násl. zákoníku práce.

82a)  Zákon  č.  179/2006  Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího
vzdělávání  a  o  změně  některých  zákonů  (zákon  o uznávání výsledků
dalšího vzdělávání).

83) § 84 a 85 zákoníku práce.

84) § 86 zákoníku práce.

85)  §  14  zákona  č.  458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu
státní  správy  v  energetických  odvětvích  a o změně některých zákonů
(energetický zákon).

87) Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech
a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a
jinému  zemědělskému  majetku,  ve  znění pozdějších předpisů, ve znění
zákona č. 309/2002 Sb.

88) § 585 a násl. občanského zákoníku.

89)  Zákon  č.  363/1999  Sb.,  o  pojišťovnictví  a  o změně některých
souvisejících  zákonů  (zákon  o  pojišťovnictví),  ve znění pozdějších
předpisů.

92)  § 4 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných
hrách, ve znění pozdějších předpisů.

93)  Směrnice  Rady  90/435/EHS  ze  dne  23. července 1990 o společném
systému  zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských
států, ve znění směrnice Rady 2003/123/ES a směrnice Rady 2006/98/ES.

Směrnice  Rady  2009/133/ES  ze  dne 19. října 2009 o společném systému
zdanění  při  fúzích,  rozděleních,  částečných  rozděleních, převodech
aktiv  a  výměně  akcií  týkajících  se společností z různých členských
států  a  při  přemístění  sídla  evropské  společnosti  nebo  evropské
družstevní společnosti mezi členskými státy (kodifikované znění).

Směrnice  Rady  2003/49/ES  ze  dne  3. června 2003 o společném systému
zdanění  úroků  a  licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z
různých  členských  států,  ve znění směrnice Rady 2004/66/ES, směrnice
Rady 2004/76/ES a směrnice Rady 2006/98/ES.

94) § 163a odst. 3 obchodního zákoníku.

96)  §  9a  zákona  č.  83/1990  Sb.,  o  sdružování  občanů,  ve znění
pozdějších předpisů.

97)  Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o
technických  podmínkách  provozu  vozidel na pozemních komunikacích, ve
znění vyhlášky č. 100/2003 Sb.

98) § 476 až 488 obchodního zákoníku.

99)  Sdělení  Českého  statistického  úřadu č. 321/2003 Sb., k zavedení
Klasifikace stavebních děl CZ-CC.

100) § 128 zákoníku práce.

§  21 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a
některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů.

101)  Zákon  č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících
zákonů (zákon o pojistné smlouvě).

104)  Směrnice Rady 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z
úspor  v  podobě  úrokových  plateb, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES,
rozhodnutí Rady 2004/587/ES a směrnice Rady 2006/98/ES.

105) Zákon č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní.

106)  § 1 zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření
a  archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů
a některých dalších předpisů, ve znění zákona č. 121/2000 Sb.

106) Zákon č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu a o změně zákona č.
586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

108) § 115 občanského zákoníku.

109) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon  č.  6/1993  Sb.,  o  České  národní  bance,  ve znění pozdějších
předpisů.

110) § 78 odst. 1 písm. c) zákoníku práce.

110a) § 88 odst. 4 zákoníku práce.

111) § 111 zákoníku práce.

Nařízení  vlády  č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších
předpisů.

112)  Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška  č.  284/1995  Sb.,  kterou  se  provádí  zákon  o  důchodovém
pojištění.

114)  Zákon  č.  123/2000  Sb., o zdravotnických prostředcích, ve znění
pozdějších předpisů.

115) § 33 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním
zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

116)  Zákon  č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na
emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů.

117)  Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a
o   změně   některých  dalších  zákonů  (zákon  o  Státním  zemědělském
intervenčním  fondu),  ve  znění  pozdějších  předpisů,  a předpisy jej
provádějící.

118) Zákon č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách, ve znění zákona
č. 358/2005 Sb.

119) § 25 odst. 3 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

121)  §  37h  odst.  1  písm. c), § 37n a 37o zákona č. 185/2001 Sb., o
odpadech  a  o  změně  některých  dalších  zákonů,  ve znění pozdějších
předpisů.

122) Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany
zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů.

123) § 51 zákona č. 37/2004 Sb.

124)  Zákon  č.  248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění
pozdějších předpisů.

125)  Zákon  č.  427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým
věcem  na  jiné  právnické  nebo  fyzické  osoby,  ve  znění pozdějších
předpisů.

Zákon  č.  500/1990  Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech
převodů  vlastnictví  státu  k  některým  věcem  na jiné právnické nebo
fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon  č.  178/2005  Sb.,  o  zrušení  Fondu  národního  majetku  České
republiky  a  o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku
České  republiky  (zákon  o  zrušení Fondu národního majetku), ve znění
pozdějších předpisů.

125a)  Zákon  č.  239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně
některých  zákonů  (zákon  o  České  konsolidační  agentuře),  ve znění
pozdějších předpisů.

126)  Nařízení  ES č. 1606/2002 Evropského parlamentu a Rady ze dne 19.
července 2002 o používání Mezinárodních účetních standardů.

127)   Zákon  č.  182/2006  Sb.,  o  úpadku  a  způsobech  jeho  řešení
(insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

128) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších
předpisů.

Zákon  č.  110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

130)  §  12  odst. 1 písm. c) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální
podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

131)  Zákon  č.  125/2008  Sb.,  o  přeměnách  obchodních společností a
družstev.

132) Například § 230 zákoníku práce.

133) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

136)   Nařízení  Evropského  parlamentu  a  Rady  (ES)  č.  883/2004  o
koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění nařízení Evropského
parlamentu a Rady č. 988/2009.

137)  Směrnice  Rady  90/435/EHS  ze  dne 23. července 1990 o společném
systému  zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských
států, ve znění směrnice Rady 2003/123/ES a směrnice Rady 2006/98/ES.

Směrnice  Rady  2009/133/ES  ze  dne 19. října 2009 o společném systému
zdanění  při  fúzích,  rozděleních,  částečných  rozděleních, převodech
aktiv  a  výměně  akcií  týkajících  se společností z různých členských
států  a  při  přemístění  sídla  evropské  společnosti  nebo  evropské
družstevní společnosti mezi členskými státy (kodifikované znění).

Směrnice  Rady  2003/49/ES  ze  dne  3. června 2003 o společném systému
zdanění  úroků  a  licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z
různých  členských  států,  ve znění směrnice Rady 2004/66/ES, směrnice
Rady 2004/76/ES a směrnice Rady 2006/98/ES.

Směrnice  Rady 2003/48 ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor v
podobě  úrokových plateb, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES, rozhodnutí
Rady 2004/587/ES a směrnice Rady 2006/98/ES.

138) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s
výkonem  funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a
soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů.