Kvalifikační dohoda je jedním z nepříliš známých, ale v současné době stále častěji využívaných nástrojů, které zaměstnavatelům nabízí zákoník práce. Mnoho zaměstnavatelů si dnes uvědomuje, že je nutné, aby si jejich zaměstnanci svou kvalifikaci nejen neustále udržovali, ale také prohlubovali či zvyšovali. Z tohoto důvodu tak do kvalifikace zaměstnanců často investují nemalé finanční prostředky a kvalifikační dohoda představuje způsob, kterým si tuto investici mohou tak zvaně pojistit.

Rozdíly mezi prohloubením a zvýšením kvalifikace

Předně je třeba říci, že zákoník práce rozlišuje mezi dvěma termíny, které laické veřejnosti poněkud splývají – prohlubování a zvyšování kvalifikace. Zatímco pod termínem prohlubování kvalifikace je skryto průběžné doplňování, udržování a obnovování stávající kvalifikace, například prostřednictvím nejrůznějších školení či kurzů, termín zvyšování kvalifikace je spojen se změnou, získáním či rozšířením původní kvalifikace. Tohoto zvyšování kvalifikace může být dosaženo zejména studiem, například doplněním vzdělání formou studia na vysoké škole či absolvováním vzdělávacího kurzu v jiné oblasti, než do které spadá pracovní náplň daného zaměstnance. Další rozdíl spočívá v tom, že zatímco prohlubování kvalifikace je povinností zaměstnanců, a zaměstnavatel ho tak svým zaměstnancům může uložit, na požadování zvýšení kvalifikace po zaměstnanci zaměstnavatel právo nemá. Z hlediska zákona je pak prohlubování kvalifikace považováno za výkon práce, kdežto zvyšování kvalifikace je naopak překážkou v práci.

Kvalifikační dohoda, její obsah a výhody

Kvalifikační dohoda se většinou uzavírá v souvislosti se zvýšením kvalifikace, lze ji ale uzavřít i v případě prohlubování kvalifikace, pokud její předpokládané náklady dosahují částky vyšší než 75 000 korun. Jejím obsahem je často nejen závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci účast na dané formě vzdělávání potřebné ke zvýšení či prohloubení kvalifikace, ale také uhrazení nákladů, které s tímto vzděláváním souvisejí, zaměstnavatelem. Zaměstnanec tak nemusí na zvýšení kvalifikace vynaložit své vlastní finanční prostředky, ale v kvalifikační dohodě se na druhou stranu často zaručuje, že na oplátku v daném zaměstnání setrvá po předem sjednanou dobu. Pokud by tak neučinil, musel by svému zaměstnavateli tyto náklady, či jejich poměrnou část, uhradit. Maximální doba, po kterou zaměstnavatel může po zaměstnanci toto setrvání požadovat, je pět let.