Čas od času vás jistě zaujme soudní řízení, které se vztahuje k podvodům a daňovým únikům, které souvisejí s podnikáním. Jednou z poněkud sporných oblastí je otázka, zda jednatel firmy může být zároveň jejím zaměstnancem.

Co je to tak zvaný souběh funkcí?

Odborně se situace, při které je zástupce statutárního orgánu společnosti zároveň v této firmě zaměstnán, a to jak na základě pracovního poměru nebo na základě dohody, označuje jako souběh funkcí. Z právního hlediska se rozlišují dva druhy souběhu funkcí, pravé a nepravé. Jako pravý souběh funkcí se označuje situace, kdy má jednatel firmy kromě smlouvy o výkonu této funkce, uzavřenu s firmou ještě pracovní smlouvu na práci odpovídající určité vedoucí pozici, tedy například pozici generálního či obchodního ředitele. Náplň obou prací, tedy jako zástupce statutárního orgánu a jako ředitele či manažera, se v mnohém překrývá.

Kromě pravého souběhu funkcí existuje ještě nepravý souběh funkcí, v takovém případě jednatel kromě smlouvy o výkonu své funkce má ještě pracovní smlouvu na další pozici, jejíž činnost ale nesouvisí s obchodním vedením, jde většinou o pozici běžného zaměstnance. Ještě nedávno soudy v případě soudních sporů považovaly tento nepravý souběh funkcí za možný, na rozdíl od souběhu pravého.

Co říká Nejvyššího soud? Kdy je pravý souběh funkcí možný?

Rozhodnutí soudů, kdy byl jednatelům znemožněn pravý souběh funkcí, neboť jejich pracovní smlouva byla prohlášena za neplatnou, ale nemělo v zákoně příliš velkou oporu. Z tohoto důvodu se k celé situaci před dvěma lety vyjádřil Nejvyšší soud České republiky. Ten pravý souběh funkcí umožnil v případě, že neodporuje určitým ustanovením v občanskoprávních a obchodněprávních předpisech, zejména pokud není v rozporu se zákonem o obchodních korporacích. I když dnes zákon možnost pravého souběhu funkcí připouští, stále se z důvodu určitých sporných bodů uzavírání souběžných pracovních smluv na činnosti, které souvisejí s obchodním vedením firmy, jednatelům příliš nedoporučuje.