Člověk má možnost využívat v dnešní době nejrůznějších pracovních poměrů. A v rámci nich také může čerpat nemocenskou. My se v dnešním článku zaměříme na dva druhy práce a zmíníme se právě o nároku na nemocenskou. Je to DPP a DPČ.

DPP a nárok na nemocenskou

Nejprve si pojďme říci, co se skrývá za zkratkou DPP. Je to dohoda o provedení práce. Ta je sjednávána mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v maximální možné míře tři sta hodin v daném kalendářním roku. A je jedno, pokud pro daného zaměstnavatele provádíte více odlišných činností. Pokud je to pro jednoho zaměstnavatele, činnosti se sčítají a rozsah je do oněch tři sta hodin.

Nárok na nemocenskou u DPP neboli dohody o provedení práce máte v okamžiku, kdy vyděláváte alespoň 10 000 Kč za měsíc. Jde totiž o pomyslnou hranici, při jejímž překročení za vás zaměstnavatele musí odvádět sociální a zdravotní pojištění. To znamená, že pak máte nárok na nemocenskou.

DPČ a nárok na nemocenskou

Nyní se pojďme věnovat druhému pracovnímu poměru známému pod zkratkou DPČ. Jedná se o dohodu o pracovní činnosti. V rámci této dohody platí pouze jedno základní pravidlo. Zaměstnanec může mít pracovní poměr na maximálně polovinu pracovní doby. To znamená, že v rámci týdne je to jen dvacet hodin. Pracovní směny samozřejmě mohou být rozděleny na různé časové úseky, výsledek odpracovaných hodin však nikdy nesmí překročit uvedenou hranici.

Nárok na nemocenskou u DPČ vzniká o něco dříve nežli v případě DPP. V tomto ohledu je účast na nemocenském už hranice 3 000 Kč. Pokud je výdělek do 2 999 Kč, pak se nemocenská neřeší.

Teď, když už víte, jak je to s nemocenskou na DPP a DPČ, můžete se sami rozhodnout, jakému z těchto pracovních poměrů dáte přednost. Pokud byste byli běžní zaměstnanci, tak ti mají nárok na nemocenskou automaticky, protože za ně zaměstnavatel odvádí vše.