Pokud hodláte cokoliv prodat nebo koupit, bude nedílnou součástí takového obchodního styku kupní smlouva. Dokument vyhotovený v jedné podobě pro prodávajícího a v jedné podobě pro kupujícího. Vzhledem k tomu, že lze v tomto směru obchodovat s čímkoliv, existuje pochopitelně velké množství kupních smluv. Může to být smlouva týkající se prodeje automobilu, nemovitosti, elektroniky a dalších věcí. Každá z těchto smluv pak bude mít konkrétnější podobu. My se v tomto článku zaměříme na její obecnou formu.

Ta se řídí pochopitelně občanským zákoníkem a měla by obsahovat to nejnutnější. S tím vás seznámí následující řádky.

Základní body kupní smlouvy

Naprostým základem jakékoliv kupní smlouvy je uvedení prodejte a kupujícího. A to v dostatečném rozsahu. Padnout tedy musí zmínka o jméně, příjmení, adrese, popřípadě o dalších bližších údajích. Někdo udává i číslo osobního doklad, telefonní číslo, e-mail a jiné údaje.

Dalším důležitým bodem kupní smlouvy její předmět. Z tohoto dokumentu musí být jasně patrné, co se prodává. V závislosti na charakteru věci je třeba ji konkretizovat co možná nejvíce. To platí především u nemovitostí.

Následovat musí informace o kupní ceně. Definována by měla být jak v číselné podobě, tak v té slovní, kdyby náhodou došlo k nečitelnosti některých údajů.

Po ceně následuje zmínka o tom, kdy, kde a jak dojde k předání nebo převodu peněžní sumy. Obvykle je tento proces uhrazení spojen s předáním konkrétní věci. U převodu nemovitostí se to řeší třeba uložením peněz u notáře či jinými kroky.

Aby byla kupní smlouva platná, je třeba ji opatřit podpisy, a to všech zúčastněných, ať už jde o prodávající nebo kupující. Některé situace dokonce vyžadují to, že podpisy musí být úředně ověřené. To je kupříkladu při převodu majetku a vkladu na katastr nemovitostí.