Červenec a srpen jsou měsíci dovolených, a tak možná v souvislosti s tím některé z vás napadla otázka, jak je to vlastně s náhradou mzdy za dny dovolené, na kterou máte jako zaměstnanci ze zákona nárok. A jak to, že je možné, že si v některých případech během dovolené „vyděláme“ více, než když chodíme do práce?

Důležitost tří měsíců před dovolenou

Z hlediska peněz je pro výpočet náhrady mzdy za dovolenou důležitým údajem váš průměrný hodinový výdělek za uplynulé čtvrtletí. Ten se počítá tak, že se sečte vaše hrubá mzda za tři předchozí měsíce, a to včetně případných měsíčních nebo čtvrtletních odměn a prémií, a výsledná částka se následně vydělí počtem odpracovaných hodin v daném čtvrtletí. Z tohoto důvodu se tak může stát, že někteří zaměstnanci s rozdílnou výší hrubé mzdy v jednotlivých měsících, mohou správným načasováním doby dovolené tak zvaně „vydělat“. Velkou roli hrají totiž zmíněné příspěvky či prémie, které se před létem či před Vánocemi na vaší výplatní pásce objeví.

Zdanění náhrady mzdy

Pokud jde o výpočet čisté mzdy za měsíc, ve kterém jste čerpali dovolenou, sečte se hrubá mzda za odpracované dny a náhrada mzdy za dovolenou a výsledná částka se následně zdaní klasickým způsobem. I z náhrady mzdy za dovolenou se tedy odvádí jak daň z příjmu fyzických osob, tak sociální a zdravotní pojištění. Pro pořádek ještě uveďme, že zaměstnanci ze zákona nemohou čerpat dovolenou zcela libovolně. Podle zákoníku práce je to totiž zaměstnavatel, kdo určuje zaměstnanci dovolenou. Zaměstnanec může požádat o čerpání dovolené v určitém termínu, ale to, zda mu to bude umožněno, závisí pouze na zaměstnavateli. Zákoník také uvádí, že alespoň jedna část dovolené musí být nejméně dva týdny vcelku. Část dovolené také může zaměstnavatel svým zaměstnancům nařídit čerpat v přesně stanoveném termínu, který je jim povinen oznámit alespoň čtrnáct dní předem.