Kdo má nárok na dodatkovou dovolenou?

dovolena

Dovolená je jedním z období roku, na které se vždy nejvíce těšíme, a mnoho z nás závidí například učitelkám, že mají v porovnání s ostatními zaměstnanci během roku dovolené více. Jak je to vlastně s délkou dovolené ze zákona a víte, co to znamená tak zvaná dodatková dovolená?

Minimální délka dovolené

Délka dovolená, na kterou máme ze zákona nárok, se liší podle toho, zda pracujeme ve státním či soukromém sektoru. Zatímco ve státním sektoru je ze zákona nárok na dvacet pět dní dovolené ročně, v soukromém sektoru je to o pět dní méně, tedy dvacet. Tento počet dní je v obou sektorech minimální hranicí, kterou zaměstnavatel může v rámci zaměstnaneckých benefitů navýšit.

Dodatková dovolená – co to je a jak se počítá

Zákoník práce kromě „klasické“ dovolené zná ještě pojem dodatková dovolená. Na tu ale mají nárok pouze zaměstnanci pracující v obtížných či zdraví škodlivých podmínkách. Těmto pracovníkům za jeden nepřetržitě odpracovaný kalendářní rok náleží jeden týden neboli sedm dní dodatkové dovolené. Pokud zaměstnanec takto odpracuje pouze určitou část roku, náleží mu poměrná část dodatkové dovolené. Do nároku na dodatkovou dovolenou se počítá rovněž případná doba strávená na mateřské či rodičovské dovolené, doba ošetřování dítěte či pracovní neschopnost vzniklá v důsledku nemoci z povolání nebo pracovního úrazu.

Zaměstnání, která mají na dodatkovou dovolenou nárok

Tento zvláštní typ dovolené náleží jednak osobám, které pracují v těžkých podmínkách pod zemí, tedy například těží nerostné suroviny či razí tunely. Dále na ni mají nárok osoby, které pracují s vysoce infekčním materiálem anebo jsou vystaveny přímému riziku nákazy nějakou nemocí, tedy nejrůznější zaměstnanci laboratoří. Kromě těchto pracovníků na ni má nárok také personál pečující o duševně choré a mentálně postižené osoby či zdravotníci a pracovníci vězeňské služby, kteří přicházejí do přímého styku s obviněnými nebo s odsouzenými ve výkonu trestu. Z dalších zaměstnání uveďme ještě alespoň osoby pracující v prostředí, ve kterém jsou vystaveny účinkům ionizujícího záření, potápěče za zvýšeného tlaku či osoby pracující v tropických anebo v jiných zdravotně obtížných oblastech.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kopírování článků nebo dalších částí tohoto webu je bez souhlasu redakce zakázáno.