Předkupní právo je pojmem, s nímž se setkal bezpochyby každý. Jak už prozrazuje význam tohoto slovního spojení, každý asi tak trochu tuší, v jaké oblasti lze předkupní právo využít. Nejčastěji se s tímto pojmem setkáte hlavně u nemovitostí a majetků.

Laicky řečeno, předkupní právo vám dává možnost získat danou věc jako první, respektive majitel objektu musí jeho prodej nabídnout nejprve vám samotným, než dojde k prodeji zcela jiným osobám.

Typy předkupního práva

Občanský zákoník definuje dva typy předkupního práva, a to podle příslušných paragrafů. Je to paragraf § 2144 občanského zákoníku prezentující právo věcné. Naopak paragraf § 2147 vysvětluje právo obligační.

To nejpodstatnější dělení se však týká toho, z jakého titulu vyplývá předkupní právo. Je to předkupní právo ze smlouvy a předkupní právo ze zákona. Druhá zmiňovaná varianta je celkem zřejmá. Občanský zákoník totiž definuje práva a povinnosti předkupního práva, a to především v rodinném vztahu.

Pokud zvolíte předkupní právo ze smlouvy, musí jít o písemnou formu takové dohody. Právě díky tomuto dokumentu máte jistotu, že vy budete tím prvním, kdo bude osloven v případě zájmu o nákup movité či nemovité věci.

Správná definice předkupního práva

Jestliže nejste právně kovanými jedinci, potom byste smluvní předkupní právo neměli definovat na základně obyčejného vzoru staženého na internetu. V tomto směru je třeba dodržovat jisté právní záležitosti, aby došlo ke správnému nabytí předkupního práva. S takovým požadavkem se nejčastěji obracejte na právníky, jež vám pomohou při vyhotovování těchto smluv.

Předkupní právo je určitě přínosným pomocníkem při řešení nejrůznějších situací. Musíte však vědět, jak s ní správně zacházet a jak jej definovat ve smlouvách.